1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 13. prosince 1913.
Praha
4
article
Narannt a večerní listy
předpláci se
V Praze v administrae
na měsle
na čtvrt lota
sk-
s dvojt donáškou
na měsle
na čtvrt lota
ke
ve Eliálkách
na másio
2 K to
Poštou.
na měsl
ket
na čivrt let
s dvojí zásilkou
na měsde.
na čtvrt ieta : . . K S
Pošta
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10,
s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Praha
6
article
Delegátdr. Kramář o zahraničn
politice.
Delegátdr. Kramář o zahraničn
politice.
Z Vídně, 12. prosince.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.)
Jednání plena rakouské delegaceo
zahraniční politice je delší nežli se čekalo
po několikadenní rozpravě v delegaci
uherské a nežli čekal snad sám hr. Berch-
told. Dobře tak! Nejen proto, že tento
sbor má příležitost pronášeti se jednou do
roka ve příčině nejživotnějších zájmů ve-
škerého lidu, nýbrž v tomto případě i z té
příčiny, že rok, jenž předcházel nynější
kampani obou delegací, vyplněn byl
světodějnými událostmi, kte-
rými změnila se mapa Balkánu
a které hluboko pronikly do sty-
ků a poměrů jednotlivých států evrop-
ských.
Šestihodinná dnešní schůze zakončena
byla fulminantní řečí del. dra. K ra-
máře. Celá delegace ji napjatě posloucha-
la. Nebyla založena pouze polemicky a ne-
gativně, měla četné momenty expositivni
politické. Zabýval se nejen velkými pro-
blemy, které rozřešeny byly zbraněmi
nýbrž také problemy politiky bu-
doucí, zvláště pak poměrem Ra-
kouska k Albanii, k Řecku, Srb-
sku, Bulharsku, Rumunsku, Ita-
lii, Německu, Francii a Rusku.
Způsobem originálním a zajímavým posví-
til český mluvčí na politiku vídeňského
kabinetu vůči těmto jednotlivým státům
malým i velkým provozovanou, a nazna-
čil cesty, kterými by podle jeho soudu
bráti se měla správná politika rakousko-
uherské monarchie. Měl odvahu nepokrytě
odsouditi včerejší rozhodnut
říšské radyruské, jež odepřela
polským městům právo užívati
vedleruskéhojazyka fakultativně
také jazyka obyvatelstva domácího, pol-
ského, tudíž odepřela, čeho po-
žívá Finsko a dodal, že je neblahou
politika, která znepřáteluje celý národ ří-
ši. Posluchači jeho mohli se přesvědčiti ze
skutečnosti, že dr. Kramář dokonce nená-
leží k slepým zbožňovatelům ruské byro-
kracie a ruské politiky.
Kramář
Srb
doktor
Vídeň
Balkán
Albánie
Řecko
Bulharsko
Rumunsko
Ito
Německo
Francie
Rusko
Finsko
7
article
Názorně ukázal na nebezpečí, které
vyrůstá pro Rakouskozespolkuje-
hosItalií stran Albanie a zdůraznil.
jak by bylo bývalo lépe pro tuto monarchii.
kdyby se byla Albanie zůstavila na straně
jedné Srbsku, na straně druhé Řecku. Prá-
vem vytkl, že hr. Berchtoldem nebyla pro-
vozována politika vůči Řecku výhodná.
Pravil-li dnes del. dr. Rosner, že spolek
rakousko-italský se upevnil — je v tom
bez odporu klam optický. Spolek ten
nestal se lepším, Italie nestala se
spolehlivějším spojencem. Rakousko jenom
ještě více je uvázáno na Italii nežli dříve,
ještě více učinilo se závislejším na ní.
V mohutný apel, který učinil na všech
stranách nejsilnější dojem, vyzněla celoho-
dinná řeč dra. Kramáře ve výz vu.
adresovanou vládě — jejížto
chef hr. Stürgkh seděl právě na
ministerské lavici — by též
ona měla odvahuke smíru v Če-
chách, nikoliv pouze zástupco-
vé obounárodů. Vzhledem na pasiv-
nost, kterou zachovává ministerstvo k nej-
důležitější otázce vniterní politiky, k če-
skoněmecké dohodě, odhodlali se poslanci
čeští, že jako na výstražný signál při hlaso-
vání o rozpočtu zahraničním a vojenském.
pro které loni hlasovali, odejdou. Zajisté
naleznou prudké odezvy v Zalitavsku ve-
hementní žaloby, které vznesl del. dr. Kra-
mář na hr. Tiszu a hr. Andrassyh o,
že nerozpakovali a neostýchali se ve sně-
movně maďarské vyličovati Uhersko jako
zem rajské svobody pro všechny národy
nemaďarské, ano ve skutečnosti provádí
se tam otročení národů nemaďarských, ja-
kého nemůže býti sveřepější. Zajisté však
také naleznou sympatického ohlasu slova
obrany, která pronesl český politik na
prospěch 31/2 mil. Rumunů, obýva-
jících země koruny svatoštěpánské. Řeč
dra. Kramáře způsobila v celé delegaci
velkou pozornost a jsme přesvědčeni, že
ještě větší bude v evropské veřejnosti.
záležitostí Ruska.
Berchtold
doktor
Rosner
Kramář
Stürgkh
Rumun
Albánie
Srbsko
Řecko
Prat
Rakousko
Zalitavsko
Rusko
Italia
Tisza
8
article
V tomto směru je rozdíl mezi námia
Ruskem.
K našim nezdarům došlo, protože jsme
příliš ostře vystupovali a nejevili ochoty ze-
jmena k Srbsku, které by byla vyžadovala
moudrá politika. Nezdary Ruska však vznikly
z jeho slabosti a povolnosti. Všechna od-
halení o srbsko-bulharské smlouvě
jež ostatně byla nesprávně vykládána potud
že se jí přičítá zvláštní ostří proti Rakousku
a Rumunsku, dokazují jen, že Rusko bylo
mírumilovným až k sebeobětování. Příčina
toho nespočívá ani tak ve vnějších jako ve
vnitřních poměrech Ruska. V ruské politice
je nezvratná vůle, státi se opět mocným
obávaným, vedle toho však strach před no-
vými vnitřními otřesy. Této skutečnosti vdě-
číme, co se nám přičítá za aktivní položku,
zřízení Albánska a rozbití balkánského svazu.
Věřiti, že příčiny na ruské straně, jež nám
k tomu dopomohly, potrvají věčně, bylo by
nebezpečným sebeklamem. Ideálem Ruska
po staletí byla morální nadvláda pravoslaví
na Balkáně. Dějiny nás poučily, že Rusko
nehledalo na Balkáně territoriální expanse.
Tím bolestněji musí se nás dotýkati, vidíme-li,
že prestiž Ruska na Balkáně utrpěl za po-
sledních událostí tak, jako nikdy před tím.
Rusko
Srbsko
Rakousko
Rumunsko
Balkán
9
article
Další těžkou ranou pro Rusko je jmenování
generála šl. Liemanna nejvyšším velitelem
I. sboru v Cařihradě. Rusové snášeli ab-
solutismus po léta klidně, protože soudili,
že stát je na venek silným.
Ruská revoluce byla vyvolána Cusimou
Na druhé straně zvýšilo Německo
svou brannou moc tak, že všecky ostatn
státy byly strženy do víru zbrojení nebez-
pečným způsobem. Hospodářské síly národů
byly tak napjaty, že brzo přijde okamžik
ve kterém bude nutno si říci:
Už to dál nevydržíme! Ve Francii
ukazuje se dnes veliká odhodlanost, dáti
poslední, aby byla důstojnost Francie
chráněna.
Jsou ještě jiné otázky, které mohou
býti velmi nebezpečné, takže
otázka východního Středozemního moře
právě pro nás má největšího významu. Jde
při ní o životní zájem Francie a Anglie. Ve
snahách, chopiti se hospodářské h
využitkování Turecka, není rovněž
živel míru. Jest naprosto nepravda, praví-li
se, že naše politika vedla k tomu, že prestiž
Rakouska byl postižen. Ne, prestiž Rakousk
nebyl poškazan. Naše politíka byla jediná
imponující. Svými hrozbami dosáhli jsme
formálních úspěchů, nastaly nám ovšem
taskné politické a hospodářské starosti.
Politicky však jsme ničeho ne-
získali, svou situaci jsme strašně
zhoršili a hospodářsky jsme utr-
pěli škody, které dlouho a dlouho ne-
budeme moci napraviti.
Pokud jde
Rus
Cusima
Rusko
Cařihrad
Německo
Francie
Anglie
Turecko
Rakousko
10
article
o Albanií,
Albánie
11
article
musíme počítati s rivalitou Rakouska a Rtalie
Řečník poukazuje na italskou propa-
gandu v Albansku a projevuje názor, že by
bylo bývalo zejlepší rakouskou politikou
nejlepším zabezpečením mocnářství pro bu-
doucnost a mír, jakož i nejlepším zajištěním
našeho hospodářství na Balkáně, kdybychom
byli bývali přenechali Albansko Srbsku
Řecku. Byli bychom se tím zbavili srbské
starosti a kdybychom byli bývali provozo-
vali uvnitř jinou politiku vůči Jiho-
slovanům, byli bychom mohli klidně hle-
děti budoucnosti vstříc. Protože jsme však
zabraňovali Srbsku přístup k moři, musilo
pečovat, aby obdrželo strategicky zabezpe-
čenou cestu do Soluna, tudíž vše to, co na-
stalo na Balkáně. Také naše stanovisko
k Italii bylo by se bývalo utvářilo jinak.
Jestliže dr. Baernreither a j. mínili, že
jsme získali tím, že balkánský svaz byl roz-
bit, praví řečník, čím by byl mohl býti bal-
kánský svaz politicky a hospodářsky, kdyby
byla bývala zřízena celní unie a myslí-li dr
Baernreither
Rakousko
Balkán
Řecko
Soluna
Italia
12
article
Baernreither, že jsme rozbitím balkánského
svazu dosáhli toho, že se milion bodáků ne-
obrátí proti nám, můžeme jen říci, že není
zcela jisto, že z jednoho milionu se nestane
1g mil., neboť vývojem věcí vstoupilo též
Rumunsko do kruhu interesentů. Pokud
jde o Bulharsko, bylo by politickou
chybou, kdybychom počítali s věčným účin-
kem zoufalství a sklamání. Poslední volby
v Bulharsku jsou velikým poučením Ra-
kousko-Uhersku. Nový balkánský svaz s Ru-
munskem v čele bude jistě pevně hájiti bu-
kureštský mír. Přátelská výzva hr.
Tiszy, aby národové tam dole s
mohli nerušeně rváti, nebyl
žádnou rakouskou politikou.
Čemu jsme se naučili, jest ovoce 50leté ne-
správné politiky. Dříve byla
naše sítuaco zcela jinou.
Rumunsko
Bulharsko
Tisza
RakouskýUhersko
13
article
Chorvaté byli nejpevnější baštou moc-
nářství. Srbové byli ve starých vojenských
hranicích mocnářství věrně oddáni a Ra-
kousko bylo přirozeným ochráncem na zá-
padním Balkáně. To vše se změnilo od té
doby, kdy Uhry mají smérodatný vliv nejen
ve vnitřní politice uherské poloviny říše.
nýbrž i v zahraniční politice.
Co se stalo vůči národům balkánským
byla maďarská národnostní politika, Hr. Tisz
troufal v delegacích tvrditi, že Uhry mohou
klidně říci, že národy žijící v Uhrách co do
svých svobod a svého hospodářského a kultur
ního vývoje jsou v situaci mnohem lepší, nežl
národnosti v každém jiném národnostním státě
Národnosti tak utlačovati, jak v Uhrách a pal
ještě tvrdit, že jsou spokojenější než někde
jinde, jest skutečně příliš mnoho. Také použí-
vati drastických prostředků, aby se vynutila
láska, je maďarskou methodou.
Byl úmysl soustavně Srbsko vyhladověti
Pozbyli jsme úplně své hospodářské posíce
Srbsku a veřejné mínění obrátilo se proti nán
způsobem, který dnes nelze napraviti. Jal
často Čechové, starostlivi o budoucnost mon-
archie, varovali před takovou politikou! Mon-
archie za to, co Čechům učinila nezasluhoval
této příchylnosti. Prosili jsme, aby se neprová-
děla politika, která musí monarchii zničiti. Vy-
smáli se nám. Naivními ideology nebo pan-
slavisty nás nazývali. V požadavku rovnopráv-
nosti k národům nečinili jsme nikdy výjimku
jsouce pevně přesvědčeni, že každá politika
násilí a pollačování musí se pomstíti všude
nejen v Rakousku. Celá jihoslovanská otázk
můsí býti jinak projednávána, než nyní, a hří-
chy, které byly spáchohý, musí býti napra-
veny, jinak nemůžeme mluviti o růžové bu-
doucnosti monarchie
Ovšem máme útěchu
Chorvat
Srba
Uher
Tisza
Čecho
Balkán
Hradec
Uhry
Srbsko
Mona
Rakousko
15
article
Řečník trvá při svém stanovisku, že zvlášte
spolek německo-rakouský je tak pevný, ž
všecky naděje v jeho zrušení jsou utopií. ž
by nám Německo nebylo hospodářsky nebez-
pečným, nelze říci. Od annexe připevnilo též
drát do Petrohradu velmi pevně, a po této
stránce úplně zmizel starý strach v Berlíně.
Německo-rakouský spolek je proto tak
pevný, protože Německo musímíti Ra-
kousko. Věrnost Niebelungů Německa ne-
byla ničím jiným než velmi opatrnou a velmi
egoistickou politikou Německa. Rakousko-ně-
mecký spolek jest úplně nerozlučný, protože
se stal institucí německo-nacionální, k němuž
přistoupili Maďaři. Naděje, které jsou leckd
v cizině ve příčině možnosti, že se Německo
Rakousko rozejdou, jsou úplně klamné, protože
celá politika Rakouska se pova-
žuje v Německu za politiku něme-
ckého předvoje. To ovšem není pro
Neněmce zvláštní útěchou, ale není to tak
zvláštní moment pevnosti pro hodinu nebez-
pečí, neboť není dobře, jestliže politika mon-
archie jest osnována jen na zájmu dominujících
kmenů.
Ve příčině Italie nechce řečník proro-
kovati. Lituje, že se vemlouváme do takové
věrnosti k Italii. Nepochybně za to, že jej
plány v Albanii tak nezištně podporujeme,že
jsme si příliš ostrým vystupováním v jižn
Albanii dokonce odcizili Řeky. Dosud nebyla
mezi Francií, Anglií a námi žádná protiva.
tom okamžiku však, kdy se postavíme v poli-
tice Středozemního moře na stranu Italie
vzniknou zde důležité a veliké protivy zájmů
Řečník končí: Shledávám situac
ponurou a nebezpečím hrozící,
jest
málo naděje v budoucnost.
Maďar
Řek
Německo
Petrohrad
Berlín
Ra
Rakousko
Albánie
Francie
Anglie
16
article
Bylo zlým osudem monarchie, že politik
se zakládala vždy jen na jednom nebo na dvou
národech. Docílilo se, že vřelé a vážné snahy
o vnitřní mír mají průbčh velice
vleklý a neuspokojivý. Ať se stan
cokoliv, chtěl bych, abychom aspoň my v na-
šem království Českém sobě učinil
život možným. Ať se v evropské politice už
stane cokoliv, chtěl bych jen jedno, aby ko-
nečně byla jednou zjednána možnost pokojné
součinnosti obou národů, neboť potřebujeme
jí více, než kdy jindy, abychom opět napravil
strašné hospodářské škody, jež nám
způsobila zahraniční politika.
tomu náleží však předně odvaha poslanců
pak též odvaha vlády. (Hlučný souhlas.) Pr-
covali jsme dlouho obtížně, dohotovili jsme
téměř již základy míru, jeden ministr to všech-
no rozbil a nyní se nemůžeme dostati dále.
Del. šl. Mühlwerth: Teď je to místo-
držitell
Del. dr. Kramář: Naprosto ne. Jen
nechte místodržitele. Místodržitele, který b
byl k Němcům spravedlivější, nedostanete
nikdy. My jsme k míru ochotni. Do-
konce i naši radikálové a sociální demokrate
zasazují se o mír s celou vážností. Bohužel není
však k tomu odvahy. Nebezpečí pro říšskou
radu nehrozí jen ze Lvova; vláda musí před-
stoupiti, musí přejmouti zodpovědnost. Jako
na prvé výstraze před tím, že nemůžeme déle
čekati, usnesli jsme se tentokráte my, kteři
jsme dříve hlasovali pro rozpočet a kteří jsme
také hlasovali pro brannou reformu — zdržeti
se tentokráte hlasování.
Del
doktor
Kramář
Němec
Lvov
17
article
Delegace.
Delegace.
Plenární schůze rakouské delegace.
Z Vídně, 12. prosince.
Promlouváme na jiném místě o řeči del
dra. Kramáře. Z řečí delegátů, kteří ještě
promluvili, pozoruhodna byla řeč dra. Ros-
neri a.
Del. dr. Rosner je povoláním spisovatel
lřeba je úřadem dvorním radou polského
ministerstva krajanského. Jeho debut v
sboru delegačním čte se opravdově jako po-
litický feuilieton. Je zajímavý, je duchaplný
je vtipný. Možno souhlasiti s ním, žádal-li
by Rakousko zahájilo jinou politiku vůči
Bulharsku, Řecku, Rusku. Jednu věc mu
nelze nikterak upřiti: je dobrým, bedlivým
pozorovatelem věci politických a má hladkou.
uhlazenou formu jak stilisace tak přednesu
Zejtra bude schůze toliko jediná, poně-
vadž předseda dr. Leo večer odejel do Lvova
V ponděli bude se v rozpravě o zahraničn-
politice pokračovati.
doktor
Del
Rosner
Lea večer
Vídeň
Rakousko
Bulharsko
Řecko
Rusko
Lvov
18
article
Po řeči del. Klofáče promluvil del. Rosner.
jenž mimo jiné pravil: Politický zeměpis nám za-
kazuje, přes přání, abychom žili se Srbskem
hospodářském a politickém míru, jakékoli sny
ohledně našeho poměru k této zemi. Také poli-
lika proti Rumunsku byla správná. Musí býti
usilováno o přátelství jak Bulharska, tak Ru-
munska, a toto přátelství musí býti zachováno
a upevněno. Vzhledem k neupřímné diplomacii ru-
ské, která Bulharsko povzbuzovala k odporua
současně v Rumunsku radila k mobilisaci, neni
třeba revisi v Bukurešti bráti příliš tragicky.
Kdežto Německo přes oběti na vojenské
sesílení zůstalo nedotčeno ve svém hospodářském
vývoji a jeho mocenské postavení v Evropě ne-
utrpělo a rovněž i Italie vyšla z krise spíše po-
silněna než oslabena, dosáhla Francie jenom
toho, že zostřeny byly všechny stávající a že vy-
volala dosud nestávající rozpory bez jakékoli vý-
hody pro sebe. Rozpor Franeie s Italií mohl by
býti pro budoucnost republiky nebezpečný. Jedi-
nou velmocí, která vyšla zdráva z krise, jest An-
glie. Pro Rakousko-Uhersko vyplynulo z krise po-
silnění jeho poměru k Italii. V zajímavém porov-
V drobném podejle
ranní číslo o sobě
a s
večer
Ve ntiálkach na venkově
ranní člslo
večern
lnseráts
plati se hotově napřed
Předplacení a tnserty přijtna
administrace v Marianské ul., a
Tam nachánejí se táž
redakce, Mskárna a sxpedine
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracej
Klofáč
Rosner
Jedi
Národnich
Srbsko
Rumunsko
Bulharsko
Bukurešť
Německo
Evropa
RakouskoUhersko
19
article
nání událostí a doprovázejících zjevů za krise
anekční a za poslední krise balkánské a za roz-
pravy o seskupení velmocí v obou těchto dobách
praví řečník, odvolávaje se na dílo kn. Bülowa
německé politice, že jak za krise anekční, tak
také za uplynulé krise balkánské netýkal se celý
hluk v podstatě Rakousko-Uherska, nýbrž něme-
cké říše.
Tehdy tisnivý pocit, jenž nyní na nás doléhá.
nevznikl, poněvadž byli jsme ve šťastnější hospo-
dářské situaci a protože hr. Achrenthal byl velmi
silnou individualitou, v Evropě respektovanou
Nyní jest temný, nejasný pocit, že jsme trpěli z
někoho jiného, jemuž se při tom daří zeela dobře
příčinou všeobecné zmalátnělosti. Jaké pocity
musí v Rakousku vznikati, slyšime-li z německé
veřejnosti rekriminace o rakouské politice, nebez-
pečné Německu, čteme-li nedávnou řeč říšského
kancléře a slyšíme-li od řečníků v německém říš-
ském sněmu, že Německo dalo se vzíti Rakouskem
do vleku, že nepotřebovalo za krise hájiti žádných
vlastních zájmů? Řečník doufá, že bude v Berlíně
s náležitou vážností projeveno, že spolek Něme-
cka jest dnes především k vůli Německu
že každá jeho obtěžkací zkouška jest vždy obtíž-
nější, a že německá říše měla by ve vlastním
zájmu též ve své vnitřní politice bráti na tuto
situaci zřetel. Rakousko-Uhersko je v trojspolku
jediná mocnost, která není od Francie odloučena
hmotnými zájmovými rozpory, a jíž by měl přiro-
zeně připadnouti úkol sprostředkovatele mezi Pa-
říží na jedné a Římem a Berlínem na druhé straně.
RakouskoUhersko
Evropa
Rakousko
Německo
Berlín
Uhersko
Francie
Řím
Nout
20
article
Sblížení s Francií srovnává se a národním citem
Poláků, jsou-li však pro toto sblížení, děje se tak
v hlubokém přesvědčení, že jejich národní zájem
shoduje se úplně s dobře pochopeným kájmem
Rakousko-Uherska. Řečník bude hlasovati pro
rozpočet. (Hlučná pochvala, řečníku se blahopřeje.)
Del. Bugatto naléhá na rozřešení otázky
vlašské university a prohlašuje, že Vlachové si ne-
přejí, aby cizina měla vliv na jejich vnitřní zále-
žitosti, chtějí naopak, aby rakouské vlády jednaly
tak, by bylo zbytečným a nemožným jakékoliv za-
sahování do jejích vnitřních záležitostí
Del. dr. Waldner (po Neumannovi) prohla-
šuje, že nový útvar balkánských států, který vznili
za neuspokojivého stanovení hranic, nemůže býti
považován za ukončený, což znamená nebezpečí
možných koniliktů
Del, svob. pán Fuchs prohlašuje, že křesť.-
sociální strana bude hlasovati pro rozpočet zahra-
ničního ministerstva.
Del. Konst. Levický zdůrazňuje, že zahra-
niční politika úzce souvisí s politikou vnitřní, jejíž
úkolem, jest zachovatí a podporovati nedotknutel-
nost říše. Přimlouvá se za přátelský poměr k bal-
kánským státům. Rakouská vaitřní, politika jest
spoluvinna na neúspěchu zahraniční politiky, pro-
tože odcizila Jihoslovany, ježto v kritické době
byl v Chorvatsku Cuvajův systém.
Polák
Vlach
Del
doktor
Waldner
Neumann
Fuchs
Jihoslovan
Cuvajův
Francie
RakouskoUhersko
Chorvatsko
21
article
Oproti výtkám, že Rusové v Haličí jsou pro-
následováni, poukazuje řečník na to, jak zachází
se s rakouskými státními občany v Rusku a kon-
statuje, že v Haliči a Bukovině nejsou vůbec žádní
Rusové. Poukazuje na činnost dra. Markova v Ru-
sku, na protirakouské demonstrace v Petrohradě
pod pláštíkem nouzové akce pro obyvatelstvo ha-
ličské, a končí: Rusíni rakouští stolí na půdě ryze
národního ukrajinsko-rusínského vyznání bez aspl-
rací na venuk a vidí svoji budoucnost v Rakonsku
v simosprávě svého národa
Del. svob. p. Parish odmítá nejdříve tvrzen
del. Ellenbogena, že českoněmecké vyrovnání bylo
zmařeno akcí konservativního velkostatku. Přešel
pak na zahraniční politiku a prohlašuje, že po
dlouhou a velmi pohnutou dobu bylo naše obyva-
telstvo ponecháno v nejasnosti o skutečných cílech
zahraniční politiky a neorientovaného veřejného
mínění zmocnil se veliký zmatek.
Konsolidace našich poměrů musí provedena
býti také ve finančním směru. Jestliže minulá
krise v naší vlasti měla tak těžké následky, tkví
to hlavně v tom, že hospodářská reservy lidu byly
spotřebovány v době, kdy neměly býti spotřebo-
vány. V závěrku prohlásil řečník, že bude hlasovat
pro rozpočet. (Hlučný souhlas.)
[Del. dr. Kramář, viz na předním místě.)
Po řeči dra. Kramáře bylo rokování přeru-
Dotazy podali mezi jiným delegáti: dr. K
Levický po pověstech o politickém poslání no-
vého ruského velevyslance ve Vídni Šebeka na
ochranu rusofilské propagandy v Haliči a Buko-
vině a po podceňování a nedbání rusínského oby-
vatelstva a rusínštiny u X. sborového velitelství
v Přemyšlu.
Konec schůze ve 49 hod.; příští bude zítra
dopoledne.
šeno
Rus
Markov
Rusín
Parish
Del
doktor
Kramář
Halič
Rusko
Bukovina
Petrohrad
Vídeň
Buka
Přemyšl
22
article
Z Vídně, 12. prosince. (K. k)
Vídeň
23
article
Plenární schůze uherské delegace.
Pokračuje se v povšechné rozpravě
o rozpočtu ministerstva zahr. záležitosti
Del. Szüll5 prohlašuje za chybu tisku, že
nejdřive balkánské státy bez příčiny bagatelisoval
a nyní jejich síly přeceňuje. Řečník jest bezpodmí-
nečným stoupencem trojspolku a nemůže souhlasiti
s poklonami, jichž se zde dostalo Francii.
Del. Vaszonyi dovozuje, že delegaci do
dnes nedostalo se autentického vysvětlení, nač
Francie
24
article
Del. dr. Kramář
Del. dr. Kramář
poznamenal v polemice proti del. Rosne-
rovi, že již od r. 1908 od annekční krise
nikdy nemluvil v delegacích o sblížení se
s Ruskem. Polemika Rosnerova týká se tedy
dávno minulých dob a zcela jiných situací
Východní otázka
je nyní mnohem nebezpečnější než dříve.
Bukurešťský mír, o jehož stabilitě se dnes
tolik mluví, bude dojista revidován, ale ne
diplomaty. Bulharsko nemůže zůstati v si-
tuaci, v níž se nyní nachází. Srbsko mus
dostati přímou cestu k moři — to je životní
podminkou tohoto státu. Řecko také ne-
ponechá své obyvatelstvo v Epiru budoucímu
knižeti albánskému a Albanie sama jes
velkým otazníkem.
Probíraje stanovisko různých evropských
mocností naproti novému uspořádání věcí na
Balkáně, řečník obírá se nejprve
Del
doktor
Kramář
Rosnerův
Rusko
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Epirus
Albánie
Balkán
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
+ BernardShaw: Pygmalion. Veselo-
hra o pěti aktech. Z angličiny přeložil J
Košek. Poprvé na Národním divadle ve čtvr-
tek 11. t. m. Režisér K. Mušek.
Veselohra anglického satirika, jejíž ob-
sah jsme rozebrali v sobotním feuilletonu, po-
těšila zřejmě naše premiové obecenstvo, ten-
tokráte velmi četně, a představitelé hlavníc
úloh, pí. Sedláčková jako květinářka Elisa
p. Schlaghammer jako profesor fonetiky
Higgins měli znamenitý úspěch. Hra posky-
tuje scenické režii dost vděčných podnětů
V prvním aktu síce praskal lijavec nad prů-
čelím kathedrály sv. Pavla s naturalistickou
věrnosti, úprava scény s dvěma pouličním
lampami a zdviženým portálem v pozadí byl
pěkně učleněna, ale naturalistická tma vadila
hře víc než kdy jindy. Nevidím-li jednajícím
osobám do tváře ani tolik, abych rozeznal.
která mluví, uniká polovina textu, nezbytného
pro srozumitelnost hry, pozornosti obecenstva.
které v první scéně nemůže osoby od sebe
odlišit. Tma v nejživější čtvrti londýnské v
čtvrt na dvanáct po divadle není ani věrná
Lze přece aspoň předpokládat takové osvět-
lení uličních svítilen, aby obecenstvo mohlo
se v osobách a situaci určitě orientovat. J
nutno mít neustále na paměti, že srozumitel-
nost hry, každého slova, každé věty a scény
ie prvním požadavkem. V druhém a čtvrtém
Košek
Sedláčková
Elisa p
Higgins
Pavel
BernardShaw : Pygmalion
26
article
aktu salon profesora Higginse, přeplněný ná-
padnými aparáty, potřebnými modernímu stu-
diu fonetiky, byl upraven velmi případně. Sa-
lon matky Higginsovy v třetím a pátém aktu
neodpovídal plně představě autorově. Pestrý
potah nízké otomany uprostřed jeviště v
vkusu Morrisově neharmonoval nikterak
s ostatním nábytkem a výzdobou salonu, jenž
se nikterak nepodobal úpravě v duchu Burne-
Jonesa, o níž autor mluví. Otomana, na níž se
odehrávají nejvýznačnější scény třetího aktu
způsobovala hercům trapné obtíže. Usedají
na ni zády k obecenstvu dvě dámy, mezi něž
z počátku přisedá neobratný Higgins, pozděj
jeho živá žačka, vypravující korektní angliči-
nou nejnemožnější historie. Seskupení je
myšleno vtipně, ale měkká, beztvárná žiněn-
ka, pokrytá pestrým plátnem a povolující jako
peřína pod každým usedajícím, ruší všechen
dojem.
Souhra, ohrožovaná místy nedostatkem
paměti a málo přesně vyváženým tempem.
byla, dík hlavním figurám, velmi hbitá a svěž
— tím znatelnější však byly rozvleklé délk
deklamace některých pobočných figur. Režie
patrně snažila se dodat hře rychlého, ucele-
ného rythmu, ale místy se jí vymykalo vedení
z rukou. Hlavní ženská úloha malé květi-
nářky, z které Higgins podle sázky se svým
přítelem udělá za půl roku rozkošnou dámu
nejdokonalejší výslovnosti, odpovídala plně
uměleckému temperamentu paní Sedláčkové.
Higgins
Higginsův
Morrisův
Sedláček
BurneJones
27
article
Schrála ji s velkou vervou, se všemi odváž-
nými výstřednostmi, jež autor v první části
předpisuje zanedbané holčici, s rozkošnou
naivností v přechodním stadiu, kdy umí mlu-
vit a chodit jako velká dáma, ale myslí ještě
po starém způsobu, a s živým půvabem, když
myslící a milující žena v ní nabývá vrchu.
Paní Sedláčková prostudovala svoji úlohu
s velikou péčí v nejdrobnějších detailech,a
zvlášť proměnění v prudkém dialogu s Higgin-
sem na konci čtvrtého aktu a závěr kusu zda-
řily se jí skvěle umělecky. Ovládá neobyčejně
pěkně jak živou mimiku, tak modulaci velmi
proměnlivého, v pěkných kadencích mluvené
řeči plynně se nesoucího hlasu, jemuž vadí jen
stísněná výslovnost některých souhlásek —
vada bohužel na našich jevištích dosti ob-
vyklá. A přece trochu trpělivého odříkávání
abecedy, několik lekcí z „fonetiky“ profesora
Higginse by závadu snadně odstranilo. Jinak
byla postava mladé květinářky i v grotesk-
ních hadrech i v skvělých pařížských toale
tách z nejlepších, jež pí. Sedláčková vytvo-
Pan Schlaghammer má opravdové nadání
vytvářet originální masky, zevní úpravou i mi-
mickým výrazem. Je přesný v každé malič-
kosti, neobléká lakované botky v prvním
aktu proto, že v čtvrtém se objeví ve fraku
studuje každou charakteristickou drobnost
oděvu, účesu, drobných návyků své postavy
a tak také vytvořil neobratného, hrubozrného
a dobrosrdečného starého mládence Higginse
ve velmi výraznou postavu. Udržel se svou
Sedláčková
Higgins
Schlaghammer
29
article
žačkou v dialogu tempo přímo závratné, a
jen typická záliba všech našich herců v pří-
lišném vyhrávání charakteristiky i tam, kde
jde o pouhá sdělení z jeviště do obecenstva,
zavedla jej místy k málo zřetelnému podávání
obsahu mluveného slova. Souhra Higginse
s Elisou byla dokonalá i v nejživějších scé-
nách a upoutala plně obecenstvo. Obsazení
pobočních figur nebylo vždy šťastné. Pěkně
podala úlohu staré matky Higginsovy paní
Laudová, důstojně shovívavým tonem a přívě-
tivým klidem krotíc výbuchy neomalenosti a
netrpělivosti svého syna. Otce květinářky.
jenž ze starého „popeláře“ stane se zámožným
měšťákem, hrál s úsilnou snahou pan Hurt,
ale takové typické figury groteskní komiky
nesvědčí jeho talentu.
Překlad měl lépe přispěti k vystižení hry
na scéně. Nechci odhadovati, pokud je mluv-
nicky přesný — nelze to ani posouditi z po-
slechu, ale nejde o gramatické chyby —
těch vůbec nemá býti ani řeči — jde o vhod-
ný výběr slov a frásí úměrně osobám mluví-
cím. A tu zněla ta čeština s jeviště na mno-
hých místech zcela nepřípadně. Není to ani
tak vinou překladatele, jenž nemůže odhad-
nouti, jak slovo na jevišti zazní. Ale bylo by
vskutku potřebí, aby překlady byly upravo-
vány při první čtené zkoušce, jak režií, tak
na přání herců, kteří nejlépe mohou vycítit.
jak odpovídají slova jejich pojetí úlohy.
Higgins
Elisa
Higginsův
Laudová
Hurt