1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 25. srpna 1913.
Praha
4
article
taranni a večerní listy
předplácí se
V Fraze v admninistracie
sa měsle
sk-
na čtvrt feta
* dvojí donkškou,
sa měsle. . .Í 2 K 54
na čavrt leta . . 7 K esh
ve fliálkách , K po
sa más lo
Poštou-
na méste,
k dvrt ieta . : . 9 k oo
s dvojí zásili
měsle
na čevrt iet
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
ltalský tisk a reskript místodržitele
v Terstu.
Z Říma, 25. srpna. Reskript, kterým místo-
držitel terstský odvolávaje se na zákon z roku
1867 vyzval město, aby propustilo veškeré za-
městnance, kteří nejsou rakouskými přísluš-
níky, vyvolal v italském tisku neobyčejné roz-
čilení a vášnivé protesty. Listy prohlašují ne-
pochopitelným, jak mohl takový krok býti
učiněn v době návštěvy generála Canevy ve
Vídni. Vytýkají Rakousku, že má prapodivný
názor na spojenecký poměr, který Italie v době
balkánské války tak loyálně dodržovala.
Makedonská deputace u hr. Berchtolda.
Z Vídně, 25. srpna. Ministr zahraničních
záležitostí hr. Berchtold přijme dnes v po-
ledne deputaci makedonské organisace, která
předloží memorandum, žádající autonomisaci
Makedonie.
pn
Fraga
Caneva
Berchtold
Terst
Řím
Vídeň
Rakousko
Makedonie
Í 2
5
article
Klerikální sjezd v Lublaní.
Lublaň
6
article
Z Lublaně, 24. srpna. (K. k.) Včera a dnes při-
byli četní účastníci katolického sjezdu, zde kona-
zého, z Dalmacie, Čech, Moravy, Haliče, Krajíny
a okolních korunních zemí, pak z Chorvatska
Řěky a Německa. Dnes o 8. hodině ráno konal se
davnostní průvod, kterého se zúčastnilo přes
15.000 ošob se 140 prapory a 12 sbory hudebními
Slavnostní průvod. jehož četní účastníci byli v ná-
rodním kroji, ubíral se ulicemi, ozdobenými prapo-
ry, na Kongresové náměstí, kdež arcibiskup dr
Bauer (Záhřeb) sloužil slavnostní mši. Na slavnost-
si tribunu dostavili se četní hosté, mezi nimi bi-
skup dakovský dr. Krapac, biskup dubrovnický dr.
Marcelič, biskup sarajevský Sarič, biskup krkský
dr. Mahnič, biskup splitský Cjivoje, biskup gurcký
dr. Kaltner, biskup banjalucký Garič, bískup terst-
ský dr. Karlin, biskup mostarský Frá Musič a bi-
skup lublaňský dr. Jeglič. Kníže arcibiskup gori-
cký dr. Sedej a bískup mariborský dr. Napotnik
jsou dnes očekáváni. Dále se dostavili opat cister-
datský dr. Widmann, provincial františkánů Mlej-
zik. lublaňská dómská kapitola a jiní hodnostář
církevní, dále Hugo kníže Windischýraetz
hraběnka Chorinská, hraběnka Olga Moceni-
tová, jako zástupce vlády zemský president sv. p.
Schwarz, dvorní radové hr. Chorinský a ryt.
Čo
Bauer
doktor
Krapac
Marcelič
Sarič
Mahnič
Kaltner
Karlin
Musič
Jeglič
Napotnik
Widmann
Mlej
Hugo
Windischýraetz
Chorinská
Olga Mocit
Schwarz
Chorinský
Lublaň
Dalmacie
Morava
Halič
Krajína
Chorvatsko
Německo
kongresový náměstí
Záhřeb
7
article
Laschan, okresní hejtman Kresse, divisionář pol.
podm. Kusmanek, plukovníci Marianovič a Weber
s důstojníky, policejní ředitel hr. Künigl, zemský
hejtman dr. Šusteršič s poslanci Pogačnikem a šl
Povšem a mnoho jiných. Po slavnostní mši průvod
ubíral se pak k zeměbraneckým kasárnám, kdež
se konala zahajovací a manifestační schůze. Jich
zúčastnili se jmenovaná církevní knížata, preláti
občanští hodnostáři a dále též kn. Arnošt Win-
dischgraotz a hraběnka Eleonora Paarová. Po za-
hájení schůze uvítal předseda přípravného výboru
kanovník Gruden shromážděné a poukázal na
hlavní účel a na význam 4. sjezdu katolického. Pak
byl zvolen aklamací náměstek zemského hejtmana
štvrského dr. Jankovič předsedou
Předseda uvítal pak církevní knížata, honora-
ce a slavnostní hosty. Arcibiskup dr. Bauer dě-
koval jménem episkopátu za srdečná slova uvítací
a přál sjezdu katoliků nejlepšího zdaru. Na konee
vyslovil naději, že bude moci uvítati všecky účr st-
níky na příštím sjezdu katolíků v Záhřebě. Zem-
ský president sv. p. Schwarz uvítal sjezd kato-
líků a poukázal na těsné spojení mezí vírou a věr-
ností dynastickou a přál sjezdu nejlepšího vý-
dledku.
Zemský hejtman dr. Šusteršič uvital kato-
lický sjezd jménem zemského zastupitelstva, po-
skázal na význam sjezdu jako manifestace
neochvějného smýšlení katolického a hluboce za-
kotvené věrnosti dynastické Slovinců a Chorvatů.
jakož i lásky jejich k rodu habsburskému. Kníže
Sapieha děkoval jménem polských účastníků
za uvítání. Dr. Navrátil vyslovil potěšení nad
srdečným přijetím jménem Čechů. Po krátkém do-
sovu předsedy dra. Jankoviče přečetl kn. bi-
skup dr. Jeglič list vapežův a udělil na konec
papežské požehnání. Odpoledne konalo se velké
veřejné cvičení jednot tělocvíčných. Večer by
uspořádán koncert. ono ve
Marianovič
doktor
Šusteršič
Pogačnik
Povš
Win
Paarová
Gruden
Jankovič
Bauer
Schwarz
Chorvat
Navrátil
Čecho
Jeglič
Záhřeb
Kress
8
article
lelavlutb distslu lenavola h ime
dojžsáe
10
article
P lavti mu.
P lavti mu.
Hrozí nová válka?
M. Z Kolína n. R., 24. srpna. (Zvl. tel. „N.
L.“) Dle sofijské depeše „Köln. Ztg.“ připra-
vuje se na Balkáně skutečně novásráž-
ka, způsobená vpádem tureckého
vojska do území západně od Mari-
ce. Potvrzuje se úřadně, že Turci obsa-
dili Kirdžali. Turecko chce válce, nebot
považuje chování se velmocí za tichý souhlas
svých dosavadních kroků.ono
Přímé vyjednávání Bulkarska s Portou.
Z Cařihradu, 24. srpna. (K. k.) Na infor-
movaném místě se proslýchá, že Načevič.
jenž včera navštívil velkovezíra, dostal ze
Sofije instrukce, aby jednal neprodle-
ně a oficielně s Portou. Soudí se, že
bude pokračovati v důvěrném jednání o Dri-
nopoli, které dosud konali prostředníci.
Z Caříhradu, 24. srpna. (K. k.) Se strany
bulharské prohlašují se za předčasné pověsti.
že Načevič dostal ze Sofije instrukce pro při-
mé jednání s Portou. Konstatuje se však, že
je na obou stranách přání, dospěti k rozřešení
všech příslušných otázek. Je naděje, že se t
podaří.
Köln
Načevič
Kolín
Balkán
Mari
Turec
Turecko
Cařihrad
11
article
Z Caříhradu, 24. srpna. (K. k.) Bývalý ta-
jemník bulharského vyslanectví v Cařihradě
Dobrev sem přibyl, by podporoval Nače-
viče při vyjednávání.ds m
elcitnakní dle Norddeutsche“ žie ateo oi
Z Berlína, 24. srpna. (K. k.) „Nordd. Allg
Ztg.“ píše v týdenní hlídce: Ve východních zá-
ležitostech nebylo posledního týdne pozoro-
vati další reakce proti přirozenému jen po-
zvolna pokračujícímu vyjasnění. Mezi Bulhar-
skem a Tureckem bylo zahájeno po ukončen
pohybů vojska tureckého za Maricou uvol-
nění, které asi nebude novými příhodami po-
rušeno. Všecky mocnosti se budou i nadále
snažit, jednati o nerozřešených otázkách tak
aby opětnému porušení míru bylo zabráněno
i. Řecká armáda domů.páleati
Z Athen, 24. srpna. [Ag. d. Ath.) Králov-
ským dekretem bylo sedm tříd pozemní armá-
dy propuštěno domů. Město Dedengač, jež
bude co nejdříve obsazeno Bulhary, je opu-
štěno řeckými a mohamedanskými obyvateli,
kteří se odebrali na řecké území.
Ministerská rada se usnesla zvýšiti počet
divisních generálů na 5 a brigádních gienerálu
na 13. Povýšení generálů bude provedeno v
nejbližší době.
Bulhar
Cařihrad
Berlín
Turecko
Marica
Králov
Dedengač
12
article
Politický přehled.
Politický přehled.
7emě české. v
Posl. dr. Lodgman jakožto nacionální
holsteim dotabiv tederalista, onoslanovote vea
Posl. dr. Lodgman, státník, který každé
neděle má novou myšlenku stát zachraňující.
ve včerejším „P. Tagblattu“ široce i dlouze
rozvinul myšlenku provedení národnostní auto-
nemie v celém Rakousku a s nepopíratelnou
vřelostí chopil se kopí proti pojmu „všeobee-
néhotrakušanství“, jímž stát pokouší se zakrýti
přání jednotlivých národních kmenů, ačkoli
jeho povinností ve stoleti nacionalismu státně
politickým opatřením zabezpečiti neobmezo-
vaný národní život osmi jednou již stávajících
svých národností. Jak tuto myšlenku uhájí dr
Lodgman vůči alpským spojencům našich Něm-
ců, jest jeho věcí jakož není vyloučeno, že jeho
náhlý apoštolát národnostní autonomie pro
všech osm národnosti rakouských jest pouhým
taktickým fortelem na oblomenou té části ně-
meckonacionálního Verbandu, která tak de-
monstrativně protestuje proti neodkladnosten
Němců v Čechách a výslovně pochybuje o pro-
veditelnosti chomutovských resolucí.al av
Co se týče chomutovských usnesení, mysl
dr. Lodgman, že je bude na říšské radě citit
Posl
doktor
Lodgman
Němec
Rakousko
Německo
Čechy
14
article
a poušti se do nacionálně filosofického vý-
kladu o paritě v zemské správní komisi i do-
spívá k závěru, že rovnoměrné zastoupení
komisi ve skutečnosti ani možno není, poněvadž
tu musí vždy někdo býti, kdo v případě rov-
nosti hlasů rozhodne. Rovnoměrné zastoupen
neodpovídalo by prý ani poměru sil obou ná-
rodností v zemi ani německým požadavkům,
poněvadž prý tyto nikdy nezněly víten smysl.
že zemský výbor musí sestávati ze stejného
počtu Čechů a Němců. Spíše prý nevlědom ě
[„unbewusst“) kryje se za tímto požadavkem
nyní se vyskytlým touha po rozdělení zem-
ského výboru ve smyslu Frenglových návrhů
Vláda měla prý ovšem, dosazujíc zemskou
správní komisi nikoli na základě zemského
zřízení, nýbrž podle císařského statutu stano-
viti, že komise má pracovati ve dvou samo-
statných národnostních odděleních. Jmeno-
vání úřadníků mělo prý býti ponecháno ná-
rodnostním oddělením, v každém případě mělo
se díti podle návrhů oddělení, komise měla
býti zavázána k tomu, zemský rozpočeť sta-
noviti podle národnostních stanovisek.
Čecho
Němec
Frenglový
15
article
Posl. dr. Lodgman je ve víru událostí zje-
vem, jakému Němci sami říkají „podivuhodný
sejček“. Ačkoli první pokřik Němců hned po
dosazení zemské správní komise zdvižen byl
proti statutu v ten vyslovený smysl, že za-
stoupení Čechů i Němců v ní mělo býti napro-
sto paritní, popírá dr. Lodgman, že by něco
takového bylo žádáno bývalo a přípouští
ovšem hned v zápělí, že tento požadavek jest
pouze „neuvědomělým (!!) projevem žádosti
po rozdělení zemského výboru a že vláda svou
zemskou komisí měla postaviti jakýsi model
národnostních sekcí pro zemský výbor — nej-
novější to německá marotal Jmenování če-
ského úřadníka finančním referentem budou
prý Němci ovšem považovati přímo za vyzý-
vavost, ačkoli zemského finančního referátu.
když bylo v něm nejhůře, výslovně se vzdali
Tohle všechno bude prý vládě na říšské
radě předestřeno a ještě prý něco více, nebot
přání Němců týkají se také státní správy a
mohou beze všeho z části splněny býti cestou
nařízení. Jsou prý vesměs zásadní povahy, od-
vozené od pojmu samosprávy, a žádná vláda.
ať jakákoli, nebude prý se moci jim vyhnouti
V boji národností je prý stát stranou a v če-
ské otázce musí prý se rozhodnouti pro Něm-
ce anebo proti nim a to v nejvlastnějším zá-
jmu co nejrychleji.ano lov
Zásada, že stát musí se rozhodnouti
proti nějaké národnosti, v Čechách buď proti
Němcům anebo proti Čechům, že tudíž v zájmu
jedné či druhé národností musí jednu nebo
druhou potírati, jest nejžalostnější výrobek
Lodgmanových meditací i s jeho „unbewusst
závěrkou, že nerozhodne-li se stát proti če-
chům, Němci se postarají o poškození nej-
vlastnějších zájmů státních, což jest vlastně
základním motivem, těchto Lodgmanových
sami.
Posl
doktor
Lodgman
Němec
Čecho
Lodgmanův
Německo
Čechy
16
article
článků.
b Další pověstí o oktroji.
Německé listy zaznamenávají pražskou
depeší vídeňské korespondence „Nachrich-
ten, podle kteréž osobnost vládě blízká sdé-
lila, že látka případného vyrovnial cího
oktroje obsahovati bude v podstatě rozší-
ření práv jazyka českého u soudů, po případě
rozšíření smíšeně jazykové kompetence, a že
komplex nového zemského zřízení a voleb-
ních zákonů bude míti ustanovení, podle kte-
réhož předseda zemského sněmu bude míti
právo každého poslance, který by jednáni
sněmovní rušil, vyloučiti na kratší či delší do-
bu ze sněmovních schůzí. Také prý pomýšlí
se na nový volební řád v obcích, v nichž by
se zaručila práva zastoupem ensoivdu
es Resoluce národně-sociální. ulbie
Na včerejším sjezdu zemského zastupitel-
stva strany národně-sociální byly přijaty re-
soluce, z nichž první vyslovuje nejrozhodnější
protest proti porušení zemské ústavy král
17
article
unmstolog v oilnáio., žměnsenl oj dlaT daš
99ág Bj5volí . znnobalě aslanslo., ainla sinnro
mntuají.
18
article
Českého patenty a nařízeními ze dne 26. čer-
vence. Druhá resoluce žádá, aby neodkladně
provedeno bylo nařízení téhož, v první reso-
luci protestovaného patentu vypsáním voleb
do zemského sněmu, načež buď ihned svolán
sněm s výhradným úkolem volby do zemského
výboru a volební reformy na základě vše-
obecného hlasovacího práva i pro ženy a za-
stoupení menšin. Potom svolán býti má nový
sněm na základě nového volebního řádu.
Další resoluce zmocňuje poslance nár.-sociální
strany, aby působili energicky k tomu, by ani
společný klub na říšské radě, ani stálý výbor
bývalého svazu zemských poslanců, ani žádná
z politických stran nezúčastnily se žádného
obnovení smiřovací akce s Němci, pokud bu-
de nynější vláda u vesla a dokud nebude od-
volána zeměpanská správní komise. Resoluce
4. vyslovuje se s největší, rozhodností proti
vládním přípravám „oktrojování čehokoli “, co
bylo součástkou vyrovnací akce česko-ně-
mecké. Resoluce č. 5. žádá permanentní ko-
misi bývalého svazu českých zemských po-
slanců, aby akci proti absolutismu v Čechách
a proti porušení zemské ústavy co nejrozhod-
něji prováděla.
Němec
Čechy
19
article
Co do říšské politiky žádá v nové řadě
resolucí resoluce 1., aby poslanci strany ve
společném klubu posílili do krajnosti stupňo-
vaným oposičním postupem oposici proti dneš-
nímu vládnímu systému až do znovuzave-
dení ústavních poměrů v Čechách a pádu zod-
povědných činitelů dnešního ústavního pře-
vratu v zemi. K nejbezohlednějšímu boji za
zvrácení dnešního systěmu vedle mnohých ji-
ných motivů, v resoluci uvedených, nutí také
jazyková anarchie v severních Čechách a pro-
následování menšin v zemích českých i Dol
Rakousích. Druhá resoluce této řady obsáhuje
invektivu na velké kluby české na sněmnu
na říšské radě, že nevyvodily pro svůj postup
na říšské radě v čas důsledky z německé ob-
strukce sněmovní. Důsledky pro postup če-
ských klubů ovšem neurčují se na sjezdech
národně-sociálních, ani co do momentů časově
minulých, ani do budoucnosti. Na konec do-
poručuje zemské zastupitelstvo strany nár.-
sociální stoupencům strany, aby vytrvali v zá-
pase proti zdražení piva a tím — — odepřeli
c. k. správní komisi prostředky k vedení ab-
solutismu.
natelie
Čechy
Dolo Rakousy
20
article
sbde
Německý nacionální Svaz sekundantem
Němců v Čechách.
dvnon aobslecisnož nocts
V článku o „souručenství německém pr
věc Němců v Čechách“ ujišťuje „N. Fr. Pr.“ , že
v boji o českou otázku, vnesenéma chomutov-
skou, nestatečnou jinak resolucí do říšské
rady, německý Nationalverband bude něme-
ckým zástupcům z Čech prokazovati služby —
sekundantské. Celý Nationalverband bude prý
nucen s tím počítati, že německý lid v celám
Rakousku má silné porozumění pro nutnos
souručenství. Němci v posledních letech stál
oproti velmi působivým společným akcím Če-
chů a Slovinců, těchto nositelů slavismu v Ra-
kousku a hospodářská propaganda, kteráž
jménem slovanské myšlenky s velkým výsled-
kem byla provozována, stala se německému
duchu podnikavosti velmi nepříjemně elielnou
Touto hospodářskou propagandou slovanskou
a vzájemností mezi severními a jižními Slovany
v říši, velikou to moci, pozorujíc přý „vlákna
z Čech do Krajiny vedená, haranguje „N. Fr
Presse“ alpské Němce, jimž namlouvá, že se
v německé části Čech bojuje zase jednou za
věc všech Němců v Rakousku, ačkoli prý se
některým příslušníkům Nationalverbandu ne-
dostává srdee k tomu, takže hledají vytáčky
v rozdílech mezi vládní většinou a pracovn
většinou. Toť prý výmluvy, jež nestojí ani za
řeč, a jsou jedině výronem špatného svědomí
jednotlivců, kteří se cítění národního vzdalují
Voličové jsou prý však pro bezvýhra d-
nésouručenství, chtějí, aby v bojl, který
prý bez viny Němců od Čechů tf) vnesen do
říšské rady (chomutovskou resoluci!). Na.
tionalverbund stál po boku Němců z Čech
Němec
Krajina
Čecho
Čechy
Francie
Rakousko
Francie Presse
21
article
hlidosůgz šen uleni
Iávoližna směJeii
omě
22
article
V úrobném prodejle
ranní čislo » soba
nea
večerní
zad
Ve fliálkách na venkové
ranní 6islo . . . . 10h
večerní
lnaeráty
aplati so hotové napřed.
Předplaceníž a inserty příjíma
administrace v Marianské ul., E.
Tam nacházejí se těž
redakcec, tiskárna a szpedlne
„Národních Listů“.
Rukopisy se novracsjí n le
lev
23
article
v něm vytrval. Nationalverband bude v bit-
vách Němců z Čech s nimi státi, a jestliže vlá-
da bude se v českých otázkách chovati dvoj-
smyslně, bude musit na místěvo chomatovské
resoluce nastoupit nedvojsmyslné sřeknutí se
se strany Nationalverbandu. nb oli
Posl. Dobernig o stanovisku Nationalverbandu.
K spolupracovníku štyrskohradeckého
„Tagespost“ vyslovil se posl. Dobernig. před-
seda alpského sdružení poslanců, v ten smysl,
že pro něj jest jisto, žie alpští posl ai n ci
dodrží národnostní solidaritus
Němei vsudetských a karpatský ch
zemích nezlomnč. Rovněž souhlasí
všichni alpští Němci s tím, žentr vlánií Na-
tionalverbandu jest politickou nutností.
Němec
Nationalverbanda
Posl
Čechy
24
article
Rozhodnutí, zdali německý Nationalverband
má zřejmě vstoupiti do oposice, nemůže býti
učiněno ani 29. t. m. ve Vídni ani 7. záříl v
Chomutově, nýbrž teprve při sestoupení se
říšské rady. Bez velkého lomozu musí Němei
chystati vážné rozhodnutí a teprve potom
vzchopitisekúde ru, a ž budou u vlá-
ženy všechny okolnosti rozhodu-
jrcí akee. Neboť od jednání Nationalver-
bandu na podzim závisí více než osud vlády,
jednáse obytí činebytí parlamen-
tu a ústavy, o jejíž üplně o chr om e ni
žáďný svobodomyslný politik a
vůbec žádný konstitučně smýšle-
iicí člověk snažiti se nemůž e. Ne-
chci však tajiti, že alpští poslanci neodmítají
od sebe myšlenku, vštoupiti do oposice. Na-
opak nám se směr vlády nehodí již dávno,
my, až nadejde čas, budeme nejen zřetelně
mluviti, ale i jednati. nvelay .01 an
oHKřesťanští sociálové v Chomutově.ev
Podle zpráv vídeňské kor. „Austria“
zdrželi se křesťansko-sociální důvěrníci na
chomutovském sjezdu hlasování o budoucím
stanovisku Nationalverbandu, poněvadž pova-
žují otázku tuto za vnitřní záležitost Ver-
ánra
sezvr Jevi
loasd
vtzbe j
(Nekalé zbraně německé. — Sjezd zá-
stupců a úřadniků českých spořite-
len v Polské Ostravě. — Církevn í
Nationalverbanda
Vídeň
Chomutov
Vera
Ostrava
Austria
25
article
bandu.
dnolboimrýie
26
article
eboteb sZe Slezska.
Slezsko
27
article
úřady ve službách germanisace
ilojpolonisace.)
Německá úzkost před možným polským proti-
německým postupem v Těšínsku jest opravdu veli-
ká. Nemine takřka ani jediného týdne, aby něme-
cká žurnalistika neavisovala nové nebezpečí pro
Němce. Nemusíme snad ani dokládati, že věci ne-
mají se prozatím tak tragicky, jestlížé je ale ně-
mecký tisk takovými dělá již dnes. pak jesl zřej-
mo, že Němcům jde o nastřádání značnějších sum,
které budou použity k útokům jak na Poláky, tak
na nás. A tu je zase zajímavo povštmnouti si, co
Němei opět hodlají podniknouti. Tentokrát, jak se
zdá, níc jiného, než opětovně pokusiti se o kolo-
nitaci německých rolníků na národnostně ohrože-
ných místech. Pozemkový fond „Nordmarky“ ne-
slačil a tak usiluje se o nové prostředky, které z
„drehých soukmenovců“ se mají vymačkati pouka-
zováním na hrozicí nebezpečí ze „Spolky zem-
skie“ která založena byla polskými rolniky za
tim účelem, aby mohl býti kounen velkostatekv
Němec
Polák
Těšínsko
28
article
Konské. Z jednoho případu udělá německý tisk
soustávneu akci, která ohrožuje pochybné něme-
cké državy a leď awerthe Volksgenossen“ plaťtel
s Jest pravda sice, že Němci vi poslední době
zaznamonávají jim nepříznivý přesun půdy, pokud
jde o velkostatky, ale to, co se stalo, ještě stále
není ničím. Dnes jsou ve Slezsku všechny velko-
statky v držení německém až našest. Z těchto
šesti pak jest pět velkostatků českých a ani je-
den z nich neohrožuje německé posice, poněvadž
jsou vesměs v obcích českých. resp. polských. Je-
diný polský velkostatek v Konské ohrožuje Něm-
ce, ale jen potud. pokud ádou na výboj. a sisnel
Talo německá „ztráta však jest plně vyvá-
žena zase tím, že do německého držení v posled-
ni době přešly dva české podniky průmyslové. A-
dámkova továrnav Raškovicích a pivovar ve Ště-
bořicích, který přejal německý pivovar opavský.
násladkem čehož jest úplně anulován přízuivý ho-
spodářský přesun v náš prespěch, o klerém bylo
možno mluviti ještě před nedávnem, Jestliže ně-
mecký tisk slezský píše něco jiného, a jestližei
c k. korespondenční kancelář pomáhá jeho vývo-
dy rozštřovati po celém Rakousku, pak sluší kon-
statovati, že jde opět jednou o pověstné malovánt
Němec
A dámkův
Konská
Slezsko
Německo
Tala
Raškovice
Šta
Rakousko
29
article
Vyznamenaní italští důstojníci k audienci.
Z Lázní Blu, 24. srpna. (K. k.) Generál ar-
nády italské senator Caneva, italský vojenský
staché ve Vídni podplukovník nobile de Albricci.
kapitán hr. Frunchini a poručík hr. Della Chiesa
přibyli sem dnes ráno a ubytovali se jako hosté
císaře v hotelu »Císařovna Alžběta«. Odpoledne
byli přijatí ve slyšení.
sre oo
Pichonova řeč o situaci Francie, l e
Z Paříže, 24. srpna. (K. k.) Ministr zahra-
ničních záležitostí Pichon pronesl v Lons le
Saunier na banketě svépomocného spolku,
uspořádaném jemu na počest, řeč, v níž vy-
slovil přesvědčení, že krise, která byla míru
často nebezpečna a ve které Francie neustále
a v plné a stálé dohodě se spojeným Ruskem
a spřátelenou Anglií, jakož i ve spolku s kon-
certem mocnosti pracovala o zachování míru,
brzy bude ukončena. Dnes je nutno opět na-
lézti mír a rovnováhu všeobecně projevených
sil. Diplomacie francouzská vyjde z krise po-
sílena. Nemusí se obávati zkla mání, protože
se opírala jen o fakta. Ministr velebil živé
spolek s Ruskem, který trvá už přes 20 let.
a přátelství s Anglií, které brzo oslaví desíti-
leté trvání. Pokojná, důstojná a věrná demo-
kratická republika Francie jest oprávněnav
obojím míti úplně jasno. Oboje zaručuje světu
neocenitelné dobrodiní míru.
Caneva
Albricci
Alžběta
Pichonův
Pichon
Saunier
Vídeň
Chiesa
Francie
Paříž
Rusko
Anglie
lázeň Bl
30
article
Napjetí mezi Mexikem a Spojenými státy.
Z Washingtonu, 24. srpna. (K. k.) Jak se
proslýchá, jsou vypracovány plány, aby dívi-
se amerického vojska, které se zúčastní ma-
nevrů na hranicích mexických, byly vydatně
sesíleny. Nyní je tam pod velením generála
Cartera 11.000 vojáků, kteří maji zabrániti
podloudnému dopravování zbraní do Mexika,
jakož i povstalcům, ohrožovaným spolkovým
vojskem, překročiti hranice. Je úmysl sesílíti
vojsko to o 14.000 mužů, protože se soudí, že
vojsko bude pak s to, aby nynější službu ko-
nalo účinněji, anebo — bylo-li by třeba —
utvořilo akce schopný expediční sbor.
—onáss bida leleki
obotlodo nie smll htižoq dteljmz 3 Mlekir ea
Carter
Mexiko
spojený stát
Washington
Mlekir
31
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Hospodyňská škola v Zakopaném.
Škola tato (Szkola domowej pracy) zve
se vlastně ústavem Kórnickým od místa, kde
povstala. V Kórniku v Prusku na svém vel-
kostatku založila ji vdova Jadwiga po slav-
ném generálu Vladislavu Zamoyském, jež se-
psala knihu o výchově dívek, kteráž byla pře-
ložena do všech evropských jazyků“ a nyni
vydává objemné dílo: Generál Zamoysk
1803—1868. Tom. I.—III. Poznaň. Pro vlaste-
neckou výchovu polských dívek v kórnickén
ústavu byl ústav tento úřadně uzavřen a ro
dina hr. Zamoyškých z říše německé vypově-
zena a musila celý svůj majetek v ceně 4 mi
lionů opustiti a dáti v nájem. vmst
Dodnes není rodině dovolen návrat, led
se zvláštním svolením zahraničních úřadů.
Rodina zakoupila velkostatek zakopan
ský v Haliči; šlechetná patriotka přenesla do
krásné krajínky v Kužnicích uprostřed hor
lesů a bystřin svůj ústav, jejž u vzácném věku
82 let se svou deerou Marií řídí.
Syn Vladislav rozšafný a demokratický
muž, jenž vedl přes 20 let s velkým sebeobě-
továním zvětový spor o Mořské oko a šťastně
cbživené území proti Maďarům své otčině
uhájil, spravuje rozsáhlý svůj velkostateka
četné průmyslové a obchodní podniky sám.
škola v Kužnicích sestává ze tří oddělení-
Žákyně musí prokázati ukončené školní vzdě-
lání, jsou ze všech vrstev obyvatelstva, dcery
aristokratické, drobné šlechty, měšťanské
z nejchudších tříd. (V druhém a jediném toho
druhu ústavu v Chiličkách u Varšavy jsou po-
nejvíce chovanky zámožné, mezi loňskými
účaštnicemi v Praze byla bar. Czopská, neo
Zamoyský
Zamoysk
Marie
Vladislav rozšafný
Maďar
Zakopané
Poznaň
Halič
Chiličky
Varšava
Praha
Czopský
32
article
místodržitele knížete Fr. Thuna.) Doba učeb.
ní má pro I. a II. oddělení, v nichž jsou divky
z rodin zámožných, nejméně rok a přijímají se
jen žákyně, jež dospěly 18. roku. O velikono-
cích jsou až šestinedělní prázdniny. do
Dle osnovy učební seznamují se žačky
s pracemi v kuchyni, pekárně, mlékárně, špi-
žírně, kredenci, prádelně, v šití a spravovánt
prádla, v udržování veškerého nábytku, ve
vedení hospodářství, pokladny a též i v pě-
stování zelenin. Těmto pracem věnuje se
hlavně doba dopolední.
Odpolední hodiny určeny jsou procház-
kám, četbě, dějepisu, zpěvu sborovému, by
doma mohly účinkovati při mších, technické-
mu rýsování a účetnictví.
Začky samy si posluhují, věci své uklá-
dají dle předpisů a vše vlastníma rukama vy-
konávají.
V III. oddělení je doba učební tříletá.
V I. roce učí se: v prádelně 3 měsíce, ve
skládání prádla 1 měsíc, v žehlení 2 měsíce
v osvětlování 1 měsíc, v kredenci 2 1/2 měsíce.
vludržování domácího prádla 1 měsíc, ve spra-
vování oděvu a prádla 1/% měsíce. Velwvolnýcl
hodinách zabývají se žačky ručními pracemi.
V II. roce učí se v mlékárně 11/2 měsice.
v pekárně 2 měsíce, v kuchyni II. 11/2 měsíce
ve špižírně 1 měsíc, v nádvorním hospodářství
3 měsíce, v šití ložního prádla a udržování ná-
bytku 2 měsíce, v ošetřování nemoených
měsíc.
V III. roce uči se v kuchyni I. 3 měsíce
v šitína stříhu přádla 6 měsíců. olnbsč
Při téte osnově bere se zřetel na sílu
na schopnost žákyň, dle potřeby zastupují se
žákyně navzájem.
Všech žákyň jest 150, učitelek vedle po-
mocnic 25, lákařem jest dr. Gaik, první asi-
stent z vodoléčebného ústavu dra. Chramce.
Thun
Začka
doktor
Gaik
Francie
33
article
K pilnosli a úspornosti vedou se žačky
tím způsobem,že za přičinlivost obdrž
známky“ na něž se jim u pokládny výplat
přes 70 K ročně. nánu h užlnoble manle
Z obnosu toho kupují si nejnutnější po-
třeby, ponejvíce části oděvu, ale větší obnos
ukládají na svou spořitelní knížku, čímž se
učí spořivosti. ažedad alllaq on
Byl jsem svědkemzajímavé scény ni lme
Při jedné návštěvě byl jsem ihned po při-
jezdu uveden do pracovny paní generálové.
Byl jsem překvapená staříčká paní stála v
kruhu několika svých žákýň i učitelek vzne-
šeně vzpřímena, se zářícím obličejem a vzní-
cenýma očima, třímala vorukou maličkou kní-
žečku a četla spisek „Znovuzrození ná-
roda českého a posluchačky naslouchaly
s utajeným dechem, myslíce asi při tom na
znovuzrození své nešťástné ojezyzny.
Avšak nadšení ustouplo, paní generálová
přímo zajásala, když jsem jí doručil několik
výtisků spisu drav Josefa Fuhricha v pol-
ském jazyku, vydaném a zvýšeným hlasem
pravila: Poslyšte, neobyčejně zajímavé:
Oszczědnosé L nakazem patryjotyzmu
(Spořivost — příkazem vlastenectví.)
V tomto ústavu, v tomto domu, v této ro-
dině, kde spořivost jest první zásadou, by
spis ten přijat zajisté s nejopravdovějším po
rozuměním. 2
A když jšem upozornil na našeho „Střá-
dala“, vedeného p. řed. Procházkou a před
ložil číslo se „Skargou“ dostoupilo nadšen
v jásot: „Pojedeme do Prahy aby
chom se tam poučily
Poznamenati ještě slušno, že v ústavě je
velká knihovna a že knihy žačky samy vážou
neboť které chtějí, mohou se v dílně knihař
ské vyučiti.
Fuhrich
jš
Skarga
Praha
Oszczědnosé L nakaz
34
article
leJaký duch vládne správou toho!o ústavu,
význívá nejlépe z tohotožes sado smzov po
listu paní hraběnky Zamoys ké:
iaNaším jediným myšlením jest: povzneseni
otčiny. A účelu ioho snažíme se dosíci ti-
chlou prací, skromným plněním povinností
ženy, v útulném zátiší krbu rodinného.bo le
Výpnava do Prahy má pro nás
účel poučný, učiti se z příkladů,
jež nám Češi poskytují ve smětu
práce, průmyslu, spořivosti, zá-
sadnosti.vn os jiem
Toužím tím poznáním zmohut-
niti v našich chovankách poci
síly životní, jaký tkví v pobratim-
ském nám národě a čím bychom se státi
mohli my Slované, kdybychom ty své uspaná
sily sloučili ve snaze k jednomu moudrému
a ušlechtilému cíli.
Ale snažně prosíme uniknouti všelikým
hlučným manifestacím, všelikým přepychům.
poctám a pod.
Snažně toužíme uniknouti všemu tomu.
co by mělo nátěr politický, ano i společenský
v širším slova smyslu, vůbec vystříci se vše-
mu hluku a všem okázalostem. sl e no
Prosím za omluvu těchto úvah, ale vede
mne k tomu nesouhlas s ženským přepychem
a péče o dívčí vzdělání.vajo leelainee
Proríc ještě jednou srdečně za omluvu,
připojují výrazy lel m bage
sa od srdečné j dokonalé úctyd vžldnol
on lnabaln
Jadwiga Zamoyska.
Zakopané, 14. srpna 1913. t5imlev
5Dejž nám bůh, abychom se i my dočkaii
takých šlechtičen nejen ducha, ale i rodul a
Fr. L. Hovorka.
siv
Čech
Slovan
Proríc
Zamoyska
L Hovorka
Zamoy
Praha
Zakopané
Francie
dát já bůh