ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 56d5f930-8f1d-11dd-ad86-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 40, org 18, person 82, work 5
1 masthead
nočník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pátek 12. prosince 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 340.
4 article
Nu ranní a večarní ticty předpláci u V Praze v administraci a měnío nn čtvet leta . . . B K — b v dvojí donáškou na měhlc. . . . . . 2 K 54 na čtrvort leta 7K os pěsia ve Ellálkáchí 2 K w mésle. na tvrt iata . . . . K a0 něsig, oji zásílko stvrt ists !
V Praha
5 article
ttee or0og
6 article
ecerni amí
7 article
V drobném prodeji ranní čislo o sob5. sa s e . za 4 Ve filiálkách na venkov ranní cislo . . . . . 10k večerni 5b večerní lnseráts plati se hotové napřed. Předplnoení a lnoerty přijíma adminístrace v Marianské ul. a Tat nachárnu aa ni b ředakoe,tiskárna s eapodtine „Národnich Liistá? Euknpiay se navrasej ron
Tata Národnich Liistat
9 article
ed nal
10 article
V Praze, 12. prosince. Jak vychovávat slovenské lidi, aby z nich vyrostli dobři národní pracovníci? To jest osudná otázka, kterou dnes častěji než dříve si kladou slovenští národovci. Ze slovenského západu, ze sousedství Moravy přišlo heslo: Slováci na české školy! Nechce-li nám vláda povolit slovenské školy, slovenské gymnasium zbudujme si slovenskou školu tam, kde je to možno, na Moravěl Město Uherské Hradiště hned ochotně na- bídlo svou pomoc. O možnosti slovenského vychovávacího ústavu v Uh. Hradišti mluv se teď „stále určitěji“. Ovšem věc je na pová- ženou a nedá se uskutečnit obratem ruky Proto záhodno je dobře stopovati, co se o této otázcc ve veřejnosti mluví. Krilické slovo pověděla nejprve revue slovenské mládeže „Prúdy“. Poukázaly na to, že české školy nemají pravého smysla pro slovenské studenty tehdy, jestlíže jich absgl- venti nemohou se na Slovensko vrátit a dopo- ručovaly, aby do Čech se posílali jen ti stu- denti a učni, u kterých je pravděpodobné, že se usadi doma.
Slovák Praha Morava Moravět město uherský Hradiště Uh . Hradiště Slovensko Čechy slovenský západ
11 article
Promluvil v tě věci také známý pracovníl v československé vzájemnosti řed. Kál al. který zakládání slovenského gymnasia na Moravě považuje za zbytečné, protože česká vyučovací řeč vykoná tytéž služby. Je to shodné mínění s míněním „Prúdů. Částečně jsou to samozřejmé pravdy, protože při zaklá- dání slovenského ústavu na Moravě směrodat- nými mohou býti jen rakouské zákony a ti, kdo vedou akci pro založení slovenského ústavu na Moravě, jsou si dobře vědomi toho, co je možno. Slovenský ústav na Moravě měl by speciální úkol vyučovat slovenské gra- matice a důkladněji probírat slovenskou lite- raturu, než se to děje podle nynějších učeb- ních předpisů: kromě toho musil by zabezpe- čit znalost maďarského jazyka a literatury uherských dějin tak, jak toho žádá maturitní řád v Úhrách. Tím způsobem bylo by dosaže- no potřebných věcných znalostí a zároveň mo- hlo by se pečovat o všestrannou národní vý- chovu slovenského studenta, co na maďar- ských ústavech není možně.
Morava slovenský ústav na Morava
12 article
Velmi vřele pro výchovu slovenského do rostu na českých školách promluvil v neděl- ním čísle „Slovenského Denníka“ bývalý slo- venský poslanec dr. Metod Bella. Vycház od názoru maďarského vládního poslance Gejzy Szüllö, který přiznává, že „rozumnou maďarskou politiku možno dělat jen s poslan- ci, zvolenými v podkoupených okresich nema- darských, tedy i slovenských.“ Dr. Bella při- znává, že charakteristika o úplatnosti plati pro všechny národy v Uhrách, Maďary nevy- jimaje. Ale Slováci nesmějí touto cestou jit ku probuzení svého lidu, musí si vychovaí lepší národní pracovníky a to je podle jeho názoru možno jen na českých školách, pro- tože slovenských škol není. článek dra. Belly velmi rozčilil „Narodnie Noviny“. Podle „Národních Novin! Češi za- čali se starat o Slováky teprve tehdy, když se začala akce proti spisovnému jazyku slo- venskému. (To je stará bolest „Národních
doktor Bell Gejza Szüllö Maďar Slovák Čech Uhry národní novina
13 article
Novin“, kterým všechna programová prohlá- šení rozhodujících československých pracov- niků o jazykovém dualismu níc neplatí.) V ži- votě nejméně se osvědčil podrost, který pra- coval v Praze. (Ještě dobře, že vyjímají po- sluchače obchodní akademie pražské, kteř- tvoří aspoň 80 národohospodářských pra- covníků na Slovensku.) Pražští vychovane nedávají prý záruky, že zůstanou věrnými ná- rodovci. Ano, všelikdo byl v Praze; učil se zde také Czambel. Ani v Praze nedělají se zá- zraky a jmenovitě advokáty a lékaře pro uherské zákony nemůže Praha Slovensku do- dávat. Skalický příklad o prospěšnosti české methody je výmluvný právě proto, že s druhé strany dr. Bella o „roduvěrné“ slovenské spo- lečnosti musil užít slov, která zřejmě doka- zují její praktickou nezdatnost. O tom je řeč zda tito lidé vedou, uči, vychovávají sloven- ský lid. Anc, otázka české školy pro Slováky je otázka těžká a neodstraní všechna neštěst slovenská, ale zdálo by se, že na rozcestí me- zi českou a maďarskou školou nemělo by byo dlouhého rozmýšlení.
doktor Bell Slovák Praha Slovensko
14 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Ke včerejšímu cerklu delegačnímu. Z Vídně, 12. prosince. Oznamuje se nám Stejně okázale, jako poslance dra. Langenhana pominul včeracísař na cerklu po prvn delegační hostině také maďarského de- legáta ryt. Rakovszkého. Poslanci dru. Laginjovi pravil: Vái zemský sněm nepracuje? Delegát Laginja: Ano, Vaše Veličenstvo pohříchu nebude pracovati ta ke dál e. Císař: Škoda. Delegát Laginja: Vaše Veličenstvo, dl mého mínění bude třeba také v Istrrij dosaditi zemskou správní komisi která by záležela ze stejného počtu slov an- ských a vlašských členů a v jejím čele by se nalézal osvědčený funkcionář. Je takovým způsobem by se dala pro- véstirovnoprávnostvživotě auto- nomním. Panující strana (vlašská) nemá od- vahy provésti rovnoprávnost. Cisař: Jak je jinak v zemi, jaká je skli zeň? Delegát Laginja: Vaše Veličenstvo, některých krajinách byla zcela dobrá, v jiných naproti tomu zase špatná. Před několika dny dostal jsem potěšlivou zprávu, že vláda okre- su pazínskému povolila 60.000 K k úlevě nou- ze. Bude také třeba postarati se stejným způ- sobem o krajiny jiné. a K delegátu Baljakovi pravil eis ar Těší mne, že vás tu vidjm. Jak ie v Dalmaciií Delegät Baljak: Vaše Veličenstvo, oby- vatelstvo Dalmacie je hrdo na uznání, které Vaše Veličenstvo ráčilo pronésti nad chová- ním dalmatského obyvatelstva za kritické do- by vůči našemu místodržiteli hr. Attemsovi. Císař: Chování Dálmatinců bylo sku- tečně vzorné. Del. Baljak: Jsem šťasten, Vaše Veli- čenstvo, že se mi dostalo velké cti jako zá- stupci Dalmacie projeviti náš nejhlubší dík za blahosklonné uznání Vašemu Veličenstva. ne Z úřadního věstníku.
jítlegát Baljak Vídeň Dalmacie
15 article
Z Vidně, 12. prosince. (K. k.) „Wiener Zlg. oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil konserva- torovi ústřední komise pro ochranu památek dru Luboši Jeřábkovi v Praze bez poplatků tilu vládního zady. — J. V. císař jmenoval soukromého docenta české vysoké školy technické v Praze dra. techn. Otakara Kallannera mimořádným profesorem chemické technologie na české vysoké škole technické císaře Františka Josela v Brně. — J. V. císař jmenoval konstruktěra První česko-mo- ravské strojírny Karla Šimka v Praze mimořád- ným profesorem všeobecné mechaniky a hydrome- chaniky na české vysoké škole technické císaře Františka Josefa v Brně. lske Sněmovní volby v Bosně. Ze Sarajeva, 11. prosince. (K. k.) Při doplňo- vací volbě do zamského sněmu z kurie srbských venkovských obcí ve volebním okresu Vysoko- Serajevo-Fojnica byl zvolen kandidát Dimovičovy skupiny Vukan Kuljanin. Výsledek volby jest tudí tento: Bylo zvoleno 6 kandidátů Dimovičovy sku- piny, 3 Dimovičovou skupinou podporovaní samo- statní kandidáti, jeden samostatný a jeden čler skupiny „Otadžbiny“. Jest nutna užší volba mez členem skupiny „Otadžbiny a sociálním demo- kratem. Skupina „Naroda“ nedobyla tudíž ani jed noho mandátu.
Wiener Zlg Jeřábek Kallanner Josel císař Šimek Dimovičův Praha Brno Boseň Sarajevo český vysoký škola technický v Praga český vysoký škola technický císař český vysoký škola technický císař František Josef v Brno SerajevoFojnica Vukany Kuljanin
16 article Z italské sněmovny.
Z italské sněmovny. Z Říma, 11. prosince. (K. k.) [Dokončení. ] Posl Lucci (socialista) odůvodňuje jednaci pořad, kte- rým se vláda vyzývá, aby vzala zřetel na zvláštní poměry v jižních provinclích. Posl. Alessio (ra- dikál) prohlašuje, že musí dle pravdy říci, že mini- sterský předseda Giolítti jednal vždycky v duch upřímne demokratickém. Není spravedlivo vytýka Giolittimu působení na volby. Pokud jde o církev- ní politiku, očekává od Giolittího s důvěrou přímé prohlášení, které by učinilo přítrž všem pochyb- nostem ve sněmovně a v zemi. Není pravda,ž vojenské výdaje brání výdajům na sociální účely Nesmyslno je mluviti o odzbrojení. Dlužno naopal spíše mezinárodní dohodou usilovati o to, aby vo- jenské výdaje byly obmezeny. Radikální stranas vynasnaží udržovali vojenské výdaje v nezbytných mezích. Řečník skončil prohlášením, že udělí vládě votum srdečného soublasu. (Pochvala: řečníkovi se blahopřeje.) Posl. Federzoni praví, že nacionalisté žá dají, aby vojenské výdaje byly uvedeny v soulu s politickými a hospodářskými potřebami země přejí si však také, aby Italie neprovozovala poli- tiku provokace ve Středozemním moři. Řečníl skončil ujištěním, že jen liberální strany zastupui snahy italského národu a mohou Italii přivéstik jejímu skvělému posláni. (Hlučná pochvala. Hluk ná krajní levicíl) Schůze byla potom skončena.
Posl Lucek Posl Alessio Giolítti Řečníl Řím Italia
17 article
Z francouzské sněmovny. Z Paříše, 11. prosince, (K. k.) [Sněmovnn Pokračování.) Posl. Briand pravís Je-li zákon tříleté vojenské službě považován za nepotřebný musi býti zrnšen. Bylo by však hrozné řici, že jsm nucestzchovati zálion, doniajíce, že nedá vše, e zákonodárce od něho očekává. Představte si za- hraniční důsledký, kdyby to bylo stanoviskem vlá- dy. (Hlučná pochvala na pravici, ve středu a u čá- sti levice. Barthou hlačně tleská. Na krajní levin ozývají se výkřiky.) Ministerský předseda Doumergue chápes slova a praví, pokud jde o zákon o tříleté vojjensk službě: Doba vojenské služby není dogmatem, zá- kon jest zákonem. Budeme jej loyálně prováděti Povazujeme vžak za dogma nušnost, hájiti vlas (Pochvsla na levici.) a dále, že vojenská služba mu- sí býti pro všechny stejná a závazná, aby finančn důsladky tohoto zákona byly placeny z nabytého bohatství a aby se nezapomínalo na sliby, jež byly vtě přicině učinčny demokracií a na sliby sjezd- v Pau. (Hlučná pochvala.) Posl. Lelebre žádá, aby jednací poře d vý stovně prohlásii: Žádná zahraniění pájčka nesm býti před uskutečněním francouzské půjčky ve Francii emitována Ministr financi Cai!laux vysvětluje odvolá ní půjěky a přimiouvá se, aby výminečné výdaje byly hrazeny emisí cenných papírů s krátkou lhů- tou. Vláda nenastoupí cestu Lefebrem žádanou neboť chce si zachovati svobodu.
Posl Briand Cai Francie
18 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Konečný osud reformy osobní daně z příjmu Dle „Bohemie“ praví se ve směrodatných parlamentních kruzích, že je dobrá naděje n nápravu předvčerejší krise malého finančního plánu: zvýšení daně prostého existenčního minima na 1800 K bude — prý — odvoláno a odhlasuje se existenční minimum dosavadnt t. j. 1200 K. Dle řečené předpovědi stane se tak tím způsobem, že kritické hlasování stře deční bude reassumováno při 3. čtení cel osnovy hlavně tím způsobem, že Vlaši budou nyní hlasovati pro předlohu tak, jak vyšla z výboru; na účet takového svého hlasován dostali již slib, že v lednovém zašedání par- lamentu bude dána přednost předloze o vlaš- ské právnické fakultě. V kruzích informovavších „Bohemii“ pra- ví se mimo to, že dohoda polsko-rusínská se zdaří, takže zmizí rusínská obstrukce. Koneč- ný výsledek tedy bude dobrý. Ale dlužno do- dati: překvapení zajisté nejsou vyloučena!
Vlach Bohemia
19 article Co píší krajinské lisly.
Co píší krajinské lisly. Pardubické „Neodvislé Listy“ v č. 97. z 10. prosince přinášejí zajímavou úvahu „Na nové cesty české samosprávy“ která navazuje na článek „Věstníku Svazu českých měst“ o kompromisu roudnickém. Pisatel dovozuje- „Theoreticky možno s postupem roudnickým čá- stečně souhlasiti potud, že nezvlčí se celá veřej- nost městská volbamí pro dobytí několika man- dátů, že volby obecní udají se méně hlučně, stolí méně peněz, ale za to mají i méně veřejného zájmu. Prakticky však nemožno o tomto způsobu proná- šeti ještě soudu, protože nevíme, jak bude to v Roudnici dopadat během tří let úřadování nového zaslupitelstva. Za dnešních poměrů těžko Ize také aplikovat připad roudnický i jinde. Kde žije se poněkud vervněji politicky, tam vytvářejí se pro- pazti mezi jednotlivými stranami tak hluboké, že nelze ani pomýšlet na setkání se. Volby poskytuji konečně také politické straně možnost projevu.
Roudnice svaz český město
20 article
Neni to však jen dosažení pansiví politické strany. jež vede voliče, o něž voliči jde, jest to snaha po jistotě, že ta tři léta bude se na radnici vládnouti a hospodařijí v intencich voličových a v intencích programu strany, k níž se hlási. Dohodové prove- dení voleb za dnešních poměrů těžko by napravilo též špatné vzájemné vztehy stran a napravilo di- voké útočení: jež specielně směřeje se slran radi- kálních nu stranu zludočeskou. Jak dnes poměru stojí, budou vždy Mladočeší předmělem útoků nuha po odpolitisováni radnie budé jen zástěrkou stran oposičnřeh, nemajfefeh svého voličstva, ab dosialy se do různých samosprávných sborů. V zá- věru pisatei uvádi: Národní strana svobodomysln vykonala již mnoho pro politický pokrok. Ona t byla, která idei všeobeeného hlasovacího práva do říšské rady obětovala i jisté své mandáty. Stejně obětovala i mandát do sněmu otázce ženského práva volebního, a usilujíe o opravu volebního řádu do sněmu riskuje zase mandáty. Ona ko- nečně v Roudnici poušti svoji úplnou državu a obětuje ji idei moderních voleb obecních a my- 5lence poměrného zastoupení. A při tom všem jest li stále a soustavně spíláno, jest s ní zacházeno.
Roudnice
21 article
jako by byla nejčernější překážkou ve vývoji věc českých. Vyčkejme, až bude se jednati o volby v některém městě, kde mají převahu realisté v Hlinsku), nebo státoprávní pokrokáři (v České Třebové. Holicích a p.l. a uvidíme, zdaž i ostatn strany mysli to s ideou moderních voleb obecních právě tak pociivě, jako my. Pak poznáme, zda lze docíliti v Čechách něčeho podobného. U nás se vždy vylloukalí nutnosli pokroku, kdykoliv jedná se o lo, aby Madočeši se buď vzdali, nebo by připraveni o některé ze svých posic, opačně hned zvedne se boj... — Jak zřejmo, i případ roudni- cký dochází kritiky — konečně o všem lze uvažo- vati. Jičinský kraj“ v čís. 74. z 6. pros. ot „semilském případě“ poznamenává: dr. Strán- ský mluvil tak, jako by stál v okně brněnské red- akce „Lidových Novin“ a dole pod ním krčila se hrstka těch, kteří mu ještě dnes. kdy „jeho“ poli- tika na Moravě, takřka zkrachovala, zůstali věrni Pokus jeho, učiniti z poroty politický tribunál, ú- plně ztroskotal. Porotei, vědomi své těžké zodpo- vědnosti nejen před zákonem, ale zejména, pře veřejností samou, odmitli vším právem tento poli- tický trik, a soudíce, odsoudili zároveň i dra. Strán- ského samého: svým verdiktem důrazně odmítli je- ho politicko-strannické spekulace, a jistě po zá- sluze.
Jičinský Strán Porotei Hlinsko Český Třebová Čechy Morava
22 article
„Královéhradecký Kraj“ v čis. 50. 5. pros. přináší stručnou, ale výstižnou úvahu o kritice kinematografické. Z přesvědče- ní, že nelze tvrditi, že filmy jako „Bídníci“ a „Que vadis“ nejsou uměleckými díly, a že spíše bylo by lze horliti proti různým „časovým“ operetám fraškám, přechází k tomu, že jedním z nejvýbore nějších prostředků k dosažení mety v umělecké dokonalosti i v biografických dílech je kritika. Věe má svůj význam, neboť v biografu může za několii haléřů i nejchudší poznati umění předních herců, nabýti tak nenápadně kulturních a esthetických znalosti, k nimž by jinak neměl přístupu. Pisatel pojednává pak o nutném rázu kritiky kinemato- grafické, která by mohla docíliti mnoho obecně prospěšného. Rokycanský „žďár“ v čís. 49. započal uveřej- ňovati obsažný referát obytových poměrech v samospr. okr. rokycanském, výsledek písemné ankety, uspořádané okr. výborem v sou- hlase se Zemědělskou radou, Ústř. jedn, hosp. spo- lečenstev a Českým zem, spol. pro bytovou refor- mu. Přehledně sestavené výsledky ankety jsou vel- mi informativní a ukazují na zlepšení bytových po- měrů malého člověka na Rokycansku. Tak zjiště- no, že ratejna udržela se pouze již při velkostatku ve Velké. Podobně zpracovaný materiál byl by ví- tán jistě i v jiných listech krajinských.
Rokycansko Que vadis
23 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — V úzkých ocitla se strana národně- sociální zásluhou své demagogické politiky ve věci zvýšení daně prostého existenčního mi- nima. Dnešní národně-sociální denník usíluje ze všech svých sil vylíčiti, že prý schválením známého návrhu národně-sociálního poslance dra. Hübschmanna nebyla ohrozena služební pragmatíka státních zaměstnanců, poněvadž prý hr. Stürgkh včera prohlásil, že pragma- tika za všech okolností prvním lednem 1914 vejde v život. Stane-li se lak, což zapomněl národně-sociální orgán doložiti, nes tan se tak ani zásluhou národně-sociální dele- gacc, ani — a to už nejméně — zásluhou ná- vrhu poslance dra. Hübschmanna. Stane se to opět jen zásluhou těch stran, které se postavily proti návrhu dra. Hübsch- manna, z toho důvodu, aby vládě se ne- dávala pražádná záminka k prů- tahu sankcionování zákona o slu- žební pragmatice. Tedy neutrpí-li slu- žební pragmatika a s ní hospodářské zájmy státních zaměstnanců demagogickým kouskem národně-sociálním, bude to na konec o d- souzení tohoto kabinetního kou- sku národně-sociální politiky, a douláme, že při třetím čtení zákona o slu- žební pragmatice budou to poslanci národně- sociální sami, kteří nechají padnout ná- vrh dra. Hübschmanna. Za to nám ruče zaručené zprávy o tom, že po středečním od- hlasování návrhu dra. Hübsehmanna státo- zřízenecké organisace národně-sociální a ze- jména poštovní úřadnictvo telegrafi cky sdělilo poslancům národně-sociálním, že a jak odsuzuje návrh dra. Hübschma nna a hlasování poslanců národně-so- ciálních pro něj. Útoky na dra. Kramáře a ostatní naše poslance a na naši redakci ná- rodně-sociální orgán nezažehná bouři, která vybuchla v úřadnictvua
Hübschmann Stürgkh Hübsch Kramář
24 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. V Naší Době“ (XXI., č. 1.) ličí dr. K. Ve- Iemínský „Moderní školy ve Spoje- nýchstálech“. V úvodní části své stati ukazuje ceikový charakter amerického školství a jeho od- lišnost od škol evropských: V Americe jsou školy dány úplně do rukou obcí, korporací nebo soukro- mých osobi vlády jednotlivých států zasahují málo federální vláda autoritativně nezasahuje vůbee Velikého aparátu centrálních úřadů školských tedy hicrarchie právníků. Spojené státy neznaji Odiud i stálá pohyblivost a rozmanitost u vývoii škol. Každý samosprávný obvod má téměř úplnou lnest vytvořiti svůj zvláštní školský systém. Preto není jednotné uni školství jednotlivých států i v témže městě vyskytuje se rozmanitost nezvyklá A přec jen najdeme řadu společných rvsů. z nichi nejnápadnějši jsou ovšem takové, jakých doma nevídáme. Dr. Velemínský z nich uvádí: modern ráz amerických šktol, demokratičnost, důraz, jejě kladou na tělesnou výchovu a kmotnou práci, spo- lečnou výchovu obou pohlavi, náboženskou neutra- lilu (— vyučovánínáboženství opalřují cirkve sa mostatné mimo školu —], bezplatnosí výučováa a konečně sklon k pedagogickému experimento- vání. Smělě novoty dávají vznikati ústavům sou- kromým, z nichž několik nabylo významu všeame- rického a do jislé míry jseu ukazovatelem příštího vývoje výchovné práce ve Spojených státech. — číslo mimo to přináší: č., Nové pokusy. — J. B. van Helmont. Napsal dr. E. Rádl. — R. Havlíček. Naše národní situace. — M. Majerová, Teréza No- váková. — A. Belič, Srbové i Bulhaři 1912 až 1913. — Dr. Jan Krejčí, Politika v německé literatuře. — Rozhledy: slezské — veřejnohospodářské — socišl- ní — školské — literární — po životě náboženskám a církevním — po ženském hnuti. — Zprávy.
XXI doktor Velemínský E Rádl R Havlíček M Majerová Teréza A Belič Srba Bulhar Krejčí Amerika spojený stát
25 article
Ve „Správním Obzoru“ (V.. č. 9.) dr. Jiří Hoetzel uveřejňuje sludii „Hranice po- licejní moci. Uvádí: Je to zrovna policejní právo, kde je nejtíže uskutečniti ideál právního státu, t. j. ten stav právní, aby vrchnostenský zá- sah do osobní a majetkové svobody poddaných spočíval na zákonném zmocnění. Budiž dobře roz- uměno: jde o to, aby zmocňovaci základ právní byl přesný, co možná podrobný, tak že by správu (policejní) co do obsahu jejich policejních opalřen činil pokud možno jen vykonavatelkou vůle zá- konodárcovy. Pudříditi takto úplně správu zákono- dárci, odpovídalo by ovšem nejvyšším představán o státu právním. Ale je ovšem otázka, snese- sxi d zvláště policejní správa tak podrobné zákonné vázání. Nelze neuznali, že mnohotvárné životní poměry vyžadují nutně, aby správě byly v určitých směrech ponechány volné ruce, a bonita právního řádu závisí pak na tom, jak jinak je postaráno aby policie své volnosti nezneuživala. Mohlo by na př. jiti o široce vymezený základ pro podůván stížnosti, o institut aetionis popularis, růčení ffrest- ní nebo civilni) úřadních orgánů i státu atd. — čehož ovšem v Rakousku, kde zmoeněni policie (t. zv. Prügelpatentem z r. 1854) je hodně široké. nemáme ničeho. Proto již je zvláště s prospěchem, věnují-li povolané kruhy vědecké a ovšem i zá- konodárné svoji pozornost hrunicím moci policejní.
doktor Hoetzel Hranice Rakousko
26 article
Mínění vědy může tu velmi vhod působiti nejen de lege ferenda, na vývoj ustanovení zákonných. nýbrž i na postup praxe při zákonech dosud plat- ných. — „Obzor Správní“ dále podává: Dr. O Mašek. K otázcě branné povinnosti dle nového branného zákena. — Hlídka nálezů. — Směs. — Věstník Právnieké Jednoty. — Věstník Správního Obzoru se olgsjepně Ve „Věstníku Svazu Českých Měst III., č. 10.) podává dr. V. Joachim příspěvel „K aynějšímu stavu obecních finane v království Českém“. Ukazuje ze „Stali- stické příručky království Českého“, jak opravd křiklavě nestejné je u různých obci zalížení obec- ními břemeny. Dále připomíná, že platné obecní zřízení z r. 1864 vycházelo z předpokladu, že při- rážky a vůbec veřejnoprávní dávky obecní budou výjimkou a že zpravidla většinu vydání obecních uhradi příjmy z obecního jmění. Zatím vývoj při- nesl pravý opak. Vydání obecní neobyčejně rostl (obnášejí jen výdaje řádné v užším smyslu — p odečtení výdajů na jmění, na podniky a na dluhy — 5 až 9 korun na hlavu). Vzhledem k tomu ukázalo se pochopitelně imění obecní poměrně nepatrné.
Mašek doktor V příspěvel svaz Český město III
27 article
A tak hlavním pramenem příjmů nutně se staly příjmy veřejnohospodářské: přirážky k státním da- ním (3 až 7 kor. na hlavu) a samostatné dávky obecní (i až 3 okr. na hlavu). Data ta jistě důtklivé mluví pro úpravu obecních financí, jejíž naléhavos ukazuje i sám rozsah obecního hospodářství. Tak dr. Jnachim odhaduje pro lelošní rok jen řádná vydání všech obcí v království Českém na 200 mi- llonů korun. Vláda sama o reformu obecního li- nančnictví vůbec nedbá. „Stačí vzpomenouti, že již r. 1896 žádána celková reforma poslaneckou sněmovnou, projednávající osnovu zákona o osob- ních daních přímých. Vláda prohlásila sice hned tenkráte, že „není lhostejná“ k této otázce — ale přes to za 17 let od té doby uplynulých neučžnil ani nutného přípravného kroku: opatření podrob- nějšího statistického obrazu o Hinancích komunál- ních“. Proto zvláště upozorňuje dr. Jonchim n příslušná data zemské statistické Příručky a touži aby nad číslicemi těmi zamyslili se zvláště na činitelé političti a naše vláda a pochopili, že oláz- ka financi komunálních není naprosto quantite něgligeable, za jakou dosud. bohužel, zpravidla se pokládala...“ „Věstník“ mimo to obsahuje- K otázce zákonitosti zemské správní komise. — Z praxe a po prazi. — Zprávy ze schůzí. — Různé zprávy. — Knihy a časepisy.
doktor Jnachi Jonchi obecní finance poslanecký sněmovna
28 article
„Česká Osvěta“ IX., č. 9.) přináší zprávu F. V. Vykoukala „Knížní dar školne upozorňující na dobrý pokus čelných německých osvělných spelků, uvésti knihu do rukou lidu. Šes kulturních spolků v říši utvořilo společný hlavní výbor, jenž chce se starali, aby každý školák (ško- lačka) prostřednictvím školy každého roku obdržel po knize darem. Poskyinuti knižního daru nezávi- selo by ani na chování, ani na prospěchu žákově a škola nikterak by nekontrolovala účinek daru na obdarované. Rozdílení má se konati na začátku školního roku a lo co možná stejně na všech ško- lách eelého Německa, v týž den, jenž bude obecně vyznačen jako den školního daru. Ten den hudle zároveň zasvěcen památce některého velkého ně- moekého běsníka nebo hrdiny. Knihy udílené mají býli vázány, vzorně upraveny, maji po etické a li- ferární stránce býti cenného obsahu, jsouce pro- sty všeliké tendence politické i konfesiiní. Potřeb- né prostředky mají se opatřiti od obcí, státu a sou- kromou dobročinností. „Jak patrno“ — podotýká referent — „spoléhají zakladatelé nové instituce že obce ochotně se podejmou nových výloh na šíření a prohloubení vzdělanosti v nejširšich vrsl- vách svého národa. U nás mnché obce nepořído ze svého ani nepatrnou školní knihovnu, a dosta- nou-li ji, přisnívají na doplňování královským pe- nízem 2—4 kor. ročně!“ — V ostatním obsahu „České Osvěty“ je: VI. Bauer, Organisace kočov- ných knihoven. — Bož. Jiránková. O vnímání umě- leckého díla. — Dánská vysoká škola lidová. — Pro knihovny. — Zprávy. — Věstník Svazu osvě- tového.
F V Vykoukal Knížní Bauer Bož Jiránková Německo vysoký škola lidový
29 article
Ve „Scéně“ (II., č. 3.—4.) je drobná, ale tě- měč projramová poznámka, o „Theoretično sti uměnli „Novým snahám ve výtvarnictví poesii se vytýká, že neisou uměleckými činy a bez- proslřední inspiraci, nýbrž jen výplody thcoric. Př lom se mysli, že theorie znamená suchost, ab- straktnost, tedy neuměleckost. Tomu není tak neboť žádná inspirace nevzniká pouhým božímo- svícením mezi nebem a zemí, nýbrž je v úzké spo- jitosti s tlsícerými podněty, které dává doba, urče- nů politikou, vědou, objevy a svým citovým sta- vem. (Jako lze vyvoditi negativního ducha — mi- nulost, pesimism atd. — některých poestí roman- lických, z velké části z nepřiznivých a nesvobod- ných poměrů neosvíceného absolutismu, možno ur- čiti povahu nynější k volnosti, reálnosti spějící poesie celkovým. rozpínavým, vynalézavým, osvo- bozujícím se duchem doby.) Avšak poznání o této souvislosti umění a dobou šlo v moderní době dále vyvinuvši se ve vědomí, že umění má svou dobu vědomě vyjadřovat. Tím je dána theoretická zá- kladna moderního umění, které vtěluje daný mate- riál zážitku v pevné theoretické úmysly, nebot.
30 article
jdouc za formou, jest podmíněno theorií. Bez theo- retického podkladu může vzniknouti velikolepo improvisace, rythos, veliký vrh, ne však synthe- tická forma. Idcál bezprostředního genin je do té míry ideálem, že stává se nepravdou. S geniem v opak jest spojeno vědomí a theoretičnost, jak lze dokázat u duchů, kteří působíli na generace. Mi- lovníci minulosti dovolávaji se rádi Řecka, ale zde se nenaučili, že jen theoretičnost, vtělenáv maso a krev (o čem všem se u Platona theoreti- suje!). může ze zmatku chaosu dojiti k uvědomění. sofrosyné, formě. Když daleká nosnost thcorie do budoucna není hned vyčerpána přitomností, nesmi si nikdo mysliti, že není krví a nejprudším proje- vem živola. I ona rodí se z cilu doby stejně jako umění, neboť jest jeho integrální součástí.“! —v ostatním obsahu „Scény“ jer Christopher Marlowe Z Eduarda Druhého.“ — Karel Čapek. Několik no- vých dramat francouzských: III. Jules Romaines
Platon Christopher Marlowe Eduard Čapek Jules Romaines Řecko
31 article
— E. T. Marinetti. Letem nad srdcem Italie. — Martin Buber. O polaritě. (Rozhovor o divadle.] —Ze sbírky Leo S. Olschki: Italské divadlo Xv století (vyohrazeníl. — L. Novák. Chor a „veselá osoba“ kusu. — Z „The Mask“: Obraz divadl 1493. (Vyobrazení.) Dr. Ananda Coomarasovamy Poznámky k indické dramatické technice. — K Hikl, Zásluhy F. B. Mikovce o české divadlo. — M Marten, Claudelovo mysterium v Hellerau. — Ervía Taustig. České divadlo. — Rich. Weiner, Pařížské divadlo. — Poznámkry. VNovém Zdnaví II., č. 10.) dr. Vl. Kur- ka podává zprávu „První rok charlotten- burýského bytového úřadu“, jež stejně svěděí o neutěšených poměrech bytových ve vel- kých městech jako o pozornosti, kterou otázce by- tové věnují — v cizině. U nás dosud ve směru ton veřejná péče pouze podporuje a usnadňuje stavb domů s levnými a zdravými byty. Poněvadž všal nelze v krátké době chudině nebo malému člověku vůbec vystevěti samé nové byty, musí se přihlížeti také k tomu, by zdravotnické závady bytů stáva- jících, zvláště ve městoch, kde vedle opravdových boháčů žií i nejchudší z chudých, byly pokud mož- no odstraňovány. Snaha ta vede k veřejně kon- trole bytů, na kterou dosavadní stavební a zdra- votní úřady nestačí. Proto zřízen byl v Charlotten- burgu (u Berlina) zvláštní úřad bytový, klerý spolu kontroluje noclehářstvi. Úřad bytový ovšem je pou- ze poradnou, neboť nemá moci donucovací vyjma poměry noclehářské, které jsou v Německu zvlá- ště upraveny. Kontrolu svou vykonává několika placenými úřadniky a velikým počtem opatrovníků a opátrovnic, jichž iunkce je čestná (neplacená]. v prvém roce své činnosti provedl nový úřad 5561 bytovou prohlídku a 572 mimořádné revise. Př
E T Marinetti Buber Lea Olschki L Novák Anand Hikl F B Mikovec Ervía Taustig Rich Weiner Claudelův Hellerau Berlín Německo český divadlo . — M Marten Český divadlo pařížský divadlo Italia italský divadlo Xv VNový Zdnavit II
32 article
tom nalezl 1998 závad a to 645 domovních a 1353 bytové. Z domovních závad byly nejčastější špatné udržování (320), nedostatečné zúchody (74) a vlh- kost (102). Závady v bytech byly v tom, že ve svět- nici nebo docela na posteli spaly pohromadě osoby obého pohlaví (455 krát), že v bytu nebylo vůbec postelí (27 krát], že bylo bytu nepříslušně užíváno (133krát)i konečně shledány různé přestupky proti noclehářskému řádu (325). Ze všech závad bylo odstraněno 1088, t. j. 54 proc. Noclehářů bylo hlá- šeno úřadu celkem 3569; prohlédnuto bylo 3008 noc- leháren, z nichž však mohlo býti schváleno pouze 976. V 836 musily býti naořed odlstraněny četné zá- vady, 552 noclehárny byly trpěny jen s povolením výjimek, a v 644 případech bylo zakázáno vůbee noclehy poskylovati. Čísla ta nejlépo svěděi o po- třebě bytové kontroly ve velkoměstech a v prů- myslových střediseích. Závady v noclehářství byly: nedostatek postelí (943krát), noclehování osob růz- ného pohlaví ve společné místnosti nebo docela na společné posteli (613krát), poskytování noclehů ro- dinami, jež samy obývaly jen kuchyň a jednu svět- nici (233krá!), při čemž ve 499 připadech sdíleli nocleháři světnici se všemi členy rodiny. Konečně 160 nocleháron bylo vůbec zdraví škodlivo. A te jsou bytové poměry ve vilovém předměstí, kde chudina je nepoměrně malou kvetou obyvatelstva. Jaké jsou asi teprve bytové poměry ve velkoměst- ských střediscích chudiny. — „Nové zdraví“ dále bsahujo: Prof. dr. Jan Janošík. — Dr. V. Kučera. Dětská obrna. — Dr. A. Merla. Obývání novosta- veb. — Prof. J. Vičar, Oběti bludu. — Rozhledy v bytovém zdravotnicíví. — Hlídka fušerství a lid- ské hlouposti. — Lékařské pokyny. — Z domácí li- feratury.
profesor doktor Jan Janošík V Kučera A Merla J Vičar Nová zdravý