ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 587ea450-8f16-11dd-993c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 97, person 69, work 6, org 9
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pátek 22. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 229
4 article
Marannía večerní linty předpláci sn V Praze v administraci na měsle, .. 2K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoil donáškou na měsln. K M4 na tvrtja . . . 7 ko2 ve fliálkách na měslo 2 K 80 Postot a měste, na čivrt ieta . . . S R sn s dvoji zásilkou za měslo iet . . : K e V Praze, 22. srpna. Včerejšímu hroznému neštěstí na střelnic v Pulji, které si vyžádalo za obět několik lid- ských životů, věnuje dnešní „Fremdenblatt úvodní článek. Emfaticky v něm ukazuje na význam námořní moci Rakousko-Uherska, na význam dělostřelectva zejména a pokusů s no- vými vymoženostmi techniky vojenské. Je-li možno chápati nadšení tohoto orgánu pro všechen vojenský pokrok, který jest ve svých důsledcích tak strašnou katastrofou pro ho- spodářskou sílu říše, je nutno právě dnesv době zasedání dvacátého mírového kongresu protestovati proti cynismu, s jakým tento list staví drsné řemeslo vojenské do jedné řady s povoláním lékaře a badatele. „Fremdenblatt“ napsal dnes: „Lékař, který nalézá smrtu smrtelně nemocného člověka neb při pokusech se zvířaty, vzduchoplavec, jenž platí životem svoji ctižádost v slavných zápasech aviati- ckých badatel, jenž nebojí se hrůz věčného ledu a zžehujícího dechu pouště, jde-li oto obohatiti lidstvo novým poznáním — ti všichni umírají hrdině, jako vojín, jenž uprostřed do- konalého míru následkem výbušné síly náboje propadá smrti neb těžkému zranění.“ Stavěti do jedné řady práci lidí, lékařů a vědců, kteří pro blaho lidstva a jeho obohacení duševní mravní nasazují vlastní svůj život s pokusy v - jenské techniky, která vymýšlí nejlepší pro- středky k ničení a zabíjení lidí, t. zv. nepřátel to je urážkou kultury a snah po smíření lid- stva, třeba ovšem i těmto obětem šíleného zbrojení patří soustrast všech.
Praha Pulja Rakousko Uhersko
5 article
Zvýšená pozornost věnuje se vídeňským tiskem Rumunsku a jeho poměru k naší říši „Zeit“ přináší dopis z Bukureště, v němž hájí se právo Rumunska na politiku volné ruky bez ohledu na velmoci a zejména bez ohledu na Rakousko a přímo proti němu. V dopise citován jest výrok vynikajícího rumunského politika, který jest skutečně pozoruhodným illustruje nejlépe náladu v Rumunsku. Zn takto: „Dokud jsme se nalézali ve vleku ra- kouské politiky, doznávali jsme pouze škody a pokoření. Teprve, když jsme se eman- cipovali od Rakousko-U herska a vzali řízení svých věcí do vlastních rukou, do- byli jsme úspěchů, a to ne s podporou Rakou- sko-Uherska, nýbrž proti jeho vůli, které ne- jenom neschvalovalo naše vojenské zakročení proti Bulharsku, nýbrž také bylo připraveno zvrátiti výsledek mírové konference v Buku- rešti.“ Nálada protirakouská v Rumunsku ne- zvrátí se už časopiseckými články a diploma- tickými projevy a zejména už ne chováním uherské vlády k Rumunům naší monarchie.
Rumun Rumunsko Bukurešť Rakousko Zn Uhersko Bulharsko
6 article
Listy oznamují, že uherské ministerstvo kultu a vyučování zakázalo sjezd rumunského uči- telstva, oddůvodňujíc svůj zákaz nějakou for- mální závadou. „Neues W. Tagblatt“ zejména zdůrazňuje dnes dobrý poměr Rakousko-Uher- ska a Italie a rozepisuje se o vysokém vyzna menání, kterého se dostalo hrdinovi tripol skému generálu Canevoví, který se zúčast nil odhalení císařova pomníku ve vojenské akademii v Medlíku. Chef generálního štábu bulharského gene- rál Fičev zdržel se včera ve Vídni na cestě do Karlových Varů. Redaktor „N. Fr. Pr.“ ja navštívil a z rozmluvy s ním sděluje tento pro- jev gener. Fičeva: „Strašná doba krise v moji vlasti není ještě skončena, proto nemohu jak voják ničeho o ní říci. Mohu říci pouze tolik. že Bulharsko dle ustanovení bukureštského míru musí odzbrojiti a proto ponechati rozhod- nutí nynější krise velmocem. nn pee
Canevový Rakousko Uhry Vídeň Karlová Vary Francie Bulharsko Italia
7 article
Po uzavření míru. Turecko a Bulharsko. Z Cařihradu, 22. srpna. V politických kruzích se stále více zdůrazňuje, že pokoj- né vyjednávání s Bulharskem jest nutné. Zde se nevzdávají ještě naděje, že Bulhar- sko přinese přátelské dohodě s Tureckem za obět Drinopol. Jeví se zde však ještě nedůvěra vůči úmyslům Řecka které stále usiluje o opětné vybudován byzantinského císařství. Z Caříhradu, 22. srpna. Bulharský delegá Načevič navštívil včera odpoledne několik velvyslanců a jednal s nimi o situaci. V dobře zpravených kruzích uvažuje se o možnosti přímé dohody mezi Bulharskem a Tureckem. Možnost tato posuzuje se dosti optimisticky. Ve včerejší ministerské radě mluvil generali- simus Izzed paša o náladě armády. Na Portě vzrůstá naděje, že Rusko přijme opětné obsa- zení Drinopole tureckým vojskem jako faih accompli. logo ša s v Ze Sofije, 22. srpna. Ve zdejších vládních kruzích se popírá, že Bulharsko by bylo ochotno vyjednávati s Tureckem na základě tureckého návrhu, aby Drinopol byl rozdělen. Také tvrzení, jakoby mezi Cařihradem a So- fijí dálo se neoficiosní vyjednávání, označová- no jest jako bezdůvodné. Dodává se, že další pobyt delegáta Načeviče má původ v je- ho soukromém rozhodnutí. Bulharský kabinet trvá nezměněně na stanovisku, že jest po- viností a úlohou evropských vlád donutiti Tureckok vyklizení Diri- nopole a k respektování londýn- ské smlouvy. Drinopol Turecku rozhodnutím velmoci? Z Londýna, 22. srpna. „Exchange Te- legraph“ uyeřejňuje zprávu, že Porta byla di- plomaticky zpravena, že velmoci se usnesly přířknouti Drinopol Turecku. aode švroe Bulharské protesty. bu
Bulhar Načevič Port Turecko Bulharsko Cařihrad Drinopol Řecko Rusko Londýn Exchange T
8 article
Ze Soflje, 22. srpna. (K. k.) Uprchlích z osady Jugluku sdělují, že bašibozuci s pra- videlným vojskem táhnou ke Kirdžali. Bašibo- zuci podněcují Turky, aby město zapálili. Tu- recká četa objevila se včera u Mehamie. Dle zpráv ze zvláštního pramene je mezi Bulhary nedávno v Solunu vojenským soudem odsou- zenými k smrti pro domnělé příslušenství k četě Černopejevově několik velice váže- ných velkoobchodníků. Ti nejen nebyli nikdy členy zmíněné čety, nýbrž byli vždy odpůrci všeliké akce revoluční. Vláda upozornila cizí vyslanectva na okolnost tuto, oznámila to též zástupcům Bulharska v cizině a požádala za intervenci mocností, aby zabránila popravení odsouzených. Sítuace Bulharů v Makedonii. Ze Sofije, 22. srpna. (K. k.) „Mir“ kon- statuje, že v Makedonii je nyní přes 1000 bul- harských škol a kostelů zavřeno a že jejich učitelé a kněží byli zatčeni, usmrcení nebo vypuzeni. Pět biskupů bulharských bylo do- nuceno opustiti své diecese. To všecko pro- ztazuje zcela jasně úmysly vlády srbské. List vyzývá vládu bulharskou žádati od vlády srb- ské neprodleně, aby všichni vypuzení bisku- pové, kněží a učitelé byli povoláni zpět, a za- šaditi se, aby zavřené kostely a školy byly vráceny obcím bulharským, které musí miti volnost samy říditi své církevní a školní zále- žitosti. Jestliže Srbsko odmítne vyhověti žá- desti té, musí Bulharsko hledati jiné prostřed- ky, aby se jeho soukmenovcům dostalo nej- elementárnější svobody. Ve snaze té bude podporováno mocnostmi, které už podnikly kroky, by zaručily Albancům svobodný roz- voj národní. Jestliže je přímo zaručen národn rozvoj Kucovlachů, je nepřípustno, vydati Bul- hary v Makedonii násilnému posrbštění a po- řečtění.
Turek Bulhar Bulharsko Makedonie Mira Srbsko Mehamie
9 article
Osud 400 bulharských sedláků Ze Soiije, 22. srpna. [Ag. tel. bulg.) 400 bulharských sedláků, kteří byli za řeží ve dvou bulharských vesnicích u Malgary Turky uše- třeni a v Malé Asii vláčeni od města k městu, přibylo nedávno do Cařihradu a bylo inter- nováno na ostrově Prinkepe. Řekové chtěli je vydávati za řecké uprchlíky, kteří se stali obětí bulharských výtržností. Úmysl ten však se nezdařil, protože tito sedláci nerozuměl ani jediného slova řecky. Řečtí obyvatelé mě- sta Sozopolu zaslali vládě telegram, ve kte- rém protestují proti zlomyslným zprávám o domnělém pronásledování Řeků v Bulharsku a prohlašují, že po celou dobu války se mohli věnovati svému obvyklému zaměstnání. Protest německé kolonie v Sofijí. Ze Sofije, 22. srpna. (K. k.) Zdejší něme- cká kolonie zaslala listům rozhořčený protest proti osočování, šířenému Srby a Řeky v ci- zině proti bulharskému národu a armádě bul- harské. Komise ke stanovení hranie. Ze Sofije, 22. srpna. (K. k.) Vláda jmeno- vala své komisaře k vytýčení hranic rumun- sko-bulharských. Hlavní stan je od včerejška rozpuštěn. O knížecíví albanské. Z Berlína, 22. srpna. Dle zdejších infor- mací má kníže Vilém Wied ještě nejlepš. vyhlídky na albanský trůn. Zklamání v Albaníi pro jižní hranice. Z Valony, 22. srpna. (N. Fr. Pr.) Prozatím- ní vláda obdržela v těchto dnech závěrečný protokol londýnské velevyslanecké konference o ohraničení jižní Albanie, který způsobil zde velké zklamání a vzbuzuje obavu zejménao Argyrokastros. Zvolen byl ústřední výbor k ochraně národních práv, který zvolil 8člennou deputaci, jež navštíví hlavní města Evropy. Akce Ruska za utvořením spolku řecko- srbského?
Turek Řek Srba Wied Asie Cařihrad Bulharsko Berlín Valon Francie Albánie Zvolen Evropa Rusko spolek řeckýsrbský
10 article
Z Cařihradu, 22. srpna. „Le Jeun-Tur? oznamuje: V dobře informovaných kruzích sdělují, že veškerá snaha ruské diplomacie obrácena je k tomu, aby utvořena byla aliance mezi Srbskem a Řeckem, která má míti nejen deíensivní, nýbrž i olensivní charakter. Bul- harsko může se jí zúčastníti, jestliže vzdá se veškeré akce v Makedonii a vysloví-li souhlas s přátelskou úpravou otázek školských a cír- kevních v Makedonii, Falešná hra Řecka. Z Paříže, 22. srpna. Petrohradský kore- spondent „Matinu“ prohlašuje, že v Petro- hradě mají dosti důvodů se domnívati, že král Konstantin řecký, přes služby. které mu byly se strany trojdohody, zejmé- na se strany Francie, konány, přece čin stále jenom to, co mu jeho švakr cí- sař Vilém našeptává, a že tudíž Řecko hraje falešnou hru, snažíc se zašan- tročiti po podepsání bukureštského míru Turkům některá bulharská území na po- břeží Egejského moře. Řecko vedeno jest při tom myšlenkou, že ona území bude mo i později Turkům snadněji vzíti nežli Bulha- rům a zmocniti se takovým způsobem Ca- řihradu. Boj mezi Slovany a Helle- ny považován jest prý v Řecku za nevyhnutelný, poněvadž Rusko nikdy se nevzdá naděje zmocniti se pohád- kovitého města na Bosporu, které již od nepaměti jest nazýváno orthodoxními Slo- vany Cařihradem t. j. město carovo. V pe- amí. trohradských kruzích zdůrazňuje se pohrůž ka vůči Řecku, že otázka Egejských ostrov není ještě vyřízena a že upravení této otáz ky bude naprosto záviseti od stanoviské
Matin Konstantin Vilém Turek Cařihrad Srbsko Řecko Makedonie Paříž Petra Francie egejský moře Ca Rusko Bospor Slovan Le Jeun
12 article
Řecko vyvrací. Z Athén, 22. srpna. (K. k.) „Ag. d'Athě- nes“ je zmocněna nejrozhodněji jako vylhané tendenčně vyvrátiti tvrzení některých zahra- ničních listů, že řecké úřady v Thrakii vy. zvaly Turky, aby opětně obsadili místa, která mají býti řeckým vojskem vyklizena, a to pře- devším Dedeagač. Řekové nutí obyvatele bulharského území ke stěhování. Ze Sofije, 22. srpna. (K. k.) „Ag. tel bulg.“ sděluje: Řecké vojsko, odcházející míst, která zůstanou Bulharsku, donucují oby- vatelstvo, aby se s ním vystěhovalo na území řecké, drancujíc majetek Bulharů. V Melniku odvedlo řecké vojsko, zapálivši Melnik, Bul hary jako rukojmí. Obnovené železníční spojení mezí Solijía Bělehradem. Ze Sofije, 22. srpna. (K. k.) Protože bul harská vláda vyslovila ochotu opět zahájit dopravu želozniční, budou od zítřka jezdit denně dva vlaky mezi Sofijí a Bělehradem.
Aga d ' Ath Turek Řek Bulhar Melnik Řecko Atény Bulharsko Melnik Bělehrad
13 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Ještě „ku případu dra. Pinkasn“. „Samostatnost“ zabývá se dnes včerejš večerní naší statí o známém měsíčním zem- ském rozpočtu dra. Pinkasa na srpen t. r. „Sa- mostatnost“ hned v první části své dnešn štvanice proti dru. Pinkasovi zfalšovala tex „Nár. Listů“ ze dne 9. července v pravý opak kdežto v „Nár. Listech“ bylo psáno, že dr Pinkas „sestavil své počty na základě finanč- ních potřeb země dne 1. srpna t. r. a jich úhrady“, dnes „Samostatnost“ falšuje text ten tak, jakoby v „Nár. Listech“ bylo bývalo psá- no, že peníze, jež zemský výbor měl tehdy po ruce, stačily do 1. srpna. Rozdíl mezi naším textem a falsem „Samostatnosti“ je zcela zřej- mý. Na falsu „Samostatnost“ založila celý svůj výpad proti dru. Pinkasovi. Útok ten pak ovšem padá celý. Je z něho patrno jen tolik, že „Samostatnost“ opět jednou psala o věci. již nerozumí.
Pinkas
14 article
Aby věc byla ještě více objasněna, slušt dodati, že dr. Pinkas podal 9. července návrh na znovuzavedení pivní dávky, plně takt známé usnesení většiny zemského poslane- ckého klubu nár. strany svobodomyslné, usne- sení, jež se i „Samostatnosti“ přece líbile- „České Slovo“ také dnes hodilo svou tříšťku na oheň, kterým má býti popálen dr Pinkas. Orgán nár. sociální argumentuje takto Správní komise nemůže si vypůjčiti peně má-li je, tedy je má ještě po dru. Pinkasovi Kolik peněz správní komise převzala po zemském výboru, je patrno z rozpočtu dra Pinkasa, včera znovu uveřejněného: to by přece mohli v „č. Slově“ chápatil Z rozpočlu toho je nejen zřejmo, že na celý srpen peníze stačily, ale také je z něho jasno, že komise nemá na září penězi jak si je opatří, o tom — dle doslechu — jednala ve své schůzi ve stře- du 20. t. m. Tvrzení, že by si nemohla vy- půjčiti, je ovšem naprosto libovolné: mohlo-l býti k vůli dosazení komise porušeno zřízen zemské, je též možno, opatřiti komisi běžné peníze! Německé přípravy pro další postup. Na chomutovském svém sjezdě Němci z Čech vypálili velškou raketu: resoluci, projevující naději, že německo-nacionální svaz svorně s Němci z Čech vstoupí do oposice proti vládě, a to k vál
doktor Pinkas Pinkasa Němec Čechy
15 article
V drobném prodejii ranní číslo o sobě večerní za li Ve fliálkách na venkově ranni čislo večerni .. Inseráty platí se hotově napřod Předplacení a inserty příjimi sdministrace v Marianské ul., 3 Tam nacházeji se tái redakce, tlskárna a sepedie „Národnich Llstě Rakopisy se nevzaoek
Národnich Llstě
16 article
splnění známých německých požadavků, a že ně- mečtí poslanci z Čech půjdou do takové oposice sami, kdyby se oposičně nepostavil celý německo- nacionální svaz. Jak známo, tato resoluce nedošla bezpodmí- nečného souhlasu ve vůdčích kruzích alpských Němců, a proto teď jedná se Němcům z Čech o to, aby své chomutovské stanovisko nějak uplatniti v německo-nacionálním svazu. Zajisté proto dnes „Bohemia“ hlásá, že Němci dají státu, co mu náleží, teprve pak, až stát dá německému lidu, což jeho jest. Co vláda má Němcům v Čechách dáti, vyklád jí dnes německé listy v ten smysl, že má způsobiti. by správní komise v Čechách jednala tak, jak Něm- ci chtějí: aby upravila učitelské platy, aby najme- novala hodně německých úřadníků zemských aby zemský rozpočet sestavila dle zásady národ- nostního rozdružení zemských příjmů. Tyto požadavky předloží Němci z Čech v úte- rý 26. t. m. ministerskému předsedovi hr. Stürg- khovi a budou naléhat, aby je jasně a zřetelně zodpověděli jeho odpověď bude pak podklade porady, kterou bude míti německonacionální svar v sobotu 29. t. m. O této schůzi však napovídají dnes již něme- cké denníky pražské, že německonacionální svar se již v sobotu nerozhodne pro určitou taktiku. nýbrž že učiní projev solidarity s Němci z Čech. ale usnesení o taktice že odloží na dobu, těsně předcházející dalšímu zasedání říšské rady. Mimo to dávají Němci z Čech znova věděti že zamítají čistou, t. j. pouze na dosavadní ne- voliče obmezenou IV. kurii na sněmě českém. Tím způsobem Němci z Čech naznajují., za jsou ochotní prodati chomutovskou reseluci ze dne 17. t. m.
Němec Iva Čechy Německo Bohemia
17 article
loača čpmě hdlur Dne 21. srpna (Z národnostního bojíště.) Na jižní Moravě Němci s důslednou prací obe- stírají Moravský Krumlov. Několikráte mohli jsme již na tuto posici naši upozorniti, kde pověstný dr. Kaniak dnem i nocí osnuje plány, jak české město Mor. Krumlov navždy v rukou německých udržeti a zněmčiti. Má ochotné pomocníky. Hned mu na pomoc přiskočí pod dozorem vládním sto- jící „První moravská spořitelna v Brně“, kteráž dostane ochotné svolení ministra vnitra k vydání velkých obnosů na germanisaci Mor. Krumlova, hned je tu pomoc Úrazové pojišťovny dělnické, která finančně podepře Kaniakovu snahu po stav- bě dělnických domků a úřadnických domů, budo- vaných ne z potřeby, nýbrž čistě z tendenci ger- manisačních. Státní fond pro stavební družstva ovšem také jistě ochotněji, než do českých míst. dá sem peníze. Vždyť německá přízeň ministerstev rakouských pro německé akce zvláště výbojné je všeobecně známa. Za takových okolností může se dr. Kaniak dnes chlubit, že obyvafelstvo Mor. Krumlova za poslední dvě léta vzrostlo 200 duší — německých neb německým Molochem koupených. Všechny tyto okolnosti, jakož i fak- tum, že Mor. Krumlov dosud nedocílil české obec- né školy veřejné — jsou velmi výstražným zna- mením, volajfcím k obezřetnosti národní. Pro Mor.
Němec doktor Kaniak Kaniakův Mor Morava moravský Krumlov Krumlov Brno státní fond
18 article
Krumlov se musí nalézti program práce, který by dovedl paralysovati německé úklady, nástrahya německou promyšlenou práci, spojenou s násilni- ctvím Kaniakovým Všechny německé noviny moravské i cizí se rozčilují nad nepřízní Čechů ke školství měšťan- skému v Březové u Svitav. Tam si tatíci usmyslili na návod ze Svitav a Brna, že tam musí docíliti zbytečné německé měšťanské školy. Mor. zemský výbor zastavil v poslední době vzhledem na špatné finance zemské vůbec zřizování škol a tak se stalo. že třeba Zhorovice na Hané mají po několik let postavenu budovu měšťanské školy — ale ve- řejné měšťanky se nemohou domoci. Ve Zborovi- cích to ovšem není nepřízeň česká ke školství, za to v Březové ano. Farizeové — pro 160—200 če- ských dítek v Březové tatíci březovští českou ve- řejnou školu nezřídí. A to je „šulfrajndlich“? Mělí by tamní činitelé spolu s povolanými kruhy zkusit tu jejich „šulírajndlichkeit“. Až se přikročí k české škole, zkusí ji jistě — ale po známém způsobu ze severních Čech.
Kaniakův Čecho Mor Krumlov Březová u Svitava Svitava Brno Haná Čechy če
19 article
Z Moravy
Morava
20 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. V poslední době, jak jsme zaznamenali z pří- slušných časopisů odborných, stává se pomalu i u nás akutní rozvádění sily elektrieké a plynu na velkou vzdálenost. V eizině zatím, jak ukazuje „Národl, živnostenský týdenník národní strany svobodomyslné (VI., č. 33) prokročují dále. V ne- dávné anketě, jak zmenšiti obtíže, způsobované kouřem Londýnu, uveřejnil vynikající učenec Wil- liam Ramsay projekt na reorganisaci dosavadního využitkování uhlí. Dle něho je možno vyrábětiz uhlí plyn přímo v dolech a odtud hned jej rozvá- děti na velké vzdálenosti. Methoda Ramsayova či- nila by zbytečným další těžení uhlí ku pozemním účelům a zlevnila by rozvádění energie od uhel- ných dolů. Mohly by se totiž při provádění my- Hlenky Ramsayovy postaviti přímo nad uhelnými doly velké elektrárny s hospodárně pracujícími plynovými motory a energie rozváděla by se odlud ve formě elektrické na libovolnou vzdálenost. Zu- žiikování tepelné energie v uhlí obsažené v ply- nových motorech nebo užitím plynu získaného pří- mo k topení bylo by pak nejméně o 50—909% vý- hodnější, než při přímém spalování uhlí a energie elektrická nebo tepelná mohla by se dle Ramsave dodávati z důlních plynových a elektrických centrál za nepatrný zlomek dnešní ceny. Spotřebovala by se prý pak pouze as jedna desítina dnešní spo- třeby uhlí a země vydržela by se svými uhelnými zásobami desetkráte déle. Též bylo by možno zu- žitkovati zplvňováním sloje třeba pouze 30 em sil- né, kdežto pro zužitkování důlní těžbou hodí se jen sloje nad 75 cm síly. Lidská síla, kterou se dnes v uhelných dolech takořka mrhá, zůstala by dle Ramsaye pro příště ušetřena jiným účelůma úlohu zužitkování energie, uložené v dolech, ob- staral by skrovný počet inženýrů a mechaniků.
Ramsay Ramsayův Londýn Wil centimetr
21 article
Pokud jde o praktické provádění myšlenky Ram- sayovy, dálo by se v podstatě taklo: K uhelné sloji navrtá se otvor o průměru 45 cm, který se vyzluží železnou rourou. Do této roury se vlož mara druhá v průměru 15 cm, kterou se dle po- třeby vyčerpá ze sloje voda. Uhlí se zapálí elektri- ckým proudem, dráty vloženými do vyvrtaného etvoru, které se po zapálení sloje vyláhnou. Poton se etřední rourou o průměru 15 cm počne dmýchat do sloje vzduch nebo vzduch smíšený s vodní párou plyn, který rozkladem vody a okysličování uhlíku ve sloji vznikne, odváděti se bude vyvrta- ným otvorem na povrch zemský. Že nejde jeno vědeckou fantasii, svědčí, že Ramsay chce myšlen- ku svou přezkoušeti v některém opuštěném uhel- ném dolu anglickém pokusy, rozvrženými na ně- kolik měsíců. — „Národ“ mimo to podává: V pří- boji. — Národní sociálové proti českým hostin- ským. — Zvelebovací činnost živnostenská v Uher- sku. — Národohospodářská hlídka. — Technické rozhledy. — Živnostenské soudy. — Politická kro- nika. — Feuilleton: Dr. V. W., Orlice. — Živno- stenský a obchodnický věstník. — Zprávy. — Roz- manitosti.
Ramsay doktor V W Roza Rama Uhry Orlice Živno centimetr
22 article
V „Pošumaví“ (XI., č. 16.) v článku „Po- pulace Českobudějovicka“ Ant. Bašta sestavil statistická data, která dokládají a osvětlují velký národní význam okresu budějovického pro nás. Je to okres, jenž jediný z českého jihu vy- kazuje značné populační plus v posledních třech deseliletích. V posledním desetiletí přibylo mu- 11.899 obyvatelů t. j. 19.3. Samosprávný (soudní) okres českobudějovický jest jediným venkovským okresem v Čechách, jeuž vykazuje tak vysoký percentuálný přírostek. Ostatní okresy budějovi- ckého hejtmanství mají přírostek, stojící značně pod průměrem zemským: Lišov 6.5%. Hluboká 5.3 a Sviny Trhové 1.8%. Ale i zemský přírostkový průměr v Čechách (7.2) i průměr předlitavský
Antonín Bašta Pošumaví Českobudějovicko Čechy
23 article
[9.2%) jsou velmi předstihovány průměrným popu- lačním vzrůstem samosprávného okresu českobudě- jovíckého. Na vzrůst ten ovšem mělo velký vliv přistěhovalectví: ze 120.659 obyvatelů pol. okresu bylo 32.113 přistěhovalců t. j. 26.6. Z přistěho- valců těch byli 19.122 příslušníci českých okresů, 1646 z okresů německých a 8084 z okresů smíše- nýchi rozvrhneme-li počet příslušníků okresů smí- šených, bydlicích v okresu budějovickém, dle ná- radní kvoty jejich okresů domovských, můžeme usuzovati, že příliv přistěhovalecký na Budějovicko přivedl 23.056 Čechů a jenom 5787 Němců. Tente fakt jest sám o sobě sehopen otřásti dosavednimi národnostními poměry Českobudějovicka a také se účinek jeho jeví. Ve vývoji Českých Budějovic ja- kožto centra jihočeského možno spatřovati výhodu naši, neboť České Budějovice půsebí tu soutěžně vůči Vídní. Kdyby Budějovice byly bývaly před čtyřiceti lety tím, čim jsol hospodářsky dnes. byly by nám svou populační přítažlivostí zachovaly celé dvě generace jihočeské, jež nám dnes tonol ve Vídní. Tuto vlastnost Budějovic a z vlastnost té plynoucí zachraňovací úkol jejich nutno si uvě- domiti a všemi silami působiti ku podpoře této vlastnosti budoucího našeho centra v jižním cipu Čech. — Další obsah čísla: Pavel Sula. Mikuláš Aleš — člověk jihočeský. — Jar. Pouzar. Česká hudební škola v Čes. Budějovicích. — Obzor men- šinový. — Zprávy a sdělení. — Obzor lidovýchov- ný. — P. Sula, Nad obrázky Alšovými. — HI. Sedlá- ček. Poesie. — V. Dlr, Nové české povídky,
polo Čecho Němec Pavel Sula Mikuláš Aleš Pouzar P Sula Alšův V Dlr Českobudějovicko Český Budějovice Vídeň Budějovice Čechy Čes . Budějovice
24 article
„Za Starou Prahu“ (IV., č. 7) upozorňuje pojednáním St. Sochora „Nesprávná re- staurace kamenného sousoží na chyby které jsou dosud obvykly i tam, kde je dobrá sna- ha starou kamennou památku ochrániti. Poněvadž ne vždy je volán na poradu odborný znalec, když jde o restaurací kamenných soch, božích muk a p. po českém venkově, neuškodí upozornění pě. So- chorova stručně reprodukovati. Jedním z omylů bývá natírání kamenných památek barvou nebo vyzlacování jich, často v domnění, že tím budou chráněny od škodného vlivu počasí. Ve skutečnosti však trpí tím nejen vzhled památky, která tak ztrácí svůj kamenný charakter v barevném výrazu, ale trpí tím i její trvalost. Neboť pískovci škodí.
Sochor Praha
25 article
poruší-li se jeho průdyšnost. Olejový nátěr povleče povrch úplně neprodyšným povlakem, vnitřní vlh- kost a vlhkost spodem vzlinavá, někdy i pomocí mikroorganismů, počne uvnitř dílo zhouby: jich vlivem kámen úplně shnije. Stejně pochybeno je, sťarou památku kamennou restaurovati (aby byla jako nová“) vyhlazením (opemzlováním) a otesá- ním. Kůra, jež se na povrchu každého kamene na vzduchu vytvoří, je jeho ochranou, skoro můžeme říci: koží, jež kámen chrání od vlivů atmosférya různých jejích chomických produktů, při čemž mu však nebéře průdyěnosti, nezbytné, aby kámen uynitř nezhnil — ta kůra se tu odstraňuje a jádro kamene se ponechává zhoubě jako obnažené sval- stvo. Tento nový povrch není však již s to, aby vytvořil dostalečnou kůru, jež by kámen chránila cd vlivů povětrností a tak se pravidelně stává, že kamenná díla po takovém opracování velmi rychle hynou. Proto již jednou mělo by se státí i u nás zvykem, nepodnikati žádné restaurace staré pa- mátky (— konkretní případ pochybené restaurace byl právě podnětem upozornění pě. Sochorova — bez rady povolaného odborníka fkonservatora nebo musea). — „Věstník zz Starou Prahu“ v ostatním přináší: Z. Wirt, Bývalá stará Praha. — J. Hofman Mizící stará Praha. — J. Hofman, Příspěvky k dě- jinám a místopisu kr. hl. města Prahy. — Litera- tura. — Zprávy z klubu. — Různé nb
Sochorův Wirt J Hofman Praha
26 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Sbírka známek za 600.000 K. Z Paříže 21. srpna. (K. k.) Protože manželka Mírzy Hadi svolila vrátit svému muži sbírku známek, a protože on se za to zavázal složiti 20.000 franků pro svou manželku, vyšetřující soudce řízení zastavil. = Berlínský advokáť žaluje princeznu Luisu. Dr. Walter Inhoffen v Berlíně žaluje princeznu Luisu belgickou jako německou státní příslušniei u berlínského královského státního návladnictví pro podvod. Luisa mu dluhuje od r. 1909 943.00 marek s 6% úroky. Dal-li jí dr. Ilhoffen zabaviti kufry, aby hradil jimi svou pohledávku, nenašel soudní vykonavatel kufrů v jejích pokojich. Prin- cezna dala kufry dopravit do pokojů Maltasičo- vých kde na ně vykonavatel neměl práva. Byly-li kufry na cestě, tu šly obyčejně na adresu Mattasi- čova příbuzného a tu rovněž nesměly býti zaba- veny. = Zvláštní přínad telepatie. „Piccolo“ ozna- muje z Padovy: Majitelce povoznictví, Vincenze Moloniové, zdálo se před dvěma day, že její mat- ka, žijící v Terstu, spadla s okna a zabila se. Sen ji tak rozrušil, že odjela do Terslu podívat se na svou matku. Kdo však popiše její smutné překva- pení, když zvěděla, že je matka její mrtva. Ze- mřela téže noci — ovšem smrtí přirozenou — kdy její dcera snila o její smrti. — Zspomenutá jubilantka. V těchto dnec oslavila 70. narozeniny nyní skoro zapomenutá zpěvačka Kristina Nielsenová, zvaná kdysí „švéd- ským slavíkem“ a nejobávanějží soupeřka božské Patti. Koncem let sedmdesátých opustila Nielso- nová jeviště a od těch dob nevystoupila nikdy veřejně.oaslol las
Mírza Luisa doktor Inhoffen Ilhoffen Moloniová Nielsenová Patt Paříž Berlín Piccolo Padova Terst Mattasi
27 article
— Nové nálezy zlata na Aljašce. V těcht dnech je tomu právě 16 let, co přibyl parník „ Port- land“ v Seattlu s prvním nákladem zlata a prvními autentickými zprávami z Klondyku; nyní přicházej zprávy o nových nálezech zlata v sousedních úze- mích na Aljašce, asi třicet anglických mil od ka- nadských hranic. Norský inženýr Graff, od mědě- ných dolů v Kennicotu, píše o tom v „Afteupostu“ zajímavé podrobnosti. Mezi jiným píše! „Bez úplne zimní výzbroje nemůže cesty nikdo podniknouti, neboť naleziště zlata jsou vysoko, kde je plno sně- hu a nynější zimní cesty jsou skoro neschůdny. V krajině není zásob; vše musí býti dováženo z Daw- sonu na řece Yukonu. Tato osada je vzdálena 260 angl. mil. Zlato vyskytuje se ve značném množství. Dva muží vynesli na světlo boží za jeden den ne- daleko pořoka Bonauza zlato v ceně 12.000 Nové velké nálezy nepřinesly ovšem jen bohatství. ale také hodně nepříjemné poměry. Dělníci žádají denní mzdy 50 K. Práce není těžká, neboť zlato neleží hlouběji, nežli 1 m pod povrchem ... — Osud básníkův. Ve francouzském časopise „Phalange“ uveřejňují Roger Allert a Loui Hornas vzpomínky na básníka Léona Deubela, který skončil před nedávnem marný boj o exi- stenci ve vlnách Seiny. Vypravovalo se tehdy, že Deubel by nebyl měl bídu, kdyby byl jen chtěl pracovat. Ale jsa domýšliv na svou mladou básni- ckou slávu, odmital každou všední práci a liboval si v bohémském životě „volného genia“. Ale zdá se, že tomu přece není tak: Hornas dokazuje, že Deubel, aby nezemřel hlady, byl ochoten chopiti se každé práce, která mu byla nabídnuta. „Když jsem jednoho večera ve velkém modním závodě prohlížel se svou přítelkyní klobouky, otevřel jsem nedopatřením nepravé dvéře a co jsem viděl?
Allert Loui Hornas Léon Deubel Deubel Aljaška Seattle Klondyko Kennicot Dawa Yukon Seina Graff
28 article
Za velkým kreslířským stolem seděl Deubela psal adresy. Byli jsme oba stejně překvapeni a rozpačiti, když jsme se poznali a pozdravili Diskretně mluvili jsme chvíli o lhostejných věcech Pak jsem ho nechal u jeho trapné práce a vrátil jsem se do obchodní místnosti. Kdo mne zná. nikdy nebude tvrdit, že mne neštěstí některého člověka, mne nevyjímaje, naladí nějak zvláště ci- tlivě, ale přece se mi křečovitě stáhlo srdce, když jsem se po neočekávaném shledání s nešťastným básníkem vrátil opět ke kloboukům a k sluneční- kům, kus po 1000 francích, k bezstarostnému ště- betání dam, které měly na svých tělech oděvya šperky za 3000 a 1000 franků. Také jsem asi příliš vesele nevypadal, neboť mladá dáma, kterou jsem provázel, ptala se mne překvapeně, proč jsem tak rozladěn a co že se mi přihodilo za mé krátké nepřítomnosti. Měl jsem pocit nesmírné sociální nespravedlnosti: tak vynikající, tak opravdový talent musí skoro žebrat a o almužnu prosit v do- mě, kde se snaží jiní s tak bláhovou horlivost všemožným způsobem utratiti tolik přebytečných peněz... Takového něco boli