1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 28. listopadu 1913.
Praha
4
article
ia ranni a večerní liaty
předplání se
V Praze v administracli
na měsle.
na čtvrt lotu
5 K —k
s dvají donáškou
na měsle
na devrtlta. k
na máse Ve fliálkách
Poto 9 K So
na máste.
na vriea . ko
na měsie dvoji zásilkou
na dsvrt leta . . . . 1 K
Telefon „Národních Listů“:
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace a expedice
1062. — Obchodní tiskárna 5955.
Praha
5
article
V Praze, 28. listopadu.
Praha
6
article
Ruský ministr-president Kokovcov za
svého pobytu v Berlíně hovořil též s něme-
ckými a ruskými novináři. Zajímavo je, že
s ruskými novináři mluvil o zahraniční poli-
tice ruské, jmenovitě o arménské otázce.
kdežto s hlavním redaktorem „Berliner Tag-
blattu“ obšírně se rozhovořil o vnitřní po-
litice ruské. Svými vývody a chováním přímo
oslnil berlínského novináře, který přicházel
k ruskému ministr-presidentovi s předpojatým
míněním, že každý Rus je věrnou kopií oněch
opilých, střapatých figur s rozplesklými nosy
které pod jménem Rusů zdobí německé sati
rické časopisy.
„Tento muž s pěstěným plavým vousem
chladnou elegancí ve světě zběhlého obchod-
níka, zřejmě vzdálený všech krajností, bez
vášní, odvažující fakta, jistě není náchylný
k mystickému snění.“ Tak popisuje Kokovco-
va Th. Wolf v „B. T.“, projevuje tím spíše
vlastní nedostatečnou znalost než poklonu ru-
skému státníkovi.
Kokovcov zahájil svůj rozhovor s něme-
ckým novinářem řečnickou otázkou: „Co je
to vnitřní politika Ruska? Je to snad to, co
tím rozumějí poslanci v dumě a tisk? To
platí jen ve velkých městech, ale 100 kilo-
metrů stranou od takového centra a 30 kilo-
metrů od venkovského města již o tom nikdo
nic neví.“ — Když takto mávnutím ruky vy
řídil ruskou otázku ústavních svobod, přešel
na pole jemu tak blízké, ku hospodářskému
stavu Ruska. Blahobyt se v posledních letech
prý velmi pozvedl, třeba že hnutí revoluční
z r. 1905 zasadilo mnohou ránu. Ale dnes ni-
kde není přání po revoluci. Co je dnes nejnut-
nější a nejpotřebnější, jest dobrá správa
která každého stejně chrání. Mnoho se tu za-
nedbalo, ale říše tak rozsáhlá, jako Rusko
nedá se tak lehko spravovat jako jiné státy
Potom poukázal Kokovcov na velké pokroky
v pozemkové otázce.
Kokovcov
Rus
Wolf
Berlín
Rusko
Berliner tag
7
article
Odmítavá charakteristika ruských politi-
ckých snah nemohla ovšem být klidně přijata
ruskou veřejností. Také ae hned přihlásíl
s odpovědí tisk. „Ruské Vědomosti“ správně
namítly Kokovcovu, že jeho názor na politiku
je příliš byrokratický. Politíkou všude, nejen
v Rusku, rozumí se vše, co obklopuje občana.
jeho možnost práce, jeho svoboda, jeho práv-
ní bezpečnost. Nespravedlivost dosavadni
vládní politiky cítí v každé ruské vesnici, tře-
ba že všude nedovedou se hned vzchopit ku
požadavku nápravy.
I pověstný ruský publicista Menšikov
v „Novém Vremeni“ dává Kokovcovu politi
ckou lekci. Zbytečně prý hlava ruské vlády
vyslovila se tak pohrdavě o hosudarstvenné
dumě, o ruském tisku, o vnitřní politice a ja-
koby politickém barbarství ruského národa
Vždyť všude na světě se pozoruje, že daleko
od měst není takového politického ruchu ja-
ko v městských centrech. Jestliže by Kokov-
cov zašel si do zapadlé vesničky francouzské
německé nebo italské, nenašel by tam asi toho
politického vzrušení, jako ve středisku státu
Znamená-li to, že v Evropě vůbec není vnitř-
ní politiky? Bylo by těžkou chybou státníka
zastávajícího hodnost hlavy vlády, kdyby upí
ral třebas i negramotnému prostému lidu po-
litický instinkt, a tudíž i jakýsi politický ži-
vot. Názor na Rusko jako na nepolitickou ze-
mi je zastaralý názor ruské byrokracie. Staři
slavjanofilové, kteří se přizpůsobovali byro-
kracii, vytvořili dokonce celou theorii o ne-
politickém lidu ruském, ale i tato theorie,
byrokratický optimismus před osmi lety obrá-
til se v prach při neslýchaném neštěstí otčiny
Menšikov
Rusko
Nový Vremit
Evropa
8
article
Jak lichý jest politický optimismus Ko-
kovcova, usnadňující mu jeho politickou ne-
činnost, nikdo jasněji a ostřeji nemohl vylo-
žiti, než to učinil známý politik A. I. Gučkov
koncem posledního týdne na sjezdě okťabri-
stů. Ústy Gučkova nepromluvil politik, jehož
jedinou snahou jest podněcovat vášně a ne-
spokojenost, ale člověk, který celým svým ži-
votem dokazoval, že dovede sloužit positivním
úkolům ruského státu. Zdá se však, že trpěli-
vost Gučkovu přešla. Ve své řečí velmi vý-
razně narýsoval postup ruské reakce v po-
sledních letech, který dnes ovládl úplně stát-
ní radu i vládní kabinet a paralysuje všechnu
vládní opravnou činnost. Okťabristé tento re-
akční proces podporovat prý nemohou. šl
s vládou, protože chtěli podporovat mírný a
bezbolestný přechod od starého k novému
pořádku, plnili svou smlouvu s vládou i tehdy,
když reformní činnost začala se hatit, ale
dnes smlouva mezi vládou a okťabristy je
roztrhána. Ruská společnost a ruská du-
ma musí se ujati obrany politické svobodya
neochvějnosti ústavního zřízení.
Taková řeč věstí bouři! Sjezd okfabristů
vyzněl také rozhodným odsouzením reakčních
snah vládních a výzvou k okťabristským po-
slancům, aby všemi zákonnými prostředky.
využitím svobody slava v dumě, interpelace-
mi, odmítnutím vládních předloh a rozpočto-
vých položek donutili vládu k zachováván
ústavního pořádku.
Gučkov
Gučkův
ko
9
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Pensíjní pojišťování.
Z Vídně, 28. listopadu. (Zvl. telef. zpr. „Nár
Listů“.) Sociálně politický výbor dospě
dnes k hlasování o novele k zákonuv
příčině pensijního pojišťování, poku
týká se rozsahu pojišťovací povinnosti. Po výkla-
dech zpravodaje dra. Lichta přijat byl paragraf1.
v novém znění. Nejdůležitější bylo hlasování o mi-
noritním návrhu posl. dra. Pollaufa a soudruhů, b
také prodejní obchodní personál byl pojat do pen-
sijního pojišťování. Tento návrh byl 26 hla-
sy proti 9 hlasům zamítnut a obchodní
personál prodejní nebude tedy ani nadále povinen
pojištěním. Tolikéž nebude povinen pojištěním
personál ve skladištích a personá
při dopravě zboži. Nebude povinen pojl-
štěním veškerý personál čelední, průmy slo-
vý, živnostenský, hornický, zeměděl-
ský, lesnický, ani v těchto oborech zaměst-
naní pomocníci a učňové.
Pojištěním povini jsou zřízenciod
18. dovršeného roku, mají-li nejméne
ročně 600 K bez ohledu na lhůtu vý-
platní. Pojištěním jsou povinni zřízenci, jejich
zaměstnání má úřadnický charakter, dále zaměst-
návají-li se výchovou nebo vyučováním, dále uměl-
ci, vedoucí personál průmyslový a obchodní, jako
k vyššímu dozoru nad prací jiných ustanovení, dá-
le kontorní a kancelářští zřízenci, zaměstnanei
vyšší služby mimo závod (cestující).
doktor
Vídeň
10
article
Za orgány vyššího dozoru ustanovuje
§ 1. a: zřízence všech oborů, kteří mají technický
nebo hospodářský dozor, vykonávají-li vedle tobo
také fysiekou práci, jmenovitě dílovedoucí, lezci.
horní dozorci, jejich stálí zástupcové, políři, správ-
cové skladišť, zkoušeči a přejímači zboží, vyšší per-
sonál hospodářský, lesní, zahradnický, jako ná-
dvorní, lesní dozorčí, revirnici, vrchní zahradníci
také však takoví zřízenci, kteří převážně fysickou
práci a vedle ni ještě dozor vykonávají, jako před-
ní dělníci, kteří práci odměřují a zaznamenávají
všichní číšníci, chefové kuchyň a klíčníci v hote-
lich. Za kancelářskou práci považuje
se jmenovitě také korespondence, přijí-
mání a přenášení stenogramů, účetni
a kasovní služba, kresličské práce
wyjma mechanické snímání plánů, dále sem patří
zaměstnanci v kancelářích advokát-
nichanotatvkvekovesps
Také § 1a. a 2. přijaty beze změny. V §z
vyňati jsou zřízenci, kteří 55. rok svého věku pře-
kročili, ti, kteří již jinde mají pensijní pojistky ve
stejné výši zajištěné, manželé a členové rodin za-
městnavatele, zřízencí dvorů císařských a stát-
ních, zřizenci zemští, obecní a okresní, zřízen
náboženských obcí a veřejných korporací, kan-
didáti advokátství a notářství, lékaři v nemocni-
cích a sanatoriích, úřadníci Rakousko-Uhersko
banky, studující, mají-li v době studit úřadní povo-
lání jako vedlejší zaměstnání: umělci ve variété
cirkusech v nestálém postavení, zřízenci cizozem-
ských, jakož i exportních podniků. Mimo to bylo
ohlášeno několik minoritních not jmenovitě posl
drem. Šubrtem ohledně pojetí lékařů ve služ-
bách soukromých, posl. Čechem ohledně vý-
jimky stenotypistů a stenotypistek, posl. Fre-
slem ohledně zaměstnanců ve službách cizozem-
ských a skontistů.
Šubrt
Čecho
RakouskoUhersko
11
article
Interpellace pro očividný výmysl.
Z Vídně, 28. listopadu. Jeden ze zdejších illu-
strovaných ranních časopisů, o kterém lze říci, ž
vycházi mimo veřejnost, uveřejnil dnes zprávu
tvrdě, že jest ze spolehlivého informovaného pra-
mene čerpána a zaručena, že ministr vyučování
ryt. Hussarek jest ochoten zříditi v
Vídni dvě státní česká gymnasia,
vedle nich pak dvě české reálky rá-
klademstátním, a že o tom již důvěrně zpra-
vil české poslance. Tento výmysl. tato hluboká
lež jest otištěna z nějaké pokoutní místní kor-
respondence. Přes to však poslanci Miklas, dr.
Mattaja a dr. Jerzabek a soudruzí podali na mi-
nistra vyučování v poslanecké sněmovně dotaz
spočívá-li zpráva ona na pravdě, a spočívá-li n
pravdě, jak by mohla vláda ospravedlniti takový
úmysl, jebož uskutečnění by porušilo německý rá-
města Vídně a Dolních Rakous. — Není žádně
hlouposti na světě, by se jí lidé nechytili.
Konference sociálně-demokratických zá-
stupců z Čech s ministerským předsedou.
Z Vídně, 28. listopadu. Poslanci Něme
dr. Šmeral a Tuzar měli dnes o poled
nách dlouhou poradu s m.-p. hr. Stürgkhem
která věnována byla jednak úpravě plat
učitelských v Čechách a na Moravě, ji
nak nynějšímu stavu krise v králov stv
Českém.
Z Vídně, 28. listopadu. M.-p. Hir. Stürgkl
potom měl poradu s předsedou Kola polského
drem. Leem o nastávajícím zasedání halič-
ského zemského sněmu.
Miklas
doktor
Mattaja
Jerzabek
Nout
Šmeral
Tuzar
Stürgkh
Hir
Leo
Vídeň
Dolní Rakousy
Čechy
Morava
12
article
Haličská krise.
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k.) Místodržitel d-
ryt. Korytowski odjel včera do Lvova.
Audience.
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k.) Jeho Veličenstv
císař přijal dopoledne předsedu ministerstva br
Stürgkha v delším zvláštním slyšení.
Delegační rout u hr. Stürgkha.
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k.) Předseda mini
sterstva hr. Stürgkh uspořádá dne 4. prosincez
zasedání delegací v presidiu ministerské rady rout
Dementí.
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k.) „Fremdenblatt“
byl s příslušné strany požádán konstatovati, že vše-
ečer
Stürgkh
Vídeň
Lvov
13
article
cky zprávy o zasnoubení prisce Sixta z Parmy, jsou
naprosto nepravdivy,
Rakouský následník v Anglii.
Z Welbecku-Abbey, 27. listopadu. (K. k.) Pa
arcivévoda František Ferdinand, vévoda z Port-
landu a několik jiných loveckých hostů bylo na ho-
nu v Gleadchort-Coverts. Jak sděluje „Press Ass.“
jsou pan arcivévoda a jeho choť nadšeni krásou to-
hoto kraje a zachovají si mnoho příjemných vzpo-
mínek na svůj pobyt.
Z Welbeck-Abbey. 27. listopadu. (K. k.) Pan
arcivévoda František Ferdinánd a jeho choť odce-
stovali dnes ráno o 9. hod. 45 min. zvláštním vla-
kem do Worksopu
Z Londýna, 27. listopadu. (K. k.) Pan arcivé-
voda František Ferdinand a jeho choť zúčastní se
v sobotu večer v rakousko-uherském velevyslanec-
tví hostiny na jejich počest uspořádané. Na hostinu
dostaví se také prine z Connaughtu a jeho chot.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil řediteli
státní reálné školy s českým jazykem vyučovacím
Praze-Nové město, vládnímu radovi Václavu
Starému, odcházejícímu do vyžádané trvalé vý-
služby, řád železné koruny třetí třídy s prominutím
poplatků. — J. V. císaž propůjčil vrch. komisaři
Enanění stráže Rudolfu Můllerovi ve Varns-
dorfě, odcházejícímu do vyžádané trvalé výslužby
s prominutím poplatků titul císařského rady.
Sixt
Parma
František Ferdinand
Ferdinánd
Starý
až
Můller
Anglie
Port
Gleadchort
Londýn
Connaught
Vídeň
Praha
Nová město
Varns
Press Asso
Wiener Zeitung
WelbeckoAbbey
WelbeckAbbey
14
article
Věci chorvatské.
Ze Záhřeba, 27. listopadu. (K. k.) V dnešní
schůzi národně-pokrokové strany bylo usneseno ne-
zúčastniti se nastávajících voleb. K tomu však dluž-
no podotknouti, že toto usnesení netýká se úmyslu
jednotlivých členů strany při volbách do zemského
sněmu kandidovati.
Ze Záhřeba, 27. listopadu. (K. k. uh.) Dnes
dopoledne konala se v banátském paláci koníe-
rence královského komisaře baron
Skerlecse s poslanci říšského sněmu
náležejícími ke straně pokrokové. Byl přítomen též
ministr pro Chorvatsko hr. Pejačevič. Byla projed-
návána též otázka, zdali strana má vzhledem na do-
hodu vlády s chorvatsko-srbskou koalicí postaviti
při zemských volbách kandidáty. Definitivní meri-
torium usnesení o tom nebslo učiněno. K návrhu
předsedy strany dra. Tomašiče byla jednomyslně
usnesena tato resoluce: Strana národního po-
kroku vítá s velkým povděkem brzkou obnovu ú-
stavy v oboru autonomie a vyslovuje panu předse-
dovi ministerstva za to hluboce procítěné díky.
Skerlecs
Pejačevič
Záhřeb
Chorvatsko
15
article
Strana národního pokroku vyslovuje potěšení, že
byla dána na jednací pořad důležitá část stížností.
které strana společně s bývalým oseckým klubem
předložila v říšském sněmu v Pešti na základě u-
snesení, učiněných v Záhřebě dne 14. dubna 1911.
Vyřízením těchto důležitých otázek, se stanoviska
státoprávního zásadně důležitých, dosáhne Chor-
vatsko po čtyřletých politických bojích úspěchu
který zajisté národ chorvatský v jeho dalším poli-
tickém životě povzbudí a posilí. Štrana národního
pokroku, majíc vždy na mysli prospěch země a ni-
koliv strany, a uvažutíc o sifuaci, věrna státopráv-
nimu poměru ume, blide tétoji tězké dob
vykonávat zvé parlamentní povinnosti ve společ-
ném říšském sněmu, po případě v jeho delegačním
výboru, až do posledního okamžiku, stanoveného
vyrovnáním pro vykonáváni jejich politický h
funkci. Potom se konference odročila, odpoledne
usnese se o dalším jednání strany.
Pešť
Záhřeb
16
article
Zemský klub ústavní strany v Uhrách.
Z Pešti, 28. listopadu. (K. k. uh.) Za předsed-
nictví hr. Julia Andrásse byl dnes ustaven zem-
ský klub strany ústavní. Předsedou byl zvolen h.
Andrássy.
Studentská demonstrační stávka v Terstu.
Z Terstu, 28. listopadu. (K. k.) Na znamení pro-
testu proti událostem ve Štyrském Hradci, jakož
na prospěch zřízení italské fakult
právnické v Terstě nezúčastnili se dnei
školního vyučování žáci různých italských ústavo
vyučovacích, obecního gymnasia, obecní reálky.
průmyslové školy, obchodní a nautické akademie
divčího lycea, jakož i vysoké školy obchodní. Po-
sluchači tohoto ústavu nedontavili se již včera do
přednášek a vyslali ku podestovi dru. Valeriov
deputací v záležitosti zřízení fakulty, Stávkující
žáci pokusili se uspořádati průvod městem, byli
však policejní stráží rozptýleni. Při tom bylo 12
žáků zatčeno. Stávkující žáci táhli v ojedinělých
skupinách městem. Též včera večer táhlo 200 osob
ponejvíce studentů za zpěvu italských národních
písní po Via Aquedotto a pokusili se vynutiti u-
končení divadelního představení v Theatro Fenlce
na znamení protestu proti událostem štyrskohrade-
ckým. policie jim v tom však zabránila a rozptýlila
je, při čemž byly 3 osoby zatčeny.
Andráss
Andrássy
Uhry
Pešť
Terst
Štyrský Hradec
17
article
Císař Vilém
Z Primkenau, 27. listopadu. (K. k.) Císař Vilén
odcestoval dnes do Donaueschingen.
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 27. listopadu. (K. k.) Ministr finaneh
prohlašuje, že stav státního pokladu je takový, že
se musí vzíti útočiště k půjčce. Emise 400 milionů
krátkolhůtých dluhopisů je za nynějšího stavu trhu
nemožna. Debata byla pak odročena na zitřejší do-
podedne a schůze skončena.
Asquifh o úspěších liberální vlády anglické.
Z Londýna, 27. listopadu. (K. k.) Na schůzi lib
rální rady v Laetsu pravil předseda ministerstv-
Asguith m. j.: Úspěchy liberální vlády za posled-
ních 8 let nejsou menší, nežli úspěchy některé jině
vlády. Přispěla — jak se obecně uznává — zacho-
vati světový mir. Ve příčině vnitřních legislativ-
ních vymožeností kabinetu pravil, že od té doby
kdy je liberální strana u vesla, klesl státní dluh
o obnos, který, jak douřá, koncem roku dosáhne
milionu liber šterlinků. Větší část diuhu byla uči-
něna tehdy na účely válečné. Výdaje na loďstvo
stoucly asi o 14 milionů. Pohlédneme-li na pět kon-
tinentálních velmocí, shledáme, že jejich výdaje n
zbrojení v posledních pěti letech stouply nejméně
o 60 milionů. Lituje, že veliká část národního bla-
hobytu na celém světě se odvádí na účely nepro-
duktivní. Táží-li se jeho posluchači, má-li to tal-
jiti dále, musím odpověděti, že bez kooperace vel-
mocí není naděje na zlepšení.
Hlavním předmětem rokování schůze byla re-
soluce ve příčině omezení zbrojení. Při tom byl
vytčeno, že na vzrůst loďstva musírřhasledovati stou-
pající břímě daní a že proto nesmí se opomenoui
žádná příležitost, aby byly přátelské styky s ci-
zími mocnostmi podporovány.
Vilém
Vilén
Donaueschingen
Paříž
Londýn
ministerstvAsguith
Primkenau
18
article
Liberální vláda anglická home rule provede.
Z Londýna, 28. listopadu (K. k) Na včerejšo
schůzi liberální strany v Leedas promluvil předse-
da ministerstva Asquith o hnutí v Uisteru a pravil
Vláda nebude ani okamžik v pochybnostech, ž
stát má povinnost a moc, ziednati zá-
konu poslušnost. (Bouřlivá pochvala.) Ko-
nečně vyvrátil všecky pověsti o neshodách v kabl-
netě a dodal: Ani z vlastního, ani z cizího podnětu
nevzdá se kabinet svých zásad, ale proved
věc až do konce. (Pochvala.)
aní-
Soudnictví v nové gubernii chelmské.
Z Petrohradu, 27. listopadu. (K. k.) Komise
dumy pro soudní reformu schválila osnovu zákon
ve příčině soudnictví v nové gubernií chelmské.
Události na poloostrově
balkánském.
Bulharský král do Sofije.
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k.) Bulharský
král Ferdinand odjel dnes dopoledne do
Sofije.
Ze Sofije, 28. listopadu. U příležitosti ná-
vratu krále Ferdinanda do Sofije, k němuž
se odhodlal na podnět ministerské rady, za-
mýšlí výbor zdejších občanů uspořádat
králi slavnostní uvítání a tím pro-
testovati proti pověstem, že postavení dyna-
stie jest v Bulharsku otřeseno.
Turecko-srbský mír.
Z Cařihradu, 27. listopadu. (K. k.) Dle infor-
mací z kompetentního tureckého pramene byla
dnes odpoledne po rozmluvě delegáta Porty Ra-
šida beje se srbským delegátem Pavlovičem skon-
čena vyjednávání o turecko-srbské mírové smlouvě
Ve všech bodech bylo docíleno plné shody.
Asquith
Ferdinand
Pavlovič
Londýn
Leedas
ko
Petrohrad
Vídeň
Sofijá
Bulharsko
Cařihrad
19
article
Dohra turecko-ruské aféry.
Z Cařihradu, 28. listopadu. (K. k.) Kavakly Mu-
stafa, jehož zatčení vyvolalo známou turecko-ru-
skou ařéru, byl dnes vojenským soudem opětně od-
sovzen k smrti.
Athénská smlouva mírová.
Z Athén, 28. listopadu. [K. k.) Včera odevzdali
si mi istr záležitostí zahraničních a Ghalib bej, do-
poledne do Athén přibyvší, navzájem texty athén-
ské smlouvy mírové.
Otázka komitů v Řecku.
Z Paříže, 27. listopadu. (K. k.) Dle oficiosn
zprávy přijala bulharská vláda v otázce komitů
Řecku zajatých rozhodčí výrok Francie.
bej
Cařihrad
Atény
Řecko
Paříž
Francie
20
article
Delegace.
Delegace.
Výbor rakouské delegace pro zahraničné
záležitostí.
Z Vídně, 27. listopadu. (K. k. )
Po odpovědi ministra hr. Berchtolda na různé
kritiky naší zahraniční politiky otázal se ještě de-
legát dr. Kramář, zdali poznámka ministrova o ne-
zcizitelném majetku se týká také naší majority
akciovém majetku východních drah. Přeje s
o tom vysvětlení, obávaje se, že by z toho opě
mohl vzniknouti konflikt, který by mohl se do-
tknouti našich obchodních styků se Srbskem.
Mininkerznhraničních záležitostí hr. Berchtold-
Pan del. dr. Kramář nerozuměl zcela správně to-
muto místu mé řeči nebo snad jsem se nevyslovil
docela zřetelně. Mluvil jsem o neprodejné državě
pokud jde o náš dosavadní poměr ke convention
a quatre a řekl jsem v této příčině, že především
považujeme ustanovení convention a quatre za
zabezpečení v tomto oboru a vzhledem na tento
účel za neprodejný majetek. Konvence nemůž
se přece prodati. Pak v souvislosti s tím jsem řekl
Dále považujeme majetek většiny akcií východníci
drah v rukou našeho domácího kapitálu za nástroj
nchrany našich dopravních zájmů, jak k Egejskému
moři, tak i pokud jde o náš dovoz ze Soluna do
jejího zázemí.
Na dotaz pana del Vaňka, byly-li učiněny ně-
jaké investice v Albansku na stavbu silnic, v-
držování škol atd., odpovídá ministr zahraničních
záležitostí: Zmínil-li se del. Vaněk o tom, že
Albansku se staví silnice rakouskými penězi, nen
to rozhodně pravdou. Pokud jde o přiští financn-
vání, právě se nyní o něm vyjednává. Stát bude
se musilí potom ovšem sám vydržovati. Bude-l
pak uskutečněna půjčka a jakým způsobem se t
stane, tyto otázky budou projednány a vyřízeny
mezinárodně všemi mocnostmi, my zde nestojíme
v popředí.
Berchtold
doktor
Kramář
del
del Vaněk
Vaněk
Albansko
Vídeň
Srbsko
Soluna
21
article
Zpravodaj markýz Bacguchem resumuje pod-
statné výsledky debaty a pojednává o vývodech
jednotlivých řečníků. O záležitostech literární kan-
celáře pojednal obšírně ministr. Zpravodaj nen
sice o úkolech a oboru působnosti takové kancelá-
ře dostí zpraven, avšak měl-li ve svých dřívějšícl
úřadech co činiti s ofielální tiskovou kanceláři
seznal až dosud více uspokojivou a uklidňujic
spolučinnost její při projednávání veřejných zá-
ležitostí.
Soudí, že k prvním povinnostem takové kan-
celáře náleží, aby zejměna v tak kritické době
když proskakují tak znepokojující pověsti, infor-
movala veřejnost v každé debě vždy včas a do-
statečně. Nepochybuje, že nová správa literární
kanceláře v zahraničním úřadě dostala takové po-
kyny a bude-li kancelář ta takto jednati, vyhovi
zajisté intencím ministrovým. K tak zvaným od-
halením praví zpravodaj, že účel uveřejnění toh
v pařížském listě je zřejmý. Ovšem vyvolal úče
smlouvy té různé pocity. Ale, hledíce do budouc-
nosti, nedáme se ovládati city, nýbrž potřebam
temnoeti, zbychom vyhověli svým velkým zá-
jmům.
V podrobné debatě podává del. dr. Langenha
toto prohlášení: Byl jsem členy tohoto slavného
výboru, náležejícími národnímu svazu, pověřen
abych podal prohlášení, že uznáváme z důvodů
uvedených za debaty, bohužel za nutno hlasovat
tentokráte proti disposičnímu fondu. Při této pří-
ležitosti opakuji našim jménem vše, co jsme v osob-
ním směru pověděli o Jeho Excelenci panu mi-
nistrovi.
Bacguch
Langenho
národní svaz
22
article
Del. dr. svob. p. Gautsch dovozuje, že sdělení
ministra zahraničních záležitostí, pokud jde o po-
známku del. dra. šl. Langenhana stran pokynů.
které vydal ku podřízeným jemu orgánům se zřete-
lem na hospodářské záležitosti, jimiž se zabývaji
funkcionáři zahraničního úřadu, dojde v nejširších
hospodářských kruzích Rakouska zajisté velice po-
chvalného souhlasu. Avšak zrovna tak zajímají se
tytéž kruhy o výcvik všech těch, kteří jsou v za-
hraničním postavení a jsou podřízení úřadu za-
hraničnímu. Rozeznáváme zde dvě kategorie, kon-
sulární funkcionáře a diplomatické úřadníky. Po-
kul jde o konsulární funkcionáře, jest výcvik jich
v konsulární akademii v jejím nynějším zařízen
veskrze výtečný. Skutečnost, že v posledních le-
tech umlkly stesky, jež byly pronášeny namnoze
proti konsulárním funkcionářům, dokazuje právě.
že tento dorost skutečně vyhovuje požadavkům.
jež se spravedlivě mohou klásti na ně, a též poku
ide o výcvik diplomatických funkcionářů nelze
popírati, že zejména zavedením jednoročního kur
su na konsulární akademii nastalo podstatné zlep-
šení oproti dřívějšímu stavu.
Po jednoroční praxí u správního úřadu povo-
lávají se aspiranti do zahraničního úřadu a mají
absolvovati jednoroční kurs na konsulární aka-
demii, jenž jest řízen zdatnými profesory. Ke kone
roku koná se přísná zkouška. Řečník chtěl by všal
V drobném prodejle
ranní čislo o sobě
za s
večerní
za d
Ve filiálkách na venkově
ranní cislo
večerni .
lneeráty
plati se hotově napře
Předplacení a inserty přijima
administrace v Marianské ul., a
TTam nachánejí se tež
redakce, tlskárna a ezpedlne
„Národnieh Listů“
Stukopiay se nevransn
Del
doktor
Gautsch
Rakousko
23
article
obrátiti pozornost zahraničního úřadu na jazykový
výcvik této kategorie úřadníků. Žádá se, nehleděk
němčině, po připadě maďarštině, jen znalost Iran-
činy. To zdá se však řečníkovi býti příliš málo,
Nebylo by zajisté neodůvodněno, zejména nyní,
kdy se široké kruhy ucházejí o taková místa v di-
plomatické službě, žádati ještě znalost angličiny,
poněvadž právem klade velikou váhu na to, aby
úřadníci již při svém vstupu do diplomatické služby
prokázali znalost angličiny. Takové požadavky
kladou se též v jiných státech, a jen v Rakousku
obmezujeme se výhradně na znalost frančiny.
Předseda dr. šl. Baernreither dovozuje nutnosí
aby ve Washingtoně byl zakoupen pro naše vel-
vyslanectví nový dům, poněvadž budova, kteroue
před několika roky viděl, účelu vůbec nevyhovule
a naši representaci jest přímo škodlivou. Žádá tudíž
ministra zahraničních záležitostí, aby se zasadil
o to, abychom ve Washingtoně obdrželi nový řára
ný dům.
Promluvili ještě delegáti svob. p. Schweget
a dr. Kramář. načež celý rozpočet ministerstva
zahraničních záležitostí beze změny schválen a
sice položka „Disposiční fond“ 12 hlasy proti o.
Výbor sejde se v úterý opět, aby
vzal na vědomí zprávu.
doktor
šl
Baernreither
Schweget
Kramář
Rakousko
Washington
24
article
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 180.
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 180.
(Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů““)
Z Vídně, 28. listopadu.
Ministerský předseda hr. Stürgkh při-
šel dnes do schůze poslanecké sněmovny, kte-
rá zahájena byla, jak se v posledních dnech
děje pravidelně již o 10. hod., teprve o půl 12.
hod. Byl v Schönbrunnu přijat císa-
řem ve zvláštním slyšení, ve kterém panovní-
kovi referoval o stavu polsko-ru-
sinského jednání a vyžádal se souhlas
panovníkův pro vyhlášení patentu, kterým se
nově zvolený sněm haličský svo-
lává na pátek 5. prosince.
Haličský místodržitel dr. Korytowski vče-
ra večer odejel do Lvova, aby vykonal tam pro
sněmování zemské potřebné přípravy.
Včerejším usnesenim rusínských
obou klubů, které stalo se, jak dodatečně
se nám oznamuje, všemi hlasy proti sedmi, že
mají Rusíni s určitými výhradami přivoliti zá-
sadně k sestoupení haličského sně-
mu, ale výhradně za účelem voleb-
ní reformy zemské, nastala v napětí,
způsobeném obstrukcí rusínskou proti finanční-
mu plánu, jakási obleva.
Poministru zeměbrany svob. p. Geor-
gim, jenž odpověděl za četných a prudkých.
ale také veselých srážek s poslancem drem.
Liebermannem v perversni aféře vojenské
který později promluvil v téže věci ještě jed-
nou, řečnil jako zpravodaj minoritní ke svému
návrhu posl. dr. Funk.
Věcné jeho výklady, jež uznány byly ne-
jen poslanci všech stran, nýbrž také referenty
ministerstva financí, znamenitě řešily zásadu.
zdali má dále platiti při zdaňová-
ní příjem domácnosti, či příjem
přednosty domácnostia připočtě-
ný příjem manželky.
Stürgkh
doktor
Korytowski
Rusín
Liebermann
Funk
Vídeň
Schönbrunn
Lvov
poslanecký sněmovna
polskýr
ministerstvo finance
25
article
Přimlouval se z důvodů sociálních za
způsob druhý, poněvadž právě domácno-
sti malých lidí jsou postiženy potud, že připo-
čítává se příjem členů rodiny. Pojednal pako
praxi úřadů finančních, ukazuje k tomu, že by
mělo býti ze zákona vyloučeno co nejvíce prá-
vo na volné uvažování, poněvadž není pak
kontrolovatelno správním soudem a jest pů-
dou pro libovolný postup úřadů a to tím více,
jelikož organisace finančních úřadů jest zasta-
ralá, jejich spojení s úřady politickými dávno
nepraktické a pro budoucnost neudržitelné
již z toho důvodu, že daňový systém, tolikéž
pak methody ukládací stávají se spletitějšími.
Při tom právem vytkl, že na universitách prá-
vo finanční nepřednáší se jako předmět povin-
ný a že finanční právo není ani předmětem
zkoušek. Jen finanční věda s příslušným zřete-
lem na finanční zákonodárství jest povinným
a zkušebním předmětem. Prof. dr. Funk potom
dovodil, že finanční věda jest theoretickým
ceněním, jak by finanční systém měl vypada-
ti, neobsahuje však právnické výklady a oce-
nění finančních zákonů platných. Tím ovšem
stává se, že rakouský právník nemá theoreti-
ckého vzdělání z oboru finančního práva, ani
vstoupí-li do služeb finančních. Velmi vřele
přimlouval se zástupce Prahy, aby v no-
vémřádě studijním zjednána byla
po té stránce náprava. Řeč jeho po-
zorně poslouchaná byla odměněna hojnoua
hlučnou pochvalou.
profesor
Funk
Praha
26
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Agitace Bundu Němců z čech v německé říši.
„Bund der Deutschen in Böhmen“, z je-
hož verbířské práce v Německu jsme přinesli
přede dvěma dny tak poučné ukázky, nejvíce
stoupenců má v Sasku, kdež umístěna většina
jeho 17 odborů v Německu, nejnovější dopou
zřízených, další budou prý podle oficiálních
ujištění co nejdříve následovati. Také v Ber-
lně založen místní odbor Bundu Němcův
Čechách, a dne 21. t. m. uspořádal velký před-
náškový večer, k němuž z Čech vyslání Bun-
dem dva řečníci, českolipský advokát dr. Max
Kriegelstein, a placený řečník Walter z Frýd-
lantu. Večera zúčastnily se „všechny nacionál-
ně cítící kruhy berlínské, od universitního
profesora a spisovatele velezvučného jména
až po prostěho dělníka“. Oba emisaří z Čech
udeřili hned na hlavní strunu svých břeskných
řečnických aparátů, na „nutnost činorodě pod-
pory činnosti Bundu se strany Němců v říši,
Němec
Bunda
Čo
doktor
Kriegelstein
Walter
Frýd
Německo
Sasko
Buna
Čechy
bund der Deutschen in Böhmen