Strana 2. Číslo 219

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 11. srpna 1900.

zeny; žádá pak, aby tato koupě byla zrušena, jako nezákonná. Za příčinou návratu ministra zabraničních zále žitostí hr. Goluchowského z Paříže rozepsal se »Fremdenblatt« o dobrých stycích naší říše k ostatním velmocem. Týž list pokládá za dobré znamení, že za letní doby nebyl porušen politický klid, lituje, že v politických kruzích zavládla apatie a že strany se nestarají o ozdravění parlamentu, za to však tím více o příští většinu v něm. »Reichspost« pak dovo- zuje, že za nynějších poměrů není jiné ministerstvo možné, nežli úřednické. Co by si však počalo bez většiny, list nikterak nepovídá. Nejdůležitějším projevem k politické situaci jest návrh poslance Merunowicze v Gazetě Náro dové«, který žádá, aby nejvážnější kluby před říšskou radou se sešly a učinily kompromis beze vlivu vlád ního, aby byly vyňaty některé záležitosti z obstrukce, jako na př. rozpočet a investice; jinak by měly kluby volnou ruku. Kompromis by mohl býti usta- noven též pro určitou dobu. Počátek k němu by mělo dáti na př. předsednictvo říšské rady, nikdy však polský klub. Dr. Herold měl v Paříži rozmluvu s redaktorem »Patrie«, kde prohlásil, že všichni Němci jsou v Čechách nepřátelé Francouzů, Čechové pak jejich přátely. Čechové jsou vystaveni hlavně po bitvě u Sedanu stálému poněmčování, takže boj proti vše- německé invasi jest zároveň ve prospěch Francie.

Rakousku nezbude nic jiného, nežli dáti zemím fe- deralistické zřízení, pak bude vláda míti ve slovan- ských národech největší oporu. Toto projádření není Němcům milým, jak se rozumí samo sebou. » Neue Fr. Presse« nazývá je dokonce noslušně českým hubařstvím ! Dr. Körber odebéře se ke dvoru do Išlu ještě před 18. srpnem. Koloman Szell po svém návratu z Išlu odejel do Aussee, aby navštívil svého přítelo barona Calumeckého. Doplňovací volby. Ve voličské schůzi v Pod- woloczysce byl ustanoven za kandidáta k doplňovací volbě do zemského sněmu hrabě Méčislav Pinin- ski místo zesnulého hr. Koziebrodského. — V lu- benském okresu ve Štýrsku do říšské rady budou kandidovati kromě liberálů též nacionálové a sociální demokraté. Doplňovací volba do zemského sněmu za venkovský okres v Běláku, která jest nutna po od- stoupení poslance Basilmáa, byla vypsána na 15. srpna.

Sjezd polské strany demokratické v Haliči koná se 22. srpna, kde se bude hlavně jednati o doplňovacích volbách, ustanovených na 4. září. Zakázaná sehůze. Vláda výmarská zakázala veřejnou schůzi, kde se mělo jednati o vypovězení evangelických duchovních z Rakouska a o hnutí »Pryč od Říma.« Bebel o vítězství socialismu. Posl. Bebel napsal v kalendáři strany na rok příští svoje rozumy o straně sociálně-demokratické, a tvrdí, že hnutíto stále stoupá a přese všecko pronásledování se bude rozvíjeti, až dojde svého cíle. Vítězství nerozhodne počet pěstí, nýbrž mužů jasného rozumu a pevné vůle. Uznává pak, že počet hlav není v poměru s počtem soudruhů. 20. věk prý dokončí, co 19. započal. Bebel stal se opatrnějším a neuvává určitého roku, kdy na- stane stát budoucnosti a toužebně očekávané dělení.

Vatikán a Kvirinál. Kdežto se mluvío sblížení mezi Vatikánem a Kvirinálem, »Independance Belge« tvrdí, že ve Vatikáně nastaly obavy zhoršení poměru následkem vlivu královny Heleny, která sice z politických důvodů se stala katoličkou, ale přes to nebude takovými city k papežství naplněna jako zbožná Margherita. »Italie« však nazývá podobné obavy neužitečnými, poněvadž král Viktor Ema- nuel III. se nedá ovládati a prohlásil svůj program o »nedotknutelném Římě«. Švýcarsko proti anarchistům. Spolkovému shromáždění budou podány návrhy ku potlačení an- archismu, který dosud ve Švýcarsku měl své pa- řeniště. Prodej španělských ostrovů. Španělsko prodalo ostrovy Sibutu a Cagayan jako poslední zbytky svých osad v Tichém oceánu severoamerickým státům za 100.000 dollarů. Sibutu má 25 kilometrů délky a 4 km. šířky, a není obydlen, avšak jeho pobřeží má hojně ryb. Druhý ostrov je 14 kilometrů dlouhý a 5 km. široký a čítá 500 obyvatel, kteříse stále mezi sebou hašteří. Ze Srbska. Bývalý vladař generál Belimar- kovič byl zatčen pro urážku královny a dopraven na pevnost. Bývalý ministr Nikolič byl jmenován státním radou, sestra královnina pak dvorní dámou.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Dnes se koná památka sv. Tiburtia a Zuzahy, mučeníků. Tiburtins byl synem podprefekta Chromatia, jejž obrátil na víru křesťanskou sv. Šebastián. Stal se jáhnen a působil velmi blahodáně. Uzdravil umírajícího hocha, spad- lého se střechy. Torquatus, který pouze na oko přijal víru Kristovu, udal jej soudu, načež Tiburtius musil kráčeti řeřavým uhlím, avšak zůstal neporušen, načež byl r. 245 odpraven Sv. Zuzana byla téhož dne v Řmě mučena a popravena. Její otcem byl sv. G- binius, její strýcem pak papež sv. Kajus. Pro j jí krásu žádal ji císař Dioklecian pro svého adoptova- ného syna Galeria za manželku. Posel Klaadiu«, který tuto zprávu nevěstě vyřizoval, byl její slovy ohnivými obrácen na křesť anství. Pravila mezí jinymi: »Kře- sťanská víra a nad to ještě panenská čistota jsou u mne ve vyšší vážnosti, nežli císař ká koruna.« Zprávy římské. Dne 7. srpna přijal sv. O ec v soukromém slyšení ministra republiky argentinské Arroyoa a jeho rodinu a biskupa Petropolského v Bra- silii msgra. Františka do Rego Maia. — Arcibiskup msgr. Reggo podával 8. srpna kardinálu Rampollovi zprávu o pobřbu krále Humberta. Msgr. Talamo byl jmenován kousultorem sboru mimořádných církevní h záležitostí.

Papežské vyznamenání. Jeho Svatost papsž Lev XIII. ráčil jmenovati vdp. Josefa Košátka, em. dékana a k. a. notáře pražské arcidiecése, svým čest- ným komořím in abito paonazzo, za výtečné zásluhy, které si získal jako dlouholetý člen výboru a tajemník gorického spolku pro choré kněze, zojména při úpravě a sanování zapletených spolkových záležitostí, začež mu s nejedné strany mnohé příkoří snášeti bylo. Vy- soké vyznamenání toto má tím větší význam, poně- vadž také nejd. kn a. konsistoř pražská u ppežské nuntiatury je vřele podporovala. Uprázdněný kanonikát v Olomouci. Kon- sistorní kurenda uveřejňuje konkurs na místo nesídel- ního kanovníka metropolitního v Olomouci, jež zadává Jeho Veličenstvo. Hlásiti se mohou i nešlechticové arcidiecése. Podmínky jsou: maturitní vysvěděení z gy mnasia, dokončená studia bohoslovecká, důkaz svě- cení a vysvědčení ordinariátu.

Zprávy denní. Konfiskace »Českého Kraje, týden- níku »Katolických Listů«. Číslo 32. téhož listu propadlo včera konfiskaci pro poslední část »Kulfur- ních Listů«, jichž obsah byl skoro do- slovně přeložen z »Grazer Volks blattu«. — Konfiskační poměry jsou v Praze tak zvláštní, že kdyžico bez závady projde v Brně, ve Vídni, ve Štýrském Hradci, neprojde v Praze. — Bylo pak uspořádáno nové vydání, které se právě rozesílá. »Č. Kraj« obsahuje článek »Zemědělské syn- dikáty ve Francii«, dokončení předaášky o užitku obilních skladišť rolnických, kulturní listy jednající o Bressim politický přehled, popis pohřbu krále Hum- berta, války v Čině a v jižní Afcice, různé zprávya zajímavého hospodáře. V zábavné příloze jest uve- řejněna povídka »Ze čtvrti chuďasů« a »Po ovoci poznáte je«, zajímavé zprávy »Za světa« a ovocnická besídka. Obsah jest velmi rozmanitý a proto zaslohuje »Č. Kraj«, aby byl rozšiřován mezi rolnictvem co nejvíce.

*Wolf chce Išku na svých všeněme- ckých prsou stůj co stůj zardousiti. Vče- rejší odpolední »Náro lní Politika« přináší: »Hlas říšskoněmeckého protestanta o »národní starokatolické církvi« ve Wolfově orgánu vídeňském, kdež vystoupil jako tlumočaík nejvyššího povolení německé staro- katolické církve, přijímati také české starokatolíky po- mocí »čistotného rozlišování« i nadějí německo-radi- kálních, že starokatolické hnutí v českém lidu bude krýti bok německého odpadlictví »proti Římu«, nezů- stal bez řízné odvety se strany národního tisku če- ského, kteráž zajisté nebyla dvojsmyslnou. Vzdor tomu zabývá se také včerejší večerník »Ostdeutsche Rundschau« znovu otázkou touto i nadpisuje svůj článeček už hotovým faktem: »České hnutí: Prvč od Říma!« i ličí v ném, jaké těžké starosti působí prý toto hnutí českým koservativním krahům a jaký děsný zmatek to způsobilo. Jako by prý se nemohli národně smýšlející strany různých národností spojiti ku společnému boji proti mezinárodnímu nepříteli, jenž prý jediný veštval Čechy do beznadějného boje proti Němcům. Na doklad významu, jaký prý má české hnutí, pod titulem »Pryč od Říma!« cituje K.

H. Wolf — vídeňský »Vaterland«, jenž dí, že rejdy Iškovy nejsou asi tak bezvýznamné, za jaké se z če- ské strany vyhlašují, když říšsko-německý protestant vítá je jakožto krytí boku německo-nacionálního hnutí »Pryč od. Říma«. Plány Iškovy jsou zoufale bezna- dějné a totéž platí o nadějích německo-radikálních, upínaných na naděje Iškovy. Můžeme říci s chlou- bou, že se v českém lidu nenajde ani tucet hejlů, kteří by sedli na tyto ubohé vějíčky.« — K tomu však dovolujeme si podotknouti, že těch českých hejlů v Konviktě a těch, kteří šli na žofínský ostrov, bylo tuctů mnoho. U nás není třeba nic více, než na největší nesmysl z Němec zavěsiti národní fángličku a již za ním běží pitomých ovcí na tisíce Tomu se říká vlastenecká statačnost, důsled nost aneb podobně.

* Řemeslo počestných »Šípů«. »Šipye mají nyní v letě nouzi o látku. Na poslední stránce mají obráz, že »jezovita« Marianna učil kralovražně. Totéž tvrdí »Právo Lidu«. Na ostouzení katolického kněžstva máme v Praze tolik ftováren, že jich ani spočítati nemůžeme. Kiyby těch ubohých kněží ne bylo, koho by tito žurnalističtí šmokové tahali d- bláta, do kterého náležejí nejdříve sami? * Ostouzení českého národu. Mnichovský »umělecký« orgán secesionistů byzdí nejen pojem umění, ale má mimo neslušné obrazy skorem v ka ž- dém čísle, hanebnou kresbu na ostouzení českého ná- roda. V posledním čísle jest »vykresle« český Va- šek, syčák se ženou a tuctem dětí, obličeje se podobají více hlavě opičí než lilské a ve spod jest nap-áno: jdeme do Činy utvořit smíšeného území — A pře ce i české pražské kavárny odebírají tanto hanebný ča- sopis. Maďaři by takové nepřístojnosti nestrpěli a ča- sopis by vyhodili. *Co je to? Atentát italský přirozeně vyvo- lává úvahy o anarchistickém učení. Hledají se du- chovní otcoé tohoto nezdárného dítka. Vlastní otcové nechtějí se k němu ovšem znáti a a rovnou směl stí jako prohnaností, hledí pozornost od sebe odvrátit svalováním viny na jiné. Listy sociálně-demokraticko- židovské lebko nacházejí souvislost atentátu s pa- pežstvím a re tlisticko-protest antsko-židovsko-lid vý oblenník »Čas« hned ví o souvislosti kralo- vraždy s nenáviděným katolictvím.

Naproti tomu bylo by dojista vděčnou prací stopovati učení anarchistické také v duševních plodech přísluš: níků těchto a jim příbuzných stran a podávati o tom- dloklady. Za příklad k bedlivé úvaze pře dkládáme tuto ukázku: »Č. Učitel« ze dne 6. června uveřejnil přednášku prof. Masaryka: »O vzdělání učitelstva a správě školství«. Z ní citujeme tyto věty: »zákon školský nebude ničím, zůstane-li na papíře« — »učitelstvo energické i kdy- by bylo súžováno paragrafy, mohlo by spravovati školu v tom duchu, jak by chtělo« — »není pochybnosti, že by mnohý se dostal do konfliktu se stá- tem a církví«. Byl-li by někdo v pochybnostech o smyslu a významu těchto »vytržených« vět, nechí jen si uvedenou přednášku přečte. Nechť každý be- dlivě uváží návod, který v těch slovech podává uni- versitní profesor učitelstvu — vychova- telům naší mládeže. Neohlížet se na psaný zákon, nedat se súžovat para- grafy, jednat bez ohledu na možný konflikt se státem a církví! Co je to? Co je to v terii a co by to bylo v praksi? A jak by to vypadalo, kdyby se návodem takovým řídilo nejen učitelstvo, nýbrž i jiné stavy ? . * Zdráv buď žlutý obře! Jakýsi slovutný a světový básník jménem Sova spáchal v »Rozhl- dech« báseň s názvem »Křesťanská Evropa«. Svě- tový tento básník přeje všeho zdaru »žlutému obru«, aby porubal všecky bílé ďábly. Rozumí se, že také pan Sova schvaluje počínání žlutého obra, aby zbavil se růženců a po lobných zbytečnestí. Škoda, že prine Tuan neumí česky!

Výkonný výbor důvěrníků mladočeské strany. »Plz. Obzor« píše z Prahy: Jak se s námi sděluje, má býti svolán před říšskou radou výkonný sbor důvěrníků národní strany svobodomyslné k vůli tomu, aby rozhodl, mají-li poslanci čeští prováděti na říšské radě obstrukci čili nic. O této taktické věci ne- bude rozhodovati klub poslanců sám, nýbrž svolán bude sbor důvěrníků i pro ten případ, kdyby snad eventuelně byly učiněny návrhy z Vídně, aby se na- rovnání docílilo s delegací českou. * Radikální revui. Proslýchá se, že na pod zim počne strana radikální vydávati svou vlestní revui. * A ještě jednou o amnestií, o kterou prosil kníže-arcibiskup olomoucký Jeho Veličenstvo císaře. Olomoucký »Našinec« píše: V poslední době hemží se ve veřejných listech zprávy o amnestii, kterou prý udělí císař všem těm, již roku předešlého v arcidiecési olomoucké byli pro shluknutí a veřejné násilí k těžkému žaláři odsouzeni, dne 18. srpna 1900 v den sedmdesátých narozenin. My mů- žeme čtenářům svým z pramene spolehlivého oznámíti, že skutečně v posledních dnech nejdůstojnější kníže- arcibiskup olomoucký zusvu zaslal žádost k Jeho Ve- liéenstvu císaři, by vůbec všichni, jež lonského roku byli do žaláře pro shluknutí a veřejné násilí odsou- zeni, byli amnestováni. Dále dodáváme, že skutečně ty které úřady soudní byly vyzvány a to nikterak nyní, nýbrž již v měsíci únoru a březnu, by sestavily seznamy odsouzených a zlá se, že stalo se tak proto, poněvadž náš velepastýř nejenom za těch šest císařem a králem našim již amnestovaných prosil, nýbrž za všechny arcidiecesány, kteří byli při těch lonských bouřích a zmatcích do žaláře odsouzeni. Kéž i tento- kráte podaří se velepastýři nejdůstojnějšímu, aby vy-