1
article
1. listopadu. Nebude-li požadavkům
francouzských horníků vyhověno, prohlásí
prý dne 1. listopadu všeobecnou stávku.
Komitét usnesl se dále vyzvati mezinárodní
komitét, aby dal podnět u různých vlád
k mezinárodním diplomatickým rozkladům
za účelem minimální mzdy ve všech zemích.
Z Londýna, 10. července. (C.-B.)
Dnes odpoledne konala se v Guild-Hallu
velká schůze na podporu jihoa fřické
politiky vládní. Schůzi předsedal lord-
mayor. Řečníci, mezi nimiž byli četní čle-
nové parlamentu, doporučovali resoluci, ve
které se vyslovuje vládě důvěra a hnutí pro
Bury odsuzuje. Resoluce byla s nadšením
přijata.
Z Londýna, 10. července. (C. - B.
Úřadní list obsahuje následující sdělení ve
příčině jednání, jež zahájí komise pro
zkoumání nároků osob, vypově-
zených z jižní Afriky, počínajíc 15.
červencem: Komise prohlašuje, poněvadž se
nedají očekávati další ústní výpovědi svě-
decké, zkoumati nároky, neopírající seo
ústní výpovědi svědecké. Způsob vedení dů-
kazů má býti ponechán uvážení zástupeů
spřátelených národů. Vedení důkazů listi-
nami jest k odůvodnění takových nároků
přípustno.
Pak musí býti však rovněž připuštěno
stejné vedení důkazů pro zamítnutí nároků.
Aby selpráce usnadnila, přeje si komise, aby
se nároky projednávaly dle národností. Zá-
stupcům spřátelených národů budou doručena
příslušná sdělení, kdy přijde řada na nároky.
činěné jejich vládami. Různé nároky budou
se projednávati v tomto pořadí: Rakousko-
Uhersko, Holandsko, Italie, Spojené státy.
Francie, Rusko, Německo, Španělsko a na
konec Švédsko a Norsko.
Londýn
Guild
Bura
jižní Afrika
RakouskoUhersko
Holandsko
Italia
spojený stát
Francie
Rusko
Německo
Španělsko
Švédsko
Norsko
2
article
Nebezpečí moru ?
Nebezpečí moru ?
V Cařihradě propukl asijský mor — věc
je úřadně doznána, zrovna jako se nepopírají
jednotlivé případy moru ve francouzském pří-
stavním městě Marseillu. Máme tedy před sebou
faktum, že byl asijský mor přese všechna
ochranná opatření do Evropy zavlečen a žese
usadil na místě pro svůj »vývoj« velmi příhod-
ném, v residenci tureckého sultána.
Všechen tisk evropský je přesvědčen, že
je počet morových případů v Cařihrádě mno-
hem větší, než se úřadně udává a nikdo
nepochybuje, že se děsná tato epidemie v neči-
Večer byl koncert hojně navštíven. Odzpí-
vala jsem již některá čísla a mělo dojíti na
české národní písně.
Stojím za kulisou a chystám se již na
jeviště vykročiti, když mne tu pojednou kdosi
ze zadu za ruku uchopil. Ohlednu se a patřím
tváří v tvář muži tvrdých rysů ve tváři, muži
v zelenavé uniformě. Nevěděla jsem v prvém
okamžiku, jak bych si jeho objevení se zde
vysvětlila, ale on, postaviv se přede mne, po-
zdravil upjatě a odměřeným tónem mi pravil:
»Jelikož se policejní orgány dověděly, že jste
navzdor zákazu studentské deputaci přislíbila,
že zazpíváte píseň »Kde domov můj?« jakožto
přídavek ke dnešnímu koncertu, jsem vyzvána
splnomocněn, pro případ, že byste tak učinila,
okamžitě na jeviště vejíti a dalšímu zpěvu za-
brániti. Přicházím tedy, abych vás varoval; na
vás jest, abyste výjevu takovému zabránila,
ježto by pak i s vámi naloženo bylo dle zá-
kona.«
Jak mne toto prohlášení zaleklo, nejsem
s to popsati; zachvěla jsem se na celém télo
a když se mi opětně klid vrátil, vstoupila jsem
na jeviště před netrpělivě již čekající obe-
censivo.
Cařihrad
Marseille
Evropa
3
article
Přezpívala jsem. Na hlučný potlesk dala
jsem přídavek, avšak ovšem jinou píseň než
»Kde domov můj?« Tu však se všech stran
hlediště appellováno na mne, abych zpívala
»Kde domov můj?« a sypána na mne spousta
květin; ovace, jež mi uchystány byly v odměnu
za slíbenou píseň, nebraly konce.
Vidouc obecenstvo takto nadšením rozja-
řené byla bych se málem dala svésti a zpívala;
avšak ještě v pravý čas zahledla jsem přísnou
tvář policejního komisaře, který nepohnutě mezi
kulisami stál a se mne oka nespouštěl. Bylo
mi velmi líto, že jsem nemohla či nesměla se
obecenstvu zavděčiti, avšak byla jsem jista, že
by si Varšavané sami byli nepřáli, aby pak z
to se mnou »naloženo bylo dle zákona«.
Narcinsa Schořalská -Kolihova.
stých a neřestných ryže mohamadánských čá-
stech města silné rozmnoží a pevně zahnízdí.
Tím pak nastává nebezpečí moru také pro
ostatní Evropu, jež má s Cařihradem hojnéa
živé styky. Cařihrad má ve své větší části
velmi nepříznivé poměry bytové a vůbec na-
prosto nedostatečná zřízení zdravotnická a proto
sluší na jeho faktické už zamoření pohlížeti
vážně, ač nikoli s přepjatým strachem.
Sluší totiž miti na zřeteli, ačkoli nebezpečí
zavlečení moru do ostatních zemi evropských
nepopíratelno jest, že mor asijský své hrozivé
povahy pro Evropu z valné části již pozbyl.
Mor asijský je v našich zemích v neblahé pa-
měti od časů středověku, kdy obyvatelstvo středo-
evropských měst jím bývalo decimováno. Avšak
hledíme-li na nynější postup morové epidemiev
Indii a v Číně, jeví se nám stav věcí oproti
dřívějším dobám neskonale příznivějším.
Varšavan
Kolihův
asijský
Narcinsa Schořalský
Evropa
Cařihrad
Indie
Čína
4
article
Je pravda: v Indii a v Číně bylo mnoho
tisíc lidu morem pohubeno, avšak obětmi epi-
demie byly skoro veskrze jenom osoby, jež žily
v nejhorších příbyteích, jaké si jen pomysliti
lze a kteréž se také nejbídnějším, takřka již
nelidským způsobem živily. Ve velkých městech,
na př. v Honkonu, zůstali evropští přistěhovalci
— až na nepatrné výjímky — morem ušetřeni,
kdežto domorodé obyvatelstvo hromadně umí-
ralo. Také v Indii trpěly morem nejvíce okresy,
jejichž obyvatelstvo již hladem bylo vysíleno.
Evropané uvykli ve východní Asii velmi brzy
hrozícímu nebezpečí moru a obrňovali se proti
němu dobrou výživou a co možná
největší čistotou. Rozumná životo-
správa, opatrnost a čistota jsou také proti asij-
skému moru nejlepšími ochrannými prostředky
a kde čistota panuje, nemůže se ani tato strašná
hlíza valně rozšířit.
Jsou zajisté i v západní Evropě a také
u nás místa s nedostatečnými opatřeními zdra-
votními, avšak proto přece jsme oproti moru
docela jinak ozbrojeni, než v kalu a špíně ži-
vořící Číňané, jejichž příbytky by u nás snad
i potulná zvěř — a nejenom sběř — povrhla.
Evropan
Číňan
Indie
Čína
Asie
Evropa
5
article
Krom toho činí se a budou rychle ještě uči-
něna další opatření proti zavlečení moru z Ca-
řihradu a vůbec z Turecka. Lze zajisté bez-
pevuě doufat, že Evropa, totiž vlastní, mimotu-
recká Evropa, asijskému moru nedopřeje vítěz-
ného pochodu svými zeměmi, nýbrž že napne
všechny síly napne a všech vědeckých prostředků
rázně použije, aby asijský mor na tureckých
hranicích musil stanouti.
V tom ohledu je bulharské knížectví pro
ostatní Evropu pravým štěstím. Carihrad je už
na pozemní straně takřka uzavřen, neboť 11denní
karanténa na hranici je s to zaraziti a přerušiti
na delší dobu všechno spojení s tureckým hlav-
ním městem po této straně. Kdo bulharskou
karanténu někdy prodělal, nepřeje si už nikdy
znovu jí zakusit. Bulhaři bojí se epidemie s ve-
likou úzkostí a chrání se proti s energii až
krütou. A to je pro zadní evropské země pra-
vým dobrodiním, neboť ty nezmohly by se při
svých sterých ohledech na obchod, na hospo-
dářské a na kulturní zájmy nikdy k tak důraz-
nému a nemilosrdnému uzavření hranic jako
Bulharsko. Na Bulhary můžeme se spolehnout,
že s jejich strany mor k nám nepronikne.
Bulhar
Ca
Turecko
Evropa
Bulharsko
6
article
Rumunsko zavedlo čtyřdenní karanténu na
všechno, co z Turecka přichází, a také ono-
pojímá úkol svůj v této příčině velmi vážně,
neboť i v jeho krajích řádil by mor strašně,
kdyby do nich pronikl. Bulharská opatření proti
zavlečení moru považují se obecně za přilišná
a přepjatá, ale namitati nesmí proti nim nikdo
nic, neboť Bulharsko odnáší pokaždé samo jich
škodné následky. Dlužno totiž připomenouti, že
jakmile se v Cařihradě ve zdravotním ohledu
něco podezřelého ukáže, Bulharsko ihned nej-
přísnější obranná opatření zavádí a s bezpří
kladnou téměř bezohlednosti provádí. A to je,
opakujeme, pro ostatní Evropu pravým štěstím.
Bulharsko je na stráži — můžeme býti klidni.
Jenom aby zlo nebylo zavlečeno ceston jinou
Rumunsko
Turecko
Bulharsko
Cařihrad
Evropa
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Mrzutost třebenických Němců. Ve-
dle veřejné měšťanské školy pro hochy v Tře-
benicích, nařízené výnosem zemské školní rady,
proti čemuž Tittovci podají protest, maji třebe-
ničtí Němci ještě jiné různé nehody a mrzu-
tosti. Především není jim po chuti výdatnáa
zdařilá oslava Mistra Jana Husa. Třebeničtí
Češi zapálili na hradě Košťálu v předvečer Hu-
sovy oslavy velkou hranici s ohňostrojem
pozdě v noci vrátili se pořadatelé této významné
demonstrace domů. Za zpěvu národních písní
Němec
Hus
Čech
Košťál
Hu
8
article
prošli ulicemi třebenickými. Jakkoli dopisovatel
»Leitm. Ztgu.« netají se svým hněvem proti
třebenickým »Husitům«, přece jen výslovně do-
znává, že se Češi v národním svém rozvoji
dovedou sprostiti duchovních pout a navzdor
podpoře Říma (I!). ve svých národnostních sna-
hách nezapomínají na oslavu svého národního
hrdiny hesla »Pryč od Říma«. Jak prý to za-
rmucující pro Němce, že se dávají ovládati
českou stvůrou římskou, čímž naráží se na če-
ského faráře v Třebenicích. Němci třebeničtí
jako všichni ostatní Němci nechápou, jak jest
možno Husa oslavovati beze všeho zřetele
k věcem náboženského přesvědčení a jak proti-
myslno jest zásadám svobodomyslného lidu če-
ského, spojovati s Husovou oslavou hnutí ná-
boženské! Až komicky dojímá stesk téhož tře-
benickéko dopisovatele na nezdařenou slavnost
německého slunovratu, hřích to třebenických
Němců ještě z minulého měsíce. Vyznavačům
Odina přihodil se při tom malér, že sud s ho-
řící smolou spadl jim do vinice majitele Čecha
a způsobil zde značnou škodu. K její náhradě
Němci nabízeli — — 20 K. Na základě vyše-
třování a znaleckého zjištění škody uložil staro-
stenský úřad třebenický Němcům náhrady 214 K,
z čehož 10 K připadá jako pokuta do chudin-
ské pokladny třebenické. Z toho jsou třebeničtí
Němci nesmírně rozčileni a žal svůj žalují
matce Germanii, k jejímž ňadrům, jak známo,
mají tak blízko.
Leit
Čech
Němec
Hus
Husův
Odin
Čecho
Řím
Třebenice
9
article
— K historii moravských smiřovaček
další příspěvek přinášejí dnešní »Lidové No-
viny«. Pod záhlavím »Nezodpovědná strana«
zabývá se orgán dra. Stránského předvčerejším
článkem »Mor. Orlice«, odmítajícím zodpověd-
nost staročeské strany za morávské vyrovnání,
také u nás odbytým a výslovně prohlašuje, že
průběhem vyrovnacího jednání německá většina
v ústupcích svých daleko zůstala od méze,
kterou našim požadavkům připouští dobré právo
tříčtvrtinové většiny obyvatelstva. List strany li-
dové dovozuje, že hájil až dosud názor, že »není
příčiny, aby české poselstvo přerušením vyrovná-
vací akce uvalovalo na se zdání neochoty ke
smíru«, nyní však po zpupném diktátu Elvertově
byl prý »dán českým poslancům vážně opráv-
něný důvod k okamžitěmu přervání vyrovnacího
dohodování«. Strana lidová i její poslanci prý
»důkladně budou uvažovati o tom, mají- li ve
vyrovnacím výboru nadále spolupůsobit či ne.«
Pakliže orgán strany, dru. Stránskému tak tělesně
blízký, neváhá prohlásiti, že Elvertovou řečí dán
byl českým poslancům vážně oprávněný důvod
k okamžitému přervání vyrovnací akce,
nelze nahlédnouti, co schází ještě poslancům
této lidové strany v řetěze logickém k tomu,
aby provedli důsledky tohoto poznání. Něco jim
v důvodech těchto bude schazeti, když ještě
teprve hodlají uvažovati, mají-li ve vyrovna-
cím výboru na dále spolupůsobiti? Bojíme se,
že z vyrovnací akce moravské ještě vyjdou ne-
pěkné věci na venek.
Stránský
Mor
Elvertův
Orlice
10
article
— Není nad důkladnost. Pražský do-
pisovatel olomouckého jistého listu oznamuje
svému orgánu, že se mu dostal do ruky fran-
couzský časopis »L' Evénément«, i že v něm
našel několik česko-francouzských květinek,z
nichž nejnápadnější také hned závidění hodným
čtenářům řečeného listu odevzdává. Nesmírně
se durdí nad tím, čeho všeho se »L' Evéné-
ment« dopouští, i píše: »Nehledě k tomu, že
»L Evénément« užívá německých názvů če-
ských měst (Furth), on, píše o okrášlení
sochy Karla IV. Francouzi, sděluje francouz-
ským čtenářům pod titulem »La délégation
Francaise en Hongrie«, že Praha a Češi jsou —
v Uhrách ! Tihle francouzští novináři jsou přece jen
chlapíci! Český novinář musí ovládat mapu Asiea
Kočinčiny, neřku-li Francie, aby po něm nějaký orto-
grafický () Flajšhans nezvedal nos, francouzský no-
vinář dvacátého století překonává Shakespeara v
neznalosti politické mapy střední Evropy,«
Pomalu s tou kočínčinou ! Český novinář má
především znáti mapu Čech, zvláště chce-li pro-
váděti geografickou kritiku na svých francouz-
ských soudruzích. Nezná-li ji, může se mu
snadno státi, že hledaje mrvičky v očích svých
francouzských bližních sám zarazí si břevno do
oka, jako se to stalo v tomto případě. . Nebot
»Furth« (Brod n. L.), jak všeobecněji známo,
není naprosto žádným českým, tím méně v Če-
chách ležícím městem, nýbrž je to konečná sta-
nice české státní dráhy západní, první město
bavorské za hranicemi.
— Jakých úskoků používá slezská
vláda, aby poškodila české školství. V Pol-
ské Ostravě chtěla obec vlastním nákladem zří-
diti a vydržovati českou měšťanskou, dívčíi
L Evénément
Karel Iva
Francouz
Čech
Asie
Flajšhans
Shakespeare
Furth
Praha
Uhry
Francie
Evropa
Čechy
Ostrava
Le délégation Francaise en Hongrie