1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 31. července 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večerní listy
předpláci se.-
v Praze v administraci-
na měsíc.
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškoui
na měste.
na čtvrt leta : . . . 7 K e2h
na měsle. . 9 K 30
a másio. Poštou
na čtvrt leta . . . . B K 60
a dvojí zásílkou
na měsie
aa čtvrt ieta : . . . u K
Praha
5
article
ecerni
dámí.
V drobném prodeji
ranni čislo o sobě
za s
večerní
za db
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo . . . . . . . 10
večerní
lnseráty
platí se hotově napřed
Předplaceni a inserty přijíme
sdministrace v Marianské ul.,a
Tam nacházeji se těž
redakce, tiskárna a nxpodie
„Národních Llstá?
Rukoplay se nevracet
národní Llstat
6
article
V Praze, 31. července.
Maďarské magnáty mrzí, že Rakousko-
Uhersko nevykonalo císařský řez na Balkáně
Známý šťastný hráč Mikuláš Szemere pro-
jevuje právě tuto lítost maďarských magnátů
v „N. W. T.“ Naše zahraniční politika je prý
vedena tak, jakoby nebe musilo dříve spad-
nout, než bychom se pustili do války. Aleto
je politika lékaře, který chce jen podporovat
přírodu, ale za žádnou cenu nechce operovat
Ať si chorý zemře otravou krve, je to jeho
osud! Trochu energie a dobré vůle stačilo by
abychom i nyní ještě balkánské záležitost
si zařídili podle svých zájmů.
Tak soudí Mikuláš Szemere. Není ovšem
nic divného, že representant uherského feuda-
lismu i v lékařství se drží zastaralých názorů
a chce jen řezat a řezat. Moderní lékař sahá
k operativním opatřením jen v krajní nutnosti
Válečné zakročení na Balkáně pro nás
mělo by jen tehdy smysl, kdybychom tan
opravdu se mohli trvale usadit. Ale na to dnes
nelze pomýšlet. Nejen že by Srbové dali si pří-
liš draho zaplatit svou samostatnost, že by to
bylo horší, mnohem horší, než pověstná pro-
cházka s vojenskou hudbou do Bosny, ale byl
by zde i jiní činitelé, kteří by položili své veto.
A konec konců není tak svrchovaně po-
třebno ovládat Balkán politicky. Na tom zá-
leží hlavně Maďarům, kteří by tam chtěli roz-
šířit své praktické zkušenosti z vládního ná-
silnictví v Chorvatsku a Slavonii a srbské Voj-
vodině. Moderní státníci začínají chápat, že jet
velkou illusí chtít v dnešní době vyhla-
dit kulturní plémě. Možno je ochromit na ji-
stou dobu, zadržet jeho vývoj, ale zničit nelze.
Szemere
Srba
Maďar
Praha
Rakousko
Uhersko
Balkán
Bosna
Chorvatsko
Slavonie
7
article
Jmenovitě rakousko-uherští politikové měli
by již jednou tuto skutečnost dobře si uvědo-
miti. Naše zájmy u sousedů jsou v prvé řadě
hospodářské; čím lépe sousedu se daří hospo-
dářsky a kulturně, tím více spotřebuje a tím
větší možno s ním míti výměnu zboží. Balkár
je pro nás nejbližším a nejpřirozenějším vývoz-
ním tržištěm, ale ne takový Balkán, jaký ted
bude po nové vysilující válce, o kterou diplo-
maté blízcí Szemerovi mají tak neblahou zá-
sluhu.
Poslední strašné války nebylo třeba. Jest-
liže naší diplomacii přinesla aspoň ten úspěch.
že rozbila balkánský spolek, ukázala zároveň,
jak je naše monarchie isolována. Ať se sebe
více dnes lichotí Rumunům, ať sebe více Vídeř
jim dnes nadchází, je fakt, že v Rumunsku se
určitě postavili v čelo balkánských států a že
při tom si vzpomněli velmi jasně na své ujař-
mené bratry v sousední monarchii. Do nedávna
zůstávalo Rumunsko věrno národu Bismarko-
vu, aby se opíralo vždy o západního souseda
a nedělalo národně-radikální politiky. O Bal-
káně rumunští politikové a kulturní činitelé
nechtěli slyšet; příliš jim lichotilo považovat
se za lidi západu. Když před lety ideolog ru-
munského národního sjednocení, historik
Jorga, vystoupil s myšlenkou balkánského
spolku s Rumunskem v čele, byl přijat odmí-
tavě. Ale nyní již omrzelo Rumuny býti stále
posledním sluhou západní Evropy a zatoužil
býti prvými na evropském jihovýchodě. Proí
Jorga bývá již volán k audiencím u dvora a k
státním poradám. Jorga byl prvý z rumunských
politiků, který doporučoval připojit se k bal-
kánskému spolku proti Turkům.
Rumun
Jorg
Turek
Balkán
Rumunsko
Bala
Evropa
munský národní sjednocený
8
article
Jeho rady měly skvělý úspěch. Rumuni.
národ před několika desítiletími skoro bezvý-
znamný, jsou dnes rozhodující mocí na Bal-
káně! Rumunským heslem nadále bude: „Pryč
s cizím vlivem na Balkáně!“ Rumunsko pocho-
pilo, že jeho zájmy a zájmy Srbska jsou bližš
než zájmy společné s ostatními státy balkán-
skými. Uvědomilo prý si také, že Srbsko i Ru-
munsko mají ujařmené bratry v Uhrách. Av
politice evropské půjde prý hlavně s pokrev-
nou Italií, naším neblahosklonným spojencem
V době vyjednávání v Bukurešti je záhodno
toto si připomenouti.
Rumun
Bala
Balkán
Rumunsko
Srbsko
Uhry
Bukurešť
9
title
Válka na Balkáně.
Balkán
10
article
Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti.
Z Bukurešti, 30. července. (Ag. Tel. Roum.
Ministerský předseda Venizelos, odpoví-
daje k řeči, kterou min. předseda Majorescu
uvítal delegáty mírové konference, poděkoval
za uvítání a požádal min. předsedu Majorescu,
aby tlumočil králi Karlovi projev úcty k jeho
vznešené osobě a projev vděčnosti za poho-
stinství, prokazované delegátům. My všichni
— pravil Venizelos — připojujeme se z pln
srdce ku přání, projevenému předsedou kon-
ference, aby totiž práce konference co nej-
dříve vedly k trvalému míru, jenž spočívat
bude na rovnováze sil.
Z Londýna, 31. července. Ranní listy zazna-
menávají s uspokojením uzavření příměří na 5 dní
Všeobecně jest to označováno za úspěch zakroče-
ní rakousko-uherské a ruské diplomacie v Athé
nách.
Z Athén, 31. července. (K. k. — Ag. d' Ath.
Roa
Venizelos
Majorescu
Ath
Bukurešť
Londýn
Atény
Karel projev
11
article
Vojenští delegáti, kteří včera se sešli v Bukurešti
aby dle usnesení konference formulovali podmínky
pro příměří, stanovili jednomyslně podmínky, za
kterých má příměří ihned nastati. Demarkační čá-
ra vedena bude s obou stran ve stejné vzdálenost
od linie předních stráží, obsazené v poledne, dn
31. července a označena bude bílými prapory
Pětidenní příměří započne dne 31. července o po-
lednách, dle středoevropského času. Za čarou
předních stráží dovoleny jsou všechny pohyby
vojska za účelem jakéhokoliv zásobování. Válčící
strany učiní si navzájem nutná sdělení, aby na
všech liniích bylo nepřátelství současně zastave-
no. Hlavní velitelství budou naléhavě vyrozuměna
aby mohla vydati nutné rozkazy. Použiváno bude
ustanovení čl. 50. a 51. haagské konference o vá-
lečných zákonech a obyčejích při válce pozemní
Z Bukureští, 30. července. (K. k.) Vše-
obecné smýšlení o očekávaném průběhu kon-
ference není nepříznivé. Klade se váha na to-
že přes počáteční odpor spojenců proti zasta-
vení nepřátelství nabyl přece vrchu rumun-
ský názor, což pokládá se za příznak, že i na-
dále uplatní se umírňující a uklidňující vliv
rumunských delegátů. Bulharští delegátisi
přejí, aby nejprve byly projednány ony body.
při nichž lze předpokládati snadné docílen
dohody. Má se za to, že spíše dosa-
ženo bude dohody o budoucí bul-
harsko-srbské hranici, než o hra-
micích bulharsko-řeckých.
Bukurešť
12
article
Bulharská zpráva z bojiště.
Ze Sofije, 30. července. (Ag. Tel. Bulg.)
Včera byl na celé bulharsko-srbské frontě
klid. Řekové pokusili se se značnými silami
o útoky proti našim posícím na horách Z-
nožské a Boaztepské, jakož i v pohoří Maleš-
ském, byli však všude bulharským vojskem
odraženi. Na to přešlo naše vojsk
kútoku a zmocnilo se horního to-
ku Bregalnice a Pečovské plani-
ny, čímž vražen byl klín mezi ře-
ckou a srbskou armádu. Na nejkraj-
nějším levém bulharském křídle v údolí Mesty
byli Řekové donuceni k ústupu, při němž za-
nechali velkou část svého trenu se značným
množstvím potravin. Z celé Razložské pla-
niny byli Řekové úplně vypuzeni.
Ze Sofije, 31. července. („N. F. P.“) Ře-
kové, kteří s pateronásobnou přesilou postu-
povali proti poměrně slabé válečné síle bul-
harské, nejsou od pondělka v nejlepší situaci.
Jejich pravé křídlo bylo u Nevrokopu pora-
ženo a lze očekávati, že značné posily, které
obdržel Ivanov, již dnes celkovou situaci
značně pozmění. Dle souhlasných informacíje
srbská armáda vysílena a její útočná síla té-
měř úplně zmizela. Proslýchá se, že železniční
trať ze Skoplje do Niše je na několika místech
tak poškozena, že po delší dobu bude ne-
sjízdnou.
Řek
Maleš
Ivanov
Sofijá
Bregalnica
Mesta
Skoplje
Niš
13
article
Zastavení válečných operací.
Z Bělehradu, 31. července. Hlavní stan obdrže
dnes sdělení o přerušení válečných operací na
5 dní. Po uplynutí této lhůty zahájí srbské vojsko
opět válečné operace, neobdrží-li do té doby opač-
ného rozkazu. Vojsko zůstane prozatím v dosavad-
ních posicích. V bombardování Vídina, které tr-
valo 5 dní, se ustalo.
Bulhaří žádají Seres.
Z Bukurešti, 31. července. „Adverul“ oznamu-
je, že Bulhaři požadují Seres. Venizelos pro-
hlásil, že o tomto bulharském požadavku nemůže
býti vůbec řečí.
Kavala musí připadnouti Bulharům.
Z Bukurešti, 31. července. (K. k.) Včer
večer jednal Tončev s Venizelosem a pak
s Pašičem. V poradách před konferencí navrhli
Bulhaři, aby podali dákaz své upřímnosti, aby
rumunští důstojníci bděli nad zachováváním
podmínek příměří. Návrh nebyl však příjat.
Rozhovor Tončevův s Venizelem a Pašičem
měl přátelský ráz. Obě strany ujistily navzá-
jem, že dají se vésti největší smířlivostí
Třebaže při této příležitosti nebyla učiněna
zmínka o všech podrobných otázkách, došlo
přece při dlouhém rozhovoru mezi Tončeven
a Venizelem k rozpravě o tom, komu má s
dostati Kavaly. Kdežto Řekové uvádějí pr
tento svůj požadavek vítězný průběh a dyna-
stické důvody, poukazují Bulhaři na to,ž
nyní má býti hledáno řešení ve smyslu rovno-
váhy na Balkáně, kteréžto řešení by také vel-
moci rády viděly. Podle této zás a dy
musí Kavala připadnouti Bulhar-
sku. Na rumunské straně se usiluje, aby bylo
pokud možno nejvíce podporováno doroz-
umění válčících stran. Proto také schůze byly
přeloženy na odpoledne, aby delegáti měli do-
statek času k zvláštnímu vyjednávání. Mini-
sterstvo zahraničních záležitostí uveřejní kaž-
dý den v poledne úřadní zprávu o schůz
z předešlého dne.
Bulhar
Venizelos
Tončev
Pašič
Tončevův
Venizel
Tončeven
Řek
Min
Bělehrad
Bukurešť
Balkán
14
article
O Drinopol.
Z Paříže, 30. července. (K. k.) Zvláštní zpravo-
daj „Matinu“ telegrafuje z Drinopole, že turecký
následník sdělil mu m. j. toto: „Nemohu věřiti, že
Evropa skutečně chce nám vzíti Drinopol a že po-
kládá dosud nepodepsanou londýnskou smlouvu za
definitivní, když anuluje výrok rozhodčího soudu
petrohradského. Neštěstí zbraní vypudilo nás pro
okamžik z Drinopole. Statečnost Osmanů dobyla
tohoto města zpět. To jesi spravedlivostí nebe po
nespravedlnosti lidí. Drinopol jest pro nás dne
světější než kdy jindy. Nechť Evropa však nevěři
že po zpětném dobytí musulmanského území od-
vrátíme se dobrodružně od díla reformy, jež prová-
díme ve své asijské říši. Opětné dobytí Drinopole
jest pro moji vlast nadějí obrody a zástavou boží
pomoci.“
Enver bey prohlásil témuž zpravodaji
Matin
Osman
Enver
Drinopol
Paříž
Evropa
15
article
„Nevyklidíme Drinopol nikdy. Jsme zde a zde ta-
ké zůstaneme. Necháme se pobít až do posledního
muže, bude-li toho třeba. To jest rozhodnutí celé
armády. Nechť Evropa to vezme na vědomí.“
Z Petrohradu, 31. července. „Novoje Vremja“
se dovídá z německého diplomatického pramene.
že berlínský kabinet a rovněž také vídeňská vláda
považují další pobyt Turků v Drinopolí nemožným
Proti názoru Německa, aby změněna byla pohra-
niční čára Enos-Midia, nebyly činěny z ruské stra-
ny žádné námitky, ačkoliv v zásadě trvá se n
ustanoveních londýnského míru
Z Berlína, 31. července. Z okolí velkovezír
prince Saida Halima paši se sem oznamuje, ž
velkovezír jest velmi rozrušen nad vývojem událo-
stí. Velkovezír nyní tvrdí, že s Osmanem Nizamí
pašou stále brojíl proti dobrodružstv
v Thrakii, a že toto stanovisko vždy energicky
hájil. Neshody v ministerské radě, které předchá-
zely usnesení o postupu armády do Thrakie, byly
velmi bouřlivé. Konečně však podrobil se velko-
vezír vůli mladotureckého komitétu. Osman Nizami
Turek
Said Halima
Osman Nizam
Osman Niza
Drinopol
Evropa
Petrohrad
Německo
Berlín
Novoj Vremja
EnoMidium
16
article
paša hájil stanovisko, že mohl u bulharského dele-
gáta Načeviče docíliti příznivější úpravy hranic
neměl však s válečnou stranou žádného štěstí a po-
dal konečně demisi. V zasvěcených kruzích se do-
mnívají, že bývalý velvyslanec v Berlíně Osman
Nizami paša převezme portefeuille rahraničních zá-
ležitostí. Postup tureckého vojska na starobulhar-
ské území nestal se rozhodně ve sho d
s Portou, která zřejmě pozbyla jakéhokoli
vlivu na armádu. Ve vojenských kruzích sdílí s
naopak názor, že armáda rozhodně neposlechne
rozkazu, aby Thrakii vyklidila. Za těchto okolnosti
jest situace vlády den ze dne kritič-
tější a vláda připravuje již nutná
bezpečnostní opatření ve vnitroze-
mí. V politických kruzích mluví se o agitaci ru-
ského dragomana Mandelstamma a anglickéh
dragomana Fitz Maurice. Oba usilují o to, aby vel-
moci zakročily. Zdráhání velmocí zakročiti v Ca-
řihradě přispívá značně k uklidnění obyvatelstva
Účinky ruských příprav k blokádě tureckých
přístavů.
Osman Niza
Thrakie
Fitz Mauric
Berlín
Ca
17
article
Z Londýna, 31. července. „Daily Mail
oznamuje z Cařihradu: Ruské přípravy k blo
kádě tureckých přístavů a k vniknutí ruského
vojska do Armenie jsou ukončeny. V Cařihra-
dě působí přítomnost ruského válečného lod
stva na blízku Bosporu značné znepokojení
Všude kolují poplašné zvěsti, že anglický par-
ník zadržen byl 40 mil před Sunguhteikem ru-
skými válečnými loděmi. Teprve po výslechu
kapitána mohl plouti dále. Ve vládních kru-
zích jest velké rozčilení nad tajnou ruskou blo-
kádou. Ukazuje se na to, že bylo by potřebí
jiných prostředků, aby Porta byla donucena
vydati Drinopol. Vojenské úřady zpravily pa-
roplavební společnosti, že dnes ve čtvr-
tek jest zapovězeno vyplouti z
Bosporu do Černého moře. Zákaz
odůvodňuje se oficielně cvičením tureckých
válečných lodí ve střelbě na ostro. Skutečnou
příčinou zákazu vyplutí jest však okolnost, že
Bospor bude opevněn minami, které
ponořeny budou ve velkém okruhu před ú-
stím Bosporu, poněvadž v Cařihradě jest vážná
obava, že ruské černomořské loďstvo obdrže
rozkaz vploutí až před Cařihrad.
Port
Londýn
Cařihrad
Armenia
Bospor
Drinopol
Černý moře
18
article
Obětí bojů u Džumaje.
Obětí bojů u Džumaje.
Z Paříže, 31. července. („N. W. J.“) Ze
Soluna se oznamuje, že ztráty Řeků ve velk
bitvě u Džumaje činily 10.000 mužů mrtvých
a raněných. Ztráty Bulharů odhadují se na
více nežli dvakráte tolik (7) Ře-
kové jsou již na území starého Bulharska.
Řecko-turecká dohoda.
Z Cařihradu, 31. července. Dohoda mez
Tureckem a Řeckem byla již docílena a pro-
tokol o ní podepsán. Tureckým vyslancen
v Athénách byl jmenován Rešid bey, který
již včera odjel do řeckého hlavního města.
Řek
Bulhar
Rešid
Džumaja
Paříž
Soluna
Bulharsko
Cařihrad
Turecko
Řecko
Atény
19
article
šukri paša mrtev?
20
article
Z Berlína, 31. července. „Lokalanzeiger
oznamuje z Bělehradu: Rozšířeny jsou zde
pověsti, dle nichž Šukri paša onemocně
před několika dny cholerou a zemřel.
Berlín
Bělehrad
21
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Nové rozdělení a rozmnožení armádních
sborů.
Z Peští, 31. července. O novém rozdělení a
mádních sborů oznamuje „Pesti Hirlap“ na zá-
kladě informací z vojenského pramene, že počet
armádních sborů zvýšen bude ze 16 na 2
Nová velitelství zřízena budou v Brmě, Ce-
lovei, Stanislavi, Černovefch, Vel,
kém Varadíně a v Oseku. 22 srmádních
sborů rozděleno bude v 5 vrchních vojenskýc
Hirlap
Černovef
Pešť
Vela
Varadín
Osek
22
article
inspektorátů. Také počet rakouských zeměbrane
ckých velitelství bude rozmnožen o 4.
Reforma tiskového zákona v Uhrách.
Z Peští, 31. července. („Zeit.“) V politických
kruzích se proslýchá, že ministr spravedlnosti
Balogh se včera vyjádřil, že připravuje se revise
uherského tiskového zákona a na podzim že podán
bude již říšskému sněmu příslušný návrh zákona.
Pomoc záložníkům v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 30, července. (K. k. uh.) Chorvatská
zemská vláda zahájila akci pro záložníky, kteří
delší dobu aktivně slouží a pro jejich rodiny. Ve
výnosu, zaslaném vrchním županům a místožupa-
nům, přimlouvá se vláda za to, aby záložní-
kům byla vyhražena mista, která za-
stávali u některého úřadu, až do je-
jich návratu. Žádosti záložníků musí býti vy-
řízeny s největším urychlením. Ve venkovských
obcích musí býti pečováno o to, aby pozem ko-
vý majetek záložníků nepropadl zká-
ze a byl až do jejich návratu obdě-
láván.
Definitivní schválení francouzského rozpočtu.
Z Paříže, 30. července. (K. k.) Sněmovna a se-
nát schválily dnes v odpoledních schůzích defini-
tivně v posledním čtení celkový rozpočet na rok
1913.
Balogh
Uhry
Pešť
Chorvatsko
Záhřeb
Paříž
Zeit
23
article
Z dolní sněmovny anglické.
Z Londýna, 30. července. (K. k.) Při rokování
o vojenském rozpočtu kritisovala oposice celou
politiku vojenského úřadu a navrhla
snížení rozpočtu jako výsledek své kritiky, Žádou-
cí počet armádních vzducholodí byl hlavním spor-
ným bodem. K hlasování dostavila se oposice v
velkém počtu. Ačkoliv sněmovna při celé schůzi
jen slabě byla navštívena, byl návrh na sní-
žení položek přece zamítnut 280 pro-
ti 207 hlasům. Vládní poslanci propukli v hla-
sitý souhlas, když viděli, že unikli porážce, kdežt
unionisti projevili svoji radost, že většina vlády
jest tak malou.
Francouzské vojenské poselstvo do Petro-
hradu.
Z Berlína. 31. července. „Berliner Tagblatt“
oznamuje: Francouzské vojenské poselstvo s gene-
rálem Joffrem přibude do Petrohradu dne 3.
srpna. Včera odjel zvláštní vlak do Virbala, který
francouzské hosty odveze do Krásného Sela, kde
přítomni budou manevrům. Generál Jofíre zdrží
se v Petrohradě 3 neděle a zúčastní se také ma-
nevrů ve Finsku, kterým přikládá se v letošním
roce nejen v kruzích vojenských, ale i s rusko-
francouzského stanoviska velká důležitost. Pod-
kladem manevrů bude přistání německé armády u
Viborgu, kteréž místo je pro takové přistání zvlášt
výhodným. Proto také minulého jara počato tam
se stavbou silných pobřežních baterií.
Joffre
Jofíre
Londýn
Berlín
Petrohrad
Selo
Finsko
Viborg
Petrahrad
dolní sněmovna
Berliner Tagblatt
24
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Okolo česko-německého vyrovnání.
Úvahy tisku koncentrují se na otázku če-
sko-německého vyrovnání, jež vláda činí pod-
mínkou pro znovuzavedení zemské ústavnosti
a samosprávy v Čechách. Usnesení předsta-
venstva svazu bývalých německých poslanců
na sněmu král. Českého určuje směrnici těmto
úvahám v tisku českém a zcela přirozeně ne-
vyvolává nikde nálady pro novou vyrovnávací
akci vlády.
Dnešní „Venkov“ přináší ze schůze ně-
mecké ještě dodatečné odhalení v tom
směru, že ve schůzi byl odpor proti junctim
mezi opravou zemského zřízení a říšským ja-
zykovým zákonem rozšířen i na junctim mezi
obsazováním míst úřadnických v Praze a v
centrálních úřadech vídeňských. Němci budou
prý se zasazovati o to, aby v Praze měli nále-
žitý počet úřadníků, ale nikdy prý nedopustí.
aby náhradou za to Češi dostali určitý počet
svých úřadníků do centrálních úřadů ve Vídní
poněvadž Němci mají povinnost hájiti svoji
byrokratickou převahu ve Vídni, neboť cen-
trální byrokraté hlavně to byli, kteří pomohli
Němec
Čech
Čechy
Praha
Vídeň
25
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Obzor Národehespodářský“ (VIII
č. 7) ve studii dra. Z. V. Tobelky „Kaizlova
činnost v oboru vědy národohospo-
dářské a finanění“ přináší zajímavé sdělení
o habilitaci muže, který se stal později jedním z
předních českých vědeckých pracovníků v oboru
nacionální ekonomie. V době své habilitace dr. Jo-
sef Kaizl dobvl si již jistého uznání ciziny. Vydal
ve sbírce „Staats- und sozialwvissenschaftliche For-
schungen“ r. 1879 knihu „Der Kampí um Gewerbe-
reform und Gewerbefreiheit in Bayern“, jež došla
uznání cizí kritiky a byla poctěna cenou státově-
decké fakulty university štrasburské. Spis ten za-
dal jako práci habilitační na pražské universitě
Karlo-Ferdinandově, tehdy ještě nerozdělené. Ale
zde profesoru Eberhardu A. Jonákovi, který byl
hlavním referentem o spisu habilitačním, práce,
poněvadž byla hisťorická, nedostačovala. Proto
předložil dr. Kaizl ještě (rukopisnou) práci „Der
Geldcapitalzins und die Theorie und Praxis seiner
gesetzlichen Beschränkung“. Ale ani tato práce
nezdála se hlavnímu referentu prof. Jonákovi do-
statečným průkazem, aby dr. Kaizl byl připuštěn
k dalším krokům habílitačním. V sezení profesor-
ského sboru dne 16. července r. 1879 prof. Jonák
v delším referátu rozhodně, zvláště se stanoviska
statistického, odmítl práce Kaizlovy a navrhl, aby
dr. Kaizl k dalším krokům habilitačním nebyl při-
puštěn. Na štěstí prof. Jonák v celém sboru zůstal
se svým stanoviskem osamocen. Korreferent Jo-
nákův, mimořádný profesor dr. Em. Sax, „bystrý“,
jak napsal prof. Bráf a „hloubavý theoretik školy
vídeňské“, byl jiného názoru nežli prof. Jonák.
Národehespodářský
doktor
Z V Tobelka
Kaizlův
Kaizl
Eberhard
Jonák
profesor
em
Sax
Bráf
Ferdinandov
decký fakulta univerzita štrasburský
univerzita Karla
der Kampí
Probe
26
article
Považoval práci dra. Kaizla za dostatečnou k udě-
lení veniae legendi z oboru politické ekonomie,
ale s vyloučením vědy finanční. Prof. Randa, příz-
nivec dra. Kaizla, podporoval mínění prof. Saxaa
na podporu mínění toho přečell Kaizlově práci
příznivá mínění tří národohospodářských kapacit:
proí. A. Wagnera, prof. G. Schmollera a ministr
m. sl. A. Schäffleho. Profesorský sbor proti jedi-
nému hlasu prof. Jonáka rozhodl se připustiti dra.
Kaizla k dalším krokům habilitačním. Habilitační
kolloqulum konalo se dne 18. července 1879. Prof.
Jonák považoval kolloquium za nedostatečné, ale
zůstal zase v celém sboru osamocen. Dne 26. čer-
vence 1879 v přednášce na zkoušku probral dr.
Kaizl théma „Begrifí der Grundrechte“. Přes hlas
prof. Jonáka přednáška byla uznána dostatečnou
a celý akt habílitační proti mínění prof. Jonáka
byl schválen. Celé jednání je dokladem, jak často
a kardinálně se mýlí oficiální odborníci, posuzu-
jíce mladé pracovníky svého odboru. — V témže
čísle podává prof. Gruber, který byl spolu s proí.
Kaizl
profesor
Randa
Kaizlův
A Wagner
G Schmoller
A Schäffle
Jonák
doktor
Gruber
Begrifí der Grundrechte
27
article
Horáčkem pověřen vydáním spísů Bráfových, zprá-
vu o obsahu připravovaného vydání: „Pověření
vztahovalo se výslovně jen na drobnější, rozptýle-
né práce Bráfovy v různých časopisech, zvláště i
„Hlasu Národa“ uveřejněné. Ve shodě s pí. Li-
buší Bráfovou rozhodli se však vydavatelé, že
kromě obsáblejších samostatných spísů Bráfových
(Studien über die nordböhmischen Arbeiterver-
hältnisse, Listy o studiu národohospodářském
pod.), kde by po případě dojíti mohlo ke kolisi s
právy nakladatelův, vydají tiskem všeliké ostatní
práce Bráfovy, zejm. též jeho universitní předná-
šky, dosud jen litograficky rozmnožené. O vydán
tiskem svých přednášek Bráf sice se nezmiňoval
vydavatelé však měli za to, že přednášky Bráfovy
nesmějí zaniknouti v litografiích ve skrovném poč-
tu a ne vždy se vzornou péčí vydaných, a že dají
jim za pravdu všichni, kdož vědí, s jakou vážnostá
Bráf pojímal své povolání učitelské, jak svědomitě
se na své přednášky připravoval a jak na jejich
texlu piloval. Přednášky Bráfovy representují ve-
liký kus životního díla jeho, je v nich uložena ne-
smírná práce a čtvrtstoletá zkušenost učitele, mají
konečně i dnes ještě cenu ne pouze literární, nýbrz
i praktickou: studujícím nemůže se dostati lepší
české učebnice teorie národohospodářské nežli
jsou přednášky Bráfovy, také jeho národohospo-
dářské politiky a finanční vědy mohou posluchači
politické ekonomie dosud velmi dobře použiti.
Horáček
Bráfův
List
Bráf
28
article
Universitní přednášky budou tvořití první tři svaz-
ky spisů Bráfových.“ Prvý svazek vyjde asi již na
podzím. Po přednáškách universitních následovati
budou porůzné větší přednášky a menší spisky
Bráfovy, po nich výběr článků časopiseckých a na
konec žřvotopis, vyličujíeí dosud málo známéo-
sobní a rodinné stránky jeho života a oceňující je-
ho význam vědecký a učitelský. — V ostatním ob-
sahu „Národohospodářského Obzoru“ je: Dr. Ad.
Ottis. Obec a živnosti. — Ing. A. Bašus, Motorová
orba. — Dr. K. Polák. Naši právníci a české živ-
nostnictvo. — Zprávy. — Rozhledy hospodáře“é
— Věstník Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Če-
chách. — Knihy a časopisy.
Bráfův
Ada
Ottis
Inga
A Bašus
29
article
V „Paedagogických Rozhledech
(XXVI., č. 10.) dokončuje Ad. Vlček svou stat
„Výchova k sebekritice“. V ní přimlouvá
se vedle jiného za veřejnou klasifikaci, v níž vidí
školu sebepoznání: chce veřejné klasifikaci na celé
čáře, nejen v úkolech, ve cvičeních, denících, vý-
kresech a rysech, jak tomu většinou je dosud. Pro
veřejnou klasifikaci mluví mu zejm. potřeba pě-
stiti pravdu, otevřenost, přímost i smysl pro spra-
vedlnost v mládí, v době pro výchovu nejdůleži-
tější. Veřejná klasifikace dále je prostředkem uvě-
domiti tomu, jehož se týká, jeho chyby a tím jej
vésti k nápravě. Konečně veřejná klasifikace by
i mládeži poskytla ubezpečení (jako je tomu při
jejím požadavku dospělými), že není vydána libo-
vůli těch, jimž je podřízena. — „Paedagogické Roz-
hledy“ dále přinášejí: . Ad. Frumar. — Okt.
Wagner. K reformě rakouské střední školy. — V.
Rod, Koloniální něm. školy v Africe. — R. Sokol
Výkonná cvičení přírodozpytná na škole obecné.
F. Strnad. Práce z lýka. — J. Hála,
O činné škole. — E. Lippert. Nové výzkumy
snahy eugeniků. — M. Hajný, školství v Bosně
Hercegovině. — A. Lazarevič. Vývoj obecného
školství v Boce Kotorské. — E. Havelka, Morální
vyučování změniti. — A. Bouda, IV. mezinárodní
sjezd pro uměleckou výchovu. — J. Petr. K naší
pohádkové literatuře. — J. Mančal, Slovník malého
Jary. — F. Pražák. Kreslení dětí. — J. Lakomý
Co překáží snahám po sociální péči a ochraně dí-
těte. — E. Lippert. Péče o zdraví dítek v zákon-
ných předpisech anglických. — Rozhledy časo-
pisecké. — Zprávy.
Paedagogický Roza
Frumar
Oktoria
Wagner
R Sokol
F Strnad
J Hála
E Lippert
M Hajná
A Lazarevič
E Havelka
A Bouda
Petr
J Mančal
J Lakomá
Afrika
Boseň Hercegovina
Ada
Paedagogický rozhled
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Credo kubismu. Spolupracovník „Dome-
nina del Corriere“, básník Luis de Galvez, navští-
vil nedávno vůdce kubistického hnutí, Pabla Pi-
cassa, aby ho požádal o vysvětlení uměleckých
zásad kubismu. Umělec odkázal ho na malíře Jua-
na Grise, rovněž Španěla: „Může vám dáti lepší
vysvětlení, nežli já. Juan je vlastním apoštolem
kubismu,“ pravil Picasso. Umělecké credo, které
Gris spisovateli svěřil, zní: „Všeobecně se myslí
že způsob naší malby jmenuje se proto kubismus.
že malujeme v kostkách. Nic není nepřesnějšího
nesmyslnějšího. Neřešíme linií v kostkách, nýbrž
podáváme myšlenky v kostkách (?). Vidíme-li lid-
ský obličej, zůstane v naší paměti obyčejně jak
profil. Myšlenka obličeje, vzpomínka, je tedy pro-
fil. Naproti tomu jsou podrobnosti tohoto obličeje
v duchu a ve vzpomínce naprosto rozloženy
uchovány jednotlivě. Oči na příklad vidíme vždy
ze předu. Proč bychom tedy nemohli, malujeme-l
portrét, namalovati obličej v jeho myšlence, v do-
jmu, který jako celek a v podrobnostech zanechal
v naší vzpomínce? Proč bychom nemohli namalo-
vati obličej z profilu a oči en face? Staří Egvp-
ťané založili na tomto poznání své umělecké prá-
ce (?). Kubismus tedy není novou francouzskou
modou, pařížským bláznovstvím, jak tvrdí nesčetní
utrhači. Kubismus má naopak staré dějiny: jsou
tak staré, jako umění vůbec. Pokud se týká barvy.
bude se nám jeviti bílá zeď vždy jako plocha, beze
stínu, v jednotné barvě. Myšlenku stěny musíme
proto vždy reprodukovati barvou jednoho tónu
Galvez
Pablo
Gris
Španěl
Juan
Picasso
31
article
Ostatně naše umění není stvořeno pro oči zne-
svěcující, nýbrž pro vzdělané, vysoce kultivované
inteligence. Naše umění možno požívati, zavřenýma
očima.“ — Tento způsob pozorování je také je-
dině rozumný a smiřuje s kubismem
— Bernard Shaw o loutkovém divadle. Na
anketu o loutkovém divadle, kterou uspořádal
„Nashs Magazine“, dal anglický dramatik Bernard
Shaw zajímavou odpověď, která neobyčejně při-
spívá k jeho charakteristice, Hned na počátku do-
pisu připomíná, že snad bude nápadno, že on
který přece uvykl viděti své kusy, hrané nejlep-
šíni umělci, může se vůbec zajímati o loutky. „A
loutky zajímají mne právě proto, že nemají vlast-
nosti herců. Ostatně jsou důležity pro všecky tech-
nické studie na jevišti. Vidím-li na malém jevišti
dřevěného akrobata, kterého obratná ruka otáčí
zkroutí do uzlíku, nebo vidím-li loutku kouřiti
dýmku, zajímá mne především techníka a naprosto
ne umění. Je-li naopak hrán kus čistě loutkový,
figurami, které ani nemohou státi na nohou, které
přese všechnu dovednost a dokonalost techniky
nemchou měniti obličeje a výrazu, nebo pohybo-
vati se přirozeně, pak se ve mně probudí pravý
zájem. Dramatický efekt, kterým na mne loutky
působí, je často větší, nežli u živých představi-
telů. O tom je přesvědčen jen ten, kdo viděl do-
konalé loutkové divadlo.“ Shaw to vysvětluje citá-
tem ze Shakespearovy hry „Sen noci svatojanské“
totiž že fantasie má větší význam při účinku hry
nežli hra herců. (Tím by byla poražena výtka, či-
něná někdy dramatiky hercům, že zabili kus ne-
dostatečnou hrou. Pozn. red.) „Loutky se ztrnulým
výrazem, třpytným kostýmem, nepřirozeným drže-
ním těla, působí jako staré postavy maleb na skle
které přes svou ztrnulost vypadají živěji, nežli lid
stojící před nimi a pozorující je. Kinematograf.
Shaw
Shakespearův
Nashs magazín
konalý loutkový divadlo
Sen noc svatojánský
32
article
který domněle potlačuje loutkové divadlo, je roz-
hodně přirozenější, ale málo působí na fantasii, ba
skorem ji nepovzbuzuje. Nebyl bych nikterak pře-
kvapen, kdyby v nejbližší době, právě jako reakce
na modu kinematografovou, znovu ožilo loutkové
divadlo. Světelné obrazy nikdy nemohou nahraditi
loutkové divadlo. Všichni žáci dramatických škol
měli by býti tu a tam zavedení do loutkového di-
vadla: u každé pořádné dramatické školy mělo
by býti dokonce loutkové divadlo. Nezkušení herei
věří, že umění jejich je dokonalé tehdy, jednají-l
na jevišti co nejvíce. Stále musí býti poučováni
dramatiky, že budou silněji účinkovati, budou-li se
chovati klidněji. Právě tomu mohli by se heri
naučiti od loutky. Proslulí herci, jako na příklad
Henry Irving, promrhali léta, protože nechtěli na-
hlédnouti, že herec může účinkovati více ilusí, nežli
co nejpřirozenější a horlivou interpretací.“ — Tuto
otázku je snad nejlépe přenechati hercům, nebo
oni, kteří jsou s hledištěm spojení neviditelnými
za to tím citlivějšími nitkami, sami nejlépe vycítí,
čím nejvíce působí. (Pozn. red.)
Irving