1
masthead
9. července 19
5
article
lím účelem, aby mimo vyučovací dobu vypo-
máhal při obtizich v mluvení, s žáky dle potřeby
opakoval, řídíl jejich konversaci a přispíval také
při jejich výchově.
4. V jízdecké a dělostřelecké kadetní škole
* Traiskirchenu soustředí se chovanci s uher-
ským státním příslušenstvím kromě chovanců
chorvatských dle ročníků do zvláštního oddělení
ve třídách pobočních, do kterého vřaděni mehou
býti také jiní chovanci, znalí uherské řeči, přojí-li
si toho. V oddělení tom předměty, označenév
příloze 1. a 2., přodnášeti se mají uhersky, po
případě různými jazyky.
5. Kdyby pro nedostatek dostatečného po-
čtu žactva nemohla se zříditi pobočná třída.
tvoří naznačení chovanci zvláštní skupinu jen
při vyučování náboženství a uherské řeči.
Všichni chovanci ročníku, kteří nenáležejí k tét
poboční třídě, nebo skupině, rozdělí se ve dva
oddíly a sice na jezdecké kadetní škole v če-
ský a polský a na dělostřelecké kadetní škole
v Traiskirchenu v uherské a chorvat-
ské, při čemž má se při tom všemožně dbáti
volby chovanců neb jejich mateřské řeči. Této
dbáti se má také na jiných školách, na nichž
vyučuje se více, nežli jedné řeči, při třídění ve
skupiny dle příl. č. 2.
6. O zkušenostech s novým vyučovacím plá-
nem má se v příštích 4 létech referovati ve vý-
ročních zprávách a činiti částečně i návrhy.
7. Přehledy o rozdělení učebné látky, učební
účely a počet hodin zasílají se ústavům současně
Ryt. Pitreich v.r
Terstské demonstrace.
Z Terstu, 8. července. (C.-B.) Včera večer
udály se zde pro události na inšprucké univer-
sitě protiněmecké projevy. Policie a četnictvo
zamezily výtržnosti a obnovily pořádek z
hodinu.
Ryt
Traiskirchen
Terst
6
article
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 8. července. (C.-B.) V poslanecké
sněmovně referent finančního výboru posl. Kam-
merer předložil zprávy o úpravě platu sněmov-
ního personálu a levnější soli pro dobytek.
Sněmovna rokovala dále o rozpočtu.
Posl. Szederkenyi ve svém doslovu
narážeje na včerejší události ve sněmovně, žádal.
by se sněmovně předložil pamětní spis o Chor-
vatsku, jejž Banffy podal císaři, i spisy o išelské
klausuli. Potom polemisoval se včerejšími vý-
vody Tiszovými o vrchnostenských právech ko-
runních v otázce armádní řeči.
Po dalších doslovech poslanců Udvara
a Molnara prohlásil ministerský předseda hr.
Tisza, že národnímu programu lidové strany
pokud týká se národnostní otázky, nedělal nikdo
výtky. Hr. Apponyi má pravdu, že je pro ra-
kousko-uherskou říši a její mocné postavení ži-
votní otázkou, aby Uhry byly silny. On to také
vždy tvrdil.
Maďarský národ může žíti národní život
splniti své povolání jen ve velké mocné orga
nisaci, jež v politických konstellacích evropskýeh
jako činitel první třidy za všech okolností může za-
chovati své místo. Je smutnou pravdou, že
Uhry od mohačské bitvy nebyly nikdy dosti
silny, aby se mohly obejit a hájiti své zájmy
bez stálého spojence. Narážeje na Apponyovy
vývody o finanční otázce, pojednal o zahájeném
vyjednávání obchodních smluv a prohlásil, že
vláda byla si vědoma své zodpovědnosti, zavá-
dějíe vyjednávání, než sněmovna vyřídila zmoc-
ňovací předlohu. Avšak vláda nemohla zapome-
nouti, že musí nésti mimořádnou zodpovědnost.
Hr. Apponyi: Proč jste nedali projed-
nati v Uhrách aspoň celní tarif?
Posl
Udvar
Molnar
Uher
Apponyův
Pešť
Hradec
Uhry
poslanecký sněmovna
7
article
Min. předseda Tisza dovozuje, že by
bylo chybou, kdyby za nynějších poměrů, kdy
neví se, co se v Rakousku stane, bývaly se
vázaly ruce tímto celním tarifem a zřeknuto se
postupu dle měnících se poměrů, jak toho vy-
žaduje prospěch země. Je velkým bludem líčiti
věc tak, jako bychom měli pouze dvě cesty: bud
se projedná vyrovnání ústavně, anebo použije se
§ 14., t. j. až Uhry vyřídí předlohu, nabude
v Rakousku platnosti § 14.
Mohly by se tu uvésti silné důvody, ale
naproti těmto dvěma eventualitám je sto jiných
a naší úlohou bude za daných poměrů činiti,
co je v zájmu země. (Hlučná pochvala v pravo.)
Pokud týká se vojenských otázek, maj
volnější obsah a větší dosah, než všecko to.
zač by Apponyi 20 let bojoval. (Hlasy v levo:
Což jsou vojenské vymoženosti větší záslu-
hou?) . . . Řekl nejednou, že si neosobuje
nižádnou zásluhu. Hr. Apponyi zastupoval zu
své veřejné činnosti v oboru vojenských otázek
různá stanoviska.
Posl. Hock: Poskytuje vám ideje, jimiž
se živíte. (Hlučná pochvala a potlesk v levo.)
M.-p. Tisza: Poskytuje ideje a hlásá je
dále, ale nejsou pravé; neboť tyto dřímají ještě
někde v jeho mysli. (Veselost v pravo.) Řečník
žádá konečně za schválení rozpočtu. (Pochvala
a potlesk v pravo.)
Po Apponyově odpovědi na Tiszovy
vývody referát přijat v celku za základ zevrub-
ného rokování a všecky resoluční návrhy oppo-
siční propadly.
Předseda dal přečíst ještě návrh liberáln
strany, že po čas projednávání civilní li sty
sněmovní schůze prodlouží se zas o hodinu.
O návrhu tom bude se hlasovati z ejtra.
Schůze skončena o 2.15 hod. odpol.
Z Pošti, 8. července. (C.-B.) Na kone
s chůze rozpředla se debata o jednacím řádu
o tom, má-li se projednávati nejprve první hlava
rozpočtu nebo předloha o civilní listě.
Tisza
Apponyi
Posl
Hock
Apponyův
Rakousko
Uhry
Hradec
Pošť
8
article
Debaty zúčastnili se poslanci Lengye
a Ratkay, předseda a ministerský předseda,
již trvali na tom, že sněmovní práce dovoluje
jednati současně o dvou spolu souvislých před-
lohách.
Z Pešti, 8. července. (C.-B.) Hr. Alber
Apponyi učiní v příčině civilní listy v po-
slanecké sněmovně resoluční návrh: »Jelikož
schválení nákladu na dvůr znamenalo by sou-
hlas s nynějšími poměry ve dvorní správěa
s ni souvisícími zjevy, které v ohledu státo-
právním, hospodářském a politickém jsou osud-
nými, usnáší se sněmovna, by se předloha sňala
s jednacího pořadu a J. V. se podala adresa,
obsahující požadavek státoprávní samostatnosti,
důstojnosti uherského království a zákonných
přání národa oři správě dvora a s ní souvisícíeh
poměrů.«
V adrese má se otevřeně žádati, by tyto
požadavky byly splněny. Sněmovna má k vy-
hotovení adresy zvoliti 15členný výbor. Reso-
luční návrh podepsán jest hr. Apponyiem a 12
jeho přívrženci.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 8. července. (C.-B.) V doln
sněmovně prohlásil ministr vojenství na dolaz,
zdali z Afriky zavezená tak zvaná epizootie
lymphangili objevila se u vojenských koní,
že na různých stanicích onemocněli 394
koně, z nichž 254 pošli a 32 se uzdravili,
kdežto 108 se jich ošetřuje. Prodej vojenských
koní obecenstvu byl po posledně se vyskytnuvším
případu na 6 měsíců zakázán.
Lengy
Ratkay
Alber Apponyi
Pešť
Hradec
Reso
Londýn
Afrika
9
article
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 8. července. (C.-B.) Sněmovna
přijala jednohlasně úvěr na zřízení stolice pro
fysiku na pařížské universitě, jež bude propůjčena
prof. Curieovi.
Poslanec Montebel!o rád by učinil do-
taz po lékařském vyšetření majora Cnigneta a žádá
by se o tom rokovalo v ponděli.
Ministerský předseda Combes žádá, by
se dotaz odročil, až se bude jednat o dotazech
dosud předložených.
Odročení usneseno 282 proti 269 hlasům
Poslanec F. Buisson navrhl, aby zrušily
se řeholní školy francouzské v cizině a osadách
a v stručném odůvodnění prohlásil, že sutana je
znamením poroby, proti čemuž pravice prudee
protestovala, tak že předseda pro hluk schůz
přerušil.
Když byla zase obnovena, přikázán Buisso
nův návrh výboru.
Z Paříže, 8. července. (C.-B.) Ve dnešní
schůzi poslanecké sněmovny podával poslanec
Colin zprávu o vyšetřování úplatkové afféry
kartuziánské.
profesor
Curieův
Montebel
Cnignet
F Buisson
Colin zpráva
Paříž
poslanecký sněmovna
10
article
Uzavření řeholních škol.
Z Paříže, 8. července. (C.-B.) Úřadní no
viny uveřejní pozejtřku nařízení o uzavření ře
holních škol. Zákona, jímž se zrušuje řeholn
vyučování, má se použiti bez meškání v obcích
kde jsou zřízeny místo řeholních školy světské
Loubet u Waldeck-Rousseaua.
Z Paříže, 8. července. (C. B.) Presiden
Loubet byl včera odpoledne návštěvou u Waldeck-
Rousseau a bavil se s ním delší dobu. Waldeek
Rousseau, jenž se pozdravuje, odebere se zejíra
do Corbeilu.
Z Bavorska.
Z Mnichova, 8. července. (C B.) Dle » Hoí-
mannovy korrespondence« afféra ministra vo
jenství a dra. Pichlera srovnána zakročením
vlády.
Z demokratického konvenlu.
Ze St. Louisu, 8. července. (C.-B.) Odbor
národního konventu demokratického pro před-
chozí poradu o demokratickém programu v jeho
finanění části rozhodl se zachovati z latou
měnu v dosavadním způsobu.
Hlasování o menšinské zprávě stran jmeno
vání delegátů prozradilo sílu různých skupin.
Zpráva doporučená Bryanem pro
padla 697 proti 301 hlasu.
(II.) V hlavní zprávě odborové dopo-
ručuje se zachovati dosavadní měnu, brzké do-
stavení panamského průplavu, žádá rázem pro-
vedení antitrustových zákonů a přimlouvá se z
politiku sotevřených dveří« ve východní Asii.
Výbor zamíll dnes odborový návrh a usnes
se 36 proti 15 hlasům, aby se otázka měny
vůbec vyloučila.
Rousseau
Waldeek Rousseau
Pichler
Paříž
Loubet u Waldeck
Waldeck
Bavorsko
Mnichov
St . Louis
Asie
11
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Uherští továrníci proti rakouským.
Z Pešti, 8. července. (C.-B.) Svaz uher
ských továrníků podal vládě objemný pamětn
spis, v němž staví se naproti požadavkům ústřed
ního spolku rakouských průmyslníků, aby
úmluvy o účastenstvi uherského průmyslu př
vojenských dodávkách byly změněny ve pro-
spěch průmyslu rakouského.
Rusko-německé obchodní smlouvy.
R. Z Kolína n. Rýnem, 8 července. »Kö
nische Zig.« oznamuje v přičiné německo-
ruských smluv obchodních, že situace
způsobená vypuknutím války, přispěje k větší
ochotě Ruska dosíci s Německem dohody. Po
několik již neděl vyjednává se o hlavních spor-
ných věcech, pravdě podobně též o cle obilnin
a z dobytka. Jakkoli nelze říci, že již v nej
bližší době bude smlouva podepsána, je přece
jisto, že vyjednávání bude míti posi t i v n
výsledek.
Úlevy pro ruský vývoz bavlněných a vlněných
tovarů.
Z Petrohradu, 8. července. (C.-B.) Dle
sbírky zákonů vrací se nyní při vývozu bavlně
ných a vlněných tovarů clo do amurského ob
vodu z cizích materiálií, použitých k výrobě jich
Francouzské finance.
Z Paříže, 8. července. (C.-B.) Příjmy státn
z nepřímých daní stouply v červnu t. r. oprot
rozpočtu o 25 mill. fr. a proti příjmům června
loňského o 171, mill. fr.
Bezcelný dovoz tunisského obilí do Francie.
Z Paříže, 8. července. (C.-B.) Parlamen
přijal osnovu zákona, který dovoluje bezcelný
dovoz obilí z Tunisu v tom případu, zatíží-li se
cizozemské obilí při dovozu do Tunisu cly plat
nými ve Francii.
Zig
Pešť
Kolín
Rýn
Rusko
Německo
Petrohrad
Paříž
Francie
Tunis
12
article
st. Z Pešti, 8. července. (Zvi. tlgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 55.000 metr. cente
pšenice o 10 h dráž. Platila: pšenice tisská
81 kg K 9.524, 78.3 kg K 9.30, nová na čer-
venec 80 kg K 9.25, sarvaská 80 kg K 9 60.
stolno-bělehradská 78 kg K 9.30, 76.5 kg
9.—, peštská 85 kg K 9.40, 78.5 kg K 7.221.
tolenská 76.2 kg K 8.15, marošská 76 kg k
9.—, banátská 77.2 kg K 8.98, bečkerecká
77.2 kg K 8.90, podunajská 75.5 kg K 8 65.
srbská 77 kg K 8.40; žito K 6.35 — 6 45
ječmen K 6.05; oves (+ 10 h) K 6.03
až K 6.20; kukuřice (+ 5 b) K 5.35 až
K 5.40.
Terminový obchod byl zprvu vze-
stupný, ke konci ochabl, protože cizina na vy-
soké záznamy americké neuspokojovala.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
909, žito na říjen K 6.73, oves na říjen
K 6.28, kukuřice na červenec K 5.34, na
srpen K 5.44, na květen 1905 K 5.73, ř ep ke
na srpen K 10.30.
Platil
Pešť
kg
65
6 45
13
article
Sádlo smluveno po K 62.—; jiné zboží
beze změny.
Parno.
Z Liverpoolu, 8. července. (Závěrek.) (4 hod-
10 min.) Obrat 8000 žoků. Z toho na spekulace
vývoz — ž. Middling loco 0.—. Americké dodávky
na červenec 6.28. 0.—, na červenec-srpen 6.20, 0.—
na srpen-září 6.—, U.—, na září- říjen 5.53, 0.—
na říjen-listopad 5.33, 0.—, na listopad-prosinec 5.29
0.—, na prosinecileden 5.26, na leden-ůnor 5.25, na
únorbřezen 5 25, 0.—, na březen-duben 5.25, 0.—
Smýšlení pro blízké termíny napjaté, pro dalš
ustálené.
Z Nového Yorku, 8. července. (Zvl
telegr. »Nár. L.«) Plodinevá a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse sotva stálé. Znamenala: pše-
nice na červenec 105—, na září 88 1/s,
kukuřice na září 54.50, cukr (Fair
Muscovados.) 31/16, bavlna 11.25. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
nepravidelné.
Těžba a odbyt hnědého uhlí českého
v roce 1903.
Rozvoj dnešních kritických poměrů v pánv
hnědouhelné soustřeďuje na sebe zvýšený zájem
široké veřejnosti a nebude od místa, k vdli infor-
maci poukázati na poměry těžební a odbytně v roce
1903, jak jsou vylíčeny ve vydané právě statistice
dráhy ústecko-teplické za rok minulý. Těžba ublí
v pánvi hněhouhelné v posledních 20 letech vzrostla
úžasně vlivem rozvoje průmyslového a znamenité
výhřevnosti hnědého uhli českého, jež při nejlepšíeh
známkách revíru brušsko-oseckého nezadá výhřev-
nosti dobrého uhlí černého. V roce 1883 obnášela
výroba hnědého uhlí v pánvi severočeské 7,148. 130
tun a a stoupla do roku 1893 na 13.494.460 tuna
do roku 1903 na 18,301.641 tun. Porovnejme jedno-
tlivé ctapy v tomto rychlém rozvoji s ohledem na
počet hornictva a na peněžní hodnotu produkce
počet hodnota
Sádlo
Liverpool
Nový York
15
article
v ceně dělnictva 1 a
1883 7,148.130 t. 19,887.466 K 15.581 28.0 h
1888 9,973.601 t. 25,485.190 K 18..907 25.0 h
1893 13,494.460 t. 47.467.244 K 26.089 35.0 h
1898 17.250.516 t. 57.550.554 K 30.837 33.5 h
1903 18,301.641 t. 74,241.687 K 35 388 40.5 h
Kdežto téžba uhelná stoupla v posledních 20
létech o 156 proc., zvýšila se její peněžní hodnota
o 273 proc. a pracovních sil přibylo o 130 procent.
Nejlepšího zpeněžení dosáhla těžba hnědouhelná
v r. 1901, kdy hodnota její stoupla na 95,207.143 K
a průměrná cena za metr. cent na 52 haléřů. V r. 190
dostoupila produkce hnědouhelná číselně bodu kui
minačního. Z jednotlivých společností uhelnodolných
uvádíme tyto s podíly na těžbě:
tun
Mostecká společnost k dobývání uhlí 3,760.14
severočeská společnost uhlářská . . 1,820.230
589.959
»Victoria« a »Habsburg«. . . ..
doly Starkovy . . . . . . . .
538.86
těžařstvo »Austria« . . . . .
259.060
těžařstvo »Terezie« (Prinz »Eugen«)
204.539.
těžařstvo brunšvických dolů . ..
1,991.59
c. k. doly »Juliovy« a »Hedvičiny«.
760.32
duchcovsko-podmokelská dráha.
Victoria
Habsburg
Starkův
Terezia
Prinz
Eugen
Juliův
Hedvičin
Austria
16
article
509.845
»Saxonia« a »Maria Opferung« (asi)
145.000
»Valerie« . . . . . . . . ..
284.792
doly Grohmannovy. . . . . . .
203.53
doly knížete Claryho . . . . . .
114.76
důl »Eleonora« . . . . . . . .
96. 195-
a z dolů ostatních:
duchcovský spolek uhlářský . . .
674.855
těžařstvo »Britannie« . . . . ..
658.795
doly »Heřmann« a »Richard« . . .
525.519
vídeňský spolek uhtářský . . ..
373.345
doly br. Sylva-Tarouccy Voztitze . .
350.913
doly Schneiderovy . . . . . . .
199.138
těžařstvo florentinské . . . . ..
196.501
lěžařstvo »Saxonie« (Chabařovice).
191.584
140.627
Ricbard Hartmann. . . . . ..
doly kn. Lobkovice . . . . . .
135.489
»Dreiemnigkeit« . . . . . . ..
133.300
doly »Frauenlob« a »Prokop« . . .
127.560
doly pražské úvěrní banky »Karolina«
113.853
důl »Janův« (ryt. Nebeský).
109.902
důl »Antonie Fortuna« (L Machalický)
190 826
pražská železářská společnost
73.369
Živnostenská banka a spol. (» Rudolf«)
atd.
Volili jsme seskupení dolů dle skupin prode
ních, tak že firma Petschak zahrnuje prodejem těžbu
napřed jmenovaných dolů ve výši
7,172.803 tun
4,106.072
7,022.766
Opferung
Valerius
Grohmannův
Eleonora
Richard
Taroucca Voztitz
Schneiderův
Saxonie
Ricbard Hartmann
Lobkovic
Prokop
Janův
Nebeský
Fortuna
Rudolf
Britannia
Chabařovice
spolek uhtářský
úvěrní banka
Karolina
L Machalický
73.369 živnostenský banka a společenský
Petschak
17
article
firma Weinmannova . . . .
ostatní doly dohromady
v celku
18,301.641 tun
lak že obě první velké skupiny prodejní soustře ďuj
ve svých rukou 11,278.875 tun čili 62 proc. V čí-
slicích těchto zabrnuto také uhlí pro vlastní potřebu
a lokální prodej jednotlivých dolů a konečně množ
ství na haldu vyvezené. Podíly jednotlivých skupin
neshodují se s kontingenty v bývalé konvenci, ježto
tato obmezovala se výbradně na doly pánve od Ústn
až k Chomutovu, hořejší údaje obsahují k tomu ještě
doly v pánvi falknovsko loketské. Uvedeným pomě-
rem s dostatek prokázána převaha obou velko-
firem ústeckých v prodeji hnědého uhli, jež tak sbea-
ohledně těží z dnešní kritické situace za zmíněnými
již účely monopolisačními.
Z úhrnné těžby vypadá v roce 1903 na odby
14,897.811 proti 14.818.555 tanám v roce 1902, takže
odbyt sám stoupl o 79.256 tun.
Weinmannův
Chomutov
18
article
Odbytné poměry, o nichž se statistika obšírněj
nezmiňuje, byly v roce 1903 velmi obtížné. Pr
zvýšenou produkci ubelnou nebylo při ztenčené spo-
třebě vlastně místa a její umístění vyžadovalo obět
na cenách, jež šly zejmena při hromadných prode-
jích labských tak daleko, že přivodily více měně
znehodnocení uhlí českého u labských konsumentů-
Tak vyhazovalo se následkem řádění dvou firem
ústeckých, Weinmanna a Petschka v plném slova
smyslu české hnědé uhlí. V tuzemsku samot
ném pod tíží hospodářské krise a při tuhé soutěži
uhlí kamenného odbyt hnědého uhlí českého v roce
1903 klesl, v Německu pak z přrozených odby
liští vytlačováno uhlí české kamenným uhlím a ze-
jmena hnědouhelnými brikelami důsledně se znaě
ným úspěchem. Úbytek nýzozu ubelného do Něme
cka v roce 1903, jaký se jeví v dopravě dráhou do
Saska, Bavorska, severního i jižního Německa vy-
rovnán, abychom tak řekli, uměle zvýšeným vý-
vozem labským, kde uhlí odběralelům za každou
cenu vnucováno. Zvýšenému vývozu labskému na-
pomáhaly nezvykle nízké sazby lodní, jež se v roee
1903 v platnosti udržely.
Z celé těžby roku 1903 zůstalo
v tuzemsku. . . 10,365.914 (10,411.096) tun = 579%
a šlo
do cizozemska . 7,935.727 (7,806.717) » = 439%
Význačným jest úbytek odbytu tuzem
ského, jenž po vyloučení lokálního prodeje, spo-
třeby dolů a ublí na baldu vyvezeného obnášel vr
1903 6,962.084 proti 7,011.838 tunám v roce 1902.
tedy o 49.754 tun méně. Všeobecné počitá se pro
případ dalšího vyllačování uhlí českého z Německu
s možností, rozštřiti konsum tuzemský, což by bylo
lze jen pronikavou revisí tarifů uhel-
ných našich dráh dosíci, pokud se lýče sestátněním
soukromých dráh v Čechách, resp. rozumnou do
hodou dolů.
Dle obvodu jednotlivých dráh rozdělil se odby
tuzemský v roce 1993 takto:
Weinmann
Petschek
Německo
Sasko
Bavorsko
Čechy
20
article
v obvodu
t u n
c. k. rak. stát. dráh 4,192.929 4.247.412 (— 54.482
priv. spol. stát. dráhy 639.312 642.395 (—— 3.083
české dráhy severní 611.822 634 487 (—— 22.665
dráhy severozápadní 636.038 622.441 +- 13.59
» jižní. . . . 34.171 35.902 (— 1.731
Vedle českého uhlí kamenného soutěží české uhl
zvláště se slezským (severní, severozápadní a priv
státní dráha), dále s uhlím uherským v jižních ob-
vodech státních dráh a na dráze jižní. Vývo
hnědouhelný v r. 1903 v úhrnné výši 7,935.697
rozdělil se na jednotlivé obvody odbytné takto:
21
article
vyvezeno
do obvodu
saských dráh
bavorských dráh
pruských a privát-
ních v severním
Německu
jiho - německých
švýcarských
italských dráh
dráhou tedy v
celku . .
od toho množství
přeložené v Ně-
mecku z lodí
Německo
22
title
3197.489 3371.924 (— 17474
1.789911 1826.308 — 38. 39
790.495 825.490 (— 3495
24
article
22..420
5,800.015 6,052.405 (— 252.390
25
article
225.535 213.028 (+ 12.507
5,574.480 5,839 377 (— 264.89
vývozpodráze
vývoz po Labi 2,361.217 1,957.340 (+ 393 877
export v celku . . 7,935..697 7,806.717 (+ 128.980
Úbytek vývozu do Saska, páčící se na víc
jak 17.000 vagonů, dále úbytek vývozu do se ver-
ního Německa (34.995 tun) jeví se jako násle-
dek ohromné a vytrvalé konkurence německých bri-
ket hnědoubelných, jež za podpory všech činitelo
zabájily vyhlazovací boj proti uhlí českému; v roc
1902 ztratilo uhlí české v Sasku 80 149, v roce
1903 173.745 tun, tedy ve dvou posledních létech
254.894 tun, čili 25.000 vagonů. V Bavořích
jižním Německu podlehá hnědé uhlí české v soutěž
s uhlím rurským a sarským (Westfálsko) a obnáš
ztráta odbytu tohoto v roce 1902 76.397 tun v Ba-
vořích a 11.069 tun v jižním Německu v roce 1903
36.394 tun v Bavořích a 6256 tun v jižním Něme-
cku, v celku 112.791 tun v Bavořích, 17.325 tunv
jižním Německu, v celku 130.116 tun = 13.000
vagonů.
Naproti tomuto úbytku docílený vzrůst vývozu
labského musí býti posuzován střízlivě a záleží
dodávek celých uhelných lodí bez objednávky, umí
sťovaných na úkor ceny. S hospodářského sla
noviska nelze toto vyhazování černého paliva če-
ského, přivoděné postupem a zápasem Petsehek contra
Weinmann a Petschem cum Weinmann prot
samostatným dosud dolům dosti zavrhnouti.
ježto zpeněžení jeho naprosto neodpovídá jeho
faktické ceně.
Proto celkový vzrůst vývozu bnědoubelného
rok 1903 o 12.898 vagonů jest ceny více než pro-
blematické a budiž výstrahou, aby s ná
rodním jměním uhelným bylo hospo
dařeno střízlivějil
Weinmann
Petsch
Sasko
Německo
Bavory
Westfálsko
vagón
26
article
Z pražského trhu obilního. (Pův. zpr. „N. L.-
Trvalým horkým, suchým počasím dosavadním utrpě
nejvíce oves; do stavu jeho přicházejí z celého krá-
lovství značné stesky. Z důvodu toho soustřeďoval
se obchod večerejší bursy pražské na oves. Držitele
ovsa nejlepší jakosti nabízejí ho jen velmi málo
žádali zaň z Prahy více než K 6.80, obchodní oves
prodán z Bubenče za 6.75. Nabídka sestávala zvláště
z dvouletého ovsa, který prodán ale za 6.60 až 6.65
Stoupnutí cenové činí tedy 15—20 hal. oprol
úterku. Smýšlení jest pevně vzestupné. Obchody
s pšenici byly velmi malé, vlastníci stanovili ceny
o 10—15 hal. vyšší, nemohli jich ale snadno dosíc
Úřadní záznam nezměněn. Ceny žita nezměněny
smýšlení se neupevnilo, vlastníci jsou však nálady
důvěřivé, nespěchají s prodeji, protože jest při dneš-
ním nízkém stavu cenovém pokles téměř vyloučen
Za řepku placeno 10.75 až 11.— K. Mák uhájil pevné
své ceny při sotva dostatečné nabidce. Z Pešti ozna-
mují se zvýšené kursy
Opětný vzestup cen obilí. Ze všech trhů obilních
docházejí zprávy o vzestupu cen. Podnětem jeho jsou
nepříznivé celkem zprávy z hlavních zemí obilí vy
vážejících, speciálně pak ze Spojených států severo
amerických, kde prý utrpěly ozimy značně mokrem.
mák
Praha
Bubeneč
Pešť
spojený stát
27
article
O vývoji na pražském trhu mluvíme na jiném
místě. Na peštské burse stoupla pšenice na říjen
z 8.93—8.94 ze dne 7. t. m. na 9.09—9.10 dne 8. t. m.
žito na říjen z 6.60—6.61 na 6.69—6.70, oves na
říjen z 6.18—6.19 na 6.27—6.28. Na vídeňském
trhu stoupla pšenice tisská z 9.50—10.10 na 9.60 az
10.10, banátská z 9.05—9.50 na 9.15—9.60, slovácká
z 8.90—9.30 na 9.— až 9.40, žito slovácké z 6.70
až 6.95 na 6.75—7.—. Zprávy z trhů západoevrop-
ských nalezne čtenář v tržních zprávách obilních.
O stavu a postupu uherské sklizně oznamuje „Pesten
Ll.“: Sklizeň jest u nás v celé zemi v plném proudu.
Pesten ll
28
article
Dočasné počasí jest přiznivo; není nikde přehnaně
horké a místy dochází ke krátkým dešťům, takže úro
dobře se darí. Možno se tudíž naditi dobré jakosti
O velikosti sklizně neize dnes ještě činiti úsudku, vý-
sledek v tom směru jest v různých krajích různý
možno říci, že úřadní odhad, ohlašující 34.7 mill.
pšenice, jest celkem pravdě blízek. Sklizeň celken
patří k slabším, jest ale co do pšenice asi o 2 miil
q vyšší sklizně r. 1901, která byla nejvyšší posledníeh
let. Z ciziny docházejí zprávy příznivé, zvláště plat
to o Francii a Anglii, naproti tomu jest jasno
že rumunská a jihoruská sklizeň budou slaby
Zprávy americké se rozcházejí, pozoruhodno všal
jest, že tam ceny lhůtní v posledních dnech stoupiv
Německo-rakouská obchodní smlouva. Z Berlina
se oznamuje: O stavu vyjednávání o obchodní smlouvě
s Rakouskem se úřadně poznamenává, že se možne
stěží záhy nadíti nějakého výsledku. Pravděpodobně
uplyne několik měsíců, než dojde k druhé porado
s rakouskými delegáty, neboť vzájemné návrhy
vyžadují nová šetření v obou inter-
essovaných státech. Možno se tudíž nadít
výsledku po delší teprve době. Lhůta pro počátek plat-
nosti nových smluv jest tedy ještě neznáma. — Ovšem
Německo rozumně snaží se dosíci předem dohody
s Ruskem a ostatními sousedy Rakouska, aby mohio
Rakousku své podmínky více méně diktovati. Roz-
vrácenost politických poměrů této říše jest Německu
v tomto směru mocnou oporou. Ale důsledky hospo-
dářského regimu p. dra. Körbra! Obětuje vše, jen aby
nemusil učiniti po právu neněmeckým národůml
Pražské firmy granátového zboží a praze pir-
covního zákona. Obchodní komora pražská obrátila
se v důležitě záležitosti na ministerstvo linanci. Jde
o tuto záležitost: Pražští výrobci granátového zboži
jsou krutě dotčeni dosavadní praxl puncovního zákona.
Körbr
Francie
Anglie
Berlín
Rakousko
Německo
Rusko
29
article
Jsou totiž nucení odmítati značné objed-
návky lirem londýnských, pařížských
německých i z Orientu, pakliže objednavaleté
žádají, aby užito bylo k výrobě zlata 8, 9, 10 neb
12karatového, poněvadž čl. 5. ministerského nařízení
ze dne 30. listopadu 1866 připouští i pro vývoz na
nejméně jen zlato 13karatové a poněvadž zdejší c. k.
puncovní úřad na základě tohoto nařízení zhotovování
zlatého zboží, méně než 13karatového — i pro vý-
voz — zásadně zakazuje a trestá. To jest ovšem pro
naši výrobu granátového zboží neobyčejně nepřízniv
a ohrožuje přímo její další existenci, poněvadz cizo-
zemští odběratelé dnes po většině žádají loto zboží.
Orient
30
article
zasazené ve zlatě méně než 13karatovém. Ba možno
říci, že právě zmíněný zákaz použití levnějšího zlat
pro vývoz zboží granátového přivodilo spolu úpadek
tohoto, dříve tak znamenitě prospivajícího a obecně
proslulého odvětví výrobního. Poněvadž totiž zkuše-
nost průběhem doby ukázala, že exportované graná-
tové zboží dražšího zlata nesnese a poněvadž levněj-
šího zlata (mezi 8 a 13 karaty) pro vývoz nesmělo
býti použito, byly zdejší výrobci nuceni, pro vývoz
užívati tak zvaného zlata nového, čímž ovšem pověsí
a odbyt tohoto výrobku značně utrpěly. Následkem
stížení vývozu nastala nadvýroba zboží granátového
v tuzemsku a spolu s ní — ve snaze po zvětšení od-
bytu zlevnění zboží — i značné zhoršení jakosti zboží
zejmena hmoty, do které granáty zasazeny jsou; vším
tím na konec poklesla značně důvěra k tomuto zbož
i u domácích konsumentů a zboží samo upadlo v ne-
vážnost. Proto nutno považovati zmíněný zákazz
jednu z hlavních příčin žalostného stavu výroby gra-
nátového zboží, která by jinak u nás měla přiznivé
podmínky rozvoje. Ze zboží kdysi tak oblíbeného a hie
daného stalo se dnes bezmála zboží galanterní. Kdyby
však export tohoto zboží v levnějším zlatě zasazeného
byl umožněn, nepochybně by nastalo ihned valné
zlepšení nepříznivého stavu nynějšího a v dohlední
době by náš průmysi granátový pravděpodobně stá
zase na té výši, na které ve století právě minulém
se nalezal. Komora proto snažně se dovolává změny
dosavadní praxe zákona puncovního. Ve věci té dlužno
především k tomu poukázati, že puncovní zákon sám
vyslovuje pouze, že věci pro vývoz určené mohou
býti výjimečně od puncování osvobozeny, aniž by
vůbec předpisoval, že i tyto vyvážené věci musí míti
obsah drahokovů v § 20. ustanovený a i dle zákona
33
article
§ 33) jen pro tuzemský obchod platný. Toto obmezení
34
article
vývozu přidáno bylo teprve ministerskými nařízením
ze dne 80. listopadu 1866 (čl. 5.) bez ohledu na to,
že puncovní zákon vztahuje se jen k ochraně kon-
sumenta domácího, že tedy ingerence na zboží expor-
tované je účelu zákona toho úplně cizí. Účelem kon-
troly zboží zlatého a stříbrného, s ohledem na obsah
drahých kovů, jest ochrana obecenstva před možným
a snadno proveditelným zkracováním. Jen tento zá-
kladní princip je vůdčí idcou zákona puncovního a jen
na základě tohoto principu smí býti zákon puncovní
vykládán. Neboť zajisté ani ohledy fiskální ani snaha
po mentorování výroby zlatnické ani jakékoli jiné
ohledy hospodářské nebo policejní nebyly účelem zá-
kona puncovního. A jest ovšem nepochybno, že ochra-
na nahoře zmíněná může se zákonem jen pro tuzemsko
platným poskytnouti jen obyvatelstvu tuzemskému,
nikoli tedy obyvatelstvu mimo tento stát zijícímu. To
plyne jasně již z věci samé a neméně jasně i ze zá-
kona samého. Nemůže přec býti věcí státu, poskylovati
obecenstvu v cizině ochrany dokonce snad větší,
nežli mu poskytují jeho vlastní zákony. Tím, že zboží
pro vývoz určené od kontroly co do obsahu drahokovu
se osvobodí, není zájem obecenstva tuzemského nijak
ohrožen; ovšem musí vyvezené zboží, kdyby bylo do
tuzemska zpět dovezeno, podléhati kontrole puncovní,
aby zamezeno bylo poškození obecenstva. Této kon-
trole podléhá ovšem vrácené zboží dle § 30. zák.
Z těchto zcela správných momentů žádá komora změ-
nu nařízení k zákonu puncovnímu v uvedeném směru.
35
article
Akce tato zasluhuje plné podpory české veřejnosti.
Sousiřeďování dalmntských společností doprav-
ních. Jak se nám z informované strany oznamuje,
činí projekt, soustřediti veškery dalmatské dopravní
námořní podniky v jednu společnost, jak na něm pra-
cuje Lublaňská úvěrní banka, utěšené pokroky. Projekt
předložen již příslušným úřadům a schválen, protože
plně vyhovuje hospodářským poměrům Dalmacie. Fi-
nanční program, na němž projekt vybudován, vypra-
cován zkušeným odborníkem. Co do splynutí panuje
mezi dalmatskými rejdaři jednota a také otázka oce-
nění prostředků dopravních, která působila určité ob-
tíže, bude příznivě rozřešena.
Růzé zprávy. Uhelný vývoz hornosjez-
ský do Rakouska stoupl v červnu podstatně. —
Výroční zpráva amerického trustu doprav-
ního vykazuje čistý zisk 1.8 mill. doll. — Německý
svaz selský vyzval následkem boykotu 22 ham-
burských pivovarů tamním dělnictvem veškery
německé pivovary, aby nedodávaly žádného
piva do Hamburku. — Iron Monger oznamuje
z amerického trhu železářského: Trh
chabější než v minulém létě. Surové železo znamenáno
po názoru listu příliš vysoko a sice nejméně o 3, desky
a stavební materiál o 6—10 doll. za 1 t. Trh upevní se
až dosaženo bude spolehlivého stavu cenového.
Vinařský spolek království českého odkládá svou
na tuto neděli (10. července 1904) do Troje ustano-
venou valnou hromadu na neurčito
Banky, záložny a spořitelny.
Městská spolitelna v Hov. Benátkách vykazuje
za červen vkladů 24.742 K, výplat 17.958 K.
Trhy poněžní.
Pražská bursa.
Monger
Dalmacie
Rakousko
Hamburk
Trója
Benátky
úvěrní banka
36
article
V Praze, 7. července. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Při čilejším obchodě jednána na dnešní burse úno-
rová a dubnová renta za K 100.121/2, zlatá rakonská
renta za K 118.671/, rakouská investiční renta za
K 91.071/2. Dále placeny akcie Podolské cementárny
za K 170.— a akcie strojírny Daňkovy za K 331.—.
Jinak podáváno za akcie Živnostenské banky K 249.50,
české banky »Union« K 244.— peníze.
Ostatní papiry zůstaly nepovšimnuty.
Officiální záznamy zněji
Zástavní listy české hyp. banky 59%
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 0
, , , » » » (v K) 40
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 40
„ » » » (v K) 40%
Žel. „ » „
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 %
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 .
„ , hal. zem. banky 4 1,
Kom. dl. úpisy » .»
Železnič. , , ,,
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41,0
„ „ Rak.uherské banky 4 %
„ „ Dolnorak. byp. ústavu 4 0
» 34/29
Kom. dl. úp.
» „ 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 30
Únorová spol. renla (v pap.) 4 294
(ve stř.) 4.2e
Dubnová »»
(v pap) 490
Kvělnová . ,
Červencová spol. renta (ve stř.) 49%
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
» korunová renta . . 49%.
» investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslova banka . . .
Česká zajišťovací banka . ..
Haličská akc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .»
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . . .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní . .
Mel
Daňkův
Rustonův
Praha
Rakousko
Zala
Hradec Králové
živnostenský banka
český banka
Český průmyslový
Hal
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslov banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
Český báňský společnost
4 1
e Dubnová
Kvělnová
37
article
Český pivovar v Č. Budě jovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost»
První česká raf. v Modřanech,
» tov. orient. cukrov.
x. Z Vídně, 8. července. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Po přerušení, které bylo způsobeno
v příznivých disposicích prodeji, podnikanými ke zji-
štění zisku, setrvala bursa v zdrželivosti a to tim
více, že z míst zahraničních oznámena nálada cha-
bější. Přes to však bylo smýšlení dosti pevné,
k čemuž přispélo značně zotavení, jehož dosáhly laké
papíry železářské, po včerejší chabosti. Zvlášíě al-
pinky, jakož i pražské železářské dosáhly větší
reprisy. Tež buštěhradské lit. B. a paroplavební
opětně zdražily. Pevnost těchto hodnot působila na
celkové smýšlení příznivě. Renty a ostatní hodnoty
ukládací pevny. 30 priority jižní dráhy dosähly na
vyšší záznamy pařížské za čilejších obratů značně
zisku. Devisy a valuty nepatrňé změněny. Na trhu
eskomptním nezměněno 21/4 procenla.
x. Z Vídně, 8. července. (Tellgrm. » Nár. Listů«.)
(Večerní bursa.) Kreditky 642. -, po —.—, —
uherské kreditky 749.—, anglobanka 280.—, bankovní
jednota 513.—, unionka 517.—, lánderbanka 427..50,
státní dr. 637.25, —.—, jižní dráha 81.50, pol. dr.
422.—, severozápadní dráha 414.—, turecké ta bákové
348.—, rýmavsko muráňské 492.75, alpinky 427..50,
květnová renta 99.50, uherská korunová 97.15,
turecké losy 129.—, marký za hotové 117..37, ultimo
—.— Smýšlení pevně.
x. Z Vídně, 8. července. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198 5212,
198.771/2, Amsterodam na delší lhůty —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší ih. —.—. —.— Německo šeka
krátké lh. za 100 mk. 117.321/2, 117.521/2, Německo na
Poldin
Č . Buda
Modřany
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
železářský společnost
39
article
Peníze
105.—
100 60
95 30
102 25
104.—
30
40
article
100 1u
94.30
101 . 25
99.60
99 6
100.10
99 6
100.10
99.6
100.10
99.60
100.10
100.75
101. 75
100.50
99 50
99.30
100.30
99.40
100.40
101 4
102.—
99.50
10025
101.25
102 25
99. 70
98.60
99.40
98.75
99. 75
101.70 102 20
99.— 100.—
100.40 101.40
99.8U 100.80
93. 75
94.25
99.70 100.70
93 90 94.90
99 80 100 80
81 65
82.65
100 05 100 20
100. 05
100.20
99.5
99 70
99 45
99. 65
18.80
118.60
99.35
99 55
91.02
91.15
244. —
245.—
412.—
414.—
344.—
350.—
567.—
587.—
1628
251.50
333.—
1274
530.—
335.—
171.—
358.—
2175
42
article
1619
249.50
330.—
1264
520.-
315.—
169-