1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 17. února 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
přudpláci se
V Praze v administracis
na měsle.
. . . 2 K —
na čtvrt lota
. . B K — h
s dvoji donáškou:
na moěsíe
na čtvrt lota . . . . 7 K 6ch
ve filiálkácki
na měsle . . . . . 2 K 90
Poštou:
na měsle. . . . . .
na čtvrs fotu : . . . 9 K 60h
dvojí zlskoni K e
na maěsle.
ik
na čtvre leta
Praha
ch
5
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Rumunsko a Bulharsko.
Nové ústupky Bulharska.
Čm. Ze Sofije, 16. února. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Na rumunský požadavek Bul-
harsko odpovědělo dnes novým ú-
stupkem. Dává Rumunsku Silistri
dominující návrší Medžidie Tabia a pro-
dlužuje pobřežní pruh na Černém moři
přes původních pět kilometrů. Rumun-
ský výslanec princ Ghika prohlásil, že
tato koncesse Rumunsku nestačí. Před-
pokládá se, že Rumunsko další vyjedná-
vání přeruší.
Ze Sofije, 16. února. (K. k.) JJak se pro-
slýchá s kompetentní strany, odevzdal
dr. Danev rumunskému delegátu
princi Ghikovi protinávrh bulharský.
který neodpovídá sice rumunským po-
žadavkům, ale vychází jim do jisté míry
vstříc a mimo to obsahuje přání, aby
jednání bylo urychleno. Ve vyjednávání
může se tedy pokračovati. Nyní se oče-
kává prohlášení Rumunska. Kdyby toto
prohlášení bylo proti očekávání nepří-
znivé, pak hodlá vláda bulharská požá-
dati všechny velmoci, aby smírně pro-
středkovaly ve sporné otázce.
Rumun
Ghik
doktor
Danev
Balkán
Rumunsko
Bulharsko
6
article
Čm. Ze Sofije, 16. února. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Poplašné zprávy o po-
měru k Rumunsku dnes kolova-
ly: Rumunsko je prý na skoku přerušiti
s Bulharskem své diplomatické stykya
vyslanec rumunský prý se chystá k od-
jezdu. Není vyloučeno, že princ Ghika ve
své soukromé rozmluvě s bulharskými de-
legáty na tuto možnost poukázal, aspoň
dnes večer na danou mu otázku mně od-
pověděl: „JJá jsem positivním způsobem o
svém odjezdu nemluvil. Nemohu říci nic
určitého, neboť nerozhoduji o událostech;
mým úkolem bylo, abych vyslechl bulhar-
ské návrhy a oznámil je své vládě. To jsem
učinil. Nových instrukcí dosud nemám
Každým způsobem jest situace velmi deli-
kátní a zapletená. Bulharské vládní kruhy
posuzují věc klidně.
Z Bukurešti, 16. února. (K. k.) „Ag-
Roumaine“ popírá ve vší formě zprávu
berlínské „Tägliche Rundschau“, že Ru-
munsko dalo Bulharsku ulti-
matum.
Ghik
Rumunsko
Bulharsko
Bukurešť
Tägliche Rundschau
AgaRoumaine
7
article
Turecký pancéřník vyhozen do
povětří.
Turecký pancéřník vyhozen do
povětří.
Čm. Ze Solije, 16. února. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Bulharští zákopníci vyhodili
do vzduchu tureckou pancéřovou lod
„Assar-i-Tevfik“, jež zakotvila před ně-
kolika dny u Ormanli na Černém moři.
Ze Solije, 16. února. (K. k.) „Ag. tel.
bulg.“ oznamuje: Turecký obrněný kři-
žák „Assar-i-Tevfik“, za jehož ochrany
stal se pokus vyloditi turecké vojsko u
Podimy na břeh Černého moře, narazil
předevčírem na minu, položenou Bul-
hary, utrpěl trhliny a ztroskotal. Oddě-
lení pro kladení min a pobřežní baterie
zničily úplně tureckou válečnou loď a
potopily ji. Také jedna z tureckých do-
pravních lodí, která se zúčastnila vylo-
ďování vojska u Šarkeje, byla i s posád-
kou potopena dělostřelectvem bulhar-
ským dva kilometry jižně od Šarkeje.
Boje u Skadru.
Tevfik
Černý moře
8
article
odrazilo udatně útok, takže Černohorci musil
ustoupiti a zanechali na bojišti 6 děl a 3000 ra-
něných.
Zprávy z bojiště.
Z Cařihradu, 15. února, 10 hod. več. (K
k.) Jak se proslýchá, bojuje se v krajině bu-
lairské od rána mezí Turky a Bulhary.
Z Caříhradu, 15. února. (K. k.) Bulhař
se opevňují na čáře Midia-Sinekli-
Rodosto. Dráha jest volna až k 65. km,
4 km od Čataldže.
Z Caříhradu, 16. února. (K. k.) Úřadní vo-
jenská zpráva ze včerejška praví: V Drinopoli
jest situace stále klidná. U Bulairu se nic ne-
změnilo. Na čáře čataldžské přední hlídky na-
šeho vojska opevňují posice, z kterých za-
hnaly nepřítele.
Černohorec
Turek
Bulhar
Cařihrad
MidiumSineknout
km
9
article
Cařihradské zprávy.
10
article
Z Caříhradu, 15. února. (K. k.) Byl zasta-
ven časopis „Iíham“, který včera uveřejnil
článek proti válce až do nejzazších
důsledků a prohlásil, že je zbytečno po-
kračovati ve válce a klamati veřejnost. Vyda-
vatel listu jest soudně stíhán.
Z Cařihradu, 15. února. (K. k.) Dosud byl
vypovězeni tři bulharští státní příslušníci do
Konie a osmdesát řeckých státních přísluš-
níků. Řeků a Bulharů s otoman-
skou státní příslušností, kteří byl
zatčeni a vypovězeni, jest několík set.
Podle zpráv listů rozhodla se vláda vypovědět
všechny řecké státní příslušníky z Gallipole
a Dardanel.
Z Caříhradu, 15. února. (K. k.) „Jeune
Turgue“ se přimlouvá, aby zahájeno bylo vy-
jednávání o řešení všech otázek, které čas o
času zaměstnávají Turecko.
Z Cařibradu, 16. února. (K. k.) Přibyl sem
anglický křížák „Sealand“. — „Tanin“ tvrdí, že
turecké vojsko má ještě zásoby potravin na 40 dní.
— Musulmané, židé a Valaši z evropského Tu-
recka podají zítra pamětní spis zdejším vele-
vyslancům. Prosí v něm o ochranu svých politi-
ckých práv a majetku. — Podle „Sabahu“ poda-
řilo se vládě opatřiti si 500.000 liber, jež budou
zítra vyplaceny. Platy úřadníků za prosinec bu-
dou poukézány pozitří. — Včera konala se v uni-
versitě nová schůze musulmanských žen. Po vla-
steneckých projevech konala se sbírka. Četné žemy
věnovaly šperky. Choť ministra vnitra věnovala
všechny své klenoty.
Cisař Vilém o zažehnané světové
válce.
Řek
Bulhar
Jeune Turgue
Přibyl
Valach
Vilém
Cařihrad
Dardanely
Turecko
Sealand
11
article
Z Berlina, 16. února. („N. W. J.“) Jak s
právě oznamuje, vyjádřil se císař Vilém př
různých příležitostech svrchovaně optimi-
sticky o pravděpodobném utváření evrop-
ské situace. Pravil. „Měli jsme již obtížnější
situace, než dnešní, vzpomeňte si jen na
Marokko. Pro Albanii nebudeme míti do-
cela jistě žádnou válku. Snad novinář-
skou válku, avšak jistě ne světovou.“ Téi
v Karlsruhe řekl prý císař městským úřa-
dům několikrát: „Už jsme přes hory, ne-
bezpečí válečné jest zažehnáno.“
„Nerdd. Allg. Ztg.“ o přeceňování
albánské otázky.
Z Berlína, 16. února. (K. k.) „Nord. Allg
Ztg.“ píše: Povážlivost otázek, spojených so-
hraničováním Albanie, zdá se býti přece-
ňována v jedné části evropského tisku. Evropa
se dojista nedohodla o mnohých bodech, ale
nepracuje se bez vyhlídky na úspěch na vy-
rovnání zájmů. Nemůžeme souhlasiti s názo-
rem, že poslání prince Hohenloha se v Petro-
hradě nezdařilo a máme spíše za to, že poli-
tický styk mezi císařem a králem Františkem
Josefem a carem Mikulášem usnadní řešení
jednotlivých otázek balkánských.
Vilém
Hohenloha
František Josef
Mikuláš
Berlín
Maroko
Albánie
Karlsruhe
Nord
spojený so
Evropa
Petra
12
article
Otázka ochrany cizinců v Drinopoli.
Z Cařihradu, 15. února. (K. k.) Ve příčině
návrhu Bulharů, že dovolí cizincům v Drino-
poli, aby se odebrali do Karagaše, uvnitř linií
bulharských, prohlašuje se ve zdejších infor-
movaných kruzích, že Porta nebyla by z dů-
vodů vojenských ochotna dovoliti, aby cizinci
odebrali se k Bulharům. Dala by přednost to-
mu, aby cizinci odebrali se do Caři-
hradu. Rozhodně musí zůstati na
otomanské půdě. Diplomatické kruhy
uznávají správnost tureckého stanoviska.
Ze Sofije, 16. února. (K. k.) Bylo usne-
seno, aby konsulům a oněm cizincům v Drino-
poli, kteří chtějí opustiti město, byla poskyt-
nuta k tomu příležitost, jakmile bude doručen
seznam osob, které mají právo opustiti město
jako cizinci.
Z Paříže, 16. února. (K. k.) Zdejší bulhar-
ské vyslanectví uveřejňuje tuto zprávu: Kon-
sulové Francie, Anglie a Rakousko-Uherska,
kteří telegraficky žádali o dovolení, aby s je-
jich státními příslušníky směli opustiti Drino-
pol. dostanou dnes prostřednictvím bulhar-
ského parlamentáře od vyslanectví v Sofii
vyzvání, aby odevzdali seznam svých státních
příslušníků. Jakmile bude seznam předložen,
dohodne se bulharský hlavní stan s velitelem
drinopolským o sestavení výtahu z onoho se-
znamu.
Venizelos o solidaritě spojenců.
Z Athén, 15. února. [Agence d'Athénes.)
Ministerský předseda Venizelos sdělil zá-
stupci tisku: Otomanská vláda chce z článků
jedné části athénských novin, které jsou na-
mířeny hlavně proti vládě a obsahují částečně
útoky na spojence, vyvozovati závěr, že sva-
zek, který poutá spojence, se uvolnil. Mohu
prohlásiti, že solidarita spojencu
vůčinepříteli společnému je dnes
stejněsilnájako vprvnídenválky
a že všichní spojenci jsou ochotni soustřediti
své vojsko na onom bodu, kde se toho ukáže
potřeba.
Bulhar
Port
Venizelos
Athénes
Cařihrad
Drina
Karagaš
Paříž
Francie
Anglie
RakouskoUhersko
Sofie
Atény
Kon
carhrad
13
article
Hakkí paša.
Z Cořihradu, 15. února. (K. k.) Proslýchá
se, že Porta zaslala dnes Hakki pašovi nové
instrukce.
Stížnost Porty na Anglii pro záměnu řecké
vlajky za tureckou.
Z Caříhradu, 16. února. (K. k.) Proslýchá
se, že Porta uložila svým zástupcám, aby u-
pozornili mocnosti na to, že Anglie ještě za
války nechala sejmouti vlajky
Turecka a ochranných mocností
krétských a vyvěsiti vlajku he-
lenskou.
Proti válečné straně vídeňské
která neustává prozpěvovat svůj bojovný
refrain: »My chceme všichni krev vycedit
pro Albanii« — vystupuje sobotní »Neue
Freie Presse« úvodním článkem, v němž
praví:
»Nejbližší válka povede se tedy k vůli
— Pečil Ctění spoluobčané, kteří by snad
určitě nevěděli, kde leží Peč, pro niž mají
z jara, jakmile sejde sníh, obětovati život a
zdraví svých dětí, a mimo to ještě statky
a jmění: nepotřebují se za tuto svou nezna-
lost stydět.
Tak mnohý, kdo dnes tvrdí, že osud
mocnářství závisí na Peči, Dakovu
nebo Prizrenu: tak mnohý, kdo dnes tvrdí.
že prý by se monarchie nesměla ukázat na
ulici, kdyby beseda velvyslanců o těchto
třech hnízdech rozhodla jinak, než jak my
sobě přejeme: tak mnohý, kdož takhle
klábosí, neměl před šesti měsící neispíš ani
Port
Hakki
Anglie
Turecko
Albánie
Peč
Dakovo
Neue Frei Presse
Prizren
14
article
tušení o tom, jak velkou důležitost tyto
otázky do sebe mají! Poplatník, na něhož
se nyní ve sněmovně poslanecké líčí tak
umělé pasti a který bude oblažen pro-
hlídkou svých obchodních knih, můžes
bez ostychu pouhým nahlédnutím do na-
učného slovníku rozšířiti kruh svého po-
znání potud, že aspoň zví, na kterém bodu
zeměkoule by nalezl tyto nejnovějšt
»životní zájmy«, za něž máme se za-
saditi děj se co děj... Není-liž pravda:
myšlenka na válku k vůli Peči, Dakovu
nebo Prizrenu jest zajisté nejzbrklejším
nápadem, jakýž si mozek lidský vymysliti
může.
Tato tři jména nepraví Rakušanu pra-
ničeho; on při tom ničeho neciti, když se
pronesou; on nemůže si upraviti žádné hi-
storické spojitosti s nimi; znějí mu tak cize
a prázdně v sluch, že každý udiven se
otáže, nedali-ly by se, má-li už býti naskrze
vojna, — nalézti pro ni aspoň záminky
chylřejší a srozumitelnější? Armáda
záležející z mladých lidí dneška, nemůže
přece býti hnána do bitvy jako brav na
jatky; nemůže se přece s voláním: »Ať žije
Pečl« postaviti proti jícnům děl a snésti ši-
lené řádění šrapnelů. Nejde to již válku
do té míry zbyrokratisovat a toliko dle akt
vyřizovat, aby se zapomnělo na lidi, kteří
mají krev svou prolíti a s jichž náladami
musí býti počítáno.« —-
(Viz poslední zprávy.)
Rakušan
Pečl
Dakovo
Prizren
15
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Zadržená výprava českých lékařů.
Intervence poslance Maštálky.
Z Vídně, 17. února. Pětičlenná vý-
prava českých lékařů, ubírajících se do
Srbska, byla dle telegramu, ze Zemuna
sem došlého, tam zadržena, nemohouc
prokázati se průvodními listy, kteréjí
byly odepřeny. Požádala telegraficky
poslance Maštálku za intervenci.
Ten odebral se včera večer do minister-
stva vnitra, žádaje, by se stala opatření
aby čeští lékaři nebyli na své cestě dále
zdržování. Ministr vnitra bar. Heinol
odvětil, že zahájí šetření ve příčině
osob, které vyslány jsou jako lékaři na
bojiště, zvláště pokud se týká jejich vo-
jenských povinností. České místodržitel-
ství dostalo rozkaz, aby vůdce výpravy
dra. Matyse, primáře nemocnice v N
Pace, zpravilohnedovýsledku
intervence posl. Maštálky.
Společná mínisterská konferonce.
Z Vídně, 16. února. (K. k.) Za předsed-
nictví ministra zahraničních záležitostí ko-
nala se dnes společná minísterská konfe-
rence, které kromě ministerských předsedů
a společných ministrů zúčastnili se také
resortní ministři. Předmětem rokování byly
záležitosti hospodářsko-politické. V poradách
bude se pokračovatí zítra odpoledne.
Z Vídně, 17. února. Včera konala se spo-
lečná ministerská rada, která trvala 8 hodin
a nebyla ještě skončena. „Montagsrevue“ o-
znamuje, že hr. Berchtold vyložil situaci za-
hraniční. Projevil naději, že všechny dosud
nerozhodnuté problémy budou rozřešeny způ-
sobem smířlivým, ale dodal, že nelze umenšiti
učiněná opatření, na která dosud vydáno přes
300 mil., která však ještě nyní vyžadují mě-
síčně 14 mil. K. Ministr vojenství Krobatin
Maštálek
Matys
Berchtold
Vídeň
Srbsko
N Paka
16
article
V drobném prodejír
ranní čislo o sobě . na sh
večerni
za 4h
Ve filiálkach na venkové
ranni čislo . . . . . . .
večernl
. . . . . . . . 5b
lnserátv
plati se hotově napřed
ředplaceni a inserty přijime
adminístrace v Marlanské ul., a
Tam nacházeji se též
redakce, tiskárna a expediee
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceii
Marlanský ulice
17
article
zdůraznil potřebu nových výdajů vojenských,
které však budou odstaveny, poněvadž oba
ministři finanční prohlásili, že požadavky ty
nejsou neodvratny. Nejširší místo v poradách
zaujmula záležitost nové úpravy obchodních
styků se státy balkánskými, kteréžto záleží-
tosti jsou velkou částí záležitostmi dopravními
Dodán obšírný materiál, o kterém budou obě
vlády jednati zvláště, Až porady jejich budou
skoncovány, zahájí se diplomatická jednání
V konferenci společné bude ve dnech nejbliž-
ších pokračováno.
Dodávka obuví do Srbska.
Z Vídně, 17. února. Posl. Maštál ka
intervenoval včera v ministerstvu zahranič-
ních záležitostí a vojenství ve příčině zadání
velkých dodávek obuvi pro Srbsko firmě če-
ské. Dodávka je však vázána podmínkou, že
obuv dodána bude také v případě zápletek
jakéhokoliv druhu. Jedná se zde patrně o to,
aby objednávky byly vyjmuty z eventuclního
zákazu vývozu zboží na Balkán, kdyby takový
zákaz v té neb oné příčině byl vydán.
Zatčen pro velezrádu
Z Bukureští, 16. února. (K. k.) Bývalý
zákopnický setník Rodrigue Goliesan byl
zatčen pro podezření z velezrády.
Posl
Srbsko
Vídeň
Balkán
Bukurešť
Rodrigue Goliesan
18
article
Revoluce v Mexiku.
M. Z Kolína n. R., 16. února. (Zvl. tel.
„N. L.“) Dle washingtonské depeše „Kölni-
sche Ztg.“ označují poslední zprávy americké-
ho vyslance Wilsona sítuaci v Mexiku jako
hroznou. Počet mrtvých a zraněných je
ohromný. Vyslanecké budovy, americká, ně-
mecká i francouzská, byly mnohokrát zasa-
ženy výstřely. Belgický a kubánský vyslanec
byli přinuceni vystěhovati se ze svých úřad-
ních obydlí. Odstup Maderův způsoben byl
také hromadným odpadnutím provineií a zvlá-
ště přechodem velkého sousedního města
Puebla ke vzbouřencům.
Z Nového Yorku, 16. února. (K. k.) Podle
telegramu z El Pasa překročil Emilio Vasquez
Gomez, který v San Antonio (Texas) byl ne-
dávno na záruku propuštěn, včera u Kolumbu
(Nové Mexiko) mexické hranice a vyhlásil se
za presidenta.
Z Mexika, 16. února. (K. k.) Když sená-
toři dostavili se včera do senátu, aby vyzvalí
Madera ku poděkování, nebyl tento
přítomen, nýbrž nalézal se na bitevní čáře.
Jak se praví, nedostavil se Madero zúmyslně
do schůze. Sdělil španělskému vyslanci, že
chce raději zemříti než se poděkovati.
Wilson
Maderův
Emilio
Vasquez
Gomez
Mexiko
Kolín
Kölni
Pueblo
Nový York
San Antonio
Texas
Nová Mexiko
Madera
El Paso
Kolumbo
19
article
Jeden člen senátu pronesl k lidu řeč, ve které
prohlásil, že Madero byl poražen a že Spo-
jené státy zakročí na ochranu cizinců. De-
putace senátorů odebrala se k Diazovi, aby
ho požádala o příměří. Diaz opětoval poža-
davek, aby se Madero napřed poděkoval.
Senát vydá provolání k lidu, že hrozí inter-
vence Spojených států, nebude-li co nejdříve
zjednán pořádek. Madero požádal presidenta
Tafta, aby se nevměšoval do mexických zále-
žitosti, dokud nepotlačí povstání. Taft pouká-
zal ve své odpovědi na nutnost, že musí býti
postaráno o bezpečnost cizinců, nemá-li do-
jíti k intervenci.
Z Mexika, 16. února. (K. k.) Dnes vez
hodiny ráno bylo uzavřeno příměří na 24 ho-
Z Mexika, 16. února. (K. k.) Příměří bylo
uzavřeno zvláště proto, aby poblíž vyslane-
ctvem bylo utvořeno neutrální pásmo a aby
zápasícím bylo umožněno opustiti město. Diaz
vyslovil souhlas, když americký velvyslane
Wilson ho ujistil, že to není žádná léčka. Ob
strany se zavázaly, že své taktické posice
nezlepší.
din.
Madero
Spo
Diaz
Taft
spojený stát
Mexiko
20
article
—ý. Z Cetyně, 13. února.
21
article
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Do cetyňských nemoenic přibývá nyní denně
množství raněných, takže ve hlavní vojenske
semocnici, kterou vedou češtílék aři.
všech 8 oddělení se naplní. Bohužel jest
nyní personálu málo a očekávají se dychtivě do-
datečně vyslaní čeští lékaři a opatrovníci. Černohor-
ská vláda požádala také některé lékaře slovanské.
kteří dříve zde pracovali, aby se vrátili, což tito
ochotně přislíbili. O posledních vítězných
bojích okolo Skadru došly již podrob-
né zprávy, které také v novinách byly
uveřejňovány
Bohužel, utrpěli jsme mnoho ztrát, takže na
Cetyni všichni se třesou úzkostí o každého na bo-
jišti. Pro nic není smyslu, nežli pro válku. Čest-
nou smrti v prvních řadách pod Tara-
bošem zahynul mladý brigádní prapo-
rečník Perko Vukotič. Byl vychovancem
České akademie obchodní a domohl se vysokého
postavení na Černé Hoře v ministerstvu, které opu-
siil, aby šel do války. Smrt zastihla hov
nejprudším boji a oplakává ho kromě
mladé choti, dcery vojvody Lazara
Sočiee, několik malých dítek.
Perka Vukotič
Sočiee
Tara
Černá hoře
Skadr
Český akademie
22
article
Oba bratři královny Mileny, gu-
vernér nikšičský vojvoda Stévo Vu-
kotič, jakož i velitel katunské brigá-
dy, generál Milutin Vukotíč, byli ra-
něni.
Nejprudší bitva v posledních
dnech točila se kolem Bardaňolu. Po-
čet mrtvých a raněných na naší straně je na 3000
nužů. Hrdinný generál Radomil Véš -
vič, velitel vasojevičské brigády
který přispěchal od severního bojiště před Skadar
se svou brigádou, po ohromných útrapách zimního
přechodu raněn byl při útoku na Barda-
iol. Také cetyňský farář pop Kapa za-
hynul a vedle něho 4 brigádní praporeč-
níci. Množství důstojníků padlo.
Na Taraboši v oddílu generála
Martinoviče jsou také velké ztráty
Počet mrtvých a raněných není však ještě přesně
mám. Také na Brdici, kolem niž soustředěno jest
10000 mužů srbského vojska, padlo mnoho muž-
stva. Přes to přese všecko duch vojska
neochabuje a hlavní posice ko! Ska-
dru přecházejí do rukou našich. Nej-
vážnější z nich. Bardaňo], opevňuje se
nyní obléhacími děly.
Z Cařihradu, 15. února. (K. k.) Tisková kance-
lř uveřejňuje Iuto zprávu: Dne 4. t. m. učinili Čer-
rohorci v počtu 16.000 mužů s četnými děly útol
za pevnosti Taraboš a Brdicu. Turecké vojsko
Milena
Milutin Vukotíč
Bardaňol
Véš
Bard
Martinovič
Skadar
Kapa
Cařihrad
Taraboše
Stévo V
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Slovenská otázka.
Nedávno vyšla v Liptovském Sv. Miku-
láši maďarská kniha Ludvíka Steiera pod
názvem „A tót kérdés“, (Slovenská otáz-
ka). V prvém díle, dosud vyšlém, na 354 stra-
nách vykládá autor o dějinách vývoje sloven-
ského národnostního hnutí. V druhém díle.
který prý záhy vyjde, bude se obírati po-
drobně hospodářskou a kulturní stránkou slo-
venské otázky. Pan Steier již řadu let po-
zorně stopuje slovenský národní ruch a v růz-
ných maďarských časopisech snaží se upozor-
niti na nebezpečí, z tohoto ruchu pro jednotu
uherského politického národa prý vyplývající.
Maďarská publicistika je dosti bohatá na šo-
vinistické literární plody, odhalující hrozné
panslávské nebezpečí pro uherskou vlast;
kniha páně Steierova má před nimi tu před-
nost, že je napsána s pečlivou znalosti litera-
tury předmětu, že snaží se vždy uváděti pů-
vodní prameny, a je skutečně ku podivu, ko-
lik slovenské, české a maďarské literatury
ke své práci shromáždil.
Kniha mohla také docela dobře býti na-
depsána „Československá otázka“, neboťo
slovenské otázce mluví hlavně pod zorným
úhlem československé vzájemno-
sti. Tak se mu zdá dosavadní práce pro zá-
chranu Slováků za české součinnosti důleží-
tou. Srdce pana Ludvíka Steicra, syna miku-
lášského tiskaře Isidora Steiera, který za své-
ho dlouholetého pobytu v tomto slovenském
Manchestru nenaučil se slovensky, jest ovšem
naplněno obavami o budoucnost Magyar-
országu, kterou nyní už neohrožuje dávný
strašák ruského panslavismu, nýbrž nebez-
pečí české inva sel
Velmi lituje toho, že maďarská vláda
patříčně si nevšímala slovenského hnutí, že
se na ně dívala jako na ruch, podnícený jen
Mika
Steier
Steierův
Slovák
Steicr
kulturní stránka
24
article
panslavistickými nadějemi a několika agitá-
tory. Dle toho zařídila svá opatření proti slo-
venskému hnutí, znemožňovala styky agitá-
torů s lidem, vrhala je do vězení, pokutovala
jejich časopisy, ale zapomínala, že agitátoři
by nebyli měli žádného úspěchu, kdyby tu
nebyla slovenská massa lidová, která se ma-
ďarisaci nepoddává, ale vede prý instinktivní
rasový boj s Maďary. Proto maďarská tak-
tika vůči Slovákům musí se změnit; poněvadž
je nelze vyhubit, třeba je získat pro uherskou
státní jednotu, třeba podporovat jejich snahy
o národní osamostatnění a vymanění zpod
vlivu cizího, českého, a současně pečo-
vati o sesílení maďarské kultury, aby se stala
nutnou potřebou slovenských lidí a tak utvo-
řila pásku maďarské kulturní jednoty všech
národností v Uhrách. Jak patrno, přejímá
Steier ideu Cambelovu, který také větším ja-
zykovým a kulturním odtržením Slováků
chtěl je připraviti ke sblížení s kulturou ma-
ďarskou. Pan Steler poznává, že methoda ná-
silné maďarisace v posledních letech se tříští
o probuzené slovenské národní vědomí, opí-
rající se o české pozadí, a proto radí Mada-
rům k jisté povolnosti vůči Slovákům, aby
za to jich antagonismus proti Čechům sesíli
a tím na konec Slováky oslabil. Maďarská
pénétration pacifique!
Maďar
Slovák
Steier
Cambelův
Steler
Čecho
Uhry
25
article
Maďaří prý se mýlili, když podezříval
Slováky z panslavismu v ruské formě. Pansla-
vismus slovenský ve čtyřicátých letech byl
silným citovým hnutím, které pudilo slovan-
ské národnosti k důkladnému poznání a pě-
stování své vlastní národnosti a proto šlo ve
směru docela protivném ruskému pansla-
vismu, který chtěl všechny slovanské národy
pohltit. Výraz „panslavismus“ neodpovidá
dnešuímu obsahu slovenské otázky a proto je
neodůvodněný. Maďaři jen tak rozřeší slo-
venskou otázku, jestliže pospíší spolu se slo-
venským lidem postavit vysoké hráze na zá-
chranu slovenské národnosti proti počešťujíee
invasi.
České nebezpečí na Slovensku podle
Steiera je chronické, ale v poslední době na-
bylo kritických příznaků. O tom svědčí jedno-
tlivé fáze vývoje slovenské otázky. Prešpur-
ská škola pod vedením klidného Jiřího Palko-
viče hledala spásu Slováků v českém protek-
torátě; Kollára zachvátil tchdy začínající vše-
slovenský proud; Štúr, nadšený Hegelovými
ideami, hlásá slovenské národnostní sebe-
vědomí (pan Steier se nikdy nezmýlí, že by
řekl slovenský národ, slovenské národn
vědomi, vždy jen národnost) a Hurban
i Hodža v 48. r. pod vlivem tohoto sebevědomí
organisují ozbrojené povstání. Toto období
jest vrcholným bodem slovenského sebevědo-
mí, poněvadž od té doby slovenské národ-
nostní vědomí, i když se odchýlilo od stano-
viska staré česko-slovenské školy, pod tíží
stálého českého vlivu přece jen ukazuje po-
klesnutí. Toto oslabování slovenského sebe-
vědomí začíná v padesátých letech minulého
století, když přijetím Hattalových zásad slo-
venské grammatiky stoupenci jazykové a kul-
turní samostatnosti ofevřeli ty hati, které
chránily slovenskou národnost od počeštění.
Slovák
Maďar
Steier
Palko
Kollár
Štúr
Hegelův
Hurban
Hodža
Hattalův
Slovensko
26
article
a je tím silnější, čím více se ztrácela slovenské
střední vrstva inteligence. Tento český vliv ne-
oslabila ani Matice, ani jiné ústavy,ani politická
i společenská činnost, a když po r. 1880 začalo
nové vzpružení slovenské literatury, zároveř
nastoupila poslední kapitola česko-sloven-
ského sjednocení, které vede nazpět k vý-
chodisku slovenského hnutí, k prešpurské če-
ské škole. Avšak dnes žádá tento směr, aby
nejen slovenské písemnictví, nýbrž i všechen
slovenský lid užíval českého jazyka. Tím pod
záminkou národní obrany slovenské národ-
nostní hnutí krok za krokem zříká se vlastní
individuality a absorbuje aspirace i výboj-
nou energii cizího slovanského kmene.
Strachy tohoto maďaronského horlivce
slovenský národ jsou ovšem zbytečné, česko-
slovenskou vzájemnost v Čechách chápeme
jeko povinnou pomoc utlačeným slovenským
Čechy
27
article
bratřím, jako snahu o kulturní sjednocení
a hospodářské sblížení při zachování
nynějšího jazykového dualismu
V praxi dnešní rozdíl ve spisovných jazycích
nevadí vzájemnému rozumění; čeho si dlužno
žádati, je to, aby v duchu Cambelově a jeho
ctitelů propast mezi českým a slovenským ja-
zykem nebyla dále zvětšována. To je oficiální
program Českoslovanské jednoty a za tím pro-
gramem stojí všichní upřímní přátelé česko-
slovenské vzájemnosti. A také na Slovensku,
kde vzájemnost nabývá stále širší půdy, tak
se jí rozumí; jen několik lidí okolo „Národ-
ních Novin“ s Vajanským v čele systematicky
šíří po Slovensku strach z počeštění, posilují
dřímající antagonismus protičeský, přimhuřu-
jí oči nad každým zlořádem na Slovensku, jen
když jeho původce není vinen sympatiemi k
československé vzájemnosti. Ještě tyto dni
„Národnie Noviny“ prudkým článkem útočily
proti těm „zrádcům“ slovenského národa,
kteří prý chtějí se zaprodat malé kultuře, na-
bízející se ze západního sousedství a obětují
při tom možnost spojení s velkou kulturou,
s literaturou světového významu. Pan Steier
dobře zná tyto ruské sympatie Vajanskéhoa
jeho tenčící se družiny k mlhavým „centrál-
ním“ ideálům, ale docela po obchodnicku si
vypočítal, že jsou to neškodné proudy a proto
tak upřímně lituje, že směr. jemuž vévodil
Vajanský, skončil neúspěchem.
Cambelův
Vajanský
Steier
Slovensko
28
article
Skupinu Vajanského pro její protičeské
snahy staví Steier ve smyslu svých tendencí
téměř do jedné řady s nešťastným pokusem
z let šedesátých, kdy někteří Slováci chtěli
se politicky spojit s Maďary. Bigotní vůdcové
Slováků prý však tehdy neporozuměli potře-
bám doby a vrhli se do náručí myšlenkových
proudů slovanských. Ačkoli tvrdili, že jsou
Slováci, přece jimi nebyli, ani co se týče my-
šlenkového světa, ani co do jazyka, poněvadž
J. M. Hurban po zrušení Matice a slovenských
gymnasií dal podnět k obnovení českosloven-
ské jednoty. Mladá slovenská skupina tehdejší,
Vajanský
Slovák
Maďar
Hurban
Matica