ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 58b321d0-8f16-11dd-aa25-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 104, person 78, work 6, org 10
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 23. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 231.
4 article
Naranní a večerní listy předplácí se V Praze v administracit na měste na čtvrt leta SK = s dvoji donáškou sa měste. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K o2 na měsi, Ve filiálkácho a K no Poštou a mésle. na riet . . . k s dvoji zásllkou na měsle na čtvrt ists : . . k so
Praha
5 title
Vecernt
6 article Vdámí-
Vdámí- V drobném prodejír ranní čislo o sobě . sa s večerní za dh Ve fliálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . 10 večerni . . . . . . . . 5b lnseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty příjíma administrnce v Marianské ul., a Tam nacházejí se taů redakce, tiskárna a expodlou „Národních Listů“ Rukopisy se nevrncej.
7 article
V Praze, 23. srpna. Po vojenské demobilisaci následuje dle dnešní „Reichspost“ demobilisace diplomati- cká. Rakousko-uherský velevyslanec v Petro- hradě hr. Thurn-Valsassina opouští své místo a zároveň odchází ruský velevyslanec ve Vídni šl. Giers. „Reichspost“ věnuje této diplomatické demobilisaci úvodní článek, němž praví, že oba velevyslanci odcházejí pro- to, poněvadž poměr mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem již není takovým, pro jaký oba vy- slanci byli na svá místa určeni. Jako smířlivá nálada mezi Berlínem a Londýnem svítí nyn nad Evropou, tak sblížení mezi Petrohradem a Vídní jest neobyčejným ulehčením situace a zmírněním válečného nebezpečí pro Evropu. Pokud se týče nástupce hr. Thurna-Valsassi- ny, sděluje se najisto tolik, že kn. Fürstenberg. dosavadní vyslanec v Bukurešti, jím nebude. „N. Fr. Presse“ rozepisuje se také na první straně o změně rak.-uh. velevyslance v Petro- hradě a horlivě zastává názor, že diplomati- cká služba musí přestati býti vyhražena šlech- tickým kruhům. „Občanstva musí býti použi- to, aby přestala vládnouti ve vnější politice pustota a prázdnota,“ praví „Neue Fr. Presse“ a ukazuje nejen na příklady z anglické a fran- couzské diplomacie, kde nešlechticové uká- zali svoji duševní převahu, ale i na státníky jako Pašič a Venizelos. Pokud se týče Petro- hradu, praví, že tam potřebujeme obchodníka na místě velevyslaneckém, který umí dobře počítat a je ozbrojen proti každé lsti.
Thurn Valsassin Valsassi Fürstenberg Neue Pašič Venizelos Praha Petra Vídeň Rakousko Uhersko Rusko Berlín Londýn Evropa Petrohrad Bukurešť Francie . Presse petrahrad
8 article
Na tento obchodní moment upozorňuje úvodník „Zeitu“ ovšem ve smyslu vnitřní po- litiky. Žádá, aby po demobilisaci vojenské ná- sledovala u nás mobilisace hospodářská, oži- vení všech složek výroby a obchodu, aby bylo zabráněno vzrůstu nezaměstnanosti. Musí se u nás začíti nejprve uvnitř s prací pro hospo- dářské ozdravění a státu nastává tu povinnost investiční politikou mobilisovati hospodářské síly této říše ku práci a růstu, nezbytnému pro rozvoj říše a její síly. Stavba průplavů, získá- vání materialií pro naše prostředky dopravní, investice telefonní, stavba nových ústavů a kliník atd., to všechno jest nejblížší a naléha- vou povinností státní správy nejen vůči kul- turním, ale i hospodářským potřebám obyva- telstva. Kdo chce získávati, musí také inve- stovati, a to jest povinností nejen ministerstva železnic. obchodu a veřejných prací, ale také a ne v poslední řadě ministerstva vyu čo- vání.
9 article
K demobilisaci diplomatické je dobré za- znamenati hlas římského dopisu o poměru Rakousko-Uherska a Italie v „Deutsche Volks- zeitung“, v němž citují se vývody vládě italské blízkého listu „Perseveranza“, který píše Máme dojem, že Maďaří, kteří Slovanstvu jsou ještě většími nepřáteli nežli Němci, dosud maj příliš velký vliv na zahraniční politiku říše rakousko-uherské a že tudíž vnitřní národ- nostní důvody stěžují asi každému ministru zahraničních záležitostí volbu a sledování urči- tého cíle. „N. W. Journal“ také se zabývá na úvodním místě poměrem Italie a Rakousko- Uherska. Soudí, že poměr ten projevy se stra- ny italské i se strany našeho mocháře jest nyní lepší, než kdy jindy, ale zle se durdí na to, že známými výnosy terstského místodržitelství se urážejí Italové. A na konec ovšem obviňuje „N. W. J.“ — jižní Slovany, že oni jsou toho příčinou, kteří boj proti Italům začali.
Maďařit Němec N W Italos RakouskoUhersko jižní Slovany Deutsche Volk
10 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. Turecký postup. M. Z Kolína n. R., 22. srpna. (Zvl. telegr „Nár. Listů“.) „Köln. Ztg.“ oznamuje ze Sofije. že u Hermanli byla spatřena létadla a u Svi- lena (Mustafa paše) je pozorován neobyčejný pohyb tureckých oddílů, takže není vyloučena možnost, že Turci při vhodné příležitostia za vhodné záminky překročí staré hraniee Bulharska, vnucujíce tak Bulharsku novou
Köln Mustafa Turek Kolín Bulharsko Hermant
11 article
válku. Rozhodující vojenské kruhy hledí vstříc nové válce ne bez naděje. Bulharsko činí opa- tření dle toho. Otázka Drinopole. Z Londýna, 22. srpna. (K. k.) Jak se do- vídá „Reuterova kancelář“, není v Londýně ničeho známo o tom, že by velmoci byly při- jaly definitivní návrh stran Drinopole. Z Vídně pocházející zpráva o nastávajícím podání ko- lektivní noty v Cařihradě považuje se tudíž za předčasnou. Pokud jde o ujištění, daná otomanskou vládou, soudí se, že tím jest od- straněna přiostřená otázka, týkající se územ na pravém břehu Marice. Vyjednávání ve příčině Drinopole trvá a douf se, že co nejdříve povede k určité- mu návrhu. Z Vídně, 23. srpna. Z oficielních depeší, které došly z Londýna a Berlína, vychází na jevo, že otázka drinopolská není dosud ve stadiu blizkém rozřešení na prospěch Turecka. Jisto jest, že se o otázce finančního bojkotu stále uvažuje, a rov- něž nepochybně třeba uvažovati, že přes od- por konservativních kruhů nemá ruská vláda nejmenší chuti mlčky přihlížeti k rozřešení otázky drinopolské na prospěch Turecka Proto včerejší soukromé depeše, které označo- valy již za fait accompli, že Drinopol zůstane tureckým, postrádají úplně podkla- du věrohodnosti.
Marika Bulharsko Drinopol Londýn Vídeň Cařihrad Berlín Turecko Reuterův kancelář
12 article
Z Paříže, 23. srpna. Cařihradský zpravo- daj „Matinu“ oznamuje, že ruský velvyslanee u Porty šl. Giers měl včera dlouhou roz- mluvu s bývalým tureckým velvyslancem ve Vídni Osmanem Nizamem bejem ve pří- číně Drinopole. Vyjednávání týkalo se even- tuelních kompensací, za kterých by bylo Bul- harsko ochotno vzdáti se Drinopole, Bulharske žádá prý, aby za Drinopol dostalo Lozengrad jakož i záruku, že opevnění Drinopole budou zrušena. Otázka drinopolská bude rozřešena v nejbližších dnech. Z Paříže, 23. srpna. (K. k.) Pod nadpi- sem „Skutečné rozřešení“ píše „Figaro“ Ruská diplomacie si pořád ještě přeje, aby Drinopol byl vrácen Bulharům, jak to vý- slovně předpisuje smlouva londýnská, na kte. rou Turecko přistoupilo. Byl by to však spíše finanční než diplomatický nátlak, který by mohl Portu pohnouti, aby vydala Drinopol.
Matin Port Giers Nizam Figaro Bulhar Paříž Vídeň Drinopol Turecko
13 article
Aby Porta byla donucena vykliditi i Drinopol, bylo by třeba vojenského zakročení Ruska, to jest veliké války se všemi jejími nebezpečími. Je pochopitelno, že ruská vláda nepřejala by tak velkou zodpovědnost s lehkým srdcem. Je přirozeno, že pomýšlí na to, aby zachovala Evropě mír, který byl by velmi vážně ohro- žen, v případě rusko-tureckého konfliktu. Ru- sko se pokusí zjednati smlouvě londýnské platnost všemi pokojnými prostředky. Není ostatně nemožno, že Turci budou žádati kon- cese. Zatím však mohla a musila by po bul- harské demobilisaci následovati turecká. Bul- harsko ponechá ve zbrani nanejvýš 30.000 až 40.000 mužů oproti 300.000 Turků. Takový ne- poměr je vskutku trochu silný. Turecká vláda mohla by propustiti bez nejmenšího nebezpečí valnou část svého vojska. To by bylo zjevným zlepšením situace, která se už dnes jeví býti očividně lepší. Drinopolská deputace v Berlíně. Z Berlína, 23. srpna. (N. Fr. Pr.) Drinopol- ská deputace, která navštívila již Vídeňa Petrohrad, zavítala včera do německého zahra- ničního ministerstva a předložila zástupci stát- ního tajemníka šl. Stummovi memorandum. Členové její prohlásili, že jsou odhodláni obě- tovati raději životy, nežli by se stali bulhar- skými poddanými. Dle „Vossische Ztg.“ pro- hlásil šl. Stumm: „Byli jsme vždy přáteli Turecka a stáli jsme v rozhodných momentech vždy po boku. Zachováme se vždycky tak neopustíme vás ani nyní.
Port Turek Stumm Drinopol Rusko Evropa Berlín Francie Turecko Vídeňa Petrohrad Vossische Ztg
14 article Turcí v Kírdžal.
Turcí v Kírdžal. Ze Solije, 23. srpna. (K. k.) Dle úřadních zpráv vtrhlo vojsko turecké do Kirdžali u sa- mých hranic Starého Bulharska. Obyvatelstvo tamější prchlo v panice do vnitra země. Vlá- da podnikla důtklivý krok u velmocí. Finanční bojkot Turecka. Z Petrohradu, 23. srpna. Porta prohlásila na ruskou pohrůžku finančním bojkotem, že první výsledek tohoto bojkotu bylo by přeru- šení veškerých reforem v Arménii. Proto také by se vlastně arménská otázka přiostřila, což Německo asi nepřipustí. Z Berlína, 23. srpna. „Vossische Ztg.“ oznamuje z Petrohradu: Ve vyjednávání mezi velmocemi, aby se protí Turecku zahájil fi- nanční bojkot, se energicky pokračuje. Bulhaří v Thrakii. Z Athén, 23. srpna. (K. k.) Ze Soluna se sděluje: Město Gümüldžina bylo dnes řeckými úřady po podpisu řádného protokolu vojsku bulharskému odevzdáno. Pravidelné vojsko bulharské objevilo se před Xanthi. Řecké úřady chtěly odevzdati město po podpisu řádného protokolu. Bulhaři však odepřeli jej podepsati. U Dedeagače neobjevilo se ještě pravidelné bulharské vojsko. Úřady řecké očekávají pří- chod jeho, aby mu na základě řádného pro- tokolu město odevzdaly.
Port Bulhar Solija Bulharsko Turecko Petrohrad Arménie Německo Berlín Atény Gümüldžina Vossische Ztg
15 article
Demobilisace v Bulharsku. Ze Sofije, 23. srpna. Demobilisace stále po- kračuje. Veškeří záložní důstojníci pěších plu- ků vrátili se již domů. Jednání mezi Bulharskem a Tureckem. Z Cařihradu, 23. srpna. Pověsti, že oficieln vyjednávání mezi Portou a Bulharskem bylo již zahájeno, jsou předčasné, ale průběh důvěrných konferencí opravňuje k naději, že oficielní jednání záhy budou zahájena. V Ca- řihradě dokonce pomýšlejí na to, aby prove- dena byla záhy demobilisace armády. Bulharské žaloby na Turky a Řeky. Ze Sofije, 22. srpna. (K. k.) „Bulharská telegrafní agentura“ sděluje: Turecké vojsko zapálilo dne 6. srpna obec Kočach na pravém břehu Ardy. Nepravidelné turecké vojsko za- pálilo za pomoci řeckého obyvatelstva bulhar- skou obec Syluk. Turecké vojsko dopouští se nejtěžších výtržností proti Bulharům, plenic jejich majetek a przníc ženy a dcery za při- tomnosti jejich otců a manželů. V Okresu sěr- ském byly všechny obce horské krajiny Řeky zapáleny a majetek vesníičanů vydrancován. Vše, co se dalo odnésti, bylo odcizeno. Při- kročuje se ku prodeji tabákové sklizně Bul- harů, jež byla požárem ušetřena. 2000 ture- ckých liber bylo vynuceno na obyvatelích obce Kubaliště v okresu dramském a všechny ženy tam byly znásilněny. Vojíni svlékají ženy a dítky, hledajíce u nich peníze. Všichni no- táblové, kteří nemohli uprchnouti, byli po řadě předvoláni a usmrceni. Ve všech vsích jsou kněží donucováni sloužiti bohoslužbyv řeckém jazyku. V klášteře sv. Dimitrije byly spáleny svaté knihy. Mezinárodní komise pro vyšetření ukrutnost na Balkáně.
Řek Bulhar Bulharsko Sofijá Turecko Cařihrad Ca Kočach Balkán svatý . Dimitrij
16 article
Z Vídně, 23. srpna. (N. Fr. Pr.) Včera dlel ve Vídni několik členů mezinárodní komise, setavené k podnětu Carnegiovy nadace, která si obrala za úkol vyšetřiti na místě, co je prav- dy na ukrutnostech, z nichž se balkánské státy za války navzájem obviňovaly, a zjistiti hospo- dářské důsledky balkánské války. Jsou to po- slanec dumy Miljukov, francouzský posla- nec Godard a americký profesor Dutton Za Německo vyhlédnutý člen komise prof. Paszkowski vyšetřovací cesty na Balkán se nezúčastní, protože v tom v posledním oka- mžiku zabránily služební povinnosti. Členové komise odjeli včera večer z Vídně do Běle- hradu, kde zdrží se několik dní, načež patrně navštíví Solun. Členové její hodlají navštíviti jednotlivá větší místa na železniční trati Solun- Cařihrad, která byla dějištěm války, jako Dojran, Demir Hissar, Seres a Dramu, načež odeberou se do Kavaly navštíví Athény, Ca- řihrad a Sofiji, z nichž podniknou vycházky na různá bojiště, zejména ze Sofije do Kysten- dilu a Dubnice. Přesný směr cesty komise ne- byl stanoven a říditi se bude dle výsledku vyšetřeného materiálu. Po skončeném vyšetřo- vání, které potrvá asi 4 neděle, zajedou d Paříže a výsledky své cesty shrnou v pamět- ním spise. Rakouský člen komise říš. poslanec prof. dr. Redlich přibude dnes do Vídně rozhodne se tu o své účasti na vyšetřovací costě.
Carnegiův Miljukov Godard Dutton profesor Paszkowski Demir Sofij doktor Redlich Vídeň Francie Německo Balkán Běla Cařihrad Atény Ca Dubnica Paříž Soluna hrad Sere a Drama
17 article
Albanští mínístří v Italií. Z Vallombrosy, 22. srpna. (K. k.) Alban- ský ministr zahraničních záležitostí Mufi bej přibyl sem s albanským ministrem spra- vedlnosti Pogou bejem. Též generální tajem- ník italského ministerstva zahraničních zále- žitostí Demartino sem přibyl. Albanšt ministři měli dlouhou rozmluvu s italským mi- nistrem zahraničních záležitostí markýzem d San Giuliano. Mufid bej a Poga bej od- jedou zítra ráno do Říma a pak do Vídně. Rakouský a ruský vyslanec v Bělehradě na dovolenou. Z Bělehradu, 23. srpna. (K. k.) Vyslanec rakousko-uherský šl. Ugron nastoupil delš dovolenou na zotavenou. Zároveň odebral se na dovolenou též vyslanec ruský šl. Hart- wig. Italská válečná loď v Dedeagačí. Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Italská vá- lečná loď připlula k Dedeagači.
Hart Alban Řím Vídeň Bělehrad Cařihrad Sana Giuliana
18 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Tří cesty býv. poslance Petersa. Bývalý zemský poslanec inž. Peters, organisaci německých poslanců divoký, svým smýšlením zpola Schönererovec, zpola Wolfo. vec, uveřejníl dnes v Bohemií“ článek o všech cestách pro dosažení hlavního požadavku Němců v Čechách: národnostní samosprávy. Usoudiv, že Němci v Čechách vlastně ne- žádají plné samosprávy, jež by dána byla sa- mostatnou provincií „Deutschböhmen“, nýbrž že jsou skromnější, obmezivše se na požadav ky, obsažené v návrzích býv. posl. dra. Fren- gla, vykládá inž. Peters, jaké sebezapření Němci musili uložiti, když při požadavcích Frenglových se spokojili hospodářsky s po- chybným rozdělením zemského výboru a s ma- lomyslným rozpočtovým klíčem a s klíčem pro úřadníky, a když jazykově neuplatňovali kul turní převahu němčiny, nýbrž připustilí pře- kladárnu. Inž. Peters upozorňuje, že Němci musil takovým způsobem snížiti své požadavky, po něvadž němečtí poslanci se dali na cestu par lamentárního jednání, na kterou je odkázal pochybní jich přátelé. Tuto cestu nazývá inž. Peters prvou ce- stou a uznává ji pouze za záštity obstrukce poněvadž jen tato záštita způsobuje, že ne- německá většina sněmu nemůže využíti své přemoci. Po této první cestě se však nedo- spělo k cíli a po zmaru dorozumívací akce jsou Němci stejně volni jako byli dříve, konstatuje posl. Peters a zdůrazňuje, že nyní opět jako německý program neztenčeně platí požadavky Frenglovy. Poněvadž tato první cesta zůstala bez- úspěšna, zbývá Němcům dle mínění inž. Pe- tersa pro splnění jejich požadavků jedině toliko cesta druhá: vynutiti si příznivou ok- trojírku. A proto chce inž. Peters, aby ten třetí činitel, který by mohl žádané oktrojírky provésti, byl německými politiky náležíte
Petersa Ing Peters Němec Frenglový Frenglův Čechy Bohemia
19 article
zpraven o německých tužbách a to velikou agitací v německém lidu; kdo by pro tuto prá- ci neměl dost odvahy, ať odstoupí stranoua nechá ji novým silám, třeba nové generaci, praví inž. Peters patrně na adresu nynějších vůdčích politiků německých. Pokuď jde o požadavek oktrojírek, me tedy inž. Peters dost odvahy, aby veřejně vy- slovil osobně, co potají jest vroucím přáními jiných německých politiků, z opatrnosti dosud mlčících. Nejzajímavější část úvahy Petersovy zá- leží však v malém odhalení, jež učinil o prů- běhu chomutovského sjezdu, aby inženýrsky přímočárně odhadl schůdnost své druhé cesty. t. j. oktrojírek. Inž. Peters totiž dnes sděluje, že na sjezdě chomutovském bylo sděleno, že jedna skupina — inž. Peters míní, že skupina ta sídlí v Čechách — zamítá cestu oktrojírek; kdo ji tvoří, nebylo v Chomutově referováno, ale inž. Peters považuje skupinu tu za velmi mocnou, poněvadž se jí celé německé posel- stvo dalo od cesty oktrojírek odvrátiti. Inž. Peters píše dále, že v Chomutově byla cesta první, cesta parlamentní dohody označena za neschůdnou, jakož je ve skutečnosti prokázá- no, a za ještě neschůdnější pro budoucnost. A poněvadž se zamitá také druhá cesta t. j. cesta oktrojírek, táže se inž. Peters, co se tedy má v budoucnosti díti a státi, když žádná z obou cest není schůdna pro dosažení něme- ckých požadavků?
Peters Ing Petersův Čechy Chomutov
20 article
Inž. Peters rozřešil si tuto otázku tím způ- sobem, že míní, že teď je možna pouze nová, třetí cesta, cesta vytáček. Touto vytáčkou, soudí inž. Peters, by se dospělo zpět na první cestu a to tím způsobem, že by Němci upra- vili své požadavky národnostní samosprávy tak, aby znamenaly menší břemeno, takové, se kterým by se mohlo jíti po cestě prvé, t.j. cestou parlamentního jednání. Stačilo by, dí inž. Peters kousavě, aby Němci odložili poža- davky, jež právě znamenají národnostní samo- správu, a aby je roztřídili v etapy. Stačilo by, praví inž. Peters, aby Němci tyto svoje požadavky odvolali nebo změnili, nebo nově upravili, dodává však, že k tomu se nepropůjčí nikdo z těch mužů, kteří před třemi lety je sestavovali. „Boh.“ uveřejnila článek inž. Petersa s poznámkou, že se k jeho závěrům nepřipo- juje. K čemu se vlastně nepřipojuje? K otázce změny německého programu, nebo k Peter- sovu úsudku, že z dosavadních německých politiků se žádný nepropůjčí k revisi něme- ckého programu pro česko-německé doroz- umění?
Peters Ing Němec Petra
21 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
22 article Manevry v jižních Čechách.
Manevry v jižních Čechách. Z Vídně, 23. srpna. (K. k.) Pro letošní větší manevry v jižních Čechách bylo stano- veno toto rozdělení: 13. září: Vojsko zaujme východiště operací. 14. září: První den mane- vrů. Zahájení válečného stavu stran, zajištění a výzvědné služby o 12. hod. v poledne. 15. 16. a 17. září: Druhý, třetí a čtvrtý den mane- vrů. 18. září: Pochod do stanic železničních, z nichž bude vojsko dopraveno zpět. 19. září: Zahájí se zpáteční doprava vojska drahou. Větší manevry řídí generální inspektor veške- ré ozbrojené moci pan arcivévoda František Ferdinand.
František Ferdinand Čechy Vídeň první den manvr
23 article
Záložníci se vracejí.
24 article
Ze št. Hradce, 23. srpna. (K. k.) Včera večer přijel sem opět zvláštní vlak s vracejí- cími se záložníky pěšího pluku č. 1. na cestě do Opavy. K uvítání dostavil se místodržitel a mnoho set obecenstva. Dámský komitét podě- lil vojáky doutníky a tabákem.
Hradec Opava
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Tábor u Lomnice nad Popelkou. Zítra 24. t. m. bude na Táboře u Lomnice nad Popelkou nově zbudovaná chata veřejnosti odevzdá- na. Chata opatřena jest verandou, jež v zimě vytá- pěti se může a jež pojme v sebe 100 osob. Z n pěkný pohled na Lomnici, ku horám Jizerským a na Krkonoše. V chatě mimo obydlí hostinského kuchyní jsou dvě místnosti hostinské; v patře pak veliká místnost, ložnice pro turisty a poutníky, vý- měnek „kaplánka“, v níž místní duchovní o poutích a letních pátcích za nepohody dliti a ku obřadům oblékati se mohou. Pod střechou prostranná půda, hodící se téžk přenocování. Chata, stojící v bezprostřední blízkost rozhledny, před 2 lety zbudované, má i svou lékár ničku a nejpotřebnější potřeby, kdyby turistu ne- hoda neb úraz stihl. Okrašlovací spolek lomnický vykonal další čás programu svého, Tábora se týkajícího, na prospěc naší české turistiky.
Lomnica nad Popelka Tábor Lomnice Krkonoše
26 article
Zbudování chaty, vnštřní zařízení a nábytek srovnání pozemku kolem, přeměnění jeho v libosad ohraničení plotem, příspěvek na úpravu cesty, kte- rá od Lomnice se koná, vše to vyžadovati bude nákladu 30 tisíc, vždyť stavba chaty stojí 21 tisíe korun. Okrašlovací spolek po snesení staré dřevěné rozhledny zakoupil starou hospodu, přikoupil oe záduší pozemek za 1000 K. vyslavil r. 1911 štihlou rozhlednu — dílo stavitele p. Václava Slaby — jež jak z blízka tak i z dáli pěkně se vyjímá a Tábora neznešvařuje. K ní vede od stanic Ploušnice a Kyjů nejbližší cesta. Tábor četně jest navštěvován. Letošního roku navštívilo ho 6000 turistů, na rozhlednu od otevření jejího v září 1911 do dnešního dne vystoupilo 16.000 turistů; o pouti svatodušní v jediný den na 2300 Stará hospoda, 100 let slojící, byla sešlá, a vy- stavěna místo ní nová, ktenou vybudoval p. Ed. Pe- šek, stavitel ve Dvoře Král., a jež svěřena jest ho stinskému p. Aloisu Pickovi osob.
Slaba Ed Král Picek Tábor Ploušnice
27 article
Zbytečno opakovati, že Tábor pro rozhlednu jest jakoby stvořen. To uzná každý, kdo sem zavítá. Pražané mohou použíti nedělního zábavního vlaku z Prahy přes Jičin o 5. hod. ranní odjíždějícího Kde vzal spolek 60 tisíc korun? Dary šlechet- ných milovníků a přátel Tábora, příspěvky členů. ale není jich mnoho, sčítání poutníků a krejcarové dary u Řeháčků, to jest základem, a co se nedo- stávalo a nedostává, opatřeno půjěkou, za níž ruč spolek a jednotlivci, ale za kterou ručiti musí každý turista, ba každý z nás, kdož jsme z Lomnice okolí jejího, každý kdo těší se z krásného rozhledu. ano každý, kdo z turistů zisk má. To jest věc naší cti a dobrého jména města našeho, Nepřispěla na stavbu země, jeť finanční stav její velmi ubohý, nepřispěl ani stát, t. j. ministerstve veřejných prací, které několikráte žádáno bylo o pomoc a podporu. Právě v těchto dnech došla opět odpověď zamítavá, ač c. k. okresní hejtman- ství a místodržitelství žádost upřímně podporo- valy. Trpkostí a hořkostí naplněna jsou srdce všech, kteří dočítají se v novinách, jak podniky jiné, zvláště pohraniční německé jsou podporovány v těch místech, kde my ani volně česky promluviti ba do knih cizinců česky se podepsati nebudeme moci.
Pražan Řeháček Tábor Praha přátelit Tábor
28 article
Kdo nevěří, nechť přečte si místní a provinciál- ní kroniku R. Z., č. 191., ze dne 12. t. m. „Nationalea aus dem Riesengebirge“. Dle toho jen Němcům turistům z říše dovoleno jest volně se baviti a ho- vořiti, však nepříjemně prý se jich dotýká a vyru- šování jsou hovorem 2—3 turistů českých, „durch die unangenehm berührende tschechische Laute Naši lidé nevystupují tak národně sebevědomě, jak učinila deputace německých poslanců a předsedů klubů turistických, sportovních a lyžařských u mi- nisterstva veřejných prací; oni si přímo diktovali kolik ze státní podpory dostati musí, a když se jim namitalo, že podpory tyto budou místodržitelstvím rozdávány, tu s nedůvěrou ihned řekli, že nesměj býti zkracováni a že část jim věnovaná napře musí býti udána. Jednotlivci o důležitosti podniku Okrašlovaci- ho spolku přesvědčení, členové jeho, město Lom- nice, okres a záložna jsou hmotní zakladatelé podporovatelé jehoj několik jednotlivců, kteří ne- jsou nadáni statkem hmotným, svojí duševní silou a prací z lásky ke své rodné zemi, z lásky k tomuto městu a místu, jež stalo se jim novým domovem. vynasnažují se tuto myšlenku šířiti. Bohužel, že přemnoho našinců, kteří podníku nerozumějí, ne- podporují ho, ano i posměčně o něm soudí, ba v cestu se mu staví. Vydání 60 tis. korun jest na spolek veliké.
Němec Lom Nationalea aus dema Riesengebirge
29 article
My však se ho nelekáme. Na nás a na naší veřej- nosti jest, aby nám pomáhala, když ne jinak. tedy tím, aby toto místo, jež již v době husitské předkům našim bylo milé, na němž my rozhlednu a letos chatu postavili, ráda a často navštěvovala a to nejen z jara, kdy krásná krajina jičínská tisí- cerými kvetoucími stromy jest zdobena, kdy témě našich velikánů horských kryje ještě sníh, nejen v předvečer filipojakubský, kdy kolem dokola sta a sta ohňů plane, nejen v létě, kdy mimo četné turisty a poutníky spěchá sem naše mládež, učiteli vedená, jak z blízka tak i z dáli, by na vlastní oči spatřila horské velikány, do nebes se pnoucí, boky jich lesy pokryté, chaloupky v jasu slunečním zářící, rozhledny pozdrav nám kynoucí. zelená luka, tmavé lesy, hnědá pole, v nichž klíčí a bují pilnou rukou zemědělce našeho zaseté — na sklonku léta zlatem žloutnoucí a vlnící se lány. stromy pod tíhou ovoce se ohýbající, zrcadla rybníků, hadovité stříbrné pásy potoků a řek, by ta mládež naše, budoucí to národ, potěšila se já- savým zpěvem skřivana, dumavou písní drozdaa kosa, tajemným voláním kukačky a křepelky, vy- sokým letem krahujců a by spatřila své rodné vísky, nad ně se pnoucí věže chrámové, četná města a jich vysoké, mraky dýmu chrlicí komíny závodů průmyslových, o nichž otcové naši ani nesnili, by sledovala a zrakem stopovala parou hnané vlaky, nesoucí nám to, čeho postrádáme a od nás vyvážející plody země a výrobky rukou dělnictva našeho vyrobené. By popatřila na četné, s dějinami našimi ne- rozlučně spjaté zříceníny hradů, zasmušile do údoli tmavých lesů patřících: taky Veliše, na němž chována kompaktata sněmu basilejského, jež nám zaručovala svobodu náboženskou, na Jičin a Val- dice i starobylou Železnici, kde vládl a sídlel hrdý Valdštýn, tam na Pecku, jež patřila Krištofu
Krištof Veliš Val Valdštýn
30 article Harantovi, který v dalekých krajích horkých mezl
Harantovi, který v dalekých krajích horkých mezl divokými národy a lítými šelmami dlel. až pak hlava jeho klesla na staroměstském rynku pod se- kerou katovou a jehož osud sdílel pán český, jehož památka uctěna jest mohylou v Konecchlumí, i pán na hradě Prachově sídlící. Zrak milé naší mládeže zalétá ke Kunětické hoře, která hostila Jiřího krále i z Prahy uprchlé- ho Rokycanu, jejíž blízké Pardubice daly jméno Arnoštovi, prvému arcibiskupu pražskému, který dle pověsti na Táboře dlel, konaje cestu do Klad- ska, i k Libici bílé, rodišti Vojtěcha s Patříc na Prachovské skály, uvědomuje si, co věků uplynulo, než utvořeny byly zvířaty moř- skými. Zebín, Čeřovka, šedou bájí obetkaný Říp. ho- molovité Středohoří, které z nitra země tajemnou silou jako koráb z vln mořských vyzdviženy byly. znázorňují mládeži vulkanický původ svůj. A pnoto všechno vystavěna byla obětavě chata na Táboře, k jejímuž otevření voláme: mnoho Jos. Tíchánek. zdarul
Harant Jiří král Rokycan Arnošt Vojtěch Konecchlumí Prachov kunětický hoře Praha Pardubice Tábor Libice Zebín Čeřovka Říp
31 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Sebevražda maďarského komponísty. V Baji v Uhrách zastřelil se z lovecké pušky známý ma- ďarský hudební skladatel a virtuos na cello, Géza Allaga, profesor pěšťské konservatoře. Zoufalý čin provedl 72letý umělec pro nezhojitelnou chorobu = K Thawově útěku. Nyní byly zahájeny první právní akce v aféře uprchlého Thawa, zatčeného na kanadské půdě. Thaw je internován ve vězení sherbroockském v Quebecu. Do aféry vnesl novou motanici tvrzením, že má jízdní lístek až do Ohia. tedy do Spojených států. Je-li tomu skutečně tak. nemohl by býti Thaw vypovězen, protože zemí jen projíždí. Při tom dlužno podotknouti, že, jak zá- kony Spojených států, tak zákony Kanady jsou vy- kládány jen dle slov, ne dle jejich hlubšího smyslu. Tři Thawovi advokáti mají již úspěch, neboť do- cílili toho, že Thaw podléhá jen soudu sherbroock- skému a ne úřadům přistěhovaleckým. Že bude Thaw propuštěn, je již jisto. Neví se však, bude-li poslán k hranici postrkem, nebo bude-li mu dovo- leno, aby si sám zvolil cestu. Kanadská veřejnost je pro to, aby byla Thawovi dána úplná volnost.
Allaga Thawův Baja Uhry Québec Ohio spojený stát
32 article
Když byl Thaw zavřen, byly dokonce před věze- ním demonstrace — Proroctví. Kristině Nilsonové, slavené kdysl zpěvačce, které bylo v těchto dnech 70 let, četla kdysi proslulá prorokyně Desbarollesová z ruky. že jí povstane mnoho nepříjemností a obtíží ze dvou příčin: ze šílenství a ohně. Toto podivné proroctví se zvláštní náhodou vyplnilo. V Novém Yorku pronásledoval zpěvačku celý týden šílenec. Nešťastník byl přesvědčen, že slova lásky, která Markétka zpívala Faustovi, platí jemu a že oči umělkyně hledaly v hledišti jeho zrak. Pokaždé, zpozoroval-li její kočár na ulici,, pádil za ním a posílal zpěvačce rukou polibky. Jednoho večera, když Nilsonová přijímala a její salon byl pln hostů, otevřely se náhle dvéře, šílenec vrazil dovnitřa volal z plných plic: „Markétko, líbej mne!“ Jeho vzezření bylo tak divoké, že nikdo z hostů se ne- odvážil umělkyni ochránit od nebožáka. Jen s nej- větším úsilím se vyprostila z jeho železné náruče Byl předán policii a umělkyně žádala, aby byl hlí- dán aspoň po dobu jejího pobytu v Novém Yorku. Podivnému ctiteli však se podařilo prchnouti ze za- jetí a znovu se přibližiti ku předmětu své touhy.
Thaw Nilson Desbarollesová Markétka Faust Nilsonová Nový York na ulice
33 article
Ještě i jindy musila Nilsonová trpěti dotěrnostmi podobného nešťastníka. Bylo to v Chicagu. Jakýsi student zamiloval se tak do krásné umělkyně, že se mu rozum popletl. Byl rozhodnut, že se s Nil- sonovou ožení a ucházel se o její ruku vášnivými dopisy, na něž se mu ovšem nedostalo odpovědl. To však neodvrátilo studenta od jeho úmyslu. Jed- noho dne přijel s dvouspřežním vozem, aby odverl svou „nevěstu“ do kostela. Impresario umělkyně mu řekl, že přichází pozdě, že už jej Nilsonová oče- kává v kostele, načež ubožák odejel. Třetím ší- lencem, s kterým se Nilsonová v životě setkala, byl její manžel. August Ronzeaud, který sešílel nad ztrátou jmění. Zemřel v ústavu pro choromy- slné. Kristina Nilsonová pozbyla několikráte ná- sledkem požárů značných obnosů. Tak na přNklad v Chicagu zakoupila pozemky, které vzhledem k rychlému rozšiřování města měly za krátko nabýti ceny několikanásobné. Náhle však vypukl požár, který zničil velkou část Chicagfa; čtvrt byla sice znovu vystavěna, ale v jinou stranu, nežli byly po- zemky Nilsonové.
Impresario Ronzeaud Nilsonová Nilson Chicago Nil