ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5b1ed560-78ea-11dc-9cba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 44, person 63, org 8, work 5
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 13. března 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 72.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí se v Praze v adminislrai na měsíe. na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí dlonáškou na maěste na čivit lota . . . . 7 K 50 ve stslkách z K 30h na ně síe - Poštou: na Brr ia . . . . 9 K 60k s dvojí zásilkou na měst na čtvrt leta . . . . 11 K e0
Praha
5 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. L. Z Petrohradu, 12. března v 6 hod 59 min. večer. (Pův. tel. zvl. zpravodaje » Nár Listů«.) Kuropatkin telegrafoval caru žádaje, aby zbavil ho funkcí jehoa aby jmenoval Suchomlynova na místě jeho. Ruská armáda nekapitulovala. Pouze dva sbory jsou u Mukdenu ob- kličeny. Dopisovatel »Nového Vremenee sděluje, že do Tělina přicházejí od- díly armádní i vozatajstvo. Rusové ustupující a spálili skladiště i veřejné budovy a odvezli materiál pohyblivý V Mukdenu zanechali patnáct set raněných. Podle informací naších ve vále bude pokračováno. 21. a 33. sbor armádní, staří vojáci Dragomi- rovičovi, jsou mobilisováni. Koluje pověst, že utvořen bude i sbor gar- dový, s nímž odeberou se na bojiště velkoknížata Sergěj Michajloviča Konstantin Konstantinovič. M. Z Kodaně, 12. března. (Pův. tel. »Nár. Listů«.) Dánského dvora došly de- peše, v nichž praví se, že ear v nej- novějších událostech v Mandžursku neshledává podnět, aby mír uzavřel, dokud ruská armáda neporazí nepří- tele a dokud nelze čekati čestného míru pro Rusko. Podmínky, s japon- ské strany ohlašované, car nikdy ne- schválí. V sobotní radě ministerské bylo usneseno, vyslati na bojiště mo- hutné posily.
Suchomlynův Rus Michajloviča Konstantinovič Petrohrad Kodaň Rusko
6 article
Z Petrohradu, 12. března. (C.-B.) Ge- nerál Kuropatkin sděluje caru v telegramu ze dne 11. t. m. v 10 hod. 40 min. Dnes útočil nepřítel jen na zadní hlídku 3. sibiř- ského sboru. První, před ostatní mi vojsky postavená armáda, pokra- čuje v ústupu na posice, ustano- vené pro všechna vojska. Dle dnes došlé zprávy velitele třetí armády obsadila zadní její hlídka posici na Mandžurské silnici, 25 verst od Tělinu. Před touto hlídkou ukázala se jen malá oddělení nepřátelská, zejmena kavalerie. — Od 28. února do 11. března bylo n a 1190 důstojníků a 46 391 mužů nemo- ných dáno do ošetřování. Z Petrohradu, 12. března. (C -B.) Telegram generála Kuropatkina ze včerejška carovi sděluje: Na frontě druhé armády, kde já jsem se nalezal, minula dnešní noc bez boje. Zadni voj této armády pod generálem Hörschel- mannem až do sedmé hodiny ranní zůsta na svých posicích u stanice Šušitaj. Od třeu armády nemám žádných zpráv. Části prvé ar- mády nacházejí se dnes ráno 25—30 verst jižně a jihovýchodně od Tělinu. Z Tokia, 11. března. (C -B.) Úřadní. M ar- šál Ojama sděluje: Naše vojska pronásle- dují nepřítele směrem k Šinkinu a přirazila včera o 11 hod. k Hujnanpao, 5 mil severně od Fušunu. Pokračují velice důrazně v pro- následování. Z Petrohradu, 12. března. (C-B.) Zpravodaj »Petrohr. telegr. ag.« oznamuje z Tělina z dneška Hlavní stan nacházel se až do 9. t. m. v Muk- denu. Navštívil jsem s nejvyšším velitelem po- sice. Dne 10. t. m. odeslal jsem telegram, jenž však nebyl vypraven. Potom za večera byl jsem od ostatních oddělen ustupujícími vojsky. Na- stala panika. Za noci a dne následujícího jsem bloudil. Ústup na Tělin počal v noci na 10. t. m. a potrval den a noc až do 12. t. m.
Kuropatkin Hörschel Ojama Petrohrad Šušitaj Tokio
7 article
Na silnici Mandarinů, kterou vozatajstv ustupovalo a mezi ním i hlavní stan, napadlo japonské dělostřelectvo tyto massy a uvedlo je v úplný nepořádek. Došlo k četným srážkám. Zvláště velikým byl nepořádek mezi vesnicem Tava a Pouho. Zmatek, do kterého uvedeny i ostatní oddíly, trval plné dvě hodiny. Lidé po kryti byli mračny prachu a za panující tmy ne- bylo možno nezblouditi s cesty. Teprve, když panika ustala, počaly se rozprchlé oddily shro- mažďovati a také vozatajci vrátili se k opuště- ným vozům. Z Berlína, 11. března. (C.-B.) Z německého lazaretu v Charbinu se telegraficky sděluje. že těžce ranění v posledních bojích a nemocn se již přijímají k ošetřování. Německý personál v lazaretu tokijském rovněž zahájil svou činnost. Z Tokia, 12. března. (C.-B.) Úřadní zpráva Telegram maršála Ojamy, který došel dne 11. března odpoledne, oznamuje, že naše různé oddíly pronásledují nepřítele všemi směry a při- pravují mu značných ztrát; dne 10. března urazily 13 mil severně od řeky Hunu a 11 pokračovaly v pronásledování. Oddělení, které z rána dne 11. vytrhlo na sever od P'abo, setkalo se s velikou masou nepřátel, ustupujíeích na sever. Po srážce byli Rusové obkličenia zajati. V okoli Mukdenu panují nyní bitky s roz- prášenými a prchajícími oddíly nepřátel. Počet zajatých Rusů dne 10. t. m. páčí se na 20. 000 mužů. Naše úhrnné ztráty od 25. února až do 12. t. m. rána činí 41.222 mužů.
Ojama Hun Rus Berlín Charbin Tokio Mukden Mandarino P ' aba
8 article
K pověstem o míru. Z Washingtonu, 11. března. (C.-B.) »Reut kancelář« sděluje: Ruský vyslanec hr. Cas- sini vyslovil se se zřetelem k pověstem o mí- rovém vyjednávání: »Po Ljaojanu mluvilo se o míru, Rusko odpovědělo vysláním nových posil. Mukden jako Ljaojan znamená odstup opětně odpoví Rusko vysláním velkých posil. O míru nebude řeči. Vyslanec vyslovil se dále, že od několika týdnů vi o nezvratném úmyslu carově válku dále vésti, až Rusové zvl- tězí bez zřetele, jak dlouho to potrvá.. Již se činí přípravy vyslati nová vojska k sesílen armády Kuropatkinovy.
Rus Washington Reut Casa Rusko Mukden
9 article
Celkové ztráty. Z Tokia, 12. března. (C.-B.) Reut. kane. sděluje: Maršal Ojama odhaduje počet zajatých Rusů přes 30.000 mužů. Ja ponci zajali ustupující ruskou kolonu n Puho. Z Tokia, 12. března. (C-B.) Reut. kane sděluje: Dle úřadního sdělení činí počet ru- ských zajatců 40.000. Ztráty Rusu v obvodě Šaho páčí se na 90.000. Z Londýna, 13. března. (C.-B.) »Daily Telegraph« sděluje ze včerejška z Tokia: Ru- sové vzali ssebou násilně (?) čínského generál- ního guvernéra z Mukdenu, majíce ho v pode- zření, že pracoval pro Japonce. Z japonských vojsk utrpěla v posledních bojích armád Okuova největších ztrát, dosahují 15.000. Mezi zraněnými jest gen. maj o Mayada a Imbaschi. Z Londýna, 13. března. (C.-B.) »Morni ng- poste sděluje telegraficky ze Šanchaje ze vče- rejška: Ruský vyslanec v Pekinu zaslal prý čínskému zahran. úřadu protestní notu, v níž se tvrdí, že vojska gen. Ma u Sinmintinu spolupůsobila s chunchu zy. Ruské námořnictví ve válce rusko-japonské. Od kapitána N. L. Klada. Sdělili jsme ondyno, že přední odborník ruský ve věcech námořních, kapitán Klado (Priboj), jenž svými články o nalehavé potřeb vyslati 3. ruskou eskadru na bojiště vzbudil všeobecnou pozornost a jenž se zúčastnil též smírčí komise v záležitosti hullské, uchystal vy- dání svých článků a studií, jež vyšlo nyní v Pa- říží v překladu R. M a rcha nd a pod ná- zvem: »La marine russe dans la guerre russo-japonaise«.
Rus Morni N L Klado Priboj R M Tokio Londýn Mukden Peking Ma u Sinmintin Maršal Ojama Daily Telegraph
10 article
Velká kniha ta zasluhuje pro svůj obsab a časovost všeobecné pozornosti. Přímo a ote- vřeně sahá Klado jako odborník věci na kloub, nemilosrdně vytýká a kárá, co zasluhuje poká- rání a na základě historie a vlastních zkušeno- stí radí zavčas a volá po očistě a ná- pravě ruské, má-li Rusko uhájiti svůj pre- stige na Východě asijském a odolati Japon sku, jehož zdatnosti, čilosti, moderním pokro kům vzdává lichotivé uznání. Klado dospíná k názoru nezvratnému, že Rusko nezví- tězí, nebude-li míti pozemsk vojsko posilu v zdatném, početně silném loďstvu, bez něhož vše jest marné. Proto těžce nesl, že Rusko vše nenasadilo na vypravení 2. a 3. eskadry do vod východo- asijských . .. Knihu svou zahajuje vyplutím druhé eskadry ruské do Tichého Oceanu za vedení a dmirála Rožestvenského při čemž líči známý případ v severním moři náladu velké výpravy té, jíž stály v cestě čelné překážky a různé náštrahy, třeba uvážití obrov- skou vzdálenost (18.000 mil) a obtíže s tím spojeně, jako starost o uhlí na cestě a při do- ražení na místo určené, dále na upotřeben strojů, kotlů atd. Ale mužstvo jest si vědomo svého velkého poslání a učiní vše, co síly mu dovoll. Přecházeje k válce nynější, soudí K l a do, že vše jest podřízeno nadvládě na moři, kdo to opanuje, ten zvítězí. K dy by Rusko bylo mělo na dálném Vý chodě silnější loďstvo nežli Ja ponsko, válka byla by nemožna Ruské loďstvo bylo příliš slabé a nepřipravené k boji a dalo se hned v noci 8.—9. února 1904 překvapiti a dlelo pak v Port Arturu, takže Japonci klidně soustřeďovali své síly. mocnější než ruské, přes řeku Jalu. Turen- čin, Kinču, Vafangou a Ljaojan — toť následek rány, která zasazen ruskému loďstvu hned na počátku vál ky.
Ruska Artur Japonec Ljaojan Rusko Jal
11 article
Klado věří, že nic by se nebylo přihodilo Rusům, kdyby tu byli měli lodice dělové, jimiž byli by prý zabránili Kurokiovi překročiti Tajce a uhájili Ljaojan. Bez kooperace loďstva ne- možno prý podniknouti ruský po- chod do Koreje, loďstvo samo může záso- bovati mužstvo pozemní, cesty jsou tu zřídka, krajina neschůdná, těžko protu zde zápasit bez účasti lodí na pobřezí. Rusové nechali pak Japonce obsadit Koreu a přišly další osudné námořní srážky, z nichž se již nevzpamatovali. Ruská eskadra mohla prý získat Vladi- vostok, jenž jest pro svou výteč nou polohu strategickým bodem prvního řádu, kdežto Port Artur měl jen jeden přístup a málo přihodný uvnitř. Nic ne- vadí, že zamrzává přístav vladivostocký o prosince do počátku dubna a pak že bývají mlhy Možno užíti ledodrliče k prosekání ledu a vy- užitkovati mlhavého počasí v boji s nepřítelem. Odiud bylo by mohlo loďstvo ruské podporovat pochod — ofensiu gen. Liněviče do Koreje A Japonci by se nebyli tak rozebřáli pro Port Artur a raději vojsko poslali ku předu proti docházejícím ruským posilám. Při Por Arturu šlo jim zvláště také o zmoc- nění se ruského lodstva, tam u za- vřeného, dříve než by se spojil s druhou eskadrou Rožestven- ského. Proto Japonci vše vynaložili na zničení lod portarturských, jsouce mnohem energi čtější než Rusové. V 2. návratu ruské eskadry do portarturského přístavu vid Klado poslední ránu pro Rusy v první části války rusko-japo ské. Žádnou výtku nelze dle Klada činiti gen. Kuropatkinovi, naopak z
Rus Japonec Artur Odiud Korea
12 article
sluhuje respektu a úcty jeho duch v tak stísněne posici. Mají-li býti chyby minulé napraveny. třeba nabýti opět převahy na moři, napnout veškeré síly Titanovy. První krok učiněn vysláním eskadry Rožestvenského. Nedostatky ruského loďstva vždy byly pociťovány u vojska. Jinak ruská armáda nebude prý míti tak snadno převahu početní, kdyžtě jest po ruce jen je- diné spojení — sibiřská dráha. A po té třeba dopravovaii nejlepší muž- stvo, co nejméně záložníků a nej- lepší děla. Třeba na bojiště 400..000 mužů dobře vycvičených a pří slušný počet koní. Klado hájí názor, že třeba vy slati do Asie všechny síly námořní jimiž Rusko může disponovati a nebáti se, že Rusko bude na hranici evropské odzbrojeno nesmí se považovati válka nynějš za druhořadovou, jde o živo t. Ruska, o jeho obchod, o jeho zdar na bojišti. Japonské vojsko v ničem si nezadá s nejlepším evrop- ským, jest vytrvalé, nadšené, diseiplinované morálně posilněno, takže jde do boje odvážně a překonává všechny obtíže. Japonci překonal Rusy svou »morální silou«, jež dosud prohlašo- vána za vlastnost ruského vojska. Nesmíme se klamati dále, že chyby své jsme těžce již py- kali v bítvě u Ljaojanu, kde divise gen. Orlova se skládala téměř celá z reservistů!
Japonec Rus Asie Rusko Ljaojan
13 article
Klado zcela jest prodchnut myšlénkou nezbytné výpravě 3. loďstva ruského na bo- jiště; bez součinnosti loďstva, píše dále, ne mobou prý Rusové nikdy dobyti Port Arturu. jehož pád předvídal. Bylo by k tomu třeba vzíti stejně sil jako japonských, 70.000—100.000 lidí od hlavní armády. Stejně jest s Korel. kdyby sem vtrhlo vojsko ruské, nastala by velká potiž o jeho zásobování, nepřítel, mistr na moři. by stále ohrožoval ruské posice. Situace by se každým dnem lepšila, kdyby Rusové měli opě nadvládu na moři, byli by Japonci po prvním ví- tězství ruském na vodě ve své eneržii stíženi, a byla by to osudná rána pro zásobování jejich vojsk pozemních.
Rus Artur Japonec Korla
14 article
Druhá eskadra by nestačila na osvobozen Port Arturu, ona by mohla jen přípravovati je Nazíraje chladně na situaci celkovou, soud Klado, že lze očekávati vítě zs tv admirála Rožestvenského, ale ne- možno absolutně s tím počítati On nesmí počítati s křižáky vladi- vostockými se zřetelem k různým obtížím, i když lze za to míti, že by ruské loďstvo vladivostocké prorazilo blokádu za mlhavých nocí. Přec jen těžko bylo by se shodnouti čase a místě pro spojení, nesmí se zapomínati že Angličané, jako přátelé Japonců, byli jim nápomocni při zachycení nebo přerušování de peší a v poskytování rad; mimo to těžko udržet v tajnosti vyplutí loďstva se zřetelem k Číňanům- vyzvědačům ve Vladivostoku. Loďstvo japonské mělo by výhodné posta vení mezi nespojeným ruským loďstvem, prot němuž, ať té neb neb oné části, se může obořit dle libosti. Klado nesdilí náhled, že by loďstvo ja- ponské ve svém celku obrátilo se na jih utka se s admirálem Rožestvenským, nikdy se ne- vzdalujíc od své základny, také jest pro rozho- vor v novinách o operacích na Východě; kdyby se byly ruské vady dříve odhalily, nebyla by prý válka nynější tak nešťastně vyzněla pr Rusko. Japonci co nejpodrobněji znali napřed ruskou situaci a nyní sklízejí ovoce. Nelze spo- lehati vážně na omyly válečné u Japonců prospěšněji co nejdřive plány ruské vybudovat na základech solidnějších! A tak eskadra Rožestvenskéh nesmí spolehati na nikoho jiného, nežli na sebe sama, na vlastní síly nesmí očekávat pomoci ani z Vladivostoku. Roz- hodujícím budou obrněnci a křižáci, ale divise obrněnců 2. ruské eskadry jest slabší skoroo polovici než Togova. Třeba také počítati s ru-
Artur Rožestvenský Angličan Japonec Číňan Rožestvenskéh Roza Vladivostok východ Rusko
15 article
V drobném proscii: ranní č4sle o solě . . . za 8b odpolední . . . . naz Ve filialkách na venkorě ranní čísla. . . . odpolední . . . . . . . . 3b Inserá t, platí ze hotově zapřed. Předplaceri a inzerty přijímá zdminl- strace v Marinnské ulici č. s. Tam nacházejí se tež rodakce tiskárna a ekpedice „ Nárpdních Listé“. Rukogiay se nevraosji.
Marinnský ulice Nárpdne Lista
16 article
ským neúspěchem a nelze spolehati na špatný stav kotlů japonských, loďstva a dělostřelectva, neboť Japonci mají Josti času spraviti vše po- třebné a Rusové nemohou zabrániti spojení je- jich s Amerikou a Anglií, jež zaopatřují Japon- sko veškerým potřebným materiálem. Mužstvo ruské nemožno také považovati za zkušenější nežli japonské; nad to rozloha přístavů japon- ských jest neobyčejnou výhodou pro japonské loďstvo. I nezbývá, nežli posilniti loďstvo Rožestvenského veške- 1ýmilodmi. Veškeré lodi, nyní navržené pro 3. eskadru, stály již r. 1895 jako sokové japon- ských, které nyní se zúčastní boje. Bylo to jedině ruské lodstvo r. 1895, jež zabránilo Japonsku vyhlás ti vál- ku. Třeba zahájiti ibned práce ve dnev noci, aby co nejdřívelodi do- stalyse na moře, ať již jsou jakékoli a byt baltické moře zůstalo bez obrany; také černomořské loďstvo ať vypluje — výsledek prý nebude pak pochybný — a nedbati diplomatů, po případě uzavřítis Anglií dohodu a obětovati zájmy východní zájmům dálného Výcho- du; rovněž ihned zakoupit. velký počet malých parníků k rychlé jízdě a lodísdilnami. Také dlužno rychle zásobiti Vladivostok jako válečnou basi a strategickou po- síci prvniho řádu, velice důleži- tou pro ruské loďstvo.
Japonec Rus Amerika Anglie Japonsko Vladivostok
17 article
Obšírně opírá znalec východoasijských po- měrů svá tvrzení a dovozuje, že jen neznalost důležitosti loďstva mohla zaviniti, že nebylo vy- sláno 3. loďstvo. Snad válka nynější skončí následkem slabého loďstva porážkou ruskou, proto třeba se od nynějška již zimničně připravo- vatina novouválku a býti před Ja- ponci pohotově a dáti stavěti lodi pro ru- ské loďstvo ve všech loděnicích. Klado také do- poručuje, aby vrchní velitel nebyl současně ge- nerálem a admirálem, a lodi pro 3. led- stvo aby ihned vypluly tak, jak jsou, poněvadž při vyplutí po únoru by nedora- zily na bojiště dříve než před počátkem r. 1906; ale až do listopadu nepomýšleno na formaci třetí eskadry Klado končí vřelým přáním, aby slabý hlas jeho byl slyšár — toť jeho poslední přání, u pře- svědčení, že nenavrhoval nic nemožného. Kdo Rusem, dobře prý vidí, že jest nemožné, aby to byl sen . .. Kladovy samostatné úsudky, zvláště pokud vrcholí v kategorickém příkazu o nezbytnosti sil- ného loďstva a nadvlády ruské na moři v dálné Asii, zvláště nyní po mukdenské katastrofě, do- cházejí potvrzení a snad otevrou oči vojenským a rozhodujícím kruhům v Petrohradě, jež si ne- všímaly zavčas volajícího hlasu Kladova, ano ještě ho stíhaly!
Rus Asie Petrohrad Kladovo
18 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Z poslanecké sněmovny. Z Vídně, 13. března. Ve sněmovně posla- necké bude tento týden ticho. Jest úmyslem, ve schůzi zejtřejší a páteční odbýt známý návrh Derschattův o poměrech obou polovin říše. Podnět jest nepohodlným navrhovatelům samým vzhledem na nehotovost věcí v Uhrách. V rozpočtovém výboru zahájena bude zejíra rozprava o ministerstvu vyučování, jehož chef jest churav. Jest nejisto, zda bude moci k vy- řízení svého ressortu se dostaviti. Sekční chef Stadler vrátil se do úřadu. Ministr zeměbrany Schönaich. Z Vídně, 13. března. Nový ministr země- brany Schönaich byl dnes o 210. hod. dopoledne císařem vzat do přísahy a pak přijat v audienci. »Montagsrevue« předpovídá o něm, že brzy se dostaví přesvědčení, že jest mužem názorů přesně vojenských ve všech věcech.
Stadler Schönaich Vídeň Uhry poslanecký sněmovna
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Sněguročka.
20 article
Ke středeční premiéře v Národním divadle. Effektní a parádní večer chystá naš veřejnosti Národní divadlo vzácně poetickou operou ruského skladatele Korsakova, »Sněgu- ročkou«, naší Sněhurkou neb Sněženkou. Zve nás do kouzelného přitmi ruské pohádky, plné poetického pelu a prostovábného, báchorkovitého ovzduší, jež tolikráte dovedlo nás uchvátiti v dobžch dětství i zpříjemniti chvíle živola v dobách pozdějších, oživením remini scenci na zlatomluvnou chůvu . .. »Sněguročka« v lidovém podání ruském jež básníku při tvorbě libretla poskytlo vděku- plný sujet, je jako v našich pohádkách zjevem báječným, personifikací, jejiž původ klástí dlužno v doby slovanských mythů. Volnost básnické tvorby dovolila tvůrci libretta vytvořiti pro děj určitou, hotovou postavu Sněguročky něžné, krásné a étherické bytosti, zrozené za polibků Mrazu a Vesny, a opřísti ji dějem, který brzo noří se do pokušivého a tajemného světa bájí, brzo běží parallelně se životem skutečným. Po této druhé stránce Korsakova opera jest zvláště pro nás Čechy cennou, protožeje věrnou ozvěnou slovanského cítění a záchvěvo měkké duše ruské, výborným tlumočníkem charakteru ruského lidu. Je správno, že právě v této době, kdy nepřátelé Slovanstva tak černými a zcela nepravdivými barvami snaží se veleřiši ruskou a její lid zhanobiti a kdy i mnozí z na- ších řad slevili na svých sympatiích a volání po poznání a vzájemnosti slovanské, že právě
Korsakův Sněg Sněhurka Čechy národní divadlo
21 article
v této době přichází ruský kus na naše jeviště Zrak nezkalený vlivy cizími a srdce čisté pozní a ocení krásu ruské poesie a hudby, mluvíci k nám řečí tolik jimavou a srozumitelnou. Basník a skladatel upravil si svou pohádku o Sněguročce pro scénu takto: Do půlnočních krajů Berendejců, kde dosud bylo vše pod sně- hem, zavítala Vesna a za ní všechno tažné ptactvo v domnění, že nastalo již jaro. Není však tomu lak; zemí vládne ještě stařec Mráz a nikterak se nemá k odchodu. Skřehlé ptactvo sletujese k Vesně, která lituje, že její vinou dosud zima trvá a vypráví román svůj se starcem Mrazem.
Mráz Berendejce
22 article
»Před časy dávnými, let šestnáct tomu, já žertem jen a lehkovážně, s tím starým dědem Mrazem zahrála si maně a lákala jej k sobě. Od těch dob jsem připoutána k němu a poutem mým jest Sněhurka...« Toť milostný román Vesny, po- věděný básníkem několika slovy. Sněhurka, Sně- guročka jest bledolící sněžnou dceruškou Vesni- nou a zasmušilého Mrazu, který po šestnácte let ukrývá ji před lidským zrakem v houštinách Sněguročka však i při bedlivé ostražitosti svého otce a při pobytu v osamělých hvozdech, přece poznala již lidi. Vídala pastýře Lela, slýchala jeho písně a ty vzbudily v duši její divnou touhu, přijít mezi lidi, žíli s nimi. Svěřuje se své matc Vesně a prosí ji, by dovolila, aby vešla mezi lid. »Já často slýchávala, často, má matičko skřivánčí jasné pění tam v nedozirných výši- nách, bolný zpěv labutí nad tichou vodní hla- dinou. Leč písně Lela mne vábí více a já bych chtěla dnem i nocí poslouchati jeho písně pa- stýřské. Jim naslouchám a taju.« Ve slovech těch, jichž stařec Mráz se děsí, utajena před- pověď osudu Sněhurčina. Proto olec bráníji vstup mezi lidi, ale na přímluvu matky Vesny konečně povoluje a svěřuje dítě své lesním du- chům, zvláště Lěšiji, jenž ukryt v dutém stromu. Odchází pak a se slovy: »Nuž konec bouřim zimním!« zastavuje chumelici a rozhání mraky.
Sněhurka Lel Mráz Sněhurčin Lěšij
23 article
Jasní se a na scénu, kde Snéhurka osaměln, přichází zástup Berendějů, kteři vyvážejí na saních Masopust za veselých plsní: »Oj ty kmotře Masopuste, oj1« Radují se a plesaji nejvíce ze všech bodrý podruh Bakula, jenž nemůže se rozloučiti s Masopustem. Zatoulá se od ostatních dále do lesa a tu najde Sněhurku. Užasne nad její krásou, svolává Berendějce a všichni žasnou nad sněhobilou děvuškou. »Odkud jsi přišla k nám a jak ti říkají ?« »Jsem Sněhurka. Kam jíti mám, to nevím, S sebou mne vezměte o to vás prosím. Kdo první mne našel, tomu chci se dcerou státi.« Podruh Bakula se ženou svou ujímají se Sněhurky a tak přichází mezi lidi . . . Zjev její je oslňující a mládež uchází se o její přízeň, však nadarmo. Sněhurka jakoby měla srdce z ledu, pro žádného z hochů nemá slova lásky a odmílá je; jedinému pouze byla by nakloněna a to jest pastýř Lel, jenž však má své pisně a těší se lásce všech děv. Nemá pro Sněguročku zvláštní pozornosti a tato lhostejnost ji trápi. Za to však horoueně zamiloval se do Sněgu- ročky bohatý selský hoch Mizgír, jenž před sa- motnou svatbou s milenkou Kupavou, družkou Sněhurčinou se rozehází a chce pojmouti za ženu Sněhurku. Dochází k úchvatné scéně. Zou- falá Kupava, potupená ještě Mizgírem přede všemi, chce se vrhnout do řeky, ale paslýř Lel ji zadrží: »Proč pláčeš, marně mučíš srdce svoje? věř, přejde žal a šťastnou budeš zas.« A lid ji těší rovněž slovy: »Všech opuště- ných věrných svých zastancem náš velký car, on tebe chránit bude .. .« Mizgír zatím marně uchází se o lásku Sněhurčinu. Zůstává chladnou,
Bakula Masopust Sněhurka Sněhurčin Mizgír Sněg
24 article
srdce její jest ledové .. . Kupava opuštěná jde k earskému trůnu, kde stěžuje si caru Beren- ději do nevěry Mizgírovy. Do zámku cara při- cházl i Sněhurka. Car soudi Mizgíra a vyřkne nad ním věčn vyhnanství: »V kraj pustý, do lesů jej žeňte, ať divá zvěř je jemu společníkem, ať srdce jeho najde mezi zvěři mír...« Rmouti cara, že mezi lidem není již té lásky, jaké bývalo. Soudl. že to trestem boha Jarilo, jehož dlužno usmířiti. Proto svolá car do jeho posvátného háje všechny mladíky a dívky, aby spojil je láskou a tím boha Jarila usmířil. Dochází ke slavnosti, jásavé a veselé, již účastní se také car. Všichni jsou šťastnými a každý jinoch má svou děvu, jen Sněguročka nemůže nalézti žádného, k němuž by její srdéčko se mohlo připoutati. Žárlí na Kupavu, která již Mizgíra oplakala a zamilovala se do pastýře Lela, jenž vášnivou lásku jej opětuje. Sněguročka cítí se nešťastnou, neboť po- znává, že neni schopnou lásky. I obrací se v háji s prosbou k matce své Vesně. Ta vystu- puje z jezera a táže se Sněhurky, jaké k ní m přání: »Chci lásku ! Vše kolem mne zná lásku a já tak opuštěna. Mne závist mučí, zřím-li štěsti jinde, co láska však, mně dosud bylo cizím«. Matka Vesna vkládá na její hlavu kvíu a tím i do jejího srdce cit lásky. Při selkání s Mizgirem Sněhurka zahoří k němu láskou, vrhá se v jeho náruč a netuší, že tím usmiřuje boha Jarilo, sama sebe obětujíc. Mizgír uvádí ji před cara a lid shromážděný, vše radujese z jejich lásky, i samo nebe, jež se rozjasni. Objeví se slunce, zazáří a paprsky jeho dopa- dají i na Sněhurku, která propadá svému osudu a taje. Zatím co jásající lid nad vraceifcí se přízni
Beren Mizgírův Sněhurka Lel Rmouť car
25 article
boha Jarilo pěje radostné hymny, ztrácí a roz- plývá se Sněhurka. I v umírání je šťastnou, opěvá lásku svou a děkuje matce Vesně, že dovolila jí lásky poznati. Lid žasne nad neví- daným zázrakem a Mizgir zoufaje, vrhá se do jezera. Slunce vysvitne úplně, vše se zazelená, bůh Jarilo obětí obou milenců jest usmířen. Toť stručný obsah poetického děje, který vyšperkován arei dikci básnickou a četnými epi- sodami a hlavné ovšem poesií zvukové malby, která dochází v opeře Korsakově svého vrehol- ného uplatnění. Patriotismus skladatele a bás- níka zreadlí se v bohatém prokladu libretta ru- skými písněmi lidu, jež v nádherné své čistotě a prostotě zaznívaji zvláště v písních pastýře Lela, ve zpěvném doprovodu tanců, v choro- vodu, v paianech a pod. Posudek hudební po- necháváme ovšem pěru odbornému. Ale dlužno uznati, že uvedením vynikající této opery ruské na scénu Národního divadla, učiněn velmi sťastný krok k užšímu sblížení českého a ruského světa a to nejen hudebního, nýbrž i onoho ši- rokého, jenž s otevřenou duší snaži se navá- zati styky vzájemnosti všeslovanské. Národní divadlo jako chrám duševního umění jest k po- znávání tomu místem nejpříhodnějším. Chvály- hodnými jsou tyto pokusy s repertoirem slovan- ským a neméně chvály a uznání hodnou péče o výpravu těchto děl. Scénická výprava »Sně- guročky« jest skvělá a nákladná a co hlavní, ve všem všudy až do detailu odpovidá stylu Korsakovy pohádky. Ruský Aleš, mistr Bilibín zaslal Národnímu divadlu náčrtky dekoracíi krojů, takže illuse ruského ovzduší jest úplná. Obecenstvo naše bude provedením díla Korsa- kova okouzleno; děj a hudba suggerují opravdu báchorkovou poesii »Sněguročky«.
Sněhurka Korsakův Aleš Bilibín Lido národní divadlo pastýř Lel