1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v úterý 7. prosince 1909.
Praha
4
article
Naranní avečerní listy
předplácí ne
V Praze v administracii
na měsie. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškoua
na měsle
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve Bliálkácht
na měsic. . . . . . 2 K 80h
Poštou:
na měsie
na čtvrt ieti : . . . 9 K 80h
dvojí zásilk u
na měsle
na čtvrt iota: . . 11 k do
berr
Praha
6
article
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za 9h
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve sliAlkách na venkově
lo
ranni čislo . . . . .
vočerní
. . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., J.
Tam nacházejí se též
rodakce. tiskárna a expělline
„Národních Listů
Rukopisy se nevracejl
7
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
sder
Z porady zástupců Slovanské jednoty.
Z Vídně, 7. prosince. »Zeil« oznamuje
»Ve včerejší poradě zástupeů Slovanské jednoly
s předsednictvem kola polského sdělil dr. Glom
biňski obsah své rozmluvy se s v. p
Bienerthem. Bylo konstatováno, že zatn-
hování zahraniční politiky do parla-
mentní skce stalo se bez vědomí a prot ůmyslu
vlády. Vůdcové slovanské oposice se dohodli
pokládati věc za odbýtou a na tyto machinace
vůbec nereagovati. Z toho důvodu v rozpočtové
debatě mluvčím slovanské oposice
nebude učiněn žádný zásadn
projev o trojspolku, zůstává však jedno
tlivým poslancům vyhraženo mluviti obvyklým
způsobem o politice zahraniční. To stane s
zvláště posl. drem. Šusteršičlem, který
chce se oblrat zevrubně annexi Bosny a Herce
goviny a poměry bosenskými. Přetřásána také
otázka, jaký by byl číselný pomě
slovanských a německých po-
slanců v nové vládě. Oposice žádá, jak
známo, rovnost, počitajíc ministerstvo vnitra za
ministerstvo politické a ukazujíc k tomu, že
dosud vždy ministrem vnitra byl německý by-
rokrat. Tento názor není však sdílen na místech
nejvyšších. Toto faklum bylo právě prohlášeno
zástupcem kola polského zástupcům Slovanské
jednoty.«
Jodnání o pracovní program poslaneoké sně-
movny.
Zeil
Bienerth
Šusteršičl
Vídeň
Bosna
8
article
Polain
Z Vídně, 7. prosince. V presidiálním saloně
dra. Paltaie sestoupili se dnes dopoledne o 11.
hodině ke společné poradě zástupcové slovan-
ských a německých stran poslanecké sněmovny
Kolo polské výslalo do předsednietva dra
Glabinského, Stwiertniu, Czaykowského a Sta-
piňského. Český klub zastupovali předsedoré
dr. Kramář, dr. Pacák a dr. Záček, český klub
agrárníků posl. Staněk, český klube k ato-
licko-národní dr. Hruban a P. Šrám ek.
slovinský klub klerikálni dr. Šusteršič.
slovinsko-chorvatský klub dr. Plo
křesťanské sociály dr. Gessmann aP
Drexler, německé strany svobodo
myslné bar. Chiari, dr. Pergelt a Pacher. Jed-
nalo se výhradně o pracovním progra-
mu, který by sáhal do budoucího
podzimku a který jsme již vyznačili struč
nými rysy v čísle pátočním
Tento program jeste
1. Zatímní a defintivní r ezpočet.
2. Záležitosti, souvisící s annexi Bosny
Hercegoviny.
3. Záležitosti, souvisící s delegacemi
4. Obchodní smlouvy, v první řade
obchodní smlouva rakousko-rumunská.
5. Reforma berní.
Porada trvala skoro 3 hodiny. Jak se nán
sděluje, byla veskrze věcná. Bude v ní pokra-
čováno nejspíše ve čtvrtek. Po poradě odebra
se předseda dr. Glabiňski k svob. p. Bie-
nerthovi, aby mu referoral.
O této konferenci vydáne bylo pro veřejnes
toto sdělení: „Společná konference zástupců ně-
meckých stran a Slovanské jednoty za účasten-
ství předsedy polského klubu a za předsednictv
presidenta kola polského dra. Glabiňského za
sedala dnes v presidiálnímí saloně od 11. hodiny
Czaykowský
doktor
Pacák
Záček
Staněk
Hruban
P Šrám
Šusteršič
Pla
Gessmann
Drexler
Chiari
Pergelt
Pacher
Glabiňski
Vídeň
Bosna Hercegovina
Český klub
9
article
do 1/42. hodiny odpolední. Předsedající dr. Gla-
biňski v proslovu svém ukázal na velikou důle-
žitosi konference té a vyložil pak lidově a státni
nezbytnosti, které bude třeba v době nejbližbí
parlámentně projednat. O těchto důležitosteci
vyslovili se zástupcové jednotlivých stran spolu
s výhradou zásadního svého stanoviska. Svolat
přiští schůzi zůstaveno předsedovi.“3e
Z Vídně, 7. prosince. O 4. hod. odpoledn
sejde se výkonný výbor německých
stran a touže dobou rozšířená parlamentn
komise kola polského. Tam i tu bude
se referovati o dnošní společné poradě slovan-
ských stran s německými.
Z Vídně, 7. prosince. Korespondence „Au-
stria“, orgán to křesťansko-sociální strany, vy-
dala dnes o polednách tento projev: „Dlužno
znova a důrazně prohlásiti, že jednati se bude
v dnešním oficiálním jednání napřed o věe-
ných záležitostečh, při čemž dlužno
zachovati stanovisko, že musí býti smluven
pracovní program, jenž obsahovati m
— jak povědomo — kromě zatímního rozpočtu
také definitivní rozpočet, normální kontingent
nováčků, zákon, zmocňující ke smlouvám ob-
chodním a hotové smlouvý obchodní, finanční
plán, berní reformu, konečně pak četné vládní
předlohy, po případě poslanecké návrhy o ne-
zbytnostech lidových. Jedná se tedy především
o záležitosti docela věcné. Stalo-li se smýšlent
za posledních dní zase poněkud skeptickým, jsou
toho příčinou pověsti, jež způsobily obavu, že
doktor
Gl
Vídeň
Au
10
article
Slovanská jednota, pokud jde o národní přímněří
které jest přirozenou měrou nejdůležitější pod-
mínkou uskutečnění zamýšleného pracovního
programu, dělati bude jakési těžkosti a p
lečkteré stránce vysloví nepokrytě odpor. Klidná
parlamentní práce jest však myslitelna pou z
za podminky, že národní seker
bude na určitý čas zahrabána, jinak
na skutečné uzdravení parlamentních poměrů
na trvalou dělnost poslanecké sněmovny mysliti
nelze. Zároveň s dočasným vyloučením sporů
národních musily by se vyloučiti pro dobu nejbližší
všechny momenty osobní. Ostatně výrok, že
touha jednollivých členů parlamentu po porte-
feuillech rozhoduje při nastoupení na půdu vy
jednávání, jest vyvrácen tím faktem, že — jak
povědomo — Slovanská jednota před několik
dny většinou dvoutřetinovou se vyslovila pro re-
konstrukei ministerstva mimoparla-
mentní a spočívající na základě věcném. Pro-
tože při možné rekonstrukci nebude vzat zřetel
na žádné poslance, nýbrž nanejvýše na členy
panské sněmovny, nejspíše pak na osvědčené
muže správy, je takto touha poslanců po porte-
feuillech co rozhodující faktor vyloučena a to
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
11
article
tím více, poněvadž jest vůbec známo, že ko-
runa touto dobou než kdy jindy
méně jest ochotna dáti obmezit
svá práva na jmenování miristrt
v jakékoliv způsobě. Kdyby přes to uká-
zaly se požadavky povahy osobní, nemohl by
se tou dobou vzíti na ně zřetel, nýbrž musilo
by se žádat s nejvělším důrazem, aby se při na
stávajícím jednání přímém jak účastníky konfa
rence, tak jejich parlamentními kolegy postupo
valo všude s největší konciliantností a rozmysl
ností tak, aby jednání vedlo ke zdárnému, všem
stranami vytouženému výsledku, totiž k úplné
a trvalé dělnosti parlamentu a zabráněno byl
zmaření toho jednání, kterým by se vynutila
vláda § 14.
Konference klubovních předsedů.
Z Vídně, 7. prosince. President poslanecké
sněmovny dr. Pattai svolává na čtvrtek odpo-
ledne konřerenci zástupců všech stran
k poradě o tom, kdo má býti předsedo
výboru národnějazykového a vý-
boru pro společně záležitosti rakousko-uherské
a k rozhodnuti jiných věcí, týkajících se pra-
covního programu-
Dvorni smutek.
Z Vídně, 7. prosince. (K. k.) Z nejvyššího
rozkazu bude za zesnulou princeznu Dánskou
Marii od čtvrtka nosen po 12 dní dvorní smutek.
Pattai
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 7. prosince. (K. k.) »Wiener Zlg.
oznamuje: Císař jmenoval vrehního inspektora
generální inspekce rakouských dráb
Jindřicha Grafa náměstkem generálního inspek-
tora s tifulem dvorního rady a inspektory gene-
rální inspekce rakouských dráh Jana Szeze-
paniaka, Adolfa Lobmayera a Aloisa
Michnu vrehními inspektory generální inspekce
rakouských dráh. — Císař propůjčil řidícímu
učiteli na obecné škole ve Stropníci řediteli Fran-
tišku Steinkovi zlatý záslužný kříž.
Ministr kultu a vyučování povýšil tyto
prořesory na státních ústavech- ke
vzdělání učitelův a učitelek do
VII. třídy hodnostní: Frant. S ch midt
na úslavu ke vzdělání učitelů v Čes. Budějovi-
cích, okresního školdozorce a profesora na ústavu
ke vzdělání učitelů v Chomutově Vilé m
Fischera, Václava Srpu a Františka H a nla
na ústavu ke vzdělání učitelů v Litoměřících,
Antonína Bielaua na ústavu ke vzdělání
učitelů v Liberci, Ferdinanda Demla na ně-
meckém úslavu ke vzdělání učitelek v Praze,
Františka Frydricha a Ladislava R-
chtera na ústavu ke vzdělání učitelů v Kulné
Hoře, Aloisa Káse a Františka Ruffer
na ústavu ke vzdělání učitelů v Soběslavi.
Wiener Zlg
Graf
Szez
Lobmayer
Michna
Fran
František
Fischer
Srp
Bielau
Deml
Frydrich
R chter
Kás
Ruffer
Vídeň
Chomutov
Liberec
Praha
Kulný hoře
Soběslav
13
article
Poláci z Ameriky na oslavu bitvy
u Tannonbergu.
Z Berlina, 7. prosince. »Voss. Zig « sdě
luje: »K 500 etému výroči bitvy u Tannen-
bergu, ve které německé vojsko poraženo bylo
Poláky a Litevci, přijedou r. 1910 pols ké
spolky z Ameriky hromadně. V Bu-
falu ustavil se polský komitět, kterýž oslav
500lelou pamštku bilvy u Tannenbergu rozsá-
hlým způsobem od Atlantického oceánu až po
Tichý. Uspořádá také při této příležitosti v el-
kou vyjlžďku Poláků amerických
do Haliče. S francouzskou paroplavební spo
lečnosti v Havru byla již uzavřena smlosva
Američtí Poláci nepocestují an
německými parníky, ani pruský m
železnicemi. Pojedou zvláštními vlaky pře
Francií a Švýcary do Rakouska vůbec a do
Haliče zvlaště. Dosud se přihlásilo pro tuto
společnou výpravu do Haliče as 900 americkýeh
Poláků«
Porsekuce polských učitelů a úřadníků v Prusku
Z Berlina, 7. prosince. Z Kalovic se ozna-
muje: Minulý týden přesazeno bylo 5 učitelo
a rektor školy z Katovic do malých venkov-
ských obel, poněvádž hlasovali při volbě obec-
ního zastupitelstva katovického pro kandidátn
polského. V době nejbližší bude z téhož důvodn
přerazeno dalších několik úřadníků poštovníc
a železničních. V důvodech, jimiž pruská vláda
tento svůj skutek ospravedlňuje, praví se, že
Polák
Voss
Litevec
Amerika
Berlín
Tannenberg
Halič
Havre
Francie
Švýcary
Rakousko
Kalovice
Katovice
14
article
úřadníci a učitelé, pracujíce pro pols kého kand
dáta, porušili své povinnosti,j ednali nevlastenecky
osvědčili nedostatek politického rozmyslu, ná
rodního cítění a porozumění pro zodpovědnos
jako sluhové státu a vychovatelé mládeže.
Nové italské ministerstvo. se
Z Říma, 6. prosince. (K. k.) Dle zpráv
listů pokročilo prý dosti značně vyjednávání
o sestavení kabinetu. Novému kabinetu mají
vedle Sonnina náležeti ještě Bettolo,
Martiní, Finocchiaro-Aprile, Luz
zatti, Salandra a Rubini. Listy mluv
o eventualitě, že budou zřízena dvě nová mini-
sterstva, totiž ministerstvo práce a ministerstvo
dopravy.
Z Pařiže, 7. prosince. »Matinu« se te-
legrafuje z Říma: Admirál Bettoli byl včera
večer o 9. hod. povolán do královského paláce
a prohlásil po dlouhé rozmluvě s králem, že
jest ochoten vstoupiti do kabinetu, který bude
rozmnožen o resort pro veřejné práce a resort
pro dopravu.
Stav belgického krále.
Z Paříže, 7. prosince. (» Miltgsztg «) Stav
krále Leopolda belgického vůčihledě se horší
paralysa pokračuje.
Pro zákaz souboje.
Rubin
Matin
Bettoli
Leopold
Řím
Paříž
FinocchiaroAprile
15
article
Z Petrohradu, 7. prosince. Strana pokro
ková se usnesla podati v dumě návrh zákona,
kterým se zakazuje souboj.
Vzducholoď a aeroplán jako nepřátelé.
Z Paříže, 6. prosince. (K. k) Těž »Tempse
zabývá se otázkou použíti řiditelných balonů
létacích strojů u vojska a praví mezi jiným
že po zkušenostech, jichž se nabylo za posled
ních manevrů a též při pozdějších pokusech
lze tvrditi, že vojenský říditelný balo
nikterak neprokazuje vrchnímu
veliteli služby, jež se od něh
očekávaly. Řiditelný balon, má-li uniknout
střelám pěchoty a dělostřelectva, musí se vzná
šeti ve výši 1500 metrů, pak ale nemůže zjistit
posice a pohyby nepřítelovy. Kromě toho vy
vstal řiditelnému balonu nový nepřitel, aerop'án
jímž možno operovati rychleji, směleji a snáze
ježto má s sebou třaskaviny, jimiž můževe
vleřině učiniti balon boje neschopným. Minist
vojenství hodlá zříditi pokusnou laboratoř u Mae
silie, stavební dílnu u Paříže a školu vzducho
plaveckou na vzlelišti u Bordeanx. O typu vo
jenských seropřánů mení dosud ničeho rozbod
nuto. Zatím objednal ministr vojenslví několik
jedno- a dvouplošníků.
Mae
Petrohrad
Paříž
16
article
Arcibiskup besangonský zemřel.
Z Pařiže, 6. prosince. (K. k.) Včera zemře
arcibiskup besanconský msgr. Petit v 77. roee
svého věku.
Anglie a Kongo.
Z Londýna, 7. prošince. (K. k.) »Reute-
rova kanicelář« dovídá se z dobře zpraveného
pramene, že zpráva o tajné britsko-německ
úmluvě ve příčině Konga vzbudila zde veliký
podiv. Nová smlouva, jež by mohla sloužiti z
podklad zmíněných pověstí, neexistuje, jak již
jednou bylo konstatováno. Anglicko-německé
smlouva, jež byla uzavřena minulého května
týká se místní pohraniční otázky mezi Německem
a Anglií v končině, kde se setkávají britské
německé hranice s hranicemi státu konžského
Tato smlouva neobsahuje po žádné stránce znač
ného odstoupení území a dále neobsahuje ni
čeho, nežlí opravu hranie, jež se za kládá na
Kong
Anglie
Kongo
Londýn
Reut
Německo
17
article
pracích pohraničních komisí a má zájem ryze
geografický.
Pokud smlouva ta se dotýká hranic státu
konžského, bude předmětem společného vyjed-
návání tři súčastněných moeností, jež se bude
konati v Bruselu. Ostatně není britsko-německá
smlouva ani v nejmenším v žádném spojení
s otázkou reformy státu konžského, a nebyl
s ní též nikdy ve spojení.
1n
átvbel Severoamerické sněmovny, voé ar
Z Washingtonu, 6. prosice. (K k.) Ob
sněmovny kongresu odročily se po krátké for
mální schůzi na zílřek.
Severoamerický rozpočet.
Z Washingtonu, 6. prosince. (K. k.) Tajem-
ník státního pokladu Mac Veagh předložil ve
sněmovně representantů obvyklý výklad rozpočtu
na rok 1911.
Z Washingtonu, 6. prosince. (K. k.) Cel-
kový rozpočet je preliminován 732,223.075 dol.
a je o 123,066.493 dol. menší, nežli rozpočet
loňský a o 103,370.303 dol. menší nežli roz-
počet tohoto roku. Protože president Taft dopo-
ručil spořivost, byly všude provedeny škrtya
nová opatření jsou navržena jen taková, jež mu-
sila býti uznána naprosto nutnými.
Řecké dělnictvo pro vysoká cla na stroje.
Z Athén, 6. prosince. (K. k.) Kovodělnici
v Píreu konali četně navštivenou schůzi, ve
které byla vláda vyzvána, aby uloždla na stroje
a nástroje vysoká cia dovozná, avšak aby su-
rovina zůstala cla prostou. Velká deputace kovo-
dělníků odebrala se do Athén oznámit snémovně
poslanecké usnesení této schůze. Všecky továrny
jso u zavřeny
Pro nedostatek poslanců. 9o1e
Z Athén, 6. prosince. (K. k.) Sněmovna
nekonala dnes schůzi, protože nebyla schopnou
se usnášeti.
Mac Veagh
Taft
Brusel
Washington
Tajo
Atény
Pírea
18
article
Nový vali jemenský.
Z Cařihradu, 7. prosince. (K. k.) Dle zpráv
listů byl jmenován náčelník generálního štábu
lzzet paša valím jemenským.
Indická blahopřejná deputace do Cařihradu.
Z Cařihradu, 7. prosince. (K. k.) Jak „Tur-
quie“ sděluje, usnesla se indská mládež vy-
slati do Cařihradu deputaci, jež by pozdravila
khalifa, parlament a vládu.
Dalajlama uzavřel smlouvu s Ruskem.
Zn Sanchaje, 7. prosince. (K. k.) Čínský
komisař v Tibetě Čaörřeng sděluje, že Dalaj-
lama uzavřel s Ruskem tajnou smlouvu, že však
odpírá všeliké sděleni o jejím obsahu. Caörfeng
žádá za pokyn, jak se má zachovat v této zále-
žitosti.
Cařihrad
Rusko
Tibet
Zn Sanchaj
19
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Košutův odložený plán na urovnání krise.
Z Pešti, 7. prosince. (K. k.) Naproli zprávě
»Pester Lloydu«, že ministr obchodu Košut měl
plán rozuzlený, ve kterém se upouští od všech
hlavních požadavků strany neodvislosti pro při-
pad, že by ji byla svěřena správa vládních zá-
ležitostí a Košut jmenován předsedou minister-
stva, prohlašuje korrespondence »Magyar Tudo-
silo«, že článek zmíněného listu je směsí pra-
vdy a výmyslu. Skulečností jest, že Košut mě
plán na rozuzlení, záležející v tom, aby strana
neodvislosti převzala vládu a to tak, že by
křeslo předsedy ministerstva se dostalo straně
Košutův
Pester
Lloyd
Košut
Magyar Tudo
Pešť
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vzduchplavba ve válce pozemni.
V Praze, 6. prosince.
V minulém, druhém článku o novodob
větroplavbě a jejím praktickém zužitkování uved
jsem mínění různých námořních strategů ovrop-
ských o úloze, kterou vzducholoď a řiditelný
balon budou s to hráti ve příštích válkách ná-
mořních. Zbývá tedy ještě vytknouti, jakou služ-
bu asi válečná vzducholoď konati bude ve vý-
pravách pozemních.
A tu dlužno ihned říci, že se vzducholod.
pro příští pozemní války přisuzuje obecně také
jenom úkol výzvědný ve spolku s leh-
kou kavalerií čili jizdou. Prostě ře-
čeno: službu výzvědnou budou v přistích pozem
ních válkách konati kavalerie a vzducholod
současně.
O důležitosti výzvědné služby slova šiřiti
bylo by zajisté zbytečno. Výzvědná služba dáví
řídícímu stratěgovi toprv oči. Ona ukazuje mu.
kde, jak a v jaké síle nepřátelské vojsko je roz
loženo, která část válečného území čili operač-
ního terčnu je nepřátelského vojska prosta
která je obsazena, které cesly jsou zaskočeny
nebo v dostřelu a které volny, kterým směrem
se nepřitel pohybuje a na kterou stranu se kryje,
zkrátka ona podává vrchnímu veliteli obrazo
rozloze, o mohutnosti, o záměrech a slabinách
nepřátelské armády a zjevuje mu tedy, kdea
jakým způsobem na nepřitele udeřiti se dá, aby
rychle poražen byl, aneb, jaký manévr provésti
se musí, aby nepřátelský záměr byl zmařen.
Praha
21
article
Strategická výzvědná služba byla dosu
úkolem jenom jízdy. Velká síla kavalerie vysílá
se před armádami, aby s nepřitelem do styku
vešla a o něm pak velitelstvu zprávu podala.
Jizdné hlídky pracují tedy jako tykadla, nepří-
teli v ústrety vystrčená. Jakmile lehká jízda ne-
přítele vypátrala, obletuje ho jako roj much
snaží se vypátrati všechny jeho poměry. Výsled
ky těchto výzvěd telegrafují se vrchnímu veli-
telství a na jejich základě činí řídící strateg svoj
rozhodnutí.
22
article
Seznati sílu, poměry a po případě slabiny
nepřítelovy je žádoueno a důležito zejména na
počátků války, neboť rány, zasazené nepříteli
hned po zahájení kampaně, mají vždy veliký
často vůbec rozhodující účinek. Vitězství hned
na počátku dobyté nadchne armádu a naplní ji
sebedůvěrou; špatný začátek zarazí vojsko a
zmalátní je na duchu. Vrchní velitel musí tedy
všechen um a všechnu sílu napjati, aby sám
vítězstvím začal, nepříteli pak vítězství zmařil.
A k tomu přispívá nejvíce rychlé seznání, jak
věcí na protější straně vypadají.
Proto hledí každá armáda, aby nepřátelsk
jízdě výzvědnou službu co možná nejvíce sli-
žila, aby jí co možná nejvíce překážek v cestu
položila. Řetěz souvislých opovnění, jenž po
stup armády před nájezdy uzavřených nepřátel
ských sil chrániti má, je pro výzvědnou služb
nepřátelské jízdy první překážkou. V mezeráel
mezi těmito uzavíracimi sruby tvoří pak výzvěd
né kavalerii další překážku hraniční ochrann
hlídky, jež nepřátelskou jízdu nutí, aby dělala
veliké okliky. Na překonávání nebo povalen
těchto a jiných ještě překážek, na jejichž vy
psání zde není místa, přidávají se výzvědné jízd
dělostřelectvo, strojové pušky, oddíly zákopník
a u některých armád také vojáci na velocipedee
a t. d. Totéž činí arei také nepřítel a takž svá-
dějí se mezi výzvědnými jízdnými divisemi krát
ké ostré bitvy, jejichž výsledek o tom rozho-
duje, která strana v dalším průběhu války lěpe
bude viděl, jsouc sama méně pozorována, ja
kož i odpůrcovy slabiny lépe bude vystibovat
svoje utajovat. Avšak i vítézné výzvědové jizdé
staví se pak v cestu další různé překážky, tak že
kavalerie nyní vůbec těžký, velmi těžký úkol
má a tomuto úkolu jenom s velikým napjetí
sil ducha může dostáti.
rl
23
article
Jest tedy samo sebou jasno, že bude velm
výhodno, když se ku provádění výzvědné služby
s kavalerií spolčí v zduchoplavba. Výhody
vzduchoplavecké pomoci vysvitnou nám ihned
porovnáme-li činnost jízdy s činností vzducho
vých lodí. Jízdní hlídky mohou činiti pozorován
toliko: jedna v předu, druhá se strany neb
v boku nepřátelských posic, kdežto třetí snao
jenom hlásiti může, že je ta neb ona cesta ne
přátelskou palbou uzavřena, a tak dále. v
hlavním stanu sestaví si z těchto zpráv a vý
zkumů celkový jednotný obraz o nepřátelských
posicích a scházejí-li důležité údaje, musí býti vy-
slány nové obhlídky, musí býti provedeny nové
výzvědy. Kdežto se tedy z objevů a výzkumů
jízdních obhlídek pracně teprve, namáhavou
synthesí, obraz situace na nepřátelské straně se-
stavovati musí, přehlíži zpravodaj ve vzducho-
lod. sám s ptačí perspektivy celý obraz nepřátel
ského rozestavení a musí jej, podávaje velitel
stvu telegrafickou zprávu, na jednotlivé údaje
rozebírati, musí prověsti analysi viděného obra-
zu. Aby takovýto rozbor snáze vykonal, může
ve své vzducholodi rychle stanoviska měnit, ne-
boť letu či pohybům jeho vzducholodi nestav
se — není-li prudký vítr — ve vzduchu do ce-
sty žádná překážka a on může v krátké době
přelétnouti celý rozsáhlý prostor, jehož novo-
dobá armáda ke svému rozstupu a rozložení po
třebuje.
24
article
Při obhlídce s velké výše splývají sice p
drobnosti celkového obrazu do sebe, kolonny
vojska scvrkají se na čáry, z čar stávají se pak
tenké čárky nebo linie a ty mísí se s obrysy
terénu... ale pozorovatel má proti tomu po-
můcky, jako jsou dobrá skla, podrobné barevne
mapy vojenské a neméně i zvuk, ohlas šramotu
troubení, bubnování a střelby a t. d.; ježto zvul
až do nejvyšších vzduchových výšin jasně pro
Theoreticky jeví se tedy vzducholo
jako znamenitý výzvěda, ale v praxi její výkony
samy nestačí, nýbrž musí býti doplňovány a pro-
vázeny výzvědnou službou jízdy. Jako jízda
dole, na pevné zemi různé umělé překážky pře-
konávati musí, trpí vzducholoď v atmosferických
výšinách několika přirozenými překážkami, o
kterých se náležitá zmínka stala již v minulém
článku při líčení balonové výzvědné služby na
moři. Těmito překážkami jsou prudký opačný
vítr, noprůhlednost vzduchu, lijáky a bouře.
Navzdor všem dosavadním výzkumům
směru a síle větrů v jednotlivých měsících není
nikdy jisto, jakou silou a jakým směrom vítr
na loď působiti bude. Ví se však jistě, že vze
stup řiditelných lodí naprosto závisí na roz-
marech větru. Aby nájezdům či rozmarům větr
niká.
25
article
vvhýbati se mohli, mají větroplavci tabelární vý
počty o síle větrů . jistých dobách, jakol
i mapy o povětrních proudech ve výšinách a př
zemi a t. d., ale navzdor všem těmto pomůckám
je výzvědná vzducholoď stále hříčkou vzducho
vých proměn.
Na povaze a síle větru závisí, dosáhine-
vzducholod vůbec čáry, ve kteréž obhlídku vy
konati má a dosáhne-li jí skutečně, potřebuje
jasného rozhledu, čistého ovzduší, aby žádoue
pozorování prověsti mohla. Mlha, jež také jizd
velmi vadí, maří pozorovací službu na vzducho-
lodi docela. Ale nejenom vlastní mlha, také
známá pára, která se za plného bězvětři v letě
často dostavuje a jako závoj nad širým krajem
rozkládá, může pozorování s balonu velmi ci
telně rušiti. Nejdále a nejjasněji vidí oko pře
samým deštěm nebo po dešti. Jakou měrou
pozorování mařeno bude bouřkami, není ješt
vyzkoušeno, avšak lze míti za jisté, že za větši,
větrem, lijákem nebo krupobitím provázen
bouře výzvědné pozorování vůbec bude ne
možno.
26
article
A takž závisí tedy na celé řadě náhod
bude-li vzduchová loď a to podávati velitelstv
žádoucí zprávy a často nebude možno, výzvěd
nou službu nebo obhlídky lehké jizdy vzducho
plavbou podporovat. Ale za příznivých okolnosti
bude řiditelný balon konati jistě služby velm
důležitě a cenné. On bude jiskrovou telegrafe
sdělovati vrchnímu veliteli podrobnosti, jež roz-
hodovati mohou o výsledku bitvy, ba i cele
války. Proto musí nepřitel napjati všechny síly
aby nejenom jízdě, nýbrž také vzducholodi za-
bránil nahlédnouti do svých poměrů. Překážel
větroplavbě člověk činiti nedovede — prot
vzducholodím není a nebude dlouho ještě možno
operovati jinak, než palbou a zase vzducholodl
tedy jako ve válce námořní. Jakou měrou palb
z dosavadních vojenských pušek a děl nepřátel
skou vzducholoď poškoditi dovede, bylo pově
děno již minule — účinek této střelby nebude
veliký již proto, že vzducholoď, i sebe větší
na všechny strany a všemi směry se může vy
hýbat.
Musí tedy vynalezeny a sestrojeny být
nové, zvláštní druhy střelné zbraně na potírání
říditelných balonů s vzducholodl. A válečné
technika už se o to silně pokouší. Konají s
27
article
již zkoušky s novým rychlopalným délem, kteréž
na hbitě jedoucím automobilu umístěno je
kterýmž se téměř až kolmo vzhůru střileti dá
do veliké výšky. Střílí se z něho zvláště sestro-
jenými šrapnely, kteréž v určité vzdálenosti
(tedy po dobrém zařízení děla) na blízku balonu
časovým doutnákem zapáleny vybuchují a svými
střepinami do balonu mnoho velkých děr dělají,
tak že balon nebo loď potom následkem kvapné
ztráty plynu rychle klesnouti musí. Kromě toho
konají se u Kruppa zkoušky s balonovými gra-
náty, jež teprve při nárazu vybuchují a každou
zasaženou vzducholod zničiti musí. Avšak není
snadno, takovýmto granátem vzducholoď zasá-
hnouti. Této potiži snaží se Krupp odpomoci
důmyslným způsobem: vystřelený granát vyranl
ze sebe, v jisté vzdálenosti od děla, oblak dýmu
a v čoudovém chvostu, jejž pak lelící granát
za sebou zůstavuje, lze sledovati dráhu, kudy
střela leti, zdali nad loď nebo pod ni, před ni
nebo za ni.
Krupp
28
article
Dle zjištěné takto dráhy letu opraví se pak
zařízení děla, aby přišti rána již trefila. Granát
letí z Kruppova děla na balony tak rychle, že
v někohka vteřinách loď zasažena jest a že prý
vůbec velmi těžko bude, obrovské těleso vzdu-
cholodi před takovýmto projektilem v bezpečí
přivésti a to tím méně, ježto i toto dělo n
automobil uložiti se dá.
Ještě nezahájila vzducholoď ani svou čin-
nost ve vojenské službé, a již vyzbrojuje s
dělostřelectvo — jak vidno — proti ní velmi
slibně a nadějně. Jakožto špehoun nebo zvěd
je balon odpůrce velmi nebezpečný a dělostře-
lectvo musí tedy všechen svůj důvtip vynaložit,
aby armádu proti němu chránilo. Vzducho-
plavba nebude ovšem také lenit, nýbrž bude
se vždy více zdokonalovat a obrannými po-
můckami opatřovat a tento dostihový zápas bude
tak dlouho pokračovat, až něklerá strana úplně
se vyčerpá.
Větroplavci, spolehajíce na rychlý postup
kterýmž se aviatika poslední dobou zdokona-
luje, doufají, že budou vzducholodí co nevidět
tak zdokonaleny, aby se nájezdům dělostřele-
ctva dovedly vyhýbat. Avšak. i když bude
vzducholoď dělostřelbě unikat — což prozatím
ještě pochybným se jeví — bude nepřítel usi
Granát
Kruppův