1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 7. července 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplaci se
v Praze v admínistrani
a měsíe
sa čtvrt lota . . . . S K —h
s dvojí donáškou
n nit tta . . . . 7 K c0 k
ve Blialkách;
na měsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštout
eí
Praha
Blialky
5
article
R k. . . 9Ka
R k. . . 9Ka
v dvojí zisilken
na měst
nnt . . . k S
6
article
Nový slavismus.
Nový slavismus.
Spor rusko-polský.
Není-li žádného ideového rozporu mezi
starým a novým slavismem, snad leží rozpor
ve způsobu, v cestách, jimiž chtěl starý a
chce nový slavismus uskutečnit svoje ideje?
Prvním úkolem nového slavismu jest
odstranění sporu rusko- pol-
skéh o.
»Spor rusko-polský je trnem v těle Slo
vanstva. Bez jednoho z obou těchto kmenů slo-
vanských byla by nemožná la zamýšlená nám
organisace slovanská na moderních
základech -- neboť znamenalo by to, ž
jeden nechce uznati práva na ná-
rodní samostatnost druhého.
Tak je třeba upraviti poměr Rusů k Polá-
kům. Ovšem ale Rusové laké musí nabýti pře
svědčení, že Poláci nechtějí nic víc, než
svobodný národní rozvoj, zrovna tak
jako Poláci musí dospěti ku přesvědčení, že
Proli přívalu germánskému jest je-
dinou spásou Poláků silné Rusko.
(Dr. K. Kramát)
»Každá všeslovanská akce dosud musila počítat
s tím, že na samém počátku narazí na r usko
polský spor. Aby nenarazila, nebyl
zkrátka žádná podnikána, z obavy pře
Iímto neblahým sporem, tolikráte již utichlým
tolikráte zas pobouřeným do nejkrajnější nená-
visli.« (»Den« 31. kvělna)
K ostranění sporu polsko-ruského ne
byla prý žádná akce podnikána!
Toto tvrzení neodpovídá historické pravdě
Již sjezd slovanský r. 1848 zabýval se
sporem polsko-ruským a v odstavci III. svého
programu stanovil:
Rus
Polák
K Kramát
Rusko
7
article
»Když by naše slovo mimo Rakousko uvážil
se mělo, vyslovili bychom se pro vyrovnán
rusko-polských sporů a pro osvobození
Slovanů zpod jařma tureckého, Mezi Rusy
Poláky jedná se hlavně o ste jn
oprávnění obou národností.
Má li toto právo místa, bude z toho bližší sroz
umění mezi oběma mohutnými národy samo sebou
Neehť světlo svobody, kleré nám ra
kouským Slovanům na dráze sjed-
nocení svití, laké Rusy a Poláky d
přístavu pokoje uvede. Kéž by zvlášt
ruský národ světlo svobody brzo ve své otčině
spatiil !e
Za shodu rusko-polskou přimlouval se
M. P. Pogodin dne 2. června 1867 na
slavnostech moskevských. Při téže slavnosti
pronesl dr. Fr. L. Rieger řeč, v níž doka
zoval nutnost odstranění sporu polsko
ruského. Srdečná slova jeho, bobužel, ne-
padla na půdu úrodnou, neboť pronesen
byla příliš brzo po událostech z r. 1863
rány na obou stranách zasazené ještě jitřily
O účinku řeči Riegrovy na čásť ruských
účastníků slavnosti praví pisatel »Pouti Slo
vanů do Ruska roku 1867«:
»Avšak nelze zatajiti k vůli pravdě historické
že značná část Rosův dávala na jevo svoí
nelibosl, která nabyla vysvětlení řečí knižet
Cerkaského.
Nedlouho po slavnostech moskevských
přimlouval se generál Rostisl av
Fadějev v »Birževých Vědomostech« ve
člancích nadepsaných »Úvahy o záležitostech
východní a slovanské« za upravení poměru
mezi Rusy a Poláky.
Mezi jiným pravil:
»Není možno vztýčiti praporu slo-
vanského bez přiznávání Poláků
naležitěho jim místa ve slovansk
rodi ně.
Čryři miliony ruských Poláků a dvá miliony
haličských, podněcovaných denně v nenávist
k Rusku, budou zdí mezi námi a zi-
padním Slovanstve m.« (»Generál Fadějev
o záležitostech východní a slovanské.« V Praze.
1870. V komisi knihkupectví dr. Grěgr a Ferd
Dattel.)
Rus
Polák
Pogodin
L Rieger
Riegrův
Rosův
Rostisl
Fadějev
Birževý
doktor
Grěgr
Rakousko
Francie
Rusko
Praha
Slovan
Slovanstve m
Ferd Dattel
8
article
Sporem rusko - polským zabývaly sei
sjezdy slovanských novinářů, z nichž ze
jměna prvý, konaný v Praze v červnu 1898
byl významným účastenstvím ruských a pol
ských žurnalistů a politiků. Na banketu slo
vanských novinářů pronesl významný přípitek
chefredaktor V. V. Komarov, v němž
pravil:
»Tam pod Grunvaldem ve společném boji naše
slovanská krev, krev polská, ruská a česká slíla s
v jeden pramen, ale sblížila nás tím na věky
neboť tam, kde lidé společně prolévají krev, tam
podle národní legendy rozkvětají pouze květy
které znamenají po celý život přátel stv
a nikdy nepřátelst v ís
Účastníci onoho památného banketu vžd-
vzpomínat budou na srdečná slova, jež vy-
měněna byla mezi ruskými a polskými hosty
po přípitku Komarova. Též pozdější sjezdy
slovanských novinářů proniknuty byly du
chem slovanského sjezdu r. 1848, duchem
slavností moskevských a duchem starého
směru slavjanofilů. Dokladem toho jsou re
soluce sjezdů“), jsou řeči novinářů na nieh
pronesené.
Na sjezdu v Praze r. 1898 přijata byla
resoluce »O společných zájmech rakousko-
uherských Slovanů«. V této resoluci pro
hlašují se následující společné zájmy:
»Aby občané národností slovanských stali se
všude a do plné pravdy účastnými politicke
svobody a občanských prav a by lato
rovnost všech byla nejen theoreticky uznávána,
nýbrž i prakticky respektována a skutkem pro-
váděna
aby národnostem slovanským zajištěn
bylo všude užívání a pěstění jazy ka
jejich touž měrou, jako všem národnostem ostat.
ním, tak aby ve všem životě veřejném, ve škol-
ství, literatuře a umění jazyk jejich na základě
V V Komarov
Komarov
Praha
9
article
*) Ačkoliv větsina resolucí sjezdových nebyla
provedena, přece nedá se popřiti určitý výsledek
těchto resolucí: velká čásť slovanských žurnalisto
řídila se jimi aneb aspoň snažila se nepsat přímo
proti nim. A lato práce slovanských žurnalistů v Ra-
kousku připravovála a umožnila cestu delegátů slo-
vanských do Roska a docílila sblížení mezi slovan-
skými politiky, jež před s jezd y nebylo možné.
týchž práv požíval téže volnosti, jaké poží
vají jazyky ostatních národností;
aby takto na základě rovnocennost
občanské a rovnoprávnosti národní
a jazykové všem národům slovanským za-
jištěno bylo právo volného, samostatného rozvoje
národního za účelem pokroku osvětového, blabo-
bytu národohospodářského a povznesení sociálního.
Účastníci sjezdu uznávajíce společnost těchto
zájmů, slibují si, že vobraně a vymá-
hání jich chtějí si navzájem pomá-
hati a slibují si dále, že bez újmy svému zvlášt-
nímu přesvědčení a citu odklizovati budou
vše, co jednotlivé slovanské národ
a kmeny v habsburské říši dělí
různís..)
Odklízení sporů mezi slovanskými ná-
rody, sporu polsko ruského, sporu polsko
ukrajinského, sporu rusko-ukrajinského, sporu
chorvatsko srbského jest nejen heslem no vo-
slavismu, ale bylo vždy heslem slovan-
ských novinářů, bylo heslem slavjanofilů.
Ra
10
article
Spor chorvatsko-srbský zajisté i nemalou
jejich zásluhou značně pozbyl na ostří a bu-
dou-li »novoslavisti« stejně upřímně a úsilovně
jako většina slovanských novinářů pracovat
k odstranění sporu polsko-ruského, snad po-
daří se v době nedaleké zacelit i tuto nej.
těžší a nejnebezpečnější ránu v těle Slovan-
stva. Bez odstranění sporů mezi Slovany
nemá myšlenka slovanská budoucnosti. Spor
polsko ruský musí být v prvé řadě odstraněn.
neboť ten jest největší překážkou uskutečnění
slovanské vzájemnosti. R Dmowski v právě
vydané knize »Niemcy, Rosya i kwestja pol-
ska«, prstem ukázal na hlavního vinníka ne-
vraživosti polsko-ruské. Úkolem svobodomysl
ných a pokrokových stran v Rusku, stran.
jež postavily si za cíl vybojovat svobodu
svému národu, jest přinutit vládu ruskou, by
splnila oprávněné polské požadavky.
Dmowski
Rosya
Rusko
Slovan
11
article
Má-li ruský národ vyplnit své poslání
mezi slovanskými národy, nesměji jeho vlady
utiskovat žádný slovanský národ, žádný
národ vůbec, Starý i nový slavismus řídí se
heslem rovnosti, volnosti, bratrství a kdo
proti tomuto heslu jedná, jest nepřítelem
budoucnosti Slovanů, jest nepřítelem svého
vlastního národa, jehož svoboda zabezpečena
bude pouze na základech silného Slo-
vanstva.
Nejen Poláci s Rusy, ale i Ukrajinci
s Poláky musejí býti rovnoprávni a mál
Polákům v Rusku dostat se národní neod-
vislosti, pak jest též třeba, by spor polsko-
ukrajinský vyrovnán byl dohodou na zá-
kladě úplné rovnoprávnosti. Není hoden svo
body, kdo jiným ji upírá!
Nejlépe by oba spory, polsko-ruský a
polsko ukrajinský byly rozřešeny, kdyby Ru
sové prohlásili oproti Polákům: Vše, co vy
dáte Ukrajincům, obdržíte sami od Ruska
Poláci, třebas rozděleni a přiděleni třem
státům, jsou jediný národ a proto zajisté
rakouští Poláci nebudou váhat dohodnout se
s Ukrajinci, když zabezpečí tak svobodu
svým bratřím v Rusku, když položí tak zá-
klad k lepší budoucnosti své h
vlastního národa, Slovanstva
idstva vůbecl
Polák
Rus
Ukrajinec
Rusko
13
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 97.)
Ve Vídni, 6. července
(Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.)
Svob. p. Bienerth učinil dnes v poslaneck
sněmovně prohlášení jménem vlády o pojišťo-
vání pro nedělnost a stáři. Ohlásil, že vláda
podá hotový projekt zákona nejděle do 3. listo-
padu t. r. Pokud jde o rozsah pojišťování toho,
bude týkati se netoliko reformy pojišťování ne-
mocenského a pojišťování úrazového, nýbrž bude
v osnově vládní také pojišťování pro nedělnost
a pro stáři dělnictva, zároveň však pojišťování
to bude platiti pro samostatně zaměstaance, kteři
jsou dle celého způsobu své činnosti dělnictvu
blízcí a mají stejný nárok, stejnou potřebu k za-
opatření v nedělností a stáři.
Sněmovna vyslechla prohlášení to, kter
jest povahy programatické, s hlučnou pochvalou,
která ovšem byla nejšilnější u křesťanských so-
ciálů.
Sněmovna přijala jednomyslně pilnost návrhu
posl. Eidersche v příčině pojišťování pro neděl-
nost a stáří, meritorně však návrh ten ne-
dodělala.
Bienerth
Vídeň
poslanecký sněmovna
14
article
Posl. dr. Gross, dr. Chiari, dr. Weiden-
hofer a Pacher měli troufalost podati na chef
vyučovací správy dotaz, ve kterém se ho ptali,
chce-li opatření, učiněné pro zkoušky na škole
Komenského neprodleně zrušiti a chce-li na
všechny věky učiniti opstření, by nenabyla práva
veřejnosti ve Vídni zvláště a v Dolních Ra-
kousích vůbec žádná škola, na které se nevy-
učuje výhradně německy. Takovou smělost měli
páni dr. Gross a dr. Chiari, lidé z Moravy, kde
čtvrtinová menšina německá požívá plného práva
jazykového, ba nadpráví. Dr. Marchet hned od-
pověděl. Dobře tak učinil, ačkohy nepověděl nic
nového. Přece však někťeré jeho výroky zaslu-
**) Stejná myšlenka vyslovena jest v časopise
»Venkov« ve článku: »Slovanský kougres v Prazet
(21. června 1908): »Hiedati se maji zejmé na
za tou přlčinou všechny ony otázky,
které spojují Poláky a Rusy, Srby
Chorvaty a odstraňovati všechny ony
překážky, jež dosud národy ty ke
škodě všeho Slovanstva od sebe děll.
V Praze zároveň podnikne se významná akce, aby
v přední řadě co nejvíce sblížili se rakou št
Slovaně, by byli schopni odolávati každému
útoku, sť už se činí na kteroukoliv neši část, na
kterýkoliv náš národ«. Jak možno posouditi již z re-
soluce výše citované, není ani toto myšlenka, již
»Venkov« prohlašuje za zásadu »novoslavismu«
no vo u.
Posl
doktor
Gross
Chiari
Weiden
Pacher
Komenský
Marchet
Polák
Rus
Srba
Chorvat
Dolní Ra
Morava
Praha
Prazet
15
article
hují odmítnutí nejrozhodnějšího. Na interpelaci.
chce-li svůj výnos ze dne 24. června, kterým
se dovoluje učitelům školy břeclavské jezditi
do Vídně a tady zkoušeti děti, školu Komen-
ského opouštějící, neodvětil vůbec a neprohlásil
také tento výnos provisorním. Ale ministr vy-
učování dovolával se, jak již učinil sám několi-
kráte, známého nálezu řišského soudu, kterým
zamitnula byla stížnost vídeňských Čechů na
rozhodnutí ministerstva vyučování, odpírajíeí
převzelí zdejší soukromé školy do správy obce
vídeňské. V nálezu tom bylo praveno, že Če-
chové ve Vídni nejsou ani kmenem národním,
ani že tu čeština nepoživá platnosti jazyka
v zemi obvyklého. Tu zvolal posl. P. Horský
»Ve Vídni žije přes 450. 000 Čechů.«
Čecho
P Horská
Vídeň
škola Komenský
16
article
Dr. Marchet ukazoval na nález říšského
soudu jako na překážku udělení práva veřej-
nosti škole Komenského. Pan dr. Marchet, jak
podobá se, nezná rozdílu, který je mezi právom
veřejnosti a mezi převzetím nějaké školy do sprá-
vy obcení. Nález říšského soudu se práva ve-
řejnosti absolutně netýká. V Přímoří, v Dalma-
cii a v jižním Tyrolsku, zemích úplně vlaš
ských, není zajisté německý národ „kmenem“
a není zajisté němčina jazykem v zemi obvyk
lým a přece jsou tam německé školy obecné.
které nejen požívají práva veřejnosti, nýbrž také
státní podpory, na kterou platí všichni národové
toboto státu. Nežli přišli páni byrokratě v okres
ní radě vídeňské, v zemské školní radě dolne
rakouské, v ministerstvu vyučování a v říšském
soudu se svou thcorií, že Čechové nejsou v Dol-
ních Rakousích národním kmenem, byli povinní
říci, od kolika tisíců počíná býti nějaký náro
kmenem. Ve vévodství kraňském podle posled-
ního sčítání lidu je Němců 28.000. Ti jsou ná-
redním kmenem a něměina je v Kraňsku jazy-
kem v zemi obvyklým. Čechů je ve Vídni same
pětkrát tolik; nejsou uznáni národním kmenem
a jejich jazyku se odpírá platnost jazyka v zemi
obvyklého.
doktor
Marchet
Čecho
Němec
Dalmo
Tyrolsko
Dolo
Kraňsko
Vídeň
nost škola Komenský
17
article
Připomínáme dále, že r. 1877 tentýž sou
říšský rozhodl jinak, že přiznal jazyku českém
v obcích na rozhraní dolnorakousko-moravském
ráz a povahu zemského jazyka v obci obvyklého.
Kromě toho můžeme říci, že nález říšského
soudu, odpírající jazyku českému v Dolních Ra-
kousích platnost jazyka v zemi obvyklého, byl
nahodilý, že to byl akt, o klerém bude nutno
jednou pověděti celou historickou pravdu. Ko-
nečně jako byl nález říšského soudu r. 1877
jiný, nežli byl nález o žádosti českých rodičů
za převzetí vídeňské školy soukromé do správy
obecní, tak může býli x létech přištích nález
říšského soudu opět jiný, nebudou-li tam sedět
Poláci, kteří radějí hlasují s Němci ze strachu
před Rusy, než aby dali votum své pro právo
jazyka a národa českého ve Vídni.
Nálezy tribunálu nejvyššího správního a ka-
sačního soudu změnily se již několikrát, takže
není vyloučena možnost, že říšský soud jednou
dospěje k poznání jinému, nežli jaké měl, když
rozhodoval o české škole vídeňské. Nálezy říš-
ského soudu nejsou petrefaktem a dr. Mareheh
nedobře činil, že se jich dovolával, jako něja-
kého nezměnitelného zákona. Také zákony jsou
změnitelny a měnitelny a my nevzdáváme se na-
děje, že nedaleké pokolení bude míti více smy-
slu pro spravedlnost a právo, nežli jaké měl říš-
ský soud, jemuž předsedal nepožiík dr. Emi
Polák
Němec
Rus
doktor
Mareheh
Dolní Ra
ko
Vídeň
18
article
Steinbach.
Steinbach.
Z Vídně, 6. července. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
o 3.10 hed.
Pilné návrhy v záležitostech nouzových podáný
za někteté východočeské obce a za okres pelhři
movský.
Posl. Sehraft! a sp. navrhli novou úprav
daně kořaleční.
Dotazy podali poslanci: šl. Demel a sp. p
těšínských událostech 28. m. m. při slavnostním pol-
ském průvodu. Táží se, hodlá li ministr učinit opa
tření, aby »pokojní« občané města Těšína nebyi
urážlivými průvody scizích« (t. j. polských) živio
každou neděli pobuřováni a je-li ochoten příště za-
kázati takové průvody. Dr. Baxa a sp. dolazoval
se po odstrkování češtiny na trati sl. dráhy Chomutov-
Podmokly, zvláště na stanici Teplice-Waldthor a po
urážení cestujících zřízenci české severní dráhy,
Sněmovna rokovala dále o návrhu Elderschovu
na reformu a úpravu dělnického pojišťování.
Steinbach
doktor
Weiskirchner
Posl
Demel
Baxa
Vídeň
Těšín
Chomutov
Podmokly
Teplice
19
article
Posl. šl. Strausky a jeho strana budou hlasovati
pro návrh, ač jej považují za pouhou demonstraci
Považuje za nutně, aby v příští předloze žádalo s
k existenci nemocenských pokladen stanovení nej-
menšího počtu pojištěnců, k těmto měli by patřiti
také délníci domáčtí Judikatura správního soudu ne
srovnává se s nynějšími poměry. Třeba, aby po
jištění rozšířeno bylo na úrazy, jež ulrpí dělník, vy
konávaje z rozkazu svého představeného práci mim
závod. Starobní a invalidní pojišťování jest opráv-
něným přáním širokých vrstev obyvatelstva. Malo
živnostníkům a rolnikům je ho třeba zrovna tak
jako dělníkům průmyslovým. Péče o nezaměstnané
musí býti nezbytně upravena. Doporučuje pojišťování
proti nezaměstnanosti. Jen, budou-li dělnící postupo-
vati ruku v ruce s občanskými stranami, může jim
býti pomoženo (Souhlas.)
Posl. Tuller pravil, že sociálně- demokratická stran
ztratila by veškeren zájem o parlament, kdyby ni
čeho pro dělnictvo neučinil. Strana ta dnes nehrozí
může však předpověděti, že bez předloby o starob
ním a invalidním pojišťování nebude na přešrok děl-
ného parlamentu, (Hlučná pochvala méží soc. dem
Posl
20
article
Posl. Eldersch ve svém doslovu prohlásil,že
sociálně-demokratický svaz podal tento pilný návrh.
aby přiměl vladu vytknouti stanovisko v olázce sla-
robního a invalidního pojišťování dělníků. Pojišťo-
váním samostatných osob nesmi nastati v reforme
dělnického pojišťování žádný průtah. Může-li byt
olázka pojišťování samostatných osob v témže zá
koně rozřešena, sociální demokraté ničeho proti tomu
nenamitají. Sociální demokratě mají smysl pro velký
problem pojišťování proti nezaměstnanosti, ale řečník
si zatím nepřeje, aby otázka tato byla pojata do re
formy dělnického pojišťování, poněvadž by nastai
opět průtah. (Souhlas u soc. demokratů.)
Průtah v delnickém pojišťování, jenž by nastal
sloučením této reformy s pojištěním osob zamostat-
ných, vzbudil by nejpříkřejší odpor organisovaného
dělnictva. Dělníci potřebují především pojišlění jako
nejchudší lidé v tomto státě. (Hlučná puchvala
pollesk mezi soc demokraty.)
Posl
demokratický svaz
21
article
Po věcné opravě Vohlmeyerově byla pi
nost schvalena.
Po věcné opravě Vohlmeyerově byla pi
nost schvalena.
Ministr vnitra dr. Blanerlh jako I. lečník v meri
torní debatě: Návrh, jejž bylo usneseno právě jedno
hlasně pilně projednati, poskytuje vládě vílanou pří
ležitost, aby podala zprávu o stavu velkolepého zá
konodárného problemu, jenž dolýká se tak blízce
blaha nejširších vrstev. Netřeba zvláště ujišťovali.
že považuje i na dále za nejdůležitější a nejnaléha
vější úkol zákonodárství, aby rozřešeny byly olázky
jež projednávaný návrh má na zřeteli. Dovolují s
připomenouti, že již v lonské trůnní řeči bylo kromě
časové úhrady nynějšího nemocenského a úrazového
pojišťování slíbeno též zavedení starobního a inva
lidního pojišťování. Vláda má tím spíše příčinn n
tomto programu trvati, poněvadž reforma a dokon
čení veřejného pojišťování je rovněž tak oprávn
ným přáním zúčastněných třid, jako nesporným po-
žadavkem sociálně politické proziravosti a bylo dáno
jako stejný problem od té doby též dvěma velkými
západoevropskými kulturními národy na jednac
pořad jich zákonodárných sborů.
V uznávání pilnosti této olázky je vláda za
jedno se všemi stranami této sněmovny, která, vy-
šedši z lidových voleb, má dobrý smysi pro všechna
oprávněná lidová přání. Vždyť jde o to, aby pro
široké kruhy výrobní, kleré nemohou z vlastní síly
dostatečně se zaopatřiti pro případ, že by jejich pra-
covní schopnost pomisula, vybudováno bylo tako-
věto zaopatření na nejširším veřejnoprávním základě.
doktor
Blanerlh
Netřeba
22
article
Budeme se snažiti za pečlivého zřetele na výkonnos
státních financí a domácí výroby upravití pojištění
které skutečně toho jmena zaslohuje. Vláda zdůraz
nila již opětovnými prohlášeními za rozpočtového
rokování ve výboru, jakož i v této sněmovně, že
přeje tulo velkou otázku skulečně rozřašiti a podal
za tím účelem co nejdříve hotovou předlohu. Odvo-
lávaje se na tato prohlášení dovolují si oznámiti, že
v pracích na dohotovení této osnovy neustalo se nn
na okamžik a všechny mé snahy nesou se k tomu
aby byly co nejdříve skončeny. Doufám však,že
pánové se mnou souhlasí, jestliže prohlašuji, že ne
chceme předstoupiti před snémovnu s projektem n-
dozrálým, nýbrž se snažíme důkladně probrati pro-
blem, v kterém se tají tolik potíží Tyto potíže ne-
spočívají toliko v materii asmé, jde také o zkoumán
různýcli, dílem velmi obsáhlých a zásadních otázel
se týkajících přání a podnětů, které průběhem dob
vláda obdržela. Avšak mohu dle dosavadního stav
prací prohlásiti, že je pevný úmysl podat
sněmovně předlohu na počátku pod
zimního zasedání a pokud člo čk může před-
povídati, myslím, že jako termin mohu stanoviti3
listopad. (Hlučná pochvala.)
Pokud jde o hlavní zásady osnovy, bude obsa
hovati kromě reformy nemocenského a úrazovéh
pojišťování, invalidní a starobní pojišťování dělnictvn
Bude v ní postaráno též o závazná zřízení poku
jde o kruh hospodářsky samostatných osob, jež dl
způsobu svého života jsou blízké dělnictva a poci
tují stejným a rovněž oprávněným způsobem po
třebu, aby pro případ zmenšené schopnosti k práci
nastavší pokročilým věkem, byly znopatřeny. (Sou-
hlas a hlučná pochvala.)
Končím, doufaje, že parlamentu a vládě se šťastně
podaří brzy dokončiti tolo největší sociálně politické
reformní dílo. (Hlučná pochvala a potlesk.)
23
article
Poslanec Frosl protestoval, že české řečí neza-
pisují se do stenografického protokolu a upozorňov
české poslance na slib daný voličům, že budou za-
sazovali se o rovnoprávnost jich maleřšliny v parla-
mentě. Dale prohlásil řečník, že nikdo již neodva-
žuje se otevřeně veřejně vystoupili proti požadavku
pracovních tříd po všeobecném životním pojišťování
Podrobnosti pojišťování musí býti vypracován
vladou. Poslanci musí se vysloviti o provedení
avšak léž zavčas pečovati o to, jak bude zákon vy
padali, především pak o lo, aby předloha byla sně
movně podana již v přijatelné formě. Do zákon
musí býti pojato závazné pojištění domáckých děl-
íků. Pojišťování horníků musí býti důsladně zre-
formováno. K zmenšení nehod jest třeba, aby by
zaveden zákon o povinném ručení podnikatel
Ř-čník žádá, aby vyplácení nemocenské renty byl
prodlouženo na rok. Renta tato má dále nahraditi
dělníku celý nšlý výdělek. Ani na ony dělníky, ktete
po zave ení zákona překročili již jisté meze věku.
nesmí se zapomínati. Přimlouvá se, aby pojištěne
byli v ústavu, jenž bude nově založen, přiměřeni
zastoupení.
Jeho strana žádá, aby do zákona byli pojat
zemědělští dělníci, malorolníci a maloživnostníci.
Frosl
24
article
Předem dlužno protestovali proti centralistické úprav
nové organisace. Sluší co nejrozhodněji prote stoval
proti tomu, aby pojišťování námezdních delníků byl
zdržováno pojišťováním osob zamostatných. Třeb
však proteslovati též proli opakul
Ohražuje se proti tomu, aby starobním pojišťo
váním provaděly se mězí stranami nebo vládou po-
lilické obchody a prohlašuje konečně, že jeho strant
bude též hlasovati pro meritum návrhu a že zůčastn
se s nadšením práce, aby přispěla k vča snému uzá-
konění předlohy. (Hlučna pochvala.)
Posl. Jaroš doufa, že chystaný zákon bud
lepší, než zákon o nemocenskémn a úrazovém po
jišťvání, jakož i zákon o pojištění soukromýc
úradníků. Hranice stáří 65 roků, slanovená pro sta
robní pojišťování, je tuze vysoká. Polovice onemoe
nění, blášených nemocenským pokladnám, jsou při-
pady invalidity. Nemocenské pojišťování jest upra
veno nedostalečně. Ř-čníkova strana podala nynější
pilný návrh proto, že je jí známa nentěšená situac
pracovních tříd. Dle svého programu peduje o ná
pravu poměrů dělnictva. Ke konci vyhradil si řečník
zevrubnější kriliku předlohy, až bude podána.
Posl
Jaroš douf
25
article
Posl. Buzek přál si, by při zavedení všeobec
ného starubního a invalidního pojišťování byl vza
zřetel na zvláštní poměry v Haličí, kde většina malu-
rolníků jest zemědělským dělnietvem.
Posl. Axmann podal resoluci o předloze stra
státních příspěvků k rentě platebních třid soukr
mých úřadníků, jež rovnají se platebním třídám p
pojišťování dělnickém, resp. při pojišťování samo
statných. tříd.
Posl. Loser přimlouval se, aby také samostatne
osoby byly pojaty do pojisťování a podal resoluci
vníž sněmovna projevuje povděk nad dnešním pro-
blášením ministra vnitra, vyzývá však zároveň vládu
aby určitě 3. listopadu podala sněmovně ohlášenou
předlohu zákona.
K návrhu posl. Šillingra bylo rokování ura
vřeno a hlavními řečníky zvoleni poslanci Eldersc
a Šrámek, načež rokování přerušeno.
Posl
Buzek
Axmann
Šillingr
Eldersc
Šrámek
Halič
26
article
Poslanci dr. Grosz, dr. Chiari, dr. Wei
denholer a Pacher podali na ministra vyučo-
vání tento dotaz: Dle doslechu stalo se nedávno v
příčině zkoušek na soukromé škole s čestým vyučo-
vacím jazykem v X. okresu vídeň ském opstření
podle kterého děti do této školy chodicí zkoušený
budou ve Vídni učiteli veřejné české obecné školy
v Břeclavě a že učilelé dělem o zkoušce ve Vidni
česky odbylé vydají vysvědčení v Břeclavě. Takovým
způsobem pašují se do Vídné české zkoušky školské
a zjednává se možnost, aby děli, které ve Vídní na
vštevovali školu, dostaly právoplatná vysvědčení, ne-
majíce nižádnou znalost jazyka německého a to jest
naprosto nepřipustno, protože předepsaného účelu ve
Vídni lze dosici toliko na škole s německým jazykem
vynčovacím. Také by se takovým způsobem učini
další krok k udělení práva veřejnosti č ské švole Ko-
menského dle zákona nemožnému. Podepsaní po-
slanci činí na ministra tento dotaz: 1. Jest mini
strovi připomenuté opatření povědomo? 2 Je li mu
povědomo, jak může opalření to ospravediniti a z
mýšií je ministr také neprodleně vzili zpět ? 3. Jak
opatření chce ministr vyučování učiniti, aby pro
všechny časy učinil nemožným udělení práva veře-
V drabném p.ouejtt
zanní či-lo o sobě . . . ra S
odpolelni . . . . . . . za 2 1
Ve flialkách na venkově:
ranní čisla. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 42
Inserás v
plati se hetevě zapěet
Předplacení a laserty plljímá sdilal-
strace v Marlanské slici č. 3.
Tam nacházejí se t4ž redakee
Uskárna s ezpedise „Náradnich Leistů“
Bskoplay se nsvracuji
doktor
Grosz
Chiari
Wei
Pacher
Náradnich
Bskoplay
Vídeň
Břeclava
27
article
nosti školám s neněmeckým jazykem vyučovacím ve
Vídni a Dolních Rakousích vůbec.
Ministr dr. Marchet odpověděl hned: Počátkem
ledna požáda! Ústřední výbor spolku pro zřizování
a udežování českých škol v Dolních Rakousích mini-
sterstvo vyučování, odvolávaje se na velké obtíže,
vznikající žákům školy Komenského jízdou do Bře-
clavy, aby ministerstvo dovolilo, aby učitelský sbon
české veřejné školy v Břeclavě zkoušel školáky české
soukromé obecné školy spolku Komenského po do-
vršení jich 14 roku v místnostech této školy ve
Marchet
Vídeň
Dolní Rakousy
Bra
Břeclava
spolek pro zřizování
Komenský jízda
spolek Komenský
28
article
Vídni a vydával jim vysvědčení na odchodnou. Ža-
dost tato přikázána ministerstvem zemské školní radě
dolnorakouské, aby se o ní vyjádřila. Zemská školní
rada podala 22. m. m. zprávu, že dle usnesení a po
dohodě se zemskou školní radou na Moravě není
proti žádanému delegování námitky, a tou podmínkou,
že přes zkoušku ve Vídni budou vysvědčení na od-
chodnou vydávána v Břeclavě tamní veřejnou obecnou
školou a budou zapsána do katalogů této školy. Ná-
mítce, projevené teprve v dodatečně došlé zpráv
vídeňské okresní školní rady ve příčině domnělé ne-
přípustnosti úřadování učitelů jiné korunní země
v Dolních Rakousích, mohlo by se dle názoru před-
sadnictva dolno-rakouské zemské školní rady vyho-
věti částečně asi tím způsobem, že by ve smyslu
zdejšího úřadního návrhu vyslovilo se, že zkouška
ta koná se za přítomnosti zástupce okresní školní
rady ve Vídni, po případě za přítomnosti osobnosti,
jež podporuje okresního školního inspektora pro sou-
kromé školy v X. okresu při inspekci soukromých
obecných škol a soukromé mateřské školky spolku
Komenského. Na základě této zprávy byl vydán dle
svrchu uvedeného znění stejný výnos ministerstva
vyučování ze dne 24. m. m. Výnos tento čelil pouze
k tomu a dosáhlo se jím též jen toho, aby bylo
umožněno několika málo učitelům z Bieclavy ode-
brati se do Vídně, aby konali na soukromé škole
bez práva veřejnosti v X. okresu zkonšku školáko.
aby žáci této školy nemusili jako posud, potřebují-li
vysvědčení na odchodnou, jeti do Břeclavy, což spo-
jeno jest s různými oblížemi.
Komenský
Vídeň
Morava
Břeclava
Dolní Rakousy
Bieclava
29
article
Mluví li páni interpelanti o tom, že se tímto
způsobem ve Vídni zavádějí podloudně na školách
české zkoušky, třeba to co nejrozhodněji popírali.
poněvadž na zkoušky tyto pohlíží se tak, jako b
byly složeny v Břeclavě a zachovává se todiž přesné
právní stav, jenž nyní trvá.
Se zřetelem na svrchu zmíněnou zprávu zemské
školní rady buď uvedeno ještě toto: Slav. trvající at
do svrchu uvedeného výnosu ze dne 24. m. m., zá-
ležel v lom, že žáci obecné školy v X. okresu, po-
třebující vysvědčení na odchodnou, mohli průkaz
nezbytných vědomostech z náboženství, čtení.
psaní a počtů podati netoliko zk uškou na od-
chodnov, složenou v Břeclavě, nýbrž též lím způ-
sobem, že na základě min. výnosu mohou se pod-
robiti zkoušce na veřejné obecné škole ve Vidni,
nyní v X. okresu. Zkouška tato má se díli německy
za předsednictví zástupce víd. okr. šk. rady a za
intervence osobnosti, jež podporuje okr. šk. ins ek-
tura pro soukromé školy X. okresu. Vysvědčení na
odchodnou mají se žákům školy Komenského vydá-
vati na této veřejné obecné škole ve Vídni. Přis vání
svrchi zmíněné, češtiny mocné osobnosti bylo proto
třeba nařidit, aby zkoušenci, kteří dovedou prokázati
nejnutnější vědomosti, avšak jen ve své české ma-
teřátině, mohli se podrobiti zkoušce.
Komenský
Vídeň
Břeclava
30
article
Ve schůzi rozpočtového výboru poslanecké sně-
movny 5. května t. r. jsem sdělil, že tohoto zmoc-
nění se posud neužilo, a prohlásil jsem zároveň, že
místo žáků těchlo mohli by snad dostaviti se do
Vídně k vyzkoušení žáků na svrchu zmíněné škole
učitelé z Břeclavy, avšak tím způsobem, že by vy-
svědčení nevydávala se ve Vídni, nýbrž v Břeclavě.
K této mé zprávě neozvala se se žádné strany po-
známka.
Pokud jde o otázku ppe interpelantů ve příčině
udělení práva veřejnosti školám s neněmeckým vy-
učovacím jazykem v Dolních Rakousích, mohu rov-
něž poukázati na prohlášení, jež podal jsem v
schůzi rozpočtového výboru dna 5. května na přání
několika pp. poslanců, aby škola Komenského ob-
držela právo veřejnosti. Prohlásil jsem tehdy, že
právo veřejnosti může se v Dolních Rakousích udě-
liti jen soukromým školám, jichž absolventi jsou
úplně mocní němčiny (Výkřiky.) a na doklad toho
poukázal jsem na nález říšského soudu, jímž byly
žádosti za zřízení obecných škol s českým vyučova-
cím jazykem ve Vídní zamitnuty s tím odůvodněním,
že v Dolních Rakousích ev. ve Vídni nebydlí ani
česká národnost (Hlučný odpor u Čechů. Poslane
dr. Horský: Co znamená 450.000 Cechů v Dol-
ních Rakousích ?) ani čeština není jazyvem v zemi
obvyklým a dovodil jsem z toho, že soukromé škol
spolku Komenského v X. okresu ve Vídni nelze práva
veřejnosti uděliti.
Soudím, že límto prohlášením jsem dotaz zod-
pověděl.
Posl. Avancini v dotazu k předsedovi naléhá
na zodpovědění dotazu o výstavbě valsugsnské
draby.
Příští schůze bude z ejtra.
Čecho
Posl
Vídeň
Břeclava
Dolní Rakousy
Dolo
poslanecký snít
škola Komenský ob
spolek Komenský v X
31
article
Tolicke zpravy domácí.
Tolicke zpravy domácí.
V Praze, 6. července. (Přípravy ke
konferenei pražské.) Varšavský „Przegl.
poran.“ uveřejňuje seznam delegátů, kteří bu-
dou na pražské slovanské konferenci zastupovati
národ polský. Z ruského Polska přibudou do
Prahy Roman Dmowski, Harusewicz,
Balicki a Stecki za stranu národně-demo-
kratickou, red. Straszewicz a hr. Henr.
Potocki za realisty. Mimo to vyšle dva de-
legáty strana pokroková. Poláci poznaňští z dů-
vodů snadno pochopitelných nebudou na konfe-
renci zastoupeni oficiálně.
Za Slovince zúčastní se porad lublaň-
ský starosta Iv. Hribar, zemský poslanec go-
rický Andr. Gabršček, terstský poslanec dr.
Otok. Rybář, dr. Bogum. Vošnjak a jeden
zástupce Slovinců štyrských.
Srby bude zastupovati vůdce staroradi-
kálné strany v Srbsku, Nikola Pašič, vůdce
semostatné strany radikálné Lljuba Stoja no-
vič, pak dr. Vujisl. Veljakovič za národní
stranu a Kosta Novakovič za pokrokovce.
Srbové z Chorvatska vyšlou předsedu sněmov-
ního dra. Bogdana Medakovičo, Srbové dal-
matští říš. posl. dra. Dušana Baljak a. Černo-
horci zástupce dosud nejmenovali.
Chorvatskými delegáty budou, jal
již sděleno, říšský posl. Tresič-P avičič
za Dalmacii, posl. Ljuba Babi č-G j' a l's ki,
dr. Božo Vinkovič a prof. dr. Jiří Šurmin
za Chorvatsko.
Konečně z Bulharska přihlásili se jalo
delegáti S. S. Bobčev, dr. Kalinov a dr.
K. Vačev.
V Praze, 6. července. (K oběžníku
Fiedlerovu.) „Arb.-Ztg.“, píšíe o dotazu
Pacher-Sommer-Wolfově proti oběžníku ministra
obchodu dra. Fiedlera, poznamenává: „Oběžník
příči se tedy povinnostem dra. Fiedlera jako mi-
nístra obchodu. Nic hloupějšího není možn
Dmowski
Harusewicz
Balický
Stecký
Straszewicz
Potocki
Polák
Iva
Hribar
doktor
Bogum
Srba
Pašič
Vujisl
Kosta Novakovič
Medakovičo
Baljak
Černo
Ljuba babi
Vinkovič
profesor
Šurmin
S S Bobčev
Kalinovo
K Vačev
Fiedlerův
Pacher
Sommer
Wolfův
Fiedler
Praha
Polsko
Srbsko
Chorvatsko
Dalmacie
Bulharsko
Lljuba Stoja no