ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5bb91fc0-8f1f-11dd-ac71-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 79, org 10, person 98, work 9
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 31. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 208
4 article
Na ranni a večerní listy předpláci se.- v Praze v administraci- na měsíc. na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškoui na měste. na čtvrt leta : . . . 7 K e2h na měsle. . 9 K 30 a másio. Poštou na čtvrt leta . . . . B K 60 a dvojí zásílkou na měsie aa čtvrt ieta : . . . u K
Praha
5 article
ecerni dámí. V drobném prodeji ranni čislo o sobě za s večerní za db Ve fliálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . 10 večerní lnseráty platí se hotově napřed Předplaceni a inserty přijíme sdministrace v Marianské ul.,a Tam nacházeji se těž redakce, tiskárna a nxpodie „Národních Llstá? Rukoplay se nevracet
národní Llstat
6 article
V Praze, 31. července. Maďarské magnáty mrzí, že Rakousko- Uhersko nevykonalo císařský řez na Balkáně Známý šťastný hráč Mikuláš Szemere pro- jevuje právě tuto lítost maďarských magnátů v „N. W. T.“ Naše zahraniční politika je prý vedena tak, jakoby nebe musilo dříve spad- nout, než bychom se pustili do války. Aleto je politika lékaře, který chce jen podporovat přírodu, ale za žádnou cenu nechce operovat Ať si chorý zemře otravou krve, je to jeho osud! Trochu energie a dobré vůle stačilo by abychom i nyní ještě balkánské záležitost si zařídili podle svých zájmů. Tak soudí Mikuláš Szemere. Není ovšem nic divného, že representant uherského feuda- lismu i v lékařství se drží zastaralých názorů a chce jen řezat a řezat. Moderní lékař sahá k operativním opatřením jen v krajní nutnosti Válečné zakročení na Balkáně pro nás mělo by jen tehdy smysl, kdybychom tan opravdu se mohli trvale usadit. Ale na to dnes nelze pomýšlet. Nejen že by Srbové dali si pří- liš draho zaplatit svou samostatnost, že by to bylo horší, mnohem horší, než pověstná pro- cházka s vojenskou hudbou do Bosny, ale byl by zde i jiní činitelé, kteří by položili své veto. A konec konců není tak svrchovaně po- třebno ovládat Balkán politicky. Na tom zá- leží hlavně Maďarům, kteří by tam chtěli roz- šířit své praktické zkušenosti z vládního ná- silnictví v Chorvatsku a Slavonii a srbské Voj- vodině. Moderní státníci začínají chápat, že jet velkou illusí chtít v dnešní době vyhla- dit kulturní plémě. Možno je ochromit na ji- stou dobu, zadržet jeho vývoj, ale zničit nelze.
Szemere Srba Maďar Praha Rakousko Uhersko Balkán Bosna Chorvatsko Slavonie
7 article
Jmenovitě rakousko-uherští politikové měli by již jednou tuto skutečnost dobře si uvědo- miti. Naše zájmy u sousedů jsou v prvé řadě hospodářské; čím lépe sousedu se daří hospo- dářsky a kulturně, tím více spotřebuje a tím větší možno s ním míti výměnu zboží. Balkár je pro nás nejbližším a nejpřirozenějším vývoz- ním tržištěm, ale ne takový Balkán, jaký ted bude po nové vysilující válce, o kterou diplo- maté blízcí Szemerovi mají tak neblahou zá- sluhu. Poslední strašné války nebylo třeba. Jest- liže naší diplomacii přinesla aspoň ten úspěch. že rozbila balkánský spolek, ukázala zároveň, jak je naše monarchie isolována. Ať se sebe více dnes lichotí Rumunům, ať sebe více Vídeř jim dnes nadchází, je fakt, že v Rumunsku se určitě postavili v čelo balkánských států a že při tom si vzpomněli velmi jasně na své ujař- mené bratry v sousední monarchii. Do nedávna zůstávalo Rumunsko věrno národu Bismarko- vu, aby se opíralo vždy o západního souseda a nedělalo národně-radikální politiky. O Bal- káně rumunští politikové a kulturní činitelé nechtěli slyšet; příliš jim lichotilo považovat se za lidi západu. Když před lety ideolog ru- munského národního sjednocení, historik Jorga, vystoupil s myšlenkou balkánského spolku s Rumunskem v čele, byl přijat odmí- tavě. Ale nyní již omrzelo Rumuny býti stále posledním sluhou západní Evropy a zatoužil býti prvými na evropském jihovýchodě. Proí Jorga bývá již volán k audiencím u dvora a k státním poradám. Jorga byl prvý z rumunských politiků, který doporučoval připojit se k bal- kánskému spolku proti Turkům.
Rumun Jorg Turek Balkán Rumunsko Bala Evropa munský národní sjednocený
8 article
Jeho rady měly skvělý úspěch. Rumuni. národ před několika desítiletími skoro bezvý- znamný, jsou dnes rozhodující mocí na Bal- káně! Rumunským heslem nadále bude: „Pryč s cizím vlivem na Balkáně!“ Rumunsko pocho- pilo, že jeho zájmy a zájmy Srbska jsou bližš než zájmy společné s ostatními státy balkán- skými. Uvědomilo prý si také, že Srbsko i Ru- munsko mají ujařmené bratry v Uhrách. Av politice evropské půjde prý hlavně s pokrev- nou Italií, naším neblahosklonným spojencem V době vyjednávání v Bukurešti je záhodno toto si připomenouti.
Rumun Bala Balkán Rumunsko Srbsko Uhry Bukurešť
9 title
Válka na Balkáně.
Balkán
10 article Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti. Z Bukurešti, 30. července. (Ag. Tel. Roum. Ministerský předseda Venizelos, odpoví- daje k řeči, kterou min. předseda Majorescu uvítal delegáty mírové konference, poděkoval za uvítání a požádal min. předsedu Majorescu, aby tlumočil králi Karlovi projev úcty k jeho vznešené osobě a projev vděčnosti za poho- stinství, prokazované delegátům. My všichni — pravil Venizelos — připojujeme se z pln srdce ku přání, projevenému předsedou kon- ference, aby totiž práce konference co nej- dříve vedly k trvalému míru, jenž spočívat bude na rovnováze sil. Z Londýna, 31. července. Ranní listy zazna- menávají s uspokojením uzavření příměří na 5 dní Všeobecně jest to označováno za úspěch zakroče- ní rakousko-uherské a ruské diplomacie v Athé nách. Z Athén, 31. července. (K. k. — Ag. d' Ath.
Roa Venizelos Majorescu Ath Bukurešť Londýn Atény Karel projev
11 article
Vojenští delegáti, kteří včera se sešli v Bukurešti aby dle usnesení konference formulovali podmínky pro příměří, stanovili jednomyslně podmínky, za kterých má příměří ihned nastati. Demarkační čá- ra vedena bude s obou stran ve stejné vzdálenost od linie předních stráží, obsazené v poledne, dn 31. července a označena bude bílými prapory Pětidenní příměří započne dne 31. července o po- lednách, dle středoevropského času. Za čarou předních stráží dovoleny jsou všechny pohyby vojska za účelem jakéhokoliv zásobování. Válčící strany učiní si navzájem nutná sdělení, aby na všech liniích bylo nepřátelství současně zastave- no. Hlavní velitelství budou naléhavě vyrozuměna aby mohla vydati nutné rozkazy. Použiváno bude ustanovení čl. 50. a 51. haagské konference o vá- lečných zákonech a obyčejích při válce pozemní Z Bukureští, 30. července. (K. k.) Vše- obecné smýšlení o očekávaném průběhu kon- ference není nepříznivé. Klade se váha na to- že přes počáteční odpor spojenců proti zasta- vení nepřátelství nabyl přece vrchu rumun- ský názor, což pokládá se za příznak, že i na- dále uplatní se umírňující a uklidňující vliv rumunských delegátů. Bulharští delegátisi přejí, aby nejprve byly projednány ony body. při nichž lze předpokládati snadné docílen dohody. Má se za to, že spíše dosa- ženo bude dohody o budoucí bul- harsko-srbské hranici, než o hra- micích bulharsko-řeckých.
Bukurešť
12 article
Bulharská zpráva z bojiště. Ze Sofije, 30. července. (Ag. Tel. Bulg.) Včera byl na celé bulharsko-srbské frontě klid. Řekové pokusili se se značnými silami o útoky proti našim posícím na horách Z- nožské a Boaztepské, jakož i v pohoří Maleš- ském, byli však všude bulharským vojskem odraženi. Na to přešlo naše vojsk kútoku a zmocnilo se horního to- ku Bregalnice a Pečovské plani- ny, čímž vražen byl klín mezi ře- ckou a srbskou armádu. Na nejkraj- nějším levém bulharském křídle v údolí Mesty byli Řekové donuceni k ústupu, při němž za- nechali velkou část svého trenu se značným množstvím potravin. Z celé Razložské pla- niny byli Řekové úplně vypuzeni. Ze Sofije, 31. července. („N. F. P.“) Ře- kové, kteří s pateronásobnou přesilou postu- povali proti poměrně slabé válečné síle bul- harské, nejsou od pondělka v nejlepší situaci. Jejich pravé křídlo bylo u Nevrokopu pora- ženo a lze očekávati, že značné posily, které obdržel Ivanov, již dnes celkovou situaci značně pozmění. Dle souhlasných informacíje srbská armáda vysílena a její útočná síla té- měř úplně zmizela. Proslýchá se, že železniční trať ze Skoplje do Niše je na několika místech tak poškozena, že po delší dobu bude ne- sjízdnou.
Řek Maleš Ivanov Sofijá Bregalnica Mesta Skoplje Niš
13 article
Zastavení válečných operací. Z Bělehradu, 31. července. Hlavní stan obdrže dnes sdělení o přerušení válečných operací na 5 dní. Po uplynutí této lhůty zahájí srbské vojsko opět válečné operace, neobdrží-li do té doby opač- ného rozkazu. Vojsko zůstane prozatím v dosavad- ních posicích. V bombardování Vídina, které tr- valo 5 dní, se ustalo. Bulhaří žádají Seres. Z Bukurešti, 31. července. „Adverul“ oznamu- je, že Bulhaři požadují Seres. Venizelos pro- hlásil, že o tomto bulharském požadavku nemůže býti vůbec řečí. Kavala musí připadnouti Bulharům. Z Bukurešti, 31. července. (K. k.) Včer večer jednal Tončev s Venizelosem a pak s Pašičem. V poradách před konferencí navrhli Bulhaři, aby podali dákaz své upřímnosti, aby rumunští důstojníci bděli nad zachováváním podmínek příměří. Návrh nebyl však příjat. Rozhovor Tončevův s Venizelem a Pašičem měl přátelský ráz. Obě strany ujistily navzá- jem, že dají se vésti největší smířlivostí Třebaže při této příležitosti nebyla učiněna zmínka o všech podrobných otázkách, došlo přece při dlouhém rozhovoru mezi Tončeven a Venizelem k rozpravě o tom, komu má s dostati Kavaly. Kdežto Řekové uvádějí pr tento svůj požadavek vítězný průběh a dyna- stické důvody, poukazují Bulhaři na to,ž nyní má býti hledáno řešení ve smyslu rovno- váhy na Balkáně, kteréžto řešení by také vel- moci rády viděly. Podle této zás a dy musí Kavala připadnouti Bulhar- sku. Na rumunské straně se usiluje, aby bylo pokud možno nejvíce podporováno doroz- umění válčících stran. Proto také schůze byly přeloženy na odpoledne, aby delegáti měli do- statek času k zvláštnímu vyjednávání. Mini- sterstvo zahraničních záležitostí uveřejní kaž- dý den v poledne úřadní zprávu o schůz z předešlého dne.
Bulhar Venizelos Tončev Pašič Tončevův Venizel Tončeven Řek Min Bělehrad Bukurešť Balkán
14 article
O Drinopol. Z Paříže, 30. července. (K. k.) Zvláštní zpravo- daj „Matinu“ telegrafuje z Drinopole, že turecký následník sdělil mu m. j. toto: „Nemohu věřiti, že Evropa skutečně chce nám vzíti Drinopol a že po- kládá dosud nepodepsanou londýnskou smlouvu za definitivní, když anuluje výrok rozhodčího soudu petrohradského. Neštěstí zbraní vypudilo nás pro okamžik z Drinopole. Statečnost Osmanů dobyla tohoto města zpět. To jesi spravedlivostí nebe po nespravedlnosti lidí. Drinopol jest pro nás dne světější než kdy jindy. Nechť Evropa však nevěři že po zpětném dobytí musulmanského území od- vrátíme se dobrodružně od díla reformy, jež prová- díme ve své asijské říši. Opětné dobytí Drinopole jest pro moji vlast nadějí obrody a zástavou boží pomoci.“ Enver bey prohlásil témuž zpravodaji
Matin Osman Enver Drinopol Paříž Evropa
15 article
„Nevyklidíme Drinopol nikdy. Jsme zde a zde ta- ké zůstaneme. Necháme se pobít až do posledního muže, bude-li toho třeba. To jest rozhodnutí celé armády. Nechť Evropa to vezme na vědomí.“ Z Petrohradu, 31. července. „Novoje Vremja“ se dovídá z německého diplomatického pramene. že berlínský kabinet a rovněž také vídeňská vláda považují další pobyt Turků v Drinopolí nemožným Proti názoru Německa, aby změněna byla pohra- niční čára Enos-Midia, nebyly činěny z ruské stra- ny žádné námitky, ačkoliv v zásadě trvá se n ustanoveních londýnského míru Z Berlína, 31. července. Z okolí velkovezír prince Saida Halima paši se sem oznamuje, ž velkovezír jest velmi rozrušen nad vývojem událo- stí. Velkovezír nyní tvrdí, že s Osmanem Nizamí pašou stále brojíl proti dobrodružstv v Thrakii, a že toto stanovisko vždy energicky hájil. Neshody v ministerské radě, které předchá- zely usnesení o postupu armády do Thrakie, byly velmi bouřlivé. Konečně však podrobil se velko- vezír vůli mladotureckého komitétu. Osman Nizami
Turek Said Halima Osman Nizam Osman Niza Drinopol Evropa Petrohrad Německo Berlín Novoj Vremja EnoMidium
16 article
paša hájil stanovisko, že mohl u bulharského dele- gáta Načeviče docíliti příznivější úpravy hranic neměl však s válečnou stranou žádného štěstí a po- dal konečně demisi. V zasvěcených kruzích se do- mnívají, že bývalý velvyslanec v Berlíně Osman Nizami paša převezme portefeuille rahraničních zá- ležitostí. Postup tureckého vojska na starobulhar- ské území nestal se rozhodně ve sho d s Portou, která zřejmě pozbyla jakéhokoli vlivu na armádu. Ve vojenských kruzích sdílí s naopak názor, že armáda rozhodně neposlechne rozkazu, aby Thrakii vyklidila. Za těchto okolnosti jest situace vlády den ze dne kritič- tější a vláda připravuje již nutná bezpečnostní opatření ve vnitroze- mí. V politických kruzích mluví se o agitaci ru- ského dragomana Mandelstamma a anglickéh dragomana Fitz Maurice. Oba usilují o to, aby vel- moci zakročily. Zdráhání velmocí zakročiti v Ca- řihradě přispívá značně k uklidnění obyvatelstva Účinky ruských příprav k blokádě tureckých přístavů.
Osman Niza Thrakie Fitz Mauric Berlín Ca
17 article
Z Londýna, 31. července. „Daily Mail oznamuje z Cařihradu: Ruské přípravy k blo kádě tureckých přístavů a k vniknutí ruského vojska do Armenie jsou ukončeny. V Cařihra- dě působí přítomnost ruského válečného lod stva na blízku Bosporu značné znepokojení Všude kolují poplašné zvěsti, že anglický par- ník zadržen byl 40 mil před Sunguhteikem ru- skými válečnými loděmi. Teprve po výslechu kapitána mohl plouti dále. Ve vládních kru- zích jest velké rozčilení nad tajnou ruskou blo- kádou. Ukazuje se na to, že bylo by potřebí jiných prostředků, aby Porta byla donucena vydati Drinopol. Vojenské úřady zpravily pa- roplavební společnosti, že dnes ve čtvr- tek jest zapovězeno vyplouti z Bosporu do Černého moře. Zákaz odůvodňuje se oficielně cvičením tureckých válečných lodí ve střelbě na ostro. Skutečnou příčinou zákazu vyplutí jest však okolnost, že Bospor bude opevněn minami, které ponořeny budou ve velkém okruhu před ú- stím Bosporu, poněvadž v Cařihradě jest vážná obava, že ruské černomořské loďstvo obdrže rozkaz vploutí až před Cařihrad.
Port Londýn Cařihrad Armenia Bospor Drinopol Černý moře
18 article Obětí bojů u Džumaje.
Obětí bojů u Džumaje. Z Paříže, 31. července. („N. W. J.“) Ze Soluna se oznamuje, že ztráty Řeků ve velk bitvě u Džumaje činily 10.000 mužů mrtvých a raněných. Ztráty Bulharů odhadují se na více nežli dvakráte tolik (7) Ře- kové jsou již na území starého Bulharska. Řecko-turecká dohoda. Z Cařihradu, 31. července. Dohoda mez Tureckem a Řeckem byla již docílena a pro- tokol o ní podepsán. Tureckým vyslancen v Athénách byl jmenován Rešid bey, který již včera odjel do řeckého hlavního města.
Řek Bulhar Rešid Džumaja Paříž Soluna Bulharsko Cařihrad Turecko Řecko Atény
19 article
šukri paša mrtev?
20 article
Z Berlína, 31. července. „Lokalanzeiger oznamuje z Bělehradu: Rozšířeny jsou zde pověsti, dle nichž Šukri paša onemocně před několika dny cholerou a zemřel.
Berlín Bělehrad
21 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Nové rozdělení a rozmnožení armádních sborů. Z Peští, 31. července. O novém rozdělení a mádních sborů oznamuje „Pesti Hirlap“ na zá- kladě informací z vojenského pramene, že počet armádních sborů zvýšen bude ze 16 na 2 Nová velitelství zřízena budou v Brmě, Ce- lovei, Stanislavi, Černovefch, Vel, kém Varadíně a v Oseku. 22 srmádních sborů rozděleno bude v 5 vrchních vojenskýc
Hirlap Černovef Pešť Vela Varadín Osek
22 article
inspektorátů. Také počet rakouských zeměbrane ckých velitelství bude rozmnožen o 4. Reforma tiskového zákona v Uhrách. Z Peští, 31. července. („Zeit.“) V politických kruzích se proslýchá, že ministr spravedlnosti Balogh se včera vyjádřil, že připravuje se revise uherského tiskového zákona a na podzim že podán bude již říšskému sněmu příslušný návrh zákona. Pomoc záložníkům v Chorvatsku. Ze Záhřeba, 30, července. (K. k. uh.) Chorvatská zemská vláda zahájila akci pro záložníky, kteří delší dobu aktivně slouží a pro jejich rodiny. Ve výnosu, zaslaném vrchním županům a místožupa- nům, přimlouvá se vláda za to, aby záložní- kům byla vyhražena mista, která za- stávali u některého úřadu, až do je- jich návratu. Žádosti záložníků musí býti vy- řízeny s největším urychlením. Ve venkovských obcích musí býti pečováno o to, aby pozem ko- vý majetek záložníků nepropadl zká- ze a byl až do jejich návratu obdě- láván. Definitivní schválení francouzského rozpočtu. Z Paříže, 30. července. (K. k.) Sněmovna a se- nát schválily dnes v odpoledních schůzích defini- tivně v posledním čtení celkový rozpočet na rok 1913.
Balogh Uhry Pešť Chorvatsko Záhřeb Paříž Zeit
23 article
Z dolní sněmovny anglické. Z Londýna, 30. července. (K. k.) Při rokování o vojenském rozpočtu kritisovala oposice celou politiku vojenského úřadu a navrhla snížení rozpočtu jako výsledek své kritiky, Žádou- cí počet armádních vzducholodí byl hlavním spor- ným bodem. K hlasování dostavila se oposice v velkém počtu. Ačkoliv sněmovna při celé schůzi jen slabě byla navštívena, byl návrh na sní- žení položek přece zamítnut 280 pro- ti 207 hlasům. Vládní poslanci propukli v hla- sitý souhlas, když viděli, že unikli porážce, kdežt unionisti projevili svoji radost, že většina vlády jest tak malou. Francouzské vojenské poselstvo do Petro- hradu. Z Berlína. 31. července. „Berliner Tagblatt“ oznamuje: Francouzské vojenské poselstvo s gene- rálem Joffrem přibude do Petrohradu dne 3. srpna. Včera odjel zvláštní vlak do Virbala, který francouzské hosty odveze do Krásného Sela, kde přítomni budou manevrům. Generál Jofíre zdrží se v Petrohradě 3 neděle a zúčastní se také ma- nevrů ve Finsku, kterým přikládá se v letošním roce nejen v kruzích vojenských, ale i s rusko- francouzského stanoviska velká důležitost. Pod- kladem manevrů bude přistání německé armády u Viborgu, kteréž místo je pro takové přistání zvlášt výhodným. Proto také minulého jara počato tam se stavbou silných pobřežních baterií.
Joffre Jofíre Londýn Berlín Petrohrad Selo Finsko Viborg Petrahrad dolní sněmovna Berliner Tagblatt
24 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Okolo česko-německého vyrovnání. Úvahy tisku koncentrují se na otázku če- sko-německého vyrovnání, jež vláda činí pod- mínkou pro znovuzavedení zemské ústavnosti a samosprávy v Čechách. Usnesení předsta- venstva svazu bývalých německých poslanců na sněmu král. Českého určuje směrnici těmto úvahám v tisku českém a zcela přirozeně ne- vyvolává nikde nálady pro novou vyrovnávací akci vlády. Dnešní „Venkov“ přináší ze schůze ně- mecké ještě dodatečné odhalení v tom směru, že ve schůzi byl odpor proti junctim mezi opravou zemského zřízení a říšským ja- zykovým zákonem rozšířen i na junctim mezi obsazováním míst úřadnických v Praze a v centrálních úřadech vídeňských. Němci budou prý se zasazovati o to, aby v Praze měli nále- žitý počet úřadníků, ale nikdy prý nedopustí. aby náhradou za to Češi dostali určitý počet svých úřadníků do centrálních úřadů ve Vídní poněvadž Němci mají povinnost hájiti svoji byrokratickou převahu ve Vídni, neboť cen- trální byrokraté hlavně to byli, kteří pomohli
Němec Čech Čechy Praha Vídeň
25 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. „Obzor Národehespodářský“ (VIII č. 7) ve studii dra. Z. V. Tobelky „Kaizlova činnost v oboru vědy národohospo- dářské a finanění“ přináší zajímavé sdělení o habilitaci muže, který se stal později jedním z předních českých vědeckých pracovníků v oboru nacionální ekonomie. V době své habilitace dr. Jo- sef Kaizl dobvl si již jistého uznání ciziny. Vydal ve sbírce „Staats- und sozialwvissenschaftliche For- schungen“ r. 1879 knihu „Der Kampí um Gewerbe- reform und Gewerbefreiheit in Bayern“, jež došla uznání cizí kritiky a byla poctěna cenou státově- decké fakulty university štrasburské. Spis ten za- dal jako práci habilitační na pražské universitě Karlo-Ferdinandově, tehdy ještě nerozdělené. Ale zde profesoru Eberhardu A. Jonákovi, který byl hlavním referentem o spisu habilitačním, práce, poněvadž byla hisťorická, nedostačovala. Proto předložil dr. Kaizl ještě (rukopisnou) práci „Der Geldcapitalzins und die Theorie und Praxis seiner gesetzlichen Beschränkung“. Ale ani tato práce nezdála se hlavnímu referentu prof. Jonákovi do- statečným průkazem, aby dr. Kaizl byl připuštěn k dalším krokům habílitačním. V sezení profesor- ského sboru dne 16. července r. 1879 prof. Jonák v delším referátu rozhodně, zvláště se stanoviska statistického, odmítl práce Kaizlovy a navrhl, aby dr. Kaizl k dalším krokům habilitačním nebyl při- puštěn. Na štěstí prof. Jonák v celém sboru zůstal se svým stanoviskem osamocen. Korreferent Jo- nákův, mimořádný profesor dr. Em. Sax, „bystrý“, jak napsal prof. Bráf a „hloubavý theoretik školy vídeňské“, byl jiného názoru nežli prof. Jonák.
Národehespodářský doktor Z V Tobelka Kaizlův Kaizl Eberhard Jonák profesor em Sax Bráf Ferdinandov decký fakulta univerzita štrasburský univerzita Karla der Kampí Probe
26 article
Považoval práci dra. Kaizla za dostatečnou k udě- lení veniae legendi z oboru politické ekonomie, ale s vyloučením vědy finanční. Prof. Randa, příz- nivec dra. Kaizla, podporoval mínění prof. Saxaa na podporu mínění toho přečell Kaizlově práci příznivá mínění tří národohospodářských kapacit: proí. A. Wagnera, prof. G. Schmollera a ministr m. sl. A. Schäffleho. Profesorský sbor proti jedi- nému hlasu prof. Jonáka rozhodl se připustiti dra. Kaizla k dalším krokům habilitačním. Habilitační kolloqulum konalo se dne 18. července 1879. Prof. Jonák považoval kolloquium za nedostatečné, ale zůstal zase v celém sboru osamocen. Dne 26. čer- vence 1879 v přednášce na zkoušku probral dr. Kaizl théma „Begrifí der Grundrechte“. Přes hlas prof. Jonáka přednáška byla uznána dostatečnou a celý akt habílitační proti mínění prof. Jonáka byl schválen. Celé jednání je dokladem, jak často a kardinálně se mýlí oficiální odborníci, posuzu- jíce mladé pracovníky svého odboru. — V témže čísle podává prof. Gruber, který byl spolu s proí.
Kaizl profesor Randa Kaizlův A Wagner G Schmoller A Schäffle Jonák doktor Gruber Begrifí der Grundrechte
27 article
Horáčkem pověřen vydáním spísů Bráfových, zprá- vu o obsahu připravovaného vydání: „Pověření vztahovalo se výslovně jen na drobnější, rozptýle- né práce Bráfovy v různých časopisech, zvláště i „Hlasu Národa“ uveřejněné. Ve shodě s pí. Li- buší Bráfovou rozhodli se však vydavatelé, že kromě obsáblejších samostatných spísů Bráfových (Studien über die nordböhmischen Arbeiterver- hältnisse, Listy o studiu národohospodářském pod.), kde by po případě dojíti mohlo ke kolisi s právy nakladatelův, vydají tiskem všeliké ostatní práce Bráfovy, zejm. též jeho universitní předná- šky, dosud jen litograficky rozmnožené. O vydán tiskem svých přednášek Bráf sice se nezmiňoval vydavatelé však měli za to, že přednášky Bráfovy nesmějí zaniknouti v litografiích ve skrovném poč- tu a ne vždy se vzornou péčí vydaných, a že dají jim za pravdu všichni, kdož vědí, s jakou vážnostá Bráf pojímal své povolání učitelské, jak svědomitě se na své přednášky připravoval a jak na jejich texlu piloval. Přednášky Bráfovy representují ve- liký kus životního díla jeho, je v nich uložena ne- smírná práce a čtvrtstoletá zkušenost učitele, mají konečně i dnes ještě cenu ne pouze literární, nýbrz i praktickou: studujícím nemůže se dostati lepší české učebnice teorie národohospodářské nežli jsou přednášky Bráfovy, také jeho národohospo- dářské politiky a finanční vědy mohou posluchači politické ekonomie dosud velmi dobře použiti.
Horáček Bráfův List Bráf
28 article
Universitní přednášky budou tvořití první tři svaz- ky spisů Bráfových.“ Prvý svazek vyjde asi již na podzím. Po přednáškách universitních následovati budou porůzné větší přednášky a menší spisky Bráfovy, po nich výběr článků časopiseckých a na konec žřvotopis, vyličujíeí dosud málo známéo- sobní a rodinné stránky jeho života a oceňující je- ho význam vědecký a učitelský. — V ostatním ob- sahu „Národohospodářského Obzoru“ je: Dr. Ad. Ottis. Obec a živnosti. — Ing. A. Bašus, Motorová orba. — Dr. K. Polák. Naši právníci a české živ- nostnictvo. — Zprávy. — Rozhledy hospodáře“é — Věstník Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Če- chách. — Knihy a časopisy.
Bráfův Ada Ottis Inga A Bašus
29 article
V „Paedagogických Rozhledech (XXVI., č. 10.) dokončuje Ad. Vlček svou stat „Výchova k sebekritice“. V ní přimlouvá se vedle jiného za veřejnou klasifikaci, v níž vidí školu sebepoznání: chce veřejné klasifikaci na celé čáře, nejen v úkolech, ve cvičeních, denících, vý- kresech a rysech, jak tomu většinou je dosud. Pro veřejnou klasifikaci mluví mu zejm. potřeba pě- stiti pravdu, otevřenost, přímost i smysl pro spra- vedlnost v mládí, v době pro výchovu nejdůleži- tější. Veřejná klasifikace dále je prostředkem uvě- domiti tomu, jehož se týká, jeho chyby a tím jej vésti k nápravě. Konečně veřejná klasifikace by i mládeži poskytla ubezpečení (jako je tomu při jejím požadavku dospělými), že není vydána libo- vůli těch, jimž je podřízena. — „Paedagogické Roz- hledy“ dále přinášejí: . Ad. Frumar. — Okt. Wagner. K reformě rakouské střední školy. — V. Rod, Koloniální něm. školy v Africe. — R. Sokol Výkonná cvičení přírodozpytná na škole obecné. F. Strnad. Práce z lýka. — J. Hála, O činné škole. — E. Lippert. Nové výzkumy snahy eugeniků. — M. Hajný, školství v Bosně Hercegovině. — A. Lazarevič. Vývoj obecného školství v Boce Kotorské. — E. Havelka, Morální vyučování změniti. — A. Bouda, IV. mezinárodní sjezd pro uměleckou výchovu. — J. Petr. K naší pohádkové literatuře. — J. Mančal, Slovník malého Jary. — F. Pražák. Kreslení dětí. — J. Lakomý Co překáží snahám po sociální péči a ochraně dí- těte. — E. Lippert. Péče o zdraví dítek v zákon- ných předpisech anglických. — Rozhledy časo- pisecké. — Zprávy.
Paedagogický Roza Frumar Oktoria Wagner R Sokol F Strnad J Hála E Lippert M Hajná A Lazarevič E Havelka A Bouda Petr J Mančal J Lakomá Afrika Boseň Hercegovina Ada Paedagogický rozhled
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Credo kubismu. Spolupracovník „Dome- nina del Corriere“, básník Luis de Galvez, navští- vil nedávno vůdce kubistického hnutí, Pabla Pi- cassa, aby ho požádal o vysvětlení uměleckých zásad kubismu. Umělec odkázal ho na malíře Jua- na Grise, rovněž Španěla: „Může vám dáti lepší vysvětlení, nežli já. Juan je vlastním apoštolem kubismu,“ pravil Picasso. Umělecké credo, které Gris spisovateli svěřil, zní: „Všeobecně se myslí že způsob naší malby jmenuje se proto kubismus. že malujeme v kostkách. Nic není nepřesnějšího nesmyslnějšího. Neřešíme linií v kostkách, nýbrž podáváme myšlenky v kostkách (?). Vidíme-li lid- ský obličej, zůstane v naší paměti obyčejně jak profil. Myšlenka obličeje, vzpomínka, je tedy pro- fil. Naproti tomu jsou podrobnosti tohoto obličeje v duchu a ve vzpomínce naprosto rozloženy uchovány jednotlivě. Oči na příklad vidíme vždy ze předu. Proč bychom tedy nemohli, malujeme-l portrét, namalovati obličej v jeho myšlence, v do- jmu, který jako celek a v podrobnostech zanechal v naší vzpomínce? Proč bychom nemohli namalo- vati obličej z profilu a oči en face? Staří Egvp- ťané založili na tomto poznání své umělecké prá- ce (?). Kubismus tedy není novou francouzskou modou, pařížským bláznovstvím, jak tvrdí nesčetní utrhači. Kubismus má naopak staré dějiny: jsou tak staré, jako umění vůbec. Pokud se týká barvy. bude se nám jeviti bílá zeď vždy jako plocha, beze stínu, v jednotné barvě. Myšlenku stěny musíme proto vždy reprodukovati barvou jednoho tónu
Galvez Pablo Gris Španěl Juan Picasso
31 article
Ostatně naše umění není stvořeno pro oči zne- svěcující, nýbrž pro vzdělané, vysoce kultivované inteligence. Naše umění možno požívati, zavřenýma očima.“ — Tento způsob pozorování je také je- dině rozumný a smiřuje s kubismem — Bernard Shaw o loutkovém divadle. Na anketu o loutkovém divadle, kterou uspořádal „Nashs Magazine“, dal anglický dramatik Bernard Shaw zajímavou odpověď, která neobyčejně při- spívá k jeho charakteristice, Hned na počátku do- pisu připomíná, že snad bude nápadno, že on který přece uvykl viděti své kusy, hrané nejlep- šíni umělci, může se vůbec zajímati o loutky. „A loutky zajímají mne právě proto, že nemají vlast- nosti herců. Ostatně jsou důležity pro všecky tech- nické studie na jevišti. Vidím-li na malém jevišti dřevěného akrobata, kterého obratná ruka otáčí zkroutí do uzlíku, nebo vidím-li loutku kouřiti dýmku, zajímá mne především techníka a naprosto ne umění. Je-li naopak hrán kus čistě loutkový, figurami, které ani nemohou státi na nohou, které přese všechnu dovednost a dokonalost techniky nemchou měniti obličeje a výrazu, nebo pohybo- vati se přirozeně, pak se ve mně probudí pravý zájem. Dramatický efekt, kterým na mne loutky působí, je často větší, nežli u živých představi- telů. O tom je přesvědčen jen ten, kdo viděl do- konalé loutkové divadlo.“ Shaw to vysvětluje citá- tem ze Shakespearovy hry „Sen noci svatojanské“ totiž že fantasie má větší význam při účinku hry nežli hra herců. (Tím by byla poražena výtka, či- něná někdy dramatiky hercům, že zabili kus ne- dostatečnou hrou. Pozn. red.) „Loutky se ztrnulým výrazem, třpytným kostýmem, nepřirozeným drže- ním těla, působí jako staré postavy maleb na skle které přes svou ztrnulost vypadají živěji, nežli lid stojící před nimi a pozorující je. Kinematograf.
Shaw Shakespearův Nashs magazín konalý loutkový divadlo Sen noc svatojánský
32 article
který domněle potlačuje loutkové divadlo, je roz- hodně přirozenější, ale málo působí na fantasii, ba skorem ji nepovzbuzuje. Nebyl bych nikterak pře- kvapen, kdyby v nejbližší době, právě jako reakce na modu kinematografovou, znovu ožilo loutkové divadlo. Světelné obrazy nikdy nemohou nahraditi loutkové divadlo. Všichni žáci dramatických škol měli by býti tu a tam zavedení do loutkového di- vadla: u každé pořádné dramatické školy mělo by býti dokonce loutkové divadlo. Nezkušení herei věří, že umění jejich je dokonalé tehdy, jednají-l na jevišti co nejvíce. Stále musí býti poučováni dramatiky, že budou silněji účinkovati, budou-li se chovati klidněji. Právě tomu mohli by se heri naučiti od loutky. Proslulí herci, jako na příklad Henry Irving, promrhali léta, protože nechtěli na- hlédnouti, že herec může účinkovati více ilusí, nežli co nejpřirozenější a horlivou interpretací.“ — Tuto otázku je snad nejlépe přenechati hercům, nebo oni, kteří jsou s hledištěm spojení neviditelnými za to tím citlivějšími nitkami, sami nejlépe vycítí, čím nejvíce působí. (Pozn. red.)
Irving