1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 19. února 1913
Praha
4
article
Na ranni a večeruí lioty
předpláci se
V Prase v administraee
na měste
r iea . . . . K —
s dvaji denáškou
na měste.
na drt ieta . . . . I kane
vo nlskách) , K no
na měsle
Pešton
i.. ke
s dvojí násíl
a měsin
ne čtvrt leta : :
6
article
Nová válka no Balkáně
Nová válka no Balkáně
Spor rumunsko-bulharský.
Z. Z Londýna, 19. února. (Zvláštní telegr
zpráva „Národních Listů“.) Dopisovatel ča-
sopisu „Daily Mail“ telegrafuje svému listu
ze Sofije, že bulharský kabinet mě
včera druhou poradu, ve ktere
projednávána otázka vyjednává-
ní s Rumunskem. Bylo pak prohlášeno,
že možno považovati situaci za značně
zlepšenou, a že jest naděje, že do-
spěje sek smírnému konci, že však
jest třeba ještě dalšího vyjedná-
vání.
Z Bukurešti oznamuje se témuž listu, že
se tam vypravuje, že dvě velmoci, z nichž
jedna náleží trojspolku a druhá trojdohodě,
učini pokus sprostředkování, což
považuje se za jediné východisko, aby spor
byl skončen. Rumunská vláda tak, jako dříve.
činí i nyní vše možné, aby mír zachovala.
Z Berlína, 19. února. Čelný bulharský po-
litik, meškající v Berlíně, vyslovil se, že v ru-
munsko-bulharském konfliktu není žádne
nebezpeči pro mir evropský, pro-
tože dojde k vyrovnání na zakro-
čení velmoci. „V poměru Rakouskak
Rusku,“ pokračoval bulharský státník „vlast-
noručním listem císaře Františka Josefa na-
stala nade vší pochybu obleva. Záležitost
albánské jsou Rakousku věci zásadní. Rusko
je interesováno jen pokud jdle o záležitosti
slovanské.
Z Paříže, 19. února. (K. k.) S oficiosní
strany se sděluje: Podnět, daný ruskou vlá-
dou, aby bulharsko-rumunský spo
byl smírčím soudem pokojně roz-
řešen, setkal se se souhlasem mo-
nosti. Bulharsko je ochotno při-
jati takový smírčí soud. Mocnosti
ostatně věděly už asi o této ochotě dříve než
podnikly včera v Bukureští krok, kterým vlá-
dě rumunské dütklivě doporučily, aby nesa-
bala k nejkrajnějšímu prostředku, pokud dřive
nepožádá za přispění mocností. V Sofijí byl
včera podniknut krok podobný a bulharské
vládě byla dána rada, aby úpravu sporu
ponechala mocnoste m.
František Josef
Balkán
Londýn
Rumunsko
Bukurešť
Berlín
Rusko
Rakousko
Paříž
Bulharsko
7
article
Z Bukurešti, 19. února. (K. k.) Oficiosní
„Politique“, pojednávajíc o článku oficiosního
sofijského orgánu „Miru4 o vyjednávání mezi
Bulharskem a Rumunskem, praví: Jestliže
Bulharsko skutečně přikládá tak velkou cenu
dalšímu přátelství Rumunska, k čemu pak vy-
počítané průtahy vyjednávání, k čemu polemi-
cké vysilující vyláčky vyjednávací, k čemu
systematické útoky tisku, který se tak málo
stará o přátelství? Silistria (Derster) v rukou
Bulharů jest ostnem v těle Rumunska, kdežto
jako majetek rumunský nemůže znamenati
ani ofensivní brot proti Bulharsku, ani ten-
denci znacionalisování skutečného bulharské-
ho středu.
Nové turecké velitelství u Gallipole.
Z Cařihradu, 18. února. (K. k.) Enver
bej byl jmenován na místě Fethiho beje ná-
čelníkem generálního štábu 10. armádního
sboru, operujícího na poloostrově Gallipol-
polském, a velitel gallipolský Fahri paša byl
nahrazen bývalým ministrem námořnictva di-
vísním generálem Huršidem pašou.
Síla tureckého vojska u Gallipole.
Z. Z Londýna, 19. února. (Zvláštní telegr.
zpráva „Nár. Listů“.) Dopisovatel „Daily
Expresu“ zaslal svému listu z Gallipole te-
legram, datovaný dne 11. t. m., ve kterém se
praví, že asi před 14 dny, když do Galli-
pole přibyl, měli tam Turci asi
60.000 vojínů, a že od té doby počet
jich zvýšen na 200.000 mužů. Ture
Derster
Bulhar
paša
Turek
Bukurešť
Bulharsko
Rumunsko
Cařihrad
Londýn
Galli
Mir 4
Silistria
Daily expres
8
article
u Gallipolejsou asi tak silni, jako
u Čataldže a že jsou výtečně vyzbrojeni
a že mají na sobě zcela nové, dosud nikdy
nenošené uniformy.
Turecké posily ke Gallipoli.
Z Cařihradu, 18. února. (K. k.) (9 hod. 30
min.) Turci zahájili dnes nové vy-
loďování značného počtu vojska
u Šarköje, které dosud čekalo na doprav-
ních lodich. Zprávy o průběhu vyloďovánís
očekávají každé chvíle.
Srbské vojsko na pomoc.
Z Bělehradu, 19. února. 14. t. m. byl udě-
len rozkaz, aby tři divise odešly do Thrakie.
Jedna divise přibyla 16 t. m. do Solunaa
bude po moři dopravena do přístavu saro-
ského.
Situace Turků ve Skadru.
Z Kotoru, 19. února. („Fremdenblatt“.)
Dle zpráv konsulárních je situace Turků ve
Skadru celkem příznivá. Zásob mají ještě na
dlouho. Doplňují se stále, poněvadž
Černohorci neobklíčili pevnos
úplnč. Nezbytno je však doplniti materiál
zdravotní. Smýšlení je trvale dobré.
Plavba tureckého křižáku „Hamidie“.
Z. Z Londýna, 19. února. (Zvláštní telegr
zpráva „Národních Listů“.) Z Athén oznamuje
se „New York Heraldu“, že turecký křižák
„Hamidieh“ odplul prý do Tunisu. Mysli se
však, že popluje kolem Sicilie k Drač
na albánském pobřeží.
Zelezniční spojení Turků s Čataldžou.
Z Cařihradu, 18. února. (K. k.) Železničn
spojení bylo obnoveno až do Čataldže.
Srbsko a konkordát.
Z Bělehradu, 18. února. (K. k.) [Z úřad-
ního srbského pramene.] Zpráva z Říma, že
srbští vyjednavači v záležitosti uzavření kon-
kordátu mezi Srbskem a Vatikánem přibudou
co nejdříve do Říma, nesrovnává se se sku-
tečností. Delegáti nebyli vůbec jmenováni, ný-
brž jen komise se sídlem v Bělehradě, jejímž
úkolem je sbírati materiál pro eventuální vy-
jednávání s papežem a stanoviti zásady, dle
nichž má býti práce zahájena.
Turek
Černohorec
Cařihrad
Bělehrad
Kotor
Londýn
Atény
Tunis
Sicílie
Drač
Srbsko
Řím
Vatikán
New York Herald
9
article
V Cařihradě.
V Cařihradě.
Různá mínění.
Z Cařihradu, 18. února. (K. k.) Proslých
se, že kampaň, vedená suspendovaným listem
„Hham“, jakož i listem místo něho vychá-
zejícím „Vazifem“ na prospěch míru, jest in-
spirovaná nejvíce rozhodující osobností kabi-
netu. Mluva orgánů výboru jest naproti tomu
stále ještě válečná.
Proslý
Cařihrad
10
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Jednání polsko-ukrajinské.
Z Vídně, 19. února. Ministr rytíř Dlugosr
vyslovil se ke zpravodaji krakovského listu
„Kuryer Codzienny“: „Volební reforma pro
haličský sněm má býti za krátko vyřízena. Ni-
kdo se nemůže diviti, že vůdce polské strany
lidové (Stapiňski) naléhá na vyřízení to, žá-
daje, aby stalo se dříve, než finanční plán do-
stane se ke druhému čtení ve sněmovně po-
slanecké. Pokud o mne jde, mohu jen opa-
kovati, že kdyby nastal rozpor mezi mými po-
vinnostmí jako ministra a mezi mým postave-
ním v polské straně lidové, nerozpakoval
bych se ani na chvíli, co je mi činiti. Tou do-
dou nemohu se vysloviti o polsko-rusínském
vyrovnání ani optimisticky, ani pesimisticky
Jsem přesvědčen, že vyrovnání nynějších
Dlugosr
Vídeň
Kuryer Codzienny
12
article
neshod je možné v době nejbližší, ujme-li se
na obou stranách přesvědčení, že volební re-
forma je nezbytností politickou a sociální. Zá-
stupci rusínského národa nesmějí zapomenou-
ti, že volební reforma ta, na které se usnesly
polské strany všechny, sama sebou je velkým
pokrokem pro Rusíny samy v jejich národ-
ním vývoji. Dosáhne-li se sblížení volební re-
formou, potom také záležitost universitn
bude se moci rozřešiti snadno.
Polský klub o zemských údělech.
Z Vídně, 19. února. Kolo polské konalo
dnes schůzi, ve které zabývalo se zemský-
mi úděly z výtěžku daně lihovéa
daně z osobního příjmu. Usneslo se
žádati, aby v příčině údělů z daně lihové 359
bylo rozdělováno podle klíče z r. 1901, 10
podle počtu obyvatelstva té které
země, ostatni pak dle potřeby té které
země. Co se pak týká údělů z daně osobní,
bylo navrženo, aby 6 milionů se rozdělilo dle
starého klíče, dle něhož by na Halič při-
padlo 11%. Ze sumy, která by přesahovala
115 milionů, dalo by se všem zemím 40 %%a
z těchto 40% dalo by se 15 královstvi
haličskému. Tyto požadavky Kolo polské
schválilo a předloží je zítra konferenci zá-
stupců všech stran, ve které se bude roko-
vati o zemských údělech.
Z Vídně, 19. února, Jak se dovídáme, jsou
požadavky, které činí Kolo poliske
stranúdělu zemského z daně liho-
vé a z daně z osobniho příjmu, toliko
základem jednání, které bude ještě dnes za-
hájeno a ve kterém Poláci prohlásí, že byl
by ochotni od části požadavků těch odstoupiti.
kdyby se jim poskytla náhrada refor
mou, to jest snížením daně činžov-
ní. Poláci chtějí uvésti malý finanční plán v
souvislost s reformou této daně.
Rusín
Polák
Vídeň
Halič
13
article
Před konferencí osmičlenného německého
výboru v ministerstvu vnitra.
Z Vídně, 19. února. Za předsedníctví posl
dra. Schreinera konal dnes 8čl enný
německý výbor předběžnou por-
du o konferenci, která konati se
bude odpoledne v ministerstvu
vnitra a které se zúčastní poslanci dr
Bachmann, dr. Herold, Pacher, dr.
Rollera dr. Schreiner, jakož i člen pan-
ské sněmovny dr. Baernreither. Jednáno
bylo ostanovisku Němců ve dnešní kou-
ferenci. Potom přetřásány byly zprávy o vče-
rejším jednání Čechů s ministerským předse-
dou. Konference v ministerstvu vnitra, které
přítomni budou také členové 8členného ko-
mitétu, jakož i zástupcové velkostatku, a to
dr. Baernreither a hr. Nostitz, má za účel vy-
slechnouti sdělení vlády. Usnesení ve dnešní
konferenci nestalo se žádné.
Kníže Thun a mínisterský předseda.
Z Vídně, 19. února. Místodržitel kn. Thun
měl dnes dopoledne dlouhou poradu
s ministerským předsedou hr. Stürgkhem.
Audience ministra Trnky.
Z Vídně, 19. února. Císař přijal ministr
pro veřejné práce dra. Trnku na zámku
schönbrunnském v dlouhém a zvláštním sly-
šení.
Deputace bosenského sněmu ve Vídni.
Z Vídně, 19. února. (K. k.) Jak listy sdělují.
přibyla sem včera deputace bosenského zemského
sněmu, aby se dostavila ke společnému ministru
financí dru, ryt. Biliňskému a k ministerskému před-
sedovi hr. Stürgkhovi v záležitosti otázky jazykové.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 19. února. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Ministr obchodu potvrdil opětnou
volbu Václava Němce presidentem a Leona
Bondyho místopředsedou obchodní
živnostenské komory v Praze na rok
anl.
Schreiner
Bachmann
doktor
Herold
Pacher
Roller
Baernreither
Němec
Čecho
Nostitz
Thun
Stürgkh
Trnka
Václav Němec
Bondy
Vídeň
Praha
ministerstvo vnitro
Wiener Zeitung
živnostenský komora
14
article
1913. — Ministr kultu a vyučování potvrdil usne-
sení profesorského sboru, aby bibliotekář druhé
třídy při universitní knihovně v Praze dr. Vilém
Wostry byl připuštěn za soukromého docenta
rakouských dějin na filosofické fakultě německe
university v Praze.
Změna vlády v Uhrách prý na obzoru.
Z Vídně, 19. února. „N. F. Presse“ tele-
grafují z Pešti: V politických kruzích pova-
žují za věc možnou, že v blízké době nastane
změna vlády v ten rozum, že v čelo kabi-
netu postaven bude muž, jenž nalézá se mimo
strany. Na prvním místě jmenuje se bývalý
společný ministr financí baron Burian, na
druhém nynější ministr honvédů bar. Ha zai
Baron Alexandr Hatvany-Deutsch zemřel.
doktor
Vilém Wostr
N F
Burian
Alexandr Hatvana
Deutsch
Praha
Uhry
Vídeň
Pešť
15
article
Z Pešti, 19. února. Senior rodiny Hatvany-
Deutschů baron Alexander, člen sněmovny magná-
tů, zemřel včera v noci ochrnutím srdce na své
usedlosti Nagysurany. Přijel tam včera odpoledne.
aby prohlédl tamější svůj cukrovar. Narodil ser
1852 v Aradě, stal se obchodníkem v Pešti, Vídni
a Berlíně. Když roku 1880 největší cukrovar ra-
kouský v Nagysuranech octl se ve finančních ne-
snázích a musil zastaviti výrobu, spojil se baron
Hatvany-Deutsch s několika firmami a převzal
cukrovar, jakkoliv ho znalci zrazovali. Učinil z
cukrovaru šoho největší závod uherský. Kromě toho
zařídil cukrovary v Sarvaru, Hatvanech a v
Oroszcy. Zaměstnával 4000 dělníků. Zvelebil pěsto-
vání cukrovky a zjednal tak zaměstnání tisícům
lidí. Roku 1894 zvolen byl předsedou zemského
svazu uherských cukrovarníků, roku 1896 byl před-
sedou cukrovarského oddělení na mileniové vý-
stavě. Roku 1882 stal se členem obecního zastupi-
telstva, roku 1893 doživotním členem sněmovny
magnátů, Byl mistopředsedou zemského svazu uher-
ských továrníků a místopředsedou vlastenecké ban-
ky. Stal se ředitelem první peštské vlastenecké
spořitelny a peštského spolku žírovního a kasovní-
ho. Vynškal rozsáhlou činností ve správě četných
a velkých společností průmyslových
Hatvana
Deutsch
Hatvany
Pešť
Arada
Vídeň
Berlín
Sarvar
Oroszcy
zemský svaz uherský cukrovarník
Hatvany
Deutsch baron Alexandra
16
article
Nový president ve Francii.alali
Z Paříže, 18. února. (K. k.) Většina listů vy-
slovuje živými slovy uspokojení nad průběhem vče-
rejšího dne, kterého se nový president ujal úřadu.
„Republique Francaise“ píše: Všichni Francou
bez rozdílu stran obklopili včera presidenta, aby
dobrému Lotrinčánovi osvědčili důvěru a patrioti-
ckou naději. Nacionalistická „Libre Parole“ pravi-
Presídent republiky byl včera přijat presidentem
obecní rady a mistopředsedou vlastenecké ligy
„Galii“. Kdyby to byl věkdo před 10 lety předpo
věděl, byli by se mu vysmáli. Nechť nový president
jedná! Radikální „Aurore“ praví: President Poi-
caré bude pokračovati v politice míru, svobody
pokroku, v polátice svých předchůdců a budesi
vážiti rozhodnutí parlamentu. Poincaré bude,o
tom nemůže nikdo pochybovati, se svou stranou
vládnouti pro republiku a pro vlast.
Puma v novém domě lorda George.
Z Londýna, 19. února. (K. k.) V novém domě
vystaveném pro lorda George ve Waltononhillu
vybuchla v ložnicislužebnictv a puma
Způsobená škoda odhaduje se na 600 liber. Protože
nový dům není ještě obydlen, nebyl nikdo rančn.
Byla nalezena ještě druhá puma, která
však nevybuchla. Po pachatelích není stopy.
Rusko kupuje naddreadnoughty.
Z Vídně, 19. února. „N. F. Presse“ dovídá
se, že ruská admiralita vyjednává stran koupě
naddreadnoughtů, které byly určeny pro Bra-
zilii a které se staví v loděnici yarowské.
Jubileum Romanovců.
Z Petrohradu, 18. únorá. (K. k.) Úřadní li
uveřejňuje ceremonicl velikých společenských slav-
ností, jež budou pořádány u příležitosti jubilea dy-
nastie Romanovců ve dnech od 6. do 9. března.
jakož i církevních a vojenských slavností. Dne 7.
března budou carští manželé dopoledne přijímati
Libre
Aurore
Poincaré
George
N F
Romanovec
Paříž
Presídent republika
Galie
Londýn
Rusko
Vídeň
Petrohrad
Republique Francaise
17
article
V drobném prodeje
canní dislo o cohě . sn 9
večernl
4k
Ve mliálkách na venkovi
ranní čialo . . . . . . lo
večen
lnserátv
plaší se hobově napřed.
Předplncení a tnsorty příjímt
udministrnce v Marianské . n
Tam ancháneji se náš
redakos tiskárna a sxpadlnn
Národních Llstů“
akp so navransi
národní Llstus
18
article
v zimním paláci deputáce různých stavů říše
večer sbor diplomafický.
Z Petrohradu, 19. února. (Spb. Ag.) Komise du-
my, která byla pověřena podati návrhy na oslavt
jubilea dynastie Romanovců, usnesla se doporu-
čiti, aby byl založen zvláštní fond pro zeměděl-
ské meliorace, a vyslovila se dále, že vybudován
melioračních úvěrů jest pro malé rolnictvo žádoucí.
Dále bylo usneseno založiti pedagogický ústav se
vzornými školami a učitelské semináře v každé gu-
bernii, a národní museum na poctu dynastie Ro-
manovců.
Jubileum generála knížete Dolgorukého
Z Potrohradu, 18. února. (K. k.) Car Mikulát
vydal generálnímu pobočníku generálu pěchoty
knížeti Dolgorukému k jeho 50letému služebnímu
jubileu vlastnoruční list, ve kterém oceňuje zá-
sluhy jeho a vyslovuje mu upřímnou vznalost.
Z ruské dumy.
Z Petrohradu, 19. února. (K. k.) Komise dumy
přijala osnovu zákona, kterým se žádá za dodateč-
ný úvěr 8 milionů rublů na potřeby veřejného vy-
učování.
Italie a Turecko.
N. Z Paříže, 19. února. (Zvláštní telegr.
zpráva „Národních Listů“.) „Eclairu“ telegra-
fují z Říma: V italských vládních kruzích se
ujišťuje, že zahájí se nyní mezi ital-
ským velevyslancem v Cařihradě
a Portou vyjednávání, které týká se
právoplatného přenechání Italy ob-
sazených ostrovů Italii. Podnět k to-
muto vyjednávání zavdaly italské reklamace
o faktu, že dosud turecké vojsko a turečti dů-
stojnici jsou v Tripolsku a že se zdá, jakoby
podněcovali odpor Arabů na jihu
provincie. Italie jest ochotna zaplatiti
hned Turecku 50 milionů lir. Tato vyjedná-
vání, která podporována jsou peněžní tísní
Turecka, povedou, jak se zdá, k výsledku ve
smyslu italských přání.
Romanovec
Dolgoruký
Italos
Petrohrad
ro
Potrohrad
Turecko
Paříž
Řím
Cařihrad
Tripolsko
Aga
národní muzeum
Italia
19
article
Revoluce v Mexiku a chystané zakročení
Spojených států.
Z Nového Yorku, 18. února. (K. k.) Bitevní lod
„Connecticut“ ze severoatlantického loďstva opu-
stila dnes dopoledne na důtklivý roz-
kaz z Washingtohu válečnou loděntci
v Brooklynu a odplulado Guantanama.
Z Nového Yorku, 18. února. (K. k.) Telegram
z Mexika sděluje, že palba trvala po celou noc
po celé ráno. Celkem pochodili povstalci l-
pa, než spolkové vojsko. V noci bylo spol-
kové vojsko ze všech exponovaných bodů odvoláno,
a před samým polednem o pustil silný o d díl
spolkového vojska hlavní město, aby
táhl směrem ke Cucrnavace. To považuje
se za znamení, že postavení vlády je velmi osla-
beno a že ještě dnes se nějak dosáhne dohody. Dle
prohlášení ministra záležitostí zahraničních sou-
hlasí Madero se jmenováním zatímního presi-
denta.
N. Z Paříže, 19. dnora. (Zvláštní telegrafická
zpráva „Národních Listů“.) „Echo de Paris“ ob-
drželo z Nového Yorku telegram, že dle zprávy
z El Paso v Texasu byl president Madero
zatčen, načež generál Huertas pro-
hlášen byl za presidenta, povstalei
založili prý oheň vpaláci presídento-
vě a zajali Maderu, jakoži jeho bratra
a že oba byli uvězněni. Po konferenci mezi gene-
rálem Huertou a vrchním velitelem Diazem byl pak
Huertas prohlášen za presidenta.
M. Z Kolina nad Rýnem, 19. února. (Zvl. del.
„N. L.“) Washingtonský dopisovatel „Kölnische
Zeitungu“ telegrafuje: Včera na kvap do
Guantanama odeslané námořní voj-
sko je skutečně určeno pro Veracruz.
Cizinci v tomto městě ocitli se ve stavu svrcho-
vaně povážlivém, ježto není proti davům zločinců
žádné ochrany. — Taftova odpověď do Mexikaje
naprosto jasna; mírná slovní forma její byla v mi-
Paris
Madero
Huertas
Diaz
Taftův
Mexiko
spojený stát
Nový York
Connecticut
Brooklyn
Paříž
Texas
Madera
Huerta
Kolina nad Rýn
Veracruz
El Paso
Kölnische Zeitung
20
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
„Obzor Národohospodářský (XVIII .
č. 1. a 2.) zabývá se otázkou české Národni
šlechty“. Dr. Vl. Záhorský poukázal tu na
politickou, společenskou i hospodářskou újmu,
kterou nám způsobuje nedostatek národně smýšle-
jicí vrstvy šlechtické: „Je smutnou pravdou, že
nám schází přiměřeně početná národní šlechtaa
že je to se škodou českého národa a jeho přiměře-
ného postavení v monarchii, které potřebujemea
která potřebuje nás. Máme méně o nástroj, jímž
národové jiní vitězí. Máme méně o ruku, která
participuje na požitcích svrchované moci a jejího
lesku. Nemáme vrstvy národní, která nejblíže stojí
stupňům trůnu.“ Za rozmachu demokratické poli-
tiky od let devadesátých až po naše dny smířili
jsme se — snad až příliš snadno — se skutečností.
21
article
že nemáme české, národní šlechty a resignovali
jsme ve směru tom. Ba příjali jsme téměř obecně
mínění, že národní vrstvy šlechtické ani nepotře-
bujeme. Proti tromu soudí dr. Záhorský: „Stojíce
na reální půdě skutečných poměrů v naší monar-
chii, nesmíme přehlédnouti, že jsou úkoly, kterév
monarchii jedom šlechta plní, úkoly, jež také pova-
žovati sluší za práva, na nichž chceme jako národ
míti účast, našemu významu pro celistvou říši pří-
měřenou a pro kterýžto úkol vytvořiti musíme po-
třebnou, přiměřené silnou a kvalifikovanou vrstvu
národní. Ovšem znárodnění podstatných části dnešn
šlechty bude problémem aspoň dvou generací a je-
nom potud skutečně možným, pokud přiměřeně po-
četný přírostek nové šlechty konublem asimilační
proces usnadní. Ve společném zájmu národa, dy-
nastie i monarchie sluší prolo pamatovati na dalši
náš národní vývoj v tomto směru a vzhledem na
dnešní obrodný stav hledati prameny nové, rodove
české šlechty na půdě hospodářské. Mimo to zbytky
domácí šlechty, pokud toho třeba jest, slušelo by
stykem uvědomovati a jaksi ex offo bylo by kustati
do smutných hlubin století po průkazech šlechty
v nepamět upadlé a nepřenechávati dobrodruhům
kaliti důvěru ke starým záznamům památným. Tím
postupem mohli bychom ponenáhlu vyvarovati
hmotným škodám i politickým, jež autor dále na-
značuje slovy: Aní se nezmiňuji o osudech původně
národně českých fideikomisů. Co ve dvorských
doktor
Záhorský
22
article
službách, diplomatickém zastoupení říše, vysoké
hierarchii, generalitě a nejvyšších úřadech státních
nám v poměru k jiným národům nchází? Co sti-
pendií přichází do rukou národu i zemi Úplně ci-
zích? Stejně v Čechách, jako na Moravě i ve Slez-
skul Co jiných hospodářských zájmů uplatní se
jinde v důsledcích šlechtického styku, vlivu a tím
i moci. Sociální jaksi postavení v řadě národů
mnohojazyčné říše nedostatkem šlechty jistě se ne-
posilí . . . Jak často slyšíme od nepřátel i přátel.
že nejsme dostatečně státotvornými, že v rámei
říše, v níž žijeme, v niž žíti chceme, musíme a bu-
deme, aby nám byla v těžkém našem geografickém
položení zbraní i zbrojí, k niž jsme vždycky věcně
přísně lovální, neumíme zdůrazniti a v pravý oka-
mžik formálně dokumentovati identitu zájmů svých
se zájmem jejím a mocenským postavením dynastie.
Co dobrých služeb národu našemu na této půdě
vykonala by národní šlechta, po které voláme ve
svém státním i dynastickém zájmu. Zde přestává
protichůdný inžeres strannických názorů. Tu ne-
běží jenom o tituly, predikáty a znaky, o nichž si
přejeme, aby byly také českými. Proto péče o děti
šlechtické v našem slova rozumu, jak zahájena byla
blahodárně oživením Strakovské Akademie a ze-
jména péče o řádné ústavy pro dcery šlechtickéa
jejich vychovatelky je také menšinovou praci vel-
mi značného významu. Avšak i na půdě zákona
skší hledati pomoc. Zejména úprava a reforma
inkolátního práva, určení podmínek jeho ztráty a
vyloučení jeho výhod pro cizince na prospěch pra-
vých synů země navrátilo by do právního citua
bylo by s mnchou výhodou. S tohoto hlediska by
slušelo věnovati pozornost i fideikomisnímu právu.
Čechy
Morava
Strakovský akademie
23
article
K vývodům dra. Záhorského připojuje se v dalším
čísle „Obzoru“ dr. H., který upozorňuje zejménat
V jistém smyslu šlechta a velkostatek je u nás
jedno a totéž a velkostatku patří dobrá třetina
celé půdy v království Českém. Jaká váha jenom
v tomto faktu vězi! Mimo to naznačuje, že znárod-
něním byla by šlechta zase více připortána ku Pra-
ze, což by mělo význam hospodářský i společenský
(representační) pro hlavní město země. Konečně
nelze zapomínati, že nedostatek staré šlechty, ná-
rodně smýšlející, působil, že i drobná šlechta, nově
povýšená — úřadnická, obchodní a průmyslnická
— se nám národně ztrácela. Pro vše to je otázka
šlechtická akutní otázkou národní. V ostatním ob-
sahu čiscl je: Dr. V. Brdlík, Ústav pro zemědělské
účetnictví čes. odboru rady zemědělské pro králov-
ství České. — Dr. J. Matys. Americké dojmy.
Ing. A Bašus, Obchodní politika průmyslových
závodů v Německu. — Dr. L.. Vintr, Donucovací
prostředky kartelu. — Dr. C. Horáček, Knihao
amerických Slovanech. — Dr. F. Peroutka, Přípravy
k novým obchodním smlouvám. — Dr. T. Živanský.
K nové úpravě státních údělů zemím. — Dr. .
Hodáč, Hospodářská Morava. — Zprávy. —— Roz-
hledy. — Věstník Jednoty ku povzbuzení průmyslu
Knihy a časopisy.
doktor
V Brdlík
J Matys
Inga
Bašus
Vintr
C Horáček
F Peroutka
T Živanský
Hodáč
Roza
Německo
rada zemědělský pro králov
Český
Slovan
hospodářský Morava
24
article
Ve „Snaze“, městěníku mladé generace svo.
bodomyslné (II., č. 8.). hlásí se mládež úvahou
Rud. Procházky zcela na cesty, které dopo-
ručuje české politice dr. Kramář. Vývody Pro-
cházkovy ve stati „Dr. Kramář o problé-
mech české politiky“ tu uznávají a doklá-
ji, kolik zájmu na Rakousku, ovšem na Rakou-
sku spravedlivém ke všem národům a proto sil-
ném, máme právě my Čechové. Ale vidí také, že
není dnes nikoho v Rakousku kromě několika
osvícených jednotlivců, kdo by chtěl býti advo-
kátem státu, zastancem pravdy v boji všech proti
všem na jeho půdě, hlasatelem myšlenky rovného
práva všech na výhody kulturních lidí a zdravých
národů, poskytované moderním státem. Za těchto
poměrů není lehko zůstávati na půdě rakouské
a — jest to nutno. Jest nutno přesvědčovat ostat-
ní, že jsou odsouzeni s námi ke společné mizerii
nebo společnému blahobytu. Proto však také ne-
smíme se stavěti a priori proti všem ústavním
velmocenským nezbytnostem říše, neboť pak ne-
bude naše kritika považována za nepředpojatou
a nezištnou, nesmíme znemožňovati zásadní oposicí
vlastní účast ve vládě, neboť pak Rakousko nebude
nikdy rakouským. Toto jsou předpoklady obratu
k lepšímu, musí mu tedy předcházeti. Tomu se u
nás nechce rozumět a proto se mluví o politice
sloužení zadarmo, nevidi se nebo nechce se viděti
nezbytnost té politiky na daleké lhůty. My musíme
splňovati tylo předpoklady, pokud nám to není
úmyslně, hrubě znemožňováno, třeba se neuka-
zovaly ihned a všeobecně patrné výsledky ..
doktor
Kramář
Čecho
Rakousko
25
article
Celá stať ukazuje, jak svobodomyslná mládež poli-
ticky myslí a hlásí se k positivné politice z uvě-
domělého přesvědčení, k němuž dospívá svými ce-
stami, tedy nejen ve šlépějích generace staré. —
„Snaha“ mimo to podává: Gosthe, Poutníkova noč-
ní píseň. — Friedrich Nietzsche, Ejhle člověk!
Giovanni Pascoli. Moje škola jazykův. — Student-
stvo. — Kulturní obzor. — Literatura. — Poznám-
ky. — Věstník organisací mládeže.
Poutníkův
Nietzsche
Pascoli
kulturní obzor
26
article
V „Pokrokové Revui“ (DX., č. 2.) počal
uveřejňovati Adolf Srb biografickou stať e J a
Stanislav Skrejšovský“. Skrejšovský byl
politik a žurnalista své doby neobyčejně výrazný
šťastný organisátor, v jehož rukou se soustřeďovaly
nitky všech politických a mnohých kulturních ake
českého národa po dobu celých dvou desítileti.
Pád jeho — muže, který ztratil vše: jmění, vliv a
moc i mravní prestiž a jenž zlomen byl ne odpůrci.
ale vlastní svojí stranou (staročeskou) — byl příliš
náhlý a již současné široké veřejnosti těžko pocho-
pítelný, aby nebyla vítána a zajímava životopisná
zpráva, kterou podává spolupracovník Skrejšov-
ského v posledních jeho pražských letech. Či neu
zajímavý muž, o němž lze říci jistě právem: Kdyby
jej byla smrt stihla o několik roků dříve, stkvěl
by se zajisté v řadě mužů o národ náš nejzaslouži-
lejších a byl by si postavil pomník trvalejší ne
kov a žula...? — „Pokroková Revue“ dále ob-
sahuje: H. Malířová, Cízí město. — R. Weiner,
Zátíší. — J. Kolman, Píseň pušky. — J. Karásek.
Vzpominky na Zdenku Šemberovou. — V. Vojtíšek.
Archiv král. hl. města Prahy. — L. Mrázek, Jules
Favre. I. 1809—1852. — Z nové české pocsie.
Věda. — Z cizích literatur. — Hudba. — Divadlo.
— Politický přehled. — Poznámky.
Adolf Srb
Skrejšovský
H Malířová
R Weiner
Zátsat
J Kolman
J Karásek
Šemberův
V Vojtíšek
L Mrázek
Jules Favre
Praha
e J a
divadlo
Cízet město
27
article
V „Poučné a zábavné příloze“ kra-
jinských listů národní strany svobodomyslné (1913.
č. 3.) píše dr. Jan Thon o důležitém kulturním
podniku národní strany svobodomyslné, o „Českém
Čtenáři“. Projev jeho, tuším, bude podnětemk
anketě u odborníků-spisovatelů i u těch, kdož jsou
na uvedené sbírce interesováni jako pouzí čtenáři.
o obsahu a programu „Českého Čtenáře“. Dr. Thon
zejména radí upustiti v „Českém Čtenáři“ od bel-
letrie, která vždy nalezne místa ve sbírkách jiných.
Motivoval: Jest tolik otázek z oboru naší nedávné
historic, které jsou spolu otázkami naší budouc-
nosti, problémů politických, sociálních, hospodář-
ských, kulturně politických. vědeckých, které ve
svém souboru představují komplex našeho sna-
žení a našeho boje a jimž bude dobře věnovati po-
zornost. Ne snad díla odborná, s obsáhlým apará-
tem kritickým, ale ovšem také ne pouhé spad po-
pulární rozvodňování věcí celkem známých a inte-
ligentu běžných. Ale každý spis budiž dílem zásad-
ním, jasným, který by byl mírou našeho života. —
ostatním „Přiloha přináší: Karel Tůma. Jose
Barák. — H. Maliřová, Můj živote . . . — Dr. K.
Kramář, O politice umirněné a radikalismu. — Z
Kveder-Jelovšková, Rozhovor. — Dr. R. Maršan,
Procul negoliis. — Drobnosti.
doktor
Thon
Tůma
Jose Barák
H Maliřová
K Kramář
R Maršan
Procul
KvederJelovšková
28
article
„Časopis Turistů (XXV,, č. 2.) obíra se
otázkou: „Bohémes — Tchěques?“ Neřeší ji, ale
žádá pro své, turistické kruhy, jež jistě mají mnoho
příležitosti představovati se cizíně, rozhodnutí, kte-
rého označení užívati. Sám o meritu sporu uvádí,
co svědčilo by pro označení: Tchěques — Tsche-
chen: „Jak označí cizina sekci českou? Böhmische
nebo Tschechische Sektion? Němcům značí Böhmen
království České, Čechy s Němci dohromady, ale
Němci čeští v komitétu nebudou (snad po vyrov-
nání?) a namitli by proti böhmisch totéž, co na-
mítáme teď my Vídeňákům, dělají-li si svoje
„oesferreichisch“-komitéty. Tedy „tschechisch“?
Němec
Čecho
Ted
chen
Tschechische Sektion
Turista
29
article
Ale toto označení perhoreskují u nás mnozí, tvrdí-
ce, že není to náš německý název oficiální, ba vy-
týkajíce mu i jakousí příhanu. Na druhé straně slo-
vo Bohéme má ve francouzštině nelibý zvuk a zna-
mená tolik jako cikán, kterýžto význam je ve Fran-
cii mnohem běžnější, než význam slova toho ná-
rodnostní. Kdo zná Francii trochu důkladněji, než
až kam sahají styky zvané česko-francouzské, při-
svědčí bez podmínky.. Samí jsme se tedy svého
času přičiňovali o to, aby Francouzové korigovali
svoje názory, zavádějíce název „Tchěque“, který
také odpovídá naší zásadě, jinde praktikované?
nepřekládati vlastních jmen a ponechávati jejich
označení i v jazyce cizím. Po česku hrdě říkámet
„Já jsem Čech“ — a po francouzsku, po něme-
cku —? Co namítnouti námitce cizincově, který.
hlásáteli mu nedotknutelnost slova „Bohéme“, vám
řekne: Stydíte se za to, že jste ein Tscheche? —
Ostatní obsah „Časopisu“: J. V. Želízko, Vědecké
výsledky Amundsenovy jihotočnové expedice. —
Dr. J. Páta, Z bulharských potulek. — B. Vavrou-
šek, Dřevěné stavby našeho venkova. — PhC. P
Vitásek. Trebinje a jižní Hercegovina. — J. P., Den-
ník výletu po severovýchodu českém. — J. Prosík,
Z ráje moravského do českého. — Literatura.
Cikán
Francouz
Želízko
Amundsenův
doktor
J Páta
Vavra
Vitásek
J Prosík
Francie
Čechy
Trebinje
jižní Hercegovina
30
title
Rozmanitosti. — Zprávy železniční. — Spolkové.