2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 5. dubna 1900.
Praha
4
article
Nin rauní a odpol. listy
předpláeí set
v Praze v adninistrael
na měsie
na čtvre Játa
s droji donálkon
na maěsle
na štrtileta . . . . 7 K 50
ve scb: a K sot
na něsíe.
Poštowi
irei
na čtvrt leia
s dvoji sliesllkou
na měsle
nk čtvrk lsta . . . . n k e
Nina raunět
Praha
5
title
Dnešní čislo pro Prahu je o 10 stranáck.
Praha
6
article
Politická upřímnost.
Politická upřímnost.
Pan dr. Körber nemůže si ani stěžovat
ani se vymlouvat, že do té chvíle nezvěděl
zevrubně a jasně, čeho národ český předně
ve svých společných vlastech a za druhé
v soustátí rakouském se dovolává a domáhá.
Nemělť zajisté ani teprv potřebí, aby k vůl
tomu se byl stal předsedou ministerstva ví-
deňského. Žije v této říši už dosti dlouho.
ztrávil mnoho let ve službě státní, byl
už i členem vlády, tak že měl přehojnou
příležitost poučiti se o právech českého
národa, aby nemusil čekati teprv na »smi
řovací« porady vlastního vynálezu svého.
Ale kdyby na krásně byl teprv v minulých
dvou měsících se dověděl, že v Rakousku
žijí také Čechové, že jest to země, jmenem
království české, a staroslavný, tisíciletý.
pevný útvar politický a státní, jmenem ko
runa česká, tož i za ten kratičký čas mohl
zvědět, co to znamená, když se řekne: otázka
česká a smíření českoněmecké.
Účastníci čeští jeho porad smiřovacích
poctivě a věrně se vynasnažili, aby muo
obou těchto věcech podali zevrubné a spo-
lehlivé zprávy, Mohl míti z těchto porad
především sám veliký užitek, jen kdyby byl
pilně a bedlivě poslouchal, co se strany české
na nich se mluví a kdyby je byl navštěvo-
val s pevným úmyslem, že nebude dívati se
na věci české jen a jen brejlemi německými.
Že takového úmyslu neměl, není potřeb
teprv obšírně dovozovati. Pro něho porads
smiřovací byly toliko nastrčená španělská
zeď, za kterou by mohl pokračovat ve svých
úmluvách s německými obstručníky a nabyti
času, totiž odkladu, ve věcech práv če-
ských, jazykových, ústavních, zemských
státních. Němečtí obstručníci hráli si na těch
poradách s drem. Körbrem pod stolem do
ruky, domnívajíce se, že účastníci češt
nespozorují mezi nimi nic podezřelého,
že upřímně a poctivě nechají se jimi kla
mati dále.
doktor
Körber
Čecho
Rakousko
český národ
7
article
Úplným neúspěchem, jímž přes všechnu
diplomatickou zručnost dra. Körbra porady
smiřovací ve Vídni skončily, byla vinna to-
liko jeho neupřímnost k národu če
skémn a jeho zástupcům. Němcům, kteř
byli těch porad účastni, nedivíme se ani
sebe méně, že smíření s národem českým
jim neleží na srdci; majíť od 17. října m. r.
rukojeť vládní politiky pevně v ruce, že je
ani zdaleka nenapadá, aby ji pustili někomu
jinému, a byť to byl sám náčelník vlády.
V tom ohledu někdejší obstručníci němečtí
jsou velice upřímní; žádajíť na národě če
ském napořád takové věci, které on jim
povoliti nemůže, nechce-li sám podepsati
nález své smrti, a mají při tom nynější vládu
Körbrovu rovněž tak za rukou, jako měli
před tím Clarovu a Wittkovu.
Od 17. října 1899 vine se ve vnitřn
politice vídeňské nepřetržitý řetěz, jímž ně
mečtí obstrukčníci vládu vídeňskou stále pev-
něji a pevněji k sobě připoutávají a nedovo-
lují, aby se hnula bez jejich vědomí a svo-
lení. Ona listina, kterou hr. Clary způsobem
neůstavním, tedy v Rakousku protizákonným.
prohlásil právo jazyka českého ve vlasti jeho
rodné při úřadech státních jako v nitř-
ního jazyka za zrušené, a kterou i dr.
Němec
Clarův
Wittkův
Claro
Vídeň
Rakousko
8
article
Körber do inventáře své politiky byl převzal
jako jmění základní, to jest onen osudný
úpis, jímž vláda vídeňská se upsala obstruk-
čnímu Mefistofelovi se vším životem svým.
se vší vůlí a budoucností svou. Od onoho
dne každá vláda vídeňská, která skutek hr-
Clara přijímá do svého dědictví, má ruce
svázané obstrukčním kruhem německým, od
onoho dne není v Rakousku žádné samo-
statné vlády, a nebude jí, pokud nepřijde
taková, která by onen státní zločin odčinila,
která by k právům neněmeckých národův
v této říši byla upřímná a která by měla
dosti dobré vůle i dostatečně moci, aby tém
právům zjednala a na vždy zajistila prakti
ckou platnost zákonní.
Vláda dra. Körbra takovou vládou není.
Ve vleku nejzarytějších, nesmířitelných ne
přátel českého národa nemá ani potřebné
mravní odvahy ani tolik upřímné vůle, aby
z nedůstojného postavení svého se vytrhla
povznesla se ke správným názorům o prá-
vech zdejších národův neněmeckých a o ži-
votních potřebách tohoto státu. Nadržování
neoprávněným pretensím a nejsmělejší pano-
vačnosti oné politiky, která království české
a národ český ráda by připravila pro nena-
sytný jícen pangermánský, od první chvíle
jest hlavním znakem vládní činnosti dra
Körbra a k národu českému jde s tím krok
za krokem taková neüpřímnost, jakái
v dějinách vlád vídeňských jest — novo-
tinou
Však taková politická soustava nemůže
udržeti se dlouho. A je-li dr. Körber k ná-
rodu českému posud naprosto neupřímný
zástupci národa českého jsou k němu tím
upřímnější. Předvčerejší zasedání sněmu
království českého mohlo nynějšího předsedu
vídeňského ministerstva o tom poučit. Dr.
Körber
Claro
Körbr
doktor
Rakousko
9
article
Herold promluvil zajisté z nejhlubšího nitra
ducha a srdce českého, když pravil, že vlád
dra. Körbra velice se zmýlila a že náro
český nedůstojnou komedii vlády
dra. Körbra s sebou déle provo-
zovat nenechá
Aby pan dr. Körber v provozování tétc
své nedůstojné komedie nemohl se omlouvat.
že nevěděl, co český národ na Rakousku
jeho vládě žádá, dr. Herold mu to zase jasně
a upřímně pověděl: Jsouť to především tři
věci: předně zachování jednoty a jed-
notné správy v království če
ském; za druhé provedení úplné rov-
noprávnosti jazyka českéhoa
německého při správě státnív
celém království českém; a za
třetí zjednání s pořádaného právní ho
základu pro upravení poměrů
jednotlivých národností.
K tomuto třetímu právnímu požadavku
českému dr. Herold pro zvláštní parcelační
politiku dra. Körbra neopomenul připojiti po-
třebnou poznámku, že na falešném základě
brutálního, násilím provádě-
něho sčítání lidu nelze řešiti
národnostní otázku v této říši.
Je-li dr. Körber jen poněkud přístupen
působení a účinkům cizí upřímnosti,
nemůže se domýšleti, že jeho nedůstojiná
komedie smiřovací, jak dr. Herold
vším právem ji nazval v zasedání sněmu
království českého, by mohla dodělati se
někdy koncův lepších, než jaké měla posud.
Herold
doktor
Körber
Jsouť
Rakousko
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Ze Štyrského Hradce, 2. dubna. (»Gr.
Volksbl.« o abstinenci štyrských
Slovinců.) Orgán štyrských klerikálních
Němců otiskuje memorandum, jímž slovinští po-
slanci štyrští ospravedlňují svou abstinenci na
štyrském sněmu a dodává k ní: »Přiznáváme.
že nás tato abstinence nepřekvapuje. Nebo
jednání naší sněmovní většiny vůči menšině
musí býti nazváno brutálním; o tom mohla by
i naše strana dáti výmluvné svědectví. Jest při-
rozeno, že zájmy Slovinců a Němců se časem
rozcházejí. Ale způsob, jakým naši liberálové
vedou boj se Slovinci, je rozhodně neslušný.
V žádném zastupitelském sboru na celém světě
nejedná se s menšinou tak, jako na sněmě
štyrském . . « K tomu dodává »Gr. Volksbli«.
že nynější německo-liberální sněmovní většína
zastupuje jen malý zlomek obyvatelstva štyr-
ského, totiž 170 velkostatkářů, několik set ka-
pitalistů a několik tísíe německých měšťanů
úřadníků. Zástupeové celého millionu lidu ně-
meckého i slovinského jsou uměle stlačeni do
menšiny.
Z Gorice, 2. dubna. (Ze sněmu.) Go-
rický sněm při prvé schůzi, jež byla rázu čistě
formálního, byl schopen usnášeti se. Byl při-
tomen nejen virilista arcibiskup Missija, nýbrž
i poslanci slovinští. Jak dlouho bude trvati tato
kompetence, je dosud neznámo. Závísí to na
tom, jak se vlaští poslanci zachovají ku spra-
vedlivým požadavkům slovinským. Zemský hejt-
man dr. Pajer v zahajovací řeči zmínil se též
o tom, že letos připadá 400letá památka spo-
jení hrabství gorického se zeměmi rakouskými.
Němec
Slovinec
Missija
doktor
Pajer
Štyrský Hradec
Gorica
Gr
11
article
Spojení to stalo se dne 12. dubna 1500 po
úmrtí posledního hraběte gorického Leonarda
z Lurnu a Pusterthalu. Na základě starých dě-
dických smluv mezi věvody habsburskýmia
hrabaty gorickými král Maxmilián vyslal hned,
jakmile v Augsburku obdržel zprávu o úmrií
Leonardovů, poselství do Gorice, aby se jeho
jmenem uvázalo ve vládu nad hrabstvím, což
provedeno bez odporu obyvatelstva. Po válce
Benátkami r. 1516 připojeno k hrabství gori-
ckému také hrabství gradištské s biskupstvím
aquilejským, čímž země nabyla nynějšího roz-
sahu. Za války třicetileté byla Gradiška r. 1647
zastavena sice knížeti z Eggenburku, ale po 70
letech po vymření tohoto rodu vrácena opět
Habsburkům a spojena na vždy s Goricí.
Z Krakova, 4. dubna. (Vavel majetkem
země.) Krakovským listům sděluje se z Vídně.
že ministr vojenství Krieghammer ve sroznmění
s ministrem financí svolil, aby se přijal návrh zem-
ského výboru haličského stran vystěhování vojska
z královského hradu Vavelu, jenž nyní proměněn
v kasárny. Proto se očekává, že vojsko z vavel-
ských kasázen a z tamní vojenské nemocníce bude
v brzku přestěhováno na jiné místo a bude možno
počíti s potřebnými úpravami, aby bývalý královský
zámek nabyl opět takové podoby, jaká mu práven
náleží.
Z Turč. sv. Martina, 3. dubna. (Andre
Kubina a Ign. Országh zemřeli.) Slovensko
ztratilo současně dva ze svých nejlepších synů.
V pátek 30. března zemřel náhle v Trnavě Andr.
Leonard
Maxmilián
Habsburk
Martino
Andr Kubin
Igny
Országh
Andr
Gorica
Benátky
Eggenburk
Krakov
Vídeň
královský hrad Vavel
Slovensko
Trnava
Lurn
12
article
Kubina, v pondělí 2. dubna skonal v Láclavé ne-
daleko zňovského kláštera Ign. Országh. Kubin
byl rodák z prešpurské stolice, syn nebohatého ze-
mana. Vychován doma slovensky, dán byl na gymna-
sium do Prešpurku, kde jako učitelé působili tehda
někteří Češi. Jim děkoval, že »neutonul v moři ně-
meckém«. Byv posvěcen na kněžství, stal se farářem
v Dolní Krupé nedaleko Trnavy, kde působil až do
r. 1891. V tu dobu byl literárné činný a vydal sbírku
básní pod pseudonymem A. Záhorského (prvé vydání
. 1886). Koncem let osmdesátých založil noviny pro
lid »Poutník sv.-vojtěšský«, při nichž se osvědčil
jako dobrý populární pisatel. Pro spory, jež vznikly
ve spolku sv. Vojtěcha, vzdal se redakce i fary
vstoupil r. 1891 do řádu jezuitského. Noviciát konal
jako padesátiletý muž v Inšpruku a později působil
jako missionář opět na Slovensku, kde měl vliv na
zakládání spolků střídmosti. Zde na Slovensku.
v Trnavě zastihla ho náhlá smrt. — Ign. O rszágh.
rodem z Kláštera, odbyv gymnasijní studia na bývalém
slovenském gymnasiu báňsko-bystřickém, věnoval se
obchodu, ztravil několik let u svého bratra na Rusi.
načež se usadil ve svém domově. Byl jeden z ředitelů
martinské banky »Tatry« z účastnil se činně živola
politického. Za svou řeč v Klášteře r. 1896 odseděl
si 3 měsíce ve státním vězení ve Vácově. Ztráta jeho
je pro Slováky tím bolestnější, že nemají nadbytko
lidí smyslu tak praktického, jako byl Ign. Országh
Kubin
Országh
Čech
A Záhorský
Vácův
Slovák
Igny
Láclavý
Igny
Prešpurk
Dolní Krupá
Trnava
Inšpruk
Slovensko
Rus
spolek svatý . Vojtěch
Tatra
Poutník svatý
báňskýbystřický
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Urážka, kterou sultán učinil milanovskému
Srbsku tím, že nepředpustil jeho odcházejícíhe
vyslance k audienci na rozloučenou, nepůsobí
politicky nikterak. Srbští vladaři cítí svou ža
lostnou slabost a ona je odsuzuje k mlčení.
Kdyby se jim stala urážka ještě palčivějšl, mu-
sili by zatit zuby a býti zticha, nemajíce sily
dáti na ni odpověď. Zahraniční přátelé a ochranei
milanovštiny nemohou v této afféře učiniti víe,
nežli že se přes ni přesmykují a hledí oní
nemluviti, aby padla v zapomenutí. Bez účinku
na další vývoj věcí na Balkáně ovšem nezů-
stane. Je známo, že Milan ještě v minulém de-
sítileti vymínil si u diplomacie rakouské volnos
srbské propagandy ve Starém Srbsku a Make-
donii, začež zavázal se vzdáli se ji v okupova-
ných zemích. Koho sultán může bagatelisovat
tak, jak ukazuje případ se srbským vyslancem.
ten nemůže na území dosud tureckém provozo-
vati vůbec žádné propagandy, protože v Caři
hradě nebudí ani strach, ani úclu.
Vídeňský poplach, že jde o uzavření branné
smlouvy mezi Bulharskem a Černou Horou na
Milan
Balkán
Bulharsko
14
article
jedné a Ruskem na druhé straně, utišuje sea
víra v ruskou mirumilovnost opět se zakotvuje,
ač věru nebylo žádné příčiny o ní pochybovati.
Odstoupení burgasského přístavu Rusku jest
odkázáno do říše bájí. Ruský finanční znalee
Kobeko přišel do Bulharska, aby ujednal pod-
mínky půjčky, kterou chce Rusko Bulharsku
u sebe doma otevříti. Branná smlouva sevrk
se na to, že bude do Bulharska posláno ně-
kolik nových vojenských instruktorů.
Ke všemu kníže Ferdinand jede za hra
nice a ve Vídni očekávají, že jich nemine.
Jak pošetilou zdála se ta horečka vídeň-
ských oficiosů Rusům, vysvítá z prostých slov
»B. BĚ.«: Ani nejbohatší fanta-
sie nemohla by vymysliti takovo
válku, vekteré by Bulhaři a Černo-
horci nebyli na straně Ruska.
Slova ta zajisté již nadobro upokojí ra-
kouské officiosy.
Ruské státní občanství.
V těchto dnech bude dokončena revise
zákona o přijímání cizozemců do svazku ru-
ského státního občanství, jakož i o vystupování
z něho. Nový projekt staví osobám přejícím
sobě vstoupiti do svazku státního občanství ru-
ského, mnohem přísnější podmínky. Do počtu
ruských státních občanů může býti přijat jen
ten cizozemec, který vyhovuje podmínkám o zá-
možnosti a zachovalosti a bydlí v ruské řiši
nepřerývně 8 let. Také vystupování bude zt
ženo. Nový zákou bude prohlášen na podzim
Kobeko
Ferdinand
Rus
Bulhar
Černo
Rusko
Bulharsko
Vídeň
15
article
Srbští mučenníci.
Podle zprávy »Mocr. BĚI.« v památný den
6. března nejen že nebyla nevinně žalářovaným
radikálům udělena amnestie, nýbrž naopakna
rozkaz Milanův () ještě jim muka přiostřena.
Správy žalářů musejí přísně hleděti k tomu.
aby ti, kdož jsou okováni těžkými řetězy, nosil
je na holém těle a ne na šatech. K tomu je
muči hladem. Jeden den jim dávají jen špatný
chleb a vodu, druhý nemastnou praženku. Př
tom je nutí konati nejtěžší trestanecké roboty.
Není divu, že nešťastníci churaví a chřadnou
Ještě půl leta, a král Alexandr nebude mí
komu dát amnestii.
Nix russisch.
Stejnou nenávisť jako k českému jazyku
Němci chovají ke všem slovanským jazykům,
ruštiny nevyjímaje. Jako se nechtějí učiti v Čechách
česky, tak v Rusku nechtějí se učit rusky, nýbrž
mysli svým »nix russisch« nutiti svoje ruské
okolí, aby se k vůli nim učilo německy.
»CBT« správně pokládá zahájený už na
ruské půdě boj Němců proti ruštině za váž-
nější boje s německým a jiným cizím kapitálem
neboť tu jde o podryv ruského národního ducha.
Ruská vláda zcela jinak musí se chopiti věci
než dosud. Znalosť ruského jazyka musí se stát
německým kolonistům v Rusku nevyhnutelnostl
tak aby jim bez ní trvalé bydlení v Rusku byl
nemožným.
Mocr
Milanův
russisch
Němec
Čechy
Rusko
16
title
V Praze, 4. dubna.
Praha
17
title
Z Balkánu.
Balkán
18
article
Albanci.
Albanci.
Povolností turecké vlády vzrostla drzost
Albanců. Krvavé třenice ve Skoplji trvají a
Albanci již se netají, že chtějí vyvolati zjevné
povstání v celém vilajetě. Bylo tam vysláno ně
kolik oddílů IV. sboru, aby ztrestaly buřiče.
Perský záliv.
»Ier. BBg.« oznamují: Dne 25. února
ruský válečný koráb připlul do Bender- Abbasu.
Hned za ním přibyly tam anglické lodi: křižák
»Pomona«, byvší dotud stanicí v Džasku, a dě-
lové lodice »Sfinx« a »Pigeon«. Když Rusové
na svůj koráb počali nákládati uhlí na ostrov
Ormuzu, velitel »Pomony« prohlásil, že jmeno-
vaný ostrov přináleží perskému šachu, načež
Rus odpověděl, že má od perského šacha do-
volení. Angličan odpovědí tou se nespokojil
řekl, že se telegraficky otáže perské vlády. Avšak
ruská loď neuznala za dobré čekati na výsledek
telegrafické rozmluvy a dala se na další plavbu
Rus
Angličan
Bender
Pomona
Ormuz
Sfinx
19
article
V drobném prodejir
zanní čtslo o sobě . . . za 8h
odpoledni-
.. . . na zh
Ve flislkách na venkově
ranní číslu. . . . . . . . 20
odpolední . . . . . . . . 6b
Inseráty
plati se hotevě papřeš.
Předplacení a inserty přijímá sdmln
strace v Marianské ulici č. a
Tan nacházejí se t5ž redskee,
Uskárnaa ezpešica „ Národnich Listl“
Eukoplay se navracsii
Národnich Listl
Eukoplay
20
article
Dopisovatel ukazuje, že je nevyhnutelno,
aby Rusko v Perském zálivu zřídilo karanténua
lazaret a jimi chránilo své středoasijské panství
od zavlečení moru.
Rusko
perský záliv
21
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Rozpočtová komise. Ve včerejší schůzi
referoval posl, dr. Mettal o kap. 5. lit. 2. »Vyšších
hospodářských ústavech«. Schvaluje se rozpočtový
obnos 74.000 K pro ústav v Libverdě a obnos 66.000 K
pro úslav v Táboře. Schvaluje se prvá lhůta mimo-
řádné subvence 50.667 K pro stavbu nové budovy
školní v Táboře. Referent zmiňuje se o nynějším
stavu této záležitosti a žádá, aby přesně byly do-
drženy podmínky.
Posl. dr. Pippich dotazuje se po jednotlivo-
stech vyjednávání o stavbě nové budovy školské
v Táboře a po příčině toho, proč se zdržuje, načež
pojednává o loňské resoluci v příčině přeměny
vyšších hospodářských ústavů v střední školy hospo-
dářské.
Přísedící zem. výboru hr. Schönborn sdě-
luje, že příčinou zdržení stavby v Táboře byla vláda.
protože se dosud nevyslovila o státním příspěvku
stavebním (jedné třetiny). V záležitosti zmíněné reso-
luce sděluje, že zemský výbor podá podrobnou před-
lohu se zprávou. Úhrada tit. 2. schválena.
Posl. dr. Mettal referuje o tit. 3. »Střední
školy hospodářské«. Schvalují se položky školy
v Roudnici 26.949 K a mimořádný příspěvek sta-
vební 10.000 K, školy v Chrudimi 27.878 K a mimo-
řádný příspěvek na stavbu nové školní budovy
40.000 K, konečně školy v Kadani 25.950 K a mimo-
řádný příspěvek stavební 40.000 K.
Posl. dr. Pippich pojednává o zamýšleném
zřízení hospodyňské školy v Chrudimi, doporučuje
ji z důvodů účelnosti a skutečné potřeby blaho-
volnosti zemského výboru a rozpočtové komise a
zmiňuje se o úpravě platův učitelských na střední
hosp. škole v Chrudimi, a praví, že nabytá práva
některých učitelů ohledně čítání hodin praktik byla
zkrácena.
doktor
Mettal
Posl
Pippich
K Posl
Tábor
Schönborn
Roudnice
Chrudim
Kadaň
ústav v Libverda
hospodářský . škola v Chrudim
22
article
Posl. dr. Podlipný dolazuje se po návštěvě
hospodářských škol.
Přísedící zem. výboru posl. K. Adámek sdě-
luje stav frekvence škol hospodářských, pojednává
o středních školách hospodářských, zrušení paralelek
na škole chrudimské, o školách hospodyňských,
ohledně nichž projevuje pochybnost, že by bylo lze
pomýšleti na jejich rozmnožení, spíše že lze dopo-
ručovati zřizování 5měsíčních kursů hospodyňských,
připojených na př. k zimním hospodářským školám.
Vyličuje postup v pozemštění středních škol hospo-
dářských a pojednává o úpravě platů učitelskýcha
problašuje, že nelze měniti ničeho na usnesení sně-
movním i když toto se nesrovnává s dřívější úpra-
vou platů, zejmena v příčině čítání hodin praktik
v kuratoriu. Konečně podává výkaz o celém nákladu
země na školství zemědělské.
Posl, dr. Schreiner přimlouvá se za kursv
hospodářské, zejmena za kočovné kursy kuchyňské
(vydržování domácnosti) a navrhuje, aby zemskému
výboru se uložilo, by těmto kursům hospodářským
zvláštní péče byla věnována.
Návrh byl přijat.
Po dalších vývodech posl. dra. Pippicha, hr.
Zedtwitze, dra. Záhoře, dra. Schückra,
rel. dra. Mettala, dra. Schreinera a přísed.
zem, výb. Adámka přijaly návrhy posl. dra. Za-
hoře, že rozpočlová komise opětuje přání, aby před-
náškami o hygieně na středních školách hospodář-
ských a rolnických byli pověření lékaři zeměpanšti.
městští neb obvodní a posl. dra. Schreinera, aby
zemský výbor se znova zasadil u vlády, by žákům
hospodářských škol rolnických a zimních povolena
byla úleva branné povinnosti dvouletou presenční
službou.
Posl
doktor
Podlipná
K Adámek
Schreiner
Pippich
Zedtwitz
Mettal
Adámek
23
article
Posl. dr. Schreiner referuje o tit. 4. »rol-
nické škole v Čes. Lípě«. Povoluje se rozpočtová po-
ložka 14..850 K a mimo to k návrhu zemsk. výboru
a referenta na zakoupení školských pozemků sub-
vence 24.000 K, z nichž se prvá lhůta 12.000 K za-
řaďuje do letošního rozpočtu po doporučení přísedí-
cím zemsk. výboru Adamkem, který líčí stav věci
podle osobního seznání jejího na místě.
Posl. dr. Mettal referuje o rolnické školev
Písku. Povoluje se náklad 10.400 K k návrhu zem.
výboru, přednošenému přísed. posl. A. Adámke m,
kterýž ref. dr. Mettal přijímá za svůj a po dopo-
ručení a odůvodnění jeho posl. princem Bedřichem
Schwarzenbergem další příspěvek 20.000 K
jako náklad stavební a zařizovací pro rolnickou tuto
školu. K návrhu prince dra. Schwarzenberga
usneseno, aby zemský výbor se obrátil na vládu, by
získán byl také příspěvek státní jednou třetinou ná-
kladu. Posl. hr. Clam-Martinic referuje o rol-
nické škole v Klatovech s nákladem 18.100 K (11 200
K mimořádný příspěvek stavební), v Mladé Boleslavi
s nákladem 8300 K, v Kulné Hoře s nákladem 6000 K.
v Budějovicích (česká škola) s nákladem 20.900 K
(mimořádný příspěvek stavební 12.000 K), posl. dr.
Schreiner o rolnické škole v Budějovicích (ně-
mecké) s nákladem 20.317 K (mimořádný příspěvek
stavební 13.300 K), o rolnicko-lnářské škole v Trut-
nově s nákladem 15.522 K (mimořádný příspěvek na
zakoupení pozemků 6000 K) a o rolnické škole v
Chebu s rozpočt. nákladem 6800 K, hr. Clam-
Martinic o rolnické škole v Plzni s položkou
23.300 K (13.000 K příspěvek mimořádný), o rol-
Posl
doktor
Schreiner
Adamek
Mettal
A Adámke
Schwarzenberg
Martinic
Písek
Klatovy
Mladá Boleslav
Kulný hoře
Budějovice
Plzeň
rolnický škola v Budějovice
rolnickýlnářský škola v Trut
o rolnický škola v Cheb
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 4. dubna.
6— (Kronika.) Již nesledujeme tak
horlivě telegramy z jihoafrického bojiště, ce
Štěstěna války od burského tábora se odvrálila
Jen úspěch má tak vznětlivou silu
Však průběh událostí přes to nám zajížd
k srdci. Ta obdoba zápasu maléhio národa s vel
kým tak podněcuje účast.
Jaký bude výsledek zápolení?
Mezi tím, co dole u Bloemfonteinu třaskaj
šrapnely, v evropském světě duchů válka dů
vodů se vede.
— Chcete železné důvody pro zastaven
ozbrojené akce? zapřísahá Anglii apoštol míru,
známý M. Stead ve svém Věstníku.
A vypočítává: 1. neshoda z nedorozumění
vznikla; 2. o vyřízení cestou smírčího soudu
nestal se ani pokus; 3. není pravda, že Trans-
vaalsko v jižní Africe proti Anglii se spiklo
4. největší vada anglických státníků: věřili do
poslední chvíle, že Transvaalsko ustoupí hroz-
bám; 5. veřejné mínění v Anglii podníceno bylo
lživým tvrzením o válečné nehotovosti Burů ; 6.
pravda-li, že Anglie nebaží ani po novém území
ani po zlatých dolech, pak má už své plné za-
dostučinění a nepotřebuje než zastaviti postup
7. práva usedlikův anglických v Transvaalsku
dalším válčením se nepodeprou, nýbrž jen více
ještě zkrompromitují; 8. lydditem a melinitem
se loválnost obyvatelstva nedobývá a neutužuje
9. síly velmoci anglické jsou válkou zparalyso-
vány a konečně 10. bůh sám je nejvyšším dů-
vodem proti válce. Boj není spravedlivý. Nemá
velké naděje ve vitězství, kdo proti bohu bo
juje . ..
Pádné důvody ! Ne-li?
Ale, pohříchu, jak víte, dějiny dosud nedo
spěly onoho stupně vývoje, aby události se ode-
hrávaly podle důvodů rozumových, ať pádných
či nie
Dospějí-li tam kdy?
M Stead
Transvaalsko
Praha
Bloemfontein
Anglie
Afrika
25
article
Ostatně proti důvodům stojí vždycky
důvody.
— Válka byla nevyhnutelna ! hlásal vinní
vinníků, Chamberlain.
— Nebylo tak hned války snadněji vy-
hnutelné ! namitají přátelé míru.
— President Krueger je zlomyslný čert
Svou neustupností zavinil všecko ! zuři kde který
šovén anglický.
Ale, kde je odpůrce v boji, aby ho byl
nenařkli — ze zlé vůle? Nebylo takového n
světě!
Trefný byl obrázek satyrického listu. Dv
chlapci se potkali, velký a malý. Malý si nes
košik třešní.
Velký chlapec k malému:
— Dej mi polovie třešníl
Malý chlapec:
— Vezmi si.
Velký chlapec:
— Dobrá, tak mi dej — všecky třešně !
Hrabivost je vrozená přesile. Malým ne
zbývá, než žárlivě střežiti svůj majetek. Nesm
nikdy nabízeti prst, aby jim nesebrali celou ruku
Jak jednotvárně argumentuje všecka přesila
— Velké Britanii musí zůstati vedenín
jihu Afriky!
Známe tu chamberlainovskou logiku ! Naš
mili krajané druhého jazyka také tak rád
brnkají na tu strunu.
— Nám musí zůstati vedení v této říši ! . .
Musi! Odkud pak to »musí«? Proč musí?
Kde je důvod, titul, právo? Není žádného. Bad
vedení podržím anebo je — převezme někd
jiný. Otázka procesu. Buď se proces mezi
dvěma rozhodne sprostým násilím, anebo ně
jaký vyšší, kulturnější moment r. zhodne. Záleží
na jakém stupni stojíme. Míluvíli se o právu.
o vzdělanosti, o rozumu, pak není žádné
»musí«, pak ty vyšší vlivy a síly rozhodnou
Třeba jim ponechati volnost hrv.
Ale dobývavý živel upravil si, jak víte,
zvláštní humanisticko-moralistní hantýrku:
— Vláda světa náleží »superiorním« kme-
nům! řikují. Nadchází doba, kdy svět bude
rozdělen mezi velké panující národy
Rozdělen! Časy tyranů sice minuly, kteři
se o země a národy podělovali jako o koláče.
Chamberlain
Krueger
Trefná
Velká Británie
Afrika
Musi
26
article
Já krajíc, ty krajíc, on skývu! Svoboda, vzdě-
lanost a bratrství mezitím slavili vítězství! Ale
patrně jenom na oko. A po násilnictví tyranů
hlásí se ke slovu tyranie — nároků. Jmenem
»superiosnosti kmenově« zabírá se cizí majetek
a zasahuje se do cizích práv, jako za dob les-
ních přepadů a silničních lupů.
Kterak má pojem vzdělanosti existovati
bez pojmu práva? Ve spořádaném státě nesm
občan občana obmezovati ve svobodě sebeurčení.
Ale v obci mezinárodní osobuje si jeden člen
tolik práva nad druhým? Není to nedostatel
řádu?
27
article
Právo siljnějšího! Také řád, pravda.
Venku v přírodě vždycky jeden je silnějš
a druhý slabší. A silnější slabšího pohltí. Had,
hada-li nepozře, drakem se nestane! Co mi po
tom, ty jsi můj, větší jsem než tatík tvůj! To
je přírodní stav.
A vzdělanost? A kulfurní řád?
Či se ten právě nechce lišiti od požerá-
ckého zákona darwinské selekce? Není vzděla-
nost právě v tom, aby mravností vyššího řádu
nabýval slabý — síly? Neplatí-li mravnost
vzdělanost, pak je další průběh dějin velmi
prostý. Jeden po druhém krátce na řadu
přijde. Buři podrobili Kafry, Angličané pohlu
Bury, Němec poškrtí Slovana, Rus zdolá Němce
a na konci řady žlutá raca, odpočatá a vzpama-
tovaná novou kulturou, spolkne všecko plemen
bílé! Vždycky někdo silnější zbyde. A ten si n
slabším žáhu schladí. Všeobecné, postupné poží-
rání slabšího silnějším! Prostinká formule kul-
turního procesu! A to jste chtěli na její složi-
tosti a rafflnovanosti tolik si zakládati
Jen dvojí je možné. Buď vzdělanost osvo-
bodila člověka z okovů hmoty, pak svoboda
náleží všem, lidem i národům. Anebo je všeck
klam a jen sprostá síla hmoty platí.
Pak ale do pece se vší terminologií vzdě-
lanostní! A jenom orgie smyslů ať žijí-
Kde jaké násilí na silnici mezinárodníeh
zájmů se spáše, vždycky nějaký pláštík »vyšš
idey« se pro ně najde.
— Všecky naše nezměrné oběti budou
v zájmu lidského práva a lidské vzdělanost
podneseny ! skanduje povýšeným hlasem ministr
Balfour.
Angličan
Němec
Slovan
Rus
Balfour
Bura
28
article
Zrovna tak naši milí Němečkové deklamují
o vyšším zájmu státním.
Lidské právo! Lidská vzdělanost! Co je
to za právo a za vzdělanost, které třeba utvrzo-
vati — bezprávím? Není první právo člověka,
právo — na sebe? Právo na svůj život?
Jsou li jaká práva lidstva, netřeba-li šetřiti je
na lidech? Jak je možno mluviti o lidském
právu a při tom šlapati národy? Jak ctíti
právo člověka a nectíti právo národa ? Je národ
méně, nežli člověk?
Nemá to smyslu ! . ..
Tak zde zápasí pojmy, idey, zásady, dů-
vody mezi tím, co dole tisíce ozbrojeného lidu
chrlí do sebe železo a oheň, tříští si hnáty a
lebky.
Co zbylo po haagské konferenci? Kam se
poděly jeji protokoly?
Jak vidět, zbývá ještě veliká práce přáte-
lům míru. Nejjednodušší pojmy nejsou ještě
vyjasněny. Pojmy práva a spravedlnosti. A dříve
přece nelze konati spravedlnost, dokud ty pojmy
člověčenstvu do krve nepronikly.
Kdy to bude?
Jisto je, dosud trvá nejistota v těch věcech.
A dokud ta trvá, dotuď právo a pravda zůstávají
poukázány na náhodu, jakou výsledek boje při-
Dle telegramu z Pretorie president Krüger
v rozmluvě prohlásil:
— Jako jest bůh spravedlivý nad námi,
tak jistě Transvaalsko zvílězí. Potrvá to snad
měsíc, snad tři léta, ale jinak, než vítězstvím,
nemůžeme skončiti ..
Kéž vidí jasně, světlý stařec
nese.
Němeček
Krüger