2
masthead
V Praze, v ponděli dne 13. března 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předplácí se
v Praze v adminislrai
na měsíe.
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí dlonáškou
na maěste
na čivit lota . . . . 7 K 50
ve stslkách z K 30h
na ně síe -
Poštou:
na Brr ia . . . . 9 K 60k
s dvojí zásilkou
na měst
na čtvrt leta . . . . 11 K e0
Praha
5
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
L. Z Petrohradu, 12. března v 6 hod
59 min. večer. (Pův. tel. zvl. zpravodaje » Nár
Listů«.) Kuropatkin telegrafoval caru
žádaje, aby zbavil ho funkcí jehoa
aby jmenoval Suchomlynova na místě
jeho. Ruská armáda nekapitulovala.
Pouze dva sbory jsou u Mukdenu ob-
kličeny.
Dopisovatel »Nového Vremenee
sděluje, že do Tělina přicházejí od-
díly armádní i vozatajstvo. Rusové
ustupující a spálili skladiště i veřejné
budovy a odvezli materiál pohyblivý
V Mukdenu zanechali patnáct set
raněných.
Podle informací naších ve vále
bude pokračováno. 21. a 33.
sbor armádní, staří vojáci Dragomi-
rovičovi, jsou mobilisováni. Koluje
pověst, že utvořen bude i sbor gar-
dový, s nímž odeberou se na bojiště
velkoknížata Sergěj Michajloviča
Konstantin Konstantinovič.
M. Z Kodaně, 12. března. (Pův. tel.
»Nár. Listů«.) Dánského dvora došly de-
peše, v nichž praví se, že ear v nej-
novějších událostech v Mandžursku
neshledává podnět, aby mír uzavřel,
dokud ruská armáda neporazí nepří-
tele a dokud nelze čekati čestného
míru pro Rusko. Podmínky, s japon-
ské strany ohlašované, car nikdy ne-
schválí. V sobotní radě ministerské
bylo usneseno, vyslati na bojiště mo-
hutné posily.
Suchomlynův
Rus
Michajloviča
Konstantinovič
Petrohrad
Kodaň
Rusko
6
article
Z Petrohradu, 12. března. (C.-B.) Ge-
nerál Kuropatkin sděluje caru
v telegramu ze dne 11. t. m. v 10 hod. 40 min.
Dnes útočil nepřítel jen na zadní hlídku 3. sibiř-
ského sboru. První, před ostatní mi
vojsky postavená armáda, pokra-
čuje v ústupu na posice, ustano-
vené pro všechna vojska. Dle dnes
došlé zprávy velitele třetí armády obsadila zadní
její hlídka posici na Mandžurské silnici, 25 verst
od Tělinu. Před touto hlídkou ukázala se jen
malá oddělení nepřátelská, zejmena kavalerie.
— Od 28. února do 11. března bylo n a 1190
důstojníků a 46 391 mužů nemo-
ných dáno do ošetřování.
Z Petrohradu, 12. března. (C -B.) Telegram
generála Kuropatkina ze včerejška carovi
sděluje: Na frontě druhé armády, kde já jsem
se nalezal, minula dnešní noc bez boje. Zadni
voj této armády pod generálem Hörschel-
mannem až do sedmé hodiny ranní zůsta
na svých posicích u stanice Šušitaj. Od třeu
armády nemám žádných zpráv. Části prvé ar-
mády nacházejí se dnes ráno 25—30 verst
jižně a jihovýchodně od Tělinu.
Z Tokia, 11. března. (C -B.) Úřadní. M ar-
šál Ojama sděluje: Naše vojska pronásle-
dují nepřítele směrem k Šinkinu a přirazila
včera o 11 hod. k Hujnanpao, 5 mil severně
od Fušunu. Pokračují velice důrazně v pro-
následování.
Z Petrohradu, 12. března. (C-B.) Zpravodaj
»Petrohr. telegr. ag.« oznamuje z Tělina z dneška
Hlavní stan nacházel se až do 9. t. m. v Muk-
denu. Navštívil jsem s nejvyšším velitelem po-
sice. Dne 10. t. m. odeslal jsem telegram, jenž
však nebyl vypraven. Potom za večera byl jsem
od ostatních oddělen ustupujícími vojsky. Na-
stala panika. Za noci a dne následujícího jsem
bloudil. Ústup na Tělin počal v noci na
10. t. m. a potrval den a noc až do 12. t. m.
Kuropatkin
Hörschel
Ojama
Petrohrad
Šušitaj
Tokio
7
article
Na silnici Mandarinů, kterou vozatajstv
ustupovalo a mezi ním i hlavní stan, napadlo
japonské dělostřelectvo tyto massy a uvedlo je
v úplný nepořádek. Došlo k četným srážkám.
Zvláště velikým byl nepořádek mezi vesnicem
Tava a Pouho. Zmatek, do kterého uvedeny
i ostatní oddíly, trval plné dvě hodiny. Lidé po
kryti byli mračny prachu a za panující tmy ne-
bylo možno nezblouditi s cesty. Teprve, když
panika ustala, počaly se rozprchlé oddily shro-
mažďovati a také vozatajci vrátili se k opuště-
ným vozům.
Z Berlína, 11. března. (C.-B.) Z německého
lazaretu v Charbinu se telegraficky sděluje.
že těžce ranění v posledních bojích a nemocn
se již přijímají k ošetřování. Německý personál
v lazaretu tokijském rovněž zahájil svou
činnost.
Z Tokia, 12. března. (C.-B.) Úřadní zpráva
Telegram maršála Ojamy, který došel dne
11. března odpoledne, oznamuje, že naše různé
oddíly pronásledují nepřítele všemi směry a při-
pravují mu značných ztrát; dne 10. března
urazily 13 mil severně od řeky Hunu a 11
pokračovaly v pronásledování. Oddělení, které
z rána dne 11. vytrhlo na sever od P'abo,
setkalo se s velikou masou nepřátel, ustupujíeích
na sever. Po srážce byli Rusové obkličenia
zajati. V okoli Mukdenu panují nyní bitky s roz-
prášenými a prchajícími oddíly nepřátel. Počet
zajatých Rusů dne 10. t. m. páčí se na 20. 000
mužů. Naše úhrnné ztráty od 25. února až do
12. t. m. rána činí 41.222 mužů.
Ojama
Hun
Rus
Berlín
Charbin
Tokio
Mukden
Mandarino
P ' aba
8
article
K pověstem o míru.
Z Washingtonu, 11. března. (C.-B.) »Reut
kancelář« sděluje: Ruský vyslanec hr. Cas-
sini vyslovil se se zřetelem k pověstem o mí-
rovém vyjednávání: »Po Ljaojanu mluvilo se
o míru, Rusko odpovědělo vysláním nových
posil. Mukden jako Ljaojan znamená odstup
opětně odpoví Rusko vysláním velkých posil.
O míru nebude řeči. Vyslanec vyslovil
se dále, že od několika týdnů vi o nezvratném
úmyslu carově válku dále vésti, až Rusové zvl-
tězí bez zřetele, jak dlouho to potrvá.. Již se
činí přípravy vyslati nová vojska k sesílen
armády Kuropatkinovy.
Rus
Washington
Reut
Casa
Rusko
Mukden
9
article
Celkové ztráty.
Z Tokia, 12. března. (C.-B.) Reut. kane.
sděluje: Maršal Ojama odhaduje počet
zajatých Rusů přes 30.000 mužů. Ja
ponci zajali ustupující ruskou kolonu n
Puho.
Z Tokia, 12. března. (C-B.) Reut. kane
sděluje: Dle úřadního sdělení činí počet ru-
ských zajatců 40.000. Ztráty Rusu
v obvodě Šaho páčí se na 90.000.
Z Londýna, 13. března. (C.-B.) »Daily
Telegraph« sděluje ze včerejška z Tokia: Ru-
sové vzali ssebou násilně (?) čínského generál-
ního guvernéra z Mukdenu, majíce ho v pode-
zření, že pracoval pro Japonce. Z japonských
vojsk utrpěla v posledních bojích armád
Okuova největších ztrát, dosahují 15.000.
Mezi zraněnými jest gen. maj o
Mayada a Imbaschi.
Z Londýna, 13. března. (C.-B.) »Morni ng-
poste sděluje telegraficky ze Šanchaje ze vče-
rejška: Ruský vyslanec v Pekinu zaslal prý
čínskému zahran. úřadu protestní notu,
v níž se tvrdí, že vojska gen. Ma u Sinmintinu
spolupůsobila s chunchu zy.
Ruské námořnictví ve válce
rusko-japonské.
Od kapitána N. L. Klada.
Sdělili jsme ondyno, že přední odborník
ruský ve věcech námořních, kapitán Klado
(Priboj), jenž svými články o nalehavé potřeb
vyslati 3. ruskou eskadru na bojiště vzbudil
všeobecnou pozornost a jenž se zúčastnil též
smírčí komise v záležitosti hullské, uchystal vy-
dání svých článků a studií, jež vyšlo nyní v Pa-
říží v překladu R. M a rcha nd a pod ná-
zvem: »La marine russe dans la
guerre russo-japonaise«.
Rus
Morni
N L
Klado
Priboj
R M
Tokio
Londýn
Mukden
Peking
Ma u Sinmintin
Maršal Ojama
Daily Telegraph
10
article
Velká kniha ta zasluhuje pro svůj obsab
a časovost všeobecné pozornosti. Přímo a ote-
vřeně sahá Klado jako odborník věci na kloub,
nemilosrdně vytýká a kárá, co zasluhuje poká-
rání a na základě historie a vlastních zkušeno-
stí radí zavčas a volá po očistě a ná-
pravě ruské, má-li Rusko uhájiti svůj pre-
stige na Východě asijském a odolati Japon
sku, jehož zdatnosti, čilosti, moderním pokro
kům vzdává lichotivé uznání. Klado dospíná
k názoru nezvratnému, že Rusko nezví-
tězí, nebude-li míti pozemsk
vojsko posilu v zdatném, početně silném
loďstvu, bez něhož vše jest marné.
Proto těžce nesl, že Rusko vše nenasadilo
na vypravení 2. a 3. eskadry do vod východo-
asijských . ..
Knihu svou zahajuje vyplutím druhé
eskadry ruské do Tichého Oceanu
za vedení a dmirála Rožestvenského
při čemž líči známý případ v severním moři
náladu velké výpravy té, jíž stály v cestě čelné
překážky a různé náštrahy, třeba uvážití obrov-
skou vzdálenost (18.000 mil) a obtíže s tím
spojeně, jako starost o uhlí na cestě a při do-
ražení na místo určené, dále na upotřeben
strojů, kotlů atd. Ale mužstvo jest si vědomo
svého velkého poslání a učiní vše, co síly mu
dovoll.
Přecházeje k válce nynější, soudí K l a do,
že vše jest podřízeno nadvládě na
moři, kdo to opanuje, ten zvítězí. K dy by
Rusko bylo mělo na dálném Vý
chodě silnější loďstvo nežli Ja
ponsko, válka byla by nemožna
Ruské loďstvo bylo příliš slabé a nepřipravené
k boji a dalo se hned v noci 8.—9. února
1904 překvapiti a dlelo pak v Port Arturu,
takže Japonci klidně soustřeďovali své síly.
mocnější než ruské, přes řeku Jalu. Turen-
čin, Kinču, Vafangou a Ljaojan —
toť následek rány, která zasazen
ruskému loďstvu hned na počátku
vál ky.
Ruska
Artur
Japonec
Ljaojan
Rusko
Jal
11
article
Klado věří, že nic by se nebylo přihodilo
Rusům, kdyby tu byli měli lodice dělové, jimiž
byli by prý zabránili Kurokiovi překročiti Tajce
a uhájili Ljaojan.
Bez kooperace loďstva ne-
možno prý podniknouti ruský po-
chod do Koreje, loďstvo samo může záso-
bovati mužstvo pozemní, cesty jsou tu zřídka,
krajina neschůdná, těžko protu zde zápasit bez
účasti lodí na pobřezí. Rusové nechali pak
Japonce obsadit Koreu a přišly další osudné
námořní srážky, z nichž se již nevzpamatovali.
Ruská eskadra mohla prý získat Vladi-
vostok, jenž jest pro svou výteč
nou polohu strategickým bodem
prvního řádu, kdežto Port Artur měl jen
jeden přístup a málo přihodný uvnitř. Nic ne-
vadí, že zamrzává přístav vladivostocký o
prosince do počátku dubna a pak že bývají mlhy
Možno užíti ledodrliče k prosekání ledu a vy-
užitkovati mlhavého počasí v boji s nepřítelem.
Odiud bylo by mohlo loďstvo ruské podporovat
pochod — ofensiu gen. Liněviče do Koreje
A Japonci by se nebyli tak rozebřáli pro
Port Artur a raději vojsko poslali ku předu
proti docházejícím ruským posilám. Při Por
Arturu šlo jim zvláště také o zmoc-
nění se ruského lodstva, tam u za-
vřeného, dříve než by se spojil
s druhou eskadrou Rožestven-
ského.
Proto Japonci vše vynaložili na zničení lod
portarturských, jsouce mnohem energi
čtější než Rusové.
V 2. návratu ruské eskadry do
portarturského přístavu vid
Klado poslední ránu pro Rusy
v první části války rusko-japo
ské. Žádnou výtku nelze dle Klada
činiti gen. Kuropatkinovi, naopak z
Rus
Japonec
Artur
Odiud
Korea
12
article
sluhuje respektu a úcty jeho duch v tak stísněne
posici. Mají-li býti chyby minulé napraveny.
třeba nabýti opět převahy na moři, napnout
veškeré síly Titanovy. První krok
učiněn vysláním eskadry Rožestvenského.
Nedostatky ruského loďstva
vždy byly pociťovány u vojska.
Jinak ruská armáda nebude prý míti tak snadno
převahu početní, kdyžtě jest po ruce jen je-
diné spojení — sibiřská dráha.
A po té třeba dopravovaii nejlepší muž-
stvo, co nejméně záložníků a nej-
lepší děla. Třeba na bojiště 400..000
mužů dobře vycvičených a pří
slušný počet koní.
Klado hájí názor, že třeba vy
slati do Asie všechny síly námořní
jimiž Rusko může disponovati a nebáti se, že
Rusko bude na hranici evropské odzbrojeno
nesmí se považovati válka nynějš
za druhořadovou, jde o živo t. Ruska,
o jeho obchod, o jeho zdar na bojišti. Japonské
vojsko v ničem si nezadá s nejlepším evrop-
ským, jest vytrvalé, nadšené, diseiplinované
morálně posilněno, takže jde do boje odvážně
a překonává všechny obtíže. Japonci překonal
Rusy svou »morální silou«, jež dosud prohlašo-
vána za vlastnost ruského vojska. Nesmíme se
klamati dále, že chyby své jsme těžce již py-
kali v bítvě u Ljaojanu, kde divise gen. Orlova
se skládala téměř celá z reservistů!
Japonec
Rus
Asie
Rusko
Ljaojan
13
article
Klado zcela jest prodchnut myšlénkou
nezbytné výpravě 3. loďstva ruského na bo-
jiště; bez součinnosti loďstva, píše dále, ne
mobou prý Rusové nikdy dobyti Port Arturu.
jehož pád předvídal. Bylo by k tomu třeba vzíti
stejně sil jako japonských, 70.000—100.000
lidí od hlavní armády. Stejně jest s Korel.
kdyby sem vtrhlo vojsko ruské, nastala by velká
potiž o jeho zásobování, nepřítel, mistr na moři.
by stále ohrožoval ruské posice. Situace by se
každým dnem lepšila, kdyby Rusové měli opě
nadvládu na moři, byli by Japonci po prvním ví-
tězství ruském na vodě ve své eneržii stíženi,
a byla by to osudná rána pro zásobování jejich
vojsk pozemních.
Rus
Artur
Japonec
Korla
14
article
Druhá eskadra by nestačila na osvobozen
Port Arturu, ona by mohla jen přípravovati je
Nazíraje chladně na situaci celkovou, soud
Klado, že lze očekávati vítě zs tv
admirála Rožestvenského, ale ne-
možno absolutně s tím počítati
On nesmí počítati s křižáky vladi-
vostockými se zřetelem k různým obtížím,
i když lze za to míti, že by ruské loďstvo
vladivostocké prorazilo blokádu za mlhavých
nocí. Přec jen těžko bylo by se shodnouti
čase a místě pro spojení, nesmí se zapomínati
že Angličané, jako přátelé Japonců, byli jim
nápomocni při zachycení nebo přerušování de
peší a v poskytování rad; mimo to těžko udržet
v tajnosti vyplutí loďstva se zřetelem k Číňanům-
vyzvědačům ve Vladivostoku.
Loďstvo japonské mělo by výhodné posta
vení mezi nespojeným ruským loďstvem, prot
němuž, ať té neb neb oné části, se může obořit
dle libosti.
Klado nesdilí náhled, že by loďstvo ja-
ponské ve svém celku obrátilo se na jih utka
se s admirálem Rožestvenským, nikdy se ne-
vzdalujíc od své základny, také jest pro rozho-
vor v novinách o operacích na Východě; kdyby
se byly ruské vady dříve odhalily, nebyla by
prý válka nynější tak nešťastně vyzněla pr
Rusko. Japonci co nejpodrobněji znali napřed
ruskou situaci a nyní sklízejí ovoce. Nelze spo-
lehati vážně na omyly válečné u Japonců
prospěšněji co nejdřive plány ruské vybudovat
na základech solidnějších!
A tak eskadra Rožestvenskéh
nesmí spolehati na nikoho jiného,
nežli na sebe sama, na vlastní síly
nesmí očekávat pomoci ani z Vladivostoku. Roz-
hodujícím budou obrněnci a křižáci, ale divise
obrněnců 2. ruské eskadry jest slabší skoroo
polovici než Togova. Třeba také počítati s ru-
Artur
Rožestvenský
Angličan
Japonec
Číňan
Rožestvenskéh
Roza
Vladivostok
východ
Rusko
15
article
V drobném proscii:
ranní č4sle o solě . . . za 8b
odpolední .
. . . naz
Ve filialkách na venkorě
ranní čísla. . . .
odpolední . . . . . . . . 3b
Inserá t,
platí ze hotově zapřed.
Předplaceri a inzerty přijímá zdminl-
strace v Marinnské ulici č. s.
Tam nacházejí se tež rodakce
tiskárna a ekpedice „ Nárpdních Listé“.
Rukogiay se nevraosji.
Marinnský ulice
Nárpdne Lista
16
article
ským neúspěchem a nelze spolehati na špatný
stav kotlů japonských, loďstva a dělostřelectva,
neboť Japonci mají Josti času spraviti vše po-
třebné a Rusové nemohou zabrániti spojení je-
jich s Amerikou a Anglií, jež zaopatřují Japon-
sko veškerým potřebným materiálem. Mužstvo
ruské nemožno také považovati za zkušenější
nežli japonské; nad to rozloha přístavů japon-
ských jest neobyčejnou výhodou pro japonské
loďstvo. I nezbývá, nežli posilniti
loďstvo Rožestvenského veške-
1ýmilodmi. Veškeré lodi, nyní navržené pro
3. eskadru, stály již r. 1895 jako sokové japon-
ských, které nyní se zúčastní boje. Bylo
to jedině ruské lodstvo r. 1895, jež
zabránilo Japonsku vyhlás ti vál-
ku. Třeba zahájiti ibned práce ve
dnev noci, aby co nejdřívelodi do-
stalyse na moře, ať již jsou jakékoli a byt
baltické moře zůstalo bez obrany; také
černomořské loďstvo ať vypluje —
výsledek prý nebude pak pochybný — a nedbati
diplomatů, po případě uzavřítis
Anglií dohodu a obětovati zájmy
východní zájmům dálného Výcho-
du; rovněž ihned zakoupit. velký
počet malých parníků k rychlé
jízdě a lodísdilnami. Také dlužno
rychle zásobiti Vladivostok jako
válečnou basi a strategickou po-
síci prvniho řádu, velice důleži-
tou pro ruské loďstvo.
Japonec
Rus
Amerika
Anglie
Japonsko
Vladivostok
17
article
Obšírně opírá znalec východoasijských po-
měrů svá tvrzení a dovozuje, že jen neznalost
důležitosti loďstva mohla zaviniti, že nebylo vy-
sláno 3. loďstvo. Snad válka nynější
skončí následkem slabého loďstva
porážkou ruskou, proto třeba se od
nynějška již zimničně připravo-
vatina novouválku a býti před Ja-
ponci pohotově a dáti stavěti lodi pro ru-
ské loďstvo ve všech loděnicích. Klado také do-
poručuje, aby vrchní velitel nebyl současně ge-
nerálem a admirálem, a lodi pro 3. led-
stvo aby ihned vypluly tak, jak
jsou, poněvadž při vyplutí po únoru by nedora-
zily na bojiště dříve než před počátkem r. 1906;
ale až do listopadu nepomýšleno na formaci třetí
eskadry
Klado končí vřelým přáním, aby slabý hlas
jeho byl slyšár — toť jeho poslední přání, u pře-
svědčení, že nenavrhoval nic nemožného. Kdo
Rusem, dobře prý vidí, že jest nemožné, aby to
byl sen . ..
Kladovy samostatné úsudky, zvláště pokud
vrcholí v kategorickém příkazu o nezbytnosti sil-
ného loďstva a nadvlády ruské na moři v dálné
Asii, zvláště nyní po mukdenské katastrofě, do-
cházejí potvrzení a snad otevrou oči vojenským
a rozhodujícím kruhům v Petrohradě, jež si ne-
všímaly zavčas volajícího hlasu Kladova, ano
ještě ho stíhaly!
Rus
Asie
Petrohrad
Kladovo
18
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Z poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 13. března. Ve sněmovně posla-
necké bude tento týden ticho. Jest úmyslem,
ve schůzi zejtřejší a páteční odbýt známý návrh
Derschattův o poměrech obou polovin
říše. Podnět jest nepohodlným navrhovatelům
samým vzhledem na nehotovost věcí v Uhrách.
V rozpočtovém výboru zahájena bude zejíra
rozprava o ministerstvu vyučování, jehož chef
jest churav. Jest nejisto, zda bude moci k vy-
řízení svého ressortu se dostaviti. Sekční chef
Stadler vrátil se do úřadu.
Ministr zeměbrany Schönaich.
Z Vídně, 13. března. Nový ministr země-
brany Schönaich byl dnes o 210. hod.
dopoledne císařem vzat do přísahy a pak přijat
v audienci. »Montagsrevue« předpovídá
o něm, že brzy se dostaví přesvědčení, že jest
mužem názorů přesně vojenských ve
všech věcech.
Stadler
Schönaich
Vídeň
Uhry
poslanecký sněmovna
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Sněguročka.
20
article
Ke středeční premiéře v Národním divadle.
Effektní a parádní večer chystá naš
veřejnosti Národní divadlo vzácně poetickou
operou ruského skladatele Korsakova, »Sněgu-
ročkou«, naší Sněhurkou neb Sněženkou. Zve
nás do kouzelného přitmi ruské pohádky, plné
poetického pelu a prostovábného, báchorkovitého
ovzduší, jež tolikráte dovedlo nás uchvátiti
v dobžch dětství i zpříjemniti chvíle živola
v dobách pozdějších, oživením remini scenci na
zlatomluvnou chůvu . ..
»Sněguročka« v lidovém podání ruském
jež básníku při tvorbě libretla poskytlo vděku-
plný sujet, je jako v našich pohádkách zjevem
báječným, personifikací, jejiž původ klástí dlužno
v doby slovanských mythů. Volnost básnické
tvorby dovolila tvůrci libretta vytvořiti pro děj
určitou, hotovou postavu Sněguročky něžné,
krásné a étherické bytosti, zrozené za polibků
Mrazu a Vesny, a opřísti ji dějem, který brzo
noří se do pokušivého a tajemného světa bájí,
brzo běží parallelně se životem skutečným.
Po této druhé stránce Korsakova opera
jest zvláště pro nás Čechy cennou, protožeje
věrnou ozvěnou slovanského cítění a záchvěvo
měkké duše ruské, výborným tlumočníkem
charakteru ruského lidu. Je správno, že právě
v této době, kdy nepřátelé Slovanstva tak černými
a zcela nepravdivými barvami snaží se veleřiši
ruskou a její lid zhanobiti a kdy i mnozí z na-
ších řad slevili na svých sympatiích a volání
po poznání a vzájemnosti slovanské, že právě
Korsakův
Sněg
Sněhurka
Čechy
národní divadlo
21
article
v této době přichází ruský kus na naše jeviště
Zrak nezkalený vlivy cizími a srdce čisté pozní
a ocení krásu ruské poesie a hudby, mluvíci
k nám řečí tolik jimavou a srozumitelnou.
Basník a skladatel upravil si svou pohádku
o Sněguročce pro scénu takto: Do půlnočních
krajů Berendejců, kde dosud bylo vše pod sně-
hem, zavítala Vesna a za ní všechno tažné ptactvo
v domnění, že nastalo již jaro. Není však tomu
lak; zemí vládne ještě stařec Mráz a nikterak
se nemá k odchodu. Skřehlé ptactvo sletujese
k Vesně, která lituje, že její vinou dosud zima
trvá a vypráví román svůj se starcem Mrazem.
Mráz
Berendejce
22
article
»Před časy dávnými, let šestnáct tomu, já žertem
jen a lehkovážně, s tím starým dědem Mrazem
zahrála si maně a lákala jej k sobě. Od těch
dob jsem připoutána k němu a poutem mým jest
Sněhurka...« Toť milostný román Vesny, po-
věděný básníkem několika slovy. Sněhurka, Sně-
guročka jest bledolící sněžnou dceruškou Vesni-
nou a zasmušilého Mrazu, který po šestnácte let
ukrývá ji před lidským zrakem v houštinách
Sněguročka však i při bedlivé ostražitosti svého
otce a při pobytu v osamělých hvozdech, přece
poznala již lidi. Vídala pastýře Lela, slýchala
jeho písně a ty vzbudily v duši její divnou touhu,
přijít mezi lidi, žíli s nimi. Svěřuje se své matc
Vesně a prosí ji, by dovolila, aby vešla mezi lid.
»Já často slýchávala, často, má matičko
skřivánčí jasné pění tam v nedozirných výši-
nách, bolný zpěv labutí nad tichou vodní hla-
dinou. Leč písně Lela mne vábí více a já bych
chtěla dnem i nocí poslouchati jeho písně pa-
stýřské. Jim naslouchám a taju.« Ve slovech
těch, jichž stařec Mráz se děsí, utajena před-
pověď osudu Sněhurčina. Proto olec bráníji
vstup mezi lidi, ale na přímluvu matky Vesny
konečně povoluje a svěřuje dítě své lesním du-
chům, zvláště Lěšiji, jenž ukryt v dutém stromu.
Odchází pak a se slovy: »Nuž konec bouřim
zimním!« zastavuje chumelici a rozhání mraky.
Sněhurka
Lel
Mráz
Sněhurčin
Lěšij
23
article
Jasní se a na scénu, kde Snéhurka osaměln,
přichází zástup Berendějů, kteři vyvážejí na
saních Masopust za veselých plsní: »Oj ty
kmotře Masopuste, oj1« Radují se a plesaji
nejvíce ze všech bodrý podruh Bakula, jenž
nemůže se rozloučiti s Masopustem. Zatoulá se
od ostatních dále do lesa a tu najde Sněhurku.
Užasne nad její krásou, svolává Berendějce a
všichni žasnou nad sněhobilou děvuškou.
»Odkud jsi přišla k nám a jak ti říkají ?«
»Jsem Sněhurka. Kam jíti mám, to nevím,
S sebou mne vezměte o to vás prosím. Kdo
první mne našel, tomu chci se dcerou státi.«
Podruh Bakula se ženou svou ujímají se
Sněhurky a tak přichází mezi lidi . . . Zjev její
je oslňující a mládež uchází se o její přízeň,
však nadarmo. Sněhurka jakoby měla srdce
z ledu, pro žádného z hochů nemá slova lásky
a odmílá je; jedinému pouze byla by nakloněna
a to jest pastýř Lel, jenž však má své pisně a
těší se lásce všech děv. Nemá pro Sněguročku
zvláštní pozornosti a tato lhostejnost ji trápi.
Za to však horoueně zamiloval se do Sněgu-
ročky bohatý selský hoch Mizgír, jenž před sa-
motnou svatbou s milenkou Kupavou, družkou
Sněhurčinou se rozehází a chce pojmouti za
ženu Sněhurku. Dochází k úchvatné scéně. Zou-
falá Kupava, potupená ještě Mizgírem přede
všemi, chce se vrhnout do řeky, ale paslýř Lel
ji zadrží: »Proč pláčeš, marně mučíš srdce
svoje? věř, přejde žal a šťastnou budeš zas.«
A lid ji těší rovněž slovy: »Všech opuště-
ných věrných svých zastancem náš velký car,
on tebe chránit bude .. .« Mizgír zatím marně
uchází se o lásku Sněhurčinu. Zůstává chladnou,
Bakula
Masopust
Sněhurka
Sněhurčin
Mizgír
Sněg
24
article
srdce její jest ledové .. . Kupava opuštěná jde
k earskému trůnu, kde stěžuje si caru Beren-
ději do nevěry Mizgírovy. Do zámku cara při-
cházl i Sněhurka.
Car soudi Mizgíra a vyřkne nad ním věčn
vyhnanství: »V kraj pustý, do lesů jej žeňte,
ať divá zvěř je jemu společníkem, ať srdce jeho
najde mezi zvěři mír...« Rmouti cara, že
mezi lidem není již té lásky, jaké bývalo. Soudl.
že to trestem boha Jarilo, jehož dlužno usmířiti.
Proto svolá car do jeho posvátného háje všechny
mladíky a dívky, aby spojil je láskou a tím
boha Jarila usmířil. Dochází ke slavnosti, jásavé
a veselé, již účastní se také car. Všichni jsou
šťastnými a každý jinoch má svou děvu, jen
Sněguročka nemůže nalézti žádného, k němuž
by její srdéčko se mohlo připoutati. Žárlí na
Kupavu, která již Mizgíra oplakala a zamilovala
se do pastýře Lela, jenž vášnivou lásku jej
opětuje.
Sněguročka cítí se nešťastnou, neboť po-
znává, že neni schopnou lásky. I obrací se
v háji s prosbou k matce své Vesně. Ta vystu-
puje z jezera a táže se Sněhurky, jaké k ní m
přání: »Chci lásku ! Vše kolem mne zná lásku
a já tak opuštěna. Mne závist mučí, zřím-li
štěsti jinde, co láska však, mně dosud bylo
cizím«. Matka Vesna vkládá na její hlavu kvíu
a tím i do jejího srdce cit lásky. Při selkání
s Mizgirem Sněhurka zahoří k němu láskou,
vrhá se v jeho náruč a netuší, že tím usmiřuje
boha Jarilo, sama sebe obětujíc. Mizgír uvádí
ji před cara a lid shromážděný, vše radujese
z jejich lásky, i samo nebe, jež se rozjasni.
Objeví se slunce, zazáří a paprsky jeho dopa-
dají i na Sněhurku, která propadá svému osudu
a taje.
Zatím co jásající lid nad vraceifcí se přízni
Beren
Mizgírův
Sněhurka
Lel
Rmouť car
25
article
boha Jarilo pěje radostné hymny, ztrácí a roz-
plývá se Sněhurka. I v umírání je šťastnou,
opěvá lásku svou a děkuje matce Vesně, že
dovolila jí lásky poznati. Lid žasne nad neví-
daným zázrakem a Mizgir zoufaje, vrhá se do
jezera. Slunce vysvitne úplně, vše se zazelená,
bůh Jarilo obětí obou milenců jest usmířen.
Toť stručný obsah poetického děje, který
vyšperkován arei dikci básnickou a četnými epi-
sodami a hlavné ovšem poesií zvukové malby,
která dochází v opeře Korsakově svého vrehol-
ného uplatnění. Patriotismus skladatele a bás-
níka zreadlí se v bohatém prokladu libretta ru-
skými písněmi lidu, jež v nádherné své čistotě
a prostotě zaznívaji zvláště v písních pastýře
Lela, ve zpěvném doprovodu tanců, v choro-
vodu, v paianech a pod. Posudek hudební po-
necháváme ovšem pěru odbornému. Ale dlužno
uznati, že uvedením vynikající této opery ruské
na scénu Národního divadla, učiněn velmi sťastný
krok k užšímu sblížení českého a ruského
světa a to nejen hudebního, nýbrž i onoho ši-
rokého, jenž s otevřenou duší snaži se navá-
zati styky vzájemnosti všeslovanské. Národní
divadlo jako chrám duševního umění jest k po-
znávání tomu místem nejpříhodnějším. Chvály-
hodnými jsou tyto pokusy s repertoirem slovan-
ským a neméně chvály a uznání hodnou péče
o výpravu těchto děl. Scénická výprava »Sně-
guročky« jest skvělá a nákladná a co hlavní,
ve všem všudy až do detailu odpovidá stylu
Korsakovy pohádky. Ruský Aleš, mistr Bilibín
zaslal Národnímu divadlu náčrtky dekoracíi
krojů, takže illuse ruského ovzduší jest úplná.
Obecenstvo naše bude provedením díla Korsa-
kova okouzleno; děj a hudba suggerují opravdu
báchorkovou poesii »Sněguročky«.
Sněhurka
Korsakův
Aleš
Bilibín
Lido
národní divadlo
pastýř Lel