1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve ctvrteK 6. února 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláeí set
v Praze v admlnistrni
a nlaie . . . . .
na čtvrt leta . . . . 5 K —h
s dvojí denáškou
na čtnrt lata . . . . 7 K 50k
ve filislkáchi
.. 2 K30k
na něste ..
P'oštou:
za tuiěsde
tr lea . . . . S K eon
s drojí záisilkeu
nrě
nt .. . K ei
Boj o zastoupení v rakousko-
uherské bance.
Události na valné hromadě rakousko-
uherské banky vzbudily v Čechách zaslou-
ženou pozornost. Zápas náš o zastoupení
v generální radě rakousko-uherské banky
veden jest již po řadu let s úsilím, na české
i na německé straně stále rostoucím. Odů-
vodňovati oprávněný požadavek, abychom
zastoupeni byli v cedulovém ústavu této říše,
není zapotřebí, poněvadž při naší kulturní
hospodářské potenci nárok tento jest tak
samozřejmý, že vůbec nějaké zvláštní moti-
vace ani nepotřebuje. Když se rakousko-
uherská banka dosti bezohledně chovala
k našim peněžním potřebám, dohodlise
akcionáři čeští na tom, že budou práva česká
na zastoupení v generální radě reklamovati
a že tímto způsobem pokusí se zjednati ná-
pravu v cedulovém ústavu říše. Akce z men-
ších počátků vzrostla na akci velikou, poně-
vadž zájem na dobytí práva nám příslušejícího
byl všeobecný
Také v Čechách akce byla všem
interesenty schvalována, pouze o taktiku
vznikl spor. Jedni žádali, aby vlastním svým
úsilím, ustavičným reklamováním práva na
zastoupení, Čechové konec konců domohli se
toho, co jim přísluší, druzí naproti tomu žá-
dali, aby zastoupení pojímáno bylo jako zá-
ležitost politická a aby vláda donucena byla
Odo
Praha
Čechy
5
article
Čechům ke spravedlnosti dopomoci. Nechceme
zde nyní rozhodovati o tom, zda ta či ona
taktika jest oprávněnější, pokládáme však za
svou povinnost správným uznati to, co česká
národohospodářská společnost opětně dokazo-
vala, že totiž musíme si již jednou zvyk
nouti na to, abychom se práv svých do
máhali stálým úsilím všech interesovaných
vrstev a nesvalovali všecko na zástoupen
politické. Tím hlubší bude zápas našeho ná-
roda o právo a spravedlnost, čím více přímo
budou interesované vrstvy české na zápasu
tomto zúčastněny. Rozumí se samo sebou
že postup českých akcionářů ma býti účelne
doplněn postupem delegace české.
Čecho
6
article
Rakouskouherská banka ve svém slo
žení a ve své organisaci není ústavem sou
kromým, jak rádo s německé strany se tvrdí
nýbrž ústavem, který vykonává důležit
funkce v zájmu a ve prospěch celého státu
a který důsledně také podléhá intensivnímo
dozoru se strany stálu. Vláda má zde značný
vliv přímý, nenledě ani k tomu, že vláda na
rozhodnutí generální rady může míti značný
vliv nepřímý, to jest vliv prostřednictvím ve
likých ústavů peněžních, které více méně
jsou interesovány na tom, aby s vládou žily
v příjemných stycích. Proto také bylo při
dobré vůli vládě možno, aby pokud lze si-
tuaci rychle upravila a Čechům zastoupení
v generální radě rakousko uherské banky za-
opatřila. Jest přece šířeji známo, že veliké
vídeňské banky nemohou neříditi se přáními
vlády, která jim svěřuje rozsáhlé a pro ně
neobyčejně důležité obchody s emisí státních
rent a která má tolik příležitosti křížiti jim
jich obchody. Jest známo, že specialněv
dané situaci velké bankovní ústavy německé
mají tolik zájmu na blahovůli vlady, že by
každému přání, v tomto směru se strany
vlády pronesenému, vyhověly. Také skutečně
projevily veliké banky vídeňské ochotu, hla-
sovati pro český požadavek, ovšem kdyby
vláda výslovně za ním stála a jej podporo
vala. Odpor hlavní nevycházel však aniz
Čecho
rakouský uherský banka
7
article
Vídně, jako spíše z Prahy ze svazu něme-
ckých spořitelen, resp. z Ústřední banky ně-
meckých spořitelen v Praze. Správa tohoto
ústavu nalézá se v rukou vysloveně něme-
ckých; zde stále ještě vládnou názory a tra-
dice nesmířitelného, protičeského liberalismu
německého a zde rozhodují lidé, kteří ve
své bezohlednosti neznají naprosto žádných
mezí. Ale tato posice, kterou vláda tak
ocholně respektuje, není nedotknutelnou. Ma
svoje bolavá místa a svoje stíny. Bylo by
jen zapotřebí, aby vláda konečně energicky
a poclivě o to se starala, aby v České spo-
řitelně dle úmyslu jejích zakladatelů učiněn
byl pořádek, aby tento ústav, který sloužiti
má oběma národnostem, byl konečně vzatz
rukou, které ho využivají k bezohledným
germanisačním snahám a k účelům veskrz
politickým. Stačilo by důrazné zakročení s
strany vlády v tomto směru a změnila byse
situace velmi podstatně.
Vídeň
Praha
Ma
8
article
Nelze upříti, že česká politika i na zem
ském sněmu i na radě říšské v tomto směru
neučinila vše, co státi se mohlo. Když jed-
náno bylo o obsazování místa generálního
ředitele Hypoteční banky království českého
a Němci vytasili se se svým požadavkem,
aby se jim dostalo zastoupení přiměřeného
jak u Zemské banky, tak u Hypoteční banky
království českého, upozorňovali jsme v těchto
listech na to, že proti požadavku, aby Němei
zastoupeni byli v uvedených ústavech zem
ských, postaven byl se strany české a za
všech okolností hájen požadavek, aby ko
nečně také dostalo se českému národu spra-
vedlivého zastoupení v České spořitelně,
která dle úmyslu svých zakladatelů sloužiti
má oběma národům, sloužiti celému králov
ství, a má tedy také složením své správy
faklickým národnostním poměrům v království
českém odpovídati. Bylo chybou, že tento
požadavek nebyl vznesen, bylo chybou, že
nebyl hájen až do krajnosti. Musíme se na
učiti jednou také i my proti ustavičným po
stulátům německým stavěti postuláty své
z postulátů těchto neslevovati a je delinovat
tak, aby Němci nemohli vystupovati stále
Němec
hypoteční banka
Český spořitelna
9
article
v roli bolestínů, nýbrž aby urbi et orbi byla
zřejma jejich národnostní bezohlednost a ne-
snášelivost.
Však činiti výtky do minulosti nepro
spívá a proto nutno pro budoucí jednání
sněmovní v tomto směru si připraviti situaci
napřed. Bez našeho zastoupení a
bez spravedlnosti v České spo-
řitelně, která jest ústavem veřejným, která
svým zakladatelským listem nebyla dána k dis-
posici liberální straně německé, nýbrž tomuto
království, nesmí se dostati žádného zvýše-
ného zastoupení Němců v ústavech tohoto
království. Na tomto předpokladě musí česká
politika sněmovní trvati a tento předpokla
musí vraceti se při reklamacích německých
stále a stále. Jest konečně jednou třeba uká
zati Němcům, že drancování České spořitelny
ku prospěchu německo nacionálních snah třeba
učiniti přítrž. V tomto směru zajisté všechny
české strany postupovati budou stejně vý-
bojně a stejně bezohledně.
Němec
Český spořitelna
10
article
Proti diktátu pana Sobitschky však ma
česká politika v rukou ještě trumf jiný
Z řeči poslance p. dra. Karla Kramáře bylo
zřejmo, že při sjednání kompromisu pro
volby do delegací mezi poslanci z královstv
českého bylo se strany německé slíbeno, že
při příští volbě do generální rady rakousko-
uherské banky dostane se Čechům žádaného
zastoupení. Ať již události další byly jaké-
koliv, jisto jest, že při kompromisu tomtc
nevyžadovány od Němců i vlády ty garancie,
jaké vyžádány býti mohly. Když již se do-
stalo Němcům z Čech bez jiných ekvivalentů
zastoupení v delegacích, pak mělo pamato-
vati se na to, že dáváme něco, co dáti ne-
musíme, a měli jsme se v tomto pří
padě říditi příkladem Němců, kteří dávají
jen tehdy, když buď nezbytně musejí, anebo
když se jim dostalo určitých vzájemných
plnění. Nechceme však ani v této chvíli či-
niti výtky pro minulost, nýbrž nám jde o to,
aby v budoucnosti takováto nedopatření se
nepřiházela. Čeští poslanci — a v tom so-
ciálně demokratičtí poslanci čeští výjimky či-
niti nebudou — nejsou povinni voliti Němce
ani z Čech ani z Moravy do delegací a když
na jedné straně odmítá se důsledně požada-
vek zastoupení našeho v generální radě
rakousko uherské banky, jest jedině správnou
odpovědí na tento bezohledný postup Němců
nevoliti ani z král. českého ani
2 arKrastVi ravskuo e
mecké členy delegací tak dlouho
dokud nedostane se nám za respektování
Sobitschka
Kramář
Čecho
Němec
Čechy
Morava
rakouskýuherský banka
češtit výjimka
rakouský uherský banka
11
article
Němců v tomto směru přiměřeného ekviva-
lentu, a to nejen zastoupení v generální radě
banky. Jest nutno konečně, abychom svoji
ochotu prodávali tak, jak toho vyžadují naše
zájmy. Když již jednou politika v tomto státu
stržena byla do těchto nížin, musí česká
politika přizpůsobovati se okolnostem a ne
podřizovati se určitým ohledům v situaci,
při které vláda přeje Němcům, zatím co
Němci zcela bezohledně nejen svých slibů
nerespektují, nýbrž přímo proti nim jednají.
vědouce, že vláda bude pro ně pracovati
zase, jakmile se strany české bude třeba
něco koncedovati, na což Němci nároku
nemají.
Česká politika v tom po většině chybo
vala, že nedovedla proti požadavkům něme-
ckým postaviti při daných přiležitostech bez-
ohlednost a rozhodnost, které by v Němcích
posilovaly názor, že jejich politika jest ne-
udržitelná. Snad jest účelno respektovati v té
které situaci dočasnou posici vlády, avšak
respektování toto nesmi jiti dále, než az
k oněm mezím, kde by mohl utrpěti zájem
náš. Němci v tomto státu provozují politiku
bezohlednosti — proti těto politice
nutno postaviti politiku stejnou.
Tím nejlépe bude vytvořeno jasn
vČechách a připravena půd
pro lepší budoucnost vlasti.
Němec
rada banka
12
article
K zavraždění krále a následníka
portugalského.
K zavraždění krále a následníka
portugalského.
Žal královnin.
Scény, kteréž se odehrávají v královském
paláci lissabonském jsou z lidského, byť ne
z politického stanoviska velice rozrušující. Krá-
lovna Amalie obklopena vojenskou stráží i ci-
vilní družinou svou, dli neustále na modlitbách
u mrtvého syna svého. Pohled obou mrtvých
jeví tiché rysy míru. Strašlivý způsob smrti ne-
zanechal ve tváři jejich žádné stopy. Neustále
vstupují cizí osoby, jimž přístup dovolen do
komnaty mrtvých, kdež zřízen byl ollář a kdež
čas od času tiché modlitby se konají. Královna
od zavraždění chotě a syna téměř oka nezavřela
Rány Manuelovy.
Stav krále Manuela není obzvláště uspokoji-
vým. Rány shledány horšími než se
původné zdálo i nechtěji se hojiti
Přechod k reakci.
Nové ministerstvo přijímáno jest v zemi
dosti klidně. Soudí se, že bude jen přechodem
k veliké reakcionátské vládě. Ministerský před-
seda Fereira sám jest v zemi velice obliben
za dřivější vlády stál i dokonce do té míry
v levo, že svěřil důležitý portefeuille finaneí
socialistovi. Ale důvěra v zemi Francem zviklaná
nedá se ovšem tak snadno obnoviti.
Hromadné popravy a zatýkání.
Nedůvěra zmíněná udržuje se v zemi nej-
více také tím, že ač Franeo byl propuštěn, za-
týká se v zemi o překot dál a že zatýkajl
se i vynikající politikové. Jen
v Lisabonu zalčeno už 300 osob a mnozí
Manuelův
Manuel
Lisabon
13
article
z nich, poslanei, důstojníci a žurna-
listé mají býti zastřeleni. Několil
republikánských vůdců prostě zmi-
zelo. Jednou se tvrdí, že uprchli následkem
své účasti na spiknutí, podruhé, že byli zatčeni
Úřady odpírají všelikou zprávu o tom, kde jsou
tak že se věří, že jsou držáni prostě ve vazbě
a že jim kyne nejsmutnější osud. Po pohřbu
králově má býti popravena řada nejne-
bezpečnějších spiklenců. Ač jest tres
smrti v Portugalsku zrušen, jest to možno proto.
že všichni, kteří přímo neb nepřímo jsou zúčast-
něni na atentátu proti členům královského rodu,
mohou býti souzení soudem vojenským.
Vojsko odepřelo poslušnost.
Lissabonský dopisovatel »Voss. Zigu.« píše
listu svému, jelikož telegrafovati tak nesměl
V sobotu v 9 hod. večer slyšel jsem na blízku
jedněch kasáren pěchoty výstřely. Přes
70 výstřelů vypáleno v jedné hodině.
Potom slyšena pradká střelba i v dělo-
střeleckých kasárnách. Dovídám se, že
dva pluky zdráhaly se vytrhnouti
že odepřely poslušnost.
»Odboj tedy počal,« dodává ko-
respondent, »a situace jest vážnější nežs
telegrafovati smll
Nový ministr vojenství zavražděn?
Do Madridu pronikly dnes z Portugalska
pověsti, že nový ministr vojenství Mi
nes byl zavražděn. Odjinud pověsti ty do
chvile, kdy řádky tyto píšeme, nebyly ještě po
tvrzeny.
Liberální nebo žádný král!
Vůdce portugalských oposičníkův Alpoin
kterýž uprchl do španělské Salamanky, vyjádři
se, že nový král bude buď liberálním aneb ne-
bude králem. Vlastním kralovrahem jest pr
Voss
Ziga
Portugalsko
Madrid
Salamanca
14
article
Franco.
Franco.
Francova obrana.
Franco, kterýž nalezá se prý nyní na cestě
do Madridu, vyjádřil se v Lissabonu ještě pře
odjezdem k žurnalistům: »Nejsem zodpověden
z vraždy. Ta spáchána byla nepřáteli spole
nosti. Co jsem vykonal, vykonal jsem v nej
lepším úmyslu.«
Franco
Francův
Madrid
15
article
Pretendent
Pretendent
Prelendent dom Miguel, jak známo, polomel
usurpátora dom Mguels, kterýž v první polovie
minulého stoleti v Portugalsku trůn uchvátl
ale potom „lidem „pro 9k, Nřáiuxvhožnodhrra
že by nyní chtěl lid portugalský proli novému
králi podněcovati. Dom Miguel odplul z italského
Voseggia do Řecka.
Kdo jest za alentát zodpověden
Lissabonšti anarchisté popírají rozhodně
svou účast na alentátu. Madridský »Paris« oti
skuje list portugalského revolucionáře, v němž
přiznává se existence široko rozvětveného spik-
nutí. Karabiny na místě atentátu nalezené jsou
od námořní pěcholy.
Do Madridu uprchlý republikán Jungvei
prohlašuje, že soudruzi jeho budou v Lissabonu
pokračovati v díle svém.
Miguel
Paris
Portugalsko
Dom
Řecko
Madrid
16
article
»Tot vaše dílo!-
O scéně pohnuté, jež se odehrála v arse
nálu, když tam doneseny byly mrtvoly krále
následnika, jež uloženy byly na prosté matrace,
sděluje se: Ve vedlejší sini držela královn
zraněného syna svého v náruči, nedovolujíc mu
vstoupiti do sině mrtvých, by mu uspořila v prv
chvíli hrozný pohled na olce a bratra. Tázala
se ho též, boll-li ho rána jeho. »Nikoliv,« od-
tušil prine, »rána mně bolest nepůsobí, nýbrž
strašlivé neštěsti, jež mne stihlo.« U mrtvo
manžela a syna setkala se královna s Francem.
Plačie zvolala na něj, ukazujíc mrtvoly: »Po-
hleďte sem! Toť vaše dilol« Franco
nehleděl se ospravedlniti, nýbrž opustil s hlavou
sklopenou síň.
Den na to přišel Franco královně do paláce
soustrast projeviti. »Věrte, Vaše Veličenstvo,
pravil, »že v této chvili pociťuji největší boles
života svého !«
Královna odtušila v největším rozčilení
»Vy jste příčinou všech hrůz, jež s
udály a nevím, jak se odvažujete
ještě mluviti.«
Franco tentokráte pokusil se mluvit, ale
královna propuknuvši v pláč, opustila salon.
Republika přijde!
Portugalšti emigranti v Madridu ujišťují, že
tragedie v Lissabonu zdržela vyhlášení repu-
bliky, ale že ho neodvrátí. Také porlugalský
básník Guerro Jungueirro vyjádřil se k dopiso
vateli »Berl, Tagbl.«, že republika, ač zdržená
atentátem, přijde jistě . ..
Plačie
Franco
Guerra Jungueirro
Berl
Tagbl
Madrid
17
article
Nevinen a usmrcek.
Nevinen a usmrcek.
Z Paříže, 5. února. (K. k) Z Lissabonu se sdě-
luje, že mezi třemi muži, při alentátu usmrcenými
jest jistý Daposla. Dle zprávy, došlé „Matinu“, byí
Daposta zaměstnán u zlatníka, který přísežně pro-
hlásil, že poslal jej krátce před tím, než král jel
okolo, na poštu pro listovní známky a že limto možn
si vysvětliti, proč Daposla octl se na místě, kde útok
byl spáchán.
Lissabon
Matin
Paříž
18
article
Franco mizí z jeviště.
Franco mizí z jeviště.
Z Paříže, 4. února. (K. k.) Z Lissabonu se sdě
luje: „Diario Ilustrado“, list strany regeneradorů
uveřejňuje prohlášení Francovo, že vzdává se úplně
a definitivně politícké čirnosti a že státní radové, pa
třící k jeho straně a dřivější ministri budou uva
žovati o siluaci, způsobené límto jeho rozhodnutím
Franco
Francův
Paříž
Diario Ilustrado
19
article
Program nově vlády.
Program nově vlády.
Z Lissabonu, 5. února. (K. k.) V politických kru
zích se proslýchá, že nový kabinet zamýšlí odvolaí
všechny anebo téměř všechny Francovy výnosy
ony, jež nelze odvolati, pokud možno zmírniti. J me
noviťě má býti zastavena platnost vý
nosů o tisku, o immunitě členů sněmov-
ny a municipálních úřadů. Časopis „As No-
vidades“, orgán regeneradorů, prohlašuje na základě
podrobných informací, že v této záležitosti dosud je-
ště nebylo učiněno rozhodnutí.
Z Lissabonu, 5. února. (K. k.) Arcibiskup lissa-
bonský nařidil modlení ve všech kostelích diecése p
dobu 30 dnů. Včerejší večerní listy uvilaly nový ka-
binet příznivě. „Corriero da Noite“, orgán Francův
prohlašuje, že nový král může býti jist, že všichn
Portuzalci naplnění jsou přáním po štěstí jeho vlády
Časopis „Diario de Nolicias“ praví, že kabinet je mi-
nisterstvem uklidnění. Jeho poslání jest obtížné za
daných poměrů, ale všichni členové budí důvěru
které jsou také hodni,
Z Lissabonu, 5. února. (K. k.) Ministerská rada
konala dnes 4hodinovou poradu za předsednictví mi-
nisterského předsedy Ferreiry-Amarala, ve které byl
ve velkých rysech slanoven vládní program. Zejtra
ministerská rada stanoví definitivně prozram vlády
Zpráva o ulvoření koncentračního kabinetu udělala
ve všech částech země výtečný dojem. Při všem smul-
ku nad atentátem způsobilo toto rozřešení krise, jal
lehce se dá souditi, jisté uvolnění myslí.
Z Lissabonu, 5. února. (K. k.) Předseda min
sterstva Amaral představil králi nové ministry-
Vyvrácená pověsl.
Z Lissabonn, 5. února. (K. k.) Nepravdivou jes
pevěst, v cizině rozšítená, že na ministra vojenstv
byl podniknut atentát.
Francův
Amaral
Asa no
Corriero da Noite
Diario jít Nolicias
FerreiraAmaral
J I
20
article
Pohřeb.
z Vídně, 5. února. (K. k.) Dnes ráno odjel
zvláštní císařem vyslaně poselství, skládající se z bý
valého křídelního pobočníka genoralmajora knížeto
Dietrichsteina a rytmistra hr. Hoyosa do Lissabonu
kde zúčastní se pohřbu králova a korunního prinee
Z Vídně, 5. února (K. k.) Za krále portugalskéh
byl nařízen 16denní, za korunního prince Sdenn
dvorn“ smutek.
Z Lissahonu, 4. února. (K. k.) Mrivola krále Car
losa spočívá stále ještě na úmrtním loži. Tvář ko-
runního prince jest znetvořena, protože rána na če
lisli zachvácena snětí. Přípravy k vystavení obou
mrtvol v kapli paláce jsou téměř ukončeny
Z Turina, 5. února. (K. k.) Hr. Turinský odeje
dnes přes Paříz do Lissabonu, kde zúčastní se pohih
krále a korunního prince porlugalského
Z Lissabonu, 5. února. (K. k) Mrivoly krále
korunního prince nebudou vystaveny v královském
paláci, nýbrž v kostele sv. Vincence a to o 3 dny
p9dlěji. nežli bvlapnbě alapavgrest ta nky
se asi zpozdí.
Z Petrohradu, 5. února. (K. k.) Předseda dumy
Chemjakov zaslal portugalské vládě jměnem dumy
vřelý soustrastný telegram, v němž projevuje rozhoř
čení nad královraždou.
Dietrichstein
Sdenn
Mrivola
Vincenc
Chemjakov
Vídeň
Hradec
Lissabon
Petrohrad
21
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 5. února. (K. k.)
Příští plenární sehůze rakouské dele
gnce je ustanovena na 11. t. m. o 11. hod. dopo
Na pořadu bude rozpočet min. zahraniční c
věcí.
Ve vojenském výboru za dalšího rokování
o řádném rozpočtu del. Duleba prohlásil
že jeho strana bude hlasovati pro rozpočet, poklá
dajic silnou a pohotovou ar ádu za záruku míru
Přimlouvá se, by byl brán větší zřetel na přání
obyvatelstva. Pokud týče se branného zákona a za-
vedení dvouleté vojenské služby, opozdili jsme s
za cizinou. Lituje, že vojenský trestní řád nebyl
dosud parlamentům předložen. S vojáky nakládá s
poněkud lépe, ale dosud vyskytne se dost surovosti
a týrání. Ministra nabádá k nutné opravě material-
ního práva trestního. Jeho strana je nakloněna zvý-
šení důstojnických platů i zlepšení hmatného posta
vení mužstva a poddůstojníků, ale obě tyto otůzky
posuzuje jako čistě hospodářské a existenční.
Vídeň
22
article
Delegát hr. Clam-Martinic poukazuje n
prohlášení ministrovo v minulé delegaci, kdy řekl
že Uhrám nebyly učiněny žádné národnostní a státo-
právní ústupky, jež převyšovaly by známé dohody
upozorňuje však na různé události, jež dosvědčuji
že uherské veřejně mínění usiluje o rozdělení ar
mády. Poukazuje k odpovědi honvédského ministra
o nomenklatuře společného vojska v říšském sněmu
uherském a také na správu »Pesti Naplo«, že zave-
dení maďarské služební řeči u nížších velitelstevje
hotovou věcí. Nyní jsou v Uhrách pouze tři pluky
jejichž plukovní řečí není maďarština. Min. hr. Appony
také prohlásil, že maďarská velící řeč bude brzy za
vedens. Společná armáda musí zachovali se bezpod
mínečně. My — praví řečník — nesvolíme a nemo-
žema svoliti k rozdělení armády, protože je pro nás
symbolem Rakouska. Vyvineli vojenská správa
tomto směru dostatečnou energii, rakouská delegace
bude jí vždy po buku.
Delegát dr. Schlegel Hlumočí své obavy
o rozdělení armády. Jsou-li doznání hr. Clama prav
diva, musí delegáti uvážili, smějí-li povoliti něco pr
lěleso, jež nazývá se společnou armádou, ale vícej
není. Ústupky, značící pomaďarštění poloviny armády
mají mnohem větší význam než velící řeč. Jes
ochoten povoliti prostředky pro rakouskou armádu
ale neví, má-li učiniti tak pro sbor, o němž neví se
co se z něho slane. Naléhá na reformu branného zá
kona a konečně prohlašuje: Nebude-li naším opráv
něným přáním vyhověno, budeme prostě po přikladu
Maďarů hlasovati proti všemu.
Martinic
Napnout
doktor
Schlegel
Maďar
Uhry
Rakousko
23
article
Del. Staněk mluvil o všeobecných požadav-
cích agrárního obyvatelstva a maloživnostníků. Třeba
šelřiti národního smýšlení u všech národností ra
kouských. Domáhá se reformy vojenského trestního
řádu a trestního zákona, zavedení dvoulelé služby
přimlouvá se za dovolené o žních, za slušné naklá-
dání s vojáky. Jest proto, aby záložníkům dostávalo
se podpory. Nedostalkem lékařů není vinen jen gen
vrch. št. lékař Uriel, nýbrž i špatné hmotné a po-
stupové poměry vojenských lékařů a jich poměn
k důstojníkům. Žadá, aby přijímací zkoušky do ka
delek a vojenských reálek konaly se v maleřštině
ucbazečů, domáhá se zlepšení stravy mužstva o ma-
nevrech a zmiňje se konečně o maďarských poža
daveích. Nediví se, že Maďaři vytasili se při poža-
davcích na vojsko opět se svými zvláštními tužbami
Tim vinni jsou vojenská správa a ostatní činitelé.
poněvadž byli dříve Maďarům příliš povolni.
Del. Pacher vyčítá, že armáda jest jen n
venek a zdánlivě společnou. Maďarům nesmějí se
povolovati zvláště jazykové ústupky. Přednáší různě
požadavky vojenské, žádá, by maloživnostníkům při-
kázáno bylo 50% vojen. dodávek a přihlíželo se ku
požadavkům měst v Čechách, domáhajících se vo
jenských posádek. Nabádá konečně vojenskou správu
aby si vedla energicky naproti Uhirám.
V drobném predejit
ranni číslo o sobě . . . za S
. . . . a 2
Ve flialkách na venkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpoleddni
odpolední . . . . . . . . 4k
1nser át
plati se hetově rapře
Předplacení a inserty přijímá z dminl-
stnnce v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí ze též redakce
tiskárna a ozpedice „Nárudnich Listů“
Eukopisy se novraceji
Staněk
Uriel
Maďar
Pacher
Čechy
Tim
24
article
Po věcné opravě Stürgkhově byla schůze
skončena
Příští schůze bude z ejtra.
Užší výbor pro vojenské dodávky zvolil před
sedou hr. Merwaldta.
Spojený čtyřčlenný výbor uherský
schválil mimořádný rozpočet pro vojsko v zabraném
území.
Stürgkhův
25
title
Z parlamentních výborů.
26
article
Z Vidně, 5. února. (K. k.)
27
article
V rozpočíovém výboru za dalšího roko
vání o odst. „Sůl“ posl. Korošec prohlásil, že zást
agtárního obyvatelstva neupustí od svých požaduvků
aby dobytčí sůl byla prodávána jako sůl tovární z
výrobní cenu. Daň z kuchyňské soli je prolisociální
dani a třeba proti ní protestovati
Posl. dr. Diamand prohlašuje prudké proti-
vládní řeči křesťanských sociálů a žečníků polského
klubu pouhými maněvry. Zástupci lidu jsou povinni
dáti na vládní nešetrnost k resolucím vhodnou odpo-
věď. Kdyby panská sněmovna opovážila se pomocí
§ 2. znemozniti zákon o snížení cukerní daně, do-
stala by jistě na pamětnou. Navrhuje, aby hlasování
o odst „Sůl“ bylo odročeno, až podá vláda zprávu
o vyjednávání s uherskou vládou za snížením ceny
kuchyňské a dobytčí soli. Propadne-li návrh, pol
„Kuchyňská a dobytčí sůl“ buďte přiměřeně sníženy.
Rečník brojil konečně proti kartelu výrobců sody
Posi. Beer pojednal o bídných poměrech soli-
varenských dělníků. Stát je nejhorším zaměstnavate-
lem; platí nejmenši ceny. Při svém lichvářském zisku
ze solního monopolu mohl by zlepšiti poměry svého
dělniciva. Konečně navrhuje resoluci, aby pracovmí
a námezdní poměry dělníků v solných dolech, v hor-
niciví a solivarnách, byly zlepšeny.
Posl
doktor
Diamand
Rečník
Beer
28
article
Posl. hr. Kolowrat žádá, aby stát věnoval
větší zřelel dobývání draselnalých solí. Děje se příli
fiskálním způsobem. Podává příslušnou resoluci
Ministr dr. Korytowski lituje, že dnes byly
opět podány návrhy a resoluce na snížení soli. Pro-
hlásil už včera, že pro velké úkoly, nastávající státní
správě, není pomyšlení na snížení daní a dávek. Sou-
hlasi pouze s Diamandovým návrhem, aby cena ku-
chyňské soli byla snížena o 10 h a cena soli dobytč-
o 2 K. Vyjednávání s Uhrami nemělo by výsledku
ty by na takový návrh nepřistoupily. Odporuje Bcer-
vu návrhu na zákonnou úpravu pracovních poměr
dělníků ve státních solivarnách. Na Kolowratův pod-
nět vezme zletel. Na konec ujišťoval opět, že nemůže
souhlasiti s návrhy Diamandovými a Beerovým.
Posl. bar. Morsey je odpůrcem snížení dane
cukerní, avšak snížení cen masa prospělo by nejšir-
ším vrstvám obyvatelstva. Na zlacinění soli nyní po-
mýšleti nelze
K návrhu kn. Auersperga debala uzavírá se
Posl. Kolischer soudí, že výroba soli je tuze
drabá
Posl. Romančuk praví, že ceny soli mohou
zcela dobře býti sníženy bez podstatného klesnu
příjmů solného mononol
mlouval se za snížení ceny soli. Prospělo by lidu
víc, než snížení cukemi daně. Obnoz, o nějž tato
daň bude snížena, mohl by se věnovati starobnímu
invalidnímu pujišťování nebo sanování zemských
fmnancí.
Posl. dr. Conci dovozuje, že znížení cen seli
má pro hospodářství větší význam, než zlacinění
cukru. Drahota soli přispivá též k šíření pela gry
Posl. Walcher navrhuje resoluci, vyzývající
vládu, aby ihned zahájila s uherskou vládou jednání
o značné snížení cen soli, kdyby cukerní daň nebyla
snížena.
Posl
Kolovrat
Korytowski
Kolovratův
Diamandový
Beerův
bar
Morse
Auersperg
Romančuk
doktor
Conec
Uhry
29
article
Posl. dr. Diamand navrhuje resoluci o volněm
čerpání slané vody v okresich, kde jsou solné pra-
meny. Obyvalelsivu nebude možná vysvěiliti, že stát
má dosti peněz na zvýšení důstojnických platů, ale
málo na snížení cen soli
Pc řečech posl. Fuchsa a Vukoviče a věe-
né opravě Ellenbogenově pol. „Sůl“ schvaluje
se beze změny. Reseluce Staňkova a Beerova pro-
padly a k návrhu Dlamandovu doporučuje se vládě.
aby otázku tu prozkoumala a o ni uvažovala,
Posl. Walcher odvolal svou resoluci; všechny
ostatní byly schváleny
Posl. Diamand a Beer ohlásili své návrhy
jako návrhy minoritní
Dále zabájeno rokování o odst. „Minister-
stvo obehodu“ (ůstřední správa)
Ref. ryt. Wittek doporučoval trvalý ohleň na
úpravu obchodních styků a zrízení lodního spojení
s Albánskem, podal resoluční návrh na aklivevání
živnostenské rody v r. 1908 a navrhi nezměněné při-
jetí položky
Příští schůze Bude z ejtra
Legilimační výbor uznal za platné pro-
testované volby Jos. Hannicha, Remeše a Pa-
doura a bude zasedali až počátkem března, aby
projednal zprávy, jež zalím budou vypracovány.
Posl
doktor
Diamand
Fuchsa
Vukovič
Ellenbogenův
Staňkův
Beerův
Walcher
Beer
Wittek
Hannich
Remeš
30
article
Zemědělský výbor rokoval dále o Res-
lově zprávě v příčině zdražování život-
ních polřeb.
Po delší debatě přikročeno ke hlasování.
Přes odst. 1. (dovoz zámořského masa) a 2
(snížení obilního cla) Schrammlova návrhu a přes
3. (zrušení zákazu dovozu dobytka z Ruska, Rumun-
ska a Srbska; uzavření velerinářských konveneí
s těmito státy) návrhu Rennerova přechází se k jed-
nacímu pořadu dle včerejšího návrhu Herzmanského.
Pozměňovací návrh, jejž podal posl. Herzman-
sky ke 3) Schrammlova návrhu (by vláda byla vy-
zvána, aby při umlouvání a vybánění cen do výšky
v drobném prodeji masa působila k zavedení pev
ných sazeb maximálních tarifů) a ostatní část 3)
Schrammlova návrhu byly přijaty
Posl. Zázvorka odvolal svůj resoluční návrh,
protože vyřízen již dříve přijatým návrhem Po-
všovým.
Žpravodajem pro plenum zvolen posl. H erz-
mansky.
Posl. Resel ohlásil své návrhy jako minoritní.
V odpolední schůzi referoval posl. Budig
o návrzích Nagelově a svém o zrušení pozem-
kové daně.
Rumun
Rennerův
Herzmanský
Posl
Zázvorka
Resel
Nagelův
Reso
Rusko
Srbsko
H ers
31
article
Rozpředla se delší rozprava, za níž poslane
Luksch podal resoluci, aby vlada učinila již nyní
žádoucí opatření, aby ještě před 1. lednem 1910, kdy
končí lhůta pro nový finanční plán, podala předlohu,
kterou se pozemková daň ruší jako daň státní a na-
hražuje vzestupnou daní z příjmů, jakož i vzestup-
nými daněmi z tantiem, dividend a dědietví.
Posl. Iro navrhl resoluci, aby vláda do r. 1903
učinila přípravy ke zrušení pozemkové daně a k za-
vedení všeobecné vzestupné osobní daně z příjmo,
jakož i vhodných daní z luxusu. Dále zříditi řišský
ústav pro pojišťování proti krupobití.
Tento poslední návrh nepřipouští se ku projed-
návání na základě usnesení výboru.
Ministr dr. Korytowski nesouhlasí s návrhy
na zrošení pozemkové daně. Daň z přijmů neposti-
huje ještě šechny důchody. Daň z dědictví musí se
držeti v jistých mezich. Žádá, by návrhy a rezoluc
byly přikázány bernímu výboru, kde dojista vezm
se na ně dle poměrů přiměřený zřetel.
Návrhy posl. Luksche a Ira, i ostatní návrhy
které byly podány průběhem rozpravy, přikazují s
výboru referento.
Příští schůze bude z ejtra.
Luksch
Posl
Korytowski
Ir