ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 57aa12c0-669b-11dc-b801-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 59, person 84, org 9, work 4
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 5. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 94.
4 article
Nin rauní a odpol. listy předpláeí set v Praze v adninistrael na měsie na čtvre Játa s droji donálkon na maěsle na štrtileta . . . . 7 K 50 ve scb: a K sot na něsíe. Poštowi irei na čtvrt leia s dvoji sliesllkou na měsle nk čtvrk lsta . . . . n k e
Nina raunět Praha
5 title
Dnešní čislo pro Prahu je o 10 stranáck.
Praha
6 article Politická upřímnost.
Politická upřímnost. Pan dr. Körber nemůže si ani stěžovat ani se vymlouvat, že do té chvíle nezvěděl zevrubně a jasně, čeho národ český předně ve svých společných vlastech a za druhé v soustátí rakouském se dovolává a domáhá. Nemělť zajisté ani teprv potřebí, aby k vůl tomu se byl stal předsedou ministerstva ví- deňského. Žije v této říši už dosti dlouho. ztrávil mnoho let ve službě státní, byl už i členem vlády, tak že měl přehojnou příležitost poučiti se o právech českého národa, aby nemusil čekati teprv na »smi řovací« porady vlastního vynálezu svého. Ale kdyby na krásně byl teprv v minulých dvou měsících se dověděl, že v Rakousku žijí také Čechové, že jest to země, jmenem království české, a staroslavný, tisíciletý. pevný útvar politický a státní, jmenem ko runa česká, tož i za ten kratičký čas mohl zvědět, co to znamená, když se řekne: otázka česká a smíření českoněmecké. Účastníci čeští jeho porad smiřovacích poctivě a věrně se vynasnažili, aby muo obou těchto věcech podali zevrubné a spo- lehlivé zprávy, Mohl míti z těchto porad především sám veliký užitek, jen kdyby byl pilně a bedlivě poslouchal, co se strany české na nich se mluví a kdyby je byl navštěvo- val s pevným úmyslem, že nebude dívati se na věci české jen a jen brejlemi německými. Že takového úmyslu neměl, není potřeb teprv obšírně dovozovati. Pro něho porads smiřovací byly toliko nastrčená španělská zeď, za kterou by mohl pokračovat ve svých úmluvách s německými obstručníky a nabyti času, totiž odkladu, ve věcech práv če- ských, jazykových, ústavních, zemských státních. Němečtí obstručníci hráli si na těch poradách s drem. Körbrem pod stolem do ruky, domnívajíce se, že účastníci češt nespozorují mezi nimi nic podezřelého, že upřímně a poctivě nechají se jimi kla mati dále.
doktor Körber Čecho Rakousko český národ
7 article
Úplným neúspěchem, jímž přes všechnu diplomatickou zručnost dra. Körbra porady smiřovací ve Vídni skončily, byla vinna to- liko jeho neupřímnost k národu če skémn a jeho zástupcům. Němcům, kteř byli těch porad účastni, nedivíme se ani sebe méně, že smíření s národem českým jim neleží na srdci; majíť od 17. října m. r. rukojeť vládní politiky pevně v ruce, že je ani zdaleka nenapadá, aby ji pustili někomu jinému, a byť to byl sám náčelník vlády. V tom ohledu někdejší obstručníci němečtí jsou velice upřímní; žádajíť na národě če ském napořád takové věci, které on jim povoliti nemůže, nechce-li sám podepsati nález své smrti, a mají při tom nynější vládu Körbrovu rovněž tak za rukou, jako měli před tím Clarovu a Wittkovu. Od 17. října 1899 vine se ve vnitřn politice vídeňské nepřetržitý řetěz, jímž ně mečtí obstrukčníci vládu vídeňskou stále pev- něji a pevněji k sobě připoutávají a nedovo- lují, aby se hnula bez jejich vědomí a svo- lení. Ona listina, kterou hr. Clary způsobem neůstavním, tedy v Rakousku protizákonným. prohlásil právo jazyka českého ve vlasti jeho rodné při úřadech státních jako v nitř- ního jazyka za zrušené, a kterou i dr.
Němec Clarův Wittkův Claro Vídeň Rakousko
8 article
Körber do inventáře své politiky byl převzal jako jmění základní, to jest onen osudný úpis, jímž vláda vídeňská se upsala obstruk- čnímu Mefistofelovi se vším životem svým. se vší vůlí a budoucností svou. Od onoho dne každá vláda vídeňská, která skutek hr- Clara přijímá do svého dědictví, má ruce svázané obstrukčním kruhem německým, od onoho dne není v Rakousku žádné samo- statné vlády, a nebude jí, pokud nepřijde taková, která by onen státní zločin odčinila, která by k právům neněmeckých národův v této říši byla upřímná a která by měla dosti dobré vůle i dostatečně moci, aby tém právům zjednala a na vždy zajistila prakti ckou platnost zákonní. Vláda dra. Körbra takovou vládou není. Ve vleku nejzarytějších, nesmířitelných ne přátel českého národa nemá ani potřebné mravní odvahy ani tolik upřímné vůle, aby z nedůstojného postavení svého se vytrhla povznesla se ke správným názorům o prá- vech zdejších národův neněmeckých a o ži- votních potřebách tohoto státu. Nadržování neoprávněným pretensím a nejsmělejší pano- vačnosti oné politiky, která království české a národ český ráda by připravila pro nena- sytný jícen pangermánský, od první chvíle jest hlavním znakem vládní činnosti dra Körbra a k národu českému jde s tím krok za krokem taková neüpřímnost, jakái v dějinách vlád vídeňských jest — novo- tinou Však taková politická soustava nemůže udržeti se dlouho. A je-li dr. Körber k ná- rodu českému posud naprosto neupřímný zástupci národa českého jsou k němu tím upřímnější. Předvčerejší zasedání sněmu království českého mohlo nynějšího předsedu vídeňského ministerstva o tom poučit. Dr.
Körber Claro Körbr doktor Rakousko
9 article
Herold promluvil zajisté z nejhlubšího nitra ducha a srdce českého, když pravil, že vlád dra. Körbra velice se zmýlila a že náro český nedůstojnou komedii vlády dra. Körbra s sebou déle provo- zovat nenechá Aby pan dr. Körber v provozování tétc své nedůstojné komedie nemohl se omlouvat. že nevěděl, co český národ na Rakousku jeho vládě žádá, dr. Herold mu to zase jasně a upřímně pověděl: Jsouť to především tři věci: předně zachování jednoty a jed- notné správy v království če ském; za druhé provedení úplné rov- noprávnosti jazyka českéhoa německého při správě státnív celém království českém; a za třetí zjednání s pořádaného právní ho základu pro upravení poměrů jednotlivých národností. K tomuto třetímu právnímu požadavku českému dr. Herold pro zvláštní parcelační politiku dra. Körbra neopomenul připojiti po- třebnou poznámku, že na falešném základě brutálního, násilím provádě- něho sčítání lidu nelze řešiti národnostní otázku v této říši. Je-li dr. Körber jen poněkud přístupen působení a účinkům cizí upřímnosti, nemůže se domýšleti, že jeho nedůstojiná komedie smiřovací, jak dr. Herold vším právem ji nazval v zasedání sněmu království českého, by mohla dodělati se někdy koncův lepších, než jaké měla posud.
Herold doktor Körber Jsouť Rakousko
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Ze Štyrského Hradce, 2. dubna. (»Gr. Volksbl.« o abstinenci štyrských Slovinců.) Orgán štyrských klerikálních Němců otiskuje memorandum, jímž slovinští po- slanci štyrští ospravedlňují svou abstinenci na štyrském sněmu a dodává k ní: »Přiznáváme. že nás tato abstinence nepřekvapuje. Nebo jednání naší sněmovní většiny vůči menšině musí býti nazváno brutálním; o tom mohla by i naše strana dáti výmluvné svědectví. Jest při- rozeno, že zájmy Slovinců a Němců se časem rozcházejí. Ale způsob, jakým naši liberálové vedou boj se Slovinci, je rozhodně neslušný. V žádném zastupitelském sboru na celém světě nejedná se s menšinou tak, jako na sněmě štyrském . . « K tomu dodává »Gr. Volksbli«. že nynější německo-liberální sněmovní většína zastupuje jen malý zlomek obyvatelstva štyr- ského, totiž 170 velkostatkářů, několik set ka- pitalistů a několik tísíe německých měšťanů úřadníků. Zástupeové celého millionu lidu ně- meckého i slovinského jsou uměle stlačeni do menšiny. Z Gorice, 2. dubna. (Ze sněmu.) Go- rický sněm při prvé schůzi, jež byla rázu čistě formálního, byl schopen usnášeti se. Byl při- tomen nejen virilista arcibiskup Missija, nýbrž i poslanci slovinští. Jak dlouho bude trvati tato kompetence, je dosud neznámo. Závísí to na tom, jak se vlaští poslanci zachovají ku spra- vedlivým požadavkům slovinským. Zemský hejt- man dr. Pajer v zahajovací řeči zmínil se též o tom, že letos připadá 400letá památka spo- jení hrabství gorického se zeměmi rakouskými.
Němec Slovinec Missija doktor Pajer Štyrský Hradec Gorica Gr
11 article
Spojení to stalo se dne 12. dubna 1500 po úmrtí posledního hraběte gorického Leonarda z Lurnu a Pusterthalu. Na základě starých dě- dických smluv mezi věvody habsburskýmia hrabaty gorickými král Maxmilián vyslal hned, jakmile v Augsburku obdržel zprávu o úmrií Leonardovů, poselství do Gorice, aby se jeho jmenem uvázalo ve vládu nad hrabstvím, což provedeno bez odporu obyvatelstva. Po válce Benátkami r. 1516 připojeno k hrabství gori- ckému také hrabství gradištské s biskupstvím aquilejským, čímž země nabyla nynějšího roz- sahu. Za války třicetileté byla Gradiška r. 1647 zastavena sice knížeti z Eggenburku, ale po 70 letech po vymření tohoto rodu vrácena opět Habsburkům a spojena na vždy s Goricí. Z Krakova, 4. dubna. (Vavel majetkem země.) Krakovským listům sděluje se z Vídně. že ministr vojenství Krieghammer ve sroznmění s ministrem financí svolil, aby se přijal návrh zem- ského výboru haličského stran vystěhování vojska z královského hradu Vavelu, jenž nyní proměněn v kasárny. Proto se očekává, že vojsko z vavel- ských kasázen a z tamní vojenské nemocníce bude v brzku přestěhováno na jiné místo a bude možno počíti s potřebnými úpravami, aby bývalý královský zámek nabyl opět takové podoby, jaká mu práven náleží. Z Turč. sv. Martina, 3. dubna. (Andre Kubina a Ign. Országh zemřeli.) Slovensko ztratilo současně dva ze svých nejlepších synů. V pátek 30. března zemřel náhle v Trnavě Andr.
Leonard Maxmilián Habsburk Martino Andr Kubin Igny Országh Andr Gorica Benátky Eggenburk Krakov Vídeň královský hrad Vavel Slovensko Trnava Lurn
12 article
Kubina, v pondělí 2. dubna skonal v Láclavé ne- daleko zňovského kláštera Ign. Országh. Kubin byl rodák z prešpurské stolice, syn nebohatého ze- mana. Vychován doma slovensky, dán byl na gymna- sium do Prešpurku, kde jako učitelé působili tehda někteří Češi. Jim děkoval, že »neutonul v moři ně- meckém«. Byv posvěcen na kněžství, stal se farářem v Dolní Krupé nedaleko Trnavy, kde působil až do r. 1891. V tu dobu byl literárné činný a vydal sbírku básní pod pseudonymem A. Záhorského (prvé vydání . 1886). Koncem let osmdesátých založil noviny pro lid »Poutník sv.-vojtěšský«, při nichž se osvědčil jako dobrý populární pisatel. Pro spory, jež vznikly ve spolku sv. Vojtěcha, vzdal se redakce i fary vstoupil r. 1891 do řádu jezuitského. Noviciát konal jako padesátiletý muž v Inšpruku a později působil jako missionář opět na Slovensku, kde měl vliv na zakládání spolků střídmosti. Zde na Slovensku. v Trnavě zastihla ho náhlá smrt. — Ign. O rszágh. rodem z Kláštera, odbyv gymnasijní studia na bývalém slovenském gymnasiu báňsko-bystřickém, věnoval se obchodu, ztravil několik let u svého bratra na Rusi. načež se usadil ve svém domově. Byl jeden z ředitelů martinské banky »Tatry« z účastnil se činně živola politického. Za svou řeč v Klášteře r. 1896 odseděl si 3 měsíce ve státním vězení ve Vácově. Ztráta jeho je pro Slováky tím bolestnější, že nemají nadbytko lidí smyslu tak praktického, jako byl Ign. Országh
Kubin Országh Čech A Záhorský Vácův Slovák Igny Láclavý Igny Prešpurk Dolní Krupá Trnava Inšpruk Slovensko Rus spolek svatý . Vojtěch Tatra Poutník svatý báňskýbystřický
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Urážka, kterou sultán učinil milanovskému Srbsku tím, že nepředpustil jeho odcházejícíhe vyslance k audienci na rozloučenou, nepůsobí politicky nikterak. Srbští vladaři cítí svou ža lostnou slabost a ona je odsuzuje k mlčení. Kdyby se jim stala urážka ještě palčivějšl, mu- sili by zatit zuby a býti zticha, nemajíce sily dáti na ni odpověď. Zahraniční přátelé a ochranei milanovštiny nemohou v této afféře učiniti víe, nežli že se přes ni přesmykují a hledí oní nemluviti, aby padla v zapomenutí. Bez účinku na další vývoj věcí na Balkáně ovšem nezů- stane. Je známo, že Milan ještě v minulém de- sítileti vymínil si u diplomacie rakouské volnos srbské propagandy ve Starém Srbsku a Make- donii, začež zavázal se vzdáli se ji v okupova- ných zemích. Koho sultán může bagatelisovat tak, jak ukazuje případ se srbským vyslancem. ten nemůže na území dosud tureckém provozo- vati vůbec žádné propagandy, protože v Caři hradě nebudí ani strach, ani úclu. Vídeňský poplach, že jde o uzavření branné smlouvy mezi Bulharskem a Černou Horou na
Milan Balkán Bulharsko
14 article
jedné a Ruskem na druhé straně, utišuje sea víra v ruskou mirumilovnost opět se zakotvuje, ač věru nebylo žádné příčiny o ní pochybovati. Odstoupení burgasského přístavu Rusku jest odkázáno do říše bájí. Ruský finanční znalee Kobeko přišel do Bulharska, aby ujednal pod- mínky půjčky, kterou chce Rusko Bulharsku u sebe doma otevříti. Branná smlouva sevrk se na to, že bude do Bulharska posláno ně- kolik nových vojenských instruktorů. Ke všemu kníže Ferdinand jede za hra nice a ve Vídni očekávají, že jich nemine. Jak pošetilou zdála se ta horečka vídeň- ských oficiosů Rusům, vysvítá z prostých slov »B. BĚ.«: Ani nejbohatší fanta- sie nemohla by vymysliti takovo válku, vekteré by Bulhaři a Černo- horci nebyli na straně Ruska. Slova ta zajisté již nadobro upokojí ra- kouské officiosy. Ruské státní občanství. V těchto dnech bude dokončena revise zákona o přijímání cizozemců do svazku ru- ského státního občanství, jakož i o vystupování z něho. Nový projekt staví osobám přejícím sobě vstoupiti do svazku státního občanství ru- ského, mnohem přísnější podmínky. Do počtu ruských státních občanů může býti přijat jen ten cizozemec, který vyhovuje podmínkám o zá- možnosti a zachovalosti a bydlí v ruské řiši nepřerývně 8 let. Také vystupování bude zt ženo. Nový zákou bude prohlášen na podzim
Kobeko Ferdinand Rus Bulhar Černo Rusko Bulharsko Vídeň
15 article
Srbští mučenníci. Podle zprávy »Mocr. BĚI.« v památný den 6. března nejen že nebyla nevinně žalářovaným radikálům udělena amnestie, nýbrž naopakna rozkaz Milanův () ještě jim muka přiostřena. Správy žalářů musejí přísně hleděti k tomu. aby ti, kdož jsou okováni těžkými řetězy, nosil je na holém těle a ne na šatech. K tomu je muči hladem. Jeden den jim dávají jen špatný chleb a vodu, druhý nemastnou praženku. Př tom je nutí konati nejtěžší trestanecké roboty. Není divu, že nešťastníci churaví a chřadnou Ještě půl leta, a král Alexandr nebude mí komu dát amnestii. Nix russisch. Stejnou nenávisť jako k českému jazyku Němci chovají ke všem slovanským jazykům, ruštiny nevyjímaje. Jako se nechtějí učiti v Čechách česky, tak v Rusku nechtějí se učit rusky, nýbrž mysli svým »nix russisch« nutiti svoje ruské okolí, aby se k vůli nim učilo německy. »CBT« správně pokládá zahájený už na ruské půdě boj Němců proti ruštině za váž- nější boje s německým a jiným cizím kapitálem neboť tu jde o podryv ruského národního ducha. Ruská vláda zcela jinak musí se chopiti věci než dosud. Znalosť ruského jazyka musí se stát německým kolonistům v Rusku nevyhnutelnostl tak aby jim bez ní trvalé bydlení v Rusku byl nemožným.
Mocr Milanův russisch Němec Čechy Rusko
16 title
V Praze, 4. dubna.
Praha
17 title
Z Balkánu.
Balkán
18 article Albanci.
Albanci. Povolností turecké vlády vzrostla drzost Albanců. Krvavé třenice ve Skoplji trvají a Albanci již se netají, že chtějí vyvolati zjevné povstání v celém vilajetě. Bylo tam vysláno ně kolik oddílů IV. sboru, aby ztrestaly buřiče. Perský záliv. »Ier. BBg.« oznamují: Dne 25. února ruský válečný koráb připlul do Bender- Abbasu. Hned za ním přibyly tam anglické lodi: křižák »Pomona«, byvší dotud stanicí v Džasku, a dě- lové lodice »Sfinx« a »Pigeon«. Když Rusové na svůj koráb počali nákládati uhlí na ostrov Ormuzu, velitel »Pomony« prohlásil, že jmeno- vaný ostrov přináleží perskému šachu, načež Rus odpověděl, že má od perského šacha do- volení. Angličan odpovědí tou se nespokojil řekl, že se telegraficky otáže perské vlády. Avšak ruská loď neuznala za dobré čekati na výsledek telegrafické rozmluvy a dala se na další plavbu
Rus Angličan Bender Pomona Ormuz Sfinx
19 article
V drobném prodejir zanní čtslo o sobě . . . za 8h odpoledni- .. . . na zh Ve flislkách na venkově ranní číslu. . . . . . . . 20 odpolední . . . . . . . . 6b Inseráty plati se hotevě papřeš. Předplacení a inserty přijímá sdmln strace v Marianské ulici č. a Tan nacházejí se t5ž redskee, Uskárnaa ezpešica „ Národnich Listl“ Eukoplay se navracsii
Národnich Listl Eukoplay
20 article
Dopisovatel ukazuje, že je nevyhnutelno, aby Rusko v Perském zálivu zřídilo karanténua lazaret a jimi chránilo své středoasijské panství od zavlečení moru.
Rusko perský záliv
21 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Rozpočtová komise. Ve včerejší schůzi referoval posl, dr. Mettal o kap. 5. lit. 2. »Vyšších hospodářských ústavech«. Schvaluje se rozpočtový obnos 74.000 K pro ústav v Libverdě a obnos 66.000 K pro úslav v Táboře. Schvaluje se prvá lhůta mimo- řádné subvence 50.667 K pro stavbu nové budovy školní v Táboře. Referent zmiňuje se o nynějším stavu této záležitosti a žádá, aby přesně byly do- drženy podmínky. Posl. dr. Pippich dotazuje se po jednotlivo- stech vyjednávání o stavbě nové budovy školské v Táboře a po příčině toho, proč se zdržuje, načež pojednává o loňské resoluci v příčině přeměny vyšších hospodářských ústavů v střední školy hospo- dářské. Přísedící zem. výboru hr. Schönborn sdě- luje, že příčinou zdržení stavby v Táboře byla vláda. protože se dosud nevyslovila o státním příspěvku stavebním (jedné třetiny). V záležitosti zmíněné reso- luce sděluje, že zemský výbor podá podrobnou před- lohu se zprávou. Úhrada tit. 2. schválena. Posl. dr. Mettal referuje o tit. 3. »Střední školy hospodářské«. Schvalují se položky školy v Roudnici 26.949 K a mimořádný příspěvek sta- vební 10.000 K, školy v Chrudimi 27.878 K a mimo- řádný příspěvek na stavbu nové školní budovy 40.000 K, konečně školy v Kadani 25.950 K a mimo- řádný příspěvek stavební 40.000 K. Posl. dr. Pippich pojednává o zamýšleném zřízení hospodyňské školy v Chrudimi, doporučuje ji z důvodů účelnosti a skutečné potřeby blaho- volnosti zemského výboru a rozpočtové komise a zmiňuje se o úpravě platův učitelských na střední hosp. škole v Chrudimi, a praví, že nabytá práva některých učitelů ohledně čítání hodin praktik byla zkrácena.
doktor Mettal Posl Pippich K Posl Tábor Schönborn Roudnice Chrudim Kadaň ústav v Libverda hospodářský . škola v Chrudim
22 article
Posl. dr. Podlipný dolazuje se po návštěvě hospodářských škol. Přísedící zem. výboru posl. K. Adámek sdě- luje stav frekvence škol hospodářských, pojednává o středních školách hospodářských, zrušení paralelek na škole chrudimské, o školách hospodyňských, ohledně nichž projevuje pochybnost, že by bylo lze pomýšleti na jejich rozmnožení, spíše že lze dopo- ručovati zřizování 5měsíčních kursů hospodyňských, připojených na př. k zimním hospodářským školám. Vyličuje postup v pozemštění středních škol hospo- dářských a pojednává o úpravě platů učitelskýcha problašuje, že nelze měniti ničeho na usnesení sně- movním i když toto se nesrovnává s dřívější úpra- vou platů, zejmena v příčině čítání hodin praktik v kuratoriu. Konečně podává výkaz o celém nákladu země na školství zemědělské. Posl, dr. Schreiner přimlouvá se za kursv hospodářské, zejmena za kočovné kursy kuchyňské (vydržování domácnosti) a navrhuje, aby zemskému výboru se uložilo, by těmto kursům hospodářským zvláštní péče byla věnována. Návrh byl přijat. Po dalších vývodech posl. dra. Pippicha, hr. Zedtwitze, dra. Záhoře, dra. Schückra, rel. dra. Mettala, dra. Schreinera a přísed. zem, výb. Adámka přijaly návrhy posl. dra. Za- hoře, že rozpočlová komise opětuje přání, aby před- náškami o hygieně na středních školách hospodář- ských a rolnických byli pověření lékaři zeměpanšti. městští neb obvodní a posl. dra. Schreinera, aby zemský výbor se znova zasadil u vlády, by žákům hospodářských škol rolnických a zimních povolena byla úleva branné povinnosti dvouletou presenční službou.
Posl doktor Podlipná K Adámek Schreiner Pippich Zedtwitz Mettal Adámek
23 article
Posl. dr. Schreiner referuje o tit. 4. »rol- nické škole v Čes. Lípě«. Povoluje se rozpočtová po- ložka 14..850 K a mimo to k návrhu zemsk. výboru a referenta na zakoupení školských pozemků sub- vence 24.000 K, z nichž se prvá lhůta 12.000 K za- řaďuje do letošního rozpočtu po doporučení přísedí- cím zemsk. výboru Adamkem, který líčí stav věci podle osobního seznání jejího na místě. Posl. dr. Mettal referuje o rolnické školev Písku. Povoluje se náklad 10.400 K k návrhu zem. výboru, přednošenému přísed. posl. A. Adámke m, kterýž ref. dr. Mettal přijímá za svůj a po dopo- ručení a odůvodnění jeho posl. princem Bedřichem Schwarzenbergem další příspěvek 20.000 K jako náklad stavební a zařizovací pro rolnickou tuto školu. K návrhu prince dra. Schwarzenberga usneseno, aby zemský výbor se obrátil na vládu, by získán byl také příspěvek státní jednou třetinou ná- kladu. Posl. hr. Clam-Martinic referuje o rol- nické škole v Klatovech s nákladem 18.100 K (11 200 K mimořádný příspěvek stavební), v Mladé Boleslavi s nákladem 8300 K, v Kulné Hoře s nákladem 6000 K. v Budějovicích (česká škola) s nákladem 20.900 K (mimořádný příspěvek stavební 12.000 K), posl. dr. Schreiner o rolnické škole v Budějovicích (ně- mecké) s nákladem 20.317 K (mimořádný příspěvek stavební 13.300 K), o rolnicko-lnářské škole v Trut- nově s nákladem 15.522 K (mimořádný příspěvek na zakoupení pozemků 6000 K) a o rolnické škole v Chebu s rozpočt. nákladem 6800 K, hr. Clam- Martinic o rolnické škole v Plzni s položkou 23.300 K (13.000 K příspěvek mimořádný), o rol-
Posl doktor Schreiner Adamek Mettal A Adámke Schwarzenberg Martinic Písek Klatovy Mladá Boleslav Kulný hoře Budějovice Plzeň rolnický škola v Budějovice rolnickýlnářský škola v Trut o rolnický škola v Cheb
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 4. dubna. 6— (Kronika.) Již nesledujeme tak horlivě telegramy z jihoafrického bojiště, ce Štěstěna války od burského tábora se odvrálila Jen úspěch má tak vznětlivou silu Však průběh událostí přes to nám zajížd k srdci. Ta obdoba zápasu maléhio národa s vel kým tak podněcuje účast. Jaký bude výsledek zápolení? Mezi tím, co dole u Bloemfonteinu třaskaj šrapnely, v evropském světě duchů válka dů vodů se vede. — Chcete železné důvody pro zastaven ozbrojené akce? zapřísahá Anglii apoštol míru, známý M. Stead ve svém Věstníku. A vypočítává: 1. neshoda z nedorozumění vznikla; 2. o vyřízení cestou smírčího soudu nestal se ani pokus; 3. není pravda, že Trans- vaalsko v jižní Africe proti Anglii se spiklo 4. největší vada anglických státníků: věřili do poslední chvíle, že Transvaalsko ustoupí hroz- bám; 5. veřejné mínění v Anglii podníceno bylo lživým tvrzením o válečné nehotovosti Burů ; 6. pravda-li, že Anglie nebaží ani po novém území ani po zlatých dolech, pak má už své plné za- dostučinění a nepotřebuje než zastaviti postup 7. práva usedlikův anglických v Transvaalsku dalším válčením se nepodeprou, nýbrž jen více ještě zkrompromitují; 8. lydditem a melinitem se loválnost obyvatelstva nedobývá a neutužuje 9. síly velmoci anglické jsou válkou zparalyso- vány a konečně 10. bůh sám je nejvyšším dů- vodem proti válce. Boj není spravedlivý. Nemá velké naděje ve vitězství, kdo proti bohu bo juje . .. Pádné důvody ! Ne-li? Ale, pohříchu, jak víte, dějiny dosud nedo spěly onoho stupně vývoje, aby události se ode- hrávaly podle důvodů rozumových, ať pádných či nie Dospějí-li tam kdy?
M Stead Transvaalsko Praha Bloemfontein Anglie Afrika
25 article
Ostatně proti důvodům stojí vždycky důvody. — Válka byla nevyhnutelna ! hlásal vinní vinníků, Chamberlain. — Nebylo tak hned války snadněji vy- hnutelné ! namitají přátelé míru. — President Krueger je zlomyslný čert Svou neustupností zavinil všecko ! zuři kde který šovén anglický. Ale, kde je odpůrce v boji, aby ho byl nenařkli — ze zlé vůle? Nebylo takového n světě! Trefný byl obrázek satyrického listu. Dv chlapci se potkali, velký a malý. Malý si nes košik třešní. Velký chlapec k malému: — Dej mi polovie třešníl Malý chlapec: — Vezmi si. Velký chlapec: — Dobrá, tak mi dej — všecky třešně ! Hrabivost je vrozená přesile. Malým ne zbývá, než žárlivě střežiti svůj majetek. Nesm nikdy nabízeti prst, aby jim nesebrali celou ruku Jak jednotvárně argumentuje všecka přesila — Velké Britanii musí zůstati vedenín jihu Afriky! Známe tu chamberlainovskou logiku ! Naš mili krajané druhého jazyka také tak rád brnkají na tu strunu. — Nám musí zůstati vedení v této říši ! . . Musi! Odkud pak to »musí«? Proč musí? Kde je důvod, titul, právo? Není žádného. Bad vedení podržím anebo je — převezme někd jiný. Otázka procesu. Buď se proces mezi dvěma rozhodne sprostým násilím, anebo ně jaký vyšší, kulturnější moment r. zhodne. Záleží na jakém stupni stojíme. Míluvíli se o právu. o vzdělanosti, o rozumu, pak není žádné »musí«, pak ty vyšší vlivy a síly rozhodnou Třeba jim ponechati volnost hrv. Ale dobývavý živel upravil si, jak víte, zvláštní humanisticko-moralistní hantýrku: — Vláda světa náleží »superiorním« kme- nům! řikují. Nadchází doba, kdy svět bude rozdělen mezi velké panující národy Rozdělen! Časy tyranů sice minuly, kteři se o země a národy podělovali jako o koláče.
Chamberlain Krueger Trefná Velká Británie Afrika Musi
26 article
Já krajíc, ty krajíc, on skývu! Svoboda, vzdě- lanost a bratrství mezitím slavili vítězství! Ale patrně jenom na oko. A po násilnictví tyranů hlásí se ke slovu tyranie — nároků. Jmenem »superiosnosti kmenově« zabírá se cizí majetek a zasahuje se do cizích práv, jako za dob les- ních přepadů a silničních lupů. Kterak má pojem vzdělanosti existovati bez pojmu práva? Ve spořádaném státě nesm občan občana obmezovati ve svobodě sebeurčení. Ale v obci mezinárodní osobuje si jeden člen tolik práva nad druhým? Není to nedostatel řádu?
27 article
Právo siljnějšího! Také řád, pravda. Venku v přírodě vždycky jeden je silnějš a druhý slabší. A silnější slabšího pohltí. Had, hada-li nepozře, drakem se nestane! Co mi po tom, ty jsi můj, větší jsem než tatík tvůj! To je přírodní stav. A vzdělanost? A kulfurní řád? Či se ten právě nechce lišiti od požerá- ckého zákona darwinské selekce? Není vzděla- nost právě v tom, aby mravností vyššího řádu nabýval slabý — síly? Neplatí-li mravnost vzdělanost, pak je další průběh dějin velmi prostý. Jeden po druhém krátce na řadu přijde. Buři podrobili Kafry, Angličané pohlu Bury, Němec poškrtí Slovana, Rus zdolá Němce a na konci řady žlutá raca, odpočatá a vzpama- tovaná novou kulturou, spolkne všecko plemen bílé! Vždycky někdo silnější zbyde. A ten si n slabším žáhu schladí. Všeobecné, postupné poží- rání slabšího silnějším! Prostinká formule kul- turního procesu! A to jste chtěli na její složi- tosti a rafflnovanosti tolik si zakládati Jen dvojí je možné. Buď vzdělanost osvo- bodila člověka z okovů hmoty, pak svoboda náleží všem, lidem i národům. Anebo je všeck klam a jen sprostá síla hmoty platí. Pak ale do pece se vší terminologií vzdě- lanostní! A jenom orgie smyslů ať žijí- Kde jaké násilí na silnici mezinárodníeh zájmů se spáše, vždycky nějaký pláštík »vyšš idey« se pro ně najde. — Všecky naše nezměrné oběti budou v zájmu lidského práva a lidské vzdělanost podneseny ! skanduje povýšeným hlasem ministr Balfour.
Angličan Němec Slovan Rus Balfour Bura
28 article
Zrovna tak naši milí Němečkové deklamují o vyšším zájmu státním. Lidské právo! Lidská vzdělanost! Co je to za právo a za vzdělanost, které třeba utvrzo- vati — bezprávím? Není první právo člověka, právo — na sebe? Právo na svůj život? Jsou li jaká práva lidstva, netřeba-li šetřiti je na lidech? Jak je možno mluviti o lidském právu a při tom šlapati národy? Jak ctíti právo člověka a nectíti právo národa ? Je národ méně, nežli člověk? Nemá to smyslu ! . .. Tak zde zápasí pojmy, idey, zásady, dů- vody mezi tím, co dole tisíce ozbrojeného lidu chrlí do sebe železo a oheň, tříští si hnáty a lebky. Co zbylo po haagské konferenci? Kam se poděly jeji protokoly? Jak vidět, zbývá ještě veliká práce přáte- lům míru. Nejjednodušší pojmy nejsou ještě vyjasněny. Pojmy práva a spravedlnosti. A dříve přece nelze konati spravedlnost, dokud ty pojmy člověčenstvu do krve nepronikly. Kdy to bude? Jisto je, dosud trvá nejistota v těch věcech. A dokud ta trvá, dotuď právo a pravda zůstávají poukázány na náhodu, jakou výsledek boje při- Dle telegramu z Pretorie president Krüger v rozmluvě prohlásil: — Jako jest bůh spravedlivý nad námi, tak jistě Transvaalsko zvílězí. Potrvá to snad měsíc, snad tři léta, ale jinak, než vítězstvím, nemůžeme skončiti .. Kéž vidí jasně, světlý stařec nese.
Němeček Krüger