ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 575cb0d0-7135-11dc-a58b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 43 celkem · entity: person 61, place 72, org 25, work 8
1 masthead
9. července 19
2 masthead
Číslo 188
3 masthead
NÁONÍ LISTY
4 masthead
Strana 5.
5 article
lím účelem, aby mimo vyučovací dobu vypo- máhal při obtizich v mluvení, s žáky dle potřeby opakoval, řídíl jejich konversaci a přispíval také při jejich výchově. 4. V jízdecké a dělostřelecké kadetní škole * Traiskirchenu soustředí se chovanci s uher- ským státním příslušenstvím kromě chovanců chorvatských dle ročníků do zvláštního oddělení ve třídách pobočních, do kterého vřaděni mehou býti také jiní chovanci, znalí uherské řeči, přojí-li si toho. V oddělení tom předměty, označenév příloze 1. a 2., přodnášeti se mají uhersky, po případě různými jazyky. 5. Kdyby pro nedostatek dostatečného po- čtu žactva nemohla se zříditi pobočná třída. tvoří naznačení chovanci zvláštní skupinu jen při vyučování náboženství a uherské řeči. Všichni chovanci ročníku, kteří nenáležejí k tét poboční třídě, nebo skupině, rozdělí se ve dva oddíly a sice na jezdecké kadetní škole v če- ský a polský a na dělostřelecké kadetní škole v Traiskirchenu v uherské a chorvat- ské, při čemž má se při tom všemožně dbáti volby chovanců neb jejich mateřské řeči. Této dbáti se má také na jiných školách, na nichž vyučuje se více, nežli jedné řeči, při třídění ve skupiny dle příl. č. 2. 6. O zkušenostech s novým vyučovacím plá- nem má se v příštích 4 létech referovati ve vý- ročních zprávách a činiti částečně i návrhy. 7. Přehledy o rozdělení učebné látky, učební účely a počet hodin zasílají se ústavům současně Ryt. Pitreich v.r Terstské demonstrace. Z Terstu, 8. července. (C.-B.) Včera večer udály se zde pro události na inšprucké univer- sitě protiněmecké projevy. Policie a četnictvo zamezily výtržnosti a obnovily pořádek z hodinu.
Ryt Traiskirchen Terst
6 article
Uherská sněmovna. Z Pešti, 8. července. (C.-B.) V poslanecké sněmovně referent finančního výboru posl. Kam- merer předložil zprávy o úpravě platu sněmov- ního personálu a levnější soli pro dobytek. Sněmovna rokovala dále o rozpočtu. Posl. Szederkenyi ve svém doslovu narážeje na včerejší události ve sněmovně, žádal. by se sněmovně předložil pamětní spis o Chor- vatsku, jejž Banffy podal císaři, i spisy o išelské klausuli. Potom polemisoval se včerejšími vý- vody Tiszovými o vrchnostenských právech ko- runních v otázce armádní řeči. Po dalších doslovech poslanců Udvara a Molnara prohlásil ministerský předseda hr. Tisza, že národnímu programu lidové strany pokud týká se národnostní otázky, nedělal nikdo výtky. Hr. Apponyi má pravdu, že je pro ra- kousko-uherskou říši a její mocné postavení ži- votní otázkou, aby Uhry byly silny. On to také vždy tvrdil. Maďarský národ může žíti národní život splniti své povolání jen ve velké mocné orga nisaci, jež v politických konstellacích evropskýeh jako činitel první třidy za všech okolností může za- chovati své místo. Je smutnou pravdou, že Uhry od mohačské bitvy nebyly nikdy dosti silny, aby se mohly obejit a hájiti své zájmy bez stálého spojence. Narážeje na Apponyovy vývody o finanční otázce, pojednal o zahájeném vyjednávání obchodních smluv a prohlásil, že vláda byla si vědoma své zodpovědnosti, zavá- dějíe vyjednávání, než sněmovna vyřídila zmoc- ňovací předlohu. Avšak vláda nemohla zapome- nouti, že musí nésti mimořádnou zodpovědnost. Hr. Apponyi: Proč jste nedali projed- nati v Uhrách aspoň celní tarif?
Posl Udvar Molnar Uher Apponyův Pešť Hradec Uhry poslanecký sněmovna
7 article
Min. předseda Tisza dovozuje, že by bylo chybou, kdyby za nynějších poměrů, kdy neví se, co se v Rakousku stane, bývaly se vázaly ruce tímto celním tarifem a zřeknuto se postupu dle měnících se poměrů, jak toho vy- žaduje prospěch země. Je velkým bludem líčiti věc tak, jako bychom měli pouze dvě cesty: bud se projedná vyrovnání ústavně, anebo použije se § 14., t. j. až Uhry vyřídí předlohu, nabude v Rakousku platnosti § 14. Mohly by se tu uvésti silné důvody, ale naproti těmto dvěma eventualitám je sto jiných a naší úlohou bude za daných poměrů činiti, co je v zájmu země. (Hlučná pochvala v pravo.) Pokud týká se vojenských otázek, maj volnější obsah a větší dosah, než všecko to. zač by Apponyi 20 let bojoval. (Hlasy v levo: Což jsou vojenské vymoženosti větší záslu- hou?) . . . Řekl nejednou, že si neosobuje nižádnou zásluhu. Hr. Apponyi zastupoval zu své veřejné činnosti v oboru vojenských otázek různá stanoviska. Posl. Hock: Poskytuje vám ideje, jimiž se živíte. (Hlučná pochvala a potlesk v levo.) M.-p. Tisza: Poskytuje ideje a hlásá je dále, ale nejsou pravé; neboť tyto dřímají ještě někde v jeho mysli. (Veselost v pravo.) Řečník žádá konečně za schválení rozpočtu. (Pochvala a potlesk v pravo.) Po Apponyově odpovědi na Tiszovy vývody referát přijat v celku za základ zevrub- ného rokování a všecky resoluční návrhy oppo- siční propadly. Předseda dal přečíst ještě návrh liberáln strany, že po čas projednávání civilní li sty sněmovní schůze prodlouží se zas o hodinu. O návrhu tom bude se hlasovati z ejtra. Schůze skončena o 2.15 hod. odpol. Z Pošti, 8. července. (C.-B.) Na kone s chůze rozpředla se debata o jednacím řádu o tom, má-li se projednávati nejprve první hlava rozpočtu nebo předloha o civilní listě.
Tisza Apponyi Posl Hock Apponyův Rakousko Uhry Hradec Pošť
8 article
Debaty zúčastnili se poslanci Lengye a Ratkay, předseda a ministerský předseda, již trvali na tom, že sněmovní práce dovoluje jednati současně o dvou spolu souvislých před- lohách. Z Pešti, 8. července. (C.-B.) Hr. Alber Apponyi učiní v příčině civilní listy v po- slanecké sněmovně resoluční návrh: »Jelikož schválení nákladu na dvůr znamenalo by sou- hlas s nynějšími poměry ve dvorní správěa s ni souvisícími zjevy, které v ohledu státo- právním, hospodářském a politickém jsou osud- nými, usnáší se sněmovna, by se předloha sňala s jednacího pořadu a J. V. se podala adresa, obsahující požadavek státoprávní samostatnosti, důstojnosti uherského království a zákonných přání národa oři správě dvora a s ní souvisícíeh poměrů.« V adrese má se otevřeně žádati, by tyto požadavky byly splněny. Sněmovna má k vy- hotovení adresy zvoliti 15členný výbor. Reso- luční návrh podepsán jest hr. Apponyiem a 12 jeho přívrženci. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 8. července. (C.-B.) V doln sněmovně prohlásil ministr vojenství na dolaz, zdali z Afriky zavezená tak zvaná epizootie lymphangili objevila se u vojenských koní, že na různých stanicích onemocněli 394 koně, z nichž 254 pošli a 32 se uzdravili, kdežto 108 se jich ošetřuje. Prodej vojenských koní obecenstvu byl po posledně se vyskytnuvším případu na 6 měsíců zakázán.
Lengy Ratkay Alber Apponyi Pešť Hradec Reso Londýn Afrika
9 article
Francouzská sněmovna. Z Paříže, 8. července. (C.-B.) Sněmovna přijala jednohlasně úvěr na zřízení stolice pro fysiku na pařížské universitě, jež bude propůjčena prof. Curieovi. Poslanec Montebel!o rád by učinil do- taz po lékařském vyšetření majora Cnigneta a žádá by se o tom rokovalo v ponděli. Ministerský předseda Combes žádá, by se dotaz odročil, až se bude jednat o dotazech dosud předložených. Odročení usneseno 282 proti 269 hlasům Poslanec F. Buisson navrhl, aby zrušily se řeholní školy francouzské v cizině a osadách a v stručném odůvodnění prohlásil, že sutana je znamením poroby, proti čemuž pravice prudee protestovala, tak že předseda pro hluk schůz přerušil. Když byla zase obnovena, přikázán Buisso nův návrh výboru. Z Paříže, 8. července. (C.-B.) Ve dnešní schůzi poslanecké sněmovny podával poslanec Colin zprávu o vyšetřování úplatkové afféry kartuziánské.
profesor Curieův Montebel Cnignet F Buisson Colin zpráva Paříž poslanecký sněmovna
10 article
Uzavření řeholních škol. Z Paříže, 8. července. (C.-B.) Úřadní no viny uveřejní pozejtřku nařízení o uzavření ře holních škol. Zákona, jímž se zrušuje řeholn vyučování, má se použiti bez meškání v obcích kde jsou zřízeny místo řeholních školy světské Loubet u Waldeck-Rousseaua. Z Paříže, 8. července. (C. B.) Presiden Loubet byl včera odpoledne návštěvou u Waldeck- Rousseau a bavil se s ním delší dobu. Waldeek Rousseau, jenž se pozdravuje, odebere se zejíra do Corbeilu. Z Bavorska. Z Mnichova, 8. července. (C B.) Dle » Hoí- mannovy korrespondence« afféra ministra vo jenství a dra. Pichlera srovnána zakročením vlády. Z demokratického konvenlu. Ze St. Louisu, 8. července. (C.-B.) Odbor národního konventu demokratického pro před- chozí poradu o demokratickém programu v jeho finanění části rozhodl se zachovati z latou měnu v dosavadním způsobu. Hlasování o menšinské zprávě stran jmeno vání delegátů prozradilo sílu různých skupin. Zpráva doporučená Bryanem pro padla 697 proti 301 hlasu. (II.) V hlavní zprávě odborové dopo- ručuje se zachovati dosavadní měnu, brzké do- stavení panamského průplavu, žádá rázem pro- vedení antitrustových zákonů a přimlouvá se z politiku sotevřených dveří« ve východní Asii. Výbor zamíll dnes odborový návrh a usnes se 36 proti 15 hlasům, aby se otázka měny vůbec vyloučila.
Rousseau Waldeek Rousseau Pichler Paříž Loubet u Waldeck Waldeck Bavorsko Mnichov St . Louis Asie
11 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Telegrafické zprávy hospodářské. Uherští továrníci proti rakouským. Z Pešti, 8. července. (C.-B.) Svaz uher ských továrníků podal vládě objemný pamětn spis, v němž staví se naproti požadavkům ústřed ního spolku rakouských průmyslníků, aby úmluvy o účastenstvi uherského průmyslu př vojenských dodávkách byly změněny ve pro- spěch průmyslu rakouského. Rusko-německé obchodní smlouvy. R. Z Kolína n. Rýnem, 8 července. »Kö nische Zig.« oznamuje v přičiné německo- ruských smluv obchodních, že situace způsobená vypuknutím války, přispěje k větší ochotě Ruska dosíci s Německem dohody. Po několik již neděl vyjednává se o hlavních spor- ných věcech, pravdě podobně též o cle obilnin a z dobytka. Jakkoli nelze říci, že již v nej bližší době bude smlouva podepsána, je přece jisto, že vyjednávání bude míti posi t i v n výsledek. Úlevy pro ruský vývoz bavlněných a vlněných tovarů. Z Petrohradu, 8. července. (C.-B.) Dle sbírky zákonů vrací se nyní při vývozu bavlně ných a vlněných tovarů clo do amurského ob vodu z cizích materiálií, použitých k výrobě jich Francouzské finance. Z Paříže, 8. července. (C.-B.) Příjmy státn z nepřímých daní stouply v červnu t. r. oprot rozpočtu o 25 mill. fr. a proti příjmům června loňského o 171, mill. fr. Bezcelný dovoz tunisského obilí do Francie. Z Paříže, 8. července. (C.-B.) Parlamen přijal osnovu zákona, který dovoluje bezcelný dovoz obilí z Tunisu v tom případu, zatíží-li se cizozemské obilí při dovozu do Tunisu cly plat nými ve Francii.
Zig Pešť Kolín Rýn Rusko Německo Petrohrad Paříž Francie Tunis
12 article
st. Z Pešti, 8. července. (Zvi. tlgr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 55.000 metr. cente pšenice o 10 h dráž. Platila: pšenice tisská 81 kg K 9.524, 78.3 kg K 9.30, nová na čer- venec 80 kg K 9.25, sarvaská 80 kg K 9 60. stolno-bělehradská 78 kg K 9.30, 76.5 kg 9.—, peštská 85 kg K 9.40, 78.5 kg K 7.221. tolenská 76.2 kg K 8.15, marošská 76 kg k 9.—, banátská 77.2 kg K 8.98, bečkerecká 77.2 kg K 8.90, podunajská 75.5 kg K 8 65. srbská 77 kg K 8.40; žito K 6.35 — 6 45 ječmen K 6.05; oves (+ 10 h) K 6.03 až K 6.20; kukuřice (+ 5 b) K 5.35 až K 5.40. Terminový obchod byl zprvu vze- stupný, ke konci ochabl, protože cizina na vy- soké záznamy americké neuspokojovala. K večeru znamenala: pšenice na říjen 909, žito na říjen K 6.73, oves na říjen K 6.28, kukuřice na červenec K 5.34, na srpen K 5.44, na květen 1905 K 5.73, ř ep ke na srpen K 10.30.
Platil Pešť kg 65 6 45
13 article
Sádlo smluveno po K 62.—; jiné zboží beze změny. Parno. Z Liverpoolu, 8. července. (Závěrek.) (4 hod- 10 min.) Obrat 8000 žoků. Z toho na spekulace vývoz — ž. Middling loco 0.—. Americké dodávky na červenec 6.28. 0.—, na červenec-srpen 6.20, 0.— na srpen-září 6.—, U.—, na září- říjen 5.53, 0.— na říjen-listopad 5.33, 0.—, na listopad-prosinec 5.29 0.—, na prosinecileden 5.26, na leden-ůnor 5.25, na únorbřezen 5 25, 0.—, na březen-duben 5.25, 0.— Smýšlení pro blízké termíny napjaté, pro dalš ustálené. Z Nového Yorku, 8. července. (Zvl telegr. »Nár. L.«) Plodinevá a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse sotva stálé. Znamenala: pše- nice na červenec 105—, na září 88 1/s, kukuřice na září 54.50, cukr (Fair Muscovados.) 31/16, bavlna 11.25. — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu nepravidelné. Těžba a odbyt hnědého uhlí českého v roce 1903. Rozvoj dnešních kritických poměrů v pánv hnědouhelné soustřeďuje na sebe zvýšený zájem široké veřejnosti a nebude od místa, k vdli infor- maci poukázati na poměry těžební a odbytně v roce 1903, jak jsou vylíčeny ve vydané právě statistice dráhy ústecko-teplické za rok minulý. Těžba ublí v pánvi hněhouhelné v posledních 20 letech vzrostla úžasně vlivem rozvoje průmyslového a znamenité výhřevnosti hnědého uhli českého, jež při nejlepšíeh známkách revíru brušsko-oseckého nezadá výhřev- nosti dobrého uhlí černého. V roce 1883 obnášela výroba hnědého uhlí v pánvi severočeské 7,148. 130 tun a a stoupla do roku 1893 na 13.494.460 tuna do roku 1903 na 18,301.641 tun. Porovnejme jedno- tlivé ctapy v tomto rychlém rozvoji s ohledem na počet hornictva a na peněžní hodnotu produkce počet hodnota
Sádlo Liverpool Nový York
14 article
v roce: těžba
15 article
v ceně dělnictva 1 a 1883 7,148.130 t. 19,887.466 K 15.581 28.0 h 1888 9,973.601 t. 25,485.190 K 18..907 25.0 h 1893 13,494.460 t. 47.467.244 K 26.089 35.0 h 1898 17.250.516 t. 57.550.554 K 30.837 33.5 h 1903 18,301.641 t. 74,241.687 K 35 388 40.5 h Kdežto téžba uhelná stoupla v posledních 20 létech o 156 proc., zvýšila se její peněžní hodnota o 273 proc. a pracovních sil přibylo o 130 procent. Nejlepšího zpeněžení dosáhla těžba hnědouhelná v r. 1901, kdy hodnota její stoupla na 95,207.143 K a průměrná cena za metr. cent na 52 haléřů. V r. 190 dostoupila produkce hnědouhelná číselně bodu kui minačního. Z jednotlivých společností uhelnodolných uvádíme tyto s podíly na těžbě: tun Mostecká společnost k dobývání uhlí 3,760.14 severočeská společnost uhlářská . . 1,820.230 589.959 »Victoria« a »Habsburg«. . . .. doly Starkovy . . . . . . . . 538.86 těžařstvo »Austria« . . . . . 259.060 těžařstvo »Terezie« (Prinz »Eugen«) 204.539. těžařstvo brunšvických dolů . .. 1,991.59 c. k. doly »Juliovy« a »Hedvičiny«. 760.32 duchcovsko-podmokelská dráha.
Victoria Habsburg Starkův Terezia Prinz Eugen Juliův Hedvičin Austria
16 article
509.845 »Saxonia« a »Maria Opferung« (asi) 145.000 »Valerie« . . . . . . . . .. 284.792 doly Grohmannovy. . . . . . . 203.53 doly knížete Claryho . . . . . . 114.76 důl »Eleonora« . . . . . . . . 96. 195- a z dolů ostatních: duchcovský spolek uhlářský . . . 674.855 těžařstvo »Britannie« . . . . .. 658.795 doly »Heřmann« a »Richard« . . . 525.519 vídeňský spolek uhtářský . . .. 373.345 doly br. Sylva-Tarouccy Voztitze . . 350.913 doly Schneiderovy . . . . . . . 199.138 těžařstvo florentinské . . . . .. 196.501 lěžařstvo »Saxonie« (Chabařovice). 191.584 140.627 Ricbard Hartmann. . . . . .. doly kn. Lobkovice . . . . . . 135.489 »Dreiemnigkeit« . . . . . . .. 133.300 doly »Frauenlob« a »Prokop« . . . 127.560 doly pražské úvěrní banky »Karolina« 113.853 důl »Janův« (ryt. Nebeský). 109.902 důl »Antonie Fortuna« (L Machalický) 190 826 pražská železářská společnost 73.369 Živnostenská banka a spol. (» Rudolf«) atd. Volili jsme seskupení dolů dle skupin prode ních, tak že firma Petschak zahrnuje prodejem těžbu napřed jmenovaných dolů ve výši 7,172.803 tun 4,106.072 7,022.766
Opferung Valerius Grohmannův Eleonora Richard Taroucca Voztitz Schneiderův Saxonie Ricbard Hartmann Lobkovic Prokop Janův Nebeský Fortuna Rudolf Britannia Chabařovice spolek uhtářský úvěrní banka Karolina L Machalický 73.369 živnostenský banka a společenský Petschak
17 article
firma Weinmannova . . . . ostatní doly dohromady v celku 18,301.641 tun lak že obě první velké skupiny prodejní soustře ďuj ve svých rukou 11,278.875 tun čili 62 proc. V čí- slicích těchto zabrnuto také uhlí pro vlastní potřebu a lokální prodej jednotlivých dolů a konečně množ ství na haldu vyvezené. Podíly jednotlivých skupin neshodují se s kontingenty v bývalé konvenci, ježto tato obmezovala se výbradně na doly pánve od Ústn až k Chomutovu, hořejší údaje obsahují k tomu ještě doly v pánvi falknovsko loketské. Uvedeným pomě- rem s dostatek prokázána převaha obou velko- firem ústeckých v prodeji hnědého uhli, jež tak sbea- ohledně těží z dnešní kritické situace za zmíněnými již účely monopolisačními. Z úhrnné těžby vypadá v roce 1903 na odby 14,897.811 proti 14.818.555 tanám v roce 1902, takže odbyt sám stoupl o 79.256 tun.
Weinmannův Chomutov
18 article
Odbytné poměry, o nichž se statistika obšírněj nezmiňuje, byly v roce 1903 velmi obtížné. Pr zvýšenou produkci ubelnou nebylo při ztenčené spo- třebě vlastně místa a její umístění vyžadovalo obět na cenách, jež šly zejmena při hromadných prode- jích labských tak daleko, že přivodily více měně znehodnocení uhlí českého u labských konsumentů- Tak vyhazovalo se následkem řádění dvou firem ústeckých, Weinmanna a Petschka v plném slova smyslu české hnědé uhlí. V tuzemsku samot ném pod tíží hospodářské krise a při tuhé soutěži uhlí kamenného odbyt hnědého uhlí českého v roce 1903 klesl, v Německu pak z přrozených odby liští vytlačováno uhlí české kamenným uhlím a ze- jmena hnědouhelnými brikelami důsledně se znaě ným úspěchem. Úbytek nýzozu ubelného do Něme cka v roce 1903, jaký se jeví v dopravě dráhou do Saska, Bavorska, severního i jižního Německa vy- rovnán, abychom tak řekli, uměle zvýšeným vý- vozem labským, kde uhlí odběralelům za každou cenu vnucováno. Zvýšenému vývozu labskému na- pomáhaly nezvykle nízké sazby lodní, jež se v roee 1903 v platnosti udržely. Z celé těžby roku 1903 zůstalo v tuzemsku. . . 10,365.914 (10,411.096) tun = 579% a šlo do cizozemska . 7,935.727 (7,806.717) » = 439% Význačným jest úbytek odbytu tuzem ského, jenž po vyloučení lokálního prodeje, spo- třeby dolů a ublí na baldu vyvezeného obnášel vr 1903 6,962.084 proti 7,011.838 tunám v roce 1902. tedy o 49.754 tun méně. Všeobecné počitá se pro případ dalšího vyllačování uhlí českého z Německu s možností, rozštřiti konsum tuzemský, což by bylo lze jen pronikavou revisí tarifů uhel- ných našich dráh dosíci, pokud se lýče sestátněním soukromých dráh v Čechách, resp. rozumnou do hodou dolů. Dle obvodu jednotlivých dráh rozdělil se odby tuzemský v roce 1993 takto:
Weinmann Petschek Německo Sasko Bavorsko Čechy
20 article
v obvodu t u n c. k. rak. stát. dráh 4,192.929 4.247.412 (— 54.482 priv. spol. stát. dráhy 639.312 642.395 (—— 3.083 české dráhy severní 611.822 634 487 (—— 22.665 dráhy severozápadní 636.038 622.441 +- 13.59 » jižní. . . . 34.171 35.902 (— 1.731 Vedle českého uhlí kamenného soutěží české uhl zvláště se slezským (severní, severozápadní a priv státní dráha), dále s uhlím uherským v jižních ob- vodech státních dráh a na dráze jižní. Vývo hnědouhelný v r. 1903 v úhrnné výši 7,935.697 rozdělil se na jednotlivé obvody odbytné takto:
21 article
vyvezeno do obvodu saských dráh bavorských dráh pruských a privát- ních v severním Německu jiho - německých švýcarských italských dráh dráhou tedy v celku . . od toho množství přeložené v Ně- mecku z lodí
Německo
22 title
3197.489 3371.924 (— 17474 1.789911 1826.308 — 38. 39 790.495 825.490 (— 3495
23 title
28676 (— 6 25
24 article
22..420 5,800.015 6,052.405 (— 252.390
25 article
225.535 213.028 (+ 12.507 5,574.480 5,839 377 (— 264.89 vývozpodráze vývoz po Labi 2,361.217 1,957.340 (+ 393 877 export v celku . . 7,935..697 7,806.717 (+ 128.980 Úbytek vývozu do Saska, páčící se na víc jak 17.000 vagonů, dále úbytek vývozu do se ver- ního Německa (34.995 tun) jeví se jako násle- dek ohromné a vytrvalé konkurence německých bri- ket hnědoubelných, jež za podpory všech činitelo zabájily vyhlazovací boj proti uhlí českému; v roc 1902 ztratilo uhlí české v Sasku 80 149, v roce 1903 173.745 tun, tedy ve dvou posledních létech 254.894 tun, čili 25.000 vagonů. V Bavořích jižním Německu podlehá hnědé uhlí české v soutěž s uhlím rurským a sarským (Westfálsko) a obnáš ztráta odbytu tohoto v roce 1902 76.397 tun v Ba- vořích a 11.069 tun v jižním Německu v roce 1903 36.394 tun v Bavořích a 6256 tun v jižním Něme- cku, v celku 112.791 tun v Bavořích, 17.325 tunv jižním Německu, v celku 130.116 tun = 13.000 vagonů. Naproti tomuto úbytku docílený vzrůst vývozu labského musí býti posuzován střízlivě a záleží dodávek celých uhelných lodí bez objednávky, umí sťovaných na úkor ceny. S hospodářského sla noviska nelze toto vyhazování černého paliva če- ského, přivoděné postupem a zápasem Petsehek contra Weinmann a Petschem cum Weinmann prot samostatným dosud dolům dosti zavrhnouti. ježto zpeněžení jeho naprosto neodpovídá jeho faktické ceně. Proto celkový vzrůst vývozu bnědoubelného rok 1903 o 12.898 vagonů jest ceny více než pro- blematické a budiž výstrahou, aby s ná rodním jměním uhelným bylo hospo dařeno střízlivějil
Weinmann Petsch Sasko Německo Bavory Westfálsko vagón
26 article
Z pražského trhu obilního. (Pův. zpr. „N. L.- Trvalým horkým, suchým počasím dosavadním utrpě nejvíce oves; do stavu jeho přicházejí z celého krá- lovství značné stesky. Z důvodu toho soustřeďoval se obchod večerejší bursy pražské na oves. Držitele ovsa nejlepší jakosti nabízejí ho jen velmi málo žádali zaň z Prahy více než K 6.80, obchodní oves prodán z Bubenče za 6.75. Nabídka sestávala zvláště z dvouletého ovsa, který prodán ale za 6.60 až 6.65 Stoupnutí cenové činí tedy 15—20 hal. oprol úterku. Smýšlení jest pevně vzestupné. Obchody s pšenici byly velmi malé, vlastníci stanovili ceny o 10—15 hal. vyšší, nemohli jich ale snadno dosíc Úřadní záznam nezměněn. Ceny žita nezměněny smýšlení se neupevnilo, vlastníci jsou však nálady důvěřivé, nespěchají s prodeji, protože jest při dneš- ním nízkém stavu cenovém pokles téměř vyloučen Za řepku placeno 10.75 až 11.— K. Mák uhájil pevné své ceny při sotva dostatečné nabidce. Z Pešti ozna- mují se zvýšené kursy Opětný vzestup cen obilí. Ze všech trhů obilních docházejí zprávy o vzestupu cen. Podnětem jeho jsou nepříznivé celkem zprávy z hlavních zemí obilí vy vážejících, speciálně pak ze Spojených států severo amerických, kde prý utrpěly ozimy značně mokrem.
mák Praha Bubeneč Pešť spojený stát
27 article
O vývoji na pražském trhu mluvíme na jiném místě. Na peštské burse stoupla pšenice na říjen z 8.93—8.94 ze dne 7. t. m. na 9.09—9.10 dne 8. t. m. žito na říjen z 6.60—6.61 na 6.69—6.70, oves na říjen z 6.18—6.19 na 6.27—6.28. Na vídeňském trhu stoupla pšenice tisská z 9.50—10.10 na 9.60 az 10.10, banátská z 9.05—9.50 na 9.15—9.60, slovácká z 8.90—9.30 na 9.— až 9.40, žito slovácké z 6.70 až 6.95 na 6.75—7.—. Zprávy z trhů západoevrop- ských nalezne čtenář v tržních zprávách obilních. O stavu a postupu uherské sklizně oznamuje „Pesten Ll.“: Sklizeň jest u nás v celé zemi v plném proudu.
Pesten ll
28 article
Dočasné počasí jest přiznivo; není nikde přehnaně horké a místy dochází ke krátkým dešťům, takže úro dobře se darí. Možno se tudíž naditi dobré jakosti O velikosti sklizně neize dnes ještě činiti úsudku, vý- sledek v tom směru jest v různých krajích různý možno říci, že úřadní odhad, ohlašující 34.7 mill. pšenice, jest celkem pravdě blízek. Sklizeň celken patří k slabším, jest ale co do pšenice asi o 2 miil q vyšší sklizně r. 1901, která byla nejvyšší posledníeh let. Z ciziny docházejí zprávy příznivé, zvláště plat to o Francii a Anglii, naproti tomu jest jasno že rumunská a jihoruská sklizeň budou slaby Zprávy americké se rozcházejí, pozoruhodno všal jest, že tam ceny lhůtní v posledních dnech stoupiv Německo-rakouská obchodní smlouva. Z Berlina se oznamuje: O stavu vyjednávání o obchodní smlouvě s Rakouskem se úřadně poznamenává, že se možne stěží záhy nadíti nějakého výsledku. Pravděpodobně uplyne několik měsíců, než dojde k druhé porado s rakouskými delegáty, neboť vzájemné návrhy vyžadují nová šetření v obou inter- essovaných státech. Možno se tudíž nadít výsledku po delší teprve době. Lhůta pro počátek plat- nosti nových smluv jest tedy ještě neznáma. — Ovšem Německo rozumně snaží se dosíci předem dohody s Ruskem a ostatními sousedy Rakouska, aby mohio Rakousku své podmínky více méně diktovati. Roz- vrácenost politických poměrů této říše jest Německu v tomto směru mocnou oporou. Ale důsledky hospo- dářského regimu p. dra. Körbra! Obětuje vše, jen aby nemusil učiniti po právu neněmeckým národůml Pražské firmy granátového zboží a praze pir- covního zákona. Obchodní komora pražská obrátila se v důležitě záležitosti na ministerstvo linanci. Jde o tuto záležitost: Pražští výrobci granátového zboži jsou krutě dotčeni dosavadní praxl puncovního zákona.
Körbr Francie Anglie Berlín Rakousko Německo Rusko
29 article
Jsou totiž nucení odmítati značné objed- návky lirem londýnských, pařížských německých i z Orientu, pakliže objednavaleté žádají, aby užito bylo k výrobě zlata 8, 9, 10 neb 12karatového, poněvadž čl. 5. ministerského nařízení ze dne 30. listopadu 1866 připouští i pro vývoz na nejméně jen zlato 13karatové a poněvadž zdejší c. k. puncovní úřad na základě tohoto nařízení zhotovování zlatého zboží, méně než 13karatového — i pro vý- voz — zásadně zakazuje a trestá. To jest ovšem pro naši výrobu granátového zboží neobyčejně nepřízniv a ohrožuje přímo její další existenci, poněvadz cizo- zemští odběratelé dnes po většině žádají loto zboží.
Orient
30 article
zasazené ve zlatě méně než 13karatovém. Ba možno říci, že právě zmíněný zákaz použití levnějšího zlat pro vývoz zboží granátového přivodilo spolu úpadek tohoto, dříve tak znamenitě prospivajícího a obecně proslulého odvětví výrobního. Poněvadž totiž zkuše- nost průběhem doby ukázala, že exportované graná- tové zboží dražšího zlata nesnese a poněvadž levněj- šího zlata (mezi 8 a 13 karaty) pro vývoz nesmělo býti použito, byly zdejší výrobci nuceni, pro vývoz užívati tak zvaného zlata nového, čímž ovšem pověsí a odbyt tohoto výrobku značně utrpěly. Následkem stížení vývozu nastala nadvýroba zboží granátového v tuzemsku a spolu s ní — ve snaze po zvětšení od- bytu zlevnění zboží — i značné zhoršení jakosti zboží zejmena hmoty, do které granáty zasazeny jsou; vším tím na konec poklesla značně důvěra k tomuto zbož i u domácích konsumentů a zboží samo upadlo v ne- vážnost. Proto nutno považovati zmíněný zákazz jednu z hlavních příčin žalostného stavu výroby gra- nátového zboží, která by jinak u nás měla přiznivé podmínky rozvoje. Ze zboží kdysi tak oblíbeného a hie daného stalo se dnes bezmála zboží galanterní. Kdyby však export tohoto zboží v levnějším zlatě zasazeného byl umožněn, nepochybně by nastalo ihned valné zlepšení nepříznivého stavu nynějšího a v dohlední době by náš průmysi granátový pravděpodobně stá zase na té výši, na které ve století právě minulém se nalezal. Komora proto snažně se dovolává změny dosavadní praxe zákona puncovního. Ve věci té dlužno především k tomu poukázati, že puncovní zákon sám vyslovuje pouze, že věci pro vývoz určené mohou býti výjimečně od puncování osvobozeny, aniž by vůbec předpisoval, že i tyto vyvážené věci musí míti obsah drahokovů v § 20. ustanovený a i dle zákona
31 title
62.895
33 article
§ 33) jen pro tuzemský obchod platný. Toto obmezení
34 article
vývozu přidáno bylo teprve ministerskými nařízením ze dne 80. listopadu 1866 (čl. 5.) bez ohledu na to, že puncovní zákon vztahuje se jen k ochraně kon- sumenta domácího, že tedy ingerence na zboží expor- tované je účelu zákona toho úplně cizí. Účelem kon- troly zboží zlatého a stříbrného, s ohledem na obsah drahých kovů, jest ochrana obecenstva před možným a snadno proveditelným zkracováním. Jen tento zá- kladní princip je vůdčí idcou zákona puncovního a jen na základě tohoto principu smí býti zákon puncovní vykládán. Neboť zajisté ani ohledy fiskální ani snaha po mentorování výroby zlatnické ani jakékoli jiné ohledy hospodářské nebo policejní nebyly účelem zá- kona puncovního. A jest ovšem nepochybno, že ochra- na nahoře zmíněná může se zákonem jen pro tuzemsko platným poskytnouti jen obyvatelstvu tuzemskému, nikoli tedy obyvatelstvu mimo tento stát zijícímu. To plyne jasně již z věci samé a neméně jasně i ze zá- kona samého. Nemůže přec býti věcí státu, poskylovati obecenstvu v cizině ochrany dokonce snad větší, nežli mu poskytují jeho vlastní zákony. Tím, že zboží pro vývoz určené od kontroly co do obsahu drahokovu se osvobodí, není zájem obecenstva tuzemského nijak ohrožen; ovšem musí vyvezené zboží, kdyby bylo do tuzemska zpět dovezeno, podléhati kontrole puncovní, aby zamezeno bylo poškození obecenstva. Této kon- trole podléhá ovšem vrácené zboží dle § 30. zák. Z těchto zcela správných momentů žádá komora změ- nu nařízení k zákonu puncovnímu v uvedeném směru.
35 article
Akce tato zasluhuje plné podpory české veřejnosti. Sousiřeďování dalmntských společností doprav- ních. Jak se nám z informované strany oznamuje, činí projekt, soustřediti veškery dalmatské dopravní námořní podniky v jednu společnost, jak na něm pra- cuje Lublaňská úvěrní banka, utěšené pokroky. Projekt předložen již příslušným úřadům a schválen, protože plně vyhovuje hospodářským poměrům Dalmacie. Fi- nanční program, na němž projekt vybudován, vypra- cován zkušeným odborníkem. Co do splynutí panuje mezi dalmatskými rejdaři jednota a také otázka oce- nění prostředků dopravních, která působila určité ob- tíže, bude příznivě rozřešena. Růzé zprávy. Uhelný vývoz hornosjez- ský do Rakouska stoupl v červnu podstatně. — Výroční zpráva amerického trustu doprav- ního vykazuje čistý zisk 1.8 mill. doll. — Německý svaz selský vyzval následkem boykotu 22 ham- burských pivovarů tamním dělnictvem veškery německé pivovary, aby nedodávaly žádného piva do Hamburku. — Iron Monger oznamuje z amerického trhu železářského: Trh chabější než v minulém létě. Surové železo znamenáno po názoru listu příliš vysoko a sice nejméně o 3, desky a stavební materiál o 6—10 doll. za 1 t. Trh upevní se až dosaženo bude spolehlivého stavu cenového. Vinařský spolek království českého odkládá svou na tuto neděli (10. července 1904) do Troje ustano- venou valnou hromadu na neurčito Banky, záložny a spořitelny. Městská spolitelna v Hov. Benátkách vykazuje za červen vkladů 24.742 K, výplat 17.958 K. Trhy poněžní. Pražská bursa.
Monger Dalmacie Rakousko Hamburk Trója Benátky úvěrní banka
36 article
V Praze, 7. července. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při čilejším obchodě jednána na dnešní burse úno- rová a dubnová renta za K 100.121/2, zlatá rakonská renta za K 118.671/, rakouská investiční renta za K 91.071/2. Dále placeny akcie Podolské cementárny za K 170.— a akcie strojírny Daňkovy za K 331.—. Jinak podáváno za akcie Živnostenské banky K 249.50, české banky »Union« K 244.— peníze. Ostatní papiry zůstaly nepovšimnuty. Officiální záznamy zněji Zástavní listy české hyp. banky 59% Základní úpisy české zem. banky 4% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 0 , , , » » » (v K) 40 Mel. úpisy » » » (ve zl.) 40 „ » » » (v K) 40% Žel. „ » „ Dlužní úpisy České prům. banky 412 Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 % Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 . „ , hal. zem. banky 4 1, Kom. dl. úpisy » .» Železnič. , , ,, Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41,0 „ „ Rak.uherské banky 4 % „ „ Dolnorak. byp. ústavu 4 0 » 34/29 Kom. dl. úp. » „ 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 30 Únorová spol. renla (v pap.) 4 294 (ve stř.) 4.2e Dubnová »» (v pap) 490 Kvělnová . , Červencová spol. renta (ve stř.) 49% Rakouská zlatá renta . . . . 4% » korunová renta . . 49%. » investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslova banka . . . Česká zajišťovací banka . .. Haličská akc. hypoteční banka . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . .» Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní . .
Mel Daňkův Rustonův Praha Rakousko Zala Hradec Králové živnostenský banka český banka Český průmyslový Hal Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslov banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka Český báňský společnost 4 1 e Dubnová Kvělnová
37 article
Český pivovar v Č. Budě jovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . .. Poldina hut Pražská železářská společnost» První česká raf. v Modřanech, » tov. orient. cukrov. x. Z Vídně, 8. července. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Po přerušení, které bylo způsobeno v příznivých disposicích prodeji, podnikanými ke zji- štění zisku, setrvala bursa v zdrželivosti a to tim více, že z míst zahraničních oznámena nálada cha- bější. Přes to však bylo smýšlení dosti pevné, k čemuž přispélo značně zotavení, jehož dosáhly laké papíry železářské, po včerejší chabosti. Zvlášíě al- pinky, jakož i pražské železářské dosáhly větší reprisy. Tež buštěhradské lit. B. a paroplavební opětně zdražily. Pevnost těchto hodnot působila na celkové smýšlení příznivě. Renty a ostatní hodnoty ukládací pevny. 30 priority jižní dráhy dosähly na vyšší záznamy pařížské za čilejších obratů značně zisku. Devisy a valuty nepatrňé změněny. Na trhu eskomptním nezměněno 21/4 procenla. x. Z Vídně, 8. července. (Tellgrm. » Nár. Listů«.) (Večerní bursa.) Kreditky 642. -, po —.—, — uherské kreditky 749.—, anglobanka 280.—, bankovní jednota 513.—, unionka 517.—, lánderbanka 427..50, státní dr. 637.25, —.—, jižní dráha 81.50, pol. dr. 422.—, severozápadní dráha 414.—, turecké ta bákové 348.—, rýmavsko muráňské 492.75, alpinky 427..50, květnová renta 99.50, uherská korunová 97.15, turecké losy 129.—, marký za hotové 117..37, ultimo —.— Smýšlení pevně. x. Z Vídně, 8. července. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198 5212, 198.771/2, Amsterodam na delší lhůty —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší ih. —.—. —.— Německo šeka krátké lh. za 100 mk. 117.321/2, 117.521/2, Německo na
Poldin Č . Buda Modřany Vídeň Amsterodam Brusel Německo železářský společnost
39 article
Peníze 105.— 100 60 95 30 102 25 104.—
30
40 article
100 1u 94.30 101 . 25 99.60 99 6 100.10 99 6 100.10 99.6 100.10 99.60 100.10 100.75 101. 75 100.50 99 50 99.30 100.30 99.40 100.40 101 4 102.— 99.50 10025 101.25 102 25 99. 70 98.60 99.40 98.75 99. 75 101.70 102 20 99.— 100.— 100.40 101.40 99.8U 100.80 93. 75 94.25 99.70 100.70 93 90 94.90 99 80 100 80 81 65 82.65 100 05 100 20 100. 05 100.20 99.5 99 70 99 45 99. 65 18.80 118.60 99.35 99 55 91.02 91.15 244. — 245.— 412.— 414.— 344.— 350.— 567.— 587.— 1628 251.50 333.— 1274 530.— 335.— 171.— 358.— 2175
42 article
1619 249.50 330.— 1264 520.- 315.— 169-
43 article
2165 224.-