ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 58159aa0-66ef-11dc-bdd6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: place 45, person 28, work 1
1 article
1. listopadu. Nebude-li požadavkům francouzských horníků vyhověno, prohlásí prý dne 1. listopadu všeobecnou stávku. Komitét usnesl se dále vyzvati mezinárodní komitét, aby dal podnět u různých vlád k mezinárodním diplomatickým rozkladům za účelem minimální mzdy ve všech zemích. Z Londýna, 10. července. (C.-B.) Dnes odpoledne konala se v Guild-Hallu velká schůze na podporu jihoa fřické politiky vládní. Schůzi předsedal lord- mayor. Řečníci, mezi nimiž byli četní čle- nové parlamentu, doporučovali resoluci, ve které se vyslovuje vládě důvěra a hnutí pro Bury odsuzuje. Resoluce byla s nadšením přijata. Z Londýna, 10. července. (C. - B. Úřadní list obsahuje následující sdělení ve příčině jednání, jež zahájí komise pro zkoumání nároků osob, vypově- zených z jižní Afriky, počínajíc 15. červencem: Komise prohlašuje, poněvadž se nedají očekávati další ústní výpovědi svě- decké, zkoumati nároky, neopírající seo ústní výpovědi svědecké. Způsob vedení dů- kazů má býti ponechán uvážení zástupeů spřátelených národů. Vedení důkazů listi- nami jest k odůvodnění takových nároků přípustno. Pak musí býti však rovněž připuštěno stejné vedení důkazů pro zamítnutí nároků. Aby selpráce usnadnila, přeje si komise, aby se nároky projednávaly dle národností. Zá- stupcům spřátelených národů budou doručena příslušná sdělení, kdy přijde řada na nároky. činěné jejich vládami. Různé nároky budou se projednávati v tomto pořadí: Rakousko- Uhersko, Holandsko, Italie, Spojené státy. Francie, Rusko, Německo, Španělsko a na konec Švédsko a Norsko.
Londýn Guild Bura jižní Afrika RakouskoUhersko Holandsko Italia spojený stát Francie Rusko Německo Španělsko Švédsko Norsko
2 article Nebezpečí moru ?
Nebezpečí moru ? V Cařihradě propukl asijský mor — věc je úřadně doznána, zrovna jako se nepopírají jednotlivé případy moru ve francouzském pří- stavním městě Marseillu. Máme tedy před sebou faktum, že byl asijský mor přese všechna ochranná opatření do Evropy zavlečen a žese usadil na místě pro svůj »vývoj« velmi příhod- ném, v residenci tureckého sultána. Všechen tisk evropský je přesvědčen, že je počet morových případů v Cařihrádě mno- hem větší, než se úřadně udává a nikdo nepochybuje, že se děsná tato epidemie v neči- Večer byl koncert hojně navštíven. Odzpí- vala jsem již některá čísla a mělo dojíti na české národní písně. Stojím za kulisou a chystám se již na jeviště vykročiti, když mne tu pojednou kdosi ze zadu za ruku uchopil. Ohlednu se a patřím tváří v tvář muži tvrdých rysů ve tváři, muži v zelenavé uniformě. Nevěděla jsem v prvém okamžiku, jak bych si jeho objevení se zde vysvětlila, ale on, postaviv se přede mne, po- zdravil upjatě a odměřeným tónem mi pravil: »Jelikož se policejní orgány dověděly, že jste navzdor zákazu studentské deputaci přislíbila, že zazpíváte píseň »Kde domov můj?« jakožto přídavek ke dnešnímu koncertu, jsem vyzvána splnomocněn, pro případ, že byste tak učinila, okamžitě na jeviště vejíti a dalšímu zpěvu za- brániti. Přicházím tedy, abych vás varoval; na vás jest, abyste výjevu takovému zabránila, ježto by pak i s vámi naloženo bylo dle zá- kona.« Jak mne toto prohlášení zaleklo, nejsem s to popsati; zachvěla jsem se na celém télo a když se mi opětně klid vrátil, vstoupila jsem na jeviště před netrpělivě již čekající obe- censivo.
Cařihrad Marseille Evropa
3 article
Přezpívala jsem. Na hlučný potlesk dala jsem přídavek, avšak ovšem jinou píseň než »Kde domov můj?« Tu však se všech stran hlediště appellováno na mne, abych zpívala »Kde domov můj?« a sypána na mne spousta květin; ovace, jež mi uchystány byly v odměnu za slíbenou píseň, nebraly konce. Vidouc obecenstvo takto nadšením rozja- řené byla bych se málem dala svésti a zpívala; avšak ještě v pravý čas zahledla jsem přísnou tvář policejního komisaře, který nepohnutě mezi kulisami stál a se mne oka nespouštěl. Bylo mi velmi líto, že jsem nemohla či nesměla se obecenstvu zavděčiti, avšak byla jsem jista, že by si Varšavané sami byli nepřáli, aby pak z to se mnou »naloženo bylo dle zákona«. Narcinsa Schořalská -Kolihova. stých a neřestných ryže mohamadánských čá- stech města silné rozmnoží a pevně zahnízdí. Tím pak nastává nebezpečí moru také pro ostatní Evropu, jež má s Cařihradem hojnéa živé styky. Cařihrad má ve své větší části velmi nepříznivé poměry bytové a vůbec na- prosto nedostatečná zřízení zdravotnická a proto sluší na jeho faktické už zamoření pohlížeti vážně, ač nikoli s přepjatým strachem. Sluší totiž miti na zřeteli, ačkoli nebezpečí zavlečení moru do ostatních zemi evropských nepopíratelno jest, že mor asijský své hrozivé povahy pro Evropu z valné části již pozbyl. Mor asijský je v našich zemích v neblahé pa- měti od časů středověku, kdy obyvatelstvo středo- evropských měst jím bývalo decimováno. Avšak hledíme-li na nynější postup morové epidemiev Indii a v Číně, jeví se nám stav věcí oproti dřívějším dobám neskonale příznivějším.
Varšavan Kolihův asijský Narcinsa Schořalský Evropa Cařihrad Indie Čína
4 article
Je pravda: v Indii a v Číně bylo mnoho tisíc lidu morem pohubeno, avšak obětmi epi- demie byly skoro veskrze jenom osoby, jež žily v nejhorších příbyteích, jaké si jen pomysliti lze a kteréž se také nejbídnějším, takřka již nelidským způsobem živily. Ve velkých městech, na př. v Honkonu, zůstali evropští přistěhovalci — až na nepatrné výjímky — morem ušetřeni, kdežto domorodé obyvatelstvo hromadně umí- ralo. Také v Indii trpěly morem nejvíce okresy, jejichž obyvatelstvo již hladem bylo vysíleno. Evropané uvykli ve východní Asii velmi brzy hrozícímu nebezpečí moru a obrňovali se proti němu dobrou výživou a co možná největší čistotou. Rozumná životo- správa, opatrnost a čistota jsou také proti asij- skému moru nejlepšími ochrannými prostředky a kde čistota panuje, nemůže se ani tato strašná hlíza valně rozšířit. Jsou zajisté i v západní Evropě a také u nás místa s nedostatečnými opatřeními zdra- votními, avšak proto přece jsme oproti moru docela jinak ozbrojeni, než v kalu a špíně ži- vořící Číňané, jejichž příbytky by u nás snad i potulná zvěř — a nejenom sběř — povrhla.
Evropan Číňan Indie Čína Asie Evropa
5 article
Krom toho činí se a budou rychle ještě uči- něna další opatření proti zavlečení moru z Ca- řihradu a vůbec z Turecka. Lze zajisté bez- pevuě doufat, že Evropa, totiž vlastní, mimotu- recká Evropa, asijskému moru nedopřeje vítěz- ného pochodu svými zeměmi, nýbrž že napne všechny síly napne a všech vědeckých prostředků rázně použije, aby asijský mor na tureckých hranicích musil stanouti. V tom ohledu je bulharské knížectví pro ostatní Evropu pravým štěstím. Carihrad je už na pozemní straně takřka uzavřen, neboť 11denní karanténa na hranici je s to zaraziti a přerušiti na delší dobu všechno spojení s tureckým hlav- ním městem po této straně. Kdo bulharskou karanténu někdy prodělal, nepřeje si už nikdy znovu jí zakusit. Bulhaři bojí se epidemie s ve- likou úzkostí a chrání se proti s energii až krütou. A to je pro zadní evropské země pra- vým dobrodiním, neboť ty nezmohly by se při svých sterých ohledech na obchod, na hospo- dářské a na kulturní zájmy nikdy k tak důraz- nému a nemilosrdnému uzavření hranic jako Bulharsko. Na Bulhary můžeme se spolehnout, že s jejich strany mor k nám nepronikne.
Bulhar Ca Turecko Evropa Bulharsko
6 article
Rumunsko zavedlo čtyřdenní karanténu na všechno, co z Turecka přichází, a také ono- pojímá úkol svůj v této příčině velmi vážně, neboť i v jeho krajích řádil by mor strašně, kdyby do nich pronikl. Bulharská opatření proti zavlečení moru považují se obecně za přilišná a přepjatá, ale namitati nesmí proti nim nikdo nic, neboť Bulharsko odnáší pokaždé samo jich škodné následky. Dlužno totiž připomenouti, že jakmile se v Cařihradě ve zdravotním ohledu něco podezřelého ukáže, Bulharsko ihned nej- přísnější obranná opatření zavádí a s bezpří kladnou téměř bezohlednosti provádí. A to je, opakujeme, pro ostatní Evropu pravým štěstím. Bulharsko je na stráži — můžeme býti klidni. Jenom aby zlo nebylo zavlečeno ceston jinou
Rumunsko Turecko Bulharsko Cařihrad Evropa
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Mrzutost třebenických Němců. Ve- dle veřejné měšťanské školy pro hochy v Tře- benicích, nařízené výnosem zemské školní rady, proti čemuž Tittovci podají protest, maji třebe- ničtí Němci ještě jiné různé nehody a mrzu- tosti. Především není jim po chuti výdatnáa zdařilá oslava Mistra Jana Husa. Třebeničtí Češi zapálili na hradě Košťálu v předvečer Hu- sovy oslavy velkou hranici s ohňostrojem pozdě v noci vrátili se pořadatelé této významné demonstrace domů. Za zpěvu národních písní
Němec Hus Čech Košťál Hu
8 article
prošli ulicemi třebenickými. Jakkoli dopisovatel »Leitm. Ztgu.« netají se svým hněvem proti třebenickým »Husitům«, přece jen výslovně do- znává, že se Češi v národním svém rozvoji dovedou sprostiti duchovních pout a navzdor podpoře Říma (I!). ve svých národnostních sna- hách nezapomínají na oslavu svého národního hrdiny hesla »Pryč od Říma«. Jak prý to za- rmucující pro Němce, že se dávají ovládati českou stvůrou římskou, čímž naráží se na če- ského faráře v Třebenicích. Němci třebeničtí jako všichni ostatní Němci nechápou, jak jest možno Husa oslavovati beze všeho zřetele k věcem náboženského přesvědčení a jak proti- myslno jest zásadám svobodomyslného lidu če- ského, spojovati s Husovou oslavou hnutí ná- boženské! Až komicky dojímá stesk téhož tře- benickéko dopisovatele na nezdařenou slavnost německého slunovratu, hřích to třebenických Němců ještě z minulého měsíce. Vyznavačům Odina přihodil se při tom malér, že sud s ho- řící smolou spadl jim do vinice majitele Čecha a způsobil zde značnou škodu. K její náhradě Němci nabízeli — — 20 K. Na základě vyše- třování a znaleckého zjištění škody uložil staro- stenský úřad třebenický Němcům náhrady 214 K, z čehož 10 K připadá jako pokuta do chudin- ské pokladny třebenické. Z toho jsou třebeničtí Němci nesmírně rozčileni a žal svůj žalují matce Germanii, k jejímž ňadrům, jak známo, mají tak blízko.
Leit Čech Němec Hus Husův Odin Čecho Řím Třebenice
9 article
— K historii moravských smiřovaček další příspěvek přinášejí dnešní »Lidové No- viny«. Pod záhlavím »Nezodpovědná strana« zabývá se orgán dra. Stránského předvčerejším článkem »Mor. Orlice«, odmítajícím zodpověd- nost staročeské strany za morávské vyrovnání, také u nás odbytým a výslovně prohlašuje, že průběhem vyrovnacího jednání německá většina v ústupcích svých daleko zůstala od méze, kterou našim požadavkům připouští dobré právo tříčtvrtinové většiny obyvatelstva. List strany li- dové dovozuje, že hájil až dosud názor, že »není příčiny, aby české poselstvo přerušením vyrovná- vací akce uvalovalo na se zdání neochoty ke smíru«, nyní však po zpupném diktátu Elvertově byl prý »dán českým poslancům vážně opráv- něný důvod k okamžitěmu přervání vyrovnacího dohodování«. Strana lidová i její poslanci prý »důkladně budou uvažovati o tom, mají- li ve vyrovnacím výboru nadále spolupůsobit či ne.« Pakliže orgán strany, dru. Stránskému tak tělesně blízký, neváhá prohlásiti, že Elvertovou řečí dán byl českým poslancům vážně oprávněný důvod k okamžitému přervání vyrovnací akce, nelze nahlédnouti, co schází ještě poslancům této lidové strany v řetěze logickém k tomu, aby provedli důsledky tohoto poznání. Něco jim v důvodech těchto bude schazeti, když ještě teprve hodlají uvažovati, mají-li ve vyrovna- cím výboru na dále spolupůsobiti? Bojíme se, že z vyrovnací akce moravské ještě vyjdou ne- pěkné věci na venek.
Stránský Mor Elvertův Orlice
10 article
— Není nad důkladnost. Pražský do- pisovatel olomouckého jistého listu oznamuje svému orgánu, že se mu dostal do ruky fran- couzský časopis »L' Evénément«, i že v něm našel několik česko-francouzských květinek,z nichž nejnápadnější také hned závidění hodným čtenářům řečeného listu odevzdává. Nesmírně se durdí nad tím, čeho všeho se »L' Evéné- ment« dopouští, i píše: »Nehledě k tomu, že »L Evénément« užívá německých názvů če- ských měst (Furth), on, píše o okrášlení sochy Karla IV. Francouzi, sděluje francouz- ským čtenářům pod titulem »La délégation Francaise en Hongrie«, že Praha a Češi jsou — v Uhrách ! Tihle francouzští novináři jsou přece jen chlapíci! Český novinář musí ovládat mapu Asiea Kočinčiny, neřku-li Francie, aby po něm nějaký orto- grafický () Flajšhans nezvedal nos, francouzský no- vinář dvacátého století překonává Shakespeara v neznalosti politické mapy střední Evropy,« Pomalu s tou kočínčinou ! Český novinář má především znáti mapu Čech, zvláště chce-li pro- váděti geografickou kritiku na svých francouz- ských soudruzích. Nezná-li ji, může se mu snadno státi, že hledaje mrvičky v očích svých francouzských bližních sám zarazí si břevno do oka, jako se to stalo v tomto případě. . Nebot »Furth« (Brod n. L.), jak všeobecněji známo, není naprosto žádným českým, tím méně v Če- chách ležícím městem, nýbrž je to konečná sta- nice české státní dráhy západní, první město bavorské za hranicemi. — Jakých úskoků používá slezská vláda, aby poškodila české školství. V Pol- ské Ostravě chtěla obec vlastním nákladem zří- diti a vydržovati českou měšťanskou, dívčíi
L Evénément Karel Iva Francouz Čech Asie Flajšhans Shakespeare Furth Praha Uhry Francie Evropa Čechy Ostrava Le délégation Francaise en Hongrie