3
masthead
8. července 1908. Číslo 186.
4
article
vedlivé nároky dělnictva na vzdělání, zdraví a exi-
stenci, na školy, nemocnice a na chudinské zaopatře-
ní. K tomuto zabezpečení žádá strana tato též za-
stoupení dělníků v zemských sněmech.
VČechách jest otázka volební reformy do zem-
ského sněmu již po 10 roků na jednacím pořadu
Nejprůmyslnější korunní země rakouská nemá do
sud volební opravy. Byly provedony pouze na jihu
Rakouska. Zemské sněmy jsou dnes konstituční de-
korace. Jich kompetence jest omezena na míru nej-
menší. Všemohoucnost vlády je rozhodnou. Někter
zemské sněmy se vůbec nesvolávají, zemské hospo-
dářství se nekontroluje. Zákonodárná práce odpočívá
Všechna odvětví správy jsou zanedbávána. Dojde
k úpadku. Nejbohatší země, Čechy, bude míti přištího
roku roční schodek v částce již 24 mil. Dluhy zem
ské dosáhly již výše 107 mil. Zvláště vinou jest sou-
stava zemských řádů a zemských volebních řádů.
Řežník brojí protí výsadám duchovenstva a
šlechty, které nejsou naprosto oprávněny.
Výsady duchovenstva mají pouze za účel, aby
podporcvaly fcudální politiku velkostalkářů. Ti jsou
v zenském sněmu všemocní. Obrovská latifundiav
jižních Čechách jsou skutečnými hřhitovy hospodář-
ského rozvoje této části země. Postavení české šlech-
ty na sněmě jest naprosto ncoprávněno, ani po
stránce kulurní, ani hospodářské, nejměně však se
zřetelem na poplatnost.
korace
Čecho
Rakousko
Čechy
průmyslný korunní země
5
article
Řečník kritisuje správu Čech, jak je prováděna
nynějšími vladnoucími třídumi. Chudinství nebylov
této korunní zemi již po 40 roků reformováno, není
tam nejnutějších humanitních úslavů. Poměry, jaké
panují v lamější správě, jsou evropským skandálem.
Pokud jde o samosprávu zemských sněmů, po-
ulazuje řečník k tomu, že následkem skufečnosti, že
předsedu zemského sněmu jest jmenován vládou,
není místodžitel zemskému sněmu vůbec zodpově-
den a vláda nemá povinnosti předložiti usnesení
zemského sněmu k sankci a tak nemůže býti naprosto
řeči o nějském výsostním právu zemskéhoo sněmu
Zavedením všeobocného volebního práva prospělo by
se i samosprávě. Německo měšťanské strany, které
před zavedením reformy zemských volebních řádů
ve smysu všeobecného volebního práva žádají roz-
dělení zomě ve veškeré vnitřní správě, nejsou k to-
muto jednání naprosto legilimovány, poněvadž v té-
to otázce nutno vyslechnouti německé a české děl-
níky. Německo-české vyrovnání netýká se pouze
Čech, nýbrž jest rakouským problémem, klerý ne-
může býti řešen po kouskách.
Pekud jde o hlasování o resoluci Wolfově v pří-
čině německé umělecké akadomic v Praze prohla-
šuje řečník, že týmž právem, jako byl vznesen tento
pažadavek, možno se domáhati také zřízení českých
obecných škol ve Vídni, poněvadž Vídeň jest hlav-
ním městem mezinárodního slálu.
Wolfův
Čechy
Německo
Praha
Vídeň
zemský sněm
český obecný škola
6
article
Nynější vládou zamýšlené rozřešení jazykovéhe
sporu může býti provedeno jen na základě oboustran-
néhio kompromisu, jejž bude nutno provésli na zá-
kladě národnostní samosprávy. Němci i Čechov
musí hledati cestu, na níž možným by bylo konečné
národnostní vyrovnání, jež nutno připravovati v ob-
cích i ra zemském sněmu. Sněmovna říšská může
dáti pouze sankci tomuto dílu míru. (Souhlas.)
Nemají-li měšťácké strany smyslu pro zavedení
všeobecného, rovného volebního práva pro zemské
sněmy, budou sociální demokraté nuceni svoji právo
si vybojovati a to ne pouze a výhradně v zájmu me-
zinárodní sociální demokracie, nýbrž v zájmu vše-
obecnosti, v zájmu nejširší možnosti vývoje tohot
státu a jeho národů, v zájmu politické demokracie,
kullury a rovnosti právního vývoje v tomto státě.
Řečník apeluje na strany, aby pracovaly na ny-
nějším velkém přerodu v zájmu národnostní správy
hospodářského rozvoje a kulturního vývoje všech
národností tohoto státu a prosí, aby jeho pilný návrla
byl příjat. (Hlučný souhlas)
Jednání bylo na to přerušeno
Příští schůze bude z ejtra
Oprava. Do reliefu k referátu schůze poslane-
cké sněmovny vloudila se včera chyba. Misto: „V Pii-
moří, v Dalmacii a v jižním Tyrolsku, zemích úplně
vlašských...“ má státi: „... zemi to úplně vlaš-
ské
Němec
Čechov
Dalmacie
Tyrolsko
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. července. (Opět mini ster
ská krisc.) Dnešní vídeňské zprávy znějí
velmi poplašně. Německý ministr krajan Prade,
rozmrzelý, že Němci z Čech za jeho zády po-
dali čtyři nové pilné návrhy, aby zmařili pro-
jednání vládních předloh, dokud baron Beck ne-
vyhoví jejich juslamentu a nevyhodí posledního
Čecha z poněmčeného území, hrozí prý demisí.
Bar. Beck navzájem prý hrozí Němcům z Čech,
že odročí nebo dokonce uzavře ihned parla-
mentní zasedání, jestliže neodvolají své pilné
návrhy tak, aby se vládní předlohy mohly pro-
jednati normálným způsobem. Hrozi také slo-
vanské kluby i křesťanšti sociálové, že podají řadu
nových pilných návrhů, neodvolajíli Němci své
návrhy; hrozí se rozbitím vládní koslice, ba
dokonce i rozpuštěním parlamentu a lo všechno
jen proto, že si pp. Pergell a Funke usmyslili
zahráti si ještě jednou na rozhodujícího faktora
v parlamentě, ač jsou příslušníky německo-
pokrokové strany, klerá už dávno dohrála svou
úlohu a nachází se v sgonii.
Němci z Čech svými pilnými návrhy vzbu-
dili odpor netoliko na straně slovanské, ale také
mezi Němci křesťansko-sociálnými a všemi Němei
zemí alpských, kteří mají až po krk nesnesitel-
ného komanda z pražského kasina. Němci z Čech
vídí, že provedli hloupost, že své návrhy od-
volati musejí a jde jim nyní jen o to, jak by
s ostudou co nejmenší vylezli z bryndy, do
které se dostali svévolně. Zdá se, že stěblem.
jehož se uchopl, bude ubezpečení německýel
Prade
Němec
Beck
Čecho
Pergell
Funke
Praha
Čechy
8
article
Hudba.
Hudba.
+ Dolarové priucezny. (Operela o 3 jednáních.
napsali A. M. Willner a F. Grünbaum. Hudbu složi
Leo Fall. Na městském divadle Král. Vinohradů po-
prvé 4. července 1908.)
Opereta »Dolarové princezny«, jež nedávno pří-
znivě byla přijata ve Vídni, vhodně vřaděna byla do
repertoiru divadla vinehradského na počátku nej
mrtvější saisony, kdy obecenstvo částečně opustilu
dusné siěny velkoměsta a ti, kdož vázáni jsou tam
setrvati, vábeni jsou přítažlivostí jubilejní výstavy
V takových poměrech bude snad nově uvedená ope-
reta konati své kasovní poslání, ač co do hodnoty
není zrovna z nejzdařilejších prací svého druhu. De
její zalétá do zámořské země volnosti a rovnosti
kde miliardář John Conder, president uhelného trustu.
má zvláštní libůstku: angažovati za lokaje, podkoni
atd. samé zchudlé evropské šlechtice a lahodí mu,
že jeho peníze dominují nad jejich tituly a praedi-
káty. Právě přijme do svých stužeb zchudle Evro-
pany Hanuše z Flicků a Freda Wehrburga, kteří
však zamilují se v jeho domě: prvý do Dzisy
Grayové, Condrovy neteře, druhý do jeho dcery Alice.
M Willner
F Grünbaum
Fall
Conder
Hanuš
Wehrburg
Gray
Condrův
Alica
Vídeň
Flick
divadlo Královský
9
article
Kolem těchto poměrů točí se pak všechny zápletky
útěk Freda s Daisy Grayovou, jejich komická smlouva
svatební a zamítnutí roky Aliciny od Wehrburga
proto, že dle jeho přesvědčení jest Alice jako její
sestřenice »dolarovou princeznou«, jež lásku jeho
chce si koupit za peníze. Konečně však oba páry
zamilovaných se usmíří a vše šťastně skonči i pro
starého Condra, jenž zbaví se své ženy Oly Didie-
rové, chansonetky a krotitelky ivů, jež vydávala se
v Americe za polskou šlechtičnu.
Po stránce hudební opereta, ač není nesnadno
najíti stopy cizích vlivů na skladatele, přece není
bez půvabu. Její budba je libivá, plyne lehce a pod
taktovkou chefa opery pana L. V. Čelanského
doslalo se jí provedení bezvadného. K jejímu úspěchu
přispěla značnou měrou přiléhavá výprava, jež jako
vždycky na divadle vinohradském byla pečliváa
vkus á. Rovněž i balet uplatnil se náležilě.
Z jednotlivých solistů dlužno jmenovati pana J
Zelenku, jenž osvědčil svoji režisérskou obrat
Fred
Grayův
L V Čelanský
J Zelenka
Amerika
Ola didie
10
article
liberálních klubů, že uznávají obtížné postavení
Němců českých a budou naléhati na vládu, aby
se k jejich požadavkům chovala jinak než do-
sud. Dr. Pergelt a spol. vezmou takové prohlá-
šení na vědomí, odvolají své pilné návrhy, bar.
Beck neodročí ani neuzavře sněmovnu, nýbrž
dovoli jí, aby mu před prázdninami odhlasovala
ještě zákony, které potřebuje; pan Prade pře-
stane hrozit demisí, tak že posl. Pacher bude
nucen ještě nějaký čas počkati na ministerské
služné a krise bude šťastně zase překonána.
V Praze, 7. července. (Před prázdni-
nami uherské sněmovny.) Uherská
poslanecká sněmovna vyřídila dnes ve třetím
čtení poslední předlohu a tím skončila svou
letní práci. Zbývá jen, aby sněmovna magnátů
odhlasovala také všechny zákony, přijaté v po-
slední době sněmovnou poslaneckou. Schůze
sněmovny magnátů bude v pátek; hned po
schůzi té sejde se sněmovna poslanecká k for-
mální schůzi, v níž vezme na vědomí usnesení
horní sněmovny, načež se sama odroči do 22.
září. Parlamentní prázdniny nastanou tedy v
Uhrách již v pátek, nezavdá-li ministr spravedl-
nosti Günther v magnátské sněmovně podnět
k opravě exekuční novely, přijaté sněmovnou
poslaneckou. Tato toliž změnila čáslečné vládní
předlohu a min Günther se vyslovil proti změně
Přijme-li magnátská sněmovna exekuční noveln
dle textu vládní předlohy, musila by pak i po-
slanecká sněmovna znova jednati o této před
loze. Ve vládních kruzích jsou však přesvěd
čeni, že i takové nové projednání exekuční no
vely provedlo by se v poslanecké sněmovně
hladce, takže nebude třeba poslance zdržovat
v Pešti přes neděli.
doktor
Pergelt
Beck
Prade
Pacher
Günther
Praha
Uhry
Pešť
horní sněmovna
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. července.
Udolávání Černé Hory klevetami.
Přisnými ortely, vyslovenými mimořádným
soudem cetyňským nad spiklenci, není učiněn
konec lžem a klevetám, kterými se proti Černé
Hoře soustavně operuje od mnoha let a zvlášt
od roku loňského. O neobyčejné rafinovanosti
protivníků Černě Iory podává svědectvi, že
k svým účelům dovedou upotřebovati srbských
orgánů v okupovaných zemích, sarajevské „Srb-
ské Rěči“ a „Mostarského Národa“, listů, o kte-
rých už dle jejich exponované posice mutno
předpokládat jen dobré a vlastenecké úmysly.
Oba tyto listy napořád obviňují černohorskou
vládu,“ že spiknutí na oko nastrojila samaa
snaží se své tvrzení dokázati. My bedlivě, ale
nostranně sledujeme za těmito důkazy a nevá-
háme prohlásiti, že žádný z nich nás nepře-
svědčil. Podrobně nám tyto důkazy pytvati nelze
pro nedostatek místa a, jak myslíme, i pro nedo-
statek zájmu českého obecenstva pro všecky ty lži.
insiňuace,“ podezírání, osočování atd. Jen něco
k ckarakteristice těchto zemi. Proti Černé
Iořo pracuje velice rozsáhlý aparát tiskový, po-
licojní, agitálorský a špiclovský, jenž nešetří
ani listovního, ani telegrafního tajemství. Jsoue-
nost tohoto mizerného aparátu jakoby nepotřebo-
vala omluvy, ani vysvětlení. Ale když také
Černá Hora pošle do Mostaru, do Sarajeva nebo
Bělehradu svého člověka, aby vystopoval její
protivníky, to jí vykládají jako skutok nočestný
a bídný a vlekou ji na pranýř. Černehorce by
takový pokřik nezmátl, neboť u nich vyšpoho-
vání nepřítele jako u starých Spartanů vždycky
patřilo k vojenskému umění a pokud bylo ve
službě vlasti i národa považováno za čestné.
V té příčině by Černohorci neustoupili protivní-
kům, ale v čem se jim zdaleka nerovnají, jsou
prostředky peněžité.
Srb
Černohorec
Praha
Černá Hora
Mostar
Sarajevo
Bělehrad
12
article
Proti Černé Hoře pouštějí se do boje sta-
tisíce. Černá Hora, vidouc tyto zbraně v rukou
svých protivníků, chtěla se jimi taky ohnati
slíbila svému důvěrníku v Sarajevě na agitaei
24.000 korun. Na tuto částku poslala směnku,
ale Zemská banka bosenská směnku neeskonto-
vala a peníze na hotovosti nedošly. Patrně
černohorská vláda uznala, že zbraní peněz se
svými protivníky měřiti se nemůže. To však jest
až poslední její chybou.
Před několika dni sarajevská „Srbská Rěč
přišla s novým odhalením. Uveřejníla list, který
prý černohorský brigadýr Janko Vukotič, osob
nost dynastii i vládě blízká, napsal loni v létě,
tedy dlouho do odhalení spiknutí, nějakému
Mitru Banjeviči do Chieaga. V tom tajemně sty
lisovaném listu, jakoby opsaném z nějakého po-
licejního románu, neurčitým způsobem se po-
vídá, že se brzy na Cetyni „něco stane“ a že
někteří lidé „budou vrženi do temné propasti“
Kdyby byl p. Janko Vukotič tento list sku
tečně napsal, nedalo by se z něho dokonce vy-
voditi, co se snaží „Srbská Rěč“, jež v něm
spatřuje nápověď i toho, že vláda nastrojí na
jmeno svých opponentů proti sobě spiknutí, i že
nost, vždy vervní sl. Důrasovu, p. Menší ka.
jenž ukázal opěť svoji zdatnost ve všech směrech
půvabná zjevem byla sl. Monezákova jako Ola,
pan Pokorný pak podal úlohu Hanuše z Flicků
s humorem, jenž budil živý ohlas mezi obecensivem.
Janko Vukotič
Důrasův
Monezákův
Pokorná
Hanuš
Sarajevo
Ola
Flick
Černá Hora
14
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Železniční nešiěsli v Uhrách. Z Debre
eína, 7. července. (K. k.) Včeta po půlnoci srazi
se mezi Debrecinem a Szoboszlem pešťský osobní
vlak s vlakem nákladním. Při srážce byl jede
cestující zabit a mnoho ce stující c
zraněno. Z Debrecina byl tam vypraven zá-
chranný vlak. — Z Debrecína, 7. července
(K. k.) Záchranný vlak, jenž byl odtud o 4. hod.
ranní vypraven na místo, kde událo se železniční
neštěstí, přivezl 16 osob, jež byly při neštěstí lom
zraněny. Cestující dr. Bakos z Velkého
Lakv, jenž jel v první třídě, jakož i je-
den brzdař byli zabiti. Trať jest úplně roz-
ryta a telegrafní spojení jest přerušeno. Sdéluje se,
že neštěstí bylo způsobeno nesprávně umistěnou
výhybkou. — Z Peští, 7. července. (K. k.) Ředitel-
ství královských uherských státních drah uveřejňoje
luto zprávu: Osobní vlak čís. 1707 srazil se o 11.
hod. 6 min. v noci na stanici Hajdu Szobouzlo a ná-
kladním vlakem čís. 58. Při srážce byl advokál ve
Velkém Laku dr. Edmund Bakos a brzdař Franti-
šek Egyej usmrceni, 12 osob bylo zraněno těžcea
je pro domnělé spiknutí dá odsouditi na smrt
a tím je pošle do „temné propasti“. List ten je
tak nejasný, že se z něho nedá vyvodit nic. Ale
ten list má ještě jinou chybu: brigadýr Janko
Vukotič jej prohlašuje za úplnou lež, a i jeho
adresáta, Mitra Banjeviče v Chicagu, prohlašuje
za osobu nejsoucí, vymyšlenou.
Tak se bojuje proti Černé Hoře, a k tomu
boji se propůjčují sami Srbové.
Naproti tomu nedá se zapříti, že bělehrad
ské listy, černohorským spiklencům přístupné,
právě před rokem až příliš neomaleně prozrazo
valy, že se hlavám černoborského státu ukládá
o život. To je v této trapné a neslavné historii
fakt, který se nedá zamluvit, a východisko de
celé situace.
Debrecin
Bakos
doktor
Janko Vukotič
Srba
Uhry
Debrecina
Debrecín
Pešť
Hajda
Chicago
František Egyej
15
article
Konflikt mezi lordem Beresfordem a lordem
admirality.
Anglické listy přinášejí sensační zprávyo
napjatém poměru, zavládnuvším po posledních ma-
nevrech mezi lordem Charlesem Beres for-
dem, vrchním velitelem průplavního lodstvaa
prvním lordem admirality sirem Jouesem F is-
herem a jak oznamují »Daily News«, bude
prý lord Beresford sproštěn úřadu.
Bude mu však dáno na vůli, aby odetoupil.
Neuposlechne-li tohoto pokynu, bude mu z ad
mirality oznámeno, že nemůže být pone-
chán v nynějším postavení v zájmu
kázně a loďstva. Žurnály sdělují, že v minu-
lém týdnu za manevrů na Soverním moři dul
lord Beresford křižákům »Good Hope«
»Argyll« rozkaz, který by byl určit
vedl ke srážce obou lodí, kdyby
byl proveden. Admirál sir Perez Scolt.
velicí lodi Good Hope«, rozkazu toho neupo
slechl.
Kandidát presidentství v káznici.
Socialisté Spojených států kandidují na
presidentství republiky Martina R. Brestona,
kterýž před několika lety odsouzen byl pro
atentálovou aféru. Breston sedí dosud v káznie
a kandidatura jeho soudruhy, kteří pokládají je
za oběť odpůrců, má ovšem ráz demonstrativní
Beresford
Beres
Argyll
Perez Scolt
Martino R Breston
spojený stát
Daily News
Good Hope
Good Hope
16
article
Italie a Rusko ruku v ruce.
(Socialisté pro Rusko.)
Socialistický poslanec italský Bissolati do-
vozuje v »Messageru«, jako už před tím byl
učinil i radikální »Secolo«, nulnost, aby Italie
v politice balkáuské kráčela ruku
v ruce s Ruskem. Poslanec ale radí, aby
ear nyní cesty své do Italie zanechal, protože
massy italského lidu neumějí rozezná-
vati carovu politiku zahraničn
od jeho politiky vnitřní a sotva by
mu přichystaly vlídné uvítání, čímž by rusko-
ilalské styky utrpěly, kdežto sejde-li zatím z ná-
vštěvy této, styky ty neutrpl. — Ostatně by
i jiní horlivci dobré vůle mohli si povšímnout
dobré rady socialistického poslance ital
ského, že třeba rozeznávati mezi vnější a vnitřn
politikou rust ou.
Neschopný vyslanec.
Včerejší zpráva telegrafická, že německ
vyslanec v Řimě, br. Monts, co nevidět bude
odvolán proto, že nedovedl zpáčiti vliv fran-
couzský na dvůr italský, se siee nepotvrzuje
dnes, ale přiznává se aspoň, že za krátkou
dobu odebere se do soukromého života.
Solidárnost profegorská.
Profesor Horms, jenž byl za prof. Bern
horsta povolán na universitu kielskou, oznámi
universitě této, že zříká se místa toho, aby zů-
stalo zachováno Bernhorstovi, když tohoto uni
versita berlínská byla odmítla.
10 generálů vyloučeno z armády.
Telegram již oznámil, že byli náhle do vý-
služby přeloženi italský generál Rogier, inspektoi
dělostřelectva, a ještě jeden druh jeho. Stalo se
to, že při objednávce Kruppových
děl nechali stát oklamati i co do ceny i co
do kvality dél Praví se, že bude pro korupe
ještě 10 generálů vyloučeno z armády.
Horms
Rogier
Kruppův
Rusko
17
article
Pouliční bitky v Portugalsku.
Ve včerejší schůzi sněmovny portugalské
protestoval posl. Costa proti jednání jízdy v
Oportu, která do obecenstva sekala
šavlemi. Ministerský předseda prohlásil, že
k jednání tomu zavdaly podnět podvratné vý.
křiky a že takové demonstrace by nebyly nikde
trpěny.
Posl. Antero vyvracel nedávná tvrzení
Costova o civilní listě a prohlašuje, že bře-
5 lehce. Trať byla již uvolněna, takže vlaky mohou
nerušeně jezditi. Srážka zaviněna byla nesprávným
umístěním výhybky čís. 8, takže osobní vlak vjsl na
tutéž kolej, na níž stál vlak nákladní. Vi nníky jsou
výhybkáři Josef Nagy a Ludvík Somogyi, kteřt
byli ihned složby zbavení a dodání úřadům.
= Zeppolin a ministr Einem. Z Friedrichs-
hafenu, 7. července. (K. k.) IIr. Zeppelin uve-
řejňuje prohlášení, v němž se praví v podslatě tolo
V nedávných dnech neměl jsem posud kdy, abych
seznal výroky tisku, v nichž byly podniknuty na-
prosto bezdůvodné úloky na mého veleváženého
soudruha, pruského ministra vojenství šl. Einema.
Bezpodslatnou jesl samozřejmě především výtka, že
ministr vojenství žádal na mně, abych se vznesl
vzducholodí za prudké houře. Avšak muži, který
jako Jeho Excelence, zjednal mi, důvěluje v mě jed
nání, v Prusku loterii a zachránil takto můj podnik
přeď zkázou, jenž snažil se vždy zachovati co nej
větší nestrannost mezi třemi německými vzduchopla-
veckými soustavami, takovému muži odpouštím z ce-
lého srdce, upadne-li, aniž by viděl splněný účel
svého pobylu u mne, v nervosní podrážděnost, jež
znemožňuje mu na okamžik klidné posouzení situace.
Costa
Posl
Costův
Nagy
Somogyi
Ein
Zeppelin
Bezpodslatný
Portugalsko
Oporto
Friedrichs
Prusko
18
article
Vůči veleznsloužilému tomuto muži nepocituji ničeho
jiného, než naprostou úctu a přátelskou oddanost.
= Čáp v kostelo. Z Aše se sděluje: V sousedním
bavorském městě Selbu odebrali se mladí snoubenei
před svatbou do kostela ke zpovědi. Právě v oka
mžiku, kdy šeptala zpovědníku do ucha své hříchy
byla nevěsta stižena porodními bolestmi a za několil
minut na to ozýval se ze zpovědnice křik nového
světoobčana. Farář se zatím vzdálil.
= Vedra v Americe. Z Londýna, 7. července
Z Nového Yosku se sděluje, že včera v pondělí by
nejparnější den ol r. 1878. Dvanáct osob ze
mřelo slunečním úpalem a na sta lid
musilo býti dopraveno do nemocnice
Obchody váznou, poněvadž vedro je nesnesilelné
Nejvíce trpí koně
= Velký pežár. Z Umeje (Švědsko). 7. čer
vence. (K. k.) Včera vypukl zde velký požár, jenž
zničil tři velké budovy, v nichž nalézaly se celn
úřad. příslavní kancelář a značné zásoby zboží.
mena, jichž král se nemůže zbaviti, stále vzrů
stají. Zálohy, králi poskytnuté, nejsou nezákonné.
Upozorňuje též, že královská rodina věnovala
v roce 1892 dobrovolně národu 500 conto
reisů.
Korupce ve Španělsku?
V senátě španělském vytkli demokraté Da-
vila a Moret ministru námořnietví, že zada
stavbu jedné dopravní lodi anglické firmě, která
jak tvrdili, vůbec se nezúčastnila soutěže.
K vítězné revoluci v Paragunyi.
Mistopředseda Navero, jenž ujal se v Para-
guayi po vítězství revoluce vlády, sestavil toto
nové ministerstvo: Ministr zahraničních záleži
tostí Apala, ministr vnitra Gondra, mínist
financi Huertas, ministr spravedlnosti Franco.
ministr vojenství setník Iara. Iara byl vůd
cem povstaleckého vojska.
Čáp
Vedra
Moret
Mistopředseda Navero
Gondra
Franco
Iar
Aš
Selb
Amerika
Londýn
Španělsko
19
article
Marocké záležitosti.
Z Paříže se oznamuje, že v dnešní mini-
sterské radě, konané v paláci elysejském, bylo
usneseno zodpověditi dotaz Jaurěsův o Marokku
hned na počátku dnešní schůze. Byly stanoveny
hlavní části prohlášení, jež podá ministr zahra-
níčních věcí Pichon na dotaz Jaurěsův
ohledně událostí v Azemuru. Dle »Matinue
prohlásí ministr, že generál d' Amade těší se
i na dále důvěře vlády. Tvrdi se, že konserva-
tivní poslanec Denys-Cochin podrobí ostré
kritice notu, kterou vláda udělila důtku gene-
rálovi d' Amadovi.
Ve španělské sněmovně podal bývalý libe-
rální ministr Villa Nueva dolaz k ministru
zahraničních věcí o celních nesnázích v Tan-
geru a to s ohledem na jazyk, v němž jsou
celní doklady napsány. V Tangeru přijímajíse
prý pouze doklady psané v jazyku francouz-
ském neb arabském. Ministr odvětil, že v této
věci scházi mu každý ofieiální písemní podklad.
»Köln. Zeitung« telegrafuje z Tangeru, že
přitrhl do Alcazaru z Fezu silný sbor Mu
leje Hafida, který odtud vyláhne do Te
tuanu,
Jaurěsův
Denys
Amado
Villa
Köln
Hafid
Paříž
Maroko
Cochin
Tana
Tanger
Jaurěsův
Azemur
Alcazar
20
article
Revoluce a hrůzovláda v Persii.
Barikádní boje v Tavrizu.
Pouliční bitvy v Tavrizu nabyly dle nověj
ších zpráv rozsahu obrovského a připomínaj
hrůzy velikých revolucí evropských. Předevčí-
rem trvala střelba do večera. Počet
mrtvých a raněných není ještě znám, jest ale
ohromný. Vůdce revolucionářů Zatarchan dlouho
se vzplral. Obyvatelé nepřátelských městských
čtvrií Davadži a Hiabanu, překonáni neustálou
střelbou, žadali ruského generálního konsula,
aby učinil přímé opatření k uklidnění města
Generální konsul odebral se pak ve vojenském
průvodu k zatímnímu guvernerovi a žádal, aby
vypuzeni byli z města lupiči a aby otevřeny
byly krámy. Potom navštívil uvedené čtvrti,
jichž předáci žádali ho za ochranu, projevili
ocholu přistoupiti na jeho návrhy a prosili n
za vypnzení lupičů. Generální konsul vyzval
strany, aby odklidily barikády, opustily
skrýše a olevřely krámy. Také Zatarchan pro-
hlásil písemně, že se podřídí rozkazům gene-
rálního konsula. Od včerejšího rána nebylo již
vystřeleno. Vyjednává se dále o mír. Večen
navštivil ruský generální konsul městské čtvrti.
kde se zatarasil Zatarchan asi s tiní-
cem ozbrojenců Když se generální konsul
objevil, utvořili ozbrojenci špalír. Zatarchan
podvolil se opatřením generálního konsula
vydal mu na znamení pokory své 7 karagaz-
ských jezdců. V městě zavládl klid.
Telegram šachův redakci »Matiuu«.
Na telegrafleký dotaz »Matinu« odpověděl
šach, že chtěl učiniti pouze konec terroru poli-
tických klubův, ale že ústavu, odkázanou mu
otcem, blahé paměti, zachová. Nové volby dle
depeše šachovy vykonají se ve dvou měsících
sněmovna zaháji jednání své ve třech měsících.
Blahoslavený, kdo věří.
Matin
Persie
Tavriz
Barikádní boj
Hiaban
21
article
Šacha nemůže nic zachrániti.
Perský prine Mirza Aga, člen perského
parlamentu, vyjádřil se za nynějšího pobytu
svého v Evropě, že poměry ve sněmovně per-
ské byly skutečně nesnesitelny. Stálého neplod-
ného řečnění a nemožných podnětů byli sami
reformátoři syti a na konec byli rádi oni sami.
že šach parlament od přemrštěných, neschop-
ných živlů očistil. Ale šach zneužil své auto-
rity, aby se pomstil osobně i některým odpůr-
cům, zvláště redaktorům. Ze etižádosti ohrozil
trůn svůj a snad i život. Nebudou-li uči-
něna ihned jiná opatření, nemůže jej nie
zaehrániti. O rusko- anglické smlouvé soudí
prine, že draze se prý vyplatí Anglii i Persii.
Válečný postup Turkův.
Turci postupují zvolna, ale neustále n
severo-východ. Okres Samon jest skorem úplně
obsazen. Co nejdřive bude severo-západní po-
břeží Sudža v rukou Turků. Vyjednávání dele-
gátů tureckých a perských nepovede k ničemu
Kurdové řádí dále strašlivě, olupujíce
vesnice a ženy znásilňují
Mirza Aga
Turkův
Turek
Evropa
Anglie
Persie
severovýchod
22
article
Manifestační schůze
Manifestační schůze
pro zřízení technického musea
království českeho
konala se, jak jsme sdělili, v neděli dne 5. července
Schůzi tuto, svolanou »přípravným komitétem« pro
zřízení technického musea v království českém, za-
hajil rektor české vysoké školy technické v Praze.
profesor Novotný, touto stručnou historií myšlenky
zřízení musen:
Nýnější století označuje se vším právem názvem
století technické práce, jelikož výsledky technické
práce a technických věd dávají jemu odchylný ráz
od století předešlých. Vývoj věd technických, vývo
práce technické postupuje dnešního dne způsobem
úžasně rychlým a co dnes je novinkou, slává s
v poměrně kratké době věcí a předmělem, který má
již jen historický význam v rozvoji věd techni
ckých.
Tyto předměty a různé výsledky práce technické
nutno zachovati budoucím věkům, nutno je zachovati
jako neklamné důkazy a doklady dějin vývoje tech
nické vědy a technické práce.
Dosavadní musea nestačí pro tyto nové úkoly
nutno starati se o nová musea, která by pojala pa-
mátky technické vědy a práce různých dob a která
by znázotňovala vývoj technických věd a technické
práce.
Prvé základy musea technické práce byly u nát
již dříve položeny ! Jest to v prvé řadě cukrovarnick
museum, založené dvor. radou profesorem Karlem
Novotná
Karel
technický muzeum království
technický muzeum v království
český vysoký škola technický v Praga
technický nický věda
23
article
Preisem: jsou to rozsáhlé sbírky jednotlivých věde-
ckých ústavů naší vysoké školy technické, které
měly se tím státi přístupnými širší veřejnosti. —
Avšak uznalo se brzy, že hmotné prostředky sboru
profesorského nestačí k plnému provedení této velké
úlohy, kterou nelze vykonati bez součinnosti vlády.
země, jednotlivých ústavů a závodů, jakož i bez
vydatné součinnosti celého stavu technického.
Možnost, získati celou řadu předmětů z dnešní
jubilejní výstavy obchodní a živnostenské komory
pro nové museum technické práce, naléhala též na
rychlé ukončení prací přípravných a na součinnost
technických kruhů obou národností tohoto staroslav-
ného království českého. Z té příčiny rozšířen zaři-
zující výbor, který původně skládal se jen z členů
sboru profesorského české lechniky a tento nový vý-
bor usnesl se, aby na oslavu 60letého panování
císaře a krále založeno bylo »Technické museum
království českého« pro obě národnosli.
Dnešního dne mohu jako rektor české vysoké
školy technické, vitaje všechny přítomné, odevzdati
provedení této velkolepé myšlenky, která povždy
důstojně representovati bude lechnickou práci v král-
českém vykonanou, tomuto nově ustavenému zařizu-
jieímu výboru a to s přáním, aby jeho snahy koru-
novány byly plným úvpěchem.
nový muzeum technický práce
technický muzeum království
český vysoký škola technický
24
article
Ačkuli nyní nemá sbor profesorský české tech-
niky rozhodujícího vlivu a zodpovědnosti za další
zdar, mohu vás ujistiti, že vždy a všade bude sbor
podporovati myšlenku zřízení musea technické práce,
která v jeho slředu vznikla. Tím končím a vaší práci
plného zdaru přeji jménem svým a jménem českého
vysokého učení technického. (Pochvala.)
Po uvítání zástupců korporací a úřadů byl zvolen
předsedou p. ředitel Janatka, který děkuje za dů-
věru volbou touto mu projevenou a podotýká, že
myšlenka, zřídili technické museum v Praze pro
království české není nová. Již před rokem se o pro-
jektu tom psalo a jednalo a zvláště okolnost, že v
Vídni pořádání jubilejní výstavy odioženo a místo
ní zřízení technického musea ve Vídni v úvahu vzato,
nutkala zdejší kruhy k uskutečnění technického musea
pro království české. Předsedající má za to, že vy-
spělast technické práce v Čechách, kterou se můžeme
právem honositi, má plné nároky na to, aby pro
Prahu požadovala zřízení ústavu takového. Sbor pro-
fesorský české vysoké školy technické v čas chopil
se věci a jemu děkujeme zvláště, že dnes ve prospěch
zřízení musea můžeme manifestovati.
Předsedající žádá, aby sbor profesorský české
vysoké školy technické i nadále blahovůli a přízeň
svoji tvořicímu se ústavu tomuto zachoval. Přechá-
zeje ku programu schůze, žádá předsedající pana
prof. dra. Julia Stoklasu, aby se ujal slova k refe-
rátu o technickém museu v Čechách. Přednáška jeho
přijata s bouřlivou pochvalou a předsedající p. řed.
Janatka
profesor
doktor
Stoklasa
Praha
Vídeň
Čechy
zřízený muzeum technický práce
technický muzeum
technický muzeum pro království
25
article
Janatka děkuje srdečně panu profesorovi za jeho
vzácný výklad, který zajisté nemálo přispěje k usku-
tečnění pojaté myšlenky.
Jako další bod programu byl referát prof. dra.
Grubera O programu a organisaci technického
musea v království českém. Po důkladném odůvod-
nění pravil, že technické museum obsahovalo by
předně sbírky a výstavy vynálezů, strojů, nástrojů
i nářadí průmyslového a zemědělského v originále,
neb v modelech, výkresích, fotografiích a popisech,
sbírky nástrojů a přístrojů vědeckých, jakož i tech-
nických pomůcek průmyslového vyučování. Dále vy-
obrazení modelů, dílenské interieury a pod., zná-
zorňující starou i novou výrobu průmyslovou i země-
dělskou v jednotlivých oborech. — Plány, obrazya
modely vynikajících staveb pozemních i vysokých,
železničních a vodních, zařízení dopravních a komu-
nikačních. — Památky na nejproslulejší pěstitele
lechnické vědy a práce (podobizny, životopisy, kore-
spondence, pracovny). — Archiv důležitých listůa
jiných písemných neb tištěných památek, obsahu pří-
rodovědeckého a technického. — Technicko- vědeckou
knihovnu s čitáraou, posluchárnou a kreslirnou. —
Laborateř chemicko-technickou a mechanicko tech-
nickou.
Janatka
profesor
doktor
Gruber
technický muzeum
Laborateř chemickýtechnický
26
article
Chceme tedy technickou vědu a práci ve všech
oborech výroby v království českém od oněch dob
kde technické pokroky novodobé k nám počaly vni-
kati, t. j. od konce osmnáclého a počátku devatená-
clého století.
Avšak museum technické nesmí býti jen mrtvým
skladem, nýbrž i vzdělávacím ústavem, t. j. vedle
obsahu, sbirek, chceme i činnost mnohostrannoua
soustavnou. Ukládáme tudíž svému museu pořádati
občasné, speciälní výstavy předmětů přírodovědeckých
nebo technických, starých i nových, ze sbírek vlast-
ních i jiných sbírek soukromých a veřejných; účast-
niti se podobných výstav jinými činiteli pořáda-
ných; konati přednášky o technice, dějinách jednotli-
vých odvětví průmyslových a zemědělských; vydá-
vati publikace (vědecké práce, přednášky, fotogfra-
fické reprodukce, příležitostné spisy, výroční zprávy
a pod.), udíleti premie, diplomy a pod. veřejná
uznání, jakož i vypisovati ceny na vynikající výkon
v oboru přírodních věd a techniky průmyslovéi
zemědělské, konečně pak podporovati vyučování na
průmyslových učilištích v království českém propůj-
čováním výkresů, modelů a j.
27
article
Přicházím k další olázce: — proč technické
museum v Praze, když chystá se k založení podob-
ného musea ve Vidni a když toto v materialních pří-
pravách dokonce silně již pokročilo. Předem podo-
týkám, že neakceptovali jsme prostě myšlenku Exne-
rovu. — Již v počáteích projektu komorní výstavy
pražské, kdy nebyl ještě pohřben projekt jubilejní
výstavy vídeňské a nebylo vůbec ještě řeči o museu
vídeňském, jako její nálradě, kladl jsem jako tehdy
sekretář komory, pověřený péčí o organisování expo-
sice komunikační, v jednáních se zástupci správy
poštovní, železniční a vodocestné, důraz na silné za-
stoupení retrospektivy v těchto oborech k tomu
konci, aby objekty takto sbledané mohly státi s
jádrem budoucího musea technickoc historického.
technický muzeum v Praga
28
article
Chceme musem v Praze, museum pro království
české, t. j. museum znázorňující technickou prácia
pokrok obou národních kmenů v t mto království
přebývajících v tom očekávání, že se nám podaří zí-
skati součinnosti i krajanů druhé národnosti, chceme
toto museum konečně jako ústav zemský, ze sub-
vence státu a samosprávných korporací a s dary na
objektech výstavních i na peněžních příspěvcích od
interesentů. Jsme si vědomi obtíží, jaké jsou spo-
jeny s požadavkem zřízení musea technického ja-
kožto ústavu zemského: — jest tu zřetel na stís-
něné finance zemské, pochopitelná ochota zemské
samosprávy vcházeti v břemena finančně neurčitá,
nesnadný postup zřizovací (petice na zemský výbor.
na sněm král. českého) a konečně nepředvídatelný
výsledek zakročení. Obtíže tyto všsk daleko jsou
vyváženy výhodami, jakými by pro nové museum
byly: finanční zabezpečenost a tím záruka dalšího
rozvoje, snadnější rozřešení olázky místností, sou-
středění výsledků vší technické práce v zemi, mož-
nost přičinění objektů sem spadajících z jiných museí
českých a konečně zřízení nového ústavu na terito-
rlálním podkladě pro jednotné království české.
Praha
muzeum pro království
29
article
Projekt technického musea, jakožto zemského, vy-
žaduje ovšem provisorní ovganisace; jest potřebí šir-
šího výboru, který by vznikl rozšířením dosavadního
připravného komilétu o další zástupce interesovaných
kruhů průmyslových a zemědělských, jakož i spravy
státní a samosprávy. V lůně tohoto širšího výboru
utvořily by se speciální komitéty, zejména finanční
a agitační a konečně užší výbor pracovní o šesti až
osmi členech, v němž by kromě předsednictva byli
zástupci zmíněných výborů užších i jiní delegáti vý-
boru širšiho. Této zatímní organisuci, která by ani
nepotřebovala rámce spolkového, by příslušela pěče
o místnust třebas především o zatimní, o získávánl
objektů musejních, o zakročení u zemského výboru
a sněmu král. českého a to, aby museum skutečně
jako zemský ústav na oslavu panovnického jubilen
bylo založeno, dale zakročení o subvenci státu, komor,
města Prahy a jiných činitelů veřejných, jakož i o při-
spěvky interesentů a konečně provedení definitivní
organisace správy musejní, jakmile bude jisto, že
musoum skulečně bude moci v život býti uvedeno
a kdyby se mimo nadání nepodařilo dosíci převzelí
jeho do správy zemské.
Pro tyto své snahy, pro tento program obsahu
a činnost musea přípravný komitét dovolavá se dnešní
schůzí souhlasu a opoty veřejnosti. Jménem tohoto
komitétu dovolují si navrhnouti ke přijetí tuto
resoluci:
1. Manifestační schůze v příčině zřízení lechni-
ckého musea v král. českém dne 5 července 190g
v Praze konaná, uznává potřebu a prospěšnost zří
zení zemského technického musea v král, českém
Praha
technický muzeum
technický muzeum v král