1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 21. srpna 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se.
V Praze v administracin
na měsig.
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsie
na čtvrt leta : . . . 7 K R2k
ve Hiliálkácha
sa měsie . . 9 K 30b
ns másla Poštou
na čtvrt leta . . . o
a dvojí zásilkou
na měsie, . . . . . B K 80 h
Praha
R 2
5
article
snnni ntesliti te
6
article
na čtvrt leta . . . . 1I K 40h
8
article
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě . za Sh
večorni
.. . za 4 b
Ve fliálkách na venkově
ranni dislo . . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5 b
Inseráty
plati se hotově napřed
Předplncení a inserty přijima
admnistrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tět
redakce, tiskárna a sxpedlee
„Národních Ldlstů
Rukopiny se nevracep
Ldlstus Rukopina
11
article
bi seoast žve
elV Praze, 21. srpna.
lornr
Dnešní vídeňské ranníky ukazují, že zá-
jem veřejnosti není již poulán jedním směrem.
O Balkánu a jeho krisích se již málo dočíta-
me. „Fremdenblatt“ píše již druhý denv
úvodniku o věcech amerických a celní refor-
mě a konfliktu Mexika se Spojenými státy.
„N. W. Journal“ uvažuje dnes na úvodním mi-
stě o souboji hr. Tiszy s markr. Pallavicinim
a soudí, že tento souboj hr. Tiszovi sympatii
neziská. Mírovému kongresu, včera v Haagu
zahájenému, věnuje článek „Zeit“, která sou-
dí, že balkánskými událostmi bylo blamováno
ozbrojené násili a poněvadž balkánské státy
— barbary je jmenuje všechny „Zeit“ — činí
z války a míru neustálý chaos a nechtějí uzná-
vati smlouvy, mají kulturní státy Evropy do-
nutiti je k uznání toho, co bylo uznáno prá-
vem mezi spornými stranami. A toho lze dle
„Zeitu“ dosáhnouti bez prolévání krve,o jak
tvrdí také účastníci mírového kongresu. Ostři
tohoto projevuje směřuje ovšem proti Ture-
cku, jehož postup ostře kritisuje také „Neues
W. Tagbl.“, nazývaje ho „hrou s ohněm“. Po-
stup Ruska vúči Turecku líčí se se všech stran
jako rozhodný a vážný, jedině zpráva ze So-
fije rozšířená prostřednictvím „Südsl. Corr.
oznamujb, že prý Rusko netrvá již na dodrže-
ni londýnské smlouvy a hranice Enos-Midia
Ruské listy však ohlašují a žádají dále důraz-
né kroky Ruska proti Turecku.
N W
Tisza
W Tagbl
Praha
Balkán
Mexiko
spojený stát
Haag
Evropa
Rusko
Turecko
so
12
article
Svorně vítají dnešní vídeňské listy ná-
vrat záložníků z jihu. „Deut. Volksbl.“ a „Ar-
beiterztg.“ činí tak na úvodním místě, ostatní
listy zvláštními články a zprávami. Dnes vrátí
se do Vídně „deutschmeistři“, v několik
dnech 84. pluk, pak německé pluky z Čech
Napřed německé, pak teprve české pluky, aby
idea rovnoprávnosti národů byla stále poci-
ťována v pojeti čistě rakouském. Po dlouhých
desítiměsíčních útrapách konečně Rakousko
demobilisuje a propouští záložníky z jihu. Zá-
ložníci byli loňského roku povoláni do zbraně
v době hospodářsky svízelné a těžké. Byli vy-
trženi z rodin, ze svého zaměstnání, mnoho
jich bylo hospodářsky strašně poškozeno, ne-li
zničeno. Za dlouhou dobu těch deseti měsíců
se hospodářské poměry ještě zhoršily. Řada
průmyslových odvětví byla přivedena na po-
kraj záhuby zásluhou naší zahraniční politiky.
Vídeň
Čechy
Rakousko
Ara
13
article
Obchod byl poškozen, produktivní vývoz naší
říše zaražen, úspěšná konkurence našeho prů-
myslu a obchodu znemožněna. Živelní kata-
strofy v mnoha končinách říše dovršují dílo
zkázy. Hospodářsky ocitla se naše říše na
kraji zhouby. A do této situace vracejí se nám
z jihu záložníci, kterým nyní nastává těžký
úkol napravovati doma chyby diplomacie.
která ke skutečným životním zájmům této
říše neměla nikdy dost porozumění a která
ani za miru nepodporovala nikdy za hranice-
mi dostatečně náš obchod a náš průmysl, ni-
kdy nestarala se o rozkvět a vzrůst naší ho-
spodářské síly, která je dnes rozhodujícím mo-
mentem v zápase států. Proto bude návrat zá-
ložníků málo radostný, třeba se z něho ve-
škeré obyvatelstvo upřímně těší a třeba v něm
vídí osvobození od těžkého břemene. Hospo-
dářská tíseň nabyla v Rakousku hrozných roz-
měrů a indolence státní správy ku pravým pří-
činám její jest příčinou, že v posledním roce
epětně jeví se úžasný vzrůst hnutí vystěho-
valeckého. Píše dnes o tomto thematu ostrý
úvodník „Reichspost“. Zabývá se vystěhova-
leckou agitací pro Kanadu, pro niž anglo-ka-
nadská pozemková společnost má v Rakou-
sku zřízeno 36 kanceláří vystěhovaleckých.
Anglie varovala r. 1911 před stěhováním do
Kanady, Německo odepřelo kanadské společ-
ností koncesi, také Uhry a Rusko nedovolily
agitaci vystěhovalecké pro Kanadu, aby jin
Rakousko
Kanada
Raka
Anglie
Německo
Uhry
Rusko
14
article
ubírala obyvatelstvo, ale v Rakousku společ-
nost koncesi dostala. „Reichspost“ uvádi, že
ochota Rakouska vůči anglo-kanadské společ-
nosti pozemkové se odůvodňuje také tím, že
společnost ta se zavázala plníti předpisy vy-
stěhovaleckého zákona, který kdysi bude
vydán!
Sama „Reichspost“ k tomu poznamená-
vá: „Jak dojemné! Nebylo by jednoduššíma
normálnějším nejprve vydati vystěhovalecký
zákon, jímž by se pak musely všechny spo-
lečnosti přesně zachovávati bez vzájemných
ústupků? Dosud směřovaly snahy zákonodár-
ců a správců zákona ne ktomu, aby se vyku-
povalo dodržování nějakých budoucích záko-
nů, nýbrž aby každý byl nucen zachovávat
zákony nyní platící.“ vo
Toto jisté sensační odhalení „Reichspo-
stu“ není ovšem v Rakousku ničím novým, ale
dokazuje, jak státní správa chápe svoji povin-
nost k nejpalčivějším a životním otázkám
říše. Zarazí-li se konečně vystěhovalecká
agitace jedné společnosti, to mnoho nepomů-
že. Je třeba odstraniti důkladně vnitřní příči-
ny vystěhovalectví a upraviti lépe životn
podmínky těch vrstev, které jsou nuceny
z nedostatku obživy ohližeti se po uhájen
svého bytí mimo hranice této říše.
Sam
Rakousko
Reichspost
15
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
Turecký postup.
Z Říma, 21. srpna. „Tríbuna“ dovídá se
z Cařihradu: Porta nařídila vojsku, postupují-
címu v Thracii, aby nepřekročovalo hranice.
které žádá v notě ze dne 19. července a vrá-
tilo se zpět za Maricu, jakmile v obsazených
územích bude zajíštěna bezpečnost.
Z Londýna, 21. srpna. Ve zdejších diplo-
matických kruzích se obávají, že Rusko pře-
ruší diplomatické styky s Tureckem. Otevře-
ně se praví, že ruské loďstvo podnikne útok
na Cařihrad a že ruské vojsko vpadne do Ma-
lé Asie.ho ld za pe
Z Paříže, 21. srpna. V některých kruzích
převládá zde domněnka, že Evropa spokojí se
s prohlášením Porty, že tato zříká se pravého
břehu Marice, a že tudíž Drinopol by byla po-
nechána ve stadiu, v jakém se nyní nalézá,
totiž Drinopol by připadla Ture-
cku. Snaha Bulharska, abý velmoci přiměly
Turecko k provedení londýnské smlouvy mi-
rové, nesetkávásev Paříži svelkou
ochotou.
Z Berlína, 21. srpna. „Vossísche Ztg.“
oznamuje z Petrohradu, že chef departementu
pro blízký orient kníže Trubecký prohlásíl
že ruský velvyslanec v Cařihradě protestoval
proti tureckému postupu na pravý břeh Ma-
rice, a že vzhledem na tento protest bylo tu-
recké voisko odvoláno. Pokud jde o Drinopol
jsou veškeré velmoci sjednoceny, že nes m
zůstati tureckým. Návrh finančního boj-
kotu jest schvalován všemi velmocemi a také
Německo jest s ním v principu srozuměno.
Ruska
Marika
Řím
Cařihrad
Thracie
Marica
Londýn
Turecko
Ma
Paříž
Evropa
Drinopol
Bulharsko
Berlín
Petrohrad
Německo
Vossísche Ztg
16
article
Portě bylo již sděleno, že nemůže očekávati
žádné finanční podpory od velmocí. Také jest
úmysl varovati velkobanky před finančními
transakcemi s Tureckem. K těmto výrokům
knížete Trubeckého poznamenává „Vossische
Ztg.“, že tvrzení o souhlasu Německa jest v
naprostém odporu s prohlášením, které před
týdnem bylo směrodatnými berlínskými kruhy
učiněno. Dle tohoto prohlášení považuje se
vyloučeným, že by Německo dalo souhlas k
finančnímu bojkotu Turecka. Také tvrzeni, že
velmoci jsou jednotny v tom, že Drinopol nesmí
zůstati tureckým, zdá se, jak praví zmíněný
list, nevěrohodným. V Berlíně zcela určitě
Trubecký
Turecko
Německo
Drinopol
Berlín
Vossische Ztg
17
article
vědí, že četné velmoci se v tomto směru ne-
vyslovily.
Jednání Turecka s Bulharskem.
Z Cařihradu, 21. srpna. Od posledn
rozmluvy velkovezíra s bulharským delegá-
tem Načevičem, konané dne 3. srpna, vede
se stále neúřadní vyjednávání mezi Ture-
ckem a Bulharskem, zatím co vyjednávání
s Řeckem a Srbskem od onoho dne uvázlo.
V Cařihradě a v Sofiji přes bojovné noty
jeví se ochota k přímým vyjednáváním. Po-
kud tato neúřadní vyjednávání potrvají,
sotva podniknou velmoci vážnější krok
proti Turecku. Teprve tehdy, jestliže vy-
jednávání ztroskotá, lze mluviti o sku-
tečném válečném nebezpečí.
Řecká ministerská rada. — Dohoda
Řecka s Tureckem.
Z Athén, 20. srpna. (K. k.) (Ag. d'Ath.)
V dnešní ministerské radě sdělil minister-
ský předseda Venizelos podrobnosti o vy-
jednávání v Bukurešti, při čemž poukázal
na přátelské smýšlení, jež objevilo se mezi
Řeckem a Rumunskem. Ministerská rada
rokovala o otázce vytýčení hranic, jakož i
o situaci a umístění četných řeckých a
mohamedánských uprchlíků, kteří houfně
opouštějí území, připadnuvší Bulharsku.
Pokud se týče území, připadnuvších Bul-
harsku v Thracii a které řecké vojsko bez-
odkladně vyklidí, bylo v zásadě usneseno,
vzhledem k tomu, že Bulharům nepochyb-
ně nebude možno v čas vyslati tam vojsko
a úřadníky, obsazení jižních kr a-
jin Thracie o několik dnů pro-
dloužiti.
V důsledku dohody Řecka s Tu-
reckem budou dnes mořské úžiny pro
řecké parníky otevřeny. Turecko pro-
pustí parníky, zadržené v Bo-
sporu při zahájení nepřátel-
ství, s druhé strany zas mohou
turecké lodi bez překážky z a-
hájiti plavbu v Egejském moři.
Bulhar
Turecko
Bulharsko
Cařihrad
Řecko
Srbsko
Atény
Bukurešť
Rumunsko
Thracie
Aga . d ' Ath
18
article
Vyklízení Thracie řeckým vojskem.
Z Cařihradu, 20. srpna. (K. k.) Dle sděle-
ní z diplomatických kruhů vyjednává Řecko
s Bulharskem o převzetí oněch částí Thracie,
jež řecké vojsko vyklidí. Turecký velitel z
Enosu oznamuje, že řecký metropolita de-
deagačský vyzval Řeky a mohamedány, aby
se vystěhovali, protože v pátek přibudou Bul-
haři. Sám opusti Deděhgač zítra. Do Enosu
denně docházejí vystěhovalci z Dedeagače.
Velitel Enosu žádá naléhavě o vyslání větších
parníků do Dedeagače a do přístavu lagos-
ského. 0
Řecký král na Krétu.
Z Athén, 21. srpna. („N. Fr. Pr.“) Proslý-
chá se, že král odebéře se záhy v průvodu
ministerského předsedy Venizela na Kré-
tu a že navštívi pak také ostrovy Egejského
moře v průvodu korunního prince.
Bulharský protest.
Z Paříže, 21. srpna. (K. k.) Bulharský za-
hraniční ministr Genaděv protestuje v li-
stu, zaslaném francouzskému poslanci Jiřímu
Berrymu proti obviňování, že bulharská ar-
máda v poslední válce dopustila se ukrutností.
Obrátil jsem se, píše Genaděv, na vlády vel-
mocí se žádosti o mezinárodní vyšetření
ukrutností a mám odůvodněné přesvědčení.
že tímto vyšetřením dostane se bulharské
armádě rehabilitace a že nalezeni budou pra-
ví viníci.
deagačský
Řek
Deděhgač
Jiří Berry
Cařihrad
Řecko
Bulharsko
Kréta
Atény
Francie
egejský moře
Paříž
19
article
Návrat makedonsko-drinopolské armády
bulharské do Sofije.
Ze Sofije, 20. srpna. (Ag. tel. bulg.] Ma-
kedonsko-drinopolské vojsko, sestavené do
dvou brigád, vrátilo se dnes odpoledne do So-
fije. Před městem uvíténo bylo králem, krá-
lovskými princi, dvorní družinou, náměstkem
generalissima a generálním štábem. Po boho-
službách přehlédl král dobrovolnické sbory
a vjel pak v jich čele do hlavního města. Ne-
přehledné množství lidu očekávalo vojsko u
městských bran a na ulici. Déšť květin snesl
se na krále, prince a vojíny, kteří pak na ná-
městí před kathedrálou před králem defilo-
nnoi
Sofijá
Ma
20
article
vali.
Zpráva „albanské korespondence“.
Z Vídně, 21. srpna. „Albanische Corr.“ ozna-
muje ze Skadru: „Zástupcové kmenu z Velké Ma-
lisie, kteří jsou přítomni ve velkém počtu ve Ska-
dru, obnovili usnesení, že se nepodrobí Černé Hoře,
nýbrž budou bojovat proti jakékoli annexi alban-
ského území. Bylo dále usneseno, aby každý, kdo
by jednal proti tomuto usnesení, byl vypuzen
Velké Malisie, jeho dům vypálen a jeho statky
zkonfiskovány. Všechny kmeny usnesly se také
každého krutě potrestati, kdo by mír mezi nim
rušil.
Rumunsko po míru.
(Původní dopis »N. L.e
anO ladim
Z Bukurešti, 18. srpna.
Poslední válka bude míti velký vliv na ru
munskou politiku, o tom není pochybnosti, ale v
podrobnostech nové orientace se mínění rozcházejí.
Z rozhovorů s rumunskými, srbskými, bulharskými.
ruskými a německými kruhy nabyl jsem těchto
dojmů:
Téměř všeobecně se soudí, že Rumunsko radi-
kálně změní posavadní politiku. Změna tato pro-
jeví se asi dvěma směry: 1. politikou volné ruky
(totiž upuštěním od dosavadní politiky závislosti
na Rakousku], 2. aktivní politikou na Balkáně.
V prvním směru se vyskytují mínění, která
předvídají dokonce politiku protirakouskou, ale
velká většina soudí, že je to vyloučeno. Rumunsko
bude chtít jen býti volným vůči Rakousku jako
vůči ostatnímu světu. Rumuni dodávají k tomu,
že Rumunsko nemá žádného zájmu, aby si učinilo
z Rakouska nepřitele. Otázka Sedmihradska není
posud zralá a je nebezpečná. Němci říkají ještě.
že součinnost Rumunska s Rakouskem není také
vyloučena pro budoucnost, ala že Rumunsko v tom
musí viděti pokaždé zvlášíní prospěch. Srbově za-
cházejí ještě dále a tvrdí, že v evropské politice
se zatím nic nezmění. Rumunsko půjde s Rakou-
skem, ale méně závisle a Srbsko s Ruskem rovněž
měně závisle.
Rumun
Němec
Srbův
Vídeň
Velká Ma
Rumunsko
Bukurešť
Rakousko
Balkán
Sedmihradsko
Raka
Rusko
Albanische Corr
21
article
V druhém směru je nesnadno říci něco urči-
tějšího. Jisto jest, že Rumunsko se ještě nijak ne-
zavázalo. Nechce seasi vázáti na žádné straně, po-
něvadž vídělo, jak může těžiti z rozporů ve svém
okoli, zachovávajíc si volnost jednání. Leč tato po-
litika chová v sobě také nebezpečí, neboť Rumun-
slco se může oetnouti v situnci, že se nebude žádati
jeho podpora, nýbrž bude nuceno samo žádati
podporu u jiných a nebude-li míti přátelských zá-
vazků a pevného spojenectví, může tato podpora
selhati nebo státi příliš mnoho. Prozatím se Ru-
muni touto eventualitou nezabývají a vidí všechno
růžově. Chtějí především zacbování bukurešťského
míru, jenž byl pro ně tak výhodný a v tom spočivá
možnost spojenectví srbsko-řecko-rumunského. Ale
poněvadž pro budoucnost si přejí také konfederace
a smíru na Balkáně, ježto jen tak pokládají z
možné vyloučiti zasahování Evropy a získávati jen
pro Rumunsko prospěch z úlohy rozhodčího v bal-
kánských otázkách, uznávají, že bude nutno usmí-
řiti Bulharsko, s nímž se přiliš zle nakládalo, ač
rumunská vláda se snažila přiměti Srby a Řekyk
větší smířlivosti. Rumunsko bude snad později za
vhodné příležitosti podporovati podobnou akci ve
prospěch Bulharska ſa v tom spočívá zase možnost
spolku bulharsko-rumunského), ale jen potud, aby
se na Srbech a Řecích nežádaly příliš velké oběti.
Rumuni jsou optimisté a věří, že se jim po
daří nalézti správnou střední cestu, poněvadž Bul
haři se stali skromnějšími po porážce a Srbové
Řekové časem pochopí, jak je důležito pro ně samé.
aby se za nějaké oběti zbavili hrozného nebezpeči
bulharské odvety, které by ochromovalo jejich akc
v každém jiném směru. Posud ovšem není k tomu
v Srbsku ani v Řecku nálady.
Rumun
Srba
Řek
Rumunsko
Balkán
Evropa
Bulharsko
Srbsko
Řecko
22
article
Pokud jde o otázku balkánského spolku za ve-
dení Rumunska, nutno přihlížeti také k irredenti-
stickým snahám, které jsou ve veřejném mínění ru-
munském dosti silny. Sluší uvésti, že irredentističtí
Rumuni skoro jednomyslně se vyslovují pro poli-
tiku jak proti Rakousku, tak i proti Rusku, roz-
umí se ovšem jen v tom smyslu, aby se využilo
situace v případném evropském konfliktu. Všichni
rumunští irredentisté prohlašovali zejména vůči
Srbům, že nemohou zapomínati také na Bessara-
bii, a že Srbové by jim musili pomáhati i proti
Rusku. Proto také se v Rusku nepohlíží příznivě
na myšlenku balkánského spolku s Rumunskemv
čele. Rusko jako dříve přálo by si raději spolku
srbsko-bulharského.
Snahy o veliké Rumunsko jsou však jen snem
budoucnosti. Prozatím mají Rumuní dosti práce do-
ma s neurovnanými poměry hospodářskými. Utla-
čovaní sedláci šli ochotně do války, ježto se jim
říkalo, že dostanou pozemky v území, dobytém na
Bulharech, nyní pak, kdy naděje jejich budou zkla-
mány, je obava, že dojde k nepokojům.
Rumun
Srba
Bulhar
Rumunsko
Rakousko
Rusko
23
article
Děsné neštěstí na střelnici
v Pulji.
Z Pulje, 21. srpna. (K. k.) Při střelbě z 30.5
cm děla na pokusné střelnicí v Pulji udála se
dnes v 9 hod. dopol. těžká katastrofa násled-
kem výbuchu prachu, jehož příčína nebyla do-
posud zjíštěna. Tři muží bylí zabiti a tří těžce
zranění. Prozatímní přístavní velitel, místo-
admírál hr. Lanjus z Wellenburgu, byl těžce
poraněn.
Z Vídně, 21. srpna. (K. k.) „Mílitärisch
Rundschau“ oznamuje z Pulje: Za dnešní po-
kusné střelby na námořní střelnici Saccorgia
nastala u 3014 em. děla silná porucha
dna. Při tom byli tři vrtařští mistři zabiti,
místoadmirál Karel hr. Lanjus z Wellen-
burgu, přednosta námořního technického
odboru v Pulji, tři vrtařští mistři a dva ci-
vilní dělníci poraněni těžce, četné osoby,
mimo jiné inženýr Sill ze Škodových závodů,
porančny lehce. Všichni poranění byli ihned
lékaři ošetřeni. Hr. Lanjus, který utrpěl těž-
ké zlomeniny na obou nohou, poblíž
kolen, byl v bezvědomí dopraven do ná-
mořní nemocnice.
Karel
Lanjus
Pulja
Pulje
Vídeň
Hradec
Mílitärisch Rundschau
24
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Haličská volební oprava.
Ze Lvova, 21. srpna. Haličský místodržitel ry.
Korytowski zahájí vyjednávání o volební re-
formu do haličského zemského sněmu teprve ve
druhém týdnu měsíce září, do které doby, jak se
doufá, budou skončeny porady s jednotlivými stra-
nami. Předseda polské lidové strany S ta pi n s ki
svolal všechny její říšské i zemské poslance ke
schůzi na den 30. t. m., aby pojednali a usnesli se
o otázkách: 1. O poměru klubu zemských poslan-
ců polské strany lidové k vyjednávání o volební
reformě a o dělnosti zemského sněmu; 2. o nouzo-
vé akci polské strany lidové při živelních kata-
strofách a 3. o stanovisku jejím k vystěhovalecké-
mu výnosu haličského místodržiiele
Úprava haličských řek
Z Krakova, 21. srpna. Polské listy ozna-
mují, že haličský místodržitel ryt. Kory-
towski předložil vládě žádost, aby nepro-
dleně poukázala 1 a půl milionu korun
k urychlení úpravy haličských řek. Záležitost
tato projednávána byla ve včerejší ministerské
radě a byla prý vyřízena ve smyslu přízni-
vém. z b
Akce za uvolněním bosenského sněmu.
Ze Sarajeva, 21. srpna. („N. Fr. Pr.“)
V posledních týdnech konali vůdcové stran
porady, zda a jak bylo by možno, aby zemský
Kory
Lvov
Krakov
Sarajevo
Francie
polský lidový strana
25
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
Ve „Zlaté Praze“ XXX., č. 49.) otiskuje
Jan Havlasa stať „O bličeje básníků
v níž jaksi mimochodem podává i zajímavý pří-
spěvek k charakteristice profesora dra. L. J. Píče,
jehož dobrovolná smrt vzbudila před dvěma lety
tolik sensace. A charakteristika, kreslená Havla-
sou, je toho rázu, že osvětluje v mnohém sám skon
Pičův, který odhodlal se k smrti pro literárnía
vědeckou polemiku o pravost rukopisu Králové-
dvorského. Havlasa vidí v Píčovi básníka, lépe
řečeno básnickou povahu: „Jen básník byl by do-
vedl položiti život za fantastickou věc, když cítil.
že věc je ztracena; a jen básník mohl míti tolik
taktu, aby se nedotýkal ve svých hodinách oné
záležitosti, poněvadž ve třídě byl syn profesora
Havlasa
L J Píč
Havel
Pičův
Píč
rukopis Králové
zlatý Praga “ XXX
26
article
Gebauera. Ale to není vše. Jak Píč uměl malovati
bitvy z českých dějín, jak on uměl narýsovati naše
hrdiny, jak on uměl tvořiti své hrdiny! Stalo se
jednou, že ředitel Grešl přišel na návštěvu zrovna.
když Píč byl v plném proudu své básnické expo-
sice, tuším bitvy u Krucemburku; neuvítal ředitele.
pokračoval, a posud dovedu si představiti červe-
nající obličej ředitelův, jak Píčovo líčení dosaho-
valo dramatického vrcholu. Nevím, byl-li ten jinal
dobrosrdečný a, myslím, trpící byrokrat též roz-
čilen a dojat Píčovým básněním, jako my, kluci
nebo nečepýřil-li se, shledav monumentální poesi
místo úřadní prósy v naší třídě; ale tak se mi zdá
že byl velmi srdečný k Píčovi při odchodu, zatím,
co Píč sám se ještě probíral ze svého nadšení a
nevzpomněl si, že je c. k. profesorem. Jak vášni-
vě dovedl nám vykládati, dovozovati a csvědčo-
vati, že Milota z Dědie nebyl zrádcem, že dějiny
mu křivdíl Zapomněl jsem už ty výklady, vím
že v jiné věci Píč byl nevyléčitelným fan-
tastou a přece Milota z Dědie už pro mne nikdy
zrádcem být nemůže... Měl jsem též Jiráska za
profesora, v primě a v oktávě. Ale jaký to byl roz-
dil! Kdežto Píč nebyl by asi dovedl napsati jediné
z úžasných lapidárních stránek našeho romano-
pisce, jenž, až jeho čas nadejde, bude prvním svě-
tovým spisovatelem českým. Jirásek nikdy se ani
na míli nepřiblížil lapidární a nedisciplinované vý-
mluvnosti Píčově. Starý axiom. Velicí umělci ne-
jsou geniálními společníky, toť jen výsadou básní-
ků třetího řádu. Píč nebyl vůbec poetou, ale za fo.
když takový záchvat naň přišel. tím většíma básní-
kem efemerního slova, tím větším mistrem modu-
lace hlasu i věty. — „Zlatá Praha dále přinášt
Gebauer
Píč
Grešl
Píčův
Milota
Dědie
Jirásek
Krucemburk
Praha
27
article
v textu: M. Jahn. Z nových básní. — Kar. Šarlich.
Chanteusa. — Ant. Kurz, Slzy. — Al. Jirásek, Tem-
no. — Z. P., Na půdě Slovanstvu urvané. — V illu-
stracích: F. K. Hron, Na Benecku. — Jos. Navrá-
til. Kresba. Em. Frémiet, Náhrobek madame D. —
P. P. Rubens. Triumí vítěze. — Zprávy a vyobra-
zení časové.
V „české škole“ (XII., č. 25) v článku
„Pracuj. rozmnožuj, střádejl“ píše Fr
Balej o nabádání ke spořivosti, které v posledni
době je důtklivě požadováno od našich škol. „Ale
jak a hlavně z čeho střádati má ten, kdo za celý
svůj dětský věk nedostane haléře, leda lehdy, když
sám si jej svou vlastní prací vydělá? Jak a z čeho
šetřiti má dítě, které choutky své po dobrém sou-
stu nebo pamlsku ukojiti musí jen pohledem n
výklad zboží v uzenářském nebo cukrářském krá-
mě? Chceme-li žáky naučiti spořivosti a chceme-l
dosáhnouti i u těch zcela nemajetných aspoň ně-
jakého výsledku, musíme jim nejprve odkrýti zdro-
je, ze kterých by aspoň nějaký příjem mohly čer-
pati.“ Autor ovšem hned se ohražuje, že by měl
na mysli výdělečnou práci dětí, poškozující zdraví.
Vypočítává dosavadní obvyklé způsoby, jimiž ven-
kovské dětí si nějaký ten krejcar vydělávají. Jsou
to většinou práce, které jim nesvědčí mravně a
ani ne tělesně i když jde při tom o práci jen ob-
časnou (v některou dobu roční) nebo nahodilou.
M Jahn
Kurz
Al
Jirásek
F K Hron
Rubens
Balý
Kara
Tema
Benecko
Jos
český škola
28
article
Proto navrhuje, aby děti nemajetné bylyo vedeny
ke sbírání a prodeji léčivých bylin. „JJe to práce
přijemná, zdravá a dosti výnosná a doufám, že
náležitě organisována mohla by tak mnohým chu-
dým dětem býti zdrojem přijmů a základem jich
úspor. Musili by se ovšem věci té ujmouti všichni,
kdož o spoření mládeže jeví opravdový a upřímný
zájem. Učitelé by obstarali poučení v té příčině.
jiní, na př. „Jednota českých střádalů“ by spro-
středkovala odbyt. Stačilo by jen vyzvati obchody,
které prodejem léčiv se zaměstnávají, by ozná-
mily, které byliny kunují a cenu, na př. v orgánu
Jednoty střádalů. Každá škola, která tímto způ-
sobem chtěla by žactvu svému příjem opatřiti, by
si časopis ten předplatila a dle udaných nabídek
sesbírané a usušené léčivé byliny zpeněžila.“ Snad
by tím postupem i nemajetné děti něco nastřádaly.
Ale stálo by to zactu skutečnost, že sama škola by
se ocitla mezi těmi, kdo vedou děti, byť jenk
občasné práci výdělečné? Nemá míti dětství plný
nárok, aby bylo prosto trudu výdělečné práce?
Je dosti zle, musí-li dítě pracovati na výdělek,
aby pomohlo uhájiti holé své živobytí od hladu a
zimy. A nyní by škola chtěla okruh těch děti voz-
šiřovati jenom pro buzení smyslu střádalského?
To jsou snad dosti vážné námitky proti návrhu.
jinak jistě dobře míněnému. — V dalším obsahu
„České školy“ je: M. Tyll. Učitel a národní rado-
vánky. — Vzdělání odborných učitelů pro pokra-
čovací školy živnosteské. — Úbytek porodů a de-
dukce klerikálů. — Mravnost naší mládeže.
Literatura. — Rozhledy.
ndlsi
M Tyll
Český škola
národní radavánek
29
article
U Anny Pavlovy.
nož
Známá ruská tanečnice, Anna Pavlova, o je-
jímž temperamentu přinesli jsme nedávno zprávu
přibyla v úterý do Mnichova, aby tu obecenstvu
ve dvou večerech podala ukázky svého skvostné-
ho umění. Při té příležitosti navštivil ji spolupra-
covník „Münch. Nenesten Nachr.“ a žeň své ná-
vštěvy uveřejnil ve svěm listě. Píše: „Ubytovala
se v hotelu Continental, který už hostil mnohou
divadelní veličinu, a tam jsem se s ní také sezná-
mil. Vstoupila do pokoje v prostém elegantním.
bílém šatě, s perovým kloboukem, s jistým vy-
stupováním dámy velkého světa. Graciesní, skoro
něžný zjev. Bledý obličej vroubí černý, vlnivý
vlas a pod jemně klenutým obočím hledí temné.
chytré oči. Hned pocítite, že z této ohebné po-
stavy vyzařuje fluidum, které upoutá obdivovate-
le jejího umění. Po otei je Anna Pavlova židovka.
Ve směsi rae leží možná půvab jeji úmělecké
individuality.
Silou ruského baletu je, že stával se jeho
duch a umění stále slovanštějším, přijímal stále
více a více ruské hudby a nyní vykazuje ze staré
vlasti jen tanečního mistra a tanečnice. Zatím.
co na druhé straně vymřel, ne bez souvislosti
s vymýtěným absolutismem, starý balet, je na ne-
ských dvorních jevištích, zvlážtě na petrohrad-
ském, dosud v plném rozkvětu. Na jeho nebí záři
několik hvězd. Anna Pavlova je primabalerinou.
Pavlův
Münch
Anna Pavlov
Mnichov
Continental
30
article
Přivádí však s sebou také vynikajícího parinera.
Novikova, prvního s6lového tanečníka carského
dvorního balete, který k nám ještě nikdy naza-
vítal. To, co k nám přicházelo pod slajkou ruské-
ho baletu, to byly ruské baletní školy, ale ne
ruský dvorní balet, který co do počtu i do svého
umění nemá dnes sobě rovna. Koření ještě ve
staré italsko-klasické škole, ale našel už také
svého reformátora, Rusa Fokina, který, ač ne
zcela bez vlivu puritánské misionářky tance
Duncanové, bojuje proti ztrnulým klasickým tva-
rům, proti konvenčním prostředkům výrazu, pra-
vým, slovansky vášnivým temperamentem, ohněm
oné fantasie a smyslným veselím, podporován
jsa význačným ruským malfřem Lvem Bakstem,
který stvořil dekorace a kostým pro novou říši
tanečního umění. Do této nové říše vešla jako
první a nejlepší Anna Pavlova. JJe tedy zároveř
zástupkyní starého a nového směru, slouží oběma.
Ovládá výborně grammatiku tanečního umění.
chůzi po špičkách prstů a ozdobně kroky, které
snad překotně odhazujeme mezi staré haraburdí.
cvičení těla, hravě, samozřejmé přemáhání všeho
technického jest ií však předpokladem dokona-
lého umění.
Novikov
Rus
Fokin
Duncan
Bakst
Pavlův
31
article
Byl jsem vyzbrojen řadou otázek redakce
„M. N. N.“, abych vyslechl náhledy umělkyně na
moderní taneční tvary a taneční umění, ale zdá
se mi, že Ruska, která, soudě dle čerstvě psané
autobiografie, prozrazující poetické cítění, je by-
strého ducha, nepřemýšlí o tom příliš hluboce.
Je právě tak, jako většina velkých umělkyň, ne-
uvědoměle tvůrkyní nejjemnějších hnutí. dává
sebe samu. Má také sotva čas, zabývati se thed-
retickým rozumováním, neboť tráví život skor
stále na cestách. Dva měsíce v roce je smlouvou
přípoutána k Petrohradu, ostatní dobu roku pro-
cestuje. Ameriku a Anglii už zná dokonale.
Anna Pavlova je svobodna; jen tak, řiká, může se
pravá umělkyně věnovati zcela svému umění.
Cesty, které už vykonala a ještě vykoná, nesne-
sou rodinného štěstí. V Americe žije ve vlalu
fakřka osm měsíců. Některý den vystupuje ve
dvou městech. V Americe cestovala až do Mexika
svlastním orchestrem. Nyní čeká na ní nové
tournée, asi 200 měst amerických. Pak chce navští-
viti dokonce i Australii. V Mnichově má s sebou
umělkyně jen svého partnera, svého kapelníka a
mpresaria. Rozumí se, že také kostýmy, které
plní několik velkých kufrů. Komparserie nepotře-
buje. Její výpravou jsou ohebné údy, tempera-
ment a výmluvné oči, které oduševni každou
panfomimu.
M N N
Pavlův
Rusko
Petrohrad
Amerika
Anglie
Mexiko
Austrálie
Mnichov
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Požár na světové výstavě v Gkntu. Z Gentu,
21. srpna. (K. k.) Španělský pavilon světové vý-
stavy byl dnes požárem úplně zničen.
— Požár nádražního skla díště. Ze Subotice,
21. srpna, (K. k. uh.) Včera odpoledne vznikl z ne-
známé příčiny požár v nádražním skladišti zboží.
jež jest asi 150 metrů dlouhé a zbudováno ze dřeva.
V krátké době shořelo celé skladiště se vším zbo-
žím tam složeným. Požár zasáhl také několik okol-
ních skladišť a několik budov protějších. Čtyři skla-
diště shořela. Hmotná škoda státních drah obnáší
asi 200.000 K. cena shořelého zboží 500.000 K-
= Strášná průtrž mračen. Z Miškovců, 21.
srpna. (K. k. uh.) Včera odpoledne strhla se zde
strašná průtrž mračen. Lijavcem rozvodnil se potok
Sviňa a zaplavil větší část města. Vojsko a hasiči
stěhují ohrožené obyvatelstvo. Průtrž mračen po-
trvala celou hodinu.
= Rychlovlak vylej z koleji. Z Říma, 21. srpna
(K. k.) Rychlik Řím-Neapol vyjel pobliž Neapole
z kolejí. Dvě osoby byly usmrceny, 10 zraněno.
Z Neapole, 21. srpna. (K. k.) Oznámené již vy-
šinutí rychlíku Řím—Neapol událo se ve 12 hod.
5 mín. v noci. Lokomotiva, poštovní vůz a jeden
vůz pro zavazadla se převrhly, část prvního osob-
ního vozu byla roztříštěna. Dva železníční
zřízenci a jeden cestující byli zabiti,
devět cestujících zraněno. Mezi postiženými není
žádný cizinec. Vévodští manželé z Aosty.
jakož i zástupcové úřadů, dostavili se ještě v noci
na místo neštěstí a navštívili raněné.
Požár
Gent
Subotica
Miškovec
Řím
Neapol
Aosta