ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 56e22e30-8f1d-11dd-bde9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 95, person 69, org 4, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 13. prosince 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 341.
4 article
Narannt a večerní listy předpláci se V Praze v administrae na měsle na čtvrt lota sk- s dvojt donáškou na měsle na čtvrt lota ke ve Eliálkách na másio 2 K to Poštou. na měsl ket na čivrt let s dvojí zásilkou na měsde. na čtvrt ieta : . . K S
Pošta Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10, s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Praha
6 article Delegátdr. Kramář o zahraničn politice.
Delegátdr. Kramář o zahraničn politice. Z Vídně, 12. prosince. (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.) Jednání plena rakouské delegaceo zahraniční politice je delší nežli se čekalo po několikadenní rozpravě v delegaci uherské a nežli čekal snad sám hr. Berch- told. Dobře tak! Nejen proto, že tento sbor má příležitost pronášeti se jednou do roka ve příčině nejživotnějších zájmů ve- škerého lidu, nýbrž v tomto případě i z té příčiny, že rok, jenž předcházel nynější kampani obou delegací, vyplněn byl světodějnými událostmi, kte- rými změnila se mapa Balkánu a které hluboko pronikly do sty- ků a poměrů jednotlivých států evrop- ských. Šestihodinná dnešní schůze zakončena byla fulminantní řečí del. dra. K ra- máře. Celá delegace ji napjatě posloucha- la. Nebyla založena pouze polemicky a ne- gativně, měla četné momenty expositivni politické. Zabýval se nejen velkými pro- blemy, které rozřešeny byly zbraněmi nýbrž také problemy politiky bu- doucí, zvláště pak poměrem Ra- kouska k Albanii, k Řecku, Srb- sku, Bulharsku, Rumunsku, Ita- lii, Německu, Francii a Rusku. Způsobem originálním a zajímavým posví- til český mluvčí na politiku vídeňského kabinetu vůči těmto jednotlivým státům malým i velkým provozovanou, a nazna- čil cesty, kterými by podle jeho soudu bráti se měla správná politika rakousko- uherské monarchie. Měl odvahu nepokrytě odsouditi včerejší rozhodnut říšské radyruské, jež odepřela polským městům právo užívati vedleruskéhojazyka fakultativně také jazyka obyvatelstva domácího, pol- ského, tudíž odepřela, čeho po- žívá Finsko a dodal, že je neblahou politika, která znepřáteluje celý národ ří- ši. Posluchači jeho mohli se přesvědčiti ze skutečnosti, že dr. Kramář dokonce nená- leží k slepým zbožňovatelům ruské byro- kracie a ruské politiky.
Kramář Srb doktor Vídeň Balkán Albánie Řecko Bulharsko Rumunsko Ito Německo Francie Rusko Finsko
7 article
Názorně ukázal na nebezpečí, které vyrůstá pro Rakouskozespolkuje- hosItalií stran Albanie a zdůraznil. jak by bylo bývalo lépe pro tuto monarchii. kdyby se byla Albanie zůstavila na straně jedné Srbsku, na straně druhé Řecku. Prá- vem vytkl, že hr. Berchtoldem nebyla pro- vozována politika vůči Řecku výhodná. Pravil-li dnes del. dr. Rosner, že spolek rakousko-italský se upevnil — je v tom bez odporu klam optický. Spolek ten nestal se lepším, Italie nestala se spolehlivějším spojencem. Rakousko jenom ještě více je uvázáno na Italii nežli dříve, ještě více učinilo se závislejším na ní. V mohutný apel, který učinil na všech stranách nejsilnější dojem, vyzněla celoho- dinná řeč dra. Kramáře ve výz vu. adresovanou vládě — jejížto chef hr. Stürgkh seděl právě na ministerské lavici — by též ona měla odvahuke smíru v Če- chách, nikoliv pouze zástupco- vé obounárodů. Vzhledem na pasiv- nost, kterou zachovává ministerstvo k nej- důležitější otázce vniterní politiky, k če- skoněmecké dohodě, odhodlali se poslanci čeští, že jako na výstražný signál při hlaso- vání o rozpočtu zahraničním a vojenském. pro které loni hlasovali, odejdou. Zajisté naleznou prudké odezvy v Zalitavsku ve- hementní žaloby, které vznesl del. dr. Kra- mář na hr. Tiszu a hr. Andrassyh o, že nerozpakovali a neostýchali se ve sně- movně maďarské vyličovati Uhersko jako zem rajské svobody pro všechny národy nemaďarské, ano ve skutečnosti provádí se tam otročení národů nemaďarských, ja- kého nemůže býti sveřepější. Zajisté však také naleznou sympatického ohlasu slova obrany, která pronesl český politik na prospěch 31/2 mil. Rumunů, obýva- jících země koruny svatoštěpánské. Řeč dra. Kramáře způsobila v celé delegaci velkou pozornost a jsme přesvědčeni, že ještě větší bude v evropské veřejnosti. záležitostí Ruska.
Berchtold doktor Rosner Kramář Stürgkh Rumun Albánie Srbsko Řecko Prat Rakousko Zalitavsko Rusko Italia Tisza
8 article
V tomto směru je rozdíl mezi námia Ruskem. K našim nezdarům došlo, protože jsme příliš ostře vystupovali a nejevili ochoty ze- jmena k Srbsku, které by byla vyžadovala moudrá politika. Nezdary Ruska však vznikly z jeho slabosti a povolnosti. Všechna od- halení o srbsko-bulharské smlouvě jež ostatně byla nesprávně vykládána potud že se jí přičítá zvláštní ostří proti Rakousku a Rumunsku, dokazují jen, že Rusko bylo mírumilovným až k sebeobětování. Příčina toho nespočívá ani tak ve vnějších jako ve vnitřních poměrech Ruska. V ruské politice je nezvratná vůle, státi se opět mocným obávaným, vedle toho však strach před no- vými vnitřními otřesy. Této skutečnosti vdě- číme, co se nám přičítá za aktivní položku, zřízení Albánska a rozbití balkánského svazu. Věřiti, že příčiny na ruské straně, jež nám k tomu dopomohly, potrvají věčně, bylo by nebezpečným sebeklamem. Ideálem Ruska po staletí byla morální nadvláda pravoslaví na Balkáně. Dějiny nás poučily, že Rusko nehledalo na Balkáně territoriální expanse. Tím bolestněji musí se nás dotýkati, vidíme-li, že prestiž Ruska na Balkáně utrpěl za po- sledních událostí tak, jako nikdy před tím.
Rusko Srbsko Rakousko Rumunsko Balkán
9 article
Další těžkou ranou pro Rusko je jmenování generála šl. Liemanna nejvyšším velitelem I. sboru v Cařihradě. Rusové snášeli ab- solutismus po léta klidně, protože soudili, že stát je na venek silným. Ruská revoluce byla vyvolána Cusimou Na druhé straně zvýšilo Německo svou brannou moc tak, že všecky ostatn státy byly strženy do víru zbrojení nebez- pečným způsobem. Hospodářské síly národů byly tak napjaty, že brzo přijde okamžik ve kterém bude nutno si říci: Už to dál nevydržíme! Ve Francii ukazuje se dnes veliká odhodlanost, dáti poslední, aby byla důstojnost Francie chráněna. Jsou ještě jiné otázky, které mohou býti velmi nebezpečné, takže otázka východního Středozemního moře právě pro nás má největšího významu. Jde při ní o životní zájem Francie a Anglie. Ve snahách, chopiti se hospodářské h využitkování Turecka, není rovněž živel míru. Jest naprosto nepravda, praví-li se, že naše politika vedla k tomu, že prestiž Rakouska byl postižen. Ne, prestiž Rakousk nebyl poškazan. Naše politíka byla jediná imponující. Svými hrozbami dosáhli jsme formálních úspěchů, nastaly nám ovšem taskné politické a hospodářské starosti. Politicky však jsme ničeho ne- získali, svou situaci jsme strašně zhoršili a hospodářsky jsme utr- pěli škody, které dlouho a dlouho ne- budeme moci napraviti. Pokud jde
Rus Cusima Rusko Cařihrad Německo Francie Anglie Turecko Rakousko
10 article
o Albanií,
Albánie
11 article
musíme počítati s rivalitou Rakouska a Rtalie Řečník poukazuje na italskou propa- gandu v Albansku a projevuje názor, že by bylo bývalo zejlepší rakouskou politikou nejlepším zabezpečením mocnářství pro bu- doucnost a mír, jakož i nejlepším zajištěním našeho hospodářství na Balkáně, kdybychom byli bývali přenechali Albansko Srbsku Řecku. Byli bychom se tím zbavili srbské starosti a kdybychom byli bývali provozo- vali uvnitř jinou politiku vůči Jiho- slovanům, byli bychom mohli klidně hle- děti budoucnosti vstříc. Protože jsme však zabraňovali Srbsku přístup k moři, musilo pečovat, aby obdrželo strategicky zabezpe- čenou cestu do Soluna, tudíž vše to, co na- stalo na Balkáně. Také naše stanovisko k Italii bylo by se bývalo utvářilo jinak. Jestliže dr. Baernreither a j. mínili, že jsme získali tím, že balkánský svaz byl roz- bit, praví řečník, čím by byl mohl býti bal- kánský svaz politicky a hospodářsky, kdyby byla bývala zřízena celní unie a myslí-li dr
Baernreither Rakousko Balkán Řecko Soluna Italia
12 article
Baernreither, že jsme rozbitím balkánského svazu dosáhli toho, že se milion bodáků ne- obrátí proti nám, můžeme jen říci, že není zcela jisto, že z jednoho milionu se nestane 1g mil., neboť vývojem věcí vstoupilo též Rumunsko do kruhu interesentů. Pokud jde o Bulharsko, bylo by politickou chybou, kdybychom počítali s věčným účin- kem zoufalství a sklamání. Poslední volby v Bulharsku jsou velikým poučením Ra- kousko-Uhersku. Nový balkánský svaz s Ru- munskem v čele bude jistě pevně hájiti bu- kureštský mír. Přátelská výzva hr. Tiszy, aby národové tam dole s mohli nerušeně rváti, nebyl žádnou rakouskou politikou. Čemu jsme se naučili, jest ovoce 50leté ne- správné politiky. Dříve byla naše sítuaco zcela jinou.
Rumunsko Bulharsko Tisza RakouskýUhersko
13 article
Chorvaté byli nejpevnější baštou moc- nářství. Srbové byli ve starých vojenských hranicích mocnářství věrně oddáni a Ra- kousko bylo přirozeným ochráncem na zá- padním Balkáně. To vše se změnilo od té doby, kdy Uhry mají smérodatný vliv nejen ve vnitřní politice uherské poloviny říše. nýbrž i v zahraniční politice. Co se stalo vůči národům balkánským byla maďarská národnostní politika, Hr. Tisz troufal v delegacích tvrditi, že Uhry mohou klidně říci, že národy žijící v Uhrách co do svých svobod a svého hospodářského a kultur ního vývoje jsou v situaci mnohem lepší, nežl národnosti v každém jiném národnostním státě Národnosti tak utlačovati, jak v Uhrách a pal ještě tvrdit, že jsou spokojenější než někde jinde, jest skutečně příliš mnoho. Také použí- vati drastických prostředků, aby se vynutila láska, je maďarskou methodou. Byl úmysl soustavně Srbsko vyhladověti Pozbyli jsme úplně své hospodářské posíce Srbsku a veřejné mínění obrátilo se proti nán způsobem, který dnes nelze napraviti. Jal často Čechové, starostlivi o budoucnost mon- archie, varovali před takovou politikou! Mon- archie za to, co Čechům učinila nezasluhoval této příchylnosti. Prosili jsme, aby se neprová- děla politika, která musí monarchii zničiti. Vy- smáli se nám. Naivními ideology nebo pan- slavisty nás nazývali. V požadavku rovnopráv- nosti k národům nečinili jsme nikdy výjimku jsouce pevně přesvědčeni, že každá politika násilí a pollačování musí se pomstíti všude nejen v Rakousku. Celá jihoslovanská otázk můsí býti jinak projednávána, než nyní, a hří- chy, které byly spáchohý, musí býti napra- veny, jinak nemůžeme mluviti o růžové bu- doucnosti monarchie Ovšem máme útěchu
Chorvat Srba Uher Tisza Čecho Balkán Hradec Uhry Srbsko Mona Rakousko
15 article
Řečník trvá při svém stanovisku, že zvlášte spolek německo-rakouský je tak pevný, ž všecky naděje v jeho zrušení jsou utopií. ž by nám Německo nebylo hospodářsky nebez- pečným, nelze říci. Od annexe připevnilo též drát do Petrohradu velmi pevně, a po této stránce úplně zmizel starý strach v Berlíně. Německo-rakouský spolek je proto tak pevný, protože Německo musímíti Ra- kousko. Věrnost Niebelungů Německa ne- byla ničím jiným než velmi opatrnou a velmi egoistickou politikou Německa. Rakousko-ně- mecký spolek jest úplně nerozlučný, protože se stal institucí německo-nacionální, k němuž přistoupili Maďaři. Naděje, které jsou leckd v cizině ve příčině možnosti, že se Německo Rakousko rozejdou, jsou úplně klamné, protože celá politika Rakouska se pova- žuje v Německu za politiku něme- ckého předvoje. To ovšem není pro Neněmce zvláštní útěchou, ale není to tak zvláštní moment pevnosti pro hodinu nebez- pečí, neboť není dobře, jestliže politika mon- archie jest osnována jen na zájmu dominujících kmenů. Ve příčině Italie nechce řečník proro- kovati. Lituje, že se vemlouváme do takové věrnosti k Italii. Nepochybně za to, že jej plány v Albanii tak nezištně podporujeme,že jsme si příliš ostrým vystupováním v jižn Albanii dokonce odcizili Řeky. Dosud nebyla mezi Francií, Anglií a námi žádná protiva. tom okamžiku však, kdy se postavíme v poli- tice Středozemního moře na stranu Italie vzniknou zde důležité a veliké protivy zájmů Řečník končí: Shledávám situac ponurou a nebezpečím hrozící, jest málo naděje v budoucnost.
Maďar Řek Německo Petrohrad Berlín Ra Rakousko Albánie Francie Anglie
16 article
Bylo zlým osudem monarchie, že politik se zakládala vždy jen na jednom nebo na dvou národech. Docílilo se, že vřelé a vážné snahy o vnitřní mír mají průbčh velice vleklý a neuspokojivý. Ať se stan cokoliv, chtěl bych, abychom aspoň my v na- šem království Českém sobě učinil život možným. Ať se v evropské politice už stane cokoliv, chtěl bych jen jedno, aby ko- nečně byla jednou zjednána možnost pokojné součinnosti obou národů, neboť potřebujeme jí více, než kdy jindy, abychom opět napravil strašné hospodářské škody, jež nám způsobila zahraniční politika. tomu náleží však předně odvaha poslanců pak též odvaha vlády. (Hlučný souhlas.) Pr- covali jsme dlouho obtížně, dohotovili jsme téměř již základy míru, jeden ministr to všech- no rozbil a nyní se nemůžeme dostati dále. Del. šl. Mühlwerth: Teď je to místo- držitell Del. dr. Kramář: Naprosto ne. Jen nechte místodržitele. Místodržitele, který b byl k Němcům spravedlivější, nedostanete nikdy. My jsme k míru ochotni. Do- konce i naši radikálové a sociální demokrate zasazují se o mír s celou vážností. Bohužel není však k tomu odvahy. Nebezpečí pro říšskou radu nehrozí jen ze Lvova; vláda musí před- stoupiti, musí přejmouti zodpovědnost. Jako na prvé výstraze před tím, že nemůžeme déle čekati, usnesli jsme se tentokráte my, kteři jsme dříve hlasovali pro rozpočet a kteří jsme také hlasovali pro brannou reformu — zdržeti se tentokráte hlasování.
Del doktor Kramář Němec Lvov
17 article Delegace.
Delegace. Plenární schůze rakouské delegace. Z Vídně, 12. prosince. Promlouváme na jiném místě o řeči del dra. Kramáře. Z řečí delegátů, kteří ještě promluvili, pozoruhodna byla řeč dra. Ros- neri a. Del. dr. Rosner je povoláním spisovatel lřeba je úřadem dvorním radou polského ministerstva krajanského. Jeho debut v sboru delegačním čte se opravdově jako po- litický feuilieton. Je zajímavý, je duchaplný je vtipný. Možno souhlasiti s ním, žádal-li by Rakousko zahájilo jinou politiku vůči Bulharsku, Řecku, Rusku. Jednu věc mu nelze nikterak upřiti: je dobrým, bedlivým pozorovatelem věci politických a má hladkou. uhlazenou formu jak stilisace tak přednesu Zejtra bude schůze toliko jediná, poně- vadž předseda dr. Leo večer odejel do Lvova V ponděli bude se v rozpravě o zahraničn- politice pokračovati.
doktor Del Rosner Lea večer Vídeň Rakousko Bulharsko Řecko Rusko Lvov
18 article
Po řeči del. Klofáče promluvil del. Rosner. jenž mimo jiné pravil: Politický zeměpis nám za- kazuje, přes přání, abychom žili se Srbskem hospodářském a politickém míru, jakékoli sny ohledně našeho poměru k této zemi. Také poli- lika proti Rumunsku byla správná. Musí býti usilováno o přátelství jak Bulharska, tak Ru- munska, a toto přátelství musí býti zachováno a upevněno. Vzhledem k neupřímné diplomacii ru- ské, která Bulharsko povzbuzovala k odporua současně v Rumunsku radila k mobilisaci, neni třeba revisi v Bukurešti bráti příliš tragicky. Kdežto Německo přes oběti na vojenské sesílení zůstalo nedotčeno ve svém hospodářském vývoji a jeho mocenské postavení v Evropě ne- utrpělo a rovněž i Italie vyšla z krise spíše po- silněna než oslabena, dosáhla Francie jenom toho, že zostřeny byly všechny stávající a že vy- volala dosud nestávající rozpory bez jakékoli vý- hody pro sebe. Rozpor Franeie s Italií mohl by býti pro budoucnost republiky nebezpečný. Jedi- nou velmocí, která vyšla zdráva z krise, jest An- glie. Pro Rakousko-Uhersko vyplynulo z krise po- silnění jeho poměru k Italii. V zajímavém porov- V drobném podejle ranní číslo o sobě a s večer Ve ntiálkach na venkově ranní člslo večern lnseráts plati se hotově napřed Předplacení a tnserty přijtna administrace v Marianské ul., a Tam nachánejí se táž redakce, Mskárna a sxpedine „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracej
Klofáč Rosner Jedi Národnich Srbsko Rumunsko Bulharsko Bukurešť Německo Evropa RakouskoUhersko
19 article
nání událostí a doprovázejících zjevů za krise anekční a za poslední krise balkánské a za roz- pravy o seskupení velmocí v obou těchto dobách praví řečník, odvolávaje se na dílo kn. Bülowa německé politice, že jak za krise anekční, tak také za uplynulé krise balkánské netýkal se celý hluk v podstatě Rakousko-Uherska, nýbrž něme- cké říše. Tehdy tisnivý pocit, jenž nyní na nás doléhá. nevznikl, poněvadž byli jsme ve šťastnější hospo- dářské situaci a protože hr. Achrenthal byl velmi silnou individualitou, v Evropě respektovanou Nyní jest temný, nejasný pocit, že jsme trpěli z někoho jiného, jemuž se při tom daří zeela dobře příčinou všeobecné zmalátnělosti. Jaké pocity musí v Rakousku vznikati, slyšime-li z německé veřejnosti rekriminace o rakouské politice, nebez- pečné Německu, čteme-li nedávnou řeč říšského kancléře a slyšíme-li od řečníků v německém říš- ském sněmu, že Německo dalo se vzíti Rakouskem do vleku, že nepotřebovalo za krise hájiti žádných vlastních zájmů? Řečník doufá, že bude v Berlíně s náležitou vážností projeveno, že spolek Něme- cka jest dnes především k vůli Německu že každá jeho obtěžkací zkouška jest vždy obtíž- nější, a že německá říše měla by ve vlastním zájmu též ve své vnitřní politice bráti na tuto situaci zřetel. Rakousko-Uhersko je v trojspolku jediná mocnost, která není od Francie odloučena hmotnými zájmovými rozpory, a jíž by měl přiro- zeně připadnouti úkol sprostředkovatele mezi Pa- říží na jedné a Římem a Berlínem na druhé straně.
RakouskoUhersko Evropa Rakousko Německo Berlín Uhersko Francie Řím Nout
20 article
Sblížení s Francií srovnává se a národním citem Poláků, jsou-li však pro toto sblížení, děje se tak v hlubokém přesvědčení, že jejich národní zájem shoduje se úplně s dobře pochopeným kájmem Rakousko-Uherska. Řečník bude hlasovati pro rozpočet. (Hlučná pochvala, řečníku se blahopřeje.) Del. Bugatto naléhá na rozřešení otázky vlašské university a prohlašuje, že Vlachové si ne- přejí, aby cizina měla vliv na jejich vnitřní zále- žitosti, chtějí naopak, aby rakouské vlády jednaly tak, by bylo zbytečným a nemožným jakékoliv za- sahování do jejích vnitřních záležitostí Del. dr. Waldner (po Neumannovi) prohla- šuje, že nový útvar balkánských států, který vznili za neuspokojivého stanovení hranic, nemůže býti považován za ukončený, což znamená nebezpečí možných koniliktů Del, svob. pán Fuchs prohlašuje, že křesť.- sociální strana bude hlasovati pro rozpočet zahra- ničního ministerstva. Del. Konst. Levický zdůrazňuje, že zahra- niční politika úzce souvisí s politikou vnitřní, jejíž úkolem, jest zachovatí a podporovati nedotknutel- nost říše. Přimlouvá se za přátelský poměr k bal- kánským státům. Rakouská vaitřní, politika jest spoluvinna na neúspěchu zahraniční politiky, pro- tože odcizila Jihoslovany, ježto v kritické době byl v Chorvatsku Cuvajův systém.
Polák Vlach Del doktor Waldner Neumann Fuchs Jihoslovan Cuvajův Francie RakouskoUhersko Chorvatsko
21 article
Oproti výtkám, že Rusové v Haličí jsou pro- následováni, poukazuje řečník na to, jak zachází se s rakouskými státními občany v Rusku a kon- statuje, že v Haliči a Bukovině nejsou vůbec žádní Rusové. Poukazuje na činnost dra. Markova v Ru- sku, na protirakouské demonstrace v Petrohradě pod pláštíkem nouzové akce pro obyvatelstvo ha- ličské, a končí: Rusíni rakouští stolí na půdě ryze národního ukrajinsko-rusínského vyznání bez aspl- rací na venuk a vidí svoji budoucnost v Rakonsku v simosprávě svého národa Del. svob. p. Parish odmítá nejdříve tvrzen del. Ellenbogena, že českoněmecké vyrovnání bylo zmařeno akcí konservativního velkostatku. Přešel pak na zahraniční politiku a prohlašuje, že po dlouhou a velmi pohnutou dobu bylo naše obyva- telstvo ponecháno v nejasnosti o skutečných cílech zahraniční politiky a neorientovaného veřejného mínění zmocnil se veliký zmatek. Konsolidace našich poměrů musí provedena býti také ve finančním směru. Jestliže minulá krise v naší vlasti měla tak těžké následky, tkví to hlavně v tom, že hospodářská reservy lidu byly spotřebovány v době, kdy neměly býti spotřebo- vány. V závěrku prohlásil řečník, že bude hlasovat pro rozpočet. (Hlučný souhlas.) [Del. dr. Kramář, viz na předním místě.) Po řeči dra. Kramáře bylo rokování přeru- Dotazy podali mezi jiným delegáti: dr. K Levický po pověstech o politickém poslání no- vého ruského velevyslance ve Vídni Šebeka na ochranu rusofilské propagandy v Haliči a Buko- vině a po podceňování a nedbání rusínského oby- vatelstva a rusínštiny u X. sborového velitelství v Přemyšlu. Konec schůze ve 49 hod.; příští bude zítra dopoledne. šeno
Rus Markov Rusín Parish Del doktor Kramář Halič Rusko Bukovina Petrohrad Vídeň Buka Přemyšl
22 article
Z Vídně, 12. prosince. (K. k)
Vídeň
23 article
Plenární schůze uherské delegace. Pokračuje se v povšechné rozpravě o rozpočtu ministerstva zahr. záležitosti Del. Szüll5 prohlašuje za chybu tisku, že nejdřive balkánské státy bez příčiny bagatelisoval a nyní jejich síly přeceňuje. Řečník jest bezpodmí- nečným stoupencem trojspolku a nemůže souhlasiti s poklonami, jichž se zde dostalo Francii. Del. Vaszonyi dovozuje, že delegaci do dnes nedostalo se autentického vysvětlení, nač
Francie
24 article Del. dr. Kramář
Del. dr. Kramář poznamenal v polemice proti del. Rosne- rovi, že již od r. 1908 od annekční krise nikdy nemluvil v delegacích o sblížení se s Ruskem. Polemika Rosnerova týká se tedy dávno minulých dob a zcela jiných situací Východní otázka je nyní mnohem nebezpečnější než dříve. Bukurešťský mír, o jehož stabilitě se dnes tolik mluví, bude dojista revidován, ale ne diplomaty. Bulharsko nemůže zůstati v si- tuaci, v níž se nyní nachází. Srbsko mus dostati přímou cestu k moři — to je životní podminkou tohoto státu. Řecko také ne- ponechá své obyvatelstvo v Epiru budoucímu knižeti albánskému a Albanie sama jes velkým otazníkem. Probíraje stanovisko různých evropských mocností naproti novému uspořádání věcí na Balkáně, řečník obírá se nejprve
Del doktor Kramář Rosnerův Rusko Bulharsko Srbsko Řecko Epirus Albánie Balkán
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. + BernardShaw: Pygmalion. Veselo- hra o pěti aktech. Z angličiny přeložil J Košek. Poprvé na Národním divadle ve čtvr- tek 11. t. m. Režisér K. Mušek. Veselohra anglického satirika, jejíž ob- sah jsme rozebrali v sobotním feuilletonu, po- těšila zřejmě naše premiové obecenstvo, ten- tokráte velmi četně, a představitelé hlavníc úloh, pí. Sedláčková jako květinářka Elisa p. Schlaghammer jako profesor fonetiky Higgins měli znamenitý úspěch. Hra posky- tuje scenické režii dost vděčných podnětů V prvním aktu síce praskal lijavec nad prů- čelím kathedrály sv. Pavla s naturalistickou věrnosti, úprava scény s dvěma pouličním lampami a zdviženým portálem v pozadí byl pěkně učleněna, ale naturalistická tma vadila hře víc než kdy jindy. Nevidím-li jednajícím osobám do tváře ani tolik, abych rozeznal. která mluví, uniká polovina textu, nezbytného pro srozumitelnost hry, pozornosti obecenstva. které v první scéně nemůže osoby od sebe odlišit. Tma v nejživější čtvrti londýnské v čtvrt na dvanáct po divadle není ani věrná Lze přece aspoň předpokládat takové osvět- lení uličních svítilen, aby obecenstvo mohlo se v osobách a situaci určitě orientovat. J nutno mít neustále na paměti, že srozumitel- nost hry, každého slova, každé věty a scény ie prvním požadavkem. V druhém a čtvrtém
Košek Sedláčková Elisa p Higgins Pavel BernardShaw : Pygmalion
26 article
aktu salon profesora Higginse, přeplněný ná- padnými aparáty, potřebnými modernímu stu- diu fonetiky, byl upraven velmi případně. Sa- lon matky Higginsovy v třetím a pátém aktu neodpovídal plně představě autorově. Pestrý potah nízké otomany uprostřed jeviště v vkusu Morrisově neharmonoval nikterak s ostatním nábytkem a výzdobou salonu, jenž se nikterak nepodobal úpravě v duchu Burne- Jonesa, o níž autor mluví. Otomana, na níž se odehrávají nejvýznačnější scény třetího aktu způsobovala hercům trapné obtíže. Usedají na ni zády k obecenstvu dvě dámy, mezi něž z počátku přisedá neobratný Higgins, pozděj jeho živá žačka, vypravující korektní angliči- nou nejnemožnější historie. Seskupení je myšleno vtipně, ale měkká, beztvárná žiněn- ka, pokrytá pestrým plátnem a povolující jako peřína pod každým usedajícím, ruší všechen dojem. Souhra, ohrožovaná místy nedostatkem paměti a málo přesně vyváženým tempem. byla, dík hlavním figurám, velmi hbitá a svěž — tím znatelnější však byly rozvleklé délk deklamace některých pobočných figur. Režie patrně snažila se dodat hře rychlého, ucele- ného rythmu, ale místy se jí vymykalo vedení z rukou. Hlavní ženská úloha malé květi- nářky, z které Higgins podle sázky se svým přítelem udělá za půl roku rozkošnou dámu nejdokonalejší výslovnosti, odpovídala plně uměleckému temperamentu paní Sedláčkové.
Higgins Higginsův Morrisův Sedláček BurneJones
27 article
Schrála ji s velkou vervou, se všemi odváž- nými výstřednostmi, jež autor v první části předpisuje zanedbané holčici, s rozkošnou naivností v přechodním stadiu, kdy umí mlu- vit a chodit jako velká dáma, ale myslí ještě po starém způsobu, a s živým půvabem, když myslící a milující žena v ní nabývá vrchu. Paní Sedláčková prostudovala svoji úlohu s velikou péčí v nejdrobnějších detailech,a zvlášť proměnění v prudkém dialogu s Higgin- sem na konci čtvrtého aktu a závěr kusu zda- řily se jí skvěle umělecky. Ovládá neobyčejně pěkně jak živou mimiku, tak modulaci velmi proměnlivého, v pěkných kadencích mluvené řeči plynně se nesoucího hlasu, jemuž vadí jen stísněná výslovnost některých souhlásek — vada bohužel na našich jevištích dosti ob- vyklá. A přece trochu trpělivého odříkávání abecedy, několik lekcí z „fonetiky“ profesora Higginse by závadu snadně odstranilo. Jinak byla postava mladé květinářky i v grotesk- ních hadrech i v skvělých pařížských toale tách z nejlepších, jež pí. Sedláčková vytvo- Pan Schlaghammer má opravdové nadání vytvářet originální masky, zevní úpravou i mi- mickým výrazem. Je přesný v každé malič- kosti, neobléká lakované botky v prvním aktu proto, že v čtvrtém se objeví ve fraku studuje každou charakteristickou drobnost oděvu, účesu, drobných návyků své postavy a tak také vytvořil neobratného, hrubozrného a dobrosrdečného starého mládence Higginse ve velmi výraznou postavu. Udržel se svou
Sedláčková Higgins Schlaghammer
29 article
žačkou v dialogu tempo přímo závratné, a jen typická záliba všech našich herců v pří- lišném vyhrávání charakteristiky i tam, kde jde o pouhá sdělení z jeviště do obecenstva, zavedla jej místy k málo zřetelnému podávání obsahu mluveného slova. Souhra Higginse s Elisou byla dokonalá i v nejživějších scé- nách a upoutala plně obecenstvo. Obsazení pobočních figur nebylo vždy šťastné. Pěkně podala úlohu staré matky Higginsovy paní Laudová, důstojně shovívavým tonem a přívě- tivým klidem krotíc výbuchy neomalenosti a netrpělivosti svého syna. Otce květinářky. jenž ze starého „popeláře“ stane se zámožným měšťákem, hrál s úsilnou snahou pan Hurt, ale takové typické figury groteskní komiky nesvědčí jeho talentu. Překlad měl lépe přispěti k vystižení hry na scéně. Nechci odhadovati, pokud je mluv- nicky přesný — nelze to ani posouditi z po- slechu, ale nejde o gramatické chyby — těch vůbec nemá býti ani řeči — jde o vhod- ný výběr slov a frásí úměrně osobám mluví- cím. A tu zněla ta čeština s jeviště na mno- hých místech zcela nepřípadně. Není to ani tak vinou překladatele, jenž nemůže odhad- nouti, jak slovo na jevišti zazní. Ale bylo by vskutku potřebí, aby překlady byly upravo- vány při první čtené zkoušce, jak režií, tak na přání herců, kteří nejlépe mohou vycítit. jak odpovídají slova jejich pojetí úlohy.
Higgins Elisa Higginsův Laudová Hurt