1
article
užitečného zaměstnání. O tento nedostatek
městské mládeže není u nás ničím postaráno,
neboť co feriální osady svými skrovnými pro-
středky vykonati mohou, je sice záslužné, ale
oproti celku přece jenom pranepatrné, takřka
nicotné! Aspoň devadesát devět procent velko-
městské školní mládeže je u nás o prázdninách
opuštěno.
Jinak v Americe. Tam pečuje praktické
lidumilství velmi úsilovně o příjemné a užitečné
zaměstnání městské školní mládeže o velkých
prázdninách mimo jiné na příklad feriálními
školami, jež zejmena v Novém Yorku hojněa
výborně působí.
Účelem těchto prázdninových škol jest, aby
dětem, jež venkovského pobytu užívati nemohou,
zjednávaly zábavnou hru pod širým
nebem a zároveň také různé prakti-
cké vědomosti, kterých zrovna takovýmto
chudším dětem nutně je potřebí, ale kterých
ony za trvání školního roku nikterak nabýti
nemohou.
Hoši učí se v těchto »školách« různým
ručním pracím, na př. ohýbání dubového dřeva,
řezbářství, pletení košíků, vyřezávání lupenkou.
truhlářství atd. Hoši a dívky bývají voděni do
ústředního parku, aby se tam cvičili ve zhoto-
vování skiz. Dívky dostávají návod k vaření
k šití, háčkování, vyšívání, k ozdobování žen-
ských klobouků, ke zhotovování panen pro malé
dítky a jiných hraček, k výrobě papírových kvě-
tin atd. Každá žačka smí si zvoliti dva obory
obory jsou tak rozděleny, že se ž ačka uč
prakticky používati svých vlast-
ních výrobků.
Amerika
Nový York
2
article
Dívka zvolí si na příklad kreslení a vyší
vání — musí si pak vzorky k vyšívání kresliti
sama. Anebo zvolí si kursy v dělání umělých
květin a zdobení ženských klobouků — pak
používá vlastníma rukama zhotovených květin
k výzdobě klobouků. Velmi důležitým kursem
pro dívky jest opatrování malých
děti. Jak mnohá dcera z chudé rodiny učí se
tu věci pro ni nadmíru cenné, zejmena dívka,
jejíž matka mimo dům pracovati musí a malé
děti starší dcerušce na starost zůstavuje. v
kursu kuchyňském učí se dívka vařiti prosté,
ale záživné krmě a pokrmy pro nemocné, ale
dostává také poučení o výživnosti, o chemických
součástkách různých potravin atd.
Krom toho zaměstnává se třída také »do-
mácími vědomostmi« t. j. učí se spravovati do-
mácnost, uklízet a větrat pokoje, prostírat na
stůl, podávat jídla, zacházet slušně s hosty
atd. Dívkám dostává se návodu, jak se mají
sestavovat obědy, jak větší hostiny, jak se má
stůl zdobit kvítím a vůbec jak se dá skrovnými
prostředky zjednati příjemná a útulná domácnost.
Každý hoch a každá dívka mohou se ucházeti
o přijetí do letní čili feriální školy, kdež se
pranic neplatí, jako jsou v Americe vůbec školy
platů prosty. Také činí se s dětmi časté vý-
lety pro osvěžení i poučení, plavby po Hud-
sonu, Sundu a ven do moře. Menší děti opa-
trují a zaměstnávají se (prázdninové opatrovny
Amerika
Sund
3
article
plný zlomyslné pomstychtivosti a zloby. Mal
jsem tisíc chutí vyskočiti a vrhnouti se na svého
soka, ale chladný, blesky metající jeho zrak
jakýmsi magickým kouzlem mne poutala
vázal ..
Byl jsem ztracen.
Ferdáček vstal, upřel na mne, třesoucího
se, zakalené zraky, plné zármutku a touhy,a
sotva slyšitelně, ale s dábelským akcentem pro-
hodil:
»Přines nůžky!«
Mechanicky jsem poslechl. V hlavě se m
vyjasňovalo a před očima tmělo . .
»Posaď se . . !«
Posadil jsem se.
Ferdáček popadl mne levou rukou za
dlouhé, krásně rostlé, »umělecké« kudrny, dávný
předmět žárlivosti své, závisti a touhy, rozkro-
čil se a
Ucítil jsem chladné železo na rozpálených
skráních, krev se mi hnala do hlavy, zatřepal
jsem sebou na židlici jako lapená rybka a han-
bou div se nezadusil .
Nevím už, co se mnou se dálo -
Když procitl jsem ze svého omámení, seděl
Ferdáček přede mnou a spokojeně dýmal . ..
Ferdáček i já celý týden nohou jsme ne-
páchli přes prahy hostinného domu ven do širé
přírody; já bolestí, studem i lítostí nad ztrátou
bohatého vlasu a zohyzděnou svojí hlavou, Fer-
dáček nad zbrzenou láskou, ztracenou reputací
a slávou ... A vícekráte už o sázku jsme ne-
O. Sehäfe r.
uráli ..
Ferdáček
Fery
4
article
čili dětské zahrádky) v ústředním parku a v ji-
ných městských sadech jakož i ve zvláštních
budovách se zahradami. Na různých místech
veřejných sadů zřizují se hřiště s tělocvičným
nářadím, kdež se mládež pod dozorem učitele
tělocviku zcela volně a nenuceně cvičí. Také
vyučují se nákladem města chudé děti v plo-
vání na Hudsonu. Ve veřejných plovárnách do-
sazuje obec za tím účelem zvláštní učitele —
plavčíky.
O rozměru těchto feriálních škol učiní si
čtenář pojem z fakta, že bylo dne 9. července
otevřeno v Novém Yorku 140 letních škol a že
je na těchto prázdninových kursech zaměstnáno
přes 1000 učících sil. Školy ty jsou otevřeny
ovšem jenom na osm neděl čili na dobu vel-
kých prázdnin.
Hudson
Nový York
5
article
Zároveň s »vychovávacím úřadem« pra-
cuje také »Out door Recreation League«, kteráž
ze soukromých prostředků zřízena byvši, za
úkol má, starati se o zábavu dětí na vol-
ném vzduchu. Tato »liga« má v nejživější
dolejší části města řadu výtečně zařízených
rejdišť a hřišť, kdež děti chudých rodičů po
celý rok pod bedlivým dozorem tělo cvičit a hráti
si mohou. V zimě je arci postaráno také o době
přiměřené zábavné zaměstnání dětí. V letě má
tato společnost pro chudé děti hřiště také v ho-
řejších částech města a její horlivý příklad
způsobil, že také město nyní zařídilo dětem
výborně opatřená rejdiště a hřiště.
Zorganisovaná dobročinnost, jež pod stát-
ním dozorem v rukou různých společností
spočívá, postarala se také, aby slabé a cho-
robné děti a jejich matky několik
neděl na mořském pobřeží ztráviti
a mořských koupelí užívati mohlv.
Na nejkrásnějších místech atlantského pobřeží,
v Coney-Islandu a Rochawayi byly právě otevřeny
letní útulny pro chudé ženy a jich děti. Jsou
prý založeny a zařízeny rozkošně a mohou prý
se porovnávati s nejlepšími lázeňskými hostinci.
Stravy dostává se chovancům výborné, ošetřování
co nejvlídnějšího, a ke všemu dostává se tu ne-
zkušeným matkám ještě návodu a poučení, jak
se svými robátky zacházeti mají. Jak daleko
jsou Američaně v tom ohledu před námi!
Island
Recreation League
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Brněnský orgán strany staročeské
odpovídá nám dnes na úvodním místě na naše
včerejší námitky ve příčině moravského vyrov-
nání tónem poněkud již splasklým sic, ale ještě
stále plným známé brněnské »peremptoriky«, té
domnívavé vyvýšenosti výborných politických ná-
zorů, ke všemu i tak výlučně nedůtklivých vůči
oprávněné kritice, kteráž nezamýšlí nic, leč
dobro celého národa. Co máme si mysleti,
čteme-li v »Mor. Orlici«, že není »ani z dale ka«
její tužbou, aby věc moravského vyrovnání, je-
již obsah jest prý arci ohromný, stala se před-
mětem strannických půtek v táboře českém.
Moravské vyrovnání jest věcí veřejného
zájmu všeho lidu českého a uzavírá-li
ze tři sborů národních vojsk českých
sbor moravský o své újmě beze všeho styku
s ostatními svůj speciální mír s nepřítelem,
z čehož vysvítá rozhodně sesílení nepřítele a se-
slabení českých šiků, pak je sensace, jakou
záležitost ta v celém národě budí, při nejmenším
oprávněna. Všechny punktace mezi poslanci pro-
jednávané jsou dolus, poněvadž ve formě sou-
kromoprávní smlouvy mezi jednotlivci uzavíraj
o veřejných národních právech národa a to ne-
jen jeho vrstevnících, nýbrž i pokolení bu-
doucích, k čemuž žádný mandát ne-
dává práva. Tyto věci musí se projednávati
veřejně, coram populo a nejde-li to jinak, tedy
cestou strannických půtek, žádné čestné slovo
»kohokoli z těch, kdož o díle tom z vůle klubu
poselského pracují«, nemůže nám býti v tom
překážkou, abychom nalehali na to, aby se šlo
s věcí na světlo boží. Při obchodu, který se chystá,
Mor
Orlik
7
article
není snad v pytli zajíe, ale na konec octne se v něm
český lid moravský a všechen národ, neboť ten
jest vlastním kupcem, kdežto pánové »z vůle
klubu poselského pracující jsou pouhými při
tom komisionáři. Celý ten kup jest věcí shnilou,
dělá ve veřejnosti české nejšpatnější dojem pro
nesrovnalostí, kteréž jsou zjevny už nyní beze
všeho porušování čestného slova mlčelivosti
punktátorské. Ve dvou základních směrech zu-
stává nám »Moravská Orlice« stále ještě dlužna
odpověď. Především o tom, že moravští Če-
chové uzavírají své speciální vyrovnání s Němci
bez ohledu na ostatní český lid, bez dorozumění
s ním. Druhá věc, kteráž zaráží a sice tak, že
člověk věci politické na Moravě súčastnou
láskou sledující až dechu pozbývá, je ta, že
v dobách, kdy národní uvědomění v lidu
moravském tak vzkvetlo, že vzbuzuje nej-
krásnější naděje, ba pocit jistoty, že moravští
Češí sami vybojují svou většinu na sněmě,
kterou jim dává baron Chlumecký vykleštěnou
a zkomolenou, nastupují vůdcové tohoto výbor-
ného, znamenitě zorganisovaného a výsledky
této organisace povzbuzeného lidu českého
cestu reakce v boji národním. V těchto dvou
směrech žádáme výklad a toho lze nám poskyt-
nouti bez porušení jakýchkoli pečetí mlčelivosti.
Praví-li pak »Moravská Orlice«, že přicházíme
po funuse, pravíme, nedej bůh! Doufáme, ž
se nám podaří zabrániti ještě v čas morav-
skému »de profundis«, jež vidíme ve smiřo-
vačkách moravských zcela zřetelně a s námi
všichni prozíraví a skuteční vlastenci.
Němec
bůh
profundisov
Morava
moravský Orlice
moravský Orlice
8
article
— Po plánu městských elektrických
dráh volá pražské obecenstvo, pociťujíc den ve
dne živěji potřebu ukazatele ve zhoustlé síti tratí
výtečného našeho dopravního prostředku měst-
ského. Pro cizince a příchozí jsou městské dráhy
opravdovým labyrintem, v němž lze se pohybo-
vati s největší rychlostí, ve kterémž však s pře-
kvapující dochvilností octne se člověk nejsnad-
něji tam, odkudž vyjel. Zvláště venkované spě-
chající domů a naplnění přírozenou touhou, do-
síci v čase nejkratším svého nádraži, začasté
podnikají hotové okružní cesty Prahou a po mno-
hých obšírných vasvětlavkách dostanou se na
dráhu v čas, kdy vlak dávno odsupěl k otecké
domovině. Konduktoři mají obyčejně plné ruce
pasažerů a sotva tolik času, aby k dočasnému
ohluchnutí svého okoli odpískli na výtečnou,i
řádění rozbouřeného moře přehlušující píšťalku
zvanou »torpedo« odjezd pro kollegu od předu.
Zvyk vyvolávání jednotlivých stanic zachovává
se jenom v nejřídších případech i celkem náleží
do šedé dávnověko-minulosti prvopočátků našich
městských dráh. Tím méně času zbývá na in-
formace pro pány venkovany, kteří obracejí se.
pro nutná poučení ke spolucestujícím. Poučení
to dopadá obyčejně tak, že si lze vybrati
aspoň mezi hlavními směry kompasu. Těm
všem nesnázím lze ale odpomoci.
Praha
9
article
Před každým městským nádražím bylo by zá-
hodno na staničním sloupu připevniti názorně
nakreslený plán situace tratí, ulic do tratní
ulice a náměstí ústících, se stručným poučením
o barvách a značkách vagonů pro jednotlivé
směry určených. Zejmena by měly býti na
každém vagonu označeny názvy dráh, jichž
nádraží vagon míjí a konečně by bylo pro
mnohé cestující velkou výhodou a pro konduktory
velkou úsporou času, kdyby tito prodávaliv
kupé za krejcar moudře a bystře znázorněný
jízdní a tratní plán elektrických dráh městských.
— Klubu českých poslanců na radě
říšské zaslala vdova po zvěčnělém polském
poslanci na radě říšské dru. Ferdinandu Weig-
lovi následující přípis: »Za příčinou úmrtí
mého drahého, nezapomenutelného muže dra.
Ferd. Weigla dostalo se mně od slavného
klubu tak srdečných výrazů soustrast a uznání
působnosti a zásluh mého muže na poli veřej-
ném, že považuji za povinnost projeviti slav-
nému klubu z hloubi srdce plynoucí díky. Toto
ubezpečení soustrasti a přesvědčení, že jmeno
Ferdinanda Weigla dlouho v srdcích pánův
bude zachováno, jest velkou útěchou v mém
nezměrném bolu a dodá mi síly v těchto
těžkých dnech mého života. »Bůh zaplať!«
S veškerou úctou Ferdinanda Weiglová. Krakov,
7. července 1901.
Weig
Weigl
Weiglová
tratní ulice
a náměstí
Krakov
bůh zapnout
10
article
— Češi a Francie. »Paris-Nouvelles«, česko-
francouzská korrespondence, oznamují: Fran-
couzská venkovská žurnalistika reprodukuje nad-
šené články »Patrie«, »Eclairu«, »Presse« a ji-
ných listů, týkající se pobytu Francouzů ve
hlavním městě českého království.
— Osobní. Pan dr. Čeněk Zíbrt, professor
české university a kustos bibliotheky musea králov-
ství českého, byl jmenován dopisujícím čle-
neím c. k. ústřední komise pro výzkum a za-
chování uměleckých a bistorických památek ve
Vídni. — Pan MUDr. Jaroslav Matouše k,
praktický a pokladní lékař v Horažďovicích, jmeno-
ván byl po jednomyslném přání zúčastněných obcí
obvodním lékařem pro jihozápadní část okresu ho-
ražďovického se sídlem v Horažďovicích.
— Místodržitel hr. Coudenhove včerejším
nočním osobním vlakem dráhy Františka Josefa odjel
z Prahy do Vídně.
— Promoce. Pan JUC. František Weiner,
auskultant zemského soudu v Brně, rodem z Oleš-
nice na Moravě, prohlášen byl v úterý dne 9. t. m.
na české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze za
doktora veškerých práv.
— Rodinné zprávy. Pan JUC. Alois šl.
z Česaných, redaktor časopisu »Politik« a slečna
Leopolda Hanusova slaviti budou dne 16.
července t. r. o 11. hod. dopol. v děkanském chrámu
Čech
Eclair
Francouz
doktor
Čeněk Zíbrt
MUDr
Jaroslav Matouš
Coudenhove
František Josef
JUC
Weiner
Alois
Hanusův
Francie
Vídeň
Horažďovice
Praha
Brno
Oleš
Morava
Patria
český univerzita KarlaFerdinandov
ParisNouvelle