ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5b3827a0-75a6-11dc-a485-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 49, person 142, org 24, work 2
1 masthead
35R olno
2 masthead
Ročník XXXXVII.
3 masthead
Praze, v pondělí 17. srpna 1908.
Praha
4 masthead
Číslo 226.
6 article
voov, znbr
7 article
sso rouní n odpol. Hist předelásí se v Praze v zdninistraci es pžsle . . . . . . 2 k . . . 6 K — na čtvrt leta ennž s dvají žonáškou n vei- n. 7 K o0h ve GtEsIkšek:
Praha
8 article
m o a or oqj o
9 article
na něsie . . . 2 K. 30h Požisuno na mi arte R u doje aitke es peá- e . . . 11 K eo
10 article Sokolské dny na Moravě
Sokolské dny na Moravě Prostějov— Kroměříž — Lipník. (Od vlastního zpravodaje »N. L..) T. Čienáři zpráv našich o sokolském sle u v Prostějově pohřešili spojilost mezi referáty sobotním a nedělním. Zásluhu o nedělní zprávu bez úvodu má pošta, která expresní dopis v so- botu po polednách jí svěřený a obsahující úvod k další, uveřejněné telefonické zprávě dvousloupcové — doručila až včera po 8. hod. doplední, místo o 10. hodině v sobotu večer, kdy poštovní vlak od Prostějova do Prahy slihne. Vracíme se tedy aspoň stručně ku prvému dnu sokolského sletu v Prostějově. Po nevlídném, listopadovém zrovna počas předchozích dnů vyjasněný a sluncem oživený den vstal nad Prostějovem! Vlastně probuzen byl budíčkem, veselým zvukem sokolských polnie řídicích krok jednot a žup v časných hodinácl po celonoční jizdě přibylých. Nad očekávání sešlo a sjelo se Sokolstve k lomuto prvnímu velikému sletu na Moravě S upřímnou radosti pozdravili jsme přibylé bratry Poláky, zejména předsedu Svazu dra. F- szera, členy Biegu, Ručinského Witnického, dále delegáty četných okresů pol ských, tušlce, že účast jejich je krokem k nápravě loňské, disharmonující neúčasti na sletu všeso kolském; nadšeně vítali jsme velikým počtem dostavivší se župu dolnorakouskou, ze- jměna Sokolstvo z Vídně, representované asi 400 členy; dále velmi pěknou účast bratří ze Slezska, 16 členů »Sokola« v Pešti, ale nade vše obrovský zájezd Sokols'tva z království českého.
Polák Bieg Ručinský Witnický Morava Prostějov Kroměříž Lipník Praha Vídeň Slezsko Pešť svaz doktor Sokol
11 article
Dlužno télo imposantní výpravě, přibyl třemi zviáštními vlaky po celonoční pouti, vě- novati několik slov. Sokolstvo české opláci ve likou účasti svou bratrům Moravanům jejich ne- méně skvělou přítomnost na loňském sletu přináší tak Moravě povzbuzení k další, rozhoj- něné práci pro věc sokolskou a národní. Krás- nými slovy dotkl se této okolnosti jednatelČ O. S. br. Mašek, když odpovidal na nádraž k srdečné uvitaci řeči dra. Perka. S potěše- ním pozdravili jsme dále delegáta ruské dumy p. Kljuževu a zástupce gymnaslů franconz- ských p. Prévosta; známými z kuždoročních návštěv. jsou nám z Ruska učitelé tělocviku hosté na sletu prostějovském Sehnlepp, Lu keš. Todt, Knol a Stelner, jakož i sl Véra Kopytova. Z předáků Sokolstva, jak již ve včerejšíel zprávárh uvedeno, přitomni byli na sletu sta- rosta Č. O. S. dr. Josef Scheiner, náčelnik Č. O. S. dr. J. Vanlček, z předsednictve bři. dr. Heller K, Mašek, dr. Jar. Ur ban, náč. Bilek, Beránek, Olto Ha vel dále dr. Pippich, star. Špaček, náč Uh er bři. Klecanda, Erben z Plzně, náčelni Zyka, starosta Urbánek, Ag. Heller. bři Smyčka, Bernard, Schmidt, dr. Klumpar z Hradce, dr. Fischer z Brna. dr. Lenoch, posl. Kalina, Fejfar z Úsi nad Orlici, dr. Vítek z Lipníku, dr. Hylt ák z Kojetina, dr. Čižek z Nächoda, dr. L a n z Tábora, dr. Bartoníček z Brna, doc. dr. Kovařik, Setunský z Tábora a j. v. Roli hostitelů přejala městská rada pro- stějovská, zejména pp. slarosta města dr. Ho rák, městští radové dr. Perek. dr. O. Pri kryl, Neuman, Skála atd. Hosty na slelu byli posl řiesti a zemšti dr. Vrtal, Rei cl- städter, přísedící zem v. Váca, předseda slarost. sboru prostějovského Fr. Hošek četní žurnalisté českých, moravských, slezských a českých vídeňských listů.
Moravan O S Mašek Perk Lu keš Todt Knol Stelner doktor Scheiner J Vanlček Heller Jar Bilek Beránek Pippich Klecanda Erben Zyka Urbánek Aga Smyčka Bernard Schmidt Klumpar Fischer Lenoch Kalina Fejfar Vítek Hylt ák Čižek Nächoda Bartoníček docent Kovařik Setunský Perek Pri Neuman Skála Vrtal Váca Hošek Morava Rusko Ur Plzeň Hradec Brno Úsi nad Orlice Lipník Kojetina Tábor Rei Francie Vér Kopytov
12 article
Obec prostějovská a městská její rada dále správa hanácké sladovny a všechno obyva telstvo vyšly sletu, jakož i už před ním stavb nádherné těloevičny s největší ochotou a oběta- vostí vstříc. Městská rada prostějov- ská darovala ke stavbě rozsáhlé budovy Sokola veliké, v krásném místě, přímo za zámkem po- ložené prostranství; letnímu evičišti po kytla místo v samém středu města; pro slet pak pře vzala protektorát a byla po celou dobu jeho hostitelkou, arranžujíe zejmena včera na počes předáků Sokolstva a hostů skvělý rant. H- nácká sladovna velikou a krásnou obet přinesla poskytnutím čistých, rozměrných mlst nosti svých za šatny při evičení; soukromnik. rolník p. Konšel z Vrahovie, propůjčil za cvičiště vehké svoje pole, jež ohraničeno tribu- nami po způsobu letenského cvičiště, pojati mohlo 2232 cvičících bratři a sester a na 30 000 diváků. Bylo by nevděčno nevzpome- nouti bezpříkladně ochoty obyvatelst va jež v pravém slova smyslu rozdělilo se o armádu sokolskou a poskytlo jí upřímné, slovanské po- hostinství noclehy. Konečně pořadatelstvo sletu a všechny jeho odbory, zejmena ubytovaci redakční, vílací atd. až do vyčerpání byly čin- nými, pečujíce úzkostlivě, aby nezůstaly pozadu za slelovou kanceláří pražskou
Sokol Konšel Vrahovie
13 article
Za svorné součihnosti všech těchto čini telů samozřejmě dosaženo vytouženého úspěchu Obyvatelstvo města i priehozí z šiř i dál, nadšeni byli obrovsko účastí; hosté naopak povzbuzen bratrským přijetím. V nšladě tedy nej krásnější, v dojemné shodě slet započa!, dopo ledne stalo se tak zkouškami na cvi čišti v doleá da č n Při Kmochově hudbě, za velení náčel níka Uhra a před tváří slefových hostů zkou šeno vše, co určeno bylo pro odpolední, veřejné cvičení. Přes dva tisíce cvičenců, v cvičebním nebo krojovém oděvu precisně odbylo praelu- díum k odpoledni; neméně znamenitě se držely tlennteuí movl bovne
Kmochův Uher
14 article
ženské odbory sokolské, jichž účast členek pře kvapovala. Nanovo proživali jsme vzrušivé chvíle sletu. slyšeli krásnou ozvěnu nezapomenutelného pá- tého sletu všesokolského. Zatím, co na cvičisti prováděny velkolepé ovoluce, uspořádán ve dvo raně Národního domu (místnost Besedy) měst- skou radou a Sokolem prostějovským rant na počest hostů sokolských a slovanských. (Zpráva telefonická o přípileích a projeveeh na rantu uveřejněna byla v čísle včerejším taktéž vylíčení průvodu a veřejného cvičení.) Druhý den slavností sokolských. Krásnější prvého dne počasím, zastihl druhý den Prostějov v čilém ruchu. Zatím co domácí jednota a moravské župy chystaly se ke slavnostnímu otevření krásné nov tělocviěny, zbudované nákladem 120.000 korun za zámkem směrem k ulici Pernštýnské, připravovalo se Sokolstvo z Čech hosté k odjezdu ke slavnosti odhalen desky Havlíčkovy a manifestac pro české školy vídeňské. Třemi zvláštními vlaky, mezi 6 —9. hodinou, za srdečného roz- loučení s obyvatelstvem prostějovským, které ukázalo se býti ochotným hostitelem, odjele české Sokolstvo do Kroměříže. Otevření prostějovské sokolovny. Slavnosti otevření tělocvičny předeházelan evičišti zkouška na odpolední veřejné evičení kdy zejména dorost měl ukázati svoji disciplinu V sadech opětně, jako minulého dne, uspořádán koncert.
Sokol Čo Havlíčkův Kroměříž národní dom den Prostějov
15 article
Rázem o 11. hodině dopolední shromáždilo se Sokolstvo k otevření tělocvičny. Byli tu opět zástupci předsednictva České obce sokolské s drem. Scheinerem v čele, za městskou radu prostějovskou dr. Přikryl, dr. Perek. dr. Kovářík, dále náčelníci moravských žup. starosta Sokola prostějovského dr. Špaček a j. Pěvecký odbor sokolský zapěl krásně mo- hutný, případný sbor, načež starosla dr. Špa- ček vřelými a nadšenými slovy vzpomenul bojů o český ráz Prostějova a vyličil vzrůst jednoty a myšlenky sokulské tamže až k závě- rečným, krásným koncům, vystavení vlastní. pěkné tělocvičny. Děkuje hostům, zvláště pol ským, děkoval městské radé, jakož i obyvatel stvu za jejich lásku k Sokolstvu. Jménem městské rady mluvil dr. Přikryl jenž blahopřál České obci sokolské a jednote prostějovské ku zdařilému, velikolepému sletu. jaký dosud Morava neviděla.
Scheiner doktor Přikryl Perek Kovářík Sokol špaček Špa Prostějov Morava Český obec
16 article
Jménem župy severomoravské nadšenou řeč a pravá sokolská slova pronesl dr. S mrč ka, načež za bouře potlesku ujal se slova starost Č. O. S. dr. Jos. Scheiner. V delší, skvělé řeči uvedl asi v hlavních myšlenkách, že každa tělocvična jest školou, v niž učí se národnímu uvědomění, mužnosti, charakteru a ryuřství Otevření každé nové Sokolovny jest kulturním i národně významným činem. »Zachovejte nám tuto budovu tak čistou, tak neposkvrněnou, jako ji otvíráte«, končil řečník za ohromného po- o l ne tlesku a nadšení.e- a Člen delegace Poláků p. Biega tlumočil nehledanými slovy dojmy, jaké delegace polská si ze slavnostních dnů odnáší do své vlasti a blahopřál českému Sokolstvu k jeho významné činnosti na poli národním i osvětovém- Děkovným doslovem slarosty dra. Špač ka slavnost otevření ukončena, načež po přátelském bankelu, kde poznovu pronesena řada nadšenýeh připitků, uspořádáno odpoledne za neztenčené účasti diváctva veřejné evičení Sokolstva domá- cího. Také toto, v několika oddilech a oboha- cené pěkným evičením dorostu, vzbudilo velikou pochvalu diváků.
doktor Jos Scheiner Polák
17 article
Slavnosti kroměřížské. Památná Kroměříž nemohla zůstati z Prostějovem! V slavnostním, červenobílém hávu vítala už v sobotu večer Sokolstvo a účastníky, na jichž počest uspořádána akademie, se skvělým programem uměleckým, jemuž před- cházela řeč starosty Sokola kroměřižského dra Štrosa, který vítaje Sokolstvo dotkl se okol- nosti, že jubilejní rok zvláště pro Kroměříž jest památným, slavným svým sněmem. Vzpomně pak i noutěšené okolnosti, že v tomto jubilejním roce, jenž měl býti národům pohnutkou k míru. bojuje a štve se proti českému školství ve Vídni. Zevrubně promluvil k tomuto bodu markantním ilustracemi školských poměrů vídeňských dr Jetel, jenž vylíčil útoky a zlobu, jaké škol- ství a česká národnost ve Vídní jsou vůbec vy- dány. Řeči obou, jakuž i dalsích mluvících pann Hrubého a Urbana zanechaly značný do jem Byl-li už předvečer sopotní zdařilým, pak velikolepou byla neděle. Příjezd sokolské armády z Prostějov vzrušil celé město nad míru. Bylo po 9. hodině dopolední, kdy Sokolstvo, počtem na 2500 mužů sester, čtyřstupovým průvodem za průvodu hudby a nesmírnými zástupy nadšeně jej po- zdravujícíbo lidu prošlo od nádraží do města a sta nulo na Velkém náměstí kolem řečnické tribuny. zbudované před domem, kde dlel v době zase- dáni sněmu kroměřížského v roce 1848 Karel Havliček Borovský a kde teprve nyní došlo k umístění pamětní desky.
Sokol Štroso Jetel Hrubý Urban Havliček Kroměříž Prostějov Vídeň
18 article
Obrovské, nepřehledné zástupy obyvatel- stva i okoli obklopovaly tribunu, kde zaujal místo předáci Sokolstva, starosta Kroměřiže dr Pištecký, členové městské rady, poslancové. okresní starostové, hosté sletoví a j. v. Starosta Sokola dr. Štros, jménem domáei jednoty uvítal přítomné, načež posl. A. Kalina vzletnou řečí promluvil o Karlu Havlíčku Bo. ov- ském, jeho významu v národě českém, jeho politické a publicistické činnosti, zvláště však o účasti jeho na sněmu kroměřížském. Za veli- kého nadšení a provolávání slávy památce HHa vličkově sňata rouška s pamětní desky ol osnte vikerens S úspěchem nemenším o trudných pomě rech českého školství ve Vídni promluvil pak dr. Jetel. Obšírná, informativní jeho řeč pro- vázena byla mohutným souhlasem; v bodech. kdy líčil utrpení školství, pak projevy nevole. Důstojně vyzněla tato imposantní manife- stace a jen zvolna rozcházely se zástupy, aby v bodinách odpledních byly opět svědky velko- lepého průvodu Sokolstva na výstavní evičiště. Veřejné evičení, jehož prostná provedena byla Sokolstvem v kroji výletním, bylo bezvadnéa uchvacující, jako den před tím v Prostějově. Po ovičení vykonána za veliké návštěvy obyvatelstva návštěva výstavý, načež část So kolstva z Čech nečními vlaky vrátila se do svých domovů, jiná pak zůstala, aby účastnila se dneš- ního výletu do Lipníka.
Štros A Kalina Havlíček Bo Jetel Vídeň Prostějov Čechy Lipník Kroměřiže doktor Pištecký Sokol doktor
19 article Sjezd českého úřadnictva.
Sjezd českého úřadnictva. Včerejší třelí den sjezdu zakončen byl veřejnou schůzí, konanou dopoledne v Plodinové burse. Reso- luce, připravené v sobotním jednání jednotlivýcl sekcí, staly se předmětem živé debaty, jež svědčila o všeobecném zájmu. Sluší konstatovati se zadost učiněním, že některé divergence a pochybnosti, vy. slovené zejmena zástupci soukromého úřadniciva byly vysvětleny ke všeobecné spokojenosti, takže sjezd skončil projevem vzácné solidarsty veškerýcl kategorií českého úřadnictva s heslem jedenza všechny a všichni za jednoho, Resoluce, uvetejnéné již včera, byly vesměs pěi jaly s nepatrnými změnami rázu po výtce furmal ního a kromě toho tyto další: st Materiální postavení úřadniciva. Resoluce mag. oficiála KlÍm y.
Reso
20 article
I. Sjezd veškerého českého úřadnictva o mal riálním postavení úřadnictva uznává zejmena za nutné a) pokud týče se úřadnictva veřejnéhe 1.) odslranění nynějších tříd hodnostních a za vedení postupu časového, jenž zaručuje úřadnictvu, že při náležité ovšem kvalifikaci budou příjmy jeho stoupati nikoliv jako doposud náhodně dle úmrti pensionování, nýbrž pravidelně a dle práva u všech úřadníků se stejným vzděláním stejně a jenž zne- možní časté nyní a demoralisující praelerování ze jmena českých úřadníků. Automatický postup díti se má tím způsobem, aby přídavky byly největší v době. kdy úřadník má usjvětší potřeby, v době, kdy ná klady na výchovu rodiny jsou největší. 2. spravedlivou úpravu rozdělování odměn a při davků za zvláště vynikajici výkony, za výkony mimo dobu služební neb mimo místo působení nikoliv dle tříd hodnostních, nýbrž dle skutečné zásluhy; nále- žité a dnešním poměrům vyhovující upravení náhrat za přestěhoväní a bezpodmínečné jich placení př každém přeložení: 3. zrušení neodůvodněných služebních tax a po platků, jež způsobují, že úřadník při dlouho očeká- vaném a zaslouženém povýšení první rok ničeho ne- získá b) v příčině úřadníků soukromých 1. Vzbledem k tomu, že většina zaměstnavalel soukromých nadbytku inteligence ještě více zneužívi než zaměslnavatel večejný, uznává se za nutné záko- nem slanoviti minimální odměny za práci soukrom úřadnictva s příslušným zřením ke vzdělání i povaze služby 2. upravovati hmotné poměry úřadnictva soukr mého obdobně s úpravami poměrů úřadnictva ve řejného; 3, všemožně působiti k tomu, aby veřejní úřad níci, zejměna úřadníci vyšší, nepřijímali odpoledn zaměstnání u těch zaměstnavatelů a v těch místecl kde může úřadník soukromý nabýti celodenního za městnání. sni Pensijni nároky.dz ei
21 article
« Resoluce pana Slámy. ela Ve příčině nároků pensijních žádá sjezd: A) Předně pokud se týče úřadníků veře ných. 1. Z pensijních norem buďlež odsíraněny ve škery předpisy, které prohlašují ztrálu nároků pen sijních nebo jakékoliv jich zkrácení v případě propu štění neb nebo odsouzení atd, ježto hodnoty pensii ních nároků jsou úspory ze mzdy úřadalkovy a tu díž jeho majetkem 2. buďlež zvýšeny penne úřadníků posledníe hodnostních tříd, pense jejich vduv a výchovnési rolků na výši dnešního exislenčního minima 3. do pense budiž včítána celá ledy a sice beze všech dodatečných příplatků pro dobu minulou i pro visorní doba služební a každý rok započalý poklá dán budiž za dokonaný rok pensijní. 4. budiž pojato do pensijních norem uslanovení že rodiče nebo sourozenci úřadníkovi mají nárok na pensijní opatření, jestliže zemřelý úřadník byl jejiei jediným živitelem, ovšem jen tehdy, není-li vyčer- páno pensijní maximum pozůstalou vduvou a si rolky; 5. děti nemanželské buďtež ve příčině nároků na výchovně postaveny na roveň dětem manželským 6. pro dosažení plné pense budiž všeobecně sta novena doba 30 let pro úřadníka se vzděláním vy sokoškolským a doba 35 let pro úřadnika se vzdělá- ním menším a budiž úřadník po dosažení lohoto maxima služ. doby z moci úřadní do výslužby dán 7. při správě pensijních fondů budíž úřadniciv vyhražen úplně rovnoprávný vliv se zaměstnavatel a volba zástupců dějž se tajným právem hla- sovacím 8. pense vdovské odpovídejtež dosaženým stup nicím platovým zesnulého úřadníka.
22 article
B. Pokud se týče úřadníků soukro mých. Sjezd veškerého českého úřadnictva uzná- vaje, že zákon o pensijním pojištění soukr. zřízenců ma mnohé a podstatné vady, žádá důrazně, aby ještě před 1. lednem 1909, kterým nabude platnosti. byl novelisován, má-li způsobili ono sociální uspo- kojení, které zamýšlel. Novelou budiž pojištění toto zlevněno a dávky jeho zvýšeny. Doba čekací budiž zkrácena o polovici a roční stoupání renty invalida budiž lak zvýšeno, aby vypršením plné služebn doby dosánla výše skulečného platu. Budiž také při měřeně zvýšen nárok vdov a sirotků. Pense buďtež vyměřovány podle průměr néh ročního platu. Otázka bylová. Resoluce vrch. ofic. Lehara. I. Sjezd veškerého úřadnictva v Praze ve dneck 14., 15. a 16. srpna t. r. uznávaje hospodářskou i sociální důležitost řádného řešení otázky bytové vyslovuje své přesvědčení i pevnou vůli, že řešen to prováděti lze i bude je prováděti svépomo- nou akcí a sice: Zřizováním stavebních a byto- vých družstev po případě ústředního družstva tako- vého. Ukládá přištímu výboru všeúřadnického svazu, aby podnik tento se vši energií a se vším urychle ním uvedl ve skutek. Pojištění úřadnictva. Resoluce p. Šorma. Sjezd veškerého česk. úřad. v Praze, ve dnec 14., 15. a 16. srpna t. r. konaný, ukládá výboru »Česk. svazu úřadnických spol.«, aby po svém usta- vení vstoupil urychlené v jednání s českými vzá- jemnými pojišťovnami o stánovení výhodných smluv lnsivo sledzdo iittn tnv ae vlo ohvmbna Iře ald baa etnbova šue sbal alidosže tobonaebi vozov se vršt tme áibnd vnstogs mtě dl
Lehar Šorm Praha výbor všeúřadnický svaz Česk . svaz úřadnický společenský
23 article
které by zaručovaly svazu slálý příjem k podpoře svých organisačních, hospodářských a ideových snah Doporučujeme: z lřetiny příjmu z pojišťování bu zřížena podpůrná pokladna pojištěneů, z které by se v případě nezaviněného neštěstí platily pojišťovac premie, poskylovaly bezpečné půjčky a dary dotyě ným pojištěncům; druhá třelina buď věnována na podporu a léčení nemocných kolegů a třelí na po- třeby organisační. Za tím účelem buď zřízen statistika úřadnického pojištění. Hospodářské organisace.
24 article Resoluce asist. Husáka b
Resoluce asist. Husáka b I. sjezd veškerého čes. úřadnictva v Praze ve dnech 14., 15. a 16 srpna t. r. vyslovuje se prol stálému systemalickému zdražování životních potřeb hylu atd. a prohlašuje jménem všeho úladnictva, ž úřadnicivo brániti se bude proti těmto zjevům všem zákonnými prostředky. Úřadnictvo nechce nijak ho spodářskou organisací poškoditi stavy jiné, nechee zanjati stanovisko výboj é, nýbrž obranné. Sjezd ukládá svazu úřad. spolků by působil k rozšl ření hospodářských organisací a zasadi se o zlepšení ustanovení zákonných, vytčených v zá- konu z r. 1873 ve prospěch svépomocných sdružení.
Husák Praha
25 article Slavovský tisk.
Slavovský tisk. norn Resoluce assist. Hendricha. Tisková sekce pokládá k posílení stavovskéh uvědomění a k zdravému dalšímu vývoji naší orga nisace naprosto nutným, aby stavovskému tisku věnována byla organisací naší největší péče a po zornost, I doporučuje prvnímu všeúřadnickéme sjezdu i nastávajícímu svazu českého úřadnictva aby nejen ke zvelebení trvajícího již tisku jedno tlivých organisací působil, ale aby v první řado učinil neodkladné kroky k zalotení úřadni ckého tiskového a vydavatelskéh družstva podle zákona z 9. dubna 1873 č. 7 ř. z. zapsaného společenstva s ručením obmezeným, jež by ve všech svých publikacích stálo na sta- novisku národním, pokrokovém a de- mokratickém a povinno bylo, kdykuli by to svaz uznal nutným, vydávání svých časopisů ode- vzdati do rukou svazu, jakmile tento vyplatí členům nn ne družstva podily v jich původní výši. en slev o Středisko organisačni. e n Resoluce oficiála Radla.
Hendrich mokratický Radl NN
26 article
Sjezd veškerého českého úřadnictva, konaný v Praze ve dnech 14., 15. a 16. srpna 1908 dopo- ručuje, aby jediným organisačním střediskem ve- škerého českého úřadnictva byl Český sv az ůřadnických spolků. Tomuto svazu ukladá se sjezdem, aby co nejdřívé utvořil ze svých pří- slušníků vhodné brganisační skupiny jednak territorální jednak odborné s antonomi pokud možno nejširší. Dále nechť český svaz úřad nických spolků se přičiní o soupis veškerého českého úřadnictva v jednollivých odvětvích úřadnického po- volání. Český svaz úřadnických spolků, jsa určen pro veškerě české úřadnictvo, bude povinen zakročiti se stejným důrazem vždy a všude, kde se jedná o jeho české přislušníky bez rozdíl odvětví, odboru, kategorie a služebního postavení resp. hodnosti. Svaz pečujž, aby bylo odstraněne různění jednotlivých skupin. Budiž jeho snabou soustřediti v sobé veškeré české úřadnické orgsni sace, ke kterým sjezd vznáší kolěg ální výzvů, aby všechny do jedné ke svazu přistoupily. V příčiné orgnísační jednotnosti doporučuje sjezd tyto zásady 1. Pro všechna větší města s jich okolím budlež zakládány všeúřadnické mistní organ- sace, dla osvědčeného vzoru pražských »Úřadnickýc Besed“, jichž zakladání věnujž svaz největší pěči.
Praha Český svatý az Český svaz úřadnický spolek Úřadnickýcarsko beseda
27 article
2. Každý český úřadník budiž členem odborové hl spolku svého resortu a místního jeho bydliště nej bližšího všeůřadnického spolku (»Uřadnické Besedy« 3. Sjezd vyslovuje přání, aby veškeré české úřadní- ctvo stalo se prostředníctvím svých organisací členem svazu českých úřadnických spolků a s ce nejděle d jednoho roku. Pan oficiál KlIma dolknul se ještě některých nemilých zjevů. Když zakládala se organi ace úřadni ctva německého, pokládali němačil ministři za svou povinnost zúastniti se sjezdu, ministrům českým však stačí pouhé přípisy. Je dále známo, že v těchto dnech dlí v Praze někteří čeští sekční chefové, ale ani ti neuznali za dobré ajezd navštiviti. Také účast poslanců a zástupců sborů autonomních nebyla taková, jak by se dalo očekávati Předseda pan Sláma vzdal na konec díky měst- ské radě pražské, jež sjezdu ochotně vyšla vstříc, zá- stupcům ostatních autonomních sborů, poslancům žurnalistice, členům přípravného výboru i referentům. načež sjezd skončil projevem přání, aby přinesl o stranění rozdílů mezi jednotlivými odbory úřadnictv a přispěl ke pravé kolegialitě za účelem hájení spo- lečných zájmů. Účastnici odebrali se pak do dolejší místnosli kdež kona a se ustavujiol valná hromada Českého svazu úřadnickýcl spolků.
Klim Sláma Praha Český svaz Uřadnický beseda úřadnickýcl spolek
28 article
Do předsedniciva valné hromady zvoleni pp Hö zel, Suchý a Taufer, načež přikročene hned ku projednání stanov, sehválených již mini sterstvem, jež olištěny v »Uradnické Ravaj«. Vzhledem k tomu, že projevena byla přání ně kterých změn, zvláště zástupcem Zemské jednoty soukrom úřadnictva p. Hašourkem a zástupcem klubu morav. stát. úřadnictva p. Karáskem. usne seno k návrhu p. Hrdličky, aby přání tato byla podána výboru svazu písemně a na příští valné hro madě projednána a přijat návrh p. Horáka, že jedno tlivá organisace, ve svazu zastoupená, má mlti ma ximálně 10 hlasů. Na to vykonány volby a zvoleni pp.: před sedou docent dr. Funk, místolaj. zem. výb. mistopředsedy berní správce Šavrda, úe úraz. poj. Sláma; do výboru: soudní aj Šcbrotz, celní oficiál Hermann, profesor Kla- pálek, účetní místodrž. oficiál Radl, účetní re- vident zem. výb. Hölzl, městský taj. v Kojetíně Jančík, říš. posl. okr. taj. Kalina, městský vrch. inž. Matějovský, městský účetní Krejě úřadník časopisu. Šimon. úřad. Městské spořit pražské Kubeš, vrch. úř. Zem. banky Pátek rev c. k. stát. dr. Navrátil; náhradníky poštmistr Kubík, soudní oficiál Putík, mag. prakt Neureutter, úř. banky »Slavie« Frank, adj spol. sl. dráhy Hlavsa, přednosta kanc. zem soudu VItek; revisory: účet. oficiál Klečka, konci pista st. drah dr. Matoušek, ofic. zem. výb. Na pravník; náhradníky: mag. pom. úř. Post účet. asist. Hendry ch. Na konec sděleno přání spolku úřadníků pe- něžních ústavů, aby se brzy uspořádala protestní schůze proti jednání Pražské úvěrní banky, která s staví proti organisaci úřadnictva a svým úřadníkům účastenství ve spolku zakazuje, načež valná hro- mada skončena. Zvolený výbor se hned ustavil konal poradu o další akci
Suchá Taufer Karásek Hrdlička doktor Funk Šavrda Hermann Radl Hölzl Jančík Kalina Ing Matějovský Šimon Kubeš Pátek rev Navrátil Kubík Putík Neureutter Frank Hlavsa Vitek Kleček Matoušek Hendry Kojetín Uradnický Ravaj Slavia spolek úřadník pe úvěrní banka profesor Kl městský vrch
29 article
První sjezd techniků z vyšších průmyslových škol. První sjezd techníků z vyšších průmyslovýcl škol, pořádaný Klubem inženýrů a stavitelů v Praze zahájen byl dne 15. srpna o 11. hod. dopol. ban ketem ve dvoranách Národního domu na Král. Vino- hradech. Starosta Klubu uvítal vřele účastníky z našich řad, kteří se v hojném počtu sjeli, jakož i říšského poslance p. Josefa Švejka, jako delegála Klubu če- V drobném prodejit ranni čísle o sobě . . . za 8 odpolední . . . . . . . za 2 h Ve flialkách na venkově ranní čialo, . . . . .. odpolední . . . . . . ak om Inserátv ol plati se ho telv ě nnrapřed. Přečplncenl v inserty přijimá vdminl- strace v Hurinnské ulici č. 3. šl Tam nacbázejí an též redlakee tlskirps a expodiee „Národnich Listů“ Eekoplsy se nevracsji.
Král Švejk Praha Hurinnský ulice národní dom
30 article
pn s ne
31 article
ských agtirních poslanců na radě říšské a p. slav. Zd. Frče za městskou radu žižkovskou, dále inženýra Lholu za Ústředn spolek ve Vídni a zástupce kolegů plzeňských a beněnských Ve svě řeči uvedl pak účel i význam sjezdu přál sjezdu nejlepšího zdaru. Dale promluvili předsedové sekci, stav. Knobloch a inž. Hevera, kteří vyslovili potěšení, jmenovitě nad přitomností kolegů slarších a z ciziny. Řišský poslanee Josef Švejk promluvil pak za Kluh českých poslanců strany agrární a ve své řeči slibil nejůé nnější podporu: dále promluvil p. stavítel Frič za měslskou radu v Žižkově, inž. Lhota za ně- mecký spolek videňský, dále zástupcové škol plzeň- ské a brněňské. Večer sešli se účastníci v imposantním počtu ve dvoranách Národního domu na Král. Vinohradech, kdež setrvali při koncertě a srdeně zábavě ve vzpo- mínkách na strávená léta studijní do pozdních hodin nočních.
Zdeněk Knobloch Ing Hevera Švejk Frič Král Vídeň Žižkov Lhota národní dom
32 article Manifestační schůze dne 16. srpna
Manifestační schůze dne 16. srpna 1908. Tento nejdůležitější bod sjezdu konal se druhého dne v neděli o 10. hod. dop. ve velkém sále Národ- ního domu na Král. Vinohradech. Schůze docila zdařilým průběhem a pronešení věcných řečí pro- nikavého úspěchu morálního a stala se velkým poč- tem zůčastněných skutečnou manifestací. Schůzi zahájil jmenem pořadatelstva sjezdu sta- rosta klubu stavitel a inž. pojišťovny pan J. Čacha. Po úvodní uvítaci řeči jeho zvoleno k návrhu kolegy pana Holka (oto předsednictvo: Předsedou vrchní inženýr V. Uhlíř, místo- předsedou p. stav. Zden. Frič a zapisovateli pp. Stan. Andrdlík a inž. p. Josef Tamele Na to ujal se vedení schůze zvolený předsed pan vrchní inž. V. Uhliř a po proslovu udělil slov p. prof. T. Suhradovi, který poděkoval za pozvání, llomočil za svou osobu i za ředitelství stát. prům. školy pražské sjezdu svě sympatie a přál mu nej- lepšího zdaru. Potom vyžádal si slovo posl. Krejčík za ob- chodní a živnoslenskou komoru a prohlásil její jmé- nem, že bude vždy podporovati v zájmu průmyslu pokrokové snahy spolku. Na to uděleno bylo slovo hlavnímu řečníku za klub p. inž. J. Rozhonovi. Ten pojednával předně o vzniku klubu a uváděl, že spolek vznikl prolo, aby utvořeno bylo jediné mocné středisko všech techniků, kleří uznávajíce zásadu volnosti a svobody duševní práce lechnické, odhodlání jsou vzájemně k tomu působiti, aby každému techniku za prove- dení jeho lechnické práe vzniklo právo takové odměny mravní i hmotné, které provedené práci lechnické po zásluze přináleží. Zmiňcje se o účelu spolku, kterým jest hájení veškerých zájmů stavu technického. Promlouvá dále o dosavadní působnosti klubu v otázkách důležitých, načež přikročuje k otázc hlavní, jak vyvinouti dlužno náležitou další činnost vzhledem na nynější stanovisko absolventů středo- školských.
Král Ing J Čach V Uhlíř Zdena Frič Andrdlík Tamele profesor T Suhrada Krejčík J Rozhon
33 article
Zmiňuje se předně o školách, z nichž techni- kové středoškolšti do praxe vstupují a dokázal mno- ha křiklavými případy, že název »Vyšší průmyslová škola« jest s ohledem na celou řadu ostatních »Ško průmyslových« rázu živnostenského názvem nevhod- ným a že se je í nutná potřeba zasaditi se o vhodny a důstojný název pro tyto školy, který by předem vylučoval možnost pohližeti na školy ty způsobem tak urážlivě nízkým, jako se délo až dosud. Dale uvádí, že jsou školy tyto školami ukonče- nými, pro lechnika v praxi úplně postačujícími a ne tedy přípravkami pro školy vysoké. Promiouvaje dále o praktickém působení tech- niků z vyš. prům. škol, dokázal, že dnešuí velkolepý pokrok technický vznikl jedině na zásadě volnosti svobudy duševní práce technické a nelze připustiti, aby pokrok ten byl omezován »titulem« a zakonem z důvodů čistě školským. Dále pojednává o posta- vení techniků z vyšších průmyslových škol ve služ- bách obecních a dovozuje, že je nutno zasaditi se o doplněk § 19. zemsk. zákona, kterým upravují se poměry služební úřadníků při obcích v království českém a to v tom smyslu, by uvedeným technikům řečený zákon zaručoval požitky služební přiměřené jich kvalifikaci.
Dale vysoký průmyslový škola
34 article
Pojednav ještě o technicích ve službách státníc dovodil, že i tu dlužno se zasaditi, by technikům z průmyslových škol ve službách státních určilý po měrný počet míst byl vyhražen s patřičným zařadě- ním do tříd hodnostních. Dokud takové zabezpečení se nestane, nedoporučoval za nynějších poměrů vstu- povati do těchto služeb. Stručně zmínil se ještě o dalších, neméně důle- žitých úkolech klubu a končil řeč svojí prohlašením, že všem uvedeným úkolům může klub dostáti jen tehdy, když každý technik středoškolský slane se jeho členem a bude jej co nejúčmnněji podporovati v jeho snahách. (Dlouhotrvající pollesk.) Po této řeči přečteny p. předsedou došle omluvné a pozdravné telegramy a dopisy. Na to pronesli pozdravné řeči přitomní zástup- cové spolků, jakož i zástupcové z Ruska a Polska. Pokud týkalo se podrobného objasnění odbor- ných záležitosti, promluvili za sekci stavitelskou sta- vítel pan Alois Podzemský a za sekci strojní- ckou inž. Hevera. Na konec přijata byla dle návrhu výboru p. inž. Vrzalem tato resoluce: My technikově z vyš. prům. škol, shromáždění v Nár. domě na Král. Vinohradech o prvním sjezdu, pořádaném klubem inženýrů a stavitelů v Praze, usnesli jsme se na následujícím Vzhledem k tomu, že název »Vyšší škola prů- myslová« naprosto nevystihuje úkol a cil, který škola tato sleduje a vede vůbec ke zmatkům a zameňová- ním této lechnické střední školy s nižšími školami průmyslovými, řemeslnickými a pokračovacími, žá- dáme důrazně, aby tento název byl pozměněn a pří- padnějším nahražen.
Podzemský Hevera Ing Vrzal Král Rusko Polsko Vinohrady Praha vysoký škola pr
35 article
Dále žádáme, aby techníkům z vyšších prům. škol byl ve státních, zemských, jakož i samospráv- ných službách vyhražen určitý a jejich jak theoreti- ckému tak praktickému vzdělání odpovídající počet technických úřadnických míst. Protestujeme proti § 19. zemského zákona z roku 1907, kterým upravují se služební poměry úřadníků při obcích v král českém, kde postavení jsou tito ohledně služebných, příjmů — na roveň úřadníkům manipulačním. Protestujeme dále proti usnesení některých měst- ských obcí, jimiž vylučování jsou technikové z vyš. prům, škol z technických služeb městských. Litovat jest těchto usnesení tím více, ježto jest právě v zájmu našich měst, aby na místa městských techniků při- jímala slavitele a techniky z vyšších prům. škol kteří svým všestranným, jak theoretickým tak i prak tickým vzděláním odpovídají nejvíce jejich potřebám 1. Dale žádáme: při nastávající reorganisaci sla vitelského odděl. vyš. prům. škol, by název školy změněn za název »stavitelská akademie« neb »škola stavitelská«. Osnova učební budiž opravena a rozší řena s ohledem na matematiku a moderní konstrukce. Pro absolventy vyšší stavitelské školy, kleří hodlají se některému speciálnímu odboru věnovali, buďiež zřízeny kursy, aneb budiž jim ulehčen přístup na dotyčná učiliště. Za tím účelem budiž zřízeno při akademii umění v Praze zvláštní oddělení pro archi- tekturu, jehož osnova navazovala by se na osnovu vyšší statní průmyslové školy. Dosavadní občasné kursy pro stavby želazo- betonové a pro výchovu technických sil pomocnýc pěi stavbě podniků dopravních, zařízených při státno průmyslové škole v Praze, buďtež rozšířeny a při e o
Praha