ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 59ae7d50-8f0c-11dd-8266-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 66, work 7, person 76, org 11
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 17. února 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 47.
4 article
Na ranní a večerní listy přudpláci se V Praze v administracis na měsle. . . . 2 K — na čtvrt lota . . B K — h s dvoji donáškou: na moěsíe na čtvrt lota . . . . 7 K 6ch ve filiálkácki na měsle . . . . . 2 K 90 Poštou: na měsle. . . . . . na čtvrs fotu : . . . 9 K 60h dvojí zlskoni K e na maěsle. ik na čtvre leta
Praha ch
5 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Rumunsko a Bulharsko. Nové ústupky Bulharska. Čm. Ze Sofije, 16. února. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Na rumunský požadavek Bul- harsko odpovědělo dnes novým ú- stupkem. Dává Rumunsku Silistri dominující návrší Medžidie Tabia a pro- dlužuje pobřežní pruh na Černém moři přes původních pět kilometrů. Rumun- ský výslanec princ Ghika prohlásil, že tato koncesse Rumunsku nestačí. Před- pokládá se, že Rumunsko další vyjedná- vání přeruší. Ze Sofije, 16. února. (K. k.) JJak se pro- slýchá s kompetentní strany, odevzdal dr. Danev rumunskému delegátu princi Ghikovi protinávrh bulharský. který neodpovídá sice rumunským po- žadavkům, ale vychází jim do jisté míry vstříc a mimo to obsahuje přání, aby jednání bylo urychleno. Ve vyjednávání může se tedy pokračovati. Nyní se oče- kává prohlášení Rumunska. Kdyby toto prohlášení bylo proti očekávání nepří- znivé, pak hodlá vláda bulharská požá- dati všechny velmoci, aby smírně pro- středkovaly ve sporné otázce.
Rumun Ghik doktor Danev Balkán Rumunsko Bulharsko
6 article
Čm. Ze Sofije, 16. února. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Poplašné zprávy o po- měru k Rumunsku dnes kolova- ly: Rumunsko je prý na skoku přerušiti s Bulharskem své diplomatické stykya vyslanec rumunský prý se chystá k od- jezdu. Není vyloučeno, že princ Ghika ve své soukromé rozmluvě s bulharskými de- legáty na tuto možnost poukázal, aspoň dnes večer na danou mu otázku mně od- pověděl: „JJá jsem positivním způsobem o svém odjezdu nemluvil. Nemohu říci nic určitého, neboť nerozhoduji o událostech; mým úkolem bylo, abych vyslechl bulhar- ské návrhy a oznámil je své vládě. To jsem učinil. Nových instrukcí dosud nemám Každým způsobem jest situace velmi deli- kátní a zapletená. Bulharské vládní kruhy posuzují věc klidně. Z Bukurešti, 16. února. (K. k.) „Ag- Roumaine“ popírá ve vší formě zprávu berlínské „Tägliche Rundschau“, že Ru- munsko dalo Bulharsku ulti- matum.
Ghik Rumunsko Bulharsko Bukurešť Tägliche Rundschau AgaRoumaine
7 article Turecký pancéřník vyhozen do povětří.
Turecký pancéřník vyhozen do povětří. Čm. Ze Solije, 16. února. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Bulharští zákopníci vyhodili do vzduchu tureckou pancéřovou lod „Assar-i-Tevfik“, jež zakotvila před ně- kolika dny u Ormanli na Černém moři. Ze Solije, 16. února. (K. k.) „Ag. tel. bulg.“ oznamuje: Turecký obrněný kři- žák „Assar-i-Tevfik“, za jehož ochrany stal se pokus vyloditi turecké vojsko u Podimy na břeh Černého moře, narazil předevčírem na minu, položenou Bul- hary, utrpěl trhliny a ztroskotal. Oddě- lení pro kladení min a pobřežní baterie zničily úplně tureckou válečnou loď a potopily ji. Také jedna z tureckých do- pravních lodí, která se zúčastnila vylo- ďování vojska u Šarkeje, byla i s posád- kou potopena dělostřelectvem bulhar- ským dva kilometry jižně od Šarkeje. Boje u Skadru.
Tevfik Černý moře
8 article
odrazilo udatně útok, takže Černohorci musil ustoupiti a zanechali na bojišti 6 děl a 3000 ra- něných. Zprávy z bojiště. Z Cařihradu, 15. února, 10 hod. več. (K k.) Jak se proslýchá, bojuje se v krajině bu- lairské od rána mezí Turky a Bulhary. Z Caříhradu, 15. února. (K. k.) Bulhař se opevňují na čáře Midia-Sinekli- Rodosto. Dráha jest volna až k 65. km, 4 km od Čataldže. Z Caříhradu, 16. února. (K. k.) Úřadní vo- jenská zpráva ze včerejška praví: V Drinopoli jest situace stále klidná. U Bulairu se nic ne- změnilo. Na čáře čataldžské přední hlídky na- šeho vojska opevňují posice, z kterých za- hnaly nepřítele.
Černohorec Turek Bulhar Cařihrad MidiumSineknout km
9 article
Cařihradské zprávy.
10 article
Z Caříhradu, 15. února. (K. k.) Byl zasta- ven časopis „Iíham“, který včera uveřejnil článek proti válce až do nejzazších důsledků a prohlásil, že je zbytečno po- kračovati ve válce a klamati veřejnost. Vyda- vatel listu jest soudně stíhán. Z Cařihradu, 15. února. (K. k.) Dosud byl vypovězeni tři bulharští státní příslušníci do Konie a osmdesát řeckých státních přísluš- níků. Řeků a Bulharů s otoman- skou státní příslušností, kteří byl zatčeni a vypovězeni, jest několík set. Podle zpráv listů rozhodla se vláda vypovědět všechny řecké státní příslušníky z Gallipole a Dardanel. Z Caříhradu, 15. února. (K. k.) „Jeune Turgue“ se přimlouvá, aby zahájeno bylo vy- jednávání o řešení všech otázek, které čas o času zaměstnávají Turecko. Z Cařibradu, 16. února. (K. k.) Přibyl sem anglický křížák „Sealand“. — „Tanin“ tvrdí, že turecké vojsko má ještě zásoby potravin na 40 dní. — Musulmané, židé a Valaši z evropského Tu- recka podají zítra pamětní spis zdejším vele- vyslancům. Prosí v něm o ochranu svých politi- ckých práv a majetku. — Podle „Sabahu“ poda- řilo se vládě opatřiti si 500.000 liber, jež budou zítra vyplaceny. Platy úřadníků za prosinec bu- dou poukézány pozitří. — Včera konala se v uni- versitě nová schůze musulmanských žen. Po vla- steneckých projevech konala se sbírka. Četné žemy věnovaly šperky. Choť ministra vnitra věnovala všechny své klenoty. Cisař Vilém o zažehnané světové válce.
Řek Bulhar Jeune Turgue Přibyl Valach Vilém Cařihrad Dardanely Turecko Sealand
11 article
Z Berlina, 16. února. („N. W. J.“) Jak s právě oznamuje, vyjádřil se císař Vilém př různých příležitostech svrchovaně optimi- sticky o pravděpodobném utváření evrop- ské situace. Pravil. „Měli jsme již obtížnější situace, než dnešní, vzpomeňte si jen na Marokko. Pro Albanii nebudeme míti do- cela jistě žádnou válku. Snad novinář- skou válku, avšak jistě ne světovou.“ Téi v Karlsruhe řekl prý císař městským úřa- dům několikrát: „Už jsme přes hory, ne- bezpečí válečné jest zažehnáno.“ „Nerdd. Allg. Ztg.“ o přeceňování albánské otázky. Z Berlína, 16. února. (K. k.) „Nord. Allg Ztg.“ píše: Povážlivost otázek, spojených so- hraničováním Albanie, zdá se býti přece- ňována v jedné části evropského tisku. Evropa se dojista nedohodla o mnohých bodech, ale nepracuje se bez vyhlídky na úspěch na vy- rovnání zájmů. Nemůžeme souhlasiti s názo- rem, že poslání prince Hohenloha se v Petro- hradě nezdařilo a máme spíše za to, že poli- tický styk mezi císařem a králem Františkem Josefem a carem Mikulášem usnadní řešení jednotlivých otázek balkánských.
Vilém Hohenloha František Josef Mikuláš Berlín Maroko Albánie Karlsruhe Nord spojený so Evropa Petra
12 article
Otázka ochrany cizinců v Drinopoli. Z Cařihradu, 15. února. (K. k.) Ve příčině návrhu Bulharů, že dovolí cizincům v Drino- poli, aby se odebrali do Karagaše, uvnitř linií bulharských, prohlašuje se ve zdejších infor- movaných kruzích, že Porta nebyla by z dů- vodů vojenských ochotna dovoliti, aby cizinci odebrali se k Bulharům. Dala by přednost to- mu, aby cizinci odebrali se do Caři- hradu. Rozhodně musí zůstati na otomanské půdě. Diplomatické kruhy uznávají správnost tureckého stanoviska. Ze Sofije, 16. února. (K. k.) Bylo usne- seno, aby konsulům a oněm cizincům v Drino- poli, kteří chtějí opustiti město, byla poskyt- nuta k tomu příležitost, jakmile bude doručen seznam osob, které mají právo opustiti město jako cizinci. Z Paříže, 16. února. (K. k.) Zdejší bulhar- ské vyslanectví uveřejňuje tuto zprávu: Kon- sulové Francie, Anglie a Rakousko-Uherska, kteří telegraficky žádali o dovolení, aby s je- jich státními příslušníky směli opustiti Drino- pol. dostanou dnes prostřednictvím bulhar- ského parlamentáře od vyslanectví v Sofii vyzvání, aby odevzdali seznam svých státních příslušníků. Jakmile bude seznam předložen, dohodne se bulharský hlavní stan s velitelem drinopolským o sestavení výtahu z onoho se- znamu. Venizelos o solidaritě spojenců. Z Athén, 15. února. [Agence d'Athénes.) Ministerský předseda Venizelos sdělil zá- stupci tisku: Otomanská vláda chce z článků jedné části athénských novin, které jsou na- mířeny hlavně proti vládě a obsahují částečně útoky na spojence, vyvozovati závěr, že sva- zek, který poutá spojence, se uvolnil. Mohu prohlásiti, že solidarita spojencu vůčinepříteli společnému je dnes stejněsilnájako vprvnídenválky a že všichní spojenci jsou ochotni soustřediti své vojsko na onom bodu, kde se toho ukáže potřeba.
Bulhar Port Venizelos Athénes Cařihrad Drina Karagaš Paříž Francie Anglie RakouskoUhersko Sofie Atény Kon carhrad
13 article
Hakkí paša. Z Cořihradu, 15. února. (K. k.) Proslýchá se, že Porta zaslala dnes Hakki pašovi nové instrukce. Stížnost Porty na Anglii pro záměnu řecké vlajky za tureckou. Z Caříhradu, 16. února. (K. k.) Proslýchá se, že Porta uložila svým zástupcám, aby u- pozornili mocnosti na to, že Anglie ještě za války nechala sejmouti vlajky Turecka a ochranných mocností krétských a vyvěsiti vlajku he- lenskou. Proti válečné straně vídeňské která neustává prozpěvovat svůj bojovný refrain: »My chceme všichni krev vycedit pro Albanii« — vystupuje sobotní »Neue Freie Presse« úvodním článkem, v němž praví: »Nejbližší válka povede se tedy k vůli — Pečil Ctění spoluobčané, kteří by snad určitě nevěděli, kde leží Peč, pro niž mají z jara, jakmile sejde sníh, obětovati život a zdraví svých dětí, a mimo to ještě statky a jmění: nepotřebují se za tuto svou nezna- lost stydět. Tak mnohý, kdo dnes tvrdí, že osud mocnářství závisí na Peči, Dakovu nebo Prizrenu: tak mnohý, kdo dnes tvrdí. že prý by se monarchie nesměla ukázat na ulici, kdyby beseda velvyslanců o těchto třech hnízdech rozhodla jinak, než jak my sobě přejeme: tak mnohý, kdož takhle klábosí, neměl před šesti měsící neispíš ani
Port Hakki Anglie Turecko Albánie Peč Dakovo Neue Frei Presse Prizren
14 article
tušení o tom, jak velkou důležitost tyto otázky do sebe mají! Poplatník, na něhož se nyní ve sněmovně poslanecké líčí tak umělé pasti a který bude oblažen pro- hlídkou svých obchodních knih, můžes bez ostychu pouhým nahlédnutím do na- učného slovníku rozšířiti kruh svého po- znání potud, že aspoň zví, na kterém bodu zeměkoule by nalezl tyto nejnovějšt »životní zájmy«, za něž máme se za- saditi děj se co děj... Není-liž pravda: myšlenka na válku k vůli Peči, Dakovu nebo Prizrenu jest zajisté nejzbrklejším nápadem, jakýž si mozek lidský vymysliti může. Tato tři jména nepraví Rakušanu pra- ničeho; on při tom ničeho neciti, když se pronesou; on nemůže si upraviti žádné hi- storické spojitosti s nimi; znějí mu tak cize a prázdně v sluch, že každý udiven se otáže, nedali-ly by se, má-li už býti naskrze vojna, — nalézti pro ni aspoň záminky chylřejší a srozumitelnější? Armáda záležející z mladých lidí dneška, nemůže přece býti hnána do bitvy jako brav na jatky; nemůže se přece s voláním: »Ať žije Pečl« postaviti proti jícnům děl a snésti ši- lené řádění šrapnelů. Nejde to již válku do té míry zbyrokratisovat a toliko dle akt vyřizovat, aby se zapomnělo na lidi, kteří mají krev svou prolíti a s jichž náladami musí býti počítáno.« —- (Viz poslední zprávy.)
Rakušan Pečl Dakovo Prizren
15 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Zadržená výprava českých lékařů. Intervence poslance Maštálky. Z Vídně, 17. února. Pětičlenná vý- prava českých lékařů, ubírajících se do Srbska, byla dle telegramu, ze Zemuna sem došlého, tam zadržena, nemohouc prokázati se průvodními listy, kteréjí byly odepřeny. Požádala telegraficky poslance Maštálku za intervenci. Ten odebral se včera večer do minister- stva vnitra, žádaje, by se stala opatření aby čeští lékaři nebyli na své cestě dále zdržování. Ministr vnitra bar. Heinol odvětil, že zahájí šetření ve příčině osob, které vyslány jsou jako lékaři na bojiště, zvláště pokud se týká jejich vo- jenských povinností. České místodržitel- ství dostalo rozkaz, aby vůdce výpravy dra. Matyse, primáře nemocnice v N Pace, zpravilohnedovýsledku intervence posl. Maštálky. Společná mínisterská konferonce. Z Vídně, 16. února. (K. k.) Za předsed- nictví ministra zahraničních záležitostí ko- nala se dnes společná minísterská konfe- rence, které kromě ministerských předsedů a společných ministrů zúčastnili se také resortní ministři. Předmětem rokování byly záležitosti hospodářsko-politické. V poradách bude se pokračovatí zítra odpoledne. Z Vídně, 17. února. Včera konala se spo- lečná ministerská rada, která trvala 8 hodin a nebyla ještě skončena. „Montagsrevue“ o- znamuje, že hr. Berchtold vyložil situaci za- hraniční. Projevil naději, že všechny dosud nerozhodnuté problémy budou rozřešeny způ- sobem smířlivým, ale dodal, že nelze umenšiti učiněná opatření, na která dosud vydáno přes 300 mil., která však ještě nyní vyžadují mě- síčně 14 mil. K. Ministr vojenství Krobatin
Maštálek Matys Berchtold Vídeň Srbsko N Paka
16 article
V drobném prodejír ranní čislo o sobě . na sh večerni za 4h Ve filiálkach na venkové ranni čislo . . . . . . . večernl . . . . . . . . 5b lnserátv plati se hotově napřed ředplaceni a inserty přijime adminístrace v Marlanské ul., a Tam nacházeji se též redakce, tiskárna a expediee „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceii
Marlanský ulice
17 article
zdůraznil potřebu nových výdajů vojenských, které však budou odstaveny, poněvadž oba ministři finanční prohlásili, že požadavky ty nejsou neodvratny. Nejširší místo v poradách zaujmula záležitost nové úpravy obchodních styků se státy balkánskými, kteréžto záleží- tosti jsou velkou částí záležitostmi dopravními Dodán obšírný materiál, o kterém budou obě vlády jednati zvláště, Až porady jejich budou skoncovány, zahájí se diplomatická jednání V konferenci společné bude ve dnech nejbliž- ších pokračováno. Dodávka obuví do Srbska. Z Vídně, 17. února. Posl. Maštál ka intervenoval včera v ministerstvu zahranič- ních záležitostí a vojenství ve příčině zadání velkých dodávek obuvi pro Srbsko firmě če- ské. Dodávka je však vázána podmínkou, že obuv dodána bude také v případě zápletek jakéhokoliv druhu. Jedná se zde patrně o to, aby objednávky byly vyjmuty z eventuclního zákazu vývozu zboží na Balkán, kdyby takový zákaz v té neb oné příčině byl vydán. Zatčen pro velezrádu Z Bukureští, 16. února. (K. k.) Bývalý zákopnický setník Rodrigue Goliesan byl zatčen pro podezření z velezrády.
Posl Srbsko Vídeň Balkán Bukurešť Rodrigue Goliesan
18 article
Revoluce v Mexiku. M. Z Kolína n. R., 16. února. (Zvl. tel. „N. L.“) Dle washingtonské depeše „Kölni- sche Ztg.“ označují poslední zprávy americké- ho vyslance Wilsona sítuaci v Mexiku jako hroznou. Počet mrtvých a zraněných je ohromný. Vyslanecké budovy, americká, ně- mecká i francouzská, byly mnohokrát zasa- ženy výstřely. Belgický a kubánský vyslanec byli přinuceni vystěhovati se ze svých úřad- ních obydlí. Odstup Maderův způsoben byl také hromadným odpadnutím provineií a zvlá- ště přechodem velkého sousedního města Puebla ke vzbouřencům. Z Nového Yorku, 16. února. (K. k.) Podle telegramu z El Pasa překročil Emilio Vasquez Gomez, který v San Antonio (Texas) byl ne- dávno na záruku propuštěn, včera u Kolumbu (Nové Mexiko) mexické hranice a vyhlásil se za presidenta. Z Mexika, 16. února. (K. k.) Když sená- toři dostavili se včera do senátu, aby vyzvalí Madera ku poděkování, nebyl tento přítomen, nýbrž nalézal se na bitevní čáře. Jak se praví, nedostavil se Madero zúmyslně do schůze. Sdělil španělskému vyslanci, že chce raději zemříti než se poděkovati.
Wilson Maderův Emilio Vasquez Gomez Mexiko Kolín Kölni Pueblo Nový York San Antonio Texas Nová Mexiko Madera El Paso Kolumbo
19 article
Jeden člen senátu pronesl k lidu řeč, ve které prohlásil, že Madero byl poražen a že Spo- jené státy zakročí na ochranu cizinců. De- putace senátorů odebrala se k Diazovi, aby ho požádala o příměří. Diaz opětoval poža- davek, aby se Madero napřed poděkoval. Senát vydá provolání k lidu, že hrozí inter- vence Spojených států, nebude-li co nejdříve zjednán pořádek. Madero požádal presidenta Tafta, aby se nevměšoval do mexických zále- žitosti, dokud nepotlačí povstání. Taft pouká- zal ve své odpovědi na nutnost, že musí býti postaráno o bezpečnost cizinců, nemá-li do- jíti k intervenci. Z Mexika, 16. února. (K. k.) Dnes vez hodiny ráno bylo uzavřeno příměří na 24 ho- Z Mexika, 16. února. (K. k.) Příměří bylo uzavřeno zvláště proto, aby poblíž vyslane- ctvem bylo utvořeno neutrální pásmo a aby zápasícím bylo umožněno opustiti město. Diaz vyslovil souhlas, když americký velvyslane Wilson ho ujistil, že to není žádná léčka. Ob strany se zavázaly, že své taktické posice nezlepší. din.
Madero Spo Diaz Taft spojený stát Mexiko
20 article
—ý. Z Cetyně, 13. února.
21 article
(Pův. dopis „Nár. Listů“.) Do cetyňských nemoenic přibývá nyní denně množství raněných, takže ve hlavní vojenske semocnici, kterou vedou češtílék aři. všech 8 oddělení se naplní. Bohužel jest nyní personálu málo a očekávají se dychtivě do- datečně vyslaní čeští lékaři a opatrovníci. Černohor- ská vláda požádala také některé lékaře slovanské. kteří dříve zde pracovali, aby se vrátili, což tito ochotně přislíbili. O posledních vítězných bojích okolo Skadru došly již podrob- né zprávy, které také v novinách byly uveřejňovány Bohužel, utrpěli jsme mnoho ztrát, takže na Cetyni všichni se třesou úzkostí o každého na bo- jišti. Pro nic není smyslu, nežli pro válku. Čest- nou smrti v prvních řadách pod Tara- bošem zahynul mladý brigádní prapo- rečník Perko Vukotič. Byl vychovancem České akademie obchodní a domohl se vysokého postavení na Černé Hoře v ministerstvu, které opu- siil, aby šel do války. Smrt zastihla hov nejprudším boji a oplakává ho kromě mladé choti, dcery vojvody Lazara Sočiee, několik malých dítek.
Perka Vukotič Sočiee Tara Černá hoře Skadr Český akademie
22 article
Oba bratři královny Mileny, gu- vernér nikšičský vojvoda Stévo Vu- kotič, jakož i velitel katunské brigá- dy, generál Milutin Vukotíč, byli ra- něni. Nejprudší bitva v posledních dnech točila se kolem Bardaňolu. Po- čet mrtvých a raněných na naší straně je na 3000 nužů. Hrdinný generál Radomil Véš - vič, velitel vasojevičské brigády který přispěchal od severního bojiště před Skadar se svou brigádou, po ohromných útrapách zimního přechodu raněn byl při útoku na Barda- iol. Také cetyňský farář pop Kapa za- hynul a vedle něho 4 brigádní praporeč- níci. Množství důstojníků padlo. Na Taraboši v oddílu generála Martinoviče jsou také velké ztráty Počet mrtvých a raněných není však ještě přesně mám. Také na Brdici, kolem niž soustředěno jest 10000 mužů srbského vojska, padlo mnoho muž- stva. Přes to přese všecko duch vojska neochabuje a hlavní posice ko! Ska- dru přecházejí do rukou našich. Nej- vážnější z nich. Bardaňo], opevňuje se nyní obléhacími děly. Z Cařihradu, 15. února. (K. k.) Tisková kance- lř uveřejňuje Iuto zprávu: Dne 4. t. m. učinili Čer- rohorci v počtu 16.000 mužů s četnými děly útol za pevnosti Taraboš a Brdicu. Turecké vojsko
Milena Milutin Vukotíč Bardaňol Véš Bard Martinovič Skadar Kapa Cařihrad Taraboše Stévo V
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Slovenská otázka. Nedávno vyšla v Liptovském Sv. Miku- láši maďarská kniha Ludvíka Steiera pod názvem „A tót kérdés“, (Slovenská otáz- ka). V prvém díle, dosud vyšlém, na 354 stra- nách vykládá autor o dějinách vývoje sloven- ského národnostního hnutí. V druhém díle. který prý záhy vyjde, bude se obírati po- drobně hospodářskou a kulturní stránkou slo- venské otázky. Pan Steier již řadu let po- zorně stopuje slovenský národní ruch a v růz- ných maďarských časopisech snaží se upozor- niti na nebezpečí, z tohoto ruchu pro jednotu uherského politického národa prý vyplývající. Maďarská publicistika je dosti bohatá na šo- vinistické literární plody, odhalující hrozné panslávské nebezpečí pro uherskou vlast; kniha páně Steierova má před nimi tu před- nost, že je napsána s pečlivou znalosti litera- tury předmětu, že snaží se vždy uváděti pů- vodní prameny, a je skutečně ku podivu, ko- lik slovenské, české a maďarské literatury ke své práci shromáždil. Kniha mohla také docela dobře býti na- depsána „Československá otázka“, neboťo slovenské otázce mluví hlavně pod zorným úhlem československé vzájemno- sti. Tak se mu zdá dosavadní práce pro zá- chranu Slováků za české součinnosti důleží- tou. Srdce pana Ludvíka Steicra, syna miku- lášského tiskaře Isidora Steiera, který za své- ho dlouholetého pobytu v tomto slovenském Manchestru nenaučil se slovensky, jest ovšem naplněno obavami o budoucnost Magyar- országu, kterou nyní už neohrožuje dávný strašák ruského panslavismu, nýbrž nebez- pečí české inva sel Velmi lituje toho, že maďarská vláda patříčně si nevšímala slovenského hnutí, že se na ně dívala jako na ruch, podnícený jen
Mika Steier Steierův Slovák Steicr kulturní stránka
24 article
panslavistickými nadějemi a několika agitá- tory. Dle toho zařídila svá opatření proti slo- venskému hnutí, znemožňovala styky agitá- torů s lidem, vrhala je do vězení, pokutovala jejich časopisy, ale zapomínala, že agitátoři by nebyli měli žádného úspěchu, kdyby tu nebyla slovenská massa lidová, která se ma- ďarisaci nepoddává, ale vede prý instinktivní rasový boj s Maďary. Proto maďarská tak- tika vůči Slovákům musí se změnit; poněvadž je nelze vyhubit, třeba je získat pro uherskou státní jednotu, třeba podporovat jejich snahy o národní osamostatnění a vymanění zpod vlivu cizího, českého, a současně pečo- vati o sesílení maďarské kultury, aby se stala nutnou potřebou slovenských lidí a tak utvo- řila pásku maďarské kulturní jednoty všech národností v Uhrách. Jak patrno, přejímá Steier ideu Cambelovu, který také větším ja- zykovým a kulturním odtržením Slováků chtěl je připraviti ke sblížení s kulturou ma- ďarskou. Pan Steler poznává, že methoda ná- silné maďarisace v posledních letech se tříští o probuzené slovenské národní vědomí, opí- rající se o české pozadí, a proto radí Mada- rům k jisté povolnosti vůči Slovákům, aby za to jich antagonismus proti Čechům sesíli a tím na konec Slováky oslabil. Maďarská pénétration pacifique!
Maďar Slovák Steier Cambelův Steler Čecho Uhry
25 article
Maďaří prý se mýlili, když podezříval Slováky z panslavismu v ruské formě. Pansla- vismus slovenský ve čtyřicátých letech byl silným citovým hnutím, které pudilo slovan- ské národnosti k důkladnému poznání a pě- stování své vlastní národnosti a proto šlo ve směru docela protivném ruskému pansla- vismu, který chtěl všechny slovanské národy pohltit. Výraz „panslavismus“ neodpovidá dnešuímu obsahu slovenské otázky a proto je neodůvodněný. Maďaři jen tak rozřeší slo- venskou otázku, jestliže pospíší spolu se slo- venským lidem postavit vysoké hráze na zá- chranu slovenské národnosti proti počešťujíee invasi. České nebezpečí na Slovensku podle Steiera je chronické, ale v poslední době na- bylo kritických příznaků. O tom svědčí jedno- tlivé fáze vývoje slovenské otázky. Prešpur- ská škola pod vedením klidného Jiřího Palko- viče hledala spásu Slováků v českém protek- torátě; Kollára zachvátil tchdy začínající vše- slovenský proud; Štúr, nadšený Hegelovými ideami, hlásá slovenské národnostní sebe- vědomí (pan Steier se nikdy nezmýlí, že by řekl slovenský národ, slovenské národn vědomi, vždy jen národnost) a Hurban i Hodža v 48. r. pod vlivem tohoto sebevědomí organisují ozbrojené povstání. Toto období jest vrcholným bodem slovenského sebevědo- mí, poněvadž od té doby slovenské národ- nostní vědomí, i když se odchýlilo od stano- viska staré česko-slovenské školy, pod tíží stálého českého vlivu přece jen ukazuje po- klesnutí. Toto oslabování slovenského sebe- vědomí začíná v padesátých letech minulého století, když přijetím Hattalových zásad slo- venské grammatiky stoupenci jazykové a kul- turní samostatnosti ofevřeli ty hati, které chránily slovenskou národnost od počeštění.
Slovák Maďar Steier Palko Kollár Štúr Hegelův Hurban Hodža Hattalův Slovensko
26 article
a je tím silnější, čím více se ztrácela slovenské střední vrstva inteligence. Tento český vliv ne- oslabila ani Matice, ani jiné ústavy,ani politická i společenská činnost, a když po r. 1880 začalo nové vzpružení slovenské literatury, zároveř nastoupila poslední kapitola česko-sloven- ského sjednocení, které vede nazpět k vý- chodisku slovenského hnutí, k prešpurské če- ské škole. Avšak dnes žádá tento směr, aby nejen slovenské písemnictví, nýbrž i všechen slovenský lid užíval českého jazyka. Tím pod záminkou národní obrany slovenské národ- nostní hnutí krok za krokem zříká se vlastní individuality a absorbuje aspirace i výboj- nou energii cizího slovanského kmene. Strachy tohoto maďaronského horlivce slovenský národ jsou ovšem zbytečné, česko- slovenskou vzájemnost v Čechách chápeme jeko povinnou pomoc utlačeným slovenským
Čechy
27 article
bratřím, jako snahu o kulturní sjednocení a hospodářské sblížení při zachování nynějšího jazykového dualismu V praxi dnešní rozdíl ve spisovných jazycích nevadí vzájemnému rozumění; čeho si dlužno žádati, je to, aby v duchu Cambelově a jeho ctitelů propast mezi českým a slovenským ja- zykem nebyla dále zvětšována. To je oficiální program Českoslovanské jednoty a za tím pro- gramem stojí všichní upřímní přátelé česko- slovenské vzájemnosti. A také na Slovensku, kde vzájemnost nabývá stále širší půdy, tak se jí rozumí; jen několik lidí okolo „Národ- ních Novin“ s Vajanským v čele systematicky šíří po Slovensku strach z počeštění, posilují dřímající antagonismus protičeský, přimhuřu- jí oči nad každým zlořádem na Slovensku, jen když jeho původce není vinen sympatiemi k československé vzájemnosti. Ještě tyto dni „Národnie Noviny“ prudkým článkem útočily proti těm „zrádcům“ slovenského národa, kteří prý chtějí se zaprodat malé kultuře, na- bízející se ze západního sousedství a obětují při tom možnost spojení s velkou kulturou, s literaturou světového významu. Pan Steier dobře zná tyto ruské sympatie Vajanskéhoa jeho tenčící se družiny k mlhavým „centrál- ním“ ideálům, ale docela po obchodnicku si vypočítal, že jsou to neškodné proudy a proto tak upřímně lituje, že směr. jemuž vévodil Vajanský, skončil neúspěchem.
Cambelův Vajanský Steier Slovensko
28 article
Skupinu Vajanského pro její protičeské snahy staví Steier ve smyslu svých tendencí téměř do jedné řady s nešťastným pokusem z let šedesátých, kdy někteří Slováci chtěli se politicky spojit s Maďary. Bigotní vůdcové Slováků prý však tehdy neporozuměli potře- bám doby a vrhli se do náručí myšlenkových proudů slovanských. Ačkoli tvrdili, že jsou Slováci, přece jimi nebyli, ani co se týče my- šlenkového světa, ani co do jazyka, poněvadž J. M. Hurban po zrušení Matice a slovenských gymnasií dal podnět k obnovení českosloven- ské jednoty. Mladá slovenská skupina tehdejší,
Vajanský Slovák Maďar Hurban Matica