«bodal Tona jeit vikutka tak, vilko ve pro- •pécb obcbodo. V« mleté ministra tekl bych itejmé : .Uvesqjic« se v protektorát nad Tn- aiaem, chtéli jame zjednat! francouzskému kapitála, obchoda a prflmyalo široké pole působ- noati.* Tot mAie nám jen slon šiti kn cti. Kapi- taliatám řekl bych: „Sestupte se v syndikáty a éihte návrhy. Nejsme zaujati pro iádný dům a iádnon aknpina ; pole jest otevřené, vláda jest ochotna, na néra vás zařídit, stavte jen železnice a silnice, zakládejte továrny a provozujte obchod a obilím.

Sr*bsl£0. Kníže vrátil se dne 14. t. m. do Bělehradu a byl slattiostně uvítán. Jeho příjezdem bnde nepochybné ukončena ihned krise ministerská Piročanac prý z ministerstva vystoupl, ministr vnitra Garašanin stane se před- aedun ipinisterstva, Mi.jatovič podrž! zahraniční sáiežitosti a odevzdá finance nepochybně posi. Knljevičovi Kdo místo Piročance převezme odbor spravedlnosti, není ještě známo, taktéž se neví, kdo bade nástupcem ministra války Leija- nina, který též již před nějakým časem zakročil o propuštěnou. — Následkem pověsti, že dosnd ae nic nestalo к urychleni stavby srbských železnic, nastalo jitřeni, к jehož ukonejšeni ministr •taveb dal vyhlásili, že vysláni byli vládni ářad- nici a inženýři, aby dohlíželi kn stavbě a že správy jejich budou uveřejňovány. První zprávy konstatuji uspokojivý stav práci již dosti pokro čilých fiUSk-O. (Ž i d é.) Vládni věstník oznamnje : Následkem výkladu ministra vnitra o nepravidelných poměrech mezi domácím obyvatelstvem a židy v jednotlivých guberniích nařizuje císařský úkaz ze dne 3. záři dosazeni místní komise к rokováni o otázce židovské v guberniích, kdež židé tvoři značnou část obyvatelstva. Komise, záležející ze zástnpcA roz lidných cechů a společností za předsednictví guvernérova má z vlastního názoru sbirati fakta a označit! ministerstvu vnitra ony odbory ho apodářská činnosti židů, jež škodlivě působ! na původní obyvatelstvo, a ve dvou měsicich podati návrhy, jak by se to mohlo napravili. Okrnžnlk ministra vnitra oznamnje tento úkaz guvernérům a generálním guvernérům v Kyjevě, ve Vilně, ir Charkově, v Oděse, v Minsku, v Mohelně a Vitebskn.

Tureok.o. (Kolonie židovské. — Tiskové poměry.) Z Carihradu se pile, že se tam do opravdy a s úsilím zabývají zá mérem osaditi židy z Ruska vypuzené v Syrii. Porta byla již požádána, aby vykázala pozemky к toma cíli. Aby se věc ta lépe dařila, mají se - v kolonii zakládali silnice a železnice a podél nich osady. Myšlénka této kolonisace pochází z hlav Angličanů a Němců. Ministerstvo radilo se již o tom podniku a dle všeho dá také sultán к provedení jeho své svoleni. — Velmi zajímavou zprávu o tiskových poměrech v Turecku přináší „Pol. Corr.* z Carihradu Posledně bylo zastaveno vydáváni poloúřednfho listu „Vakit“ v na neurčitou dobu; nikdo nemohl říci, proč ae to stalo. V posledních číslech nebylo nic, co by přivodilo pro list tak osudný rozkaz. Ze všech řádků zírala jen slepá oddanost к sul ' tánovi Konečně přišlo se na příčinn. „Vakit“ dal dělali na své dvéře tabulku s nápisem v řeči firancouzské, turecké a arménské a nad tim se zvláštním povolením sultánovým jeho znak. Je dnoho rána však nalezena byla tabulka zamazána blátem. Podařilo se sice rychle ji očistili, ale všichni sazeči a tiskaři byli zatčeni a třeba že všichni dokázali své alibi, přece byl někdo z nich odsouzen, poněvadž v Turecku při každém vyšetřováni odsouzen někdo býti musi. Celá víc se zatajila a bylo dobře. Po nějakém čase byla však tabulka opět v noci zamazána a nyní smolou tak důkladně, že to trvalo do večera, než byla očištěna, což svolalo před dům, jenž se nalézá právě naproti Portě, zástupy lidu. To také upozornilo na věc sultána a škandál byl boto v Když nemohl být chycen ku potrestáni nikdo jiný, chopila se turecká spravedlnost „Va- kitu“ a ten to odnesl — Ze Skadrn se píše: Derviš paša obdržel 12 praporů posily, 2 ze

„Páni. af žijete. — Sláva naší hodné městské radè.“ „At žije naše chlouba ! náš pan purkmistr!“ „Af žije ! Sláva ! Sláva ! Sláva !“ rozlehlo se salonem. „Páni, abych byl té slávy hoden,“ počal pan purkmistr, „abychom byli my slávy hodni, tedy minim, že musí být jednou ко nec tomu aby se nám po okolí smáli, že jsme pozadu.“ „Ano, musí být konec,“ přisvědčovali všichni. „I zlíhlo se něco ve hlavě mé“ — pan purkmistr se ted vypjal — „a já myslím provedení toho by nás jako strčilo do předu, já myslím, abycnoni si tu založili záložnu“ — a po takové řeči pan purkmistr se napil a utřel pot — a — used. „Dobře, pane purkmistře jsme při tom!“ „Ale to povídám,“ mínil Smotlacha, „to se musí dát vymalovat na pořádné velikou tabuli, aby to každý viděl.“ „Ovšem, ovšem, a ted když chceme mít záložnu, tak pane Taussig radit, jak se to dělá,* pobízel starosta.... „Nu, páni. to musí být nejdřív výbor, předseda, kasír, účetní a revisor.“ „To nic nedělá, af je p&n purkmistr . předsedou,“ navrhoval Smotlacha. „Ano, af žije náš pan předseda,“ pozdravovali všichni nového funkcionáře páni vyboři hlučným pofukováním sklenic a připíjením. A takovým a podobným spüsobem zvolen Skadru, 10 > Epirn a Tbesalie. Jeho hlavni etan jest v Prizrendn. Připravuje právě bovou výpravu a lice proti odbojným kmenům v Dja- kové, zvláště proti obyvatelům Reky, Krainic a Malaie.

Kronika církevní. * Z pastýřského listu udp. arcibiskupa viaeúského. Nově naztolený arcibiskup v.deňský vydal pastýřský list svým diecésanům, který má býti předčítán z kazatelny a z něhož vyjímáme ta některá místa : Pokoj budiž s vámi — to jsou první slova, jimiž pozdravuji vás při svém nastoupeni к hodnosti na mne Bohem přenešené. mill diecésané, jichž srdce, jako srdce apoštolů nad smrti božského mistra jejich, ještě trnchli nad příliš časným rozloučením mého veleznslonžilého, znamenitého předchůdce na tomto mém arcibiskupském stolci. „Pokoj budiž s vámi“, onen pokoj, jejž přinesl božský Spasitel na hříšný svět a zůstavil jakožto svaté dědictví ; — pokoj, „jejž“ jak sám pravil, „svět nemá, jehož tedy také nemůže dáti“. Jestif svět bez Krista také bez pravého mim a pokoje. A když i vzdělanci a myslitelé v kultuře pokročilých národů předbistorického času nabyli důstojnějších představ o Boha, nebyla přece mysl jejich prosta klamů. Cicero táže se : „Co jest Bůh“ a v Athénách stál oltář zasvěcený „neznámému Bobu“. Dokud neprorazilo si křesfanstvl cesta, nevěděl svět o mim, nevěda že pocházejí všichni národové z dvou prvních lidi, dělil se na různé národy, jež se vespolek nenáviděly. Řekové viděli v každém cizinci jen barbara a tak bylo i u národů ostatních. Na světě nepanovala rovnost všech lidi a národů, lidé neznali se jako synové jednoho prvního otce. A při tom ještě panovala v hlavách myslících ona hrozná nejistota o bytosti, která bdi nad lidstvem a řidl osndy jeho. Povídačky pohanské uspokojovali nemohly a bn- d< ncnost za hrobem byla tmavá, bez jediného paprsku naděje Proto také ta sklíčenost ve spisech starých filosofův a ta tonha po Spasiteli n židů, kteří byli poměrně nejšfastnéjším národem v době před- ktesfanské, co se týče zjeveni božího.

Konečně objevil pe učitel toho svátého ná boženstvl v podobě syna tesařova z Nazaretu, Ježíše a vykládal učeni své, které přeměnilo celý svět. Mluvil o Boba ve třech osobách, o životě po smrti, o odměně na věčnosti, učil lidstvo společné práci v společném mim, který má objímat! všecky národy. Učil o všemoboucnosti Boží, o jeho nevyzpytatelné mondrosti, mluvil o něm jakožto o Otci všech lidí, kteří máji se stejně milovat! vespolek i stejně milovali Jeho jako On je všecky stejně láskou i péči svon zahrnuj*. Na lásce k bližnimn а к Bohn zakládá se celá kře- stanská morálka a apoštolově i učenici byli jen láskou ton posilováni v těžkém úkoln svém, jakož Kristas sám utrpěl bolestnou smrt na kříži jen pro láska к lidstva. V křesťanské lásce zakládá se celá křesfanská sociální otázka Manželství jest dle Kristova učeni sváto a vrchnosti zastupuji Boha na zemi. Dle toho mají jich býti poddaní poslnšni, jakož opět vrchnosti nesmi zapomínali nikdy, že poddáni jsou bratřími jejich, že jsou všichni sobě rovné dítky jednoho otce. Duše lidská je nesmrtelná, čeho oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, aniž na srdce lidské vstoupilo, připravil Bůh těm, kteří ho milnjl. Tak učil Ježíš a lepši lidé uposlechli ho ihned, nebof slova jeho nalézala ohlasn v srdcích jejich. Slovy Kristovými vannla přesvědčivá pravda a odtud ta moc jejich. Pro lidstvo stalo se učeni Kristovo „cestou, pravdou i životem“ Ježiš odčinil dále ta velikou vinu světa a vykoupil jej Podrobil se smrti tiše, vypil hořký kalich utrpení až na duo Vyplniv božské posláni své, vstal třetího dne po smrti své z mrtvých a bděl po čtyřicet duův nad apoštoly. Založil

Smotlacha za kasíra, Peřina za účetního a Taussig revisorem. Nebudu a nechci vypisovat další průběh rady, vyšlo by na jevo, že jak páni výboři brali chtivé tituly, tak nechtělo se jim potom upisovat částky ua základní jmění, ale při kuráži spůsobené uherským šlo všechno a město Poddůlčí mělo záložnu a výbor, když o polednách opouštěl salon, řádnou „mušku." Ale což o „mušku,“ jen když dělali pokrok ! A že se ho dodělal, to bylo viduo teprvé řádné tehdy, když na domé Smotlachové asi za 2 mě sice po poradě v saloně objevila se pořádná tabule s nadpisem „Občanská záložna“ A div divoucí, od doby té, co objevil se nadpis, šel dar za darem z krámku Mae- ricova к panu předsedovi, к panu kasírovi а к panu účetnímu ! kdo ví proč ? Z přijí- matelů darů těch se nikdo netázal, vždyť tčm při tom bylo dobře. A když si člověk v něčem libuje, nač se ohlížet jinam 1 Smo tlacha ale dobře věděl, kdo má nejvíc vy půjčeno, a když Mauricek udělal krach, věděli to všichni a měli po záložně a měli po pokroku. Nectná ústa jakýchsi mluvků vyjasnila se, když Mauricek z Poddůlčí ujížděl, že mu mohl vším právem Smotlacha přibiti tabuli s „Občanskou záložnou' na záda! Možná ! Ani kuře darmo nehrabe ! Nač by a proč by lil Mauricek své uherské do úst žíznivých výborů?

■vatou Cirkev, vjrilel první «luhy její meii vlečky národy a pak vitoupil na nebeia Brzo nabyl (vět Jiné tvárnosti a ani veliké bouře stěhováni národův nemohly na dloobo tvářnost toto posméuiti. Zařizovány byly ikoly, lid byl poučován ve všeobecné lásce a bes Církve byl by divoký středověk mnohem divéjtlm, bes Církve by se byl svět navrátil tam, kde byl ae v dobách před Řeky a Římany. Učené společnosti krestaneké krotily vědou ty divoké mysle, zatím co Jiní slohové Církve dávali přiklad snášelivosti a starali se vždy o udrženi mini neb aspoň o nmirněnl zlých následkův nešváru. Protož, mill diecésané, setrvejme pevné při vire této, kteráž jedině může diti srdci útěchu, mysl! naději a života blaho, a poslouchejme Církev. „Nebof kdo nemá Církev matkou, nemůže miti Boha otcem“ prav! sv. Cyprian. Pokoj s tebou, krásná Vídni, hlavni město v rozsáhlé říše Habsburgův. Setrvejte v lásce к mocnáři a modlete se. Modlete se za hlava naši Církve, papeže Lva XIII., zástnpce Kristova na zemi ! „Pokoj Boži, který všecky představy převyšuje, milost Pána našeho Ježíše Krista, láska Otcova, společnost svátého Ducha budiž s vámi se všemi!“ D*no na den Jména Panny Marie, dne 11. záři 1881. Celestín Josef, arcibiskup.

* Ostatky sv. Cyrilla na Velehrade. Sv. Otec daroval Velehradu ostatky z ruky sv. Cyrilla. Dar tento bnde na Velehradě dne 30. záři ponejprv к nctlváni v kapličce „Cyrilice* vystaven a pak do hlavního chráma přenesen, kde za tou příčinou bade dne 2 října konána přiměřená pobožnost Jelikož počasí koncem záři a začátkem října bývá chladné, nestane se od duchovni správy velehradské žádného vyzváni к hromadnému putování na Velehrad Přenos ostatků těchto ustanoven významně na den 30. záři, kdy Slovanstvo veškeré bude slaviti výroční den prohlášení Encykliky cyrillo metho- déjské.

Denní zprávy pražské. * Volby poslanců do sněmu. S1 sněmu bnde od zemského výboru navrženo, aby uznal za platné volby poslanců do sněmn, konané dne 22. srpna t. r. ve volebních okresích venkovských obci soudních okresů: kodaňského, při- sečnického a donpovského; lanškrounského, králického a rokytnického ; slánského, velvar- ského a Hbochovického ; královédvorského a jaroměřského; přeštického a nepomnekého; kolínského, kouřimského a nhliřskojanovického, konečné rumbnrského a warnsdorfského. * Schválené zprávy к sněmu Zemský výbor schválil podati následující zprávy ke sněmn : o petici obce zbraslavické (okr. kutnohorský) za zřízeni nového okresn soudního se sídlem úřadu v Zbraslavicich, pak o výsledku voleb poslanců zemských, konaných ve volebním okresu měst a průmyslových míst : Slaného, Loun, Rakovníka, a Králové Hradce, Jaroměři a Josefova. * Povolená subvence. Zemský výbor král. českého povolil okresu pardubickémn subvenci 8000 zl. ke stavbě silnice z Knnětic na Němčice a Dřiče.

* Subvence zemské jednotě sborů hasičských. Zemský výbor schválil zprávy ku sněmn v přičíně uděleni zemské subvence ústřední zemské jednotě sborů hasičských a o zemských účtech za I půlletí 1881. * Zamítnutá žádost o rozšíření kostelů. Zemský výbor dal c. k. okresnímu hejtmanství v Karlině věděli, že zemský výbor nemůže svoliti к rozšířeni patronátnlch kostelů hostivařského a bohnického. * Převod vlastnictví školy. Zemský výbor schválil zpráva к sněmn v příčině postoupeni školní budovy v Bubenči ve vlastnictví tamější obce školní. * Zamítnuté odvoláni. Zemský výbor zamítnul odvoláni se obecního starosty v Nema- šicfch okresn pardubického v příčině odepře něho povoleni ku prodeji domu obecního. * Uprázdněná nadace. V klášteře uršu linek v Praze uprázdnilo se Jordansko-Skronské nadaci místo pro dívky, odděleni měšťanského. Nadací místo toto jest určeno pro dívku v Čechách rodilou, zcela zachovalou, zcela nuznou a osiřelou, která již dosáhla sedmý rok svého stáři — a vyjmonc případ největší chudoby — de sátý rok věku svého dosnd nepřekročila. Požitek nadační zálež! ve výživě a vychováni v klášteře i trvá až do ukončeného osmnáctého roka, pak obdrží odcházející výbytué 18 zl. na hotovosti. Jmenování pro toto nadaci misto přísluší tentokráte představené kláštera uršnlinek. Žádosti za nadáni toto, doložené listem křestním, vysvědčením očkovacím, zachovalosti a listem úmrtním o smrti rodičův aneb aspoň otce, pak vysvědče- nim chndoby, dodány bnďtei do 30. záři 1881 c. k. místodržitelství.

* Vyučováni egthetiky na městské vyšší dívčí škole v Praze svěřeno bylo p. dru. Ot. Hostinskému, doceutu na universitě, za roční remuneraci 200 zlat. za dvě hodiny týdně.

* Nový okresní hejtman na Smíchově pan Karel Hermann, dříve okresní hejt- nitu v Slzném, nastoupil předevčírem svůj nový úřad * Povoleni vybírání dávky. Zemský výbor v sezeni svém dne 7. t. m. schválil zpráva к sněmn o osnově zákona, jimi se povoluje městské obci Žižkovu, aby od majitelů Mméj- šlch domů vybírali mohla dávku к účelu částeč ného ubraieni výloh ksnalisace.

V Prase, dne 15. září.

* К podělení třemi uprázdněnými místy v nadací eis. Leopolda pro děvčata rodu měitanikého navŕšený cid zemského výboru ua I. misté : Jindřiška Scheinerová, Marie 8ehuL sová, Anna Obratovš, ua II. místě: Marie Druck- sová. ua Ш. místě : Klotilda Scbindlerpvi Dále učiněn návrh, aby «prázdněné misto v nadaci cis Leopolda pro děvčata rodu šlechtického propůjčeno bylo na I. místě : Yinceocii Eyiseltové šlechtičně s Klimpely, na H. místě : Vilemtně Veltrubské z Veltrnb, na Ш místě : Johaně Be- hayblové z Flamerdinghe.

* Nová budova školní na Žižkově pro české měštanské chlapecké a divčl školy bude v neděli dopoledne slavnostním způsobem v) svěcena a vzneienémn účeln svému odevzdána. Budova ta jest jedna z největších škol, nebof je na pozemku ve výměře vlče 400 étver. sáhů. V celku má 27 velkých siní učebných kromě potřebných kabinetů, tělocvičnu, byt školníka a strážníka. Bndova je dvoupatrová a provedena je v čistém sloha renaisančnlm. Rozkládá se po celé jedné straně Komenského náměstí a je nejen náměstí, nýbrž celé obci к nemalé ozdobě. Budova ta stavěla se na dvakráte. S první polovici započalo se hned r. 1873, drahá vystavěna teprvé letos. Náklad, jaký vyžadovala první polovice (stavěl p. Hartig), obnášel 80.000 zl. druhé polovice (stavěl p. Salier) však jen 28.000 zlat. Dne 13. t. m. konala se přijímači stavební komise, které súčastnili se co znalci pp. stavitel Ferd. Kuhn a architekt p. Martin. Po bedlivém prozkoumáni všech místností byl sepsán v komisi protokol, v kterémž oba znalci se vyslovuji, že je škola velmi solidně a přesně dle plánu zbudována Nedělní slavnost započne ráno o půl 10. hod. a spojena je jak známo, se slavnosti povýšeni Žižkova za město. Cirkevní obřad při svěcení nové školy vykoná probošt vyšehradský vdp. J. Štulc. * Zabavené tiskopisy. U c. k. finančního ředitelství v Praze ztrácely se již delší dobu rozličné tiskopisy, jichž arch stál až 4 kr. Těchto dnů koupil si zřízenec policejní v krámě jistého uzenáře ua dolejším Novém městě nzenky a dostal je zabalené v novém, zcela potřebném tiskopisu. Oznámil to ihned komisařství, které vykonalo v krámě prohlídku a zabavilo těchto tiskopisů přes 50 kilu. S uzenářem zavedeno bylo trestní vyšetřováni.

° Stížnost spolku ku podporováni vdov a sirotků po notářích v Čechách. Před vídeňským správním soudem jednalo se tyto dny o stížnosti, kterou podalo ředitelstvo spolku ku podporování vdov a sirotků po notářích v Čechách Okresu! finanční ředitelství v Praze vyzvalo spolek, aby předložil výkaz o své finanční činnosti od r. 1876 za přičinon vyměřeni daně. Rekursu, který byl proti nařizeuí tomu podán, zem. finanční ředitelství v hlavni věci nevyhovělo, naproti tomu však nařídilo, aby se podal výkaz jen o těch měsících, v kterých skntečně se stal obrat peněžný, a aby se od zvýšeni daně upustilo. Zároveň rozhodlo zem. fin. ředitelství, že výkazy ty podati se máji za dobn od r. 1858. Finanční ministerstvo potvrdilo pak tento výměr, avšak s tou změnou, že výkazy předložili se máji za dobu od 1. ledna 1863 do konce prosince 1880. Proti tomu podal spolek stížnost к správnímu soudu. V té tvrdí se především : 1. že rozhodnutím minieter- stva financi byla nejvyššl správní 'zásada porušena, že totiž nemá nikdy vyšší instance rozhodnuti instance nižší pro stranu, která si stížnost vede, zhoršili ; 2. že je část poplatků, o kterých se výkaz žádá již promlčena, jelikož zákon ze dne 18. března 1878, jednající o promlčeni dani a poplatků, dne 1. ledna 1879 platnosti nabyl a tedy ponze do r. 1876 a nikoliv do r. 1863 nazpět působili může; 3. že jest předepsáni daně vůbec dle odstavců E. a F.

položky sazební 57 zákona ze dne 13. prosince 1862 nezákonné, nebof tam výslovné stoji, že jsou osvobozeny od dané ústavy, které obme- znji činnost svon jen na lékařskou pomoc ■ ošetřování v nemoci, na podpory v případu dočasné aneb počasné nespôsobilosti к výživě, zdali nejson zároveň ústavy výdělkovými pro své zakladatele. A že spolek к podpoře vdov a sirotků po notářích podobný účel má, poskytne vdovám a sirotkům 18G - 200 zl. roční pense, je ze stanov jeho zřejmo a že není to spolek výdélkový, vysvitá z toho. že funkcionáři spolku žádného platu nemají. Správní soud zamítl však stížnost co zákonné neodůvodněnou V důvodech pravi se, že nelze vřadit! činnost spolkn pod výminku položky sazební 57, i byt pense byly proměnlivé a nezaručovaly bezstarostnou výživu. Také nent prý správný náhled, že by byl požadavek daní od r. 1863 promlčen, nebof nejedná se zde o promlčeni, nýbrž o zanedbáni povinnosti. Rozhoduntt finančního ministerstva к horšímu není prý také nezákonité, nebof prý to již spočívá v právu dozorčím vyšších instanci a je také specielně v ČI. 3. zákona ze dne 18 března 1878 odůvodněno.

* Nová přístavičté. Pražská paroplavební společnost zamýšlí zřídili dvě nová při- staviitě a to v Podole a v Hodkovičkách Za tou příčinou konat! se bude dne 17. t. m. mietnf komise. * Ofertní řízení. К vytápěni úředních místnosti poštovního domn pražského (jindřišská alice (. 909—II), bode v nastávajíc! simě asi 337.000 kilo hnědého ubil a 96 kostkových metrů měkkého neplaveného dřiví itěpinového zapotřebí. К dodáváni jich vyhlašuje se ofertni jednáni. Zapečetěné oferty, 50 kr. kolkované a na adrese co takové náležitě označené, v nichž cena dřiví i s dovozem do poštovního staveni, při uhlí i s železničním dovozem do zdejšího nádraží císaře Františka Josefa s písmenami udána hodil, přijlmtyl se do 30. z&ři do 2 hod.