1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pátek 22. srpna 1913.
Praha
4
article
Marannía večerní linty
předpláci sn
V Praze v administraci
na měsle,
.. 2K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoil donáškou
na měsln.
K M4
na tvrtja . . .
7 ko2
ve fliálkách
na měslo
2 K 80
Postot
a měste,
na čivrt ieta . . . S R sn
s dvoji zásilkou
za měslo
iet . . : K e
V Praze, 22. srpna.
Včerejšímu hroznému neštěstí na střelnic
v Pulji, které si vyžádalo za obět několik lid-
ských životů, věnuje dnešní „Fremdenblatt
úvodní článek. Emfaticky v něm ukazuje na
význam námořní moci Rakousko-Uherska, na
význam dělostřelectva zejména a pokusů s no-
vými vymoženostmi techniky vojenské. Je-li
možno chápati nadšení tohoto orgánu pro
všechen vojenský pokrok, který jest ve svých
důsledcích tak strašnou katastrofou pro ho-
spodářskou sílu říše, je nutno právě dnesv
době zasedání dvacátého mírového kongresu
protestovati proti cynismu, s jakým tento list
staví drsné řemeslo vojenské do jedné řady
s povoláním lékaře a badatele. „Fremdenblatt“
napsal dnes: „Lékař, který nalézá smrtu
smrtelně nemocného člověka neb při pokusech
se zvířaty, vzduchoplavec, jenž platí životem
svoji ctižádost v slavných zápasech aviati-
ckých badatel, jenž nebojí se hrůz věčného
ledu a zžehujícího dechu pouště, jde-li oto
obohatiti lidstvo novým poznáním — ti všichni
umírají hrdině, jako vojín, jenž uprostřed do-
konalého míru následkem výbušné síly náboje
propadá smrti neb těžkému zranění.“ Stavěti
do jedné řady práci lidí, lékařů a vědců, kteří
pro blaho lidstva a jeho obohacení duševní
mravní nasazují vlastní svůj život s pokusy v -
jenské techniky, která vymýšlí nejlepší pro-
středky k ničení a zabíjení lidí, t. zv. nepřátel
to je urážkou kultury a snah po smíření lid-
stva, třeba ovšem i těmto obětem šíleného
zbrojení patří soustrast všech.
Praha
Pulja
Rakousko
Uhersko
5
article
Zvýšená pozornost věnuje se vídeňským
tiskem Rumunsku a jeho poměru k naší říši
„Zeit“ přináší dopis z Bukureště, v němž hájí
se právo Rumunska na politiku volné ruky
bez ohledu na velmoci a zejména bez ohledu
na Rakousko a přímo proti němu. V dopise
citován jest výrok vynikajícího rumunského
politika, který jest skutečně pozoruhodným
illustruje nejlépe náladu v Rumunsku. Zn
takto: „Dokud jsme se nalézali ve vleku ra-
kouské politiky, doznávali jsme pouze škody
a pokoření. Teprve, když jsme se eman-
cipovali od Rakousko-U herska a
vzali řízení svých věcí do vlastních rukou, do-
byli jsme úspěchů, a to ne s podporou Rakou-
sko-Uherska, nýbrž proti jeho vůli, které ne-
jenom neschvalovalo naše vojenské zakročení
proti Bulharsku, nýbrž také bylo připraveno
zvrátiti výsledek mírové konference v Buku-
rešti.“ Nálada protirakouská v Rumunsku ne-
zvrátí se už časopiseckými články a diploma-
tickými projevy a zejména už ne chováním
uherské vlády k Rumunům naší monarchie.
Rumun
Rumunsko
Bukurešť
Rakousko
Zn
Uhersko
Bulharsko
6
article
Listy oznamují, že uherské ministerstvo kultu
a vyučování zakázalo sjezd rumunského uči-
telstva, oddůvodňujíc svůj zákaz nějakou for-
mální závadou. „Neues W. Tagblatt“ zejména
zdůrazňuje dnes dobrý poměr Rakousko-Uher-
ska a Italie a rozepisuje se o vysokém vyzna
menání, kterého se dostalo hrdinovi tripol
skému generálu Canevoví, který se zúčast
nil odhalení císařova pomníku ve vojenské
akademii v Medlíku.
Chef generálního štábu bulharského gene-
rál Fičev zdržel se včera ve Vídni na cestě
do Karlových Varů. Redaktor „N. Fr. Pr.“ ja
navštívil a z rozmluvy s ním sděluje tento pro-
jev gener. Fičeva: „Strašná doba krise v moji
vlasti není ještě skončena, proto nemohu jak
voják ničeho o ní říci. Mohu říci pouze tolik.
že Bulharsko dle ustanovení bukureštského
míru musí odzbrojiti a proto ponechati rozhod-
nutí nynější krise velmocem.
nn
pee
Canevový
Rakousko
Uhry
Vídeň
Karlová Vary
Francie
Bulharsko
Italia
7
article
Po uzavření míru.
Turecko a Bulharsko.
Z Cařihradu, 22. srpna. V politických
kruzích se stále více zdůrazňuje, že pokoj-
né vyjednávání s Bulharskem jest nutné.
Zde se nevzdávají ještě naděje, že Bulhar-
sko přinese přátelské dohodě s Tureckem
za obět Drinopol. Jeví se zde však ještě
nedůvěra vůči úmyslům Řecka
které stále usiluje o opětné vybudován
byzantinského císařství.
Z Caříhradu, 22. srpna. Bulharský delegá
Načevič navštívil včera odpoledne několik
velvyslanců a jednal s nimi o situaci. V dobře
zpravených kruzích uvažuje se o možnosti
přímé dohody mezi Bulharskem a Tureckem.
Možnost tato posuzuje se dosti optimisticky.
Ve včerejší ministerské radě mluvil generali-
simus Izzed paša o náladě armády. Na Portě
vzrůstá naděje, že Rusko přijme opětné obsa-
zení Drinopole tureckým vojskem jako faih
accompli.
logo ša s v
Ze Sofije, 22. srpna. Ve zdejších vládních
kruzích se popírá, že Bulharsko by bylo
ochotno vyjednávati s Tureckem na základě
tureckého návrhu, aby Drinopol byl rozdělen.
Také tvrzení, jakoby mezi Cařihradem a So-
fijí dálo se neoficiosní vyjednávání, označová-
no jest jako bezdůvodné. Dodává se, že
další pobyt delegáta Načeviče má původ v je-
ho soukromém rozhodnutí. Bulharský kabinet
trvá nezměněně na stanovisku, že jest po-
viností a úlohou evropských vlád
donutiti Tureckok vyklizení Diri-
nopole a k respektování londýn-
ské smlouvy.
Drinopol Turecku rozhodnutím velmoci?
Z Londýna, 22. srpna. „Exchange Te-
legraph“ uyeřejňuje zprávu, že Porta byla di-
plomaticky zpravena, že velmoci se usnesly
přířknouti Drinopol Turecku.
aode
švroe
Bulharské protesty. bu
Bulhar
Načevič
Port
Turecko
Bulharsko
Cařihrad
Drinopol
Řecko
Rusko
Londýn
Exchange T
8
article
Ze Soflje, 22. srpna. (K. k.) Uprchlích
z osady Jugluku sdělují, že bašibozuci s pra-
videlným vojskem táhnou ke Kirdžali. Bašibo-
zuci podněcují Turky, aby město zapálili. Tu-
recká četa objevila se včera u Mehamie. Dle
zpráv ze zvláštního pramene je mezi Bulhary
nedávno v Solunu vojenským soudem odsou-
zenými k smrti pro domnělé příslušenství
k četě Černopejevově několik velice váže-
ných velkoobchodníků. Ti nejen nebyli nikdy
členy zmíněné čety, nýbrž byli vždy odpůrci
všeliké akce revoluční. Vláda upozornila cizí
vyslanectva na okolnost tuto, oznámila to též
zástupcům Bulharska v cizině a požádala za
intervenci mocností, aby zabránila popravení
odsouzených.
Sítuace Bulharů v Makedonii.
Ze Sofije, 22. srpna. (K. k.) „Mir“ kon-
statuje, že v Makedonii je nyní přes 1000 bul-
harských škol a kostelů zavřeno a že jejich
učitelé a kněží byli zatčeni, usmrcení nebo
vypuzeni. Pět biskupů bulharských bylo do-
nuceno opustiti své diecese. To všecko pro-
ztazuje zcela jasně úmysly vlády srbské. List
vyzývá vládu bulharskou žádati od vlády srb-
ské neprodleně, aby všichni vypuzení bisku-
pové, kněží a učitelé byli povoláni zpět, a za-
šaditi se, aby zavřené kostely a školy byly
vráceny obcím bulharským, které musí miti
volnost samy říditi své církevní a školní zále-
žitosti. Jestliže Srbsko odmítne vyhověti žá-
desti té, musí Bulharsko hledati jiné prostřed-
ky, aby se jeho soukmenovcům dostalo nej-
elementárnější svobody. Ve snaze té bude
podporováno mocnostmi, které už podnikly
kroky, by zaručily Albancům svobodný roz-
voj národní. Jestliže je přímo zaručen národn
rozvoj Kucovlachů, je nepřípustno, vydati Bul-
hary v Makedonii násilnému posrbštění a po-
řečtění.
Turek
Bulhar
Bulharsko
Makedonie
Mira
Srbsko
Mehamie
9
article
Osud 400 bulharských sedláků
Ze Soiije, 22. srpna. [Ag. tel. bulg.) 400
bulharských sedláků, kteří byli za řeží ve dvou
bulharských vesnicích u Malgary Turky uše-
třeni a v Malé Asii vláčeni od města k městu,
přibylo nedávno do Cařihradu a bylo inter-
nováno na ostrově Prinkepe. Řekové chtěli je
vydávati za řecké uprchlíky, kteří se stali
obětí bulharských výtržností. Úmysl ten však
se nezdařil, protože tito sedláci nerozuměl
ani jediného slova řecky. Řečtí obyvatelé mě-
sta Sozopolu zaslali vládě telegram, ve kte-
rém protestují proti zlomyslným zprávám o
domnělém pronásledování Řeků v Bulharsku
a prohlašují, že po celou dobu války se mohli
věnovati svému obvyklému zaměstnání.
Protest německé kolonie v Sofijí.
Ze Sofije, 22. srpna. (K. k.) Zdejší něme-
cká kolonie zaslala listům rozhořčený protest
proti osočování, šířenému Srby a Řeky v ci-
zině proti bulharskému národu a armádě bul-
harské.
Komise ke stanovení hranie.
Ze Sofije, 22. srpna. (K. k.) Vláda jmeno-
vala své komisaře k vytýčení hranic rumun-
sko-bulharských. Hlavní stan je od včerejška
rozpuštěn.
O knížecíví albanské.
Z Berlína, 22. srpna. Dle zdejších infor-
mací má kníže Vilém Wied ještě nejlepš.
vyhlídky na albanský trůn.
Zklamání v Albaníi pro jižní hranice.
Z Valony, 22. srpna. (N. Fr. Pr.) Prozatím-
ní vláda obdržela v těchto dnech závěrečný
protokol londýnské velevyslanecké konference
o ohraničení jižní Albanie, který způsobil zde
velké zklamání a vzbuzuje obavu zejménao
Argyrokastros. Zvolen byl ústřední výbor k
ochraně národních práv, který zvolil 8člennou
deputaci, jež navštíví hlavní města Evropy.
Akce Ruska za utvořením spolku řecko-
srbského?
Turek
Řek
Srba
Wied
Asie
Cařihrad
Bulharsko
Berlín
Valon
Francie
Albánie
Zvolen
Evropa
Rusko
spolek řeckýsrbský
10
article
Z Cařihradu, 22. srpna. „Le Jeun-Tur?
oznamuje: V dobře informovaných kruzích
sdělují, že veškerá snaha ruské diplomacie
obrácena je k tomu, aby utvořena byla aliance
mezi Srbskem a Řeckem, která má míti nejen
deíensivní, nýbrž i olensivní charakter. Bul-
harsko může se jí zúčastníti, jestliže vzdá se
veškeré akce v Makedonii a vysloví-li souhlas
s přátelskou úpravou otázek školských a cír-
kevních v Makedonii,
Falešná hra Řecka.
Z Paříže, 22. srpna. Petrohradský kore-
spondent „Matinu“ prohlašuje, že v Petro-
hradě mají dosti důvodů se domnívati, že
král Konstantin řecký, přes služby.
které mu byly se strany trojdohody, zejmé-
na se strany Francie, konány, přece čin
stále jenom to, co mu jeho švakr cí-
sař Vilém našeptává, a že tudíž
Řecko hraje falešnou hru, snažíc se zašan-
tročiti po podepsání bukureštského míru
Turkům některá bulharská území na po-
břeží Egejského moře. Řecko vedeno jest
při tom myšlenkou, že ona území bude mo i
později Turkům snadněji vzíti nežli Bulha-
rům a zmocniti se takovým způsobem Ca-
řihradu. Boj mezi Slovany a Helle-
ny považován jest prý v Řecku
za nevyhnutelný, poněvadž Rusko
nikdy se nevzdá naděje zmocniti se pohád-
kovitého města na Bosporu, které již od
nepaměti jest nazýváno orthodoxními Slo-
vany Cařihradem t. j. město carovo. V pe-
amí.
trohradských kruzích zdůrazňuje se pohrůž
ka vůči Řecku, že otázka Egejských ostrov
není ještě vyřízena a že upravení této otáz
ky bude naprosto záviseti od stanoviské
Matin
Konstantin
Vilém
Turek
Cařihrad
Srbsko
Řecko
Makedonie
Paříž
Petra
Francie
egejský moře
Ca
Rusko
Bospor
Slovan
Le Jeun
12
article
Řecko vyvrací.
Z Athén, 22. srpna. (K. k.) „Ag. d'Athě-
nes“ je zmocněna nejrozhodněji jako vylhané
tendenčně vyvrátiti tvrzení některých zahra-
ničních listů, že řecké úřady v Thrakii vy.
zvaly Turky, aby opětně obsadili místa, která
mají býti řeckým vojskem vyklizena, a to pře-
devším Dedeagač.
Řekové nutí obyvatele bulharského území ke
stěhování.
Ze Sofije, 22. srpna. (K. k.) „Ag. tel
bulg.“ sděluje: Řecké vojsko, odcházející
míst, která zůstanou Bulharsku, donucují oby-
vatelstvo, aby se s ním vystěhovalo na území
řecké, drancujíc majetek Bulharů. V Melniku
odvedlo řecké vojsko, zapálivši Melnik, Bul
hary jako rukojmí.
Obnovené železníční spojení mezí Solijía
Bělehradem.
Ze Sofije, 22. srpna. (K. k.) Protože bul
harská vláda vyslovila ochotu opět zahájit
dopravu želozniční, budou od zítřka jezdit
denně dva vlaky mezi Sofijí a Bělehradem.
Aga
d ' Ath
Turek
Řek
Bulhar
Melnik
Řecko
Atény
Bulharsko
Melnik
Bělehrad
13
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Ještě „ku případu dra. Pinkasn“.
„Samostatnost“ zabývá se dnes včerejš
večerní naší statí o známém měsíčním zem-
ském rozpočtu dra. Pinkasa na srpen t. r. „Sa-
mostatnost“ hned v první části své dnešn
štvanice proti dru. Pinkasovi zfalšovala tex
„Nár. Listů“ ze dne 9. července v pravý opak
kdežto v „Nár. Listech“ bylo psáno, že dr
Pinkas „sestavil své počty na základě finanč-
ních potřeb země dne 1. srpna t. r. a jich
úhrady“, dnes „Samostatnost“ falšuje text ten
tak, jakoby v „Nár. Listech“ bylo bývalo psá-
no, že peníze, jež zemský výbor měl tehdy po
ruce, stačily do 1. srpna. Rozdíl mezi naším
textem a falsem „Samostatnosti“ je zcela zřej-
mý. Na falsu „Samostatnost“ založila celý
svůj výpad proti dru. Pinkasovi. Útok ten pak
ovšem padá celý. Je z něho patrno jen tolik,
že „Samostatnost“ opět jednou psala o věci.
již nerozumí.
Pinkas
14
article
Aby věc byla ještě více objasněna, slušt
dodati, že dr. Pinkas podal 9. července návrh
na znovuzavedení pivní dávky, plně takt
známé usnesení většiny zemského poslane-
ckého klubu nár. strany svobodomyslné, usne-
sení, jež se i „Samostatnosti“ přece líbile-
„České Slovo“ také dnes hodilo svou
tříšťku na oheň, kterým má býti popálen dr
Pinkas. Orgán nár. sociální argumentuje takto
Správní komise nemůže si vypůjčiti peně
má-li je, tedy je má ještě po dru. Pinkasovi
Kolik peněz správní komise převzala po
zemském výboru, je patrno z rozpočtu dra
Pinkasa, včera znovu uveřejněného: to by
přece mohli v „č. Slově“ chápatil Z rozpočlu
toho je nejen zřejmo, že na celý srpen peníze
stačily, ale také je z něho jasno, že komise
nemá na září penězi jak si je opatří, o tom —
dle doslechu — jednala ve své schůzi ve stře-
du 20. t. m. Tvrzení, že by si nemohla vy-
půjčiti, je ovšem naprosto libovolné: mohlo-l
býti k vůli dosazení komise porušeno zřízen
zemské, je též možno, opatřiti komisi běžné
peníze!
Německé přípravy pro další postup.
Na chomutovském svém sjezdě Němci z Čech
vypálili velškou raketu: resoluci, projevující naději,
že německo-nacionální svaz svorně s Němci z
Čech vstoupí do oposice proti vládě, a to k vál
doktor
Pinkas
Pinkasa
Němec
Čechy
15
article
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě
večerní
za li
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo
večerni ..
Inseráty
platí se hotově napřod
Předplacení a inserty příjimi
sdministrace v Marianské ul., 3
Tam nacházeji se tái
redakce, tlskárna a sepedie
„Národnich Llstě
Rakopisy se nevzaoek
Národnich Llstě
16
article
splnění známých německých požadavků, a že ně-
mečtí poslanci z Čech půjdou do takové oposice
sami, kdyby se oposičně nepostavil celý německo-
nacionální svaz.
Jak známo, tato resoluce nedošla bezpodmí-
nečného souhlasu ve vůdčích kruzích alpských
Němců, a proto teď jedná se Němcům z Čech
o to, aby své chomutovské stanovisko nějak
uplatniti v německo-nacionálním svazu. Zajisté proto
dnes „Bohemia“ hlásá, že Němci dají státu, co mu
náleží, teprve pak, až stát dá německému lidu,
což jeho jest.
Co vláda má Němcům v Čechách dáti, vyklád jí
dnes německé listy v ten smysl, že má způsobiti.
by správní komise v Čechách jednala tak, jak Něm-
ci chtějí: aby upravila učitelské platy, aby najme-
novala hodně německých úřadníků zemských
aby zemský rozpočet sestavila dle zásady národ-
nostního rozdružení zemských příjmů.
Tyto požadavky předloží Němci z Čech v úte-
rý 26. t. m. ministerskému předsedovi hr. Stürg-
khovi a budou naléhat, aby je jasně a zřetelně
zodpověděli jeho odpověď bude pak podklade
porady, kterou bude míti německonacionální svar
v sobotu 29. t. m.
O této schůzi však napovídají dnes již něme-
cké denníky pražské, že německonacionální svar
se již v sobotu nerozhodne pro určitou taktiku.
nýbrž že učiní projev solidarity s Němci z Čech.
ale usnesení o taktice že odloží na dobu, těsně
předcházející dalšímu zasedání říšské rady.
Mimo to dávají Němci z Čech znova věděti
že zamítají čistou, t. j. pouze na dosavadní ne-
voliče obmezenou IV. kurii na sněmě českém.
Tím způsobem Němci z Čech naznajují., za
jsou ochotní prodati chomutovskou reseluci ze
dne 17. t. m.
Němec
Iva
Čechy
Německo
Bohemia
17
article
loača čpmě
hdlur
Dne 21. srpna
(Z národnostního bojíště.)
Na jižní Moravě Němci s důslednou prací obe-
stírají Moravský Krumlov. Několikráte mohli jsme
již na tuto posici naši upozorniti, kde pověstný
dr. Kaniak dnem i nocí osnuje plány, jak české
město Mor. Krumlov navždy v rukou německých
udržeti a zněmčiti. Má ochotné pomocníky. Hned
mu na pomoc přiskočí pod dozorem vládním sto-
jící „První moravská spořitelna v Brně“, kteráž
dostane ochotné svolení ministra vnitra k vydání
velkých obnosů na germanisaci Mor. Krumlova,
hned je tu pomoc Úrazové pojišťovny dělnické,
která finančně podepře Kaniakovu snahu po stav-
bě dělnických domků a úřadnických domů, budo-
vaných ne z potřeby, nýbrž čistě z tendenci ger-
manisačních. Státní fond pro stavební družstva
ovšem také jistě ochotněji, než do českých míst.
dá sem peníze. Vždyť německá přízeň ministerstev
rakouských pro německé akce zvláště výbojné je
všeobecně známa. Za takových okolností může
se dr. Kaniak dnes chlubit, že obyvafelstvo
Mor. Krumlova za poslední dvě léta vzrostlo
200 duší — německých neb německým Molochem
koupených. Všechny tyto okolnosti, jakož i fak-
tum, že Mor. Krumlov dosud nedocílil české obec-
né školy veřejné — jsou velmi výstražným zna-
mením, volajfcím k obezřetnosti národní. Pro Mor.
Němec
doktor
Kaniak
Kaniakův
Mor
Morava
moravský Krumlov
Krumlov
Brno
státní fond
18
article
Krumlov se musí nalézti program práce, který by
dovedl paralysovati německé úklady, nástrahya
německou promyšlenou práci, spojenou s násilni-
ctvím Kaniakovým
Všechny německé noviny moravské i cizí se
rozčilují nad nepřízní Čechů ke školství měšťan-
skému v Březové u Svitav. Tam si tatíci usmyslili
na návod ze Svitav a Brna, že tam musí docíliti
zbytečné německé měšťanské školy. Mor. zemský
výbor zastavil v poslední době vzhledem na špatné
finance zemské vůbec zřizování škol a tak se stalo.
že třeba Zhorovice na Hané mají po několik let
postavenu budovu měšťanské školy — ale ve-
řejné měšťanky se nemohou domoci. Ve Zborovi-
cích to ovšem není nepřízeň česká ke školství, za
to v Březové ano. Farizeové — pro 160—200 če-
ských dítek v Březové tatíci březovští českou ve-
řejnou školu nezřídí. A to je „šulfrajndlich“? Mělí
by tamní činitelé spolu s povolanými kruhy zkusit
tu jejich „šulírajndlichkeit“. Až se přikročí k české
škole, zkusí ji jistě — ale po známém způsobu ze
severních Čech.
Kaniakův
Čecho
Mor
Krumlov
Březová u Svitava
Svitava
Brno
Haná
Čechy
če
19
article
Z Moravy
Morava
20
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
V poslední době, jak jsme zaznamenali z pří-
slušných časopisů odborných, stává se pomalu i u
nás akutní rozvádění sily elektrieké a plynu na
velkou vzdálenost. V eizině zatím, jak ukazuje
„Národl, živnostenský týdenník národní strany
svobodomyslné (VI., č. 33) prokročují dále. V ne-
dávné anketě, jak zmenšiti obtíže, způsobované
kouřem Londýnu, uveřejnil vynikající učenec Wil-
liam Ramsay projekt na reorganisaci dosavadního
využitkování uhlí. Dle něho je možno vyrábětiz
uhlí plyn přímo v dolech a odtud hned jej rozvá-
děti na velké vzdálenosti. Methoda Ramsayova či-
nila by zbytečným další těžení uhlí ku pozemním
účelům a zlevnila by rozvádění energie od uhel-
ných dolů. Mohly by se totiž při provádění my-
Hlenky Ramsayovy postaviti přímo nad uhelnými
doly velké elektrárny s hospodárně pracujícími
plynovými motory a energie rozváděla by se odlud
ve formě elektrické na libovolnou vzdálenost. Zu-
žiikování tepelné energie v uhlí obsažené v ply-
nových motorech nebo užitím plynu získaného pří-
mo k topení bylo by pak nejméně o 50—909% vý-
hodnější, než při přímém spalování uhlí a energie
elektrická nebo tepelná mohla by se dle Ramsave
dodávati z důlních plynových a elektrických centrál
za nepatrný zlomek dnešní ceny. Spotřebovala by
se prý pak pouze as jedna desítina dnešní spo-
třeby uhlí a země vydržela by se svými uhelnými
zásobami desetkráte déle. Též bylo by možno zu-
žitkovati zplvňováním sloje třeba pouze 30 em sil-
né, kdežto pro zužitkování důlní těžbou hodí se
jen sloje nad 75 cm síly. Lidská síla, kterou se
dnes v uhelných dolech takořka mrhá, zůstala by
dle Ramsaye pro příště ušetřena jiným účelůma
úlohu zužitkování energie, uložené v dolech, ob-
staral by skrovný počet inženýrů a mechaniků.
Ramsay
Ramsayův
Londýn
Wil
centimetr
21
article
Pokud jde o praktické provádění myšlenky Ram-
sayovy, dálo by se v podstatě taklo: K uhelné
sloji navrtá se otvor o průměru 45 cm, který se
vyzluží železnou rourou. Do této roury se vlož
mara druhá v průměru 15 cm, kterou se dle po-
třeby vyčerpá ze sloje voda. Uhlí se zapálí elektri-
ckým proudem, dráty vloženými do vyvrtaného
etvoru, které se po zapálení sloje vyláhnou. Poton
se etřední rourou o průměru 15 cm počne dmýchat
do sloje vzduch nebo vzduch smíšený s vodní párou
plyn, který rozkladem vody a okysličování
uhlíku ve sloji vznikne, odváděti se bude vyvrta-
ným otvorem na povrch zemský. Že nejde jeno
vědeckou fantasii, svědčí, že Ramsay chce myšlen-
ku svou přezkoušeti v některém opuštěném uhel-
ném dolu anglickém pokusy, rozvrženými na ně-
kolik měsíců. — „Národ“ mimo to podává: V pří-
boji. — Národní sociálové proti českým hostin-
ským. — Zvelebovací činnost živnostenská v Uher-
sku. — Národohospodářská hlídka. — Technické
rozhledy. — Živnostenské soudy. — Politická kro-
nika. — Feuilleton: Dr. V. W., Orlice. — Živno-
stenský a obchodnický věstník. — Zprávy. — Roz-
manitosti.
Ramsay
doktor
V W
Roza
Rama
Uhry
Orlice
Živno
centimetr
22
article
V „Pošumaví“ (XI., č. 16.) v článku „Po-
pulace Českobudějovicka“ Ant. Bašta
sestavil statistická data, která dokládají a osvětlují
velký národní význam okresu budějovického pro
nás. Je to okres, jenž jediný z českého jihu vy-
kazuje značné populační plus v posledních třech
deseliletích. V posledním desetiletí přibylo mu-
11.899 obyvatelů t. j. 19.3. Samosprávný (soudní)
okres českobudějovický jest jediným venkovským
okresem v Čechách, jeuž vykazuje tak vysoký
percentuálný přírostek. Ostatní okresy budějovi-
ckého hejtmanství mají přírostek, stojící značně
pod průměrem zemským: Lišov 6.5%. Hluboká 5.3
a Sviny Trhové 1.8%. Ale i zemský přírostkový
průměr v Čechách (7.2) i průměr předlitavský
Antonín
Bašta
Pošumaví
Českobudějovicko
Čechy
23
article
[9.2%) jsou velmi předstihovány průměrným popu-
lačním vzrůstem samosprávného okresu českobudě-
jovíckého. Na vzrůst ten ovšem mělo velký vliv
přistěhovalectví: ze 120.659 obyvatelů pol. okresu
bylo 32.113 přistěhovalců t. j. 26.6. Z přistěho-
valců těch byli 19.122 příslušníci českých okresů,
1646 z okresů německých a 8084 z okresů smíše-
nýchi rozvrhneme-li počet příslušníků okresů smí-
šených, bydlicích v okresu budějovickém, dle ná-
radní kvoty jejich okresů domovských, můžeme
usuzovati, že příliv přistěhovalecký na Budějovicko
přivedl 23.056 Čechů a jenom 5787 Němců. Tente
fakt jest sám o sobě sehopen otřásti dosavednimi
národnostními poměry Českobudějovicka a také se
účinek jeho jeví. Ve vývoji Českých Budějovic ja-
kožto centra jihočeského možno spatřovati výhodu
naši, neboť České Budějovice půsebí tu soutěžně
vůči Vídní. Kdyby Budějovice byly bývaly před
čtyřiceti lety tím, čim jsol hospodářsky dnes. byly
by nám svou populační přítažlivostí zachovaly
celé dvě generace jihočeské, jež nám dnes tonol
ve Vídní. Tuto vlastnost Budějovic a z vlastnost
té plynoucí zachraňovací úkol jejich nutno si uvě-
domiti a všemi silami působiti ku podpoře této
vlastnosti budoucího našeho centra v jižním cipu
Čech. — Další obsah čísla: Pavel Sula. Mikuláš
Aleš — člověk jihočeský. — Jar. Pouzar. Česká
hudební škola v Čes. Budějovicích. — Obzor men-
šinový. — Zprávy a sdělení. — Obzor lidovýchov-
ný. — P. Sula, Nad obrázky Alšovými. — HI. Sedlá-
ček. Poesie. — V. Dlr, Nové české povídky,
polo
Čecho
Němec
Pavel Sula
Mikuláš Aleš
Pouzar
P Sula
Alšův
V Dlr
Českobudějovicko
Český Budějovice
Vídeň
Budějovice
Čechy
Čes . Budějovice
24
article
„Za Starou Prahu“ (IV., č. 7) upozorňuje
pojednáním St. Sochora „Nesprávná re-
staurace kamenného sousoží na chyby
které jsou dosud obvykly i tam, kde je dobrá sna-
ha starou kamennou památku ochrániti. Poněvadž
ne vždy je volán na poradu odborný znalec, když
jde o restaurací kamenných soch, božích muk a p.
po českém venkově, neuškodí upozornění pě. So-
chorova stručně reprodukovati. Jedním z omylů
bývá natírání kamenných památek barvou nebo
vyzlacování jich, často v domnění, že tím budou
chráněny od škodného vlivu počasí. Ve skutečnosti
však trpí tím nejen vzhled památky, která tak
ztrácí svůj kamenný charakter v barevném výrazu,
ale trpí tím i její trvalost. Neboť pískovci škodí.
Sochor
Praha
25
article
poruší-li se jeho průdyšnost. Olejový nátěr povleče
povrch úplně neprodyšným povlakem, vnitřní vlh-
kost a vlhkost spodem vzlinavá, někdy i pomocí
mikroorganismů, počne uvnitř dílo zhouby: jich
vlivem kámen úplně shnije. Stejně pochybeno je,
sťarou památku kamennou restaurovati (aby byla
jako nová“) vyhlazením (opemzlováním) a otesá-
ním. Kůra, jež se na povrchu každého kamene na
vzduchu vytvoří, je jeho ochranou, skoro můžeme
říci: koží, jež kámen chrání od vlivů atmosférya
různých jejích chomických produktů, při čemž mu
však nebéře průdyěnosti, nezbytné, aby kámen
uynitř nezhnil — ta kůra se tu odstraňuje a jádro
kamene se ponechává zhoubě jako obnažené sval-
stvo. Tento nový povrch není však již s to, aby
vytvořil dostalečnou kůru, jež by kámen chránila
cd vlivů povětrností a tak se pravidelně stává, že
kamenná díla po takovém opracování velmi rychle
hynou. Proto již jednou mělo by se státí i u nás
zvykem, nepodnikati žádné restaurace staré pa-
mátky (— konkretní případ pochybené restaurace
byl právě podnětem upozornění pě. Sochorova —
bez rady povolaného odborníka fkonservatora nebo
musea). — „Věstník zz Starou Prahu“ v ostatním
přináší: Z. Wirt, Bývalá stará Praha. — J. Hofman
Mizící stará Praha. — J. Hofman, Příspěvky k dě-
jinám a místopisu kr. hl. města Prahy. — Litera-
tura. — Zprávy z klubu. — Různé
nb
Sochorův
Wirt
J Hofman
Praha
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Sbírka známek za 600.000 K. Z Paříže
21. srpna. (K. k.) Protože manželka Mírzy Hadi
svolila vrátit svému muži sbírku známek, a protože
on se za to zavázal složiti 20.000 franků pro svou
manželku, vyšetřující soudce řízení zastavil.
= Berlínský advokáť žaluje princeznu Luisu.
Dr. Walter Inhoffen v Berlíně žaluje princeznu
Luisu belgickou jako německou státní příslušniei
u berlínského královského státního návladnictví
pro podvod. Luisa mu dluhuje od r. 1909 943.00
marek s 6% úroky. Dal-li jí dr. Ilhoffen zabaviti
kufry, aby hradil jimi svou pohledávku, nenašel
soudní vykonavatel kufrů v jejích pokojich. Prin-
cezna dala kufry dopravit do pokojů Maltasičo-
vých kde na ně vykonavatel neměl práva. Byly-li
kufry na cestě, tu šly obyčejně na adresu Mattasi-
čova příbuzného a tu rovněž nesměly býti zaba-
veny.
= Zvláštní přínad telepatie. „Piccolo“ ozna-
muje z Padovy: Majitelce povoznictví, Vincenze
Moloniové, zdálo se před dvěma day, že její mat-
ka, žijící v Terstu, spadla s okna a zabila se. Sen
ji tak rozrušil, že odjela do Terslu podívat se na
svou matku. Kdo však popiše její smutné překva-
pení, když zvěděla, že je matka její mrtva. Ze-
mřela téže noci — ovšem smrtí přirozenou — kdy
její dcera snila o její smrti.
— Zspomenutá jubilantka. V těchto dnec
oslavila 70. narozeniny nyní skoro zapomenutá
zpěvačka Kristina Nielsenová, zvaná kdysí „švéd-
ským slavíkem“ a nejobávanějží soupeřka božské
Patti. Koncem let sedmdesátých opustila Nielso-
nová jeviště a od těch dob nevystoupila nikdy
veřejně.oaslol
las
Mírza
Luisa
doktor
Inhoffen
Ilhoffen
Moloniová
Nielsenová
Patt
Paříž
Berlín
Piccolo
Padova
Terst
Mattasi
27
article
— Nové nálezy zlata na Aljašce. V těcht
dnech je tomu právě 16 let, co přibyl parník „ Port-
land“ v Seattlu s prvním nákladem zlata a prvními
autentickými zprávami z Klondyku; nyní přicházej
zprávy o nových nálezech zlata v sousedních úze-
mích na Aljašce, asi třicet anglických mil od ka-
nadských hranic. Norský inženýr Graff, od mědě-
ných dolů v Kennicotu, píše o tom v „Afteupostu“
zajímavé podrobnosti. Mezi jiným píše! „Bez úplne
zimní výzbroje nemůže cesty nikdo podniknouti,
neboť naleziště zlata jsou vysoko, kde je plno sně-
hu a nynější zimní cesty jsou skoro neschůdny. V
krajině není zásob; vše musí býti dováženo z Daw-
sonu na řece Yukonu. Tato osada je vzdálena 260
angl. mil. Zlato vyskytuje se ve značném množství.
Dva muží vynesli na světlo boží za jeden den ne-
daleko pořoka Bonauza zlato v ceně 12.000
Nové velké nálezy nepřinesly ovšem jen bohatství.
ale také hodně nepříjemné poměry. Dělníci žádají
denní mzdy 50 K. Práce není těžká, neboť zlato
neleží hlouběji, nežli 1 m pod povrchem ...
— Osud básníkův. Ve francouzském časopise
„Phalange“ uveřejňují Roger Allert a Loui
Hornas vzpomínky na básníka Léona Deubela,
který skončil před nedávnem marný boj o exi-
stenci ve vlnách Seiny. Vypravovalo se tehdy, že
Deubel by nebyl měl bídu, kdyby byl jen chtěl
pracovat. Ale jsa domýšliv na svou mladou básni-
ckou slávu, odmital každou všední práci a liboval
si v bohémském životě „volného genia“. Ale zdá
se, že tomu přece není tak: Hornas dokazuje, že
Deubel, aby nezemřel hlady, byl ochoten chopiti
se každé práce, která mu byla nabídnuta. „Když
jsem jednoho večera ve velkém modním závodě
prohlížel se svou přítelkyní klobouky, otevřel
jsem nedopatřením nepravé dvéře a co jsem viděl?
Allert
Loui Hornas
Léon Deubel
Deubel
Aljaška
Seattle
Klondyko
Kennicot
Dawa
Yukon
Seina
Graff
28
article
Za velkým kreslířským stolem seděl Deubela
psal adresy. Byli jsme oba stejně překvapeni
a rozpačiti, když jsme se poznali a pozdravili
Diskretně mluvili jsme chvíli o lhostejných věcech
Pak jsem ho nechal u jeho trapné práce a vrátil
jsem se do obchodní místnosti. Kdo mne zná.
nikdy nebude tvrdit, že mne neštěstí některého
člověka, mne nevyjímaje, naladí nějak zvláště ci-
tlivě, ale přece se mi křečovitě stáhlo srdce, když
jsem se po neočekávaném shledání s nešťastným
básníkem vrátil opět ke kloboukům a k sluneční-
kům, kus po 1000 francích, k bezstarostnému ště-
betání dam, které měly na svých tělech oděvya
šperky za 3000 a 1000 franků. Také jsem asi příliš
vesele nevypadal, neboť mladá dáma, kterou jsem
provázel, ptala se mne překvapeně, proč jsem
tak rozladěn a co že se mi přihodilo za mé krátké
nepřítomnosti. Měl jsem pocit nesmírné sociální
nespravedlnosti: tak vynikající, tak opravdový
talent musí skoro žebrat a o almužnu prosit v do-
mě, kde se snaží jiní s tak bláhovou horlivost
všemožným způsobem utratiti tolik přebytečných
peněz... Takového něco boli