2
masthead
Ročník XXXXVII.
3
masthead
Praze, v pondělí 17. srpna 1908.
Praha
7
article
sso rouní n odpol. Hist
předelásí se
v Praze v zdninistraci
es pžsle . . . . . . 2 k
. . . 6 K —
na čtvrt leta
ennž s dvají žonáškou
n vei-
n. 7 K o0h
ve GtEsIkšek:
Praha
9
article
na něsie . . . 2 K. 30h
Požisuno
na mi arte
R u
doje aitke
es peá-
e . . . 11 K eo
10
article
Sokolské dny na Moravě
Sokolské dny na Moravě
Prostějov— Kroměříž — Lipník.
(Od vlastního zpravodaje »N. L..)
T. Čienáři zpráv našich o sokolském sle u
v Prostějově pohřešili spojilost mezi referáty
sobotním a nedělním. Zásluhu o nedělní zprávu
bez úvodu má pošta, která expresní dopis v so-
botu po polednách jí svěřený a obsahující úvod
k další, uveřejněné telefonické zprávě
dvousloupcové — doručila až včera po 8. hod.
doplední, místo o 10. hodině v sobotu
večer, kdy poštovní vlak od Prostějova do Prahy
slihne.
Vracíme se tedy aspoň stručně ku prvému
dnu sokolského sletu v Prostějově.
Po nevlídném, listopadovém zrovna počas
předchozích dnů vyjasněný a sluncem oživený
den vstal nad Prostějovem! Vlastně probuzen
byl budíčkem, veselým zvukem sokolských polnie
řídicích krok jednot a žup v časných hodinácl
po celonoční jizdě přibylých.
Nad očekávání sešlo a sjelo se Sokolstve
k lomuto prvnímu velikému sletu na Moravě
S upřímnou radosti pozdravili jsme přibylé bratry
Poláky, zejména předsedu Svazu dra. F-
szera, členy Biegu, Ručinského
Witnického, dále delegáty četných okresů pol
ských, tušlce, že účast jejich je krokem k nápravě
loňské, disharmonující neúčasti na sletu všeso
kolském; nadšeně vítali jsme velikým počtem
dostavivší se župu dolnorakouskou, ze-
jměna Sokolstvo z Vídně, representované asi
400 členy; dále velmi pěknou účast bratří ze
Slezska, 16 členů »Sokola« v Pešti, ale
nade vše obrovský zájezd Sokols'tva
z království českého.
Polák
Bieg
Ručinský
Witnický
Morava
Prostějov
Kroměříž
Lipník
Praha
Vídeň
Slezsko
Pešť
svaz doktor
Sokol
11
article
Dlužno télo imposantní výpravě, přibyl
třemi zviáštními vlaky po celonoční pouti, vě-
novati několik slov. Sokolstvo české opláci ve
likou účasti svou bratrům Moravanům jejich ne-
méně skvělou přítomnost na loňském sletu
přináší tak Moravě povzbuzení k další, rozhoj-
něné práci pro věc sokolskou a národní. Krás-
nými slovy dotkl se této okolnosti jednatelČ
O. S. br. Mašek, když odpovidal na nádraž
k srdečné uvitaci řeči dra. Perka. S potěše-
ním pozdravili jsme dále delegáta ruské dumy
p. Kljuževu a zástupce gymnaslů franconz-
ských p. Prévosta; známými z kuždoročních
návštěv. jsou nám z Ruska učitelé tělocviku
hosté na sletu prostějovském Sehnlepp, Lu
keš. Todt, Knol a Stelner, jakož i sl
Véra Kopytova.
Z předáků Sokolstva, jak již ve včerejšíel
zprávárh uvedeno, přitomni byli na sletu sta-
rosta Č. O. S. dr. Josef Scheiner, náčelnik
Č. O. S. dr. J. Vanlček, z předsednictve
bři. dr. Heller K, Mašek, dr. Jar. Ur
ban, náč. Bilek, Beránek, Olto Ha vel
dále dr. Pippich, star. Špaček, náč Uh er
bři. Klecanda, Erben z Plzně, náčelni
Zyka, starosta Urbánek, Ag. Heller.
bři Smyčka, Bernard, Schmidt, dr.
Klumpar z Hradce, dr. Fischer z Brna.
dr. Lenoch, posl. Kalina, Fejfar z Úsi
nad Orlici, dr. Vítek z Lipníku, dr. Hylt ák
z Kojetina, dr. Čižek z Nächoda, dr. L a n
z Tábora, dr. Bartoníček z Brna, doc. dr.
Kovařik, Setunský z Tábora a j. v.
Roli hostitelů přejala městská rada pro-
stějovská, zejména pp. slarosta města dr. Ho
rák, městští radové dr. Perek. dr. O. Pri
kryl, Neuman, Skála atd. Hosty na slelu
byli posl řiesti a zemšti dr. Vrtal, Rei cl-
städter, přísedící zem v. Váca, předseda
slarost. sboru prostějovského Fr. Hošek
četní žurnalisté českých, moravských, slezských
a českých vídeňských listů.
Moravan
O S
Mašek
Perk
Lu
keš
Todt
Knol
Stelner
doktor
Scheiner
J Vanlček
Heller
Jar
Bilek
Beránek
Pippich
Klecanda
Erben
Zyka
Urbánek
Aga
Smyčka
Bernard
Schmidt
Klumpar
Fischer
Lenoch
Kalina
Fejfar
Vítek
Hylt ák
Čižek
Nächoda
Bartoníček
docent
Kovařik
Setunský
Perek
Pri
Neuman
Skála
Vrtal
Váca
Hošek
Morava
Rusko
Ur
Plzeň
Hradec
Brno
Úsi nad Orlice
Lipník
Kojetina
Tábor
Rei
Francie
Vér Kopytov
12
article
Obec prostějovská a městská její rada
dále správa hanácké sladovny a všechno obyva
telstvo vyšly sletu, jakož i už před ním stavb
nádherné těloevičny s největší ochotou a oběta-
vostí vstříc. Městská rada prostějov-
ská darovala ke stavbě rozsáhlé budovy Sokola
veliké, v krásném místě, přímo za zámkem po-
ložené prostranství; letnímu evičišti po kytla
místo v samém středu města; pro slet pak pře
vzala protektorát a byla po celou dobu jeho
hostitelkou, arranžujíe zejmena včera na počes
předáků Sokolstva a hostů skvělý rant. H-
nácká sladovna velikou a krásnou obet
přinesla poskytnutím čistých, rozměrných mlst
nosti svých za šatny při evičení; soukromnik.
rolník p. Konšel z Vrahovie, propůjčil za
cvičiště vehké svoje pole, jež ohraničeno tribu-
nami po způsobu letenského cvičiště, pojati
mohlo 2232 cvičících bratři a sester a na
30 000 diváků. Bylo by nevděčno nevzpome-
nouti bezpříkladně ochoty obyvatelst va
jež v pravém slova smyslu rozdělilo se o armádu
sokolskou a poskytlo jí upřímné, slovanské po-
hostinství noclehy. Konečně pořadatelstvo sletu
a všechny jeho odbory, zejmena ubytovaci
redakční, vílací atd. až do vyčerpání byly čin-
nými, pečujíce úzkostlivě, aby nezůstaly pozadu
za slelovou kanceláří pražskou
Sokol
Konšel
Vrahovie
13
article
Za svorné součihnosti všech těchto čini
telů samozřejmě dosaženo vytouženého úspěchu
Obyvatelstvo města i priehozí z
šiř i dál, nadšeni byli obrovsko
účastí; hosté naopak povzbuzen
bratrským přijetím. V nšladě tedy nej
krásnější, v dojemné shodě slet započa!, dopo
ledne stalo se tak zkouškami na cvi
čišti v doleá da č n
Při Kmochově hudbě, za velení náčel
níka Uhra a před tváří slefových hostů zkou
šeno vše, co určeno bylo pro odpolední, veřejné
cvičení. Přes dva tisíce cvičenců, v cvičebním
nebo krojovém oděvu precisně odbylo praelu-
díum k odpoledni; neméně znamenitě se držely
tlennteuí movl
bovne
Kmochův
Uher
14
article
ženské odbory sokolské, jichž účast členek pře
kvapovala.
Nanovo proživali jsme vzrušivé chvíle sletu.
slyšeli krásnou ozvěnu nezapomenutelného pá-
tého sletu všesokolského. Zatím, co na cvičisti
prováděny velkolepé ovoluce, uspořádán ve dvo
raně Národního domu (místnost Besedy) měst-
skou radou a Sokolem prostějovským rant na
počest hostů sokolských a slovanských.
(Zpráva telefonická o přípileích a projeveeh
na rantu uveřejněna byla v čísle včerejším
taktéž vylíčení průvodu a veřejného cvičení.)
Druhý den slavností sokolských.
Krásnější prvého dne počasím, zastihl druhý
den Prostějov v čilém ruchu. Zatím co
domácí jednota a moravské župy chystaly se
ke slavnostnímu otevření krásné nov
tělocviěny, zbudované nákladem 120.000
korun za zámkem směrem k ulici Pernštýnské,
připravovalo se Sokolstvo z Čech
hosté k odjezdu ke slavnosti odhalen
desky Havlíčkovy a manifestac
pro české školy vídeňské. Třemi zvláštními
vlaky, mezi 6 —9. hodinou, za srdečného roz-
loučení s obyvatelstvem prostějovským, které
ukázalo se býti ochotným hostitelem, odjele
české Sokolstvo do Kroměříže.
Otevření prostějovské sokolovny.
Slavnosti otevření tělocvičny předeházelan
evičišti zkouška na odpolední veřejné evičení
kdy zejména dorost měl ukázati svoji disciplinu
V sadech opětně, jako minulého dne, uspořádán
koncert.
Sokol
Čo
Havlíčkův
Kroměříž
národní dom
den Prostějov
15
article
Rázem o 11. hodině dopolední shromáždilo
se Sokolstvo k otevření tělocvičny. Byli tu opět
zástupci předsednictva České obce sokolské
s drem. Scheinerem v čele, za městskou
radu prostějovskou dr. Přikryl, dr. Perek.
dr. Kovářík, dále náčelníci moravských žup.
starosta Sokola prostějovského dr. Špaček
a j. Pěvecký odbor sokolský zapěl krásně mo-
hutný, případný sbor, načež starosla dr. Špa-
ček vřelými a nadšenými slovy vzpomenul
bojů o český ráz Prostějova a vyličil vzrůst
jednoty a myšlenky sokulské tamže až k závě-
rečným, krásným koncům, vystavení vlastní.
pěkné tělocvičny. Děkuje hostům, zvláště pol
ským, děkoval městské radé, jakož i obyvatel
stvu za jejich lásku k Sokolstvu.
Jménem městské rady mluvil dr. Přikryl
jenž blahopřál České obci sokolské a jednote
prostějovské ku zdařilému, velikolepému sletu.
jaký dosud Morava neviděla.
Scheiner
doktor
Přikryl
Perek
Kovářík
Sokol
špaček
Špa
Prostějov
Morava
Český obec
16
article
Jménem župy severomoravské nadšenou
řeč a pravá sokolská slova pronesl dr. S mrč ka,
načež za bouře potlesku ujal se slova starost
Č. O. S. dr. Jos. Scheiner. V delší, skvělé
řeči uvedl asi v hlavních myšlenkách, že každa
tělocvična jest školou, v niž učí se národnímu
uvědomění, mužnosti, charakteru a ryuřství
Otevření každé nové Sokolovny jest kulturním
i národně významným činem. »Zachovejte nám
tuto budovu tak čistou, tak neposkvrněnou, jako
ji otvíráte«, končil řečník za ohromného po-
o l ne
tlesku a nadšení.e- a
Člen delegace Poláků p. Biega tlumočil
nehledanými slovy dojmy, jaké delegace polská
si ze slavnostních dnů odnáší do své vlasti a
blahopřál českému Sokolstvu k jeho významné
činnosti na poli národním i osvětovém-
Děkovným doslovem slarosty dra. Špač ka
slavnost otevření ukončena, načež po přátelském
bankelu, kde poznovu pronesena řada nadšenýeh
připitků, uspořádáno odpoledne za neztenčené
účasti diváctva veřejné evičení Sokolstva domá-
cího. Také toto, v několika oddilech a oboha-
cené pěkným evičením dorostu, vzbudilo velikou
pochvalu diváků.
doktor
Jos
Scheiner
Polák
17
article
Slavnosti kroměřížské.
Památná Kroměříž nemohla zůstati z
Prostějovem! V slavnostním, červenobílém hávu
vítala už v sobotu večer Sokolstvo a účastníky,
na jichž počest uspořádána akademie, se
skvělým programem uměleckým, jemuž před-
cházela řeč starosty Sokola kroměřižského dra
Štrosa, který vítaje Sokolstvo dotkl se okol-
nosti, že jubilejní rok zvláště pro Kroměříž jest
památným, slavným svým sněmem. Vzpomně
pak i noutěšené okolnosti, že v tomto jubilejním
roce, jenž měl býti národům pohnutkou k míru.
bojuje a štve se proti českému školství ve Vídni.
Zevrubně promluvil k tomuto bodu markantním
ilustracemi školských poměrů vídeňských dr
Jetel, jenž vylíčil útoky a zlobu, jaké škol-
ství a česká národnost ve Vídní jsou vůbec vy-
dány. Řeči obou, jakuž i dalsích mluvících pann
Hrubého a Urbana zanechaly značný do
jem Byl-li už předvečer sopotní zdařilým, pak
velikolepou byla neděle.
Příjezd sokolské armády z Prostějov
vzrušil celé město nad míru. Bylo po 9. hodině
dopolední, kdy Sokolstvo, počtem na 2500 mužů
sester, čtyřstupovým průvodem za průvodu
hudby a nesmírnými zástupy nadšeně jej po-
zdravujícíbo lidu prošlo od nádraží do města a sta
nulo na Velkém náměstí kolem řečnické tribuny.
zbudované před domem, kde dlel v době zase-
dáni sněmu kroměřížského v roce 1848 Karel
Havliček Borovský a kde teprve nyní
došlo k umístění pamětní desky.
Sokol
Štroso
Jetel
Hrubý
Urban
Havliček
Kroměříž
Prostějov
Vídeň
18
article
Obrovské, nepřehledné zástupy obyvatel-
stva i okoli obklopovaly tribunu, kde zaujal
místo předáci Sokolstva, starosta Kroměřiže dr
Pištecký, členové městské rady, poslancové.
okresní starostové, hosté sletoví a j. v.
Starosta Sokola dr. Štros, jménem domáei
jednoty uvítal přítomné, načež posl. A. Kalina
vzletnou řečí promluvil o Karlu Havlíčku Bo. ov-
ském, jeho významu v národě českém, jeho
politické a publicistické činnosti, zvláště však
o účasti jeho na sněmu kroměřížském. Za veli-
kého nadšení a provolávání slávy památce HHa
vličkově sňata rouška s pamětní desky
ol osnte vikerens
S úspěchem nemenším o trudných pomě
rech českého školství ve Vídni promluvil pak
dr. Jetel. Obšírná, informativní jeho řeč pro-
vázena byla mohutným souhlasem; v bodech.
kdy líčil utrpení školství, pak projevy nevole.
Důstojně vyzněla tato imposantní manife-
stace a jen zvolna rozcházely se zástupy, aby
v bodinách odpledních byly opět svědky velko-
lepého průvodu Sokolstva na výstavní evičiště.
Veřejné evičení, jehož prostná provedena byla
Sokolstvem v kroji výletním, bylo bezvadnéa
uchvacující, jako den před tím v Prostějově.
Po ovičení vykonána za veliké návštěvy
obyvatelstva návštěva výstavý, načež část So
kolstva z Čech nečními vlaky vrátila se do svých
domovů, jiná pak zůstala, aby účastnila se dneš-
ního výletu do Lipníka.
Štros
A Kalina
Havlíček
Bo
Jetel
Vídeň
Prostějov
Čechy
Lipník
Kroměřiže doktor Pištecký
Sokol doktor
19
article
Sjezd českého úřadnictva.
Sjezd českého úřadnictva.
Včerejší třelí den sjezdu zakončen byl veřejnou
schůzí, konanou dopoledne v Plodinové burse. Reso-
luce, připravené v sobotním jednání jednotlivýcl
sekcí, staly se předmětem živé debaty, jež svědčila
o všeobecném zájmu. Sluší konstatovati se zadost
učiněním, že některé divergence a pochybnosti, vy.
slovené zejmena zástupci soukromého úřadniciva
byly vysvětleny ke všeobecné spokojenosti, takže
sjezd skončil projevem vzácné solidarsty veškerýcl
kategorií českého úřadnictva s heslem jedenza
všechny a všichni za jednoho,
Resoluce, uvetejnéné již včera, byly vesměs pěi
jaly s nepatrnými změnami rázu po výtce furmal
ního a kromě toho tyto další:
st
Materiální postavení úřadniciva.
Resoluce mag. oficiála KlÍm y.
Reso
20
article
I. Sjezd veškerého českého úřadnictva o mal
riálním postavení úřadnictva uznává zejmena za
nutné
a) pokud týče se úřadnictva veřejnéhe
1.) odslranění nynějších tříd hodnostních a za
vedení postupu časového, jenž zaručuje úřadnictvu,
že při náležité ovšem kvalifikaci budou příjmy jeho
stoupati nikoliv jako doposud náhodně dle úmrti
pensionování, nýbrž pravidelně a dle práva u všech
úřadníků se stejným vzděláním stejně a jenž zne-
možní časté nyní a demoralisující praelerování ze
jmena českých úřadníků. Automatický postup díti se
má tím způsobem, aby přídavky byly největší v době.
kdy úřadník má usjvětší potřeby, v době, kdy ná
klady na výchovu rodiny jsou největší.
2. spravedlivou úpravu rozdělování odměn a při
davků za zvláště vynikajici výkony, za výkony mimo
dobu služební neb mimo místo působení nikoliv dle
tříd hodnostních, nýbrž dle skutečné zásluhy; nále-
žité a dnešním poměrům vyhovující upravení náhrat
za přestěhoväní a bezpodmínečné jich placení př
každém přeložení:
3. zrušení neodůvodněných služebních tax a po
platků, jež způsobují, že úřadník při dlouho očeká-
vaném a zaslouženém povýšení první rok ničeho ne-
získá
b) v příčině úřadníků soukromých
1. Vzbledem k tomu, že většina zaměstnavalel
soukromých nadbytku inteligence ještě více zneužívi
než zaměslnavatel večejný, uznává se za nutné záko-
nem slanoviti minimální odměny za práci soukrom
úřadnictva s příslušným zřením ke vzdělání i povaze
služby
2. upravovati hmotné poměry úřadnictva soukr
mého obdobně s úpravami poměrů úřadnictva ve
řejného;
3, všemožně působiti k tomu, aby veřejní úřad
níci, zejměna úřadníci vyšší, nepřijímali odpoledn
zaměstnání u těch zaměstnavatelů a v těch místecl
kde může úřadník soukromý nabýti celodenního za
městnání.
sni Pensijni nároky.dz ei
21
article
« Resoluce pana Slámy. ela
Ve příčině nároků pensijních žádá sjezd:
A) Předně pokud se týče úřadníků veře
ných.
1. Z pensijních norem buďlež odsíraněny ve
škery předpisy, které prohlašují ztrálu nároků pen
sijních nebo jakékoliv jich zkrácení v případě propu
štění neb nebo odsouzení atd, ježto hodnoty pensii
ních nároků jsou úspory ze mzdy úřadalkovy a tu
díž jeho majetkem
2. buďlež zvýšeny penne úřadníků posledníe
hodnostních tříd, pense jejich vduv a výchovnési
rolků na výši dnešního exislenčního minima
3. do pense budiž včítána celá ledy a sice beze
všech dodatečných příplatků pro dobu minulou i pro
visorní doba služební a každý rok započalý poklá
dán budiž za dokonaný rok pensijní.
4. budiž pojato do pensijních norem uslanovení
že rodiče nebo sourozenci úřadníkovi mají nárok na
pensijní opatření, jestliže zemřelý úřadník byl jejiei
jediným živitelem, ovšem jen tehdy, není-li vyčer-
páno pensijní maximum pozůstalou vduvou a si
rolky;
5. děti nemanželské buďtež ve příčině nároků
na výchovně postaveny na roveň dětem manželským
6. pro dosažení plné pense budiž všeobecně sta
novena doba 30 let pro úřadníka se vzděláním vy
sokoškolským a doba 35 let pro úřadnika se vzdělá-
ním menším a budiž úřadník po dosažení lohoto
maxima služ. doby z moci úřadní do výslužby dán
7. při správě pensijních fondů budíž úřadniciv
vyhražen úplně rovnoprávný vliv se zaměstnavatel
a volba zástupců dějž se tajným právem hla-
sovacím
8. pense vdovské odpovídejtež dosaženým stup
nicím platovým zesnulého úřadníka.
22
article
B. Pokud se týče úřadníků soukro
mých. Sjezd veškerého českého úřadnictva uzná-
vaje, že zákon o pensijním pojištění soukr. zřízenců
ma mnohé a podstatné vady, žádá důrazně, aby
ještě před 1. lednem 1909, kterým nabude platnosti.
byl novelisován, má-li způsobili ono sociální uspo-
kojení, které zamýšlel. Novelou budiž pojištění toto
zlevněno a dávky jeho zvýšeny. Doba čekací budiž
zkrácena o polovici a roční stoupání renty invalida
budiž lak zvýšeno, aby vypršením plné služebn
doby dosánla výše skulečného platu. Budiž také při
měřeně zvýšen nárok vdov a sirotků. Pense
buďtež vyměřovány podle průměr néh
ročního platu.
Otázka bylová.
Resoluce vrch. ofic. Lehara.
I. Sjezd veškerého úřadnictva v Praze ve dneck
14., 15. a 16. srpna t. r. uznávaje hospodářskou
i sociální důležitost řádného řešení otázky bytové
vyslovuje své přesvědčení i pevnou vůli, že řešen
to prováděti lze i bude je prováděti svépomo-
nou akcí a sice: Zřizováním stavebních a byto-
vých družstev po případě ústředního družstva tako-
vého. Ukládá přištímu výboru všeúřadnického svazu,
aby podnik tento se vši energií a se vším urychle
ním uvedl ve skutek.
Pojištění úřadnictva.
Resoluce p. Šorma.
Sjezd veškerého česk. úřad. v Praze, ve dnec
14., 15. a 16. srpna t. r. konaný, ukládá výboru
»Česk. svazu úřadnických spol.«, aby po svém usta-
vení vstoupil urychlené v jednání s českými vzá-
jemnými pojišťovnami o stánovení výhodných smluv
lnsivo sledzdo iittn tnv ae
vlo ohvmbna Iře
ald baa etnbova šue sbal alidosže tobonaebi vozov se vršt
tme
áibnd vnstogs mtě dl
Lehar
Šorm
Praha
výbor všeúřadnický svaz
Česk . svaz úřadnický společenský
23
article
které by zaručovaly svazu slálý příjem k podpoře
svých organisačních, hospodářských a ideových snah
Doporučujeme: z lřetiny příjmu z pojišťování bu
zřížena podpůrná pokladna pojištěneů, z které by se
v případě nezaviněného neštěstí platily pojišťovac
premie, poskylovaly bezpečné půjčky a dary dotyě
ným pojištěncům; druhá třelina buď věnována na
podporu a léčení nemocných kolegů a třelí na po-
třeby organisační. Za tím účelem buď zřízen
statistika úřadnického pojištění.
Hospodářské organisace.
24
article
Resoluce asist. Husáka b
Resoluce asist. Husáka b
I. sjezd veškerého čes. úřadnictva v Praze ve
dnech 14., 15. a 16 srpna t. r. vyslovuje se prol
stálému systemalickému zdražování životních potřeb
hylu atd. a prohlašuje jménem všeho úladnictva, ž
úřadnicivo brániti se bude proti těmto zjevům všem
zákonnými prostředky. Úřadnictvo nechce nijak ho
spodářskou organisací poškoditi stavy jiné, nechee
zanjati stanovisko výboj é, nýbrž obranné. Sjezd
ukládá svazu úřad. spolků by působil k rozšl
ření hospodářských organisací a zasadi
se o zlepšení ustanovení zákonných, vytčených v zá-
konu z r. 1873 ve prospěch svépomocných sdružení.
Husák
Praha
25
article
Slavovský tisk.
Slavovský tisk.
norn
Resoluce assist. Hendricha.
Tisková sekce pokládá k posílení stavovskéh
uvědomění a k zdravému dalšímu vývoji naší orga
nisace naprosto nutným, aby stavovskému tisku
věnována byla organisací naší největší péče a po
zornost, I doporučuje prvnímu všeúřadnickéme
sjezdu i nastávajícímu svazu českého úřadnictva
aby nejen ke zvelebení trvajícího již tisku jedno
tlivých organisací působil, ale aby v první řado
učinil neodkladné kroky k zalotení úřadni
ckého tiskového a vydavatelskéh
družstva podle zákona z 9. dubna 1873 č. 7
ř. z. zapsaného společenstva s ručením obmezeným,
jež by ve všech svých publikacích stálo na sta-
novisku národním, pokrokovém a de-
mokratickém a povinno bylo, kdykuli by to
svaz uznal nutným, vydávání svých časopisů ode-
vzdati do rukou svazu, jakmile tento vyplatí členům
nn
ne
družstva podily v jich původní výši.
en
slev o Středisko organisačni. e n
Resoluce oficiála Radla.
Hendrich
mokratický
Radl
NN
26
article
Sjezd veškerého českého úřadnictva, konaný
v Praze ve dnech 14., 15. a 16. srpna 1908 dopo-
ručuje, aby jediným organisačním střediskem ve-
škerého českého úřadnictva byl Český sv az
ůřadnických spolků. Tomuto svazu ukladá
se sjezdem, aby co nejdřívé utvořil ze svých pří-
slušníků vhodné brganisační skupiny jednak
territorální jednak odborné s antonomi
pokud možno nejširší. Dále nechť český svaz úřad
nických spolků se přičiní o soupis veškerého českého
úřadnictva v jednollivých odvětvích úřadnického po-
volání. Český svaz úřadnických spolků, jsa určen
pro veškerě české úřadnictvo, bude povinen
zakročiti se stejným důrazem vždy a všude, kde
se jedná o jeho české přislušníky bez rozdíl
odvětví, odboru, kategorie a služebního postavení
resp. hodnosti. Svaz pečujž, aby bylo odstraněne
různění jednotlivých skupin. Budiž jeho snabou
soustřediti v sobé veškeré české úřadnické orgsni
sace, ke kterým sjezd vznáší kolěg ální výzvů, aby
všechny do jedné ke svazu přistoupily. V příčiné
orgnísační jednotnosti doporučuje sjezd tyto zásady
1. Pro všechna větší města s jich okolím budlež
zakládány všeúřadnické mistní organ-
sace, dla osvědčeného vzoru pražských »Úřadnickýc
Besed“, jichž zakladání věnujž svaz největší pěči.
Praha
Český svatý az
Český svaz úřadnický spolek
Úřadnickýcarsko beseda
27
article
2. Každý český úřadník budiž členem odborové hl
spolku svého resortu a místního jeho bydliště nej
bližšího všeůřadnického spolku (»Uřadnické Besedy«
3. Sjezd vyslovuje přání, aby veškeré české úřadní-
ctvo stalo se prostředníctvím svých organisací členem
svazu českých úřadnických spolků a s ce nejděle d
jednoho roku.
Pan oficiál KlIma dolknul se ještě některých
nemilých zjevů. Když zakládala se organi ace úřadni
ctva německého, pokládali němačil ministři za svou
povinnost zúastniti se sjezdu, ministrům českým
však stačí pouhé přípisy. Je dále známo, že v těchto
dnech dlí v Praze někteří čeští sekční chefové, ale
ani ti neuznali za dobré ajezd navštiviti. Také účast
poslanců a zástupců sborů autonomních nebyla taková,
jak by se dalo očekávati
Předseda pan Sláma vzdal na konec díky měst-
ské radě pražské, jež sjezdu ochotně vyšla vstříc, zá-
stupcům ostatních autonomních sborů, poslancům
žurnalistice, členům přípravného výboru i referentům.
načež sjezd skončil projevem přání, aby přinesl o
stranění rozdílů mezi jednotlivými odbory úřadnictv
a přispěl ke pravé kolegialitě za účelem hájení spo-
lečných zájmů.
Účastnici odebrali se pak do dolejší místnosli
kdež kona a se
ustavujiol valná hromada Českého svazu úřadnickýcl
spolků.
Klim
Sláma
Praha
Český svaz
Uřadnický beseda
úřadnickýcl spolek
28
article
Do předsedniciva valné hromady zvoleni pp
Hö zel, Suchý a Taufer, načež přikročene
hned ku projednání stanov, sehválených již mini
sterstvem, jež olištěny v »Uradnické Ravaj«.
Vzhledem k tomu, že projevena byla přání ně
kterých změn, zvláště zástupcem Zemské jednoty
soukrom úřadnictva p. Hašourkem a zástupcem
klubu morav. stát. úřadnictva p. Karáskem. usne
seno k návrhu p. Hrdličky, aby přání tato byla
podána výboru svazu písemně a na příští valné hro
madě projednána a přijat návrh p. Horáka, že jedno
tlivá organisace, ve svazu zastoupená, má mlti ma
ximálně 10 hlasů.
Na to vykonány volby a zvoleni pp.: před
sedou docent dr. Funk, místolaj. zem. výb.
mistopředsedy berní správce Šavrda, úe
úraz. poj. Sláma; do výboru: soudní aj
Šcbrotz, celní oficiál Hermann, profesor Kla-
pálek, účetní místodrž. oficiál Radl, účetní re-
vident zem. výb. Hölzl, městský taj. v Kojetíně
Jančík, říš. posl. okr. taj. Kalina, městský
vrch. inž. Matějovský, městský účetní Krejě
úřadník časopisu. Šimon. úřad. Městské spořit
pražské Kubeš, vrch. úř. Zem. banky Pátek
rev c. k. stát. dr. Navrátil; náhradníky
poštmistr Kubík, soudní oficiál Putík, mag. prakt
Neureutter, úř. banky »Slavie« Frank, adj
spol. sl. dráhy Hlavsa, přednosta kanc. zem soudu
VItek; revisory: účet. oficiál Klečka, konci
pista st. drah dr. Matoušek, ofic. zem. výb. Na
pravník; náhradníky: mag. pom. úř. Post
účet. asist. Hendry ch.
Na konec sděleno přání spolku úřadníků pe-
něžních ústavů, aby se brzy uspořádala protestní
schůze proti jednání Pražské úvěrní banky, která s
staví proti organisaci úřadnictva a svým úřadníkům
účastenství ve spolku zakazuje, načež valná hro-
mada skončena. Zvolený výbor se hned ustavil
konal poradu o další akci
Suchá
Taufer
Karásek
Hrdlička
doktor
Funk
Šavrda
Hermann
Radl
Hölzl
Jančík
Kalina
Ing
Matějovský
Šimon
Kubeš
Pátek rev
Navrátil
Kubík
Putík
Neureutter
Frank
Hlavsa
Vitek
Kleček
Matoušek
Hendry
Kojetín
Uradnický Ravaj
Slavia
spolek úřadník pe
úvěrní banka
profesor Kl
městský vrch
29
article
První sjezd techniků z vyšších
průmyslových škol.
První sjezd techníků z vyšších průmyslovýcl
škol, pořádaný Klubem inženýrů a stavitelů v Praze
zahájen byl dne 15. srpna o 11. hod. dopol. ban
ketem ve dvoranách Národního domu na Král. Vino-
hradech.
Starosta Klubu uvítal vřele účastníky z našich
řad, kteří se v hojném počtu sjeli, jakož i říšského
poslance p. Josefa Švejka, jako delegála Klubu če-
V drobném prodejit
ranni čísle o sobě . . . za 8
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve flialkách na venkově
ranní čialo, . . . . ..
odpolední
. . . . . . ak
om Inserátv
ol plati se ho telv ě nnrapřed.
Přečplncenl v inserty přijimá vdminl-
strace v Hurinnské ulici č. 3.
šl
Tam nacbázejí an též redlakee
tlskirps a expodiee „Národnich Listů“
Eekoplsy se nevracsji.
Král
Švejk
Praha
Hurinnský ulice
národní dom
31
article
ských agtirních poslanců na radě říšské a p. slav.
Zd. Frče za městskou radu žižkovskou, dále inženýra
Lholu za Ústředn spolek ve Vídni a zástupce kolegů
plzeňských a beněnských
Ve svě řeči uvedl pak účel i význam sjezdu
přál sjezdu nejlepšího zdaru.
Dale promluvili předsedové sekci, stav. Knobloch
a inž. Hevera, kteří vyslovili potěšení, jmenovitě nad
přitomností kolegů slarších a z ciziny.
Řišský poslanee Josef Švejk promluvil pak za
Kluh českých poslanců strany agrární a ve své řeči
slibil nejůé nnější podporu: dále promluvil p. stavítel
Frič za měslskou radu v Žižkově, inž. Lhota za ně-
mecký spolek videňský, dále zástupcové škol plzeň-
ské a brněňské.
Večer sešli se účastníci v imposantním počtu
ve dvoranách Národního domu na Král. Vinohradech,
kdež setrvali při koncertě a srdeně zábavě ve vzpo-
mínkách na strávená léta studijní do pozdních hodin
nočních.
Zdeněk
Knobloch
Ing
Hevera
Švejk
Frič
Král
Vídeň
Žižkov
Lhota
národní dom
32
article
Manifestační schůze dne 16. srpna
Manifestační schůze dne 16. srpna
1908.
Tento nejdůležitější bod sjezdu konal se druhého
dne v neděli o 10. hod. dop. ve velkém sále Národ-
ního domu na Král. Vinohradech. Schůze docila
zdařilým průběhem a pronešení věcných řečí pro-
nikavého úspěchu morálního a stala se velkým poč-
tem zůčastněných skutečnou manifestací.
Schůzi zahájil jmenem pořadatelstva sjezdu sta-
rosta klubu stavitel a inž. pojišťovny pan J. Čacha.
Po úvodní uvítaci řeči jeho zvoleno k návrhu kolegy
pana Holka (oto předsednictvo:
Předsedou vrchní inženýr V. Uhlíř, místo-
předsedou p. stav. Zden. Frič a zapisovateli pp. Stan.
Andrdlík a inž. p. Josef Tamele
Na to ujal se vedení schůze zvolený předsed
pan vrchní inž. V. Uhliř a po proslovu udělil slov
p. prof. T. Suhradovi, který poděkoval za pozvání,
llomočil za svou osobu i za ředitelství stát. prům.
školy pražské sjezdu svě sympatie a přál mu nej-
lepšího zdaru.
Potom vyžádal si slovo posl. Krejčík za ob-
chodní a živnoslenskou komoru a prohlásil její jmé-
nem, že bude vždy podporovati v zájmu průmyslu
pokrokové snahy spolku.
Na to uděleno bylo slovo hlavnímu řečníku za
klub p. inž. J. Rozhonovi. Ten pojednával předně
o vzniku klubu a uváděl, že spolek vznikl prolo,
aby utvořeno bylo jediné mocné středisko všech
techniků, kleří uznávajíce zásadu volnosti a svobody
duševní práce lechnické, odhodlání jsou vzájemně
k tomu působiti, aby každému techniku za prove-
dení jeho lechnické práe vzniklo právo takové
odměny mravní i hmotné, které provedené práci
lechnické po zásluze přináleží. Zmiňcje se o účelu
spolku, kterým jest hájení veškerých zájmů stavu
technického. Promlouvá dále o dosavadní působnosti
klubu v otázkách důležitých, načež přikročuje k otázc
hlavní, jak vyvinouti dlužno náležitou další činnost
vzhledem na nynější stanovisko absolventů středo-
školských.
Král
Ing
J Čach
V Uhlíř
Zdena
Frič
Andrdlík
Tamele
profesor
T Suhrada
Krejčík
J Rozhon
33
article
Zmiňuje se předně o školách, z nichž techni-
kové středoškolšti do praxe vstupují a dokázal mno-
ha křiklavými případy, že název »Vyšší průmyslová
škola« jest s ohledem na celou řadu ostatních »Ško
průmyslových« rázu živnostenského názvem nevhod-
ným a že se je í nutná potřeba zasaditi se o vhodny
a důstojný název pro tyto školy, který by předem
vylučoval možnost pohližeti na školy ty způsobem
tak urážlivě nízkým, jako se délo až dosud.
Dale uvádí, že jsou školy tyto školami ukonče-
nými, pro lechnika v praxi úplně postačujícími a ne
tedy přípravkami pro školy vysoké.
Promiouvaje dále o praktickém působení tech-
niků z vyš. prům. škol, dokázal, že dnešuí velkolepý
pokrok technický vznikl jedině na zásadě volnosti
svobudy duševní práce technické a nelze připustiti,
aby pokrok ten byl omezován »titulem« a zakonem
z důvodů čistě školským. Dále pojednává o posta-
vení techniků z vyšších průmyslových škol ve služ-
bách obecních a dovozuje, že je nutno zasaditi se
o doplněk § 19. zemsk. zákona, kterým upravují se
poměry služební úřadníků při obcích v království
českém a to v tom smyslu, by uvedeným technikům
řečený zákon zaručoval požitky služební přiměřené
jich kvalifikaci.
Dale
vysoký průmyslový škola
34
article
Pojednav ještě o technicích ve službách státníc
dovodil, že i tu dlužno se zasaditi, by technikům
z průmyslových škol ve službách státních určilý po
měrný počet míst byl vyhražen s patřičným zařadě-
ním do tříd hodnostních. Dokud takové zabezpečení
se nestane, nedoporučoval za nynějších poměrů vstu-
povati do těchto služeb.
Stručně zmínil se ještě o dalších, neméně důle-
žitých úkolech klubu a končil řeč svojí prohlašením,
že všem uvedeným úkolům může klub dostáti jen
tehdy, když každý technik středoškolský slane se
jeho členem a bude jej co nejúčmnněji podporovati
v jeho snahách. (Dlouhotrvající pollesk.)
Po této řeči přečteny p. předsedou došle
omluvné a pozdravné telegramy a dopisy.
Na to pronesli pozdravné řeči přitomní zástup-
cové spolků, jakož i zástupcové z Ruska a Polska.
Pokud týkalo se podrobného objasnění odbor-
ných záležitosti, promluvili za sekci stavitelskou sta-
vítel pan Alois Podzemský a za sekci strojní-
ckou inž. Hevera.
Na konec přijata byla dle návrhu výboru p. inž.
Vrzalem tato resoluce:
My technikově z vyš. prům. škol, shromáždění
v Nár. domě na Král. Vinohradech o prvním sjezdu,
pořádaném klubem inženýrů a stavitelů v Praze,
usnesli jsme se na následujícím
Vzhledem k tomu, že název »Vyšší škola prů-
myslová« naprosto nevystihuje úkol a cil, který škola
tato sleduje a vede vůbec ke zmatkům a zameňová-
ním této lechnické střední školy s nižšími školami
průmyslovými, řemeslnickými a pokračovacími, žá-
dáme důrazně, aby tento název byl pozměněn a pří-
padnějším nahražen.
Podzemský
Hevera
Ing
Vrzal
Král
Rusko
Polsko
Vinohrady
Praha
vysoký škola pr
35
article
Dále žádáme, aby techníkům z vyšších prům.
škol byl ve státních, zemských, jakož i samospráv-
ných službách vyhražen určitý a jejich jak theoreti-
ckému tak praktickému vzdělání odpovídající počet
technických úřadnických míst.
Protestujeme proti § 19. zemského zákona z roku
1907, kterým upravují se služební poměry úřadníků
při obcích v král českém, kde postavení jsou tito
ohledně služebných, příjmů — na roveň úřadníkům
manipulačním.
Protestujeme dále proti usnesení některých měst-
ských obcí, jimiž vylučování jsou technikové z vyš.
prům, škol z technických služeb městských. Litovat
jest těchto usnesení tím více, ježto jest právě v zájmu
našich měst, aby na místa městských techniků při-
jímala slavitele a techniky z vyšších prům. škol
kteří svým všestranným, jak theoretickým tak i prak
tickým vzděláním odpovídají nejvíce jejich potřebám
1. Dale žádáme: při nastávající reorganisaci sla
vitelského odděl. vyš. prům. škol, by název školy
změněn za název »stavitelská akademie« neb »škola
stavitelská«. Osnova učební budiž opravena a rozší
řena s ohledem na matematiku a moderní konstrukce.
Pro absolventy vyšší stavitelské školy, kleří hodlají
se některému speciálnímu odboru věnovali, buďiež
zřízeny kursy, aneb budiž jim ulehčen přístup na
dotyčná učiliště. Za tím účelem budiž zřízeno při
akademii umění v Praze zvláštní oddělení pro archi-
tekturu, jehož osnova navazovala by se na osnovu
vyšší statní průmyslové školy.
Dosavadní občasné kursy pro stavby želazo-
betonové a pro výchovu technických sil pomocnýc
pěi stavbě podniků dopravních, zařízených při státno
průmyslové škole v Praze, buďtež rozšířeny a při
e o
Praha