ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 5855b0e0-66ef-11dc-be0d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 14 celkem · entity: person 45, place 24, work 3, org 2
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 195. ze dne 17. července 1901.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Klenoty starých Egypťanů. Britští archae ologové, bádající v Egyptě, uspořádali právě v Lon- dýně výstavu svých nálezů z posledních let. Poda- řilo se jim vniknouti do tajů šeré dávnověkosti opětně o několik set let nazpět, než kam až sahaly výzkumy dřívější. Professor Flinders Petrie, který pracuje v Abydu v zasypaných ruinách chrámu Osi- ridova, kde nalezena pověstná abydská deska králů, dospěl ve svých studiích, založených na nalezených hieroglyfyckých nápisech a záznamech na papyrusu až do roku 4715 před Kristem, nejen ke králům první dynastie, nýbrž ještě dále do mythu »deseti králů před Menem«. — Vystavuje fotografické snímky drahocenných náramků, na mumii prý královny Zery nalezených, jež nemohl ani zlatem získati pro jich drahocennost. Uloženy jsou v museu v Kairu. Jeden náramek zhotoven jest z ryzího zlata, do něhož vsazeny tyrkisy a perle, jiný zdoben zlatým lotosovým květem s krásným ametistem v středu, na jiném opět znázorněna ženská hlava, jejíž pra- meny vlasů jsou ze zlata. Neméně cenným jest žezlo, jež přičítá Petrie králi Kasetmuovi, zhotovené z mědi, opletené těžkými pruty zlata, v jejichž koncích zasazen rudý, broušený karneol. V hrobě téhož krále nalezene pět váz z karneolu a mramoru, po většině s lotosovým květem. Veškeré skvosty pro- vedeny jsou dle úsudků znalců způsobem, dle kte- rého dá se souditi, jak pokročilým bylo již v dobách tehdejších klenotnictví starých Egypťanů.
Klenot Egypťan Flinders Petria Kasetmu Egypt Abyd Osi Kairo
3 article
= Automobily v službách hasičských Zdá se, že sportovní význam automobilů zaměněn bude záhy za účel praktický. Francie první připadla na myšlenku užívání automobilů ve službách pošty dopravní a nyní zanáší se opětně myšlenkou, užívati automobilů při požárních opatřeních. Konány v ně kolika francouzských městech pokusy s automobily, na nichž umístěna stříkačka, uspořádán i celý vlak automobilů s mužstvem, voznicemi, hadicemi a ře- bříky. I v jiných zemích přijata myšlenka ta za vlastní. Městska rada hannoverská nařídila ředitelstvu hasičské městské stanice, aby pořídilo pro požární svoji hotovost jednu parní stříkačku na automobilu. Rychlost, s jakou může prý býti stříkačka na místo požáru automobilem dopravena, jest daleko větší než se spřežením. Musí se ovšem počkati, jak se při nej- bližším požáru nové toto zařízení osvědčí. = List básníka Lope de Vega, objeven byl při přehlídce písemných památek musea sevill- ského. Dopis, dosud neznámý, adresován španělskému básníku Felixu de Quijada, kterého Lope často ve svých spisech vzpomíná a spadá obsakem svým do roku 1621, do doby, kdy zemřel Filip III. a nastoupil jeho syn Filip IV. Této změny na trůně dotýká se Lope, tehdy 59letý ve svém listě. Píše takto: »Filip IV. jest statný, hezký a rozumný muž, do kterého sklá- dám mnoho nadějí; při pohledu naň vysýchají mé slzy, platící památce andělsky dobrého jeho otce. Pro sebe však nadějí těch nechovám, ty patří básníkům mladším. — Já jsem již stár, nemám již chuti sedlati svého Pegasa. — Několik knih, pár květin, obrazů pak mé děti, toť vše, co jedině mě těší; starostí ne- mám, leda by jimi byla péče o pořízení jednoho obleku do roka . . Stýská se mi však po Seville. (Lope žil v Madridu.) Tam konal bych na den dlouhé výlety, neobávaje se, že budu potkávati pro mne
Lope Vega Quijada Filip Filip Iva Francie Lop Sevilla Madrid
4 article
obtížné hovorky. Přátelé nutkají mne, bych psal pohřbu slavného krále, ale nemohu. Byla by to pro mne ta nejbolestnější práce, jakou bych kdy v životě vykonal. = Menelik a missionář. Švédský jeden mis- sionář, který vypraven byl do Habeše, aby obracel na víru křesťanskou tamnější židy a pohany, zadržen byl na hranicích stráží a jako podezřelý dopraven před habešského guvernéra. Tento vysoký úřadník. který slyšel sice ve svém životě o Německu, Rusku, Francii, Italii a Anglii, nechtěl o Ššvédsku ničeho vě- děti a proto poslal missionáře v průvodu ozbrojenců k samému dvoru. Menelik ptal se missionáře za jakým účelem přišel do Habeše. »Abych obracel židy a pohany na víru křesťanskou«, zněla odpověď. »Kte- rými zeměmi jsi prošel,?« ptal se dále Menelik. Mis- sionář jmenoval Německo, Egypt a Sudan. »A obra- cel jsi také v Německu židy na křesťanskou víru?« ptal se dále snědý mocnář. Odpověď zněla záporně. Na to vladař nepromluvil již k missionářovi ani slova, nýbrž zavolal velitele své tělesné stráže a dal mu rozkaz: »Doveďte tohoto muže až na hranice mé říše a tam mu řekněte, aby šel dříve obracet židy a pohany v Německu na křesťanskou víru a pak aby přišel teprve do říše Menelikovy. Do té doby ať se neopováží překročiti habešské hranice«. Zdá se, že Menelik ani netuší, jakou Sisyfovu práci vložil na bedra missionářova.
Menelik Menelikův Sisyfův Habeš Německo Rusko Francie Anglie Egypt Súdán
5 article
= Tintorettovy malby, nalezající se ve Scuola di San Rocco v Benátkách, dle zpráv řím- ských listů scházejí valně, takže některé z nich nelz již ani rozpoznati. Listy italské s rozhořčením pouka- zují na to, že střecha budovy jest tak chatrná, žejí déšť proniká a celé potůčky tečou po stěnách a obra- zech. Tím ovšem poškozují se cenné obrazy ne- smírně, neboť barva, kterou Tintoretto, správně Ro- busti Jacopo maloval, není trvanlivá a sama sebou časem již vybledla. Ve Scuole di San Rocco nacháze se 56 obrazů velikého tohoto mistra, mezi nimi nej- znamenitější jeho dílo Ukřižování Krista.
Tintorettův Tintoretto Jacopo Krist Scuola di San Rocca Benátky Scuol di San Rocca
6 article
= Náhrdelník z perel za 400.000 stř. shil- lingů byl prodáván dražbou v Londýně. Král Edvard sám přišel před dražbou na klenot se podívat. Ná- hrdelník čítá 424 perly v šesti řadách, sponka poseta drobnými brillanty, v jichž středu tkví zářící démant. Klenot ten náležel francouzské šlechtičně, jejíž jmeno zůstalo utajeno. Nejnižší podání činilo 200.000 shil- lingů a přidáváno po deseti tisících. Když dosáhla výše 390.000 sbil., rozpakovali se přítomní více na- bídnouti a když přidali pouze bankéři Lindenbaum a Weil dohromady 10.000 shil., připadl jim vzácný klenot. Jak se oň rozdělí, jest ovšem jejich věcí.
Edvard Klenot Lindenbaum Weil Londýn shil
7 article
= Ze života Alfonsa XIII. Turinský list »Stampa« dovídá se od vychovatelů budoucího špa- nělského krále Alfonsa XIII. některé podrobnosti jeho života. Mladý král, který příštím rokem stane se plnoletým a k vládě schopným, Ine velikou láskou k svojí matce, která věnuje všestrannou péči jeho vychování. Denně vyptává se vychovatelů, uměl-li jich svěřenec svoji úlohu; když jednou učitel počtů nemohl jí dáti uspokojivou odpověď, uložila mladému králi domácí vězení a nesměl toho dne se sourozenci obědvati. Mladý král z vděčnosti pak, když si svůj trest odbyl, políbil matce ruku, neboť podrobuje se jejím rozkazům, uznávaje, že vše, co ona koná, číní z mateřské lásky a úmyslu, aby z něho byl jednou dokonalý panovník. Způsob jeho života jest odmě- řený a přesný. Když vstane, koupá se denně,i v zimě, téměř ve studené vodě, pak snídá šálek čokolády s chlebem a máslem, načež má dopoledne tři hodiny vyučování. O 11. hodině dopolední násle- duje šerm a tělocvik, v poledne s matkou a sestrami společný oběd. Po obědě učí se v parku hodinu střelbě do terče a opětně následuje tříhodinná lekce vyučování. Na večer provází matku na procházce, o osmé hodině večeří a o desáté hodině jde spat.
Alfonso Stamp nělský král Alfonso XIII
8 article
= Arabská zdvořilost. Jistý cestovatel, který delší čas strávil v Medině, vypravuje ve svých vzpomínkách, že jednoho jitra zaléval květiny na okně v prvním patře. Náhodou přelil květináča sprška vody snesla se dolů na chodník, kde hověl si líně nějaký Arab. Nenadálá lázeň rozčilila sně- dého muže nemálo. Vyskočiv a nezahlédnuv nikoho v okně, zvolal: »Jsi-li sličná — pak ti děkuji, jsi-li mlád — pak jsi hňup. Jsi-li dědek nebo baba, pak vem tě čert...« = Poprava kněze. V Granadě popraven byl 16. t. m. farář Julian Angnitta z Lokubiny, který ve srozumění s matkou dopustil se ohavné otcovraždy, jelikož při sporu s bratřími chtěl otec svědčiti v jeho neprospěch. Předstíraje osadníkům, že otec jest choromyslným, vezl jej v průvodu matky do ústavu. Cestou v lese dal jako na občerstvenou otci nápoje, patrně otráveného, po kterém stařec upadl v bezvě- domí. Farář na to rozdrtil mu hlavu kamenem, vy- píchal oči, aby mrtvola nebyla k poznání a shodil ji do propasti. Po několika týdnech s nářkem sdělo- val osadníkům, že otec v ústavě zemřel. Ale matka puzena výčitkami udala vše soudu a tak spustlý otcovrah ocitl se v rukou spravedlnosti. Každý pokus o udělení milosti byl odmítnut.
Angnitt Lokubina Medina Granada
9 article Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově. Ve středu 17. července. Začátek o 7. hod Cyklus frašky VIII. Novinka. Poprvé: Krásná Cleo. Fraška o 3 jednáních. Napsali Gustav Sylvainea Ludvík Artuš. Přeložila Olga Nápravňíkova. Režisér p. J. Kubík. Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka a Kapra a Kotka na Smíchově. 17482
Fraško Sylvaine Artuš Nápravňíkův J Kubík Urbánek Kapr Kotek Smíchov
10 article Pštěkovo divadlo na Král. Vinohradecl
Pštěkovo divadlo na Král. Vinohradecl Ve středu 17. července. Začátek o 7. hod.
Král Pštěkovo divadlo
11 article
Lidové představení za poloviční ceny. Esperanto. 17471 Velká fraška o 3 jednáních. Napsal J. Kühnl. Za nejbližší novinku přípravuje se: Elektra. Zejtra o 1/25. hod. Promenádní koncert.
J Kühnl
12 article Divadlo,Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře,
Divadlo,Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře, Ředitel V. Suk. Ve středu 17. července. Začátek o 1/27. hoa Po druhé: Jeho první žena. Žert o 3 jednáních od J. S. Přel. J. Pulda. Režisen p. Boh. Kovář. Předprodej lístků v trafice na Příkopě proti »Špinkůme 17499 do 5. hod. večerní. — 140 —
V Suk Žert J Pulda Kovář
13 article
sebevědomí jen zvýšil, dodal mu ale i jakési jistoty, s ja- kouž dovedl mnohé špatné ve své povaze zakrývati. Trestanci ho z té duše nenáviděli — »slovo a rána bylo u něho jedno a tolikéž«, jak sám říkal — však u svých představených platil za důstojníka poctivéhoa svědomitého, byť i někdy přísného a drsného. Prohodil nyní, přijímaje číšku čaje z ruky paniny: »Nuže, paní Vichersová, i vás nebude, jak myslím, mrzeti, že se dostanete odtud? A což přípitek, Vichersi?« Paní Vichersová odtušila s mladistvou svižností svou, přes níž zatím ovšem přelétl stín dalších šesti let: »Ano, ano, budu tomu jen povděčna! Strašlivé to místo! Ale povinnost a služba jsou pro Johna nade vše! A ten vítr zde! Milý pane Frere ani si nemůžete pomyslit, jak ráda byla bych poslala Sylvii raději do Hobart Townu, ale John nechtěl o tom ani slyšeti.« Frere tázal se ihned, ale poručnickým tónem, v jakém si libují lidé jeho rázu, mluvívají-li o dětech: »Jak jest slečně Sylvii — mimochodem řečeno ? Vichers odtušil: »Nevalně, bohužel, musím tak říci. Jest tu příliš smutno pro ni. Není tu dětí jejího stáří, vyjímaje malou děvušku lodivůdcovu a s tou nemůže přece obcovati. Ale přece nechtěl jsem se od ní odloučiti, zkusil jsem sám ji vyučovati. Frere namítl, zíraje utkvěle do své číšky čaje: »Hm — tuším, byla přece jakás guvernantka u vás. Dívčina jistá — jak jen slula ?« Paní Vichersová odvětila sama, zvážněvši poněkud »Miss Purfoyova. Ano, ano, nebohá! Smutná to historka, pane Frere.« Frere zamžikal jen očima.
Vichersová John Frere Sylvie Purfoyův Hobart Vichers
14 article
Na druhé straně dosahovaly tak ženy ty mnohé výhody. ale naopak dostávalo se jim krutého pronásledování, na- padlo-li jim, by si samy milence vyvolily. Arturovou první starostí bylo, učiniti přítrž těmto prostopášnostem; zavedl-li nejpřísnější kázeň co se týče vážného a důstojného vystupování, chyboval na druhé straně opět nedostatkem jiných cností. Jsa poctivým, sta- tečným a mysli hrdé, byl zároveň ale také chladným a puntičkářským a okázalé, ochotné a dobré smýšlení osadníkův odráželo se o zdvořilou jen jeho lhostejnost. Oproti officiální společnosti, kterouž plukovník Artun utvořil, stála společnost svobodných osadníkův a pro- puštěncův. Tito byli četnější, než by se mysliti mohlo. Dne 29. listopadu 1829. bylo osmatřicet svobodných — omilostěných — a šestapadesát osob, jen podmínečně propuštěných, zapsáno v seznamech; téhož roku 26. září činil počet osob, jež měly průkazy o dočasném osvobo- zení z trestu, sedm set pětačtyřicet. Mluviti o společenském postavení těchto lidí v době oné nelze bez ustrnutí. Dle pověřených svědectví mnohých vážených lidí, vládních úřadníkův, důstojníkův a svobod- ných osadníkův, byla prostopášnost usedlikův těch přímo pověstná. Opilství bylo hlavní neřestí jejich. I děti bylo vidět na ulicích opilé. V neděli bylo viděti muže a ženy státi před dveřmi krčem, kdež vyčkávali konce bohoslužeb, aby pak ihned opět počali píti. Stav vězeňského obyvatelstva byl pak vůbec nevylí- čitelný. Ač podloudný prodej grogu byl přísně trestán, děl se přece v nesmírném rozsahu; mužové i ženy shledáni Ztracen pro život.
Arturův Artun svobodný osadníkův důstojníkův a svoboda