ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 58fad930-8f16-11dd-9c5c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 76, person 90, work 4, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 25. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 233.
4 article
taranni a večerní listy předplácí se V Fraze v admninistracie sa měsle sk- na čtvrt feta * dvojí donkškou, sa měsle. . .Í 2 K 54 na čavrt leta . . 7 K esh ve fliálkách , K po sa más lo Poštou- na méste, k dvrt ieta . : . 9 k oo s dvojí zásili měsle na čevrt iet Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ ltalský tisk a reskript místodržitele v Terstu. Z Říma, 25. srpna. Reskript, kterým místo- držitel terstský odvolávaje se na zákon z roku 1867 vyzval město, aby propustilo veškeré za- městnance, kteří nejsou rakouskými přísluš- níky, vyvolal v italském tisku neobyčejné roz- čilení a vášnivé protesty. Listy prohlašují ne- pochopitelným, jak mohl takový krok býti učiněn v době návštěvy generála Canevy ve Vídni. Vytýkají Rakousku, že má prapodivný názor na spojenecký poměr, který Italie v době balkánské války tak loyálně dodržovala. Makedonská deputace u hr. Berchtolda. Z Vídně, 25. srpna. Ministr zahraničních záležitostí hr. Berchtold přijme dnes v po- ledne deputaci makedonské organisace, která předloží memorandum, žádající autonomisaci Makedonie. pn
Fraga Caneva Berchtold Terst Řím Vídeň Rakousko Makedonie Í 2
5 article
Klerikální sjezd v Lublaní.
Lublaň
6 article
Z Lublaně, 24. srpna. (K. k.) Včera a dnes při- byli četní účastníci katolického sjezdu, zde kona- zého, z Dalmacie, Čech, Moravy, Haliče, Krajíny a okolních korunních zemí, pak z Chorvatska Řěky a Německa. Dnes o 8. hodině ráno konal se davnostní průvod, kterého se zúčastnilo přes 15.000 ošob se 140 prapory a 12 sbory hudebními Slavnostní průvod. jehož četní účastníci byli v ná- rodním kroji, ubíral se ulicemi, ozdobenými prapo- ry, na Kongresové náměstí, kdež arcibiskup dr Bauer (Záhřeb) sloužil slavnostní mši. Na slavnost- si tribunu dostavili se četní hosté, mezi nimi bi- skup dakovský dr. Krapac, biskup dubrovnický dr. Marcelič, biskup sarajevský Sarič, biskup krkský dr. Mahnič, biskup splitský Cjivoje, biskup gurcký dr. Kaltner, biskup banjalucký Garič, bískup terst- ský dr. Karlin, biskup mostarský Frá Musič a bi- skup lublaňský dr. Jeglič. Kníže arcibiskup gori- cký dr. Sedej a bískup mariborský dr. Napotnik jsou dnes očekáváni. Dále se dostavili opat cister- datský dr. Widmann, provincial františkánů Mlej- zik. lublaňská dómská kapitola a jiní hodnostář církevní, dále Hugo kníže Windischýraetz hraběnka Chorinská, hraběnka Olga Moceni- tová, jako zástupce vlády zemský president sv. p. Schwarz, dvorní radové hr. Chorinský a ryt.
Čo Bauer doktor Krapac Marcelič Sarič Mahnič Kaltner Karlin Musič Jeglič Napotnik Widmann Mlej Hugo Windischýraetz Chorinská Olga Mocit Schwarz Chorinský Lublaň Dalmacie Morava Halič Krajína Chorvatsko Německo kongresový náměstí Záhřeb
7 article
Laschan, okresní hejtman Kresse, divisionář pol. podm. Kusmanek, plukovníci Marianovič a Weber s důstojníky, policejní ředitel hr. Künigl, zemský hejtman dr. Šusteršič s poslanci Pogačnikem a šl Povšem a mnoho jiných. Po slavnostní mši průvod ubíral se pak k zeměbraneckým kasárnám, kdež se konala zahajovací a manifestační schůze. Jich zúčastnili se jmenovaná církevní knížata, preláti občanští hodnostáři a dále též kn. Arnošt Win- dischgraotz a hraběnka Eleonora Paarová. Po za- hájení schůze uvítal předseda přípravného výboru kanovník Gruden shromážděné a poukázal na hlavní účel a na význam 4. sjezdu katolického. Pak byl zvolen aklamací náměstek zemského hejtmana štvrského dr. Jankovič předsedou Předseda uvítal pak církevní knížata, honora- ce a slavnostní hosty. Arcibiskup dr. Bauer dě- koval jménem episkopátu za srdečná slova uvítací a přál sjezdu katoliků nejlepšího zdaru. Na konee vyslovil naději, že bude moci uvítati všecky účr st- níky na příštím sjezdu katolíků v Záhřebě. Zem- ský president sv. p. Schwarz uvítal sjezd kato- líků a poukázal na těsné spojení mezí vírou a věr- ností dynastickou a přál sjezdu nejlepšího vý- dledku. Zemský hejtman dr. Šusteršič uvital kato- lický sjezd jménem zemského zastupitelstva, po- skázal na význam sjezdu jako manifestace neochvějného smýšlení katolického a hluboce za- kotvené věrnosti dynastické Slovinců a Chorvatů. jakož i lásky jejich k rodu habsburskému. Kníže Sapieha děkoval jménem polských účastníků za uvítání. Dr. Navrátil vyslovil potěšení nad srdečným přijetím jménem Čechů. Po krátkém do- sovu předsedy dra. Jankoviče přečetl kn. bi- skup dr. Jeglič list vapežův a udělil na konec papežské požehnání. Odpoledne konalo se velké veřejné cvičení jednot tělocvíčných. Večer by uspořádán koncert. ono ve
Marianovič doktor Šusteršič Pogačnik Povš Win Paarová Gruden Jankovič Bauer Schwarz Chorvat Navrátil Čecho Jeglič Záhřeb Kress
8 article
lelavlutb distslu lenavola h ime dojžsáe
10 article P lavti mu.
P lavti mu. Hrozí nová válka? M. Z Kolína n. R., 24. srpna. (Zvl. tel. „N. L.“) Dle sofijské depeše „Köln. Ztg.“ připra- vuje se na Balkáně skutečně novásráž- ka, způsobená vpádem tureckého vojska do území západně od Mari- ce. Potvrzuje se úřadně, že Turci obsa- dili Kirdžali. Turecko chce válce, nebot považuje chování se velmocí za tichý souhlas svých dosavadních kroků.ono Přímé vyjednávání Bulkarska s Portou. Z Cařihradu, 24. srpna. (K. k.) Na infor- movaném místě se proslýchá, že Načevič. jenž včera navštívil velkovezíra, dostal ze Sofije instrukce, aby jednal neprodle- ně a oficielně s Portou. Soudí se, že bude pokračovati v důvěrném jednání o Dri- nopoli, které dosud konali prostředníci. Z Caříhradu, 24. srpna. (K. k.) Se strany bulharské prohlašují se za předčasné pověsti. že Načevič dostal ze Sofije instrukce pro při- mé jednání s Portou. Konstatuje se však, že je na obou stranách přání, dospěti k rozřešení všech příslušných otázek. Je naděje, že se t podaří.
Köln Načevič Kolín Balkán Mari Turec Turecko Cařihrad
11 article
Z Caříhradu, 24. srpna. (K. k.) Bývalý ta- jemník bulharského vyslanectví v Cařihradě Dobrev sem přibyl, by podporoval Nače- viče při vyjednávání.ds m elcitnakní dle Norddeutsche“ žie ateo oi Z Berlína, 24. srpna. (K. k.) „Nordd. Allg Ztg.“ píše v týdenní hlídce: Ve východních zá- ležitostech nebylo posledního týdne pozoro- vati další reakce proti přirozenému jen po- zvolna pokračujícímu vyjasnění. Mezi Bulhar- skem a Tureckem bylo zahájeno po ukončen pohybů vojska tureckého za Maricou uvol- nění, které asi nebude novými příhodami po- rušeno. Všecky mocnosti se budou i nadále snažit, jednati o nerozřešených otázkách tak aby opětnému porušení míru bylo zabráněno i. Řecká armáda domů.páleati Z Athen, 24. srpna. [Ag. d. Ath.) Králov- ským dekretem bylo sedm tříd pozemní armá- dy propuštěno domů. Město Dedengač, jež bude co nejdříve obsazeno Bulhary, je opu- štěno řeckými a mohamedanskými obyvateli, kteří se odebrali na řecké území. Ministerská rada se usnesla zvýšiti počet divisních generálů na 5 a brigádních gienerálu na 13. Povýšení generálů bude provedeno v nejbližší době.
Bulhar Cařihrad Berlín Turecko Marica Králov Dedengač
12 article Politický přehled.
Politický přehled. 7emě české. v Posl. dr. Lodgman jakožto nacionální holsteim dotabiv tederalista, onoslanovote vea Posl. dr. Lodgman, státník, který každé neděle má novou myšlenku stát zachraňující. ve včerejším „P. Tagblattu“ široce i dlouze rozvinul myšlenku provedení národnostní auto- nemie v celém Rakousku a s nepopíratelnou vřelostí chopil se kopí proti pojmu „všeobee- néhotrakušanství“, jímž stát pokouší se zakrýti přání jednotlivých národních kmenů, ačkoli jeho povinností ve stoleti nacionalismu státně politickým opatřením zabezpečiti neobmezo- vaný národní život osmi jednou již stávajících svých národností. Jak tuto myšlenku uhájí dr Lodgman vůči alpským spojencům našich Něm- ců, jest jeho věcí jakož není vyloučeno, že jeho náhlý apoštolát národnostní autonomie pro všech osm národnosti rakouských jest pouhým taktickým fortelem na oblomenou té části ně- meckonacionálního Verbandu, která tak de- monstrativně protestuje proti neodkladnosten Němců v Čechách a výslovně pochybuje o pro- veditelnosti chomutovských resolucí.al av Co se týče chomutovských usnesení, mysl dr. Lodgman, že je bude na říšské radě citit
Posl doktor Lodgman Němec Rakousko Německo Čechy
14 article
a poušti se do nacionálně filosofického vý- kladu o paritě v zemské správní komisi i do- spívá k závěru, že rovnoměrné zastoupení komisi ve skutečnosti ani možno není, poněvadž tu musí vždy někdo býti, kdo v případě rov- nosti hlasů rozhodne. Rovnoměrné zastoupen neodpovídalo by prý ani poměru sil obou ná- rodností v zemi ani německým požadavkům, poněvadž prý tyto nikdy nezněly víten smysl. že zemský výbor musí sestávati ze stejného počtu Čechů a Němců. Spíše prý nevlědom ě [„unbewusst“) kryje se za tímto požadavkem nyní se vyskytlým touha po rozdělení zem- ského výboru ve smyslu Frenglových návrhů Vláda měla prý ovšem, dosazujíc zemskou správní komisi nikoli na základě zemského zřízení, nýbrž podle císařského statutu stano- viti, že komise má pracovati ve dvou samo- statných národnostních odděleních. Jmeno- vání úřadníků mělo prý býti ponecháno ná- rodnostním oddělením, v každém případě mělo se díti podle návrhů oddělení, komise měla býti zavázána k tomu, zemský rozpočeť sta- noviti podle národnostních stanovisek.
Čecho Němec Frenglový
15 article
Posl. dr. Lodgman je ve víru událostí zje- vem, jakému Němci sami říkají „podivuhodný sejček“. Ačkoli první pokřik Němců hned po dosazení zemské správní komise zdvižen byl proti statutu v ten vyslovený smysl, že za- stoupení Čechů i Němců v ní mělo býti napro- sto paritní, popírá dr. Lodgman, že by něco takového bylo žádáno bývalo a přípouští ovšem hned v zápělí, že tento požadavek jest pouze „neuvědomělým (!!) projevem žádosti po rozdělení zemského výboru a že vláda svou zemskou komisí měla postaviti jakýsi model národnostních sekcí pro zemský výbor — nej- novější to německá marotal Jmenování če- ského úřadníka finančním referentem budou prý Němci ovšem považovati přímo za vyzý- vavost, ačkoli zemského finančního referátu. když bylo v něm nejhůře, výslovně se vzdali Tohle všechno bude prý vládě na říšské radě předestřeno a ještě prý něco více, nebot přání Němců týkají se také státní správy a mohou beze všeho z části splněny býti cestou nařízení. Jsou prý vesměs zásadní povahy, od- vozené od pojmu samosprávy, a žádná vláda. ať jakákoli, nebude prý se moci jim vyhnouti V boji národností je prý stát stranou a v če- ské otázce musí prý se rozhodnouti pro Něm- ce anebo proti nim a to v nejvlastnějším zá- jmu co nejrychleji.ano lov Zásada, že stát musí se rozhodnouti proti nějaké národnosti, v Čechách buď proti Němcům anebo proti Čechům, že tudíž v zájmu jedné či druhé národností musí jednu nebo druhou potírati, jest nejžalostnější výrobek Lodgmanových meditací i s jeho „unbewusst závěrkou, že nerozhodne-li se stát proti če- chům, Němci se postarají o poškození nej- vlastnějších zájmů státních, což jest vlastně základním motivem, těchto Lodgmanových sami.
Posl doktor Lodgman Němec Čecho Lodgmanův Německo Čechy
16 article
článků. b Další pověstí o oktroji. Německé listy zaznamenávají pražskou depeší vídeňské korespondence „Nachrich- ten, podle kteréž osobnost vládě blízká sdé- lila, že látka případného vyrovnial cího oktroje obsahovati bude v podstatě rozší- ření práv jazyka českého u soudů, po případě rozšíření smíšeně jazykové kompetence, a že komplex nového zemského zřízení a voleb- ních zákonů bude míti ustanovení, podle kte- réhož předseda zemského sněmu bude míti právo každého poslance, který by jednáni sněmovní rušil, vyloučiti na kratší či delší do- bu ze sněmovních schůzí. Také prý pomýšlí se na nový volební řád v obcích, v nichž by se zaručila práva zastoupem ensoivdu es Resoluce národně-sociální. ulbie Na včerejším sjezdu zemského zastupitel- stva strany národně-sociální byly přijaty re- soluce, z nichž první vyslovuje nejrozhodnější protest proti porušení zemské ústavy král
17 article
unmstolog v oilnáio., žměnsenl oj dlaT daš 99ág Bj5volí . znnobalě aslanslo., ainla sinnro mntuají.
18 article
Českého patenty a nařízeními ze dne 26. čer- vence. Druhá resoluce žádá, aby neodkladně provedeno bylo nařízení téhož, v první reso- luci protestovaného patentu vypsáním voleb do zemského sněmu, načež buď ihned svolán sněm s výhradným úkolem volby do zemského výboru a volební reformy na základě vše- obecného hlasovacího práva i pro ženy a za- stoupení menšin. Potom svolán býti má nový sněm na základě nového volebního řádu. Další resoluce zmocňuje poslance nár.-sociální strany, aby působili energicky k tomu, by ani společný klub na říšské radě, ani stálý výbor bývalého svazu zemských poslanců, ani žádná z politických stran nezúčastnily se žádného obnovení smiřovací akce s Němci, pokud bu- de nynější vláda u vesla a dokud nebude od- volána zeměpanská správní komise. Resoluce 4. vyslovuje se s největší, rozhodností proti vládním přípravám „oktrojování čehokoli “, co bylo součástkou vyrovnací akce česko-ně- mecké. Resoluce č. 5. žádá permanentní ko- misi bývalého svazu českých zemských po- slanců, aby akci proti absolutismu v Čechách a proti porušení zemské ústavy co nejrozhod- něji prováděla.
Němec Čechy
19 article
Co do říšské politiky žádá v nové řadě resolucí resoluce 1., aby poslanci strany ve společném klubu posílili do krajnosti stupňo- vaným oposičním postupem oposici proti dneš- nímu vládnímu systému až do znovuzave- dení ústavních poměrů v Čechách a pádu zod- povědných činitelů dnešního ústavního pře- vratu v zemi. K nejbezohlednějšímu boji za zvrácení dnešního systěmu vedle mnohých ji- ných motivů, v resoluci uvedených, nutí také jazyková anarchie v severních Čechách a pro- následování menšin v zemích českých i Dol Rakousích. Druhá resoluce této řady obsáhuje invektivu na velké kluby české na sněmnu na říšské radě, že nevyvodily pro svůj postup na říšské radě v čas důsledky z německé ob- strukce sněmovní. Důsledky pro postup če- ských klubů ovšem neurčují se na sjezdech národně-sociálních, ani co do momentů časově minulých, ani do budoucnosti. Na konec do- poručuje zemské zastupitelstvo strany nár.- sociální stoupencům strany, aby vytrvali v zá- pase proti zdražení piva a tím — — odepřeli c. k. správní komisi prostředky k vedení ab- solutismu. natelie
Čechy Dolo Rakousy
20 article
sbde Německý nacionální Svaz sekundantem Němců v Čechách. dvnon aobslecisnož nocts V článku o „souručenství německém pr věc Němců v Čechách“ ujišťuje „N. Fr. Pr.“ , že v boji o českou otázku, vnesenéma chomutov- skou, nestatečnou jinak resolucí do říšské rady, německý Nationalverband bude něme- ckým zástupcům z Čech prokazovati služby — sekundantské. Celý Nationalverband bude prý nucen s tím počítati, že německý lid v celám Rakousku má silné porozumění pro nutnos souručenství. Němci v posledních letech stál oproti velmi působivým společným akcím Če- chů a Slovinců, těchto nositelů slavismu v Ra- kousku a hospodářská propaganda, kteráž jménem slovanské myšlenky s velkým výsled- kem byla provozována, stala se německému duchu podnikavosti velmi nepříjemně elielnou Touto hospodářskou propagandou slovanskou a vzájemností mezi severními a jižními Slovany v říši, velikou to moci, pozorujíc přý „vlákna z Čech do Krajiny vedená, haranguje „N. Fr Presse“ alpské Němce, jimž namlouvá, že se v německé části Čech bojuje zase jednou za věc všech Němců v Rakousku, ačkoli prý se některým příslušníkům Nationalverbandu ne- dostává srdee k tomu, takže hledají vytáčky v rozdílech mezi vládní většinou a pracovn většinou. Toť prý výmluvy, jež nestojí ani za řeč, a jsou jedině výronem špatného svědomí jednotlivců, kteří se cítění národního vzdalují Voličové jsou prý však pro bezvýhra d- nésouručenství, chtějí, aby v bojl, který prý bez viny Němců od Čechů tf) vnesen do říšské rady (chomutovskou resoluci!). Na. tionalverbund stál po boku Němců z Čech
Němec Krajina Čecho Čechy Francie Rakousko Francie Presse
21 article
hlidosůgz šen uleni Iávoližna směJeii omě
22 article
V úrobném prodejle ranní čislo » soba nea večerní zad Ve fliálkách na venkové ranní 6islo . . . . 10h večerní lnaeráty aplati so hotové napřed. Předplaceníž a inserty příjíma administrace v Marianské ul., E. Tam nacházejí se těž redakcec, tiskárna a szpedlne „Národních Listů“. Rukopisy se novracsjí n le lev
23 article
v něm vytrval. Nationalverband bude v bit- vách Němců z Čech s nimi státi, a jestliže vlá- da bude se v českých otázkách chovati dvoj- smyslně, bude musit na místěvo chomatovské resoluce nastoupit nedvojsmyslné sřeknutí se se strany Nationalverbandu. nb oli Posl. Dobernig o stanovisku Nationalverbandu. K spolupracovníku štyrskohradeckého „Tagespost“ vyslovil se posl. Dobernig. před- seda alpského sdružení poslanců, v ten smysl, že pro něj jest jisto, žie alpští posl ai n ci dodrží národnostní solidaritus Němei vsudetských a karpatský ch zemích nezlomnč. Rovněž souhlasí všichni alpští Němci s tím, žentr vlánií Na- tionalverbandu jest politickou nutností.
Němec Nationalverbanda Posl Čechy
24 article
Rozhodnutí, zdali německý Nationalverband má zřejmě vstoupiti do oposice, nemůže býti učiněno ani 29. t. m. ve Vídni ani 7. záříl v Chomutově, nýbrž teprve při sestoupení se říšské rady. Bez velkého lomozu musí Němei chystati vážné rozhodnutí a teprve potom vzchopitisekúde ru, a ž budou u vlá- ženy všechny okolnosti rozhodu- jrcí akee. Neboť od jednání Nationalver- bandu na podzim závisí více než osud vlády, jednáse obytí činebytí parlamen- tu a ústavy, o jejíž üplně o chr om e ni žáďný svobodomyslný politik a vůbec žádný konstitučně smýšle- iicí člověk snažiti se nemůž e. Ne- chci však tajiti, že alpští poslanci neodmítají od sebe myšlenku, vštoupiti do oposice. Na- opak nám se směr vlády nehodí již dávno, my, až nadejde čas, budeme nejen zřetelně mluviti, ale i jednati. nvelay .01 an oHKřesťanští sociálové v Chomutově.ev Podle zpráv vídeňské kor. „Austria“ zdrželi se křesťansko-sociální důvěrníci na chomutovském sjezdu hlasování o budoucím stanovisku Nationalverbandu, poněvadž pova- žují otázku tuto za vnitřní záležitost Ver- ánra sezvr Jevi loasd vtzbe j (Nekalé zbraně německé. — Sjezd zá- stupců a úřadniků českých spořite- len v Polské Ostravě. — Církevn í
Nationalverbanda Vídeň Chomutov Vera Ostrava Austria
25 article
bandu. dnolboimrýie
26 article
eboteb sZe Slezska.
Slezsko
27 article
úřady ve službách germanisace ilojpolonisace.) Německá úzkost před možným polským proti- německým postupem v Těšínsku jest opravdu veli- ká. Nemine takřka ani jediného týdne, aby něme- cká žurnalistika neavisovala nové nebezpečí pro Němce. Nemusíme snad ani dokládati, že věci ne- mají se prozatím tak tragicky, jestlížé je ale ně- mecký tisk takovými dělá již dnes. pak jesl zřej- mo, že Němcům jde o nastřádání značnějších sum, které budou použity k útokům jak na Poláky, tak na nás. A tu je zase zajímavo povštmnouti si, co Němei opět hodlají podniknouti. Tentokrát, jak se zdá, níc jiného, než opětovně pokusiti se o kolo- nitaci německých rolníků na národnostně ohrože- ných místech. Pozemkový fond „Nordmarky“ ne- slačil a tak usiluje se o nové prostředky, které z „drehých soukmenovců“ se mají vymačkati pouka- zováním na hrozicí nebezpečí ze „Spolky zem- skie“ která založena byla polskými rolniky za tim účelem, aby mohl býti kounen velkostatekv
Němec Polák Těšínsko
28 article
Konské. Z jednoho případu udělá německý tisk soustávneu akci, která ohrožuje pochybné něme- cké državy a leď awerthe Volksgenossen“ plaťtel s Jest pravda sice, že Němci vi poslední době zaznamonávají jim nepříznivý přesun půdy, pokud jde o velkostatky, ale to, co se stalo, ještě stále není ničím. Dnes jsou ve Slezsku všechny velko- statky v držení německém až našest. Z těchto šesti pak jest pět velkostatků českých a ani je- den z nich neohrožuje německé posice, poněvadž jsou vesměs v obcích českých. resp. polských. Je- diný polský velkostatek v Konské ohrožuje Něm- ce, ale jen potud. pokud ádou na výboj. a sisnel Talo německá „ztráta však jest plně vyvá- žena zase tím, že do německého držení v posled- ni době přešly dva české podniky průmyslové. A- dámkova továrnav Raškovicích a pivovar ve Ště- bořicích, který přejal německý pivovar opavský. násladkem čehož jest úplně anulován přízuivý ho- spodářský přesun v náš prespěch, o klerém bylo možno mluviti ještě před nedávnem, Jestliže ně- mecký tisk slezský píše něco jiného, a jestližei c k. korespondenční kancelář pomáhá jeho vývo- dy rozštřovati po celém Rakousku, pak sluší kon- statovati, že jde opět jednou o pověstné malovánt
Němec A dámkův Konská Slezsko Německo Tala Raškovice Šta Rakousko
29 article
Vyznamenaní italští důstojníci k audienci. Z Lázní Blu, 24. srpna. (K. k.) Generál ar- nády italské senator Caneva, italský vojenský staché ve Vídni podplukovník nobile de Albricci. kapitán hr. Frunchini a poručík hr. Della Chiesa přibyli sem dnes ráno a ubytovali se jako hosté císaře v hotelu »Císařovna Alžběta«. Odpoledne byli přijatí ve slyšení. sre oo Pichonova řeč o situaci Francie, l e Z Paříže, 24. srpna. (K. k.) Ministr zahra- ničních záležitostí Pichon pronesl v Lons le Saunier na banketě svépomocného spolku, uspořádaném jemu na počest, řeč, v níž vy- slovil přesvědčení, že krise, která byla míru často nebezpečna a ve které Francie neustále a v plné a stálé dohodě se spojeným Ruskem a spřátelenou Anglií, jakož i ve spolku s kon- certem mocnosti pracovala o zachování míru, brzy bude ukončena. Dnes je nutno opět na- lézti mír a rovnováhu všeobecně projevených sil. Diplomacie francouzská vyjde z krise po- sílena. Nemusí se obávati zkla mání, protože se opírala jen o fakta. Ministr velebil živé spolek s Ruskem, který trvá už přes 20 let. a přátelství s Anglií, které brzo oslaví desíti- leté trvání. Pokojná, důstojná a věrná demo- kratická republika Francie jest oprávněnav obojím míti úplně jasno. Oboje zaručuje světu neocenitelné dobrodiní míru.
Caneva Albricci Alžběta Pichonův Pichon Saunier Vídeň Chiesa Francie Paříž Rusko Anglie lázeň Bl
30 article
Napjetí mezi Mexikem a Spojenými státy. Z Washingtonu, 24. srpna. (K. k.) Jak se proslýchá, jsou vypracovány plány, aby dívi- se amerického vojska, které se zúčastní ma- nevrů na hranicích mexických, byly vydatně sesíleny. Nyní je tam pod velením generála Cartera 11.000 vojáků, kteří maji zabrániti podloudnému dopravování zbraní do Mexika, jakož i povstalcům, ohrožovaným spolkovým vojskem, překročiti hranice. Je úmysl sesílíti vojsko to o 14.000 mužů, protože se soudí, že vojsko bude pak s to, aby nynější službu ko- nalo účinněji, anebo — bylo-li by třeba — utvořilo akce schopný expediční sbor. —onáss bida leleki obotlodo nie smll htižoq dteljmz 3 Mlekir ea
Carter Mexiko spojený stát Washington Mlekir
31 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Hospodyňská škola v Zakopaném. Škola tato (Szkola domowej pracy) zve se vlastně ústavem Kórnickým od místa, kde povstala. V Kórniku v Prusku na svém vel- kostatku založila ji vdova Jadwiga po slav- ném generálu Vladislavu Zamoyském, jež se- psala knihu o výchově dívek, kteráž byla pře- ložena do všech evropských jazyků“ a nyni vydává objemné dílo: Generál Zamoysk 1803—1868. Tom. I.—III. Poznaň. Pro vlaste- neckou výchovu polských dívek v kórnickén ústavu byl ústav tento úřadně uzavřen a ro dina hr. Zamoyškých z říše německé vypově- zena a musila celý svůj majetek v ceně 4 mi lionů opustiti a dáti v nájem. vmst Dodnes není rodině dovolen návrat, led se zvláštním svolením zahraničních úřadů. Rodina zakoupila velkostatek zakopan ský v Haliči; šlechetná patriotka přenesla do krásné krajínky v Kužnicích uprostřed hor lesů a bystřin svůj ústav, jejž u vzácném věku 82 let se svou deerou Marií řídí. Syn Vladislav rozšafný a demokratický muž, jenž vedl přes 20 let s velkým sebeobě- továním zvětový spor o Mořské oko a šťastně cbživené území proti Maďarům své otčině uhájil, spravuje rozsáhlý svůj velkostateka četné průmyslové a obchodní podniky sám. škola v Kužnicích sestává ze tří oddělení- Žákyně musí prokázati ukončené školní vzdě- lání, jsou ze všech vrstev obyvatelstva, dcery aristokratické, drobné šlechty, měšťanské z nejchudších tříd. (V druhém a jediném toho druhu ústavu v Chiličkách u Varšavy jsou po- nejvíce chovanky zámožné, mezi loňskými účaštnicemi v Praze byla bar. Czopská, neo
Zamoyský Zamoysk Marie Vladislav rozšafný Maďar Zakopané Poznaň Halič Chiličky Varšava Praha Czopský
32 article
místodržitele knížete Fr. Thuna.) Doba učeb. ní má pro I. a II. oddělení, v nichž jsou divky z rodin zámožných, nejméně rok a přijímají se jen žákyně, jež dospěly 18. roku. O velikono- cích jsou až šestinedělní prázdniny. do Dle osnovy učební seznamují se žačky s pracemi v kuchyni, pekárně, mlékárně, špi- žírně, kredenci, prádelně, v šití a spravovánt prádla, v udržování veškerého nábytku, ve vedení hospodářství, pokladny a též i v pě- stování zelenin. Těmto pracem věnuje se hlavně doba dopolední. Odpolední hodiny určeny jsou procház- kám, četbě, dějepisu, zpěvu sborovému, by doma mohly účinkovati při mších, technické- mu rýsování a účetnictví. Začky samy si posluhují, věci své uklá- dají dle předpisů a vše vlastníma rukama vy- konávají. V III. oddělení je doba učební tříletá. V I. roce učí se: v prádelně 3 měsíce, ve skládání prádla 1 měsíc, v žehlení 2 měsíce v osvětlování 1 měsíc, v kredenci 2 1/2 měsíce. vludržování domácího prádla 1 měsíc, ve spra- vování oděvu a prádla 1/% měsíce. Velwvolnýcl hodinách zabývají se žačky ručními pracemi. V II. roce učí se v mlékárně 11/2 měsice. v pekárně 2 měsíce, v kuchyni II. 11/2 měsíce ve špižírně 1 měsíc, v nádvorním hospodářství 3 měsíce, v šití ložního prádla a udržování ná- bytku 2 měsíce, v ošetřování nemoených měsíc. V III. roce uči se v kuchyni I. 3 měsíce v šitína stříhu přádla 6 měsíců. olnbsč Při téte osnově bere se zřetel na sílu na schopnost žákyň, dle potřeby zastupují se žákyně navzájem. Všech žákyň jest 150, učitelek vedle po- mocnic 25, lákařem jest dr. Gaik, první asi- stent z vodoléčebného ústavu dra. Chramce.
Thun Začka doktor Gaik Francie
33 article
K pilnosli a úspornosti vedou se žačky tím způsobem,že za přičinlivost obdrž známky“ na něž se jim u pokládny výplat přes 70 K ročně. nánu h užlnoble manle Z obnosu toho kupují si nejnutnější po- třeby, ponejvíce části oděvu, ale větší obnos ukládají na svou spořitelní knížku, čímž se učí spořivosti. ažedad alllaq on Byl jsem svědkemzajímavé scény ni lme Při jedné návštěvě byl jsem ihned po při- jezdu uveden do pracovny paní generálové. Byl jsem překvapená staříčká paní stála v kruhu několika svých žákýň i učitelek vzne- šeně vzpřímena, se zářícím obličejem a vzní- cenýma očima, třímala vorukou maličkou kní- žečku a četla spisek „Znovuzrození ná- roda českého a posluchačky naslouchaly s utajeným dechem, myslíce asi při tom na znovuzrození své nešťástné ojezyzny. Avšak nadšení ustouplo, paní generálová přímo zajásala, když jsem jí doručil několik výtisků spisu drav Josefa Fuhricha v pol- ském jazyku, vydaném a zvýšeným hlasem pravila: Poslyšte, neobyčejně zajímavé: Oszczědnosé L nakazem patryjotyzmu (Spořivost — příkazem vlastenectví.) V tomto ústavu, v tomto domu, v této ro- dině, kde spořivost jest první zásadou, by spis ten přijat zajisté s nejopravdovějším po rozuměním. 2 A když jšem upozornil na našeho „Střá- dala“, vedeného p. řed. Procházkou a před ložil číslo se „Skargou“ dostoupilo nadšen v jásot: „Pojedeme do Prahy aby chom se tam poučily Poznamenati ještě slušno, že v ústavě je velká knihovna a že knihy žačky samy vážou neboť které chtějí, mohou se v dílně knihař ské vyučiti.
Fuhrich jš Skarga Praha Oszczědnosé L nakaz
34 article
leJaký duch vládne správou toho!o ústavu, význívá nejlépe z tohotožes sado smzov po listu paní hraběnky Zamoys ké: iaNaším jediným myšlením jest: povzneseni otčiny. A účelu ioho snažíme se dosíci ti- chlou prací, skromným plněním povinností ženy, v útulném zátiší krbu rodinného.bo le Výpnava do Prahy má pro nás účel poučný, učiti se z příkladů, jež nám Češi poskytují ve smětu práce, průmyslu, spořivosti, zá- sadnosti.vn os jiem Toužím tím poznáním zmohut- niti v našich chovankách poci síly životní, jaký tkví v pobratim- ském nám národě a čím bychom se státi mohli my Slované, kdybychom ty své uspaná sily sloučili ve snaze k jednomu moudrému a ušlechtilému cíli. Ale snažně prosíme uniknouti všelikým hlučným manifestacím, všelikým přepychům. poctám a pod. Snažně toužíme uniknouti všemu tomu. co by mělo nátěr politický, ano i společenský v širším slova smyslu, vůbec vystříci se vše- mu hluku a všem okázalostem. sl e no Prosím za omluvu těchto úvah, ale vede mne k tomu nesouhlas s ženským přepychem a péče o dívčí vzdělání.vajo leelainee Proríc ještě jednou srdečně za omluvu, připojují výrazy lel m bage sa od srdečné j dokonalé úctyd vžldnol on lnabaln Jadwiga Zamoyska. Zakopané, 14. srpna 1913. t5imlev 5Dejž nám bůh, abychom se i my dočkaii takých šlechtičen nejen ducha, ale i rodul a Fr. L. Hovorka. siv
Čech Slovan Proríc Zamoyska L Hovorka Zamoy Praha Zakopané Francie dát já bůh