ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 573469c0-7592-11dc-b198-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 49, person 117, org 8, work 1
1 masthead
cteo
2 masthead
Ročník XXXXVIII.
3 masthead
hodove vnesta těneo
4 masthead
nřovat o btla doltat9t v
5 masthead
V Praze, v pátek 7. února 1909.
Praha
6 masthead
a nomia l sa andostdo sbe ote odšehele eletno an alodv abýv a vha benoleení maigsoto a sav vialeoož za nt
7 masthead
Číslo 37.
8 masthead
zi vnhsei er
9 article
Na ranní a odpol. HIat, přelelácí se v Praze v adnlnlstraei nřsíc . . . . . . 9 K — na čtvrt leta . . . . 8 K —k s dvojí denáškeu n ata. . . . 7 R 0i ve úilialkácht . 2 K 80 na něsíe . . P'oštont n atvrt leia . . . . 9 K 50 s dvají zisilkoa :k e n vrt v ea
Praha
10 article Šlechtická politika.
Šlechtická politika. Pán křivoklátských lesů, Němec, kníže Max Egon Fürstenberg proslovil dne 4 t. m. o jubilejní valné hromadě zdejšího něme ckého Theatervereinu za německo ústavo- věrnou šlechtu, deptající právo země české v níž žije a tyje — silnou řeč: Nazval ústa- vověrnou německou tu šlechtu proslavivší se v dějinách nezapomenutelnými volbami cha brusovými z r. 1872 »pevným článkem ocelového řetězu německého liduv Čechách.« Pověděl slavnostně, že německá šlechta, ústavověrný velkostatek, náleží tě- lem duší německému lidu. »Chtěl bych to prohlásiti všemu světu (urbi et orbi), že tento ústavověrný velkostatek v radosti i v hoři, ve chvílích blahých i trudných pevně drží ke svým německým soukmenovcům, že cítí s nimi se za jedno, jakož cítíval ses nimi za jedno za všech dob. Nechť nadejdé cokolivěk: německý velkostatek zů- stane čím býval a čím jest: částkou německého lidu, spojenou s ním pevně a věrně k němu držící: a příslušníci něme ckého velkostatku zůstanou jako celek: ně meckým mužem mezi německými muži « — Tak mluví »první německý kavalír«r. 1908 v Praze, nedbaje nelásky a nedůvěry jakou šlechtickým velkostatkářům vůbec dá- vají pociťovat němečtí nacionálové a radiká lové ve svém tisku a ve svých řečech (na př. Prade) — tak mluví německý kníže na rozdíl od »naší« konservativn šlechty, která při každé příležitosti osvěd- čuje, že není a nemůže prý být dle své podstaty ani českou an německou stranou, alébrž ja kousi národně obojetnou ne utrální, Čechy jako Němce stejně »objektivně milující« zvláštní by- tostí — ani ryba ani pulec, nýbrž jakýs po- liticko národní hermafrodsit.
Němec Max Egon Fürstenberg Čecho Čechy Praha
11 article
Již před lety tato neutrální, národně do bezbarevnosti vyrudlá korouhev konser- vativního velkostatku českého některé myslíeí vůdce jeho naplňovala obavami do budouc nosti a byl to zejména starý hrabě Jindřich Clam Martinic, jenž po dvakráte učinil v té příčině svým stavovským komiltonům veřejně dosti důtklivé kázaníéko. Prvně 18. března 1882 na říšské radě, kdež jim takto mluvií lore do duše: »Velkostatek musí míli po mém přesvěd- čení pevně kořeny ve vlasti, netoliko ve hroudě její, alébrž v duševním životě a konání, v dychtění a tužbách národa, v jehož středu žije, k němuž náleží. O musí zaujati pevné postavení v životě ve řejném a k životu veřejnému ve vlasti své, v národě, jehož jest a býti má exponen- tem trvalým, totiž exponentem, spojujícím výrazně minulost, přítomnost a budoucnost. Pak a jedině pak. — ale níkoli v oné bezbarevné neutralitě, nikoliv onom, mně jedva pochopitelném postavení mezi stranami, nebo vedle stran, nýbrž toliko z opevněného postavení na půdě vlasti své může a bude velkostatek v politickém a národním ú tředí, v němž se nalezá, vykonávati onen umírňující a jasnící vliv, k němuž jest po- volán.« — Podruhé promluvil týž vůdce konserva- tivního velkostatku o thematu tom 6. srpna 1883 na sněmu českém opět takto: »Velkostatkářstvo jest k tomu povoláno, aby při rozdělení politickýchi stran položilo na váhu svůj vliv k zachování práva Při národním rozdělení má úlohu smířlivou.. k naprosté neutrálnosti však od suzovati se nemá. Velkostatkářstvo must s národem ž1t a cítit, musí haji
Jindřich clam Martinic
12 article
jeho práv a jeho zájmů, pokud se zaklá- dají na spravedlivosti a právu, musí účast- ným býti jeho národních strastía slastí, jeho smýšlení a cítěn í.« Pěkná slova, ale skutek utek. Nevzešla, nevyklíčila, nýbrž padla na skálu a mezi trní. Kde spatřil r. 1890 národ český tu naši milou konservativní šlechtu? Věru nikoli na straně svého práva dobrého, nýbrž po boku Plenerovy německé kohortyí Němcům a vládě dala ta milá »naše šlechta« své kavalírské slovo na punktace vídeň- ské a chtěla mu dostáti do posledka. Teprv, když tříletý živelní odpor národa punktace roztrhal, ustoupila od nich, však jen proto, aby za nedlouho po tom vstoupila opět do koalice Windischgrätz-Plene- rovy proti nám Čechům. — Za Körbra osvědčila nám dalším činem svou přízen bez vědomí a za zády národa sesílila posiei Němeů na sněmu o 21 mandátů, jež daro- vala beze vší náhrady a výhrady pro nás německým ústavověrným velkostatkářům — kteří za všech dob drželi a drží »pevně a věrně k německému lidu, cítice se býti jeho součástkou nerozlůč- nou, jeho příslušníky v časech zlých i dobrých, děj se co děj .. .e
Plenerův Němec Čecho Windischgrätz
13 article
Ano, Němci v Čechách mají svůj ná- rodně uvědomělý německý velkostatek, který se neptá, jde-li boj o věc spravedli- vou či křivou, ale který má za svou povinnost »jako německý muž mezi německými muži« státi a bojovati vždy věrně a pevně za věe německou, nechť si nadejde cokoliv. — Ne- napadá nám proto vzdychati aneb upínati dětinně na kde jakou vzácnou výjimku veliké naděje, jako činívali Staročeši, kteří po 30 let doufali, že z té konservativní šlechty vy- chovají svou oddaností a úslužností k ní přece jen časem šlechtu národní, opravdově českou. Skutečnost Iřicetiletá ukázala mar- nost této naděje, epigoni konservativní šlechty jsou celkem ještě lhostejnější a bezbarev- nější, ještě neutrálnější než otcové bývali,a tak se již jen rozumně a srdnatě naučme stačit sami sobě a nespolehat na žádné panstvo, nýbrž toliko na vlastní svou uvědomělost, zdatnost a sílu národní. — Jdouc svou vlastní cestou, konservativní šlechta, vyjma zmíněný kompromis s ústavo věrnou šlechtou, který letos obnovila, ba v hotovou alianci prohloubila, nevyví jela po celá leta žádné patrné a pronikavé činnosti politické. Však za to řada její náčelníků pracuje od let vytrvale o politické organisaci výboj ného klerikalismu v národě našem, nelitujíc tu oběti peněžitých, ba vystupujíc nejednou na valných shromážděních pape- žencův s úmyslnou okázalostí. Na tomto poli vskutku také dočkala se žní netušeně hojných. O loňských prvních všeobecných vol bách do rady říšské, prvně vystoupila orga nisace klerikálů českých na kolbiště a vlád nouc značným fondem volebním, sehnala po celých Čechách na ráz 83 385 hlasů (ze 725.500 voličů) pro »katolicko-národní neb agrární kandidáty«, takže na každé 100 če- ských voličů připadlo 11 voličů klerikálních ..
Němec Iřicetiletý Čechy
14 article
To jest dnešní armáda konservativní šlechty v Čechách, kterou vyšle znovu do boje o nastávajících sněmovních volbách »vysoký« klerus, s nímž v jednom stanu sedávají diplomaté konservativního velkostat- kářstva. Zdaří-li se dobýti klerikalismu též do sněmu řadu volebních okresův českých, podělí se o trofeje rovně konservativní aristo- kracie jako hierarchie, i neustanou pak po spolu dále výbojně pracovati proti svobodo- myslné většině národa, usilujíce zmocniti se školství a tím výchovy příštích generací, aby osáhli ve vlasti Husově podobné moci a síly politické jako v historickém a osudy dějin- nými nám dosti podobném národě Belgův. Na rozdíl od této klerikální politiky »naší« šlechty — zahaluje německá, ústavo- věrná šlechta své stavovské sobectví v plášt modernější. Připíná si ke své staré černo- žluté kokardě okázale trikoloru německo- nacionální, přísahá před celým světem věrnost německé věci a německému lidu, s nímž prý chce státi za jeden muž v dobách zlých i dobrých. Zdali to jde panstvu od srdce, jest ovšem jiná otázka. Roku 1905 vydal jeden z její vůdců. zněmčený hrabě Otokar Czernin brožuru, jež vyznívala touhou po dohodě obou velko- statkářských stran za účelem úspěšnějšího obhajování stavovských záj m ů aristokracie rodové a její »říšského vla stenectví« proli vlnobití myšlenky ná- rodní. A byl to dědic jména i statků tvůrce fundamentálek, nynější pán na Smečně Jin- dřich hrabě Clam Martinic, jenž vřele vítal toto přátelské vyzvání německého soudruha k alianci obou velkostatkářských táborů v Čechách za účelem pěstování jednotné stavovské politiky aristokracie v Rakousku
Husův Belgův Czernin Martinic Čechy Smečno Rakousko
15 article Po kralovraždě v Portugalsku
Po kralovraždě v Portugalsku Nový regim. Král Manuel zrušil dva dekrety, v nichž omezovala se svoboda tisku a vyšetřujícím soud- cům dávala se neobmezená moc v záležitostech trestních. Správní komise, dosazená místo lissa- bonské municipální rady, zadala za propušlěnou Přikladu toho následovati budou patrně správní komise ve všech jiných místech. Budou vypsány municipální volby. Potvrzuje se, že král Manuel při návštěvě ministrů prohlásil zřejmě, že hodlá nezvratně zachovávati ústavu a že neuchýli se nikdy k diktatuře. Ministři se usnesli, aby před- sedou sněmovny zvolen byl progressista. Listy sdělují, že političti vězňové mohou svým rodinám posilati dopisy v otevřených obálkách. Král Carlos byl pojištěn u tři pojišťoven, a to u jedné pojišťovací společnosti na 5000. u druhé na 1,500.000 a u třetí společnosti n 250 000 lib. sterl. Další úločník. V soukomých telegramech z Madridu s sděluje, že včera byl v Saragosse zatčen Portu galec jměnem F gueira. Zdá se, že toto zátčen souvisí s lissabonským atentálem.
Manuel Carlos Portugalsko Madrid
16 article Kralovrazi.
Kralovrazi. Student republikánský, jenž kompromi tován uprchl z Portugalska, líčí osobnosti kralo vrahů takto: Znám kralovraha Bincu od vi dění. Zastihl jsem ho často ve veřejné knihovně Byl velice dychtiv učení, málomluvný, ale po- vahy mírné. Asi před 6 týdny ovdověl; mí dvě děti, dcerušku 7letou a synáčka čtyr letého, kterýž jako král jmenuje se — Msnuel. Byl učitelem. V den atentátu odebral se o8. hod. do školy a učil jako obyčejně. Potom nebyl již viděn námi až když na náměsti Com- merzio byl policisty a chodei usmreen. Dvě ho- diny na to dívka, jež s ním žila, poznala jeho mrtvolu. Druhý kralovrah jest 23lelý; byl ob- chodním agentem, zabýval se ale mnoho poli- tikou a mluvil často na schůzích. Vévoda s ministrem v křížku. V rozhodující schůzi slátní rady vévoda z Oporta, do Alfonso, člen královské rodiny, činil Franca zodpovědným za kralovraždu. Franco prudce odpověděl. Vévoda skočil po něm a chtěl jej udeřiti ve tvář. Ne- kolik státníci radů vrislo se mezi ně a zabrá- nilo utkání. Vévoda chtěl, by Franco byl pohnán před sond. Bledý jako stěn
Alfonso Franco Portugalsko Como Oporto Franca
17 article
a pláče opustil Franco palác krá- lovský a nebyl v něm již vi děn. Protivníci jeho všude na něj číhají. Franco ale dle všeho na rozdíl od líčení jejich není mužem bledé bázně. Předvčírem procházel se té- měř vyzývavě v plnéuniformě hlavní třídě, čele hněvu zástu pů, ačkoli večer před tm stařičký jeho otec byl davy napaden. Netřeba býti ostatně hned ne- spravedlivým, jako zpravidla většina povrehně píšících novin a i tak zvaná lepší společnost, z dlouhé chvíle při zahálce klepařící, kteráž každého, kdo na okamžik pozbude přízně neb docela v nemilost upadne, nedovedla ličit jinak, nežli vyvrhele, neznamenajíe, že vedle třeba i velikých chyb lze v každém člověku nalézt i dobré rysy, jež třeba právě šelrností hleděo vypěstiti. A tak i Franco, ač v sledování vlast- ních cílův politických umíněný a bezohledný osobně jest poctivec, nepřístupný všeliké prodej nosti neb korupci a především dalek sobeclv neb zištnosti. Ostatně jest v každém směru ne- odvislým. Když jal se čistiti správu od cizo- pasníků, jež tam téměř všechny politické strany dosavadní nasadily, musil snažiti se teprve kol sebe skupiti novou stranu; proto také nevlád tiskem dobře zorganisovaným. Bezohlednost osobní k odpůrcům, ale také odmitáním všeli- kých šplhavců a jich choutek, zjednals mimo tisk bezpočet nepřátel. Tragická vina jeho ovšem spočívá v tom, že oddal se klamu, že v dnešní době moderní lze ještě třeba z pohnu- tek dobrých vládnouti lidu — bez lidu.
Franco
18 article
Marná výstraha. Krátce před smrtí svou byl (dle pařížského »Goulois«) dom Carlos varován před úklady chy- stanými vlastnoručním listem Eduarda VII. a ji ného ještě panovníka. Policie shledala pak, že jich údaje o spiknutí oznámeném jsou pravdivy Přes to král výstrah nedbal. Nevychován za krále. Manuel II. vyjádřil se k jednomu z mi nistrů: »Kéž byla by kule raději mne zasáhl místo bratra mého. On byl vychován za krále mne, dle mých náklonnosti, dostalo se zcela jiné výcho vy. Ale řekněte lídem, že mám vůli nejlepší; ať jen lid důvěřuje v bu- doucnost. Miluji vlasť naši, milují lid z celého srdce!« Manuel dlí celý téměť den u královny- matky, jež poučuje jej ve vyřiz - vání telefonův a listin. Ve středu pra- covala královna s ním po 14 hodin.
Carlos Eduard Manuel II Manuel Goulois den u královna
19 article
Zvláštní telegramy. Nepokoje v den pohřbu. Z Lissabonu, 6. února. V zálivu biskajském křižuje 5 pancéřníků anglických, které pod záminkou, že král Carlos byl čestným admira- lem anglického loďstva, mají vyloditi v den pohřbu vojsko, které by vzdalo nebožtíkov poslední poctu. Ve skulečnosti však jsou lod ustanoveny k osobní ochraně královské rodiny protože zajatí republikáni doposud nejsou pro- puštěni a v den pohřbu ze očekávají prol nepokoje. Rozsudek smrti nad Francem. Z Lissabonu, 6. února. Myslí se, že nad Francem byl vynesen rozsudek smrti a že bude také vykonán. Všechno rozhořčení v lidu jest obráceno proti němu. Pověsti, že se dnes pokusil v automobilu prehnouti do Španělsk se nepotvrzují. Také hranice je přísně střežena republikány, kteří jej chtějí usmrtiti. »Nemá času plakati!- Z Berlína, 6. února. »Local Anzeigere oznamuje z Lissabonu: Usnesením minislerské rady nabyli poslanci opět imunity. Následkem loho političtí nepřátelé vlády nemohou býti bez řádného soudu vypovězení. Výminečné zákony proti oposičnímu tisku jsou zastaveny. Parla ment bude svolán a král bude tam přisahati n
Carlos Franco Anzeiger Berlín
20 article
V drobném p.vacjtt ranni číslo o sobě . . . za 8 h odpolední . . . . . za 2 h Ve slialkách na venkorěí ranní čsslu. . . . . . odpolední . . . . . . . . ai Inserátv plati se hotevě napřel. Plečplacení a Jnserty přijíma rdmninl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se tél rečakee Hiskárna a ozpndive „Národnich Listů- Lukopisy se nevracjí.
21 article
ústavu. Královna ve dne dlí dosud neustáleu mrtvol. Mladý král před několika dny ještě učil se — hudbě. Zmužilost královnina jest před- mětem všeobecného obdivu. Královna pravila, že nemá času plakati, že těžká doba žádá od ní, aby jednala. Lhostejnost země. Z Londýna, 6. února. Vétšina portugal- ského obyvatelstva nejeví, podle zdejších zpráv, vůbec účasti na historických událostech v Lis- saboně. Noviny lissabonské, které přicházejí na venkov, se tam ani nečlou. Selský stav, mezi nímž je ovšem 80% analfabetů, nečte ničehoa praeuje obvykle, jakoby se nic nebylo přihodilo. Královna-matka chce veliké obnosy, které jí vyplatí pojišťovny, rozděliti mezi portugalskou chudinu.
Londýn
22 article
Spolek z Anglií
Anglie
23 article
Z Londýna, 6. února. Z Lissabonu se oznamuje, že nová vláda počitá silně s pod- porou a přátelstvím Anglie. Ministerský předseda napsal nedávno knihu o nutnosti, aby Portu- galsko trvalo na spolku s Angbií a aby styky obou zemí byly přátelštější. O Francovi se soudí, že se trvale usadi v Italii, oe Kde je bývalý diktálor? Z Berlína 6. února. Zprávy z Lissabonu a z Madridu o pobytu Francově úplně se roz- cházejí. »Loc.-Anz « oznamuje z Lissabonu, že Franco tam dosud dli, že však dnes odtamlud odjede Naproti tomu »Berl. Tagblatt« sděluje z Madridu, že Franco odjel automobilem z Lissa- bonu a přijel do Madridu, kde dli plné na za- přenou. Také členové skupiny Francovi přátulské nevědí, kde bývalý diktátor nyní mešká. Po- chybují, že bude možno udržeti organisaci jeho strany. Zákon nade všecko
Franco Francův Berl Londýn Anglie Italia Berlín Madrid Lissa Anza Franco Lissabon
24 title
Z parlamentních výborů.
25 article
Z Madridu, 6 února. Král Manuel pravil k ministerskému předsedovi: »Naším programem musí býti zákon nade všecko«. Tato slova byla všude přijata s živou pochvalou.
Manuel Madrid
26 article
Z Vídně, 6. února. (K. k.)
Vídeň
27 article
Rozpočtový výbor rokoval dále o odslavci »Ministerstvo obchodu« (Ústřední správa) Posl. ryt Kozlowski je povděčen založen rady pro zvelebování živností a žadá za zřízení zvláštního odboru pro domáckou práci. Spolehá na n strannost nynějšího ministra a pta se ho, pro domáčtí průmnyslnici byli vyloučeni z armádních do- davek. Naléhá na vydání zakona k podpoře prů- myslu a na stavbu vodních cest. Posl. dru. Adlerovi a jeho straně záleží, aby všechay sociálně politické záležitosti sloučeny byly ve zvláštní úřad práce mimo min sterstvo a vyhověl by nejlépe svému účelu, kdyby byl prost nemilě ná- rodnostní otázky. V průmyslové radě jsou zastou- peni jen podnikatelé, v pracovní radě pro zájmy děl- nictva dělníci i podnikatelé. Sociální demokraté přejí si neodvislého a samostatného úřadu práce pod mou- drou správou nynějšího ministra obchodu. Posl. dr. Hofmann-Wellenhof ptá se, proč otálí se zřizením živnostenské rady. žtvnostníkům měla by se poskytnouti přiležitost, aby vyslovili se o zřízení nového ministerstva práce. Doporučuje, aby agendy sociálně-politické byly shrnuty v jednom úradě práce.
Posl Kozlowski Adler doktor Hofmann Wellenhof ministerstvo obchod
28 article
Posl. dr. Sylvester stojí v otázce min. práce úplně na Hofmannově stanovisku, Cslý živnostenský obor měl by se spravovat jednotně a v min ob- chodu. Vyloučení živnostenského školství bylo by na újmu jeho. Je pro zřízení soctálně politického úřadu, za něhož by mohlo vzniknouti min. sociálně- politické. Konečně ptá se, co se podnikne, abys dospělo k defiuitivnímu paroplavebaímu spujení s Dalmacil. Posl. Jindř. Sehmid navrhuje resoluci, aby vláda ihned přikročila ku provedení průplavu mezi Dunajem, Odrou a Vislou. Posl. dr. Kolischer žádá, aby při zřízení no- vého ministerstva byly shrnuty zůležitosti vodniho práva a vůbec všecky záležitosti, spojené s otazkou vodní a přikázány jednomu oddělení. Všichni zá- stupci haličií žádají, by proveden byl průplav mezi Dunajem, Odrou a Vislou. Rozumnou plavební a železniční politisou musíme emancipovati se od Uher.
Posl doktor Sylvester Hofmannův Jindřichův Kolischer Dunaj Odra Visla Uhry
29 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Literalura. Puškinova prósa, Obecně plati Gogol za náčelnika moderni ruské spisby. Teprv novější dobou razí si cestu názor, vlastním zakladatelem realismu literárního na Rusi že byl Puškin prozaik, autor »Dcerušky kapllánovy«, »Mouřenína Petra Velikého«a jiných povídek. Stačí srovnat tyhle skvosly vy- pravovatelského umění ruského s belletril, která Puškinovi předeházela, na př. s Karamzinem Puškinovy povídky čtou se jako prozaistné vý kony dnešní. Prostá, neličená skutečnost živola se tu hlásí o slovo. Novější kritika ruská (Bo- borikyn »Román 19. stoleti«) přiznává v těch věnech básníku Puškinovi, co jest Puškina mistra lieně nevázané. Sama skutečnost, kdyby chtěla vypra- voval, mluvila by Puškinovu rozumnou prózuh praví Ajehenwald ve svých »Siluety ru- skich pisatělej«. U jiných autorů slovo jaksi zatěžuje událost, mezi věc a zprávu on vtlačí se obyčejně nějaká tma, něco co nelze vypověděti, ale co porušuje vlastní děj. U Pu- škmna nic nezalemňuje věc, událost zůstává čista, netknuta. Slov je vždy právě jen tolik, co jich třeba . .. Obzvláště historické povídky Puškinovy jsou klassické kousky. Zpravidla nic tak rychle nestárne jako povídka historická. Sám Walten Seott se dávno přejedl a praví o něm G. Bran- des, že ho sice »každý odrostlý četl, ale nikdo odrosilý už nečte«. A neplati-li totéž o našich starých? O Janu z Hvězdy, Chocholouškovi, Tylovi, ba málem už i o Třeblzském? Na Rusi o starších Zagoskinovi, Lažečnikovu, Saliasovi, Solovjevu dnes už nikdo nemluví. Ale Puškinovy
Puškinův Gogol Puškin Mouřenín Karamzin Puškinův Román Walten Seott Jan Hvězda Chocholoušek Tyl Rus Salias Solovjev Rus Pu
30 article
historické povídky žijí! Proč? Protože Puškin měl dar, vystihnout ducha doby. Nezablhal jako jiní v doby přiiiš vzdálené. Vzpoura Pugačevská pro jeho současníky nebyla téměř ještě ani látkou »historickou«. Žili „dosud pamětníci, co viděli vše na vlastní oči. Nebylo třeba jednajíeí postavy s bídou teprv slepovat a látat podle studijí knihových. Také vzpomínky na Velikého Petra byly v okolí petrohradském ještě čerstvy. Ovšem nebyly modely pro historiekou povídku v salonní společnosti velkoměstské, která básnika obklopovala! Stačilo však zajet si někam na venkov, do starého dvoru, zajit mezi sedláky kupce, látky tu kypilo. A historické látky ! Jen málo mění se věci hlouběji ve vrštvách za slo roků! A teprv na Rusi! A proto petrohrádské výjevy v Puškinově romáhu zanechávaji dojem tak dobově životný.je zaiee Také brání Puškinovi zvláštní takt, nestavět velké osobnosti historické do popředí! Mnohým umělcům se to tak rádo přihůzivál ! Puškin měl sice sily dost, uby se odvážil i velkých postav, ale přece byl skromným. Drobné figurky jsou u něho nositeli děje, velké postavy zůstávají v pozadí. Petr Velký i Kateřina objevují se pouze v episodkách, ale mistrovských, plny své váhy i svého významu! dolone Zvláštní pozornosti zasluhují »Povídky Běl- kinovy«, ačkoliv je kritik Bélinský za »nehodny Puškinova jména« prohlásil. Třeba je číst ne o sobě, ale v celku i s »úvodem vydavatele« Jakási biografie nedávno prý »zemřelého Ivana Petroviče Bělkina« ! Pravý typ »krasoduehia« jací z počátku minulého století namnoze se na- cházeli mezi statkáři v gubernileh. Dobromy- slný, nesmělý kobylkář, který se svými mužíky se nedovede vypořádat a trudné chvíle životasi zapuzuje čtením sentimentálních románů ! Dach i forma zase tak dokonale spolu srostlé ! Doko nalý estetický požitekl
Puškin Puškinův Velký Kateřina objevovat Běla Petrovič Bělkin Petra Rus Doka
31 article
sler ore zedt Z olzího světa. * H. Friedjung: Oesterreich von 1948 bi 1860. Stullgart 1908. Známý německo-liberální hi storik moderního Rakouska, Friedjung, vydal právě prvý díl rakouských dějin od bouřlivých dob r. 1848 do obnovení úslavy r. 1860. Friedjungovy děje plsno práce jsou vždy zajímavy, poněvadz se opírají o pra- meny úplně rové, jemu poprvě příslupné. Tuto vlast. nost má i nejnovější jeho dílo, sáhající do r. 1851. při jehož spisování použilo obsáhlé korrespondence z pozůstalosti Hachovy a Kübeckovy, jakož i ně- kterých pramenů archivových, jež mu dovolily vy- líčiti v novém svělle osudné pro Rakousko poměry v ústřední vládě a při dvoře v době převratu a v zá- pase s revolucí uherskou Pres to však, že Friedjun v předmluvě slibuje, že bude své dějiny psáli prav- divě, byť se svého osobního slanoviska, není vy- daná jím kniha historií Rakouska, nýbrž jen hišto- ril, při tom zajimavé líčenou historií Vídně se dvořen a ústřední vládou a povstání uherského, jež vyličeno velice obšírně a pro Maďary sympaticky. Ostatních rárodů rakouských a korunních zemí Friedjung se dotýká jen lelmo a se zjevnou nechutí a nikde se nelají, že jako v Uhrách uznává za stáfolvorný žive jen Maďary, v Přeďlilavsku zná jen liberšlní. Němce a všichni ostatní živlově, vzpírajíci se pretensím ně meckým, jsou mu proli mysli Tak slovanský kongre pražský r. 1848 odbývá necelými lřemi řádky: právě tolik mísla ušlědiuje svatodušním udlostem praž ským. O činnosti Hlavličkově, Palackého a Rie grovi zmiňuje se pouze při líčení sněmu kroměřížského
H Friedjung Oesterreich Friedjung Friedjungův Hachův Kübeckův Maďar Němec Hlavličkův Palacký Rakousko Vídeň Uhry
32 article
Havlíček svým liberálním směrem je mu poměrn nejsympatičtější, ciluje z něho dokonce i kus pře kladu „Křtu sv. Vladimíra“, ale i jemu upírá vyšš názory, ač připoušti, že se stal miláčkem lidu, pro tože uměl jádrně a jasně pověděti, co hýbalo my slemi všech. Riegra uznává za nejlepšího českého řečníka s ohnivým temperamentem, ale k úloze vůd- covské nedestávalo se mu prý klidu, jasnosti a poli lického vždělání. V Palackém vidí pilného historik skromné velikosti: jeho nadání nebylo prý bohaté ani hluboké atd. Veliké politické talenty Friedjung vidí jen mezi sloupenci německého liberalismu a zvláštní láskou vyzdvihuje ministra spravedinost Schmerlinga a ministra financí Brucka proti konser- vativnímu kn. Schwarzenbergovi. Vydané dilo konč porážkou maďarské vzpoury v Uhrách a odvolá nín oktrojované ústavy kroměřižské v Rakousku. Díl II bude věnován absolutismu Bachovu, k němuž úvo podán charakteristikou červeného radikála Alexa ndra
Havlíček Vladimíra Riegr Friedjung Schmerling Bruck Schwarzenberg Bachův Uhry Rakousko
33 article
Bacha, sestupujícího znenáhla s vídeňských barikáe do služeb nejčernějšího ultramontanismu * L. liahn, Rom und Romanismus im srie chisch-römischen Osten. Li 0, 1906 Velmi zajímavá kniha obsahem i tendencí. Spi sovatel, nationální Němec, který horlivě stopuje po kroky germanisace ve slovanských zemích, zvlášu v Rekousku, není spokojen s výsledky dosavadním a hledí si nezdar německé aggressivnosti vysvětlit analogií dějinnou. Nejmohutněji vedli s. v odnárod- ňování Řtímané, jimž podařilo se průběhem půltisíi jetí celé západní polovici říše vpraviti ráz latinsko románský. Ale ve východní, řecké a zřečtěné část selhala námaha jejich. Spisovatel s velikou pilnost pojednává o prostredcích, jichž Římaně za romaniso- váním dobytých krajin užívali, a pak shledává v spisích řeckých, v nápisech i v údajích pramenných výsledky, ale jakkoli byla latina řeči zákonodárství úřadův i vojska, k nimž od IV. stol. přistoupilo i kře- ťanství, přece nepodařilo se jí ani povrchně východ zromanisovali, ba v VI. stol. mizí opět ode dvor i z vojska. Hahn zcela správně shledává toho přičinu v charakteru řečtiny jako jazyku písemnicky pěsto- vaného a tudiž k resistenci způsobilého. Tanuly-l mu při tem na mysli germanisační choutky u nás. v Poznaňsku a v Elsasku?
Bach Rom Němec Hahn Poznaňsko Elsasko
35 article
* „Zlatá Praha“. Dnes již vyšío 20. číslo tohol oblíbeného obrazového týdenníku českého a přináš ajimavé reprodukce děl uměleckých, jakož i něko- lik obrázků o kralovraždě v Portugalsku. Z uměle ckých reprodukcí zasluhuje v první řadě zmínku J.p Laurensův „Pietro“, který stejně jako Vasquezův obraz (který byl v posledním čísle „Zlaté Prahy“ re- produkován) patří k nejzajímavějším obrazům letoí- ního pařížského Salonu: dále od V. Malého „Na Ze- teném Irhu“, malebná momeníka pouličního života na pražské dlažbě; „Princezna a pasáček“ od A Langhammra; je to obraz, který se pojí ke krásně s duchaplné pohádce dánského básníka Chr. Ander- sena a jiné reprodukce velice cenných uměleckých ddděl. — Mimo to je k dnešnímu číslu připojen jak umělecká příloha zajímavý obraz Emila Holá rk „Stmívání“; je to dílo dosti známé z posledních vý slav a vykazuje všecky kvality umělecké tvorby svého autora. Obraz ten bude jistě vilaným doplňken malých domácích galerií v našich rodlinách. K pěkná výpravě obrazové důstojně se pojí i část belletristi cká, která je vyplněna příspěvky skutečné literární ceny, jakož i zajímavými články z kruhů uměleckých a společenských. „Zlatá Praha“ vychází v nakla- datelství J. Otty v Praze. Nábytek a dekorace s přílohou „Dřevo ve službách stavebnictví“. Předlohový, vše- chny odborně zájmy hějící list pro veškorá stavební odvětví a příbuzně odbory. Ročník III. Za vydávání a vedení odpovídá Vlad. Šimeček v Králově Poli u Brna, kde zároveň správa i redakce. Do roka 24 čísla za 8 korun. * Nový přírodní lékař, časopis pro poznání lido- vého zdravotnictví. Ročník I., čís. 1.; ročně K 1.50. Redakce i administrace na Smíchově 722.
Laurensův Pietro Vasquezův V Malý Christum Ander Holá J Ott Vlad Šimeček Praha Portugalsko Brno Smíchov
36 article
* Cooparovy romány z amerických prerií, jejichž souborné, illustrované vydání oznamuje v dnešním čísle inserát, budou jistě vítanou čelbou všem, kdo hledají lekturu rázu dobrodružného, lehkou a napí- pavou, při všech těchto okolnostech všnk laké lite- rárně cernou. James F. Cooper je zakladatelem indiánské povídky, byl svědkem krutých bojů a do- brodružství v severo-amerických stepích a píše ce viděl, zažil, nikoliv, jako pozdější jeho imitáteři, fan- tastické výmysly. Romány jeho jsou světoznámy. Cooper sám je v literární historii nesmrtelný. Dílo je- ho vzbudilo své doby sensaci jako Rlobinsen Crusoe neb Gulliverovy cesty. — Spisy J. F. Cooperá vychá- zejí s illustracemi skad. malíře L. Nejedlého v seši- tech lýdenních o 32 str. po 24 hal. Předplácí se na 10 seš. K 2.40, kdo předplatí na 50 seš. K 12.—, obdrží zdarma jako premii poutavý spis II. Sienkie- wicze „Listy z cest“ v krám. ceně K 3.34. — Illustr. prospekty a 1 sešit na ukázku na požádání franko Vydává nakladatelství Hejdy a Tučka v Praze. * Časopis turistů. Vydává klub českých turislů v Praze (Jungmannova třída 15), rediguje dr. Jiři Guth (Praha II., ulice Příčná č. 4). Měsíčník, na rok 8 kor. Číslo nového — XX. — ročníku vydáno v nové vzhledné úpravě, * Časopis pro veřejné zdravolnictví. Majiteléa vydavatelé profesoři dři. Gustav Kabrhel, Aloia Velich, Emanuel Formánek a Stanislav Rů- žička. Zodpov. red. dr. Velich. Na rok 6 kor. V Pra- ze, Bojiště, hygienický ústav. Nového X. ročníku čís. 1. uvádí se články prol. dra. J. Hnátka o hygieněa volbě povolání a dra. Jaromíra Bulíře o stanovení fe- kálního znečistěm vod pitných. Vedle toho hojně re- ferátů. * Časopis Mačicy Serbskeje 1907 přinesl od Alf. Parczewského článek „Delnjoserhski psaster we Wol- fenbdttelu“, od Juriia Wingére: „Kak Serbja w za-
Cooparův James F Cooper Cooper Crusoe Gulliverův Cooperý L Nejedlý List Hejda Tuček Jungmannův doktor Guth Kabrhel Aloius Velich Formánek Velich J Hnátek Bulíř Praha Praha II Kako Alfa I Wol Juriia Wingére