ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 584c49b0-8f16-11dd-9784-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 108, work 4, person 55, org 10
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 21. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 229.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se. V Praze v administracin na měsig. na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsie na čtvrt leta : . . . 7 K R2k ve Hiliálkácha sa měsie . . 9 K 30b ns másla Poštou na čtvrt leta . . . o a dvojí zásilkou na měsie, . . . . . B K 80 h
Praha R 2
5 article
snnni ntesliti te
6 article
na čtvrt leta . . . . 1I K 40h
8 article
V drobném prodeji ranní číslo o sobě . za Sh večorni .. . za 4 b Ve fliálkách na venkově ranni dislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5 b Inseráty plati se hotově napřed Předplncení a inserty přijima admnistrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tět redakce, tiskárna a sxpedlee „Národních Ldlstů Rukopiny se nevracep
Ldlstus Rukopina
9 article
balner es il
10 article
zsli nonb obl
11 article
bi seoast žve elV Praze, 21. srpna. lornr Dnešní vídeňské ranníky ukazují, že zá- jem veřejnosti není již poulán jedním směrem. O Balkánu a jeho krisích se již málo dočíta- me. „Fremdenblatt“ píše již druhý denv úvodniku o věcech amerických a celní refor- mě a konfliktu Mexika se Spojenými státy. „N. W. Journal“ uvažuje dnes na úvodním mi- stě o souboji hr. Tiszy s markr. Pallavicinim a soudí, že tento souboj hr. Tiszovi sympatii neziská. Mírovému kongresu, včera v Haagu zahájenému, věnuje článek „Zeit“, která sou- dí, že balkánskými událostmi bylo blamováno ozbrojené násili a poněvadž balkánské státy — barbary je jmenuje všechny „Zeit“ — činí z války a míru neustálý chaos a nechtějí uzná- vati smlouvy, mají kulturní státy Evropy do- nutiti je k uznání toho, co bylo uznáno prá- vem mezi spornými stranami. A toho lze dle „Zeitu“ dosáhnouti bez prolévání krve,o jak tvrdí také účastníci mírového kongresu. Ostři tohoto projevuje směřuje ovšem proti Ture- cku, jehož postup ostře kritisuje také „Neues W. Tagbl.“, nazývaje ho „hrou s ohněm“. Po- stup Ruska vúči Turecku líčí se se všech stran jako rozhodný a vážný, jedině zpráva ze So- fije rozšířená prostřednictvím „Südsl. Corr. oznamujb, že prý Rusko netrvá již na dodrže- ni londýnské smlouvy a hranice Enos-Midia Ruské listy však ohlašují a žádají dále důraz- né kroky Ruska proti Turecku.
N W Tisza W Tagbl Praha Balkán Mexiko spojený stát Haag Evropa Rusko Turecko so
12 article
Svorně vítají dnešní vídeňské listy ná- vrat záložníků z jihu. „Deut. Volksbl.“ a „Ar- beiterztg.“ činí tak na úvodním místě, ostatní listy zvláštními články a zprávami. Dnes vrátí se do Vídně „deutschmeistři“, v několik dnech 84. pluk, pak německé pluky z Čech Napřed německé, pak teprve české pluky, aby idea rovnoprávnosti národů byla stále poci- ťována v pojeti čistě rakouském. Po dlouhých desítiměsíčních útrapách konečně Rakousko demobilisuje a propouští záložníky z jihu. Zá- ložníci byli loňského roku povoláni do zbraně v době hospodářsky svízelné a těžké. Byli vy- trženi z rodin, ze svého zaměstnání, mnoho jich bylo hospodářsky strašně poškozeno, ne-li zničeno. Za dlouhou dobu těch deseti měsíců se hospodářské poměry ještě zhoršily. Řada průmyslových odvětví byla přivedena na po- kraj záhuby zásluhou naší zahraniční politiky.
Vídeň Čechy Rakousko Ara
13 article
Obchod byl poškozen, produktivní vývoz naší říše zaražen, úspěšná konkurence našeho prů- myslu a obchodu znemožněna. Živelní kata- strofy v mnoha končinách říše dovršují dílo zkázy. Hospodářsky ocitla se naše říše na kraji zhouby. A do této situace vracejí se nám z jihu záložníci, kterým nyní nastává těžký úkol napravovati doma chyby diplomacie. která ke skutečným životním zájmům této říše neměla nikdy dost porozumění a která ani za miru nepodporovala nikdy za hranice- mi dostatečně náš obchod a náš průmysl, ni- kdy nestarala se o rozkvět a vzrůst naší ho- spodářské síly, která je dnes rozhodujícím mo- mentem v zápase států. Proto bude návrat zá- ložníků málo radostný, třeba se z něho ve- škeré obyvatelstvo upřímně těší a třeba v něm vídí osvobození od těžkého břemene. Hospo- dářská tíseň nabyla v Rakousku hrozných roz- měrů a indolence státní správy ku pravým pří- činám její jest příčinou, že v posledním roce epětně jeví se úžasný vzrůst hnutí vystěho- valeckého. Píše dnes o tomto thematu ostrý úvodník „Reichspost“. Zabývá se vystěhova- leckou agitací pro Kanadu, pro niž anglo-ka- nadská pozemková společnost má v Rakou- sku zřízeno 36 kanceláří vystěhovaleckých. Anglie varovala r. 1911 před stěhováním do Kanady, Německo odepřelo kanadské společ- ností koncesi, také Uhry a Rusko nedovolily agitaci vystěhovalecké pro Kanadu, aby jin
Rakousko Kanada Raka Anglie Německo Uhry Rusko
14 article
ubírala obyvatelstvo, ale v Rakousku společ- nost koncesi dostala. „Reichspost“ uvádi, že ochota Rakouska vůči anglo-kanadské společ- nosti pozemkové se odůvodňuje také tím, že společnost ta se zavázala plníti předpisy vy- stěhovaleckého zákona, který kdysi bude vydán! Sama „Reichspost“ k tomu poznamená- vá: „Jak dojemné! Nebylo by jednoduššíma normálnějším nejprve vydati vystěhovalecký zákon, jímž by se pak musely všechny spo- lečnosti přesně zachovávati bez vzájemných ústupků? Dosud směřovaly snahy zákonodár- ců a správců zákona ne ktomu, aby se vyku- povalo dodržování nějakých budoucích záko- nů, nýbrž aby každý byl nucen zachovávat zákony nyní platící.“ vo Toto jisté sensační odhalení „Reichspo- stu“ není ovšem v Rakousku ničím novým, ale dokazuje, jak státní správa chápe svoji povin- nost k nejpalčivějším a životním otázkám říše. Zarazí-li se konečně vystěhovalecká agitace jedné společnosti, to mnoho nepomů- že. Je třeba odstraniti důkladně vnitřní příči- ny vystěhovalectví a upraviti lépe životn podmínky těch vrstev, které jsou nuceny z nedostatku obživy ohližeti se po uhájen svého bytí mimo hranice této říše.
Sam Rakousko Reichspost
15 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. Turecký postup. Z Říma, 21. srpna. „Tríbuna“ dovídá se z Cařihradu: Porta nařídila vojsku, postupují- címu v Thracii, aby nepřekročovalo hranice. které žádá v notě ze dne 19. července a vrá- tilo se zpět za Maricu, jakmile v obsazených územích bude zajíštěna bezpečnost. Z Londýna, 21. srpna. Ve zdejších diplo- matických kruzích se obávají, že Rusko pře- ruší diplomatické styky s Tureckem. Otevře- ně se praví, že ruské loďstvo podnikne útok na Cařihrad a že ruské vojsko vpadne do Ma- lé Asie.ho ld za pe Z Paříže, 21. srpna. V některých kruzích převládá zde domněnka, že Evropa spokojí se s prohlášením Porty, že tato zříká se pravého břehu Marice, a že tudíž Drinopol by byla po- nechána ve stadiu, v jakém se nyní nalézá, totiž Drinopol by připadla Ture- cku. Snaha Bulharska, abý velmoci přiměly Turecko k provedení londýnské smlouvy mi- rové, nesetkávásev Paříži svelkou ochotou. Z Berlína, 21. srpna. „Vossísche Ztg.“ oznamuje z Petrohradu, že chef departementu pro blízký orient kníže Trubecký prohlásíl že ruský velvyslanec v Cařihradě protestoval proti tureckému postupu na pravý břeh Ma- rice, a že vzhledem na tento protest bylo tu- recké voisko odvoláno. Pokud jde o Drinopol jsou veškeré velmoci sjednoceny, že nes m zůstati tureckým. Návrh finančního boj- kotu jest schvalován všemi velmocemi a také Německo jest s ním v principu srozuměno.
Ruska Marika Řím Cařihrad Thracie Marica Londýn Turecko Ma Paříž Evropa Drinopol Bulharsko Berlín Petrohrad Německo Vossísche Ztg
16 article
Portě bylo již sděleno, že nemůže očekávati žádné finanční podpory od velmocí. Také jest úmysl varovati velkobanky před finančními transakcemi s Tureckem. K těmto výrokům knížete Trubeckého poznamenává „Vossische Ztg.“, že tvrzení o souhlasu Německa jest v naprostém odporu s prohlášením, které před týdnem bylo směrodatnými berlínskými kruhy učiněno. Dle tohoto prohlášení považuje se vyloučeným, že by Německo dalo souhlas k finančnímu bojkotu Turecka. Také tvrzeni, že velmoci jsou jednotny v tom, že Drinopol nesmí zůstati tureckým, zdá se, jak praví zmíněný list, nevěrohodným. V Berlíně zcela určitě
Trubecký Turecko Německo Drinopol Berlín Vossische Ztg
17 article
vědí, že četné velmoci se v tomto směru ne- vyslovily. Jednání Turecka s Bulharskem. Z Cařihradu, 21. srpna. Od posledn rozmluvy velkovezíra s bulharským delegá- tem Načevičem, konané dne 3. srpna, vede se stále neúřadní vyjednávání mezi Ture- ckem a Bulharskem, zatím co vyjednávání s Řeckem a Srbskem od onoho dne uvázlo. V Cařihradě a v Sofiji přes bojovné noty jeví se ochota k přímým vyjednáváním. Po- kud tato neúřadní vyjednávání potrvají, sotva podniknou velmoci vážnější krok proti Turecku. Teprve tehdy, jestliže vy- jednávání ztroskotá, lze mluviti o sku- tečném válečném nebezpečí. Řecká ministerská rada. — Dohoda Řecka s Tureckem. Z Athén, 20. srpna. (K. k.) (Ag. d'Ath.) V dnešní ministerské radě sdělil minister- ský předseda Venizelos podrobnosti o vy- jednávání v Bukurešti, při čemž poukázal na přátelské smýšlení, jež objevilo se mezi Řeckem a Rumunskem. Ministerská rada rokovala o otázce vytýčení hranic, jakož i o situaci a umístění četných řeckých a mohamedánských uprchlíků, kteří houfně opouštějí území, připadnuvší Bulharsku. Pokud se týče území, připadnuvších Bul- harsku v Thracii a které řecké vojsko bez- odkladně vyklidí, bylo v zásadě usneseno, vzhledem k tomu, že Bulharům nepochyb- ně nebude možno v čas vyslati tam vojsko a úřadníky, obsazení jižních kr a- jin Thracie o několik dnů pro- dloužiti. V důsledku dohody Řecka s Tu- reckem budou dnes mořské úžiny pro řecké parníky otevřeny. Turecko pro- pustí parníky, zadržené v Bo- sporu při zahájení nepřátel- ství, s druhé strany zas mohou turecké lodi bez překážky z a- hájiti plavbu v Egejském moři.
Bulhar Turecko Bulharsko Cařihrad Řecko Srbsko Atény Bukurešť Rumunsko Thracie Aga . d ' Ath
18 article
Vyklízení Thracie řeckým vojskem. Z Cařihradu, 20. srpna. (K. k.) Dle sděle- ní z diplomatických kruhů vyjednává Řecko s Bulharskem o převzetí oněch částí Thracie, jež řecké vojsko vyklidí. Turecký velitel z Enosu oznamuje, že řecký metropolita de- deagačský vyzval Řeky a mohamedány, aby se vystěhovali, protože v pátek přibudou Bul- haři. Sám opusti Deděhgač zítra. Do Enosu denně docházejí vystěhovalci z Dedeagače. Velitel Enosu žádá naléhavě o vyslání větších parníků do Dedeagače a do přístavu lagos- ského. 0 Řecký král na Krétu. Z Athén, 21. srpna. („N. Fr. Pr.“) Proslý- chá se, že král odebéře se záhy v průvodu ministerského předsedy Venizela na Kré- tu a že navštívi pak také ostrovy Egejského moře v průvodu korunního prince. Bulharský protest. Z Paříže, 21. srpna. (K. k.) Bulharský za- hraniční ministr Genaděv protestuje v li- stu, zaslaném francouzskému poslanci Jiřímu Berrymu proti obviňování, že bulharská ar- máda v poslední válce dopustila se ukrutností. Obrátil jsem se, píše Genaděv, na vlády vel- mocí se žádosti o mezinárodní vyšetření ukrutností a mám odůvodněné přesvědčení. že tímto vyšetřením dostane se bulharské armádě rehabilitace a že nalezeni budou pra- ví viníci.
deagačský Řek Deděhgač Jiří Berry Cařihrad Řecko Bulharsko Kréta Atény Francie egejský moře Paříž
19 article
Návrat makedonsko-drinopolské armády bulharské do Sofije. Ze Sofije, 20. srpna. (Ag. tel. bulg.] Ma- kedonsko-drinopolské vojsko, sestavené do dvou brigád, vrátilo se dnes odpoledne do So- fije. Před městem uvíténo bylo králem, krá- lovskými princi, dvorní družinou, náměstkem generalissima a generálním štábem. Po boho- službách přehlédl král dobrovolnické sbory a vjel pak v jich čele do hlavního města. Ne- přehledné množství lidu očekávalo vojsko u městských bran a na ulici. Déšť květin snesl se na krále, prince a vojíny, kteří pak na ná- městí před kathedrálou před králem defilo- nnoi
Sofijá Ma
20 article
vali. Zpráva „albanské korespondence“. Z Vídně, 21. srpna. „Albanische Corr.“ ozna- muje ze Skadru: „Zástupcové kmenu z Velké Ma- lisie, kteří jsou přítomni ve velkém počtu ve Ska- dru, obnovili usnesení, že se nepodrobí Černé Hoře, nýbrž budou bojovat proti jakékoli annexi alban- ského území. Bylo dále usneseno, aby každý, kdo by jednal proti tomuto usnesení, byl vypuzen Velké Malisie, jeho dům vypálen a jeho statky zkonfiskovány. Všechny kmeny usnesly se také každého krutě potrestati, kdo by mír mezi nim rušil. Rumunsko po míru. (Původní dopis »N. L.e anO ladim Z Bukurešti, 18. srpna. Poslední válka bude míti velký vliv na ru munskou politiku, o tom není pochybnosti, ale v podrobnostech nové orientace se mínění rozcházejí. Z rozhovorů s rumunskými, srbskými, bulharskými. ruskými a německými kruhy nabyl jsem těchto dojmů: Téměř všeobecně se soudí, že Rumunsko radi- kálně změní posavadní politiku. Změna tato pro- jeví se asi dvěma směry: 1. politikou volné ruky (totiž upuštěním od dosavadní politiky závislosti na Rakousku], 2. aktivní politikou na Balkáně. V prvním směru se vyskytují mínění, která předvídají dokonce politiku protirakouskou, ale velká většina soudí, že je to vyloučeno. Rumunsko bude chtít jen býti volným vůči Rakousku jako vůči ostatnímu světu. Rumuni dodávají k tomu, že Rumunsko nemá žádného zájmu, aby si učinilo z Rakouska nepřitele. Otázka Sedmihradska není posud zralá a je nebezpečná. Němci říkají ještě. že součinnost Rumunska s Rakouskem není také vyloučena pro budoucnost, ala že Rumunsko v tom musí viděti pokaždé zvlášíní prospěch. Srbově za- cházejí ještě dále a tvrdí, že v evropské politice se zatím nic nezmění. Rumunsko půjde s Rakou- skem, ale méně závisle a Srbsko s Ruskem rovněž měně závisle.
Rumun Němec Srbův Vídeň Velká Ma Rumunsko Bukurešť Rakousko Balkán Sedmihradsko Raka Rusko Albanische Corr
21 article
V druhém směru je nesnadno říci něco urči- tějšího. Jisto jest, že Rumunsko se ještě nijak ne- zavázalo. Nechce seasi vázáti na žádné straně, po- něvadž vídělo, jak může těžiti z rozporů ve svém okoli, zachovávajíc si volnost jednání. Leč tato po- litika chová v sobě také nebezpečí, neboť Rumun- slco se může oetnouti v situnci, že se nebude žádati jeho podpora, nýbrž bude nuceno samo žádati podporu u jiných a nebude-li míti přátelských zá- vazků a pevného spojenectví, může tato podpora selhati nebo státi příliš mnoho. Prozatím se Ru- muni touto eventualitou nezabývají a vidí všechno růžově. Chtějí především zacbování bukurešťského míru, jenž byl pro ně tak výhodný a v tom spočivá možnost spojenectví srbsko-řecko-rumunského. Ale poněvadž pro budoucnost si přejí také konfederace a smíru na Balkáně, ježto jen tak pokládají z možné vyloučiti zasahování Evropy a získávati jen pro Rumunsko prospěch z úlohy rozhodčího v bal- kánských otázkách, uznávají, že bude nutno usmí- řiti Bulharsko, s nímž se přiliš zle nakládalo, ač rumunská vláda se snažila přiměti Srby a Řekyk větší smířlivosti. Rumunsko bude snad později za vhodné příležitosti podporovati podobnou akci ve prospěch Bulharska ſa v tom spočívá zase možnost spolku bulharsko-rumunského), ale jen potud, aby se na Srbech a Řecích nežádaly příliš velké oběti. Rumuni jsou optimisté a věří, že se jim po daří nalézti správnou střední cestu, poněvadž Bul haři se stali skromnějšími po porážce a Srbové Řekové časem pochopí, jak je důležito pro ně samé. aby se za nějaké oběti zbavili hrozného nebezpeči bulharské odvety, které by ochromovalo jejich akc v každém jiném směru. Posud ovšem není k tomu v Srbsku ani v Řecku nálady.
Rumun Srba Řek Rumunsko Balkán Evropa Bulharsko Srbsko Řecko
22 article
Pokud jde o otázku balkánského spolku za ve- dení Rumunska, nutno přihlížeti také k irredenti- stickým snahám, které jsou ve veřejném mínění ru- munském dosti silny. Sluší uvésti, že irredentističtí Rumuni skoro jednomyslně se vyslovují pro poli- tiku jak proti Rakousku, tak i proti Rusku, roz- umí se ovšem jen v tom smyslu, aby se využilo situace v případném evropském konfliktu. Všichni rumunští irredentisté prohlašovali zejména vůči Srbům, že nemohou zapomínati také na Bessara- bii, a že Srbové by jim musili pomáhati i proti Rusku. Proto také se v Rusku nepohlíží příznivě na myšlenku balkánského spolku s Rumunskemv čele. Rusko jako dříve přálo by si raději spolku srbsko-bulharského. Snahy o veliké Rumunsko jsou však jen snem budoucnosti. Prozatím mají Rumuní dosti práce do- ma s neurovnanými poměry hospodářskými. Utla- čovaní sedláci šli ochotně do války, ježto se jim říkalo, že dostanou pozemky v území, dobytém na Bulharech, nyní pak, kdy naděje jejich budou zkla- mány, je obava, že dojde k nepokojům.
Rumun Srba Bulhar Rumunsko Rakousko Rusko
23 article
Děsné neštěstí na střelnici v Pulji. Z Pulje, 21. srpna. (K. k.) Při střelbě z 30.5 cm děla na pokusné střelnicí v Pulji udála se dnes v 9 hod. dopol. těžká katastrofa násled- kem výbuchu prachu, jehož příčína nebyla do- posud zjíštěna. Tři muží bylí zabiti a tří těžce zranění. Prozatímní přístavní velitel, místo- admírál hr. Lanjus z Wellenburgu, byl těžce poraněn. Z Vídně, 21. srpna. (K. k.) „Mílitärisch Rundschau“ oznamuje z Pulje: Za dnešní po- kusné střelby na námořní střelnici Saccorgia nastala u 3014 em. děla silná porucha dna. Při tom byli tři vrtařští mistři zabiti, místoadmirál Karel hr. Lanjus z Wellen- burgu, přednosta námořního technického odboru v Pulji, tři vrtařští mistři a dva ci- vilní dělníci poraněni těžce, četné osoby, mimo jiné inženýr Sill ze Škodových závodů, porančny lehce. Všichni poranění byli ihned lékaři ošetřeni. Hr. Lanjus, který utrpěl těž- ké zlomeniny na obou nohou, poblíž kolen, byl v bezvědomí dopraven do ná- mořní nemocnice.
Karel Lanjus Pulja Pulje Vídeň Hradec Mílitärisch Rundschau
24 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Haličská volební oprava. Ze Lvova, 21. srpna. Haličský místodržitel ry. Korytowski zahájí vyjednávání o volební re- formu do haličského zemského sněmu teprve ve druhém týdnu měsíce září, do které doby, jak se doufá, budou skončeny porady s jednotlivými stra- nami. Předseda polské lidové strany S ta pi n s ki svolal všechny její říšské i zemské poslance ke schůzi na den 30. t. m., aby pojednali a usnesli se o otázkách: 1. O poměru klubu zemských poslan- ců polské strany lidové k vyjednávání o volební reformě a o dělnosti zemského sněmu; 2. o nouzo- vé akci polské strany lidové při živelních kata- strofách a 3. o stanovisku jejím k vystěhovalecké- mu výnosu haličského místodržiiele Úprava haličských řek Z Krakova, 21. srpna. Polské listy ozna- mují, že haličský místodržitel ryt. Kory- towski předložil vládě žádost, aby nepro- dleně poukázala 1 a půl milionu korun k urychlení úpravy haličských řek. Záležitost tato projednávána byla ve včerejší ministerské radě a byla prý vyřízena ve smyslu přízni- vém. z b Akce za uvolněním bosenského sněmu. Ze Sarajeva, 21. srpna. („N. Fr. Pr.“) V posledních týdnech konali vůdcové stran porady, zda a jak bylo by možno, aby zemský
Kory Lvov Krakov Sarajevo Francie polský lidový strana
25 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. Ve „Zlaté Praze“ XXX., č. 49.) otiskuje Jan Havlasa stať „O bličeje básníků v níž jaksi mimochodem podává i zajímavý pří- spěvek k charakteristice profesora dra. L. J. Píče, jehož dobrovolná smrt vzbudila před dvěma lety tolik sensace. A charakteristika, kreslená Havla- sou, je toho rázu, že osvětluje v mnohém sám skon Pičův, který odhodlal se k smrti pro literárnía vědeckou polemiku o pravost rukopisu Králové- dvorského. Havlasa vidí v Píčovi básníka, lépe řečeno básnickou povahu: „Jen básník byl by do- vedl položiti život za fantastickou věc, když cítil. že věc je ztracena; a jen básník mohl míti tolik taktu, aby se nedotýkal ve svých hodinách oné záležitosti, poněvadž ve třídě byl syn profesora
Havlasa L J Píč Havel Pičův Píč rukopis Králové zlatý Praga “ XXX
26 article
Gebauera. Ale to není vše. Jak Píč uměl malovati bitvy z českých dějín, jak on uměl narýsovati naše hrdiny, jak on uměl tvořiti své hrdiny! Stalo se jednou, že ředitel Grešl přišel na návštěvu zrovna. když Píč byl v plném proudu své básnické expo- sice, tuším bitvy u Krucemburku; neuvítal ředitele. pokračoval, a posud dovedu si představiti červe- nající obličej ředitelův, jak Píčovo líčení dosaho- valo dramatického vrcholu. Nevím, byl-li ten jinal dobrosrdečný a, myslím, trpící byrokrat též roz- čilen a dojat Píčovým básněním, jako my, kluci nebo nečepýřil-li se, shledav monumentální poesi místo úřadní prósy v naší třídě; ale tak se mi zdá že byl velmi srdečný k Píčovi při odchodu, zatím, co Píč sám se ještě probíral ze svého nadšení a nevzpomněl si, že je c. k. profesorem. Jak vášni- vě dovedl nám vykládati, dovozovati a csvědčo- vati, že Milota z Dědie nebyl zrádcem, že dějiny mu křivdíl Zapomněl jsem už ty výklady, vím že v jiné věci Píč byl nevyléčitelným fan- tastou a přece Milota z Dědie už pro mne nikdy zrádcem být nemůže... Měl jsem též Jiráska za profesora, v primě a v oktávě. Ale jaký to byl roz- dil! Kdežto Píč nebyl by asi dovedl napsati jediné z úžasných lapidárních stránek našeho romano- pisce, jenž, až jeho čas nadejde, bude prvním svě- tovým spisovatelem českým. Jirásek nikdy se ani na míli nepřiblížil lapidární a nedisciplinované vý- mluvnosti Píčově. Starý axiom. Velicí umělci ne- jsou geniálními společníky, toť jen výsadou básní- ků třetího řádu. Píč nebyl vůbec poetou, ale za fo. když takový záchvat naň přišel. tím většíma básní- kem efemerního slova, tím větším mistrem modu- lace hlasu i věty. — „Zlatá Praha dále přinášt
Gebauer Píč Grešl Píčův Milota Dědie Jirásek Krucemburk Praha
27 article
v textu: M. Jahn. Z nových básní. — Kar. Šarlich. Chanteusa. — Ant. Kurz, Slzy. — Al. Jirásek, Tem- no. — Z. P., Na půdě Slovanstvu urvané. — V illu- stracích: F. K. Hron, Na Benecku. — Jos. Navrá- til. Kresba. Em. Frémiet, Náhrobek madame D. — P. P. Rubens. Triumí vítěze. — Zprávy a vyobra- zení časové. V „české škole“ (XII., č. 25) v článku „Pracuj. rozmnožuj, střádejl“ píše Fr Balej o nabádání ke spořivosti, které v posledni době je důtklivě požadováno od našich škol. „Ale jak a hlavně z čeho střádati má ten, kdo za celý svůj dětský věk nedostane haléře, leda lehdy, když sám si jej svou vlastní prací vydělá? Jak a z čeho šetřiti má dítě, které choutky své po dobrém sou- stu nebo pamlsku ukojiti musí jen pohledem n výklad zboží v uzenářském nebo cukrářském krá- mě? Chceme-li žáky naučiti spořivosti a chceme-l dosáhnouti i u těch zcela nemajetných aspoň ně- jakého výsledku, musíme jim nejprve odkrýti zdro- je, ze kterých by aspoň nějaký příjem mohly čer- pati.“ Autor ovšem hned se ohražuje, že by měl na mysli výdělečnou práci dětí, poškozující zdraví. Vypočítává dosavadní obvyklé způsoby, jimiž ven- kovské dětí si nějaký ten krejcar vydělávají. Jsou to většinou práce, které jim nesvědčí mravně a ani ne tělesně i když jde při tom o práci jen ob- časnou (v některou dobu roční) nebo nahodilou.
M Jahn Kurz Al Jirásek F K Hron Rubens Balý Kara Tema Benecko Jos český škola
28 article
Proto navrhuje, aby děti nemajetné bylyo vedeny ke sbírání a prodeji léčivých bylin. „JJe to práce přijemná, zdravá a dosti výnosná a doufám, že náležitě organisována mohla by tak mnohým chu- dým dětem býti zdrojem přijmů a základem jich úspor. Musili by se ovšem věci té ujmouti všichni, kdož o spoření mládeže jeví opravdový a upřímný zájem. Učitelé by obstarali poučení v té příčině. jiní, na př. „Jednota českých střádalů“ by spro- středkovala odbyt. Stačilo by jen vyzvati obchody, které prodejem léčiv se zaměstnávají, by ozná- mily, které byliny kunují a cenu, na př. v orgánu Jednoty střádalů. Každá škola, která tímto způ- sobem chtěla by žactvu svému příjem opatřiti, by si časopis ten předplatila a dle udaných nabídek sesbírané a usušené léčivé byliny zpeněžila.“ Snad by tím postupem i nemajetné děti něco nastřádaly. Ale stálo by to zactu skutečnost, že sama škola by se ocitla mezi těmi, kdo vedou děti, byť jenk občasné práci výdělečné? Nemá míti dětství plný nárok, aby bylo prosto trudu výdělečné práce? Je dosti zle, musí-li dítě pracovati na výdělek, aby pomohlo uhájiti holé své živobytí od hladu a zimy. A nyní by škola chtěla okruh těch děti voz- šiřovati jenom pro buzení smyslu střádalského? To jsou snad dosti vážné námitky proti návrhu. jinak jistě dobře míněnému. — V dalším obsahu „České školy“ je: M. Tyll. Učitel a národní rado- vánky. — Vzdělání odborných učitelů pro pokra- čovací školy živnosteské. — Úbytek porodů a de- dukce klerikálů. — Mravnost naší mládeže. Literatura. — Rozhledy. ndlsi
M Tyll Český škola národní radavánek
29 article
U Anny Pavlovy. nož Známá ruská tanečnice, Anna Pavlova, o je- jímž temperamentu přinesli jsme nedávno zprávu přibyla v úterý do Mnichova, aby tu obecenstvu ve dvou večerech podala ukázky svého skvostné- ho umění. Při té příležitosti navštivil ji spolupra- covník „Münch. Nenesten Nachr.“ a žeň své ná- vštěvy uveřejnil ve svěm listě. Píše: „Ubytovala se v hotelu Continental, který už hostil mnohou divadelní veličinu, a tam jsem se s ní také sezná- mil. Vstoupila do pokoje v prostém elegantním. bílém šatě, s perovým kloboukem, s jistým vy- stupováním dámy velkého světa. Graciesní, skoro něžný zjev. Bledý obličej vroubí černý, vlnivý vlas a pod jemně klenutým obočím hledí temné. chytré oči. Hned pocítite, že z této ohebné po- stavy vyzařuje fluidum, které upoutá obdivovate- le jejího umění. Po otei je Anna Pavlova židovka. Ve směsi rae leží možná půvab jeji úmělecké individuality. Silou ruského baletu je, že stával se jeho duch a umění stále slovanštějším, přijímal stále více a více ruské hudby a nyní vykazuje ze staré vlasti jen tanečního mistra a tanečnice. Zatím. co na druhé straně vymřel, ne bez souvislosti s vymýtěným absolutismem, starý balet, je na ne- ských dvorních jevištích, zvlážtě na petrohrad- ském, dosud v plném rozkvětu. Na jeho nebí záři několik hvězd. Anna Pavlova je primabalerinou.
Pavlův Münch Anna Pavlov Mnichov Continental
30 article
Přivádí však s sebou také vynikajícího parinera. Novikova, prvního s6lového tanečníka carského dvorního balete, který k nám ještě nikdy naza- vítal. To, co k nám přicházelo pod slajkou ruské- ho baletu, to byly ruské baletní školy, ale ne ruský dvorní balet, který co do počtu i do svého umění nemá dnes sobě rovna. Koření ještě ve staré italsko-klasické škole, ale našel už také svého reformátora, Rusa Fokina, který, ač ne zcela bez vlivu puritánské misionářky tance Duncanové, bojuje proti ztrnulým klasickým tva- rům, proti konvenčním prostředkům výrazu, pra- vým, slovansky vášnivým temperamentem, ohněm oné fantasie a smyslným veselím, podporován jsa význačným ruským malfřem Lvem Bakstem, který stvořil dekorace a kostým pro novou říši tanečního umění. Do této nové říše vešla jako první a nejlepší Anna Pavlova. JJe tedy zároveř zástupkyní starého a nového směru, slouží oběma. Ovládá výborně grammatiku tanečního umění. chůzi po špičkách prstů a ozdobně kroky, které snad překotně odhazujeme mezi staré haraburdí. cvičení těla, hravě, samozřejmé přemáhání všeho technického jest ií však předpokladem dokona- lého umění.
Novikov Rus Fokin Duncan Bakst Pavlův
31 article
Byl jsem vyzbrojen řadou otázek redakce „M. N. N.“, abych vyslechl náhledy umělkyně na moderní taneční tvary a taneční umění, ale zdá se mi, že Ruska, která, soudě dle čerstvě psané autobiografie, prozrazující poetické cítění, je by- strého ducha, nepřemýšlí o tom příliš hluboce. Je právě tak, jako většina velkých umělkyň, ne- uvědoměle tvůrkyní nejjemnějších hnutí. dává sebe samu. Má také sotva čas, zabývati se thed- retickým rozumováním, neboť tráví život skor stále na cestách. Dva měsíce v roce je smlouvou přípoutána k Petrohradu, ostatní dobu roku pro- cestuje. Ameriku a Anglii už zná dokonale. Anna Pavlova je svobodna; jen tak, řiká, může se pravá umělkyně věnovati zcela svému umění. Cesty, které už vykonala a ještě vykoná, nesne- sou rodinného štěstí. V Americe žije ve vlalu fakřka osm měsíců. Některý den vystupuje ve dvou městech. V Americe cestovala až do Mexika svlastním orchestrem. Nyní čeká na ní nové tournée, asi 200 měst amerických. Pak chce navští- viti dokonce i Australii. V Mnichově má s sebou umělkyně jen svého partnera, svého kapelníka a mpresaria. Rozumí se, že také kostýmy, které plní několik velkých kufrů. Komparserie nepotře- buje. Její výpravou jsou ohebné údy, tempera- ment a výmluvné oči, které oduševni každou panfomimu.
M N N Pavlův Rusko Petrohrad Amerika Anglie Mexiko Austrálie Mnichov
32 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Požár na světové výstavě v Gkntu. Z Gentu, 21. srpna. (K. k.) Španělský pavilon světové vý- stavy byl dnes požárem úplně zničen. — Požár nádražního skla díště. Ze Subotice, 21. srpna, (K. k. uh.) Včera odpoledne vznikl z ne- známé příčiny požár v nádražním skladišti zboží. jež jest asi 150 metrů dlouhé a zbudováno ze dřeva. V krátké době shořelo celé skladiště se vším zbo- žím tam složeným. Požár zasáhl také několik okol- ních skladišť a několik budov protějších. Čtyři skla- diště shořela. Hmotná škoda státních drah obnáší asi 200.000 K. cena shořelého zboží 500.000 K- = Strášná průtrž mračen. Z Miškovců, 21. srpna. (K. k. uh.) Včera odpoledne strhla se zde strašná průtrž mračen. Lijavcem rozvodnil se potok Sviňa a zaplavil větší část města. Vojsko a hasiči stěhují ohrožené obyvatelstvo. Průtrž mračen po- trvala celou hodinu. = Rychlovlak vylej z koleji. Z Říma, 21. srpna (K. k.) Rychlik Řím-Neapol vyjel pobliž Neapole z kolejí. Dvě osoby byly usmrceny, 10 zraněno. Z Neapole, 21. srpna. (K. k.) Oznámené již vy- šinutí rychlíku Řím—Neapol událo se ve 12 hod. 5 mín. v noci. Lokomotiva, poštovní vůz a jeden vůz pro zavazadla se převrhly, část prvního osob- ního vozu byla roztříštěna. Dva železníční zřízenci a jeden cestující byli zabiti, devět cestujících zraněno. Mezi postiženými není žádný cizinec. Vévodští manželé z Aosty. jakož i zástupcové úřadů, dostavili se ještě v noci na místo neštěstí a navštívili raněné.
Požár Gent Subotica Miškovec Řím Neapol Aosta