ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 573336a0-75a5-11dc-932e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 47, person 88, org 6, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v pondělí 6. července 1903.
Praha
3 masthead
Číslo (84.
4 article
Na ranní a odpol. lisry předelácí sei v Praze v ačulnistraei na mořsde . . . . . . 2K na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvejí donéškou na tvt 1ta . . . . 7 K so ve filialkách na něte . . . . . . 2 K 80 Pošfout : kei n jlrrl ke ia s dvojí zleilkou na vežaje n ta . . . .1 K c0 Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Zákony o dani lihové budou předloženy až na podzim. Z Vídně, 6. července. Možno pokládat nyní s jistotou, že oba zákony o dani lihové nebudou projednány v nynějším zasedání a že budou na podzim předloženy znova podsla lně předělány a změněny. Vláda spokojí se ted nějakým provisoriem. Uznává sama potřebu celou budovu obou osnov vzhledem na finanční správu přestaviti. Tuto práci nechce vláda zů- staviti parlamentu, nýbrž podnikne ji sama za letních měsíců v ministerstvu tak, že všechny záležitosti, se kterými osnovy ty souvisi, jako reforma daně osobní a rešlní, náhrada za sní žení daně cukerní panskou sněmovnou zamit- nuté, budou se v nové osnově respektovatise zvláštním zřetelem k zemským financim.
Praha Vídeň
5 article
Z říšského sněmu uherského. Z Pešti, 6. července. Parlament se dnes odroči do 10. října. Následkem toho sejdou s delegace teprve v listopadu. V říšském sněmu ohlásil Rakovsz ky dolaz o diplomatických odhaleních. legačního rady mimo službu Ralha. Ministerský předseda dr. Wekerle hodlá dotaz fen zodpověděti ihned v len rozum, že všechna odhalení jsou smyšlenkou. Ku procesu kn. Eulenburga. Z Mnichova, 6. července. Veškeří členové zdejšího vyslanectva pruského byli telegraficky povoláni jako průvodní svědkové v procesu prot kn. Eulenburgovi do Berlína. K výnosu ministra obchodu obchodním komorám. Z Vídně, 6. července. »Montagsjournale sděluje, že výnos, vydaný obchodním komorám. aby si hleděly vývozu do polskéhio Ruska Pruska, jest dílem odborného chefa Rösslera který má styky s německými radikály a prole prý tito stichli
doktor Wekerle Rössler Pešť Mnichov Berlín Vídeň Rusko Prusko
6 article
sa ane
7 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Ponížená deputace občanů u bar. Raucha. Ze Záhřeba, 5. července. (K. k. uh.) Dne dostavil se klub většiny zábřebské obecní rady s vrchním starostou Slavkem šl. Zuvajen v čele k bánovi bar. Rauchovi a blahopřál mu jménem záhřebských občanů k vyznamenání císařem. Vrchní starosta poukázal ve svém proslovu na velké zásluby, jichiž získal si bán za krátkou dobu své úřadní působnosti zvláště o město Záhřeb, a žádal bána, aby i na dále zachoval městu Záhřebu svou blahovůli, Ban bar. Rauch odpověděl, že jej jako záhřebského rodáka těši, zjednal-li prospěch svému rodnému městu, jež považuje za perlu vlasti; doufá, že zlská pro Záhřeb ještě větší vymoženosti, než mu bylo dosud možno. Slova bánova byla přijala voláním »Živio«. Bán rozloučil se co nejvlídněji s každým jedno- tlivým obecním radním a projevil obzvlášté svou radost z toho, že mohl uvitali zástupce záhřeb- ského občanstva. V politiekýeh kruzích přetřásk se živě tato návštěva obeení rady u bána zvláště proto, že mezi obecními radními, k bá- novi se dostavivšími, byl též člen oposice. K úmrtí hr. Ignatěva. Ze Sofije, 4. července. (Agence Telegra- phique Bulgare.) Kníže Ferdinand projevi hraběnce Ignatěvové telegraficky soustrast Na znamení smulku a úely, jíž se hr. Ignstěv v celém bulharském národě téšil, byla dnešn schůze sobrání přerušena. Ze Sofije, 5. července. (Bulh. tel. ag.) Mini sterský předseda Malinov a předseda sobrání Slavejkov zaslali hraběnce Ignatěvové tele- gram, jímž tlumočí soustrast knížecí vlády a po slanecké sněmovny a ujišťují, že celý bulharský národ eltí tuto boleslnou ztrátu a že jméno hr Ignatěva, tak úzce spjaté s novějšími dějinam Bulharska, nikdy nebude zapomenuto.
Rauch šl Ignatěv Ferdinand projevi Min Malinov Slavejkov Záhřeb Telegra Bulharsko Bana bar
8 article
Boj s anarchisty. Z Žitomíru, 4. července. (Spb. Ag.) Dnes byla zde odhalena tlupa anarchistů. Když čle- nové její byli četnietvem zatýkáni, postavili se energieky na odpor. Při přestřelce, jež se strhla. byli tři anarchisté usmrcení a tři zraněni. Z čet- nictva bylo šest mužů zraněno, jeden ranám svým podlehl. Celkem bylo zatčeno 13 anarchistů. Otázka vybudování ruského loďstva. Z Petrohradu, 5. července. (K. k) Komise složená ze šesti členů říšské rady a dumy. která má zkoumati otázku povolení 11,250 00 rublů na stavbu obrněných lodi, dosud své věc nevyřídila. Členové obou sněmoven trvají na svém stanovisku. Z Marokka. Z Fezu, 5. července. (K. k.) Mulej Hald přehlížel zde včera vojsko v průvodu Alžíree Benamary, starého egyptského důstojníka- Listem, který byl čten v mešitě, nařizuje Mulei Hafid obyvatelstvu, aby se laskavě chovalo k ži- dům a evropským kupeům, kteří se neváhali přidati na jeho stranu. Mulej Halid snažíse osobně dohlédati, aby zachováván byl v říší klid a pořádek.
Petrohrad Maroko Aga Alžíree Benamara
9 article
K papežovu jubileu. Z Říma, 5. července. (K. k.) Papež přijal kapitolu vatikánské basiliky s kardinálem Ram- polou v čele, který mu odevzdal petrský halé v obnosu 10.000 lir a tlumočil mu k jeho jubileu blahopřání kapitoly. Papež vyslovil uznání basilice sv. Petra a dodal, že si přoje, aby jeho tělesné ostatky byly pochovány v chrámu sv. Petra. Poslup Italie v Africe. Z Říma, 4. července. Senát povolil v taj ném hlasování 82 hilasy prohi 2 vojenské výdaje Sněmovna schválila polom smlouvu, uzavřeno mezi Iialil a Ethiopií o vylýčení hranic mez Iialil-Somalskem a Eihiopii z jedné a hrani mezi Erythrejí a Elhiopií z druhé strany, ja ko i smlouvu o zaplacení 3 milionů lir neguší Me- nelikovi. Za rokování prohlásil ministr zahran záležilosti Tittoni, že nabyté území jest velm rozsáhlé a úrodně, že jest v zájmu obchodu aby území to bylo pokud možno co nejdřive obsazeno; dlužno se ovšem připraviti v někle rých končinách onoho územi na odpor obyva telstva. V brzku bude sestaven výpravní sbor vláda pak doufa, že za několik měsiců bude moci sněmovně podati zprávu o obsazení území až po Ubescibdi. (Hlučná pochvala.) Proti cestě Fallierově do Ruska. Z Paříže, 4. července. (K. k.) Socialistické sdružení sekvanského deparlementu uspořádalo večer protestní tábor lidu proti cestě presidenti Falliěra do Ruska. Taboru zúčastnilo se ast 2000 osob, mezi nimi mnoho ruských uprchlíků. Řečníci prohlásili na onom mestingu, že po něm budou v celé Franeii uspořádány protestní projevy.
Petro Iialit Elhiopie Tittoni Řím Rama Afrika Ethiopie Rusko Paříž Tabora IialitSomalsk Eihiopie
10 article
Ke kralovraždě v Portugalsku. Z Lissabonu, 4. července. (K. k) V dnešní schůzi horní sněmovny prohlásil hr. Arno so, že kralovražda nebyla dílem anarchismu, poně vadž anarchismu v Porlugalsku nenl, nýbrž že byla dílem roty zločinců, z nichž byli dva za- biti. Řečník se táže, kde jsou ostatní členové oné roty. Ve Francii byl prý soudce Pojtevin ze zcela nepatrného důvodu přeložen. Minister- ský předseda měl by prý zbaviti úřadu soudce pověřeného vyšetřováním krslovraždy. Minister- ský předseda odpovídá, že nesdili Arnosův ná- zor, jakoby anarchismu v Portugalsku nebylo Pokud jde o žádost, aby soudce pověřený vy šetřováním kralovraždy byl zbaven svého úřadu nemusí Portugalsko Franeii napodobiti. Demonstrace stávkařů. Z Göleborgu, 5. července. (K. k.) »Handel stidning« sděluje z Lysekili: Dnes došlo k vážným projevům stávkujících. Asi 600 muže zaujalo minulé noci hrozivou posici a odřizl přístup k lodím. Policejní úřadníci byli s ho neustále kamenováni. Dnes ráno připlula sem dělová lodice »Shaeggald« a vylodila jednoho důstojníka a 8 vojáků. Důstojník vyzval dav několikráte k rozchodu. Když na výzvu jeho odpovědělo se posměchem, vystřelilo vojsko n slepo a demonstranti couvli na to do hor. Je den dělník byl prý zraněn dřevěnou zátkou slepé patrony. Dělová lodice rovněž vystřelila, výstřely její byly však mífeny jen na vodní hladinu.
Arna Arnosův Portugalsko Francie
11 article
Rekonstrukce řeckého ministerstva. Z Athén, 5. července. »Agence d'Athenes« sděluje: Nový ministr zahraničních záležitost Baltazzi podal všem řeckým zástupcům v cizině zprávu o rekonstrukci ministerstva. Rekonstrukce byla provedena výhradně se zřetelem k sesku- pení vládní strany. Neznamená tudíž ni- kterak změnu v politice minister- stva. Noví ministří budou prováděti dále poli tiku, již zahájil Theotokis, ujav se vlády Zvláště směr zahraniční politi ky řecké zůstane nezměněn. Z Athén, 4. července. (K. k.) Aby uspo- kojeny byly různé skupiny Theotokisovy většiny bylo ministerstvo Theotokisovo takto rekon- struováno: Theotokis slane se minislerským předsedou a ministrem vojenství, Balta z z njme se úřadu ministra zahran čních záležitost křeslo min. vnitra převezme Lerides, mini sterstvo financí převezme Gumaris, mine sterstvo kullu a vyučování převezme Stai js. ministerstvo spravedlnosti povede Stefanon ministerstvo námořnictva převezme Empiriko Z Persie. Z Urmije, 5. července. (P. T. A.) Na podně ruského a anghického konsula vyslal guverněr na ochranu okrosu barandského 50 jezdců 100 jiných vojáků. Turci obsadili tvrz Čiarikkala, ležíci 17 verst jihozápadně od Salmasu. Po za kročení anglického a ruského konsula ochabl Kurdové ve svých nájezdech. Vzpoura v Paraguayi. Z Buenos Aires, 5. července. (Ag. Hav. Osoba, která právě z Asuncionu odjela, telegra fuje, že boj ustal a že revolueionáři byli po raženi. V jiných, od hranic došlých telegramech se sděluje, ža boj trvá. Z Buenos Aires, 5. července. Dosud nen ofieiálních zpráv z Paraguaye. Dopravní spojení je stále ještě přerušeno. Z Argentiny byla d Asuncionu poslána loď, aby přivezla zprávy z argentinského vyslanectví.
Balto Stai js Turek Atény Persie Paraguay Buenos Aires Argentina Theotokisův Gumaris d ' Athene
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 5. července. (Dr. Lueger s omlouvá.) Spolupracovnici některých vídeň ských listů vyžádali si včera u dra. Luegra in formace o zkouškách na škole Komenského Vybíráme z jeho odpovědi některá místa, char akterisující vážnost vídeňského starosty. D Lueger lned na počátku své odpovědi prones podivení, jak prý se Čechové mohou rozčilovati pro „nevinnou“ řoč, promluvenou k lidovým zpěvákům, poněvadž takových řečí promluvil už na sto. „Nejsem — pravil dále — předpojní proti žádné národnosti, ale Vídeň musí zůstati jednojazyčná, jak to vyslovuje přísežní formule nevých měštanů. Jinak zkušenost ukázala, že člověk, ovládající dva jazyky, jest schopnějsí konkurence, a to musíme nahlédnouti i my Němci. Štvanice provádějí jen němečtí radiká lové, kteří vyhlašují Čechy za méně cenné; jest přírozeno, že Čechové se nad tím horší. P Vídeň spočívá nebezpečí v tom, že učitel z Břeclavy přicházejí zkoušet žáky ze školy Komenského nyní do Vídně a že ministr vyučo vání ke zkoušce delegoval okresní školní radu.
doktor Lueger Komenský Čecho Němec Praha Vídeň Čechy Břeclava
13 article
Delegován byl okresní školní dozorce Stift, který neumí česky; proto byl mu přidán ředitel mě šťanské školy dr. Pivec, který česky umi. Nej bližší následek bude právo veřejnostia pak nebude daleka doba, kdy se budou žádat české školy, zřizované nákladem ooce. Víden dvoujazyčná ve svém úřadnictvu bylo by nej větší neštěsti. Čechové ve Vídni jsou lidé dobře smýšlející a sami dbají, aby uměli německy. Velice se mně ukřivdilo při otázce divadelní představení. Neřekl jsem přece nic jiného, než že Čechové mají zůstati doma, poněvadž by mohl nastati skandál; výstřední lidé jsou n obou stranách. Na dotaz, proč školní rada vídeňská, která o všem věděla a musila také poznati, jaké „ne- bezpečí“ hrozí Vídni, konají-li žáci Komenského zkoušku doma a ne v Břeclavě, přece neučinila nijakého opatření, dr. Lueger, který je před sedou školní rady, odpověděl s úsměvem „To nevím!“ Stejně s úsměvem mohl ovšem dodati, že vůbec nevi, co mluví, že plete páte přes devátě a v třeti vělě vyvrací to, co pravi v prvé. Na všechen způsob vídeňští antisemit utržili si Tomolovým dotazem a Luegrovou od povědí tak notnou ostudu, že se sami budou nyní starati, aby zmizela co nejdříve se světa. Z Pešti, 4. července. (Cohvozilo uher- skému státu?) Valná schůze stoličného za- stupitelstva oravského usnesla se, aby se sto- ličný věstník vydával příště nejen maďarsky nýbrž také slovensky. Orava jest témět
doktor Pivec Čecho Komenský Lueger Tomolová Vídeň Břeclava Pešť Orava Cohvozit uher
14 article
čistě slovonská stolice a úřadní list, má-li ko nati svou povinnost, má býti psán v jazyku lidu srozumitelném. Několik maďaronských člonů zastupitelstva podalo však proti usnesení většiny protest a dnes se sděluje z Dol. Kubína, že ministr vnitra hr. Andrássy usnosení o sloven- ském vydání věstníku zrušil. Nebozpočí, jež hrozilo maďarskému státu z Oravy, je tedy šťastně zase zažehnáno. Druhý sjezd žen českoslovanských Ústřední spolek českých žen, který minulý měsle dovršil právě desátý rok svoji činnost spolkové, svolal k několikadennímu jednán druhý svůj sjezd českých žen, položiv na jeho program celou bohatou revui přednášek a refe- rátů souborných, osvětlujících s nejrůznějších stránek činnost a snahy českých feministek, je jich postup a rozvoj, poměr jejich ke všem složilým otázkám českého života veřejného, ná rodního, sociálního, kulturního a hospodářského Ke sjezdu dostavilo se již během soboty dosti účastnic z venkova českého i moravského jmenovitě z Brna, z Drážďan i odjinud, z Běle- hradu jako delegátka žen srbských přijela paní D. Ivaniéová, ze Zahřeba delegátka chor- vatská pl. J. Zagorka a j. Péčí ústředního výboru uspořádán v místnoslech spolkových ve Spálené ulici společenský raut na počest host a účastníků sjezdových, jenž byl pěknou a ani movanou ouverlurou sjezdového jednání.
Kubín Andrássy D Ivaniéová Dolo Orava Brno Drážďany Bělahrad
15 article
To zahájeno včera o půl 10. hodině dop ve velké zasedací slni staroměstské radnice — zahájeno poetickou »Výzvou k žená me několika vřelými slokami posledních veršů Sva topluka Čecha. Přednesla je paní Pavla Ma ternová a přilehaly úvodem k nastávajícímu jednání tak blízce, jakoby pro ně byly přímo napsány. Slarostka Ústředního spolku českých žen paní Zorka Hovorková uvitala na to všechn účastnice sjezdu co nejupřímněji. Vítala všecky stejně vřele, kladouc důraz na to, že sdružuje se stejný úděl pracovnic a stejný cíl — navá- zali styky vzájemné a uraditi se vespolek nových podnětech k osamostatnění ženy, k její mu zrovnoprávnění. Poukazujíc na bohaté množ stvl připravených referálů sjezdových — je jiel na padesát — vyslovuje naději v plný a krásný úspěch sjezdu, vttajíc zvlásť ještě cizí slovan ské delegáty a hosty vzdálenějši, děkuje obecní represenlaci praž-ké za převzetí protektorátu sjezdu (jako zástupei presidia a městské rady dostavli se pp. nám. Jirousek a ob. stalš Herites i Soukup) i žurnalistice. Slova se ujal potom p. nám. posl. Jirou- sek, ujišťuje, že klade si za čest, že může jmě nem presidia a rady městské tlumočiti přán zdaru sjezdu tak významnému. Všechny otázky. o nichž sjezd má jednati, jsou tak důležity, hnuti ženské právě v českém národě má svo zvláštní oprávněnost. Česká žena nejen ve sve domácnosti, nýbrž i v životě veřejném musís hledět uplatniti, aby byla zdatnou silou a jed nolkou národní. Přeje mnoho zdaru rokování sjezdovému.
Čecho Pavel ma Hovorková Jirousek Herites Soukup
16 article
Předsedkyní sjezdu pak navržena a s vše obecnou pochvalou zvolena paní Pavlína Klen ková z Vlastimilu, která byla svolava telkou prvního sjezdu českých žen před léty Do čestného předsednictva pak zvoleni oba host slovanšti pl. D. Ivaničová a J. Zagorka mimo ně pl. Hoblová a sl. Němcová dcera slavné Boženy Němcové. Paní Klenková z Vlastimilu, ač cítí se po někud churavou, přijímá neočekávanou poctu vzpomínajíc, co krásné a plodné práce vykličilo z hojných podnětů sjezdu prvního, a přeje si aby slejný rozkvět a stejně požebnané práce vy- rostlo i z nynějšího sjezdu druhiého. Polom předčitána řada omluvných a blaho- přejných projevů, dopisů a telegramů, z nichž zvláštní pozornosti a radosti se těšily vřelé po zdravy hraběnky Sofie Tolsté, choti bv Nikolajeviče, polských spisovatelek Marye Ko nopnické Elizy Orzeszkové, zvlášt četné pozdravné lelegramy srbské, polské, o ženských spolků atd. Sympatický projev a po- zdrav Národní rady české vyřídily jako delegálky její pl. P. Maternová a Kuklová- Be zděková. Viastní zahajovací referát jednání sjezdo vého vyhražen byl paní Boženě Vikové-Kuně- tické, která přednesla na thema »Že na
Pavlín D Ivaničová Hoblová Němcová Vlastimil Tolstá Nikolajevič Mary ko Orzeszková P Maternová Kuklová Be zděková Božena
17 article
V drobném Prvucjít raaní číilo o s6bě . . . a Sk edpoleddní . . . . . . . za 2 b Ve flislkách na venkovi: ranní čisle. . . . . 10h odpoloduí . . . . . . . . 4 a Inserátv plati se hotově vopřet Předplarení a inserty přijímá » činini straco v Marisuské ulici č.z. Tam pneházejí se též redakee tskárna a ezpsdice „Rásodnich Lista“ Lukopisy se nevracsji.
Rásodnich List Lukopisa Marisuský ulice
18 article
myšlenkově i formálně duchaplnou studii o tom, jaká je žena, vyrostlá v tradicích a předsudelch. dneška, její život eilový a vnitřní vztahy k ži- votu, k lidské společnosti. Vysoce zajímavá přednáška pí. Vikově-Kunětické vyjde v nejbližší době v plněm znění v Kalendáři »Národních Listů«. Obsáhlý množstvím a podrobnosti svoji zhuštěné látky byl následující referát jednatelky Ústř. spolku českých žen pl. Elišky z Purkyňů, jejiž úlohou bylo nastíniti dosavadní činnost české ženy, její úkoly přitomné i budoucí. Její přednáška byla historickou retrospeklivou, za- hrnující v sobě počátky české práce probuzen- ské, v níž záhy i vlastenecká žena česká začala hráti význačnou roli. Narýsovavši stručně jen význam Boženy Némcové, Karoliny Světlé, Boh. Rajské-Čelakovské, Marie Červinkové-Riegrové, Amerlingově, Vojty Náprstka a všech, kteří vlasteneckou práei české ženy začali brzy spo- jovati také s prací výchovnou a lidumilnou, sledovala paní přednášející dále historii českého feminismu, jeho rozvoj, rozkvět spolků, ústavě, korporací a institucí, jež mu slouží. Po tomto referátu přihlásila se mimo pro- gram o slovo sl. Plaminkova, žádajíc o zásadní rozhodnuti, bude-li sjezd debatní, totiž budou-li připustny debaty o jednotlivých referátech míněních v nich vyslovených. Paní předsedajíeí odpovidá, že debata po každém referátu není možná, teprve ke konci celého sjezdu jsou při- puštěny věcné poznámky.
Eliška Némcová Karolina Světlá Boh Čelakovský Červinka Riegr Amerlingův Vojta Náprstek Plaminkův Purkyně
19 article
Slč. Plaminková prolestuje proti tomu, neboť za takových okolnosti sjezd by byl pouze souhrnem přednášek a ne sjezdem práce, jak by bylo žádoueno. (Značný soulilas na pravici, kde nedopatřením snad se octly oposiční živly na místě na tradiční levici.) V rychlosti odbyla se živá a pohnutá debata o tom, jaké stanovisko zaujmouti. Pi. E z Purkyňů protestuje proti debatám, poněvadž by se tím znemožnilo přečtení všech refrátů. Namltá dále, že Ústřední spolek českých žen obrátil se na všuchny ženské sp olky se žádostí o účast na pracích sjezdových. Ale většina z nich odepřela své účastenství. Spor rozhodnut posléze v ten smysl, že na konee sjezdu jedna zvláštní schůze bude věnována debatě, výměné sporných názorů. Návrh o tom přijat byl valnou většinou hlasů, když byl pře tín jako prakticky neprovedielný zami tnut návrh, aby debata upínala se ke každemu jednotlivému referálu. Dalsí referát vyhražen pí. Tereze Novákové, jejiž přednáška »O povolání a duševní práci že vzhledem k rodině« byla jakýmsi lilerárním pen- dantem ku přednášce pí. Kunětické.
Novák
20 article
Přednáška pl. Terezy Novákové byla du- chaplným a důmyslným souhrnem minění všech velikých a slavných žen o tom, jaký má býti poměr ženy vzdělané k jeji rodině, domácnosti, k dělem. Ženské huulí, emancipační, nesmís zastavili u domácího krbu, nýbrž musí jej ono právě poslaviti na nově základy. Nová žena musí se snažiti harmonicky sloučiti povolání umělecké nebo vůbec výdělkové se životem a s povinnostmí ke své rodině. O ženě v rodině, jak byla dříve a k čemu spěje, mluvi pani přednášející s jemným pocho- pením a s láskou, upozorňujíc, že nutno po- mýšleti na všecky stavy žen — jako v záko- nodárství — na zrovnoprávnění všech. Nepůjde to ovšem bez kompromisů se starou domácností, bez dohody a pomalého vyrovnávání se starými, hluboko zakořeněnými tradicemi. Pro přiliš pokročilý čas odročeno potom jednání sjezdově na odpoledne a pokračováno v něm o 3. hod. Pl. Šnejdaufová-Čádova přednášela o zdra- votnictvi a zvelebení domácnosti v tom směru. Poukázala na moderní způsob zdravotnictví na zastaralý patriarchální způsob ochrany do- mácno ti. Malka hygienicky neuvědomělá může zaviniti celý řetéz utrpeni dalších pokolení. Vyslovila se pro společnou výchovu obou po- hlaví a pro jednoduchou frekvenci školní a pro jednoduchou feekvenci práce tovární. Dále vy. slovila se pro zrušení trestů télesných i ve vý- chově rodinné. Slečna Pilná vyslovila se pro politickou rovnoprávnost žen na sněmu zemském i v za- stoupení obcí a měst. Přála si, aby odstraněna byla propast, která děli ženy dělnické od žen měsťáckých.
Novák Čádův Malka Pilná Šnejdaufová
21 title
FEUILLETON.
22 article
Ano — Hus! Neboť nemůže o tom býti sporu. Sporu, který vznikl nedávno a zase zanikl. V němž se tvrdilo s jedné strany s apodiktickou určifosti- „Dosti Husa!“ A s jiné strany: „Jsme dále Hus je dnes jen prázdný zvuk, mrtvé slovo. Ne může nám již nic dát!“ A s jiné strany vládlo ubohé mlčení. Tam, kde přece celá literatura celé dějiny, celý život našeho národa mluv jedním slovem: Ane — Husl Neboť Hus byl první v našich dějinách. který dovedl říci pevně a jasně své „Ano“. A který nad bouřícím davem, v žáru plamenů uměl ještě zatíti rty a pronésti zřetelně své „Ne!“ Člověk podle slov Písma, který prvý roz- razil tradici shnilých kompromisů, nejasných šeptů a opojakých slov — a první řekl, měkce tiše jako Slovan, ale přece pevně a jasně své silné „Ano“ a své vášnivé „Ne“ i Kdo před nim zastupovali národ náš na velikém jevišti dějin, byli mužové, kteří nedo- vedli, za cenu svého života, vyslovit své češ- ství, říci »Ano, jsem Čech !« A kteří nedovedli, za spásu své duše, říci jasně a zřetelně »Ne. nejsem Němec!« Kdo před ním mluvili jmenem budoucích generac, neuměli ještě pověděli »Ano, jsem křesťan« — a báli se říci »Ne nejsem papeženec«. A celá naše literatura po jeho listy neodvážila se řici »Ano, tak - tim« a bála se povědět: »Ne, cizí slovo nen duše mál«
Hus Němec Čechy
23 article
A každý čin Husův, od té doby, ve kter sám sebe nalezl (neboť Šiíitný, pan Smil, Jero- nym, Jakoubek .. . zemřeli dříve, třebas osmde- sátiletí, nežli sebe nalezli), je slovo tvůrčí, jes ono Ano a ono Ne, které zanechává rýhu v dě- jinách a formuje budoucnost. Jeho slovo » Ano, nám Čechům náleží naše království« formulo- valo program všeho snažení celého našeho ná- roda; a jako hlas polnice volající do boje, zni k nám stále hlas domněle umírajícího: »Zemruli, stůjte za právo a svobodu našeho národa!« A zrovna tak pevně znělo jeho »Ne« prot Němcům domácím i cizím, zápasícím v míru o nadvládu na universitě anebo s mečem v ruee plenícím a vraždícím: tváří v tvár německým vojskům, Prahu obléhajícím, pronáší své brde slovo o Češích, kteří jsou bídnější než psi hadi, ježto nehájí království svého .. A zrovna tak silně zní jeho »Ano» v boj o princip Písma a jeho »Ne« proti autoritě. která ovládala středověk. Nezná smlouvání an kompromisů. Jako plně a silně osvědčuje všude své češství a své slovanství, poněvadž proste vyslovuje svou bylost, klade ji proti všem ostat ním — tak plně a silně vyjadřuje své přesvěd- čení, hájí svého svědomí, poněvadž nemůže ji- nak, poněvadž nitro a duše jeho jest taková nemůže se podrobiti zase nežli sama sobě, sile vnitřního přesvědčení. Nedovede, jak žádal ideá křesťanského mnicha, svou duší zlomit slovem cizím, na povel jiného — musí říci své »Anoe třebas proti celému koncilu a všemu světu kře- sťanskému a nedovede utlumit své »Ne« ani na hranici a obrácen tváří přímo proti peklu ..
Husův Smil Jero Jakoubek Čecho Němec Čech Praha
24 article
Ano . . . toť Hus A toť také ono živě pásmo, které táhne každého z nás, každého Čecha přímo k Husovi a jímž Hus žije v nás. Na každého z nás do- léhají situace, ve kterých, když ne život, jislě často hmotný prospěch a osobní pohodlí odda- lují odpověď určitou a zřetelnou, ve kterých nabízejí se nám malodušné formule, výhodné kompromisy, obojaká slova — ale ve kterých každý z nás vidí před svým duševním zrakem tichou postavu kazatele betlemského a slyší jeho pevné slovo: Ano — ne ! Ve kterých vidí jeh poslední slova ke koncilu: »Já, Jan Hus . .. A každý z nás musí se pak rozhodnout — ano, ne anebo shnilý kompromis. Ano — Husl Jsou chvíle, kdy českému politiku je dáno mluvit a jednat jménem národa; jen on dovede odhadnout v té chvili, třebas přes pokřik mas a neporozumění davu, kdy smí a musí řici »Ne« — své pevné »Ne« jako Čech a Slovan. A v té chvíli slyší tiše »Ano — Hus!« Jsou doby, kdy českému umělci nabízí se zlalo sláva — třebas jen za čárku na a, za háček na e —. Je mnoho takových slabochů, bohu- žel, kteři přijali ten kompromis (vždyť prý v srdci zůstane stále Čechem, co na tom. odloží-li české jméno křestní, skryje-li se z zvučný pseudonym) — a všem těm zní na dně duše: »Ne — Hus!« A krátce každý z nás má denně tisíce přiležitosti, aby jako Hus pevně řekl své »Ano« jako Čech — a své » Nee všude tam, kde od něho se žádá obět nejvyšší, obět vlastního přesvědčení. A každému z nás již jméno Husovo samo ukládá takovou zkoušku zřelelné odpovědí. Není tu vyhnuti: ano — Hus! A nelze zakřikovati »dosti Husa« — ani přejít dále: »pokročili jsme nad něho«. V srdci každého z nás hoří
Hus Čecho bůh Husův Čechy Slovan
25 article
hranice kostnická obněm živým — a musí zlomit duši, kdo jde přes ni dál! To cítí každý i nejprostší Čech. Nebo jednoduchá a všem jasná je řeč pravdy. Tém, kteří řikají »snad, možná, bezpochyby, sotva . . .« lid nerozumí. Jen tém, kteří dovedou, jako Hus, říci Ano a státi za své Ne! Tu jsou ko- řeny lásky Čechů k Husovi, které nejsou do- stupny žádné kritice ani žádnému nátlaku. Hus prostě je symbol našeho češství v nejkrásnějším jeho rozpětí Jsou a budou ještě mnozí, kterým ta hloubka, v níž tkvi kořeny lásky Čechů k Hu- sovi, bude nedostupná a nedohledná. Vzdy jsou i v zaslupitelstvu města Husova mužové, kteří pronajímaji husitský kostelík cizí společ- nosti církevní — kostelik, který takřka osudem jest určen k tomu, aby byl ústředním ohniskem živé památky Husovy. V nich neozývá se hlas, který mluví v srdci každého Čecha — je snad ještě sláb, ohlušen vřavou denních bojů všedního života. Ale ozve se a promluví ko- nečně v každém. Neboť všichni jsme Čechověa ve všech nás dnes, 6. července, na prostou otázku Hus? ozve se jistě v hloubí duše Ano — Hus!
Hus Čecho Hu Husův Čechy
26 title
V. Flajshane.
V Flajshane