1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v pondělí 6. července 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lisry
předelácí sei
v Praze v ačulnistraei
na mořsde . . . . . . 2K
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvejí donéškou
na tvt 1ta . . . . 7 K so
ve filialkách
na něte . . . . . . 2 K 80
Pošfout
: kei
n jlrrl ke ia
s dvojí zleilkou
na vežaje
n ta . . . .1 K c0
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Zákony o dani lihové budou předloženy až na
podzim.
Z Vídně, 6. července. Možno pokládat
nyní s jistotou, že oba zákony o dani lihové
nebudou projednány v nynějším zasedání a že
budou na podzim předloženy znova podsla lně
předělány a změněny. Vláda spokojí se ted
nějakým provisoriem. Uznává sama potřebu celou
budovu obou osnov vzhledem na finanční
správu přestaviti. Tuto práci nechce vláda zů-
staviti parlamentu, nýbrž podnikne ji sama za
letních měsíců v ministerstvu tak, že všechny
záležitosti, se kterými osnovy ty souvisi, jako
reforma daně osobní a rešlní, náhrada za sní
žení daně cukerní panskou sněmovnou zamit-
nuté, budou se v nové osnově respektovatise
zvláštním zřetelem k zemským financim.
Praha
Vídeň
5
article
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešti, 6. července. Parlament se dnes
odroči do 10. října. Následkem toho sejdou s
delegace teprve v listopadu.
V říšském sněmu ohlásil Rakovsz ky
dolaz o diplomatických odhaleních. legačního
rady mimo službu Ralha. Ministerský předseda
dr. Wekerle hodlá dotaz fen zodpověděti
ihned v len rozum, že všechna odhalení jsou
smyšlenkou.
Ku procesu kn. Eulenburga.
Z Mnichova, 6. července. Veškeří členové
zdejšího vyslanectva pruského byli telegraficky
povoláni jako průvodní svědkové v procesu prot
kn. Eulenburgovi do Berlína.
K výnosu ministra obchodu obchodním
komorám.
Z Vídně, 6. července. »Montagsjournale
sděluje, že výnos, vydaný obchodním komorám.
aby si hleděly vývozu do polskéhio Ruska
Pruska, jest dílem odborného chefa Rösslera
který má styky s německými radikály a prole
prý tito stichli
doktor
Wekerle
Rössler
Pešť
Mnichov
Berlín
Vídeň
Rusko
Prusko
7
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Ponížená deputace občanů u bar. Raucha.
Ze Záhřeba, 5. července. (K. k. uh.) Dne
dostavil se klub většiny zábřebské obecní rady
s vrchním starostou Slavkem šl. Zuvajen
v čele k bánovi bar. Rauchovi a blahopřál
mu jménem záhřebských občanů k vyznamenání
císařem. Vrchní starosta poukázal ve svém
proslovu na velké zásluby, jichiž získal si bán
za krátkou dobu své úřadní působnosti zvláště
o město Záhřeb, a žádal bána, aby i na dále
zachoval městu Záhřebu svou blahovůli, Ban
bar. Rauch odpověděl, že jej jako záhřebského
rodáka těši, zjednal-li prospěch svému rodnému
městu, jež považuje za perlu vlasti; doufá, že
zlská pro Záhřeb ještě větší vymoženosti, než
mu bylo dosud možno.
Slova bánova byla přijala voláním »Živio«.
Bán rozloučil se co nejvlídněji s každým jedno-
tlivým obecním radním a projevil obzvlášté svou
radost z toho, že mohl uvitali zástupce záhřeb-
ského občanstva. V politiekýeh kruzích přetřásk
se živě tato návštěva obeení rady u bána
zvláště proto, že mezi obecními radními, k bá-
novi se dostavivšími, byl též člen oposice.
K úmrtí hr. Ignatěva.
Ze Sofije, 4. července. (Agence Telegra-
phique Bulgare.) Kníže Ferdinand projevi
hraběnce Ignatěvové telegraficky soustrast
Na znamení smulku a úely, jíž se hr. Ignstěv
v celém bulharském národě téšil, byla dnešn
schůze sobrání přerušena.
Ze Sofije, 5. července. (Bulh. tel. ag.) Mini
sterský předseda Malinov a předseda sobrání
Slavejkov zaslali hraběnce Ignatěvové tele-
gram, jímž tlumočí soustrast knížecí vlády a po
slanecké sněmovny a ujišťují, že celý bulharský
národ eltí tuto boleslnou ztrátu a že jméno hr
Ignatěva, tak úzce spjaté s novějšími dějinam
Bulharska, nikdy nebude zapomenuto.
Rauch
šl
Ignatěv
Ferdinand projevi
Min
Malinov
Slavejkov
Záhřeb
Telegra
Bulharsko
Bana bar
8
article
Boj s anarchisty.
Z Žitomíru, 4. července. (Spb. Ag.) Dnes
byla zde odhalena tlupa anarchistů. Když čle-
nové její byli četnietvem zatýkáni, postavili se
energieky na odpor. Při přestřelce, jež se strhla.
byli tři anarchisté usmrcení a tři zraněni. Z čet-
nictva bylo šest mužů zraněno, jeden ranám svým
podlehl. Celkem bylo zatčeno 13 anarchistů.
Otázka vybudování ruského loďstva.
Z Petrohradu, 5. července. (K. k) Komise
složená ze šesti členů říšské rady a dumy.
která má zkoumati otázku povolení 11,250 00
rublů na stavbu obrněných lodi, dosud své věc
nevyřídila. Členové obou sněmoven trvají na
svém stanovisku.
Z Marokka.
Z Fezu, 5. července. (K. k.) Mulej Hald
přehlížel zde včera vojsko v průvodu Alžíree
Benamary, starého egyptského důstojníka-
Listem, který byl čten v mešitě, nařizuje Mulei
Hafid obyvatelstvu, aby se laskavě chovalo k ži-
dům a evropským kupeům, kteří se neváhali
přidati na jeho stranu. Mulej Halid snažíse
osobně dohlédati, aby zachováván byl v říší klid
a pořádek.
Petrohrad
Maroko
Aga
Alžíree Benamara
9
article
K papežovu jubileu.
Z Říma, 5. července. (K. k.) Papež přijal
kapitolu vatikánské basiliky s kardinálem Ram-
polou v čele, který mu odevzdal petrský halé
v obnosu 10.000 lir a tlumočil mu k jeho
jubileu blahopřání kapitoly. Papež vyslovil uznání
basilice sv. Petra a dodal, že si přoje, aby
jeho tělesné ostatky byly pochovány v chrámu
sv. Petra.
Poslup Italie v Africe.
Z Říma, 4. července. Senát povolil v taj
ném hlasování 82 hilasy prohi 2 vojenské výdaje
Sněmovna schválila polom smlouvu, uzavřeno
mezi Iialil a Ethiopií o vylýčení hranic mez
Iialil-Somalskem a Eihiopii z jedné a hrani
mezi Erythrejí a Elhiopií z druhé strany, ja ko
i smlouvu o zaplacení 3 milionů lir neguší Me-
nelikovi. Za rokování prohlásil ministr zahran
záležilosti Tittoni, že nabyté území jest velm
rozsáhlé a úrodně, že jest v zájmu obchodu
aby území to bylo pokud možno co nejdřive
obsazeno; dlužno se ovšem připraviti v někle
rých končinách onoho územi na odpor obyva
telstva. V brzku bude sestaven výpravní sbor
vláda pak doufa, že za několik měsiců bude
moci sněmovně podati zprávu o obsazení území
až po Ubescibdi. (Hlučná pochvala.)
Proti cestě Fallierově do Ruska.
Z Paříže, 4. července. (K. k.) Socialistické
sdružení sekvanského deparlementu uspořádalo
večer protestní tábor lidu proti cestě presidenti
Falliěra do Ruska. Taboru zúčastnilo se ast
2000 osob, mezi nimi mnoho ruských uprchlíků.
Řečníci prohlásili na onom mestingu, že po něm
budou v celé Franeii uspořádány protestní
projevy.
Petro
Iialit
Elhiopie
Tittoni
Řím
Rama
Afrika
Ethiopie
Rusko
Paříž
Tabora
IialitSomalsk
Eihiopie
10
article
Ke kralovraždě v Portugalsku.
Z Lissabonu, 4. července. (K. k) V dnešní
schůzi horní sněmovny prohlásil hr. Arno so,
že kralovražda nebyla dílem anarchismu, poně
vadž anarchismu v Porlugalsku nenl, nýbrž že
byla dílem roty zločinců, z nichž byli dva za-
biti. Řečník se táže, kde jsou ostatní členové
oné roty. Ve Francii byl prý soudce Pojtevin
ze zcela nepatrného důvodu přeložen. Minister-
ský předseda měl by prý zbaviti úřadu soudce
pověřeného vyšetřováním krslovraždy. Minister-
ský předseda odpovídá, že nesdili Arnosův ná-
zor, jakoby anarchismu v Portugalsku nebylo
Pokud jde o žádost, aby soudce pověřený vy
šetřováním kralovraždy byl zbaven svého úřadu
nemusí Portugalsko Franeii napodobiti.
Demonstrace stávkařů.
Z Göleborgu, 5. července. (K. k.) »Handel
stidning« sděluje z Lysekili: Dnes došlo
k vážným projevům stávkujících. Asi 600 muže
zaujalo minulé noci hrozivou posici a odřizl
přístup k lodím. Policejní úřadníci byli s ho
neustále kamenováni. Dnes ráno připlula sem
dělová lodice »Shaeggald« a vylodila jednoho
důstojníka a 8 vojáků. Důstojník vyzval dav
několikráte k rozchodu. Když na výzvu jeho
odpovědělo se posměchem, vystřelilo vojsko n
slepo a demonstranti couvli na to do hor. Je
den dělník byl prý zraněn dřevěnou zátkou
slepé patrony. Dělová lodice rovněž vystřelila,
výstřely její byly však mífeny jen na vodní
hladinu.
Arna
Arnosův
Portugalsko
Francie
11
article
Rekonstrukce řeckého ministerstva.
Z Athén, 5. července. »Agence d'Athenes«
sděluje: Nový ministr zahraničních záležitost
Baltazzi podal všem řeckým zástupcům v cizině
zprávu o rekonstrukci ministerstva. Rekonstrukce
byla provedena výhradně se zřetelem k sesku-
pení vládní strany. Neznamená tudíž ni-
kterak změnu v politice minister-
stva. Noví ministří budou prováděti dále poli
tiku, již zahájil Theotokis, ujav se vlády
Zvláště směr zahraniční politi ky
řecké zůstane nezměněn.
Z Athén, 4. července. (K. k.) Aby uspo-
kojeny byly různé skupiny Theotokisovy většiny
bylo ministerstvo Theotokisovo takto rekon-
struováno: Theotokis slane se minislerským
předsedou a ministrem vojenství, Balta z z
njme se úřadu ministra zahran čních záležitost
křeslo min. vnitra převezme Lerides, mini
sterstvo financí převezme Gumaris, mine
sterstvo kullu a vyučování převezme Stai js.
ministerstvo spravedlnosti povede Stefanon
ministerstvo námořnictva převezme Empiriko
Z Persie.
Z Urmije, 5. července. (P. T. A.) Na podně
ruského a anghického konsula vyslal guverněr
na ochranu okrosu barandského 50 jezdců
100 jiných vojáků. Turci obsadili tvrz Čiarikkala,
ležíci 17 verst jihozápadně od Salmasu. Po za
kročení anglického a ruského konsula ochabl
Kurdové ve svých nájezdech.
Vzpoura v Paraguayi.
Z Buenos Aires, 5. července. (Ag. Hav.
Osoba, která právě z Asuncionu odjela, telegra
fuje, že boj ustal a že revolueionáři byli po
raženi. V jiných, od hranic došlých telegramech
se sděluje, ža boj trvá.
Z Buenos Aires, 5. července. Dosud nen
ofieiálních zpráv z Paraguaye. Dopravní spojení
je stále ještě přerušeno. Z Argentiny byla d
Asuncionu poslána loď, aby přivezla zprávy
z argentinského vyslanectví.
Balto
Stai js
Turek
Atény
Persie
Paraguay
Buenos Aires
Argentina
Theotokisův
Gumaris
d ' Athene
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. července. (Dr. Lueger s
omlouvá.) Spolupracovnici některých vídeň
ských listů vyžádali si včera u dra. Luegra in
formace o zkouškách na škole Komenského
Vybíráme z jeho odpovědi některá místa, char
akterisující vážnost vídeňského starosty. D
Lueger lned na počátku své odpovědi prones
podivení, jak prý se Čechové mohou rozčilovati
pro „nevinnou“ řoč, promluvenou k lidovým
zpěvákům, poněvadž takových řečí promluvil už
na sto. „Nejsem — pravil dále — předpojní
proti žádné národnosti, ale Vídeň musí zůstati
jednojazyčná, jak to vyslovuje přísežní formule
nevých měštanů. Jinak zkušenost ukázala, že
člověk, ovládající dva jazyky, jest schopnějsí
konkurence, a to musíme nahlédnouti i my
Němci. Štvanice provádějí jen němečtí radiká
lové, kteří vyhlašují Čechy za méně cenné; jest
přírozeno, že Čechové se nad tím horší. P
Vídeň spočívá nebezpečí v tom, že učitel
z Břeclavy přicházejí zkoušet žáky ze školy
Komenského nyní do Vídně a že ministr vyučo
vání ke zkoušce delegoval okresní školní radu.
doktor
Lueger
Komenský
Čecho
Němec
Praha
Vídeň
Čechy
Břeclava
13
article
Delegován byl okresní školní dozorce Stift, který
neumí česky; proto byl mu přidán ředitel mě
šťanské školy dr. Pivec, který česky umi. Nej
bližší následek bude právo veřejnostia
pak nebude daleka doba, kdy se budou žádat
české školy, zřizované nákladem ooce. Víden
dvoujazyčná ve svém úřadnictvu bylo by nej
větší neštěsti. Čechové ve Vídni jsou lidé dobře
smýšlející a sami dbají, aby uměli německy.
Velice se mně ukřivdilo při otázce divadelní
představení. Neřekl jsem přece nic jiného, než
že Čechové mají zůstati doma, poněvadž by
mohl nastati skandál; výstřední lidé jsou n
obou stranách.
Na dotaz, proč školní rada vídeňská, která
o všem věděla a musila také poznati, jaké „ne-
bezpečí“ hrozí Vídni, konají-li žáci Komenského
zkoušku doma a ne v Břeclavě, přece neučinila
nijakého opatření, dr. Lueger, který je před
sedou školní rady, odpověděl s úsměvem
„To nevím!“ Stejně s úsměvem mohl ovšem
dodati, že vůbec nevi, co mluví, že plete páte
přes devátě a v třeti vělě vyvrací to, co pravi
v prvé. Na všechen způsob vídeňští antisemit
utržili si Tomolovým dotazem a Luegrovou od
povědí tak notnou ostudu, že se sami budou
nyní starati, aby zmizela co nejdříve se světa.
Z Pešti, 4. července. (Cohvozilo uher-
skému státu?) Valná schůze stoličného za-
stupitelstva oravského usnesla se, aby se sto-
ličný věstník vydával příště nejen maďarsky
nýbrž také slovensky. Orava jest témět
doktor
Pivec
Čecho
Komenský
Lueger
Tomolová
Vídeň
Břeclava
Pešť
Orava
Cohvozit uher
14
article
čistě slovonská stolice a úřadní list, má-li ko
nati svou povinnost, má býti psán v jazyku lidu
srozumitelném. Několik maďaronských člonů
zastupitelstva podalo však proti usnesení většiny
protest a dnes se sděluje z Dol. Kubína, že
ministr vnitra hr. Andrássy usnosení o sloven-
ském vydání věstníku zrušil. Nebozpočí, jež
hrozilo maďarskému státu z Oravy, je tedy
šťastně zase zažehnáno.
Druhý sjezd žen českoslovanských
Ústřední spolek českých žen, který minulý
měsle dovršil právě desátý rok svoji činnost
spolkové, svolal k několikadennímu jednán
druhý svůj sjezd českých žen, položiv na jeho
program celou bohatou revui přednášek a refe-
rátů souborných, osvětlujících s nejrůznějších
stránek činnost a snahy českých feministek, je
jich postup a rozvoj, poměr jejich ke všem
složilým otázkám českého života veřejného, ná
rodního, sociálního, kulturního a hospodářského
Ke sjezdu dostavilo se již během soboty
dosti účastnic z venkova českého i moravského
jmenovitě z Brna, z Drážďan i odjinud, z Běle-
hradu jako delegátka žen srbských přijela paní
D. Ivaniéová, ze Zahřeba delegátka chor-
vatská pl. J. Zagorka a j. Péčí ústředního
výboru uspořádán v místnoslech spolkových ve
Spálené ulici společenský raut na počest host
a účastníků sjezdových, jenž byl pěknou a ani
movanou ouverlurou sjezdového jednání.
Kubín
Andrássy
D Ivaniéová
Dolo
Orava
Brno
Drážďany
Bělahrad
15
article
To zahájeno včera o půl 10. hodině dop
ve velké zasedací slni staroměstské radnice —
zahájeno poetickou »Výzvou k žená me
několika vřelými slokami posledních veršů Sva
topluka Čecha. Přednesla je paní Pavla Ma
ternová a přilehaly úvodem k nastávajícímu
jednání tak blízce, jakoby pro ně byly přímo
napsány.
Slarostka Ústředního spolku českých žen
paní Zorka Hovorková uvitala na to všechn
účastnice sjezdu co nejupřímněji. Vítala všecky
stejně vřele, kladouc důraz na to, že sdružuje
se stejný úděl pracovnic a stejný cíl — navá-
zali styky vzájemné a uraditi se vespolek
nových podnětech k osamostatnění ženy, k její
mu zrovnoprávnění. Poukazujíc na bohaté množ
stvl připravených referálů sjezdových — je jiel
na padesát — vyslovuje naději v plný a krásný
úspěch sjezdu, vttajíc zvlásť ještě cizí slovan
ské delegáty a hosty vzdálenějši, děkuje obecní
represenlaci praž-ké za převzetí protektorátu
sjezdu (jako zástupei presidia a městské rady
dostavli se pp. nám. Jirousek a ob. stalš
Herites i Soukup) i žurnalistice.
Slova se ujal potom p. nám. posl. Jirou-
sek, ujišťuje, že klade si za čest, že může jmě
nem presidia a rady městské tlumočiti přán
zdaru sjezdu tak významnému. Všechny otázky.
o nichž sjezd má jednati, jsou tak důležity,
hnuti ženské právě v českém národě má svo
zvláštní oprávněnost. Česká žena nejen ve sve
domácnosti, nýbrž i v životě veřejném musís
hledět uplatniti, aby byla zdatnou silou a jed
nolkou národní. Přeje mnoho zdaru rokování
sjezdovému.
Čecho
Pavel ma
Hovorková
Jirousek
Herites
Soukup
16
article
Předsedkyní sjezdu pak navržena a s vše
obecnou pochvalou zvolena paní Pavlína Klen
ková z Vlastimilu, která byla svolava
telkou prvního sjezdu českých žen před léty
Do čestného předsednictva pak zvoleni oba host
slovanšti pl. D. Ivaničová a J. Zagorka
mimo ně pl. Hoblová a sl. Němcová
dcera slavné Boženy Němcové.
Paní Klenková z Vlastimilu, ač cítí se po
někud churavou, přijímá neočekávanou poctu
vzpomínajíc, co krásné a plodné práce vykličilo
z hojných podnětů sjezdu prvního, a přeje si
aby slejný rozkvět a stejně požebnané práce vy-
rostlo i z nynějšího sjezdu druhiého.
Polom předčitána řada omluvných a blaho-
přejných projevů, dopisů a telegramů, z nichž
zvláštní pozornosti a radosti se těšily vřelé po
zdravy hraběnky Sofie Tolsté, choti bv
Nikolajeviče, polských spisovatelek Marye Ko
nopnické Elizy Orzeszkové, zvlášt
četné pozdravné lelegramy srbské, polské, o
ženských spolků atd. Sympatický projev a po-
zdrav Národní rady české vyřídily jako delegálky
její pl. P. Maternová a Kuklová- Be
zděková.
Viastní zahajovací referát jednání sjezdo
vého vyhražen byl paní Boženě Vikové-Kuně-
tické, která přednesla na thema »Že na
Pavlín
D Ivaničová
Hoblová
Němcová
Vlastimil
Tolstá
Nikolajevič
Mary ko
Orzeszková
P Maternová
Kuklová
Be
zděková
Božena
17
article
V drobném Prvucjít
raaní číilo o s6bě . . . a Sk
edpoleddní . . . . . . . za 2 b
Ve flislkách na venkovi:
ranní čisle. . . .
. 10h
odpoloduí . . . . . . . . 4 a
Inserátv
plati se hotově vopřet
Předplarení a inserty přijímá » činini
straco v Marisuské ulici č.z.
Tam pneházejí se též redakee
tskárna a ezpsdice „Rásodnich Lista“
Lukopisy se nevracsji.
Rásodnich List
Lukopisa
Marisuský ulice
18
article
myšlenkově i formálně duchaplnou studii o tom,
jaká je žena, vyrostlá v tradicích a předsudelch.
dneška, její život eilový a vnitřní vztahy k ži-
votu, k lidské společnosti. Vysoce zajímavá
přednáška pí. Vikově-Kunětické vyjde v nejbližší
době v plněm znění v Kalendáři »Národních
Listů«.
Obsáhlý množstvím a podrobnosti svoji
zhuštěné látky byl následující referát jednatelky
Ústř. spolku českých žen pl. Elišky z Purkyňů,
jejiž úlohou bylo nastíniti dosavadní činnost
české ženy, její úkoly přitomné i budoucí. Její
přednáška byla historickou retrospeklivou, za-
hrnující v sobě počátky české práce probuzen-
ské, v níž záhy i vlastenecká žena česká začala
hráti význačnou roli. Narýsovavši stručně jen
význam Boženy Némcové, Karoliny Světlé, Boh.
Rajské-Čelakovské, Marie Červinkové-Riegrové,
Amerlingově, Vojty Náprstka a všech, kteří
vlasteneckou práei české ženy začali brzy spo-
jovati také s prací výchovnou a lidumilnou,
sledovala paní přednášející dále historii českého
feminismu, jeho rozvoj, rozkvět spolků, ústavě,
korporací a institucí, jež mu slouží.
Po tomto referátu přihlásila se mimo pro-
gram o slovo sl. Plaminkova, žádajíc o zásadní
rozhodnuti, bude-li sjezd debatní, totiž budou-li
připustny debaty o jednotlivých referátech
míněních v nich vyslovených. Paní předsedajíeí
odpovidá, že debata po každém referátu není
možná, teprve ke konci celého sjezdu jsou při-
puštěny věcné poznámky.
Eliška
Némcová
Karolina Světlá
Boh
Čelakovský
Červinka
Riegr
Amerlingův
Vojta Náprstek
Plaminkův
Purkyně
19
article
Slč. Plaminková prolestuje proti tomu,
neboť za takových okolnosti sjezd by byl
pouze souhrnem přednášek a ne sjezdem
práce, jak by bylo žádoueno. (Značný soulilas
na pravici, kde nedopatřením snad se octly
oposiční živly na místě na tradiční levici.)
V rychlosti odbyla se živá a pohnutá
debata o tom, jaké stanovisko zaujmouti.
Pi. E z Purkyňů protestuje proti debatám,
poněvadž by se tím znemožnilo přečtení všech
refrátů. Namltá dále, že Ústřední spolek českých
žen obrátil se na všuchny ženské sp olky se
žádostí o účast na pracích sjezdových. Ale
většina z nich odepřela své účastenství. Spor
rozhodnut posléze v ten smysl, že na konee
sjezdu jedna zvláštní schůze bude věnována
debatě, výměné sporných názorů. Návrh o tom
přijat byl valnou většinou hlasů, když byl pře
tín jako prakticky neprovedielný zami tnut
návrh, aby debata upínala se ke každemu
jednotlivému referálu.
Dalsí referát vyhražen pí. Tereze Novákové,
jejiž přednáška »O povolání a duševní práci že
vzhledem k rodině« byla jakýmsi lilerárním pen-
dantem ku přednášce pí. Kunětické.
Novák
20
article
Přednáška pl. Terezy Novákové byla du-
chaplným a důmyslným souhrnem minění všech
velikých a slavných žen o tom, jaký má býti
poměr ženy vzdělané k jeji rodině, domácnosti,
k dělem. Ženské huulí, emancipační, nesmís
zastavili u domácího krbu, nýbrž musí jej ono
právě poslaviti na nově základy. Nová žena
musí se snažiti harmonicky sloučiti povolání
umělecké nebo vůbec výdělkové se životem a
s povinnostmí ke své rodině.
O ženě v rodině, jak byla dříve a k čemu
spěje, mluvi pani přednášející s jemným pocho-
pením a s láskou, upozorňujíc, že nutno po-
mýšleti na všecky stavy žen — jako v záko-
nodárství — na zrovnoprávnění všech. Nepůjde
to ovšem bez kompromisů se starou domácností,
bez dohody a pomalého vyrovnávání se starými,
hluboko zakořeněnými tradicemi.
Pro přiliš pokročilý čas odročeno potom
jednání sjezdově na odpoledne a pokračováno
v něm o 3. hod.
Pl. Šnejdaufová-Čádova přednášela o zdra-
votnictvi a zvelebení domácnosti v tom směru.
Poukázala na moderní způsob zdravotnictví
na zastaralý patriarchální způsob ochrany do-
mácno ti. Malka hygienicky neuvědomělá může
zaviniti celý řetéz utrpeni dalších pokolení.
Vyslovila se pro společnou výchovu obou po-
hlaví a pro jednoduchou frekvenci školní a pro
jednoduchou feekvenci práce tovární. Dále vy.
slovila se pro zrušení trestů télesných i ve vý-
chově rodinné.
Slečna Pilná vyslovila se pro politickou
rovnoprávnost žen na sněmu zemském i v za-
stoupení obcí a měst. Přála si, aby odstraněna
byla propast, která děli ženy dělnické od žen
měsťáckých.
Novák
Čádův
Malka
Pilná
Šnejdaufová
22
article
Ano — Hus!
Neboť nemůže o tom býti sporu. Sporu,
který vznikl nedávno a zase zanikl. V němž se
tvrdilo s jedné strany s apodiktickou určifosti-
„Dosti Husa!“ A s jiné strany: „Jsme dále
Hus je dnes jen prázdný zvuk, mrtvé slovo. Ne
může nám již nic dát!“ A s jiné strany vládlo
ubohé mlčení. Tam, kde přece celá literatura
celé dějiny, celý život našeho národa mluv
jedním slovem:
Ane — Husl
Neboť Hus byl první v našich dějinách.
který dovedl říci pevně a jasně své „Ano“.
A který nad bouřícím davem, v žáru plamenů
uměl ještě zatíti rty a pronésti zřetelně své
„Ne!“ Člověk podle slov Písma, který prvý roz-
razil tradici shnilých kompromisů, nejasných
šeptů a opojakých slov — a první řekl, měkce
tiše jako Slovan, ale přece pevně a jasně své
silné „Ano“ a své vášnivé „Ne“ i
Kdo před nim zastupovali národ náš na
velikém jevišti dějin, byli mužové, kteří nedo-
vedli, za cenu svého života, vyslovit své češ-
ství, říci »Ano, jsem Čech !« A kteří nedovedli,
za spásu své duše, říci jasně a zřetelně »Ne.
nejsem Němec!« Kdo před ním mluvili jmenem
budoucích generac, neuměli ještě pověděli
»Ano, jsem křesťan« — a báli se říci »Ne
nejsem papeženec«. A celá naše literatura
po jeho listy neodvážila se řici »Ano, tak -
tim« a bála se povědět: »Ne, cizí slovo nen
duše mál«
Hus
Němec
Čechy
23
article
A každý čin Husův, od té doby, ve kter
sám sebe nalezl (neboť Šiíitný, pan Smil, Jero-
nym, Jakoubek .. . zemřeli dříve, třebas osmde-
sátiletí, nežli sebe nalezli), je slovo tvůrčí, jes
ono Ano a ono Ne, které zanechává rýhu v dě-
jinách a formuje budoucnost. Jeho slovo » Ano,
nám Čechům náleží naše království« formulo-
valo program všeho snažení celého našeho ná-
roda; a jako hlas polnice volající do boje, zni
k nám stále hlas domněle umírajícího: »Zemruli,
stůjte za právo a svobodu našeho národa!«
A zrovna tak pevně znělo jeho »Ne« prot
Němcům domácím i cizím, zápasícím v míru
o nadvládu na universitě anebo s mečem v ruee
plenícím a vraždícím: tváří v tvár německým
vojskům, Prahu obléhajícím, pronáší své brde
slovo o Češích, kteří jsou bídnější než psi
hadi, ježto nehájí království svého ..
A zrovna tak silně zní jeho »Ano» v boj
o princip Písma a jeho »Ne« proti autoritě.
která ovládala středověk. Nezná smlouvání an
kompromisů. Jako plně a silně osvědčuje všude
své češství a své slovanství, poněvadž proste
vyslovuje svou bylost, klade ji proti všem ostat
ním — tak plně a silně vyjadřuje své přesvěd-
čení, hájí svého svědomí, poněvadž nemůže ji-
nak, poněvadž nitro a duše jeho jest taková
nemůže se podrobiti zase nežli sama sobě, sile
vnitřního přesvědčení. Nedovede, jak žádal ideá
křesťanského mnicha, svou duší zlomit slovem
cizím, na povel jiného — musí říci své »Anoe
třebas proti celému koncilu a všemu světu kře-
sťanskému a nedovede utlumit své »Ne« ani na
hranici a obrácen tváří přímo proti peklu ..
Husův
Smil
Jero
Jakoubek
Čecho
Němec
Čech
Praha
24
article
Ano . . . toť Hus
A toť také ono živě pásmo, které táhne
každého z nás, každého Čecha přímo k Husovi
a jímž Hus žije v nás. Na každého z nás do-
léhají situace, ve kterých, když ne život, jislě
často hmotný prospěch a osobní pohodlí odda-
lují odpověď určitou a zřetelnou, ve kterých
nabízejí se nám malodušné formule, výhodné
kompromisy, obojaká slova — ale ve kterých
každý z nás vidí před svým duševním zrakem
tichou postavu kazatele betlemského a slyší jeho
pevné slovo: Ano — ne ! Ve kterých vidí jeh
poslední slova ke koncilu: »Já, Jan Hus . ..
A každý z nás musí se pak rozhodnout —
ano, ne anebo shnilý kompromis.
Ano — Husl
Jsou chvíle, kdy českému politiku je dáno
mluvit a jednat jménem národa; jen on dovede
odhadnout v té chvili, třebas přes pokřik mas
a neporozumění davu, kdy smí a musí řici
»Ne« — své pevné »Ne« jako Čech a Slovan.
A v té chvíli slyší tiše »Ano — Hus!« Jsou
doby, kdy českému umělci nabízí se zlalo
sláva — třebas jen za čárku na a, za háček
na e —. Je mnoho takových slabochů, bohu-
žel, kteři přijali ten kompromis (vždyť prý
v srdci zůstane stále Čechem, co na tom.
odloží-li české jméno křestní, skryje-li se z
zvučný pseudonym) — a všem těm zní na dně
duše: »Ne — Hus!« A krátce každý z nás
má denně tisíce přiležitosti, aby jako Hus pevně
řekl své »Ano« jako Čech — a své » Nee
všude tam, kde od něho se žádá obět nejvyšší,
obět vlastního přesvědčení.
A každému z nás již jméno Husovo samo
ukládá takovou zkoušku zřelelné odpovědí. Není
tu vyhnuti: ano — Hus! A nelze zakřikovati
»dosti Husa« — ani přejít dále: »pokročili
jsme nad něho«. V srdci každého z nás hoří
Hus
Čecho
bůh
Husův
Čechy
Slovan
25
article
hranice kostnická obněm živým — a musí
zlomit duši, kdo jde přes ni dál!
To cítí každý i nejprostší Čech. Nebo
jednoduchá a všem jasná je řeč pravdy. Tém,
kteří řikají »snad, možná, bezpochyby, sotva . . .«
lid nerozumí. Jen tém, kteří dovedou, jako
Hus, říci Ano a státi za své Ne! Tu jsou ko-
řeny lásky Čechů k Husovi, které nejsou do-
stupny žádné kritice ani žádnému nátlaku. Hus
prostě je symbol našeho češství v nejkrásnějším
jeho rozpětí
Jsou a budou ještě mnozí, kterým ta
hloubka, v níž tkvi kořeny lásky Čechů k Hu-
sovi, bude nedostupná a nedohledná. Vzdy
jsou i v zaslupitelstvu města Husova mužové,
kteří pronajímaji husitský kostelík cizí společ-
nosti církevní — kostelik, který takřka osudem
jest určen k tomu, aby byl ústředním ohniskem
živé památky Husovy. V nich neozývá se hlas,
který mluví v srdci každého Čecha — je snad
ještě sláb, ohlušen vřavou denních bojů
všedního života. Ale ozve se a promluví ko-
nečně v každém. Neboť všichni jsme Čechověa
ve všech nás dnes, 6. července, na prostou
otázku
Hus?
ozve se jistě v hloubí duše
Ano — Hus!
Hus
Čecho
Hu
Husův
Čechy
26
title
V. Flajshane.
V Flajshane