1
masthead
nočník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pátek 12. prosince 1913.
Praha
4
article
Nu ranní a večarní ticty
předpláci u
V Praze v administraci
a měnío
nn čtvet leta . . . B K — b
v dvojí donáškou
na měhlc. . . . . . 2 K 54
na čtrvort leta
7K
os pěsia ve Ellálkáchí
2 K w
mésle.
na tvrt iata . . . . K a0
něsig, oji zásílko
stvrt ists !
V Praha
7
article
V drobném prodeji
ranní čislo o sob5. sa s e
. za 4
Ve filiálkách na venkov
ranní cislo . . . . . 10k
večerni
5b
večerní
lnseráts
plati se hotové napřed.
Předplnoení a lnoerty přijíma
adminístrace v Marianské ul. a
Tat nachárnu aa ni b
ředakoe,tiskárna s eapodtine
„Národnich Liistá?
Euknpiay se navrasej
ron
Tata
Národnich Liistat
10
article
V Praze, 12. prosince.
Jak vychovávat slovenské lidi, aby z nich
vyrostli dobři národní pracovníci? To jest
osudná otázka, kterou dnes častěji než dříve
si kladou slovenští národovci. Ze slovenského
západu, ze sousedství Moravy přišlo heslo:
Slováci na české školy! Nechce-li nám vláda
povolit slovenské školy, slovenské gymnasium
zbudujme si slovenskou školu tam, kde je to
možno, na Moravěl
Město Uherské Hradiště hned ochotně na-
bídlo svou pomoc. O možnosti slovenského
vychovávacího ústavu v Uh. Hradišti mluv
se teď „stále určitěji“. Ovšem věc je na pová-
ženou a nedá se uskutečnit obratem ruky
Proto záhodno je dobře stopovati, co se o této
otázcc ve veřejnosti mluví.
Krilické slovo pověděla nejprve revue
slovenské mládeže „Prúdy“. Poukázaly na
to, že české školy nemají pravého smysla pro
slovenské studenty tehdy, jestlíže jich absgl-
venti nemohou se na Slovensko vrátit a dopo-
ručovaly, aby do Čech se posílali jen ti stu-
denti a učni, u kterých je pravděpodobné, že
se usadi doma.
Slovák
Praha
Morava
Moravět město
uherský Hradiště
Uh . Hradiště
Slovensko
Čechy
slovenský západ
11
article
Promluvil v tě věci také známý pracovníl
v československé vzájemnosti řed. Kál al.
který zakládání slovenského gymnasia na
Moravě považuje za zbytečné, protože česká
vyučovací řeč vykoná tytéž služby. Je to
shodné mínění s míněním „Prúdů. Částečně
jsou to samozřejmé pravdy, protože při zaklá-
dání slovenského ústavu na Moravě směrodat-
nými mohou býti jen rakouské zákony a ti,
kdo vedou akci pro založení slovenského
ústavu na Moravě, jsou si dobře vědomi toho,
co je možno. Slovenský ústav na Moravě
měl by speciální úkol vyučovat slovenské gra-
matice a důkladněji probírat slovenskou lite-
raturu, než se to děje podle nynějších učeb-
ních předpisů: kromě toho musil by zabezpe-
čit znalost maďarského jazyka a literatury
uherských dějin tak, jak toho žádá maturitní
řád v Úhrách. Tím způsobem bylo by dosaže-
no potřebných věcných znalostí a zároveň mo-
hlo by se pečovat o všestrannou národní vý-
chovu slovenského studenta, co na maďar-
ských ústavech není možně.
Morava
slovenský ústav na Morava
12
article
Velmi vřele pro výchovu slovenského do
rostu na českých školách promluvil v neděl-
ním čísle „Slovenského Denníka“ bývalý slo-
venský poslanec dr. Metod Bella. Vycház
od názoru maďarského vládního poslance
Gejzy Szüllö, který přiznává, že „rozumnou
maďarskou politiku možno dělat jen s poslan-
ci, zvolenými v podkoupených okresich nema-
darských, tedy i slovenských.“ Dr. Bella při-
znává, že charakteristika o úplatnosti plati
pro všechny národy v Uhrách, Maďary nevy-
jimaje. Ale Slováci nesmějí touto cestou jit
ku probuzení svého lidu, musí si vychovaí
lepší národní pracovníky a to je podle jeho
názoru možno jen na českých školách, pro-
tože slovenských škol není.
článek dra. Belly velmi rozčilil „Narodnie
Noviny“. Podle „Národních Novin! Češi za-
čali se starat o Slováky teprve tehdy, když
se začala akce proti spisovnému jazyku slo-
venskému. (To je stará bolest „Národních
doktor
Bell
Gejza Szüllö
Maďar
Slovák
Čech
Uhry
národní novina
13
article
Novin“, kterým všechna programová prohlá-
šení rozhodujících československých pracov-
niků o jazykovém dualismu níc neplatí.) V ži-
votě nejméně se osvědčil podrost, který pra-
coval v Praze. (Ještě dobře, že vyjímají po-
sluchače obchodní akademie pražské, kteř-
tvoří aspoň 80 národohospodářských pra-
covníků na Slovensku.) Pražští vychovane
nedávají prý záruky, že zůstanou věrnými ná-
rodovci. Ano, všelikdo byl v Praze; učil se
zde také Czambel. Ani v Praze nedělají se zá-
zraky a jmenovitě advokáty a lékaře pro
uherské zákony nemůže Praha Slovensku do-
dávat. Skalický příklad o prospěšnosti české
methody je výmluvný právě proto, že s druhé
strany dr. Bella o „roduvěrné“ slovenské spo-
lečnosti musil užít slov, která zřejmě doka-
zují její praktickou nezdatnost. O tom je řeč
zda tito lidé vedou, uči, vychovávají sloven-
ský lid. Anc, otázka české školy pro Slováky
je otázka těžká a neodstraní všechna neštěst
slovenská, ale zdálo by se, že na rozcestí me-
zi českou a maďarskou školou nemělo by byo
dlouhého rozmýšlení.
doktor
Bell
Slovák
Praha
Slovensko
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Ke včerejšímu cerklu delegačnímu.
Z Vídně, 12. prosince. Oznamuje se nám
Stejně okázale, jako poslance dra. Langenhana
pominul včeracísař na cerklu po prvn
delegační hostině také maďarského de-
legáta ryt. Rakovszkého.
Poslanci dru. Laginjovi pravil: Vái
zemský sněm nepracuje?
Delegát Laginja: Ano, Vaše Veličenstvo
pohříchu nebude pracovati ta ke
dál e.
Císař: Škoda.
Delegát Laginja: Vaše Veličenstvo, dl
mého mínění bude třeba také v Istrrij
dosaditi zemskou správní komisi
která by záležela ze stejného počtu slov an-
ských a vlašských členů a v jejím
čele by se nalézal osvědčený funkcionář. Je
takovým způsobem by se dala pro-
véstirovnoprávnostvživotě auto-
nomním. Panující strana (vlašská) nemá od-
vahy provésti rovnoprávnost.
Cisař: Jak je jinak v zemi, jaká je skli
zeň?
Delegát Laginja: Vaše Veličenstvo,
některých krajinách byla zcela dobrá, v jiných
naproti tomu zase špatná. Před několika dny
dostal jsem potěšlivou zprávu, že vláda okre-
su pazínskému povolila 60.000 K k úlevě nou-
ze. Bude také třeba postarati se stejným způ-
sobem o krajiny jiné. a
K delegátu Baljakovi pravil eis ar
Těší mne, že vás tu vidjm. Jak ie v Dalmaciií
Delegät Baljak: Vaše Veličenstvo, oby-
vatelstvo Dalmacie je hrdo na uznání, které
Vaše Veličenstvo ráčilo pronésti nad chová-
ním dalmatského obyvatelstva za kritické do-
by vůči našemu místodržiteli hr. Attemsovi.
Císař: Chování Dálmatinců bylo sku-
tečně vzorné.
Del. Baljak: Jsem šťasten, Vaše Veli-
čenstvo, že se mi dostalo velké cti jako zá-
stupci Dalmacie projeviti náš nejhlubší dík za
blahosklonné uznání Vašemu Veličenstva.
ne
Z úřadního věstníku.
jítlegát
Baljak
Vídeň
Dalmacie
15
article
Z Vidně, 12. prosince. (K. k.) „Wiener Zlg.
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil konserva-
torovi ústřední komise pro ochranu památek dru
Luboši Jeřábkovi v Praze bez poplatků tilu
vládního zady. — J. V. císař jmenoval soukromého
docenta české vysoké školy technické v Praze
dra. techn. Otakara Kallannera mimořádným
profesorem chemické technologie na české vysoké
škole technické císaře Františka Josela v Brně. —
J. V. císař jmenoval konstruktěra První česko-mo-
ravské strojírny Karla Šimka v Praze mimořád-
ným profesorem všeobecné mechaniky a hydrome-
chaniky na české vysoké škole technické císaře
Františka Josefa v Brně.
lske
Sněmovní volby v Bosně.
Ze Sarajeva, 11. prosince. (K. k.) Při doplňo-
vací volbě do zamského sněmu z kurie srbských
venkovských obcí ve volebním okresu Vysoko-
Serajevo-Fojnica byl zvolen kandidát Dimovičovy
skupiny Vukan Kuljanin. Výsledek volby jest tudí
tento: Bylo zvoleno 6 kandidátů Dimovičovy sku-
piny, 3 Dimovičovou skupinou podporovaní samo-
statní kandidáti, jeden samostatný a jeden čler
skupiny „Otadžbiny“. Jest nutna užší volba mez
členem skupiny „Otadžbiny a sociálním demo-
kratem. Skupina „Naroda“ nedobyla tudíž ani jed
noho mandátu.
Wiener Zlg
Jeřábek
Kallanner
Josel
císař
Šimek
Dimovičův
Praha
Brno
Boseň
Sarajevo
český vysoký škola technický v Praga
český vysoký škola technický císař
český vysoký škola technický císař František Josef v Brno
SerajevoFojnica
Vukany Kuljanin
16
article
Z italské sněmovny.
Z italské sněmovny.
Z Říma, 11. prosince. (K. k.) [Dokončení. ] Posl
Lucci (socialista) odůvodňuje jednaci pořad, kte-
rým se vláda vyzývá, aby vzala zřetel na zvláštní
poměry v jižních provinclích. Posl. Alessio (ra-
dikál) prohlašuje, že musí dle pravdy říci, že mini-
sterský předseda Giolítti jednal vždycky v duch
upřímne demokratickém. Není spravedlivo vytýka
Giolittimu působení na volby. Pokud jde o církev-
ní politiku, očekává od Giolittího s důvěrou přímé
prohlášení, které by učinilo přítrž všem pochyb-
nostem ve sněmovně a v zemi. Není pravda,ž
vojenské výdaje brání výdajům na sociální účely
Nesmyslno je mluviti o odzbrojení. Dlužno naopal
spíše mezinárodní dohodou usilovati o to, aby vo-
jenské výdaje byly obmezeny. Radikální stranas
vynasnaží udržovali vojenské výdaje v nezbytných
mezích. Řečník skončil prohlášením, že udělí vládě
votum srdečného soublasu. (Pochvala: řečníkovi se
blahopřeje.)
Posl. Federzoni praví, že nacionalisté žá
dají, aby vojenské výdaje byly uvedeny v soulu
s politickými a hospodářskými potřebami země
přejí si však také, aby Italie neprovozovala poli-
tiku provokace ve Středozemním moři. Řečníl
skončil ujištěním, že jen liberální strany zastupui
snahy italského národu a mohou Italii přivéstik
jejímu skvělému posláni. (Hlučná pochvala. Hluk
ná krajní levicíl)
Schůze byla potom skončena.
Posl Lucek
Posl
Alessio
Giolítti
Řečníl
Řím
Italia
17
article
Z francouzské sněmovny.
Z Paříše, 11. prosince, (K. k.) [Sněmovnn
Pokračování.) Posl. Briand pravís Je-li zákon
tříleté vojenské službě považován za nepotřebný
musi býti zrnšen. Bylo by však hrozné řici, že jsm
nucestzchovati zálion, doniajíce, že nedá vše, e
zákonodárce od něho očekává. Představte si za-
hraniční důsledký, kdyby to bylo stanoviskem vlá-
dy. (Hlučná pochvala na pravici, ve středu a u čá-
sti levice. Barthou hlačně tleská. Na krajní levin
ozývají se výkřiky.)
Ministerský předseda Doumergue chápes
slova a praví, pokud jde o zákon o tříleté vojjensk
službě: Doba vojenské služby není dogmatem, zá-
kon jest zákonem. Budeme jej loyálně prováděti
Povazujeme vžak za dogma nušnost, hájiti vlas
(Pochvsla na levici.) a dále, že vojenská služba mu-
sí býti pro všechny stejná a závazná, aby finančn
důsladky tohoto zákona byly placeny z nabytého
bohatství a aby se nezapomínalo na sliby, jež byly
vtě přicině učinčny demokracií a na sliby sjezd-
v Pau. (Hlučná pochvala.)
Posl. Lelebre žádá, aby jednací poře d vý
stovně prohlásii: Žádná zahraniění pájčka nesm
býti před uskutečněním francouzské půjčky ve
Francii emitována
Ministr financi Cai!laux vysvětluje odvolá
ní půjěky a přimiouvá se, aby výminečné výdaje
byly hrazeny emisí cenných papírů s krátkou lhů-
tou. Vláda nenastoupí cestu Lefebrem žádanou
neboť chce si zachovati svobodu.
Posl
Briand
Cai
Francie
18
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Konečný osud reformy osobní daně z příjmu
Dle „Bohemie“ praví se ve směrodatných
parlamentních kruzích, že je dobrá naděje n
nápravu předvčerejší krise malého finančního
plánu: zvýšení daně prostého existenčního
minima na 1800 K bude — prý — odvoláno
a odhlasuje se existenční minimum dosavadnt
t. j. 1200 K. Dle řečené předpovědi stane se
tak tím způsobem, že kritické hlasování stře
deční bude reassumováno při 3. čtení cel
osnovy hlavně tím způsobem, že Vlaši budou
nyní hlasovati pro předlohu tak, jak vyšla
z výboru; na účet takového svého hlasován
dostali již slib, že v lednovém zašedání par-
lamentu bude dána přednost předloze o vlaš-
ské právnické fakultě.
V kruzích informovavších „Bohemii“ pra-
ví se mimo to, že dohoda polsko-rusínská se
zdaří, takže zmizí rusínská obstrukce. Koneč-
ný výsledek tedy bude dobrý. Ale dlužno do-
dati: překvapení zajisté nejsou vyloučena!
Vlach
Bohemia
19
article
Co píší krajinské lisly.
Co píší krajinské lisly.
Pardubické „Neodvislé Listy“ v č. 97.
z 10. prosince přinášejí zajímavou úvahu „Na
nové cesty české samosprávy“ která
navazuje na článek „Věstníku Svazu českých měst“
o kompromisu roudnickém. Pisatel dovozuje-
„Theoreticky možno s postupem roudnickým čá-
stečně souhlasiti potud, že nezvlčí se celá veřej-
nost městská volbamí pro dobytí několika man-
dátů, že volby obecní udají se méně hlučně, stolí
méně peněz, ale za to mají i méně veřejného zájmu.
Prakticky však nemožno o tomto způsobu proná-
šeti ještě soudu, protože nevíme, jak bude to v
Roudnici dopadat během tří let úřadování nového
zaslupitelstva. Za dnešních poměrů těžko Ize také
aplikovat připad roudnický i jinde. Kde žije se
poněkud vervněji politicky, tam vytvářejí se pro-
pazti mezi jednotlivými stranami tak hluboké, že
nelze ani pomýšlet na setkání se. Volby poskytuji
konečně také politické straně možnost projevu.
Roudnice
svaz český město
20
article
Neni to však jen dosažení pansiví politické strany.
jež vede voliče, o něž voliči jde, jest to snaha po
jistotě, že ta tři léta bude se na radnici vládnouti
a hospodařijí v intencich voličových a v intencích
programu strany, k níž se hlási. Dohodové prove-
dení voleb za dnešních poměrů těžko by napravilo
též špatné vzájemné vztehy stran a napravilo di-
voké útočení: jež specielně směřeje se slran radi-
kálních nu stranu zludočeskou. Jak dnes poměru
stojí, budou vždy Mladočeší předmělem útoků
nuha po odpolitisováni radnie budé jen zástěrkou
stran oposičnřeh, nemajfefeh svého voličstva, ab
dosialy se do různých samosprávných sborů. V zá-
věru pisatei uvádi: Národní strana svobodomysln
vykonala již mnoho pro politický pokrok. Ona t
byla, která idei všeobeeného hlasovacího práva do
říšské rady obětovala i jisté své mandáty. Stejně
obětovala i mandát do sněmu otázce ženského
práva volebního, a usilujíe o opravu volebního
řádu do sněmu riskuje zase mandáty. Ona ko-
nečně v Roudnici poušti svoji úplnou državu a
obětuje ji idei moderních voleb obecních a my-
5lence poměrného zastoupení. A při tom všem jest
li stále a soustavně spíláno, jest s ní zacházeno.
Roudnice
21
article
jako by byla nejčernější překážkou ve vývoji věc
českých. Vyčkejme, až bude se jednati o volby
v některém městě, kde mají převahu realisté
v Hlinsku), nebo státoprávní pokrokáři (v České
Třebové. Holicích a p.l. a uvidíme, zdaž i ostatn
strany mysli to s ideou moderních voleb obecních
právě tak pociivě, jako my. Pak poznáme, zda lze
docíliti v Čechách něčeho podobného. U nás se
vždy vylloukalí nutnosli pokroku, kdykoliv jedná
se o lo, aby Madočeši se buď vzdali, nebo by
připraveni o některé ze svých posic, opačně hned
zvedne se boj... — Jak zřejmo, i případ roudni-
cký dochází kritiky — konečně o všem lze uvažo-
vati.
Jičinský kraj“ v čís. 74. z 6. pros. ot
„semilském případě“ poznamenává: dr. Strán-
ský mluvil tak, jako by stál v okně brněnské red-
akce „Lidových Novin“ a dole pod ním krčila se
hrstka těch, kteří mu ještě dnes. kdy „jeho“ poli-
tika na Moravě, takřka zkrachovala, zůstali věrni
Pokus jeho, učiniti z poroty politický tribunál, ú-
plně ztroskotal. Porotei, vědomi své těžké zodpo-
vědnosti nejen před zákonem, ale zejména, pře
veřejností samou, odmitli vším právem tento poli-
tický trik, a soudíce, odsoudili zároveň i dra. Strán-
ského samého: svým verdiktem důrazně odmítli je-
ho politicko-strannické spekulace, a jistě po zá-
sluze.
Jičinský
Strán
Porotei
Hlinsko
Český Třebová
Čechy
Morava
22
article
„Královéhradecký Kraj“ v čis. 50.
5. pros. přináší stručnou, ale výstižnou úvahu o
kritice kinematografické. Z přesvědče-
ní, že nelze tvrditi, že filmy jako „Bídníci“ a „Que
vadis“ nejsou uměleckými díly, a že spíše bylo by
lze horliti proti různým „časovým“ operetám
fraškám, přechází k tomu, že jedním z nejvýbore
nějších prostředků k dosažení mety v umělecké
dokonalosti i v biografických dílech je kritika. Věe
má svůj význam, neboť v biografu může za několii
haléřů i nejchudší poznati umění předních herců,
nabýti tak nenápadně kulturních a esthetických
znalosti, k nimž by jinak neměl přístupu. Pisatel
pojednává pak o nutném rázu kritiky kinemato-
grafické, která by mohla docíliti mnoho obecně
prospěšného.
Rokycanský „žďár“ v čís. 49. započal uveřej-
ňovati obsažný referát obytových poměrech
v samospr. okr. rokycanském, výsledek
písemné ankety, uspořádané okr. výborem v sou-
hlase se Zemědělskou radou, Ústř. jedn, hosp. spo-
lečenstev a Českým zem, spol. pro bytovou refor-
mu. Přehledně sestavené výsledky ankety jsou vel-
mi informativní a ukazují na zlepšení bytových po-
měrů malého člověka na Rokycansku. Tak zjiště-
no, že ratejna udržela se pouze již při velkostatku
ve Velké. Podobně zpracovaný materiál byl by ví-
tán jistě i v jiných listech krajinských.
Rokycansko
Que vadis
23
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— V úzkých ocitla se strana národně-
sociální zásluhou své demagogické politiky ve
věci zvýšení daně prostého existenčního mi-
nima. Dnešní národně-sociální denník usíluje
ze všech svých sil vylíčiti, že prý schválením
známého návrhu národně-sociálního poslance
dra. Hübschmanna nebyla ohrozena služební
pragmatíka státních zaměstnanců, poněvadž
prý hr. Stürgkh včera prohlásil, že pragma-
tika za všech okolností prvním lednem 1914
vejde v život. Stane-li se lak, což zapomněl
národně-sociální orgán doložiti, nes tan
se tak ani zásluhou národně-sociální dele-
gacc, ani — a to už nejméně — zásluhou ná-
vrhu poslance dra. Hübschmanna. Stane se to
opět jen zásluhou těch stran, které
se postavily proti návrhu dra. Hübsch-
manna, z toho důvodu, aby vládě se ne-
dávala pražádná záminka k prů-
tahu sankcionování zákona o slu-
žební pragmatice. Tedy neutrpí-li slu-
žební pragmatika a s ní hospodářské zájmy
státních zaměstnanců demagogickým kouskem
národně-sociálním, bude to na konec o d-
souzení tohoto kabinetního kou-
sku národně-sociální politiky, a
douláme, že při třetím čtení zákona o slu-
žební pragmatice budou to poslanci národně-
sociální sami, kteří nechají padnout ná-
vrh dra. Hübschmanna. Za to nám ruče
zaručené zprávy o tom, že po středečním od-
hlasování návrhu dra. Hübsehmanna státo-
zřízenecké organisace národně-sociální a ze-
jména poštovní úřadnictvo telegrafi cky
sdělilo poslancům národně-sociálním, že a jak
odsuzuje návrh dra. Hübschma nna
a hlasování poslanců národně-so-
ciálních pro něj. Útoky na dra. Kramáře
a ostatní naše poslance a na naši redakci ná-
rodně-sociální orgán nezažehná bouři,
která vybuchla v úřadnictvua
Hübschmann
Stürgkh
Hübsch
Kramář
24
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
V Naší Době“ (XXI., č. 1.) ličí dr. K. Ve-
Iemínský „Moderní školy ve Spoje-
nýchstálech“. V úvodní části své stati ukazuje
ceikový charakter amerického školství a jeho od-
lišnost od škol evropských: V Americe jsou školy
dány úplně do rukou obcí, korporací nebo soukro-
mých osobi vlády jednotlivých států zasahují málo
federální vláda autoritativně nezasahuje vůbee
Velikého aparátu centrálních úřadů školských
tedy hicrarchie právníků. Spojené státy neznaji
Odiud i stálá pohyblivost a rozmanitost u vývoii
škol. Každý samosprávný obvod má téměř úplnou
lnest vytvořiti svůj zvláštní školský systém.
Preto není jednotné uni školství jednotlivých států
i v témže městě vyskytuje se rozmanitost nezvyklá
A přec jen najdeme řadu společných rvsů. z nichi
nejnápadnějši jsou ovšem takové, jakých doma
nevídáme. Dr. Velemínský z nich uvádí: modern
ráz amerických šktol, demokratičnost, důraz, jejě
kladou na tělesnou výchovu a kmotnou práci, spo-
lečnou výchovu obou pohlavi, náboženskou neutra-
lilu (— vyučovánínáboženství opalřují cirkve sa
mostatné mimo školu —], bezplatnosí výučováa
a konečně sklon k pedagogickému experimento-
vání. Smělě novoty dávají vznikati ústavům sou-
kromým, z nichž několik nabylo významu všeame-
rického a do jislé míry jseu ukazovatelem příštího
vývoje výchovné práce ve Spojených státech. —
číslo mimo to přináší: č., Nové pokusy. — J. B.
van Helmont. Napsal dr. E. Rádl. — R. Havlíček.
Naše národní situace. — M. Majerová, Teréza No-
váková. — A. Belič, Srbové i Bulhaři 1912 až 1913.
— Dr. Jan Krejčí, Politika v německé literatuře. —
Rozhledy: slezské — veřejnohospodářské — socišl-
ní — školské — literární — po životě náboženskám
a církevním — po ženském hnuti. — Zprávy.
XXI
doktor
Velemínský
E Rádl
R Havlíček
M Majerová
Teréza
A Belič
Srba
Bulhar
Krejčí
Amerika
spojený stát
25
article
Ve „Správním Obzoru“ (V.. č. 9.) dr.
Jiří Hoetzel uveřejňuje sludii „Hranice po-
licejní moci. Uvádí: Je to zrovna policejní
právo, kde je nejtíže uskutečniti ideál právního
státu, t. j. ten stav právní, aby vrchnostenský zá-
sah do osobní a majetkové svobody poddaných
spočíval na zákonném zmocnění. Budiž dobře roz-
uměno: jde o to, aby zmocňovaci základ právní
byl přesný, co možná podrobný, tak že by správu
(policejní) co do obsahu jejich policejních opalřen
činil pokud možno jen vykonavatelkou vůle zá-
konodárcovy. Pudříditi takto úplně správu zákono-
dárci, odpovídalo by ovšem nejvyšším představán
o státu právním. Ale je ovšem otázka, snese-
sxi d
zvláště policejní správa tak podrobné zákonné
vázání. Nelze neuznali, že mnohotvárné životní
poměry vyžadují nutně, aby správě byly v určitých
směrech ponechány volné ruce, a bonita právního
řádu závisí pak na tom, jak jinak je postaráno
aby policie své volnosti nezneuživala. Mohlo by
na př. jiti o široce vymezený základ pro podůván
stížnosti, o institut aetionis popularis, růčení ffrest-
ní nebo civilni) úřadních orgánů i státu atd. —
čehož ovšem v Rakousku, kde zmoeněni policie
(t. zv. Prügelpatentem z r. 1854) je hodně široké.
nemáme ničeho. Proto již je zvláště s prospěchem,
věnují-li povolané kruhy vědecké a ovšem i zá-
konodárné svoji pozornost hrunicím moci policejní.
doktor
Hoetzel
Hranice
Rakousko
26
article
Mínění vědy může tu velmi vhod působiti nejen
de lege ferenda, na vývoj ustanovení zákonných.
nýbrž i na postup praxe při zákonech dosud plat-
ných. — „Obzor Správní“ dále podává: Dr. O
Mašek. K otázcě branné povinnosti dle nového
branného zákena. — Hlídka nálezů. — Směs. —
Věstník Právnieké Jednoty. — Věstník Správního
Obzoru
se olgsjepně
Ve „Věstníku Svazu Českých Měst
III., č. 10.) podává dr. V. Joachim příspěvel
„K aynějšímu stavu obecních finane
v království Českém“. Ukazuje ze „Stali-
stické příručky království Českého“, jak opravd
křiklavě nestejné je u různých obci zalížení obec-
ními břemeny. Dále připomíná, že platné obecní
zřízení z r. 1864 vycházelo z předpokladu, že při-
rážky a vůbec veřejnoprávní dávky obecní budou
výjimkou a že zpravidla většinu vydání obecních
uhradi příjmy z obecního jmění. Zatím vývoj při-
nesl pravý opak. Vydání obecní neobyčejně rostl
(obnášejí jen výdaje řádné v užším smyslu — p
odečtení výdajů na jmění, na podniky a na dluhy —
5 až 9 korun na hlavu). Vzhledem k tomu ukázalo
se pochopitelně imění obecní poměrně nepatrné.
Mašek
doktor
V příspěvel
svaz Český město III
27
article
A tak hlavním pramenem příjmů nutně se staly
příjmy veřejnohospodářské: přirážky k státním da-
ním (3 až 7 kor. na hlavu) a samostatné dávky
obecní (i až 3 okr. na hlavu). Data ta jistě důtklivé
mluví pro úpravu obecních financí, jejíž naléhavos
ukazuje i sám rozsah obecního hospodářství. Tak
dr. Jnachim odhaduje pro lelošní rok jen řádná
vydání všech obcí v království Českém na 200 mi-
llonů korun. Vláda sama o reformu obecního li-
nančnictví vůbec nedbá. „Stačí vzpomenouti, že
již r. 1896 žádána celková reforma poslaneckou
sněmovnou, projednávající osnovu zákona o osob-
ních daních přímých. Vláda prohlásila sice hned
tenkráte, že „není lhostejná“ k této otázce — ale
přes to za 17 let od té doby uplynulých neučžnil
ani nutného přípravného kroku: opatření podrob-
nějšího statistického obrazu o Hinancích komunál-
ních“. Proto zvláště upozorňuje dr. Jonchim n
příslušná data zemské statistické Příručky a touži
aby nad číslicemi těmi zamyslili se zvláště na
činitelé političti a naše vláda a pochopili, že oláz-
ka financi komunálních není naprosto quantite
něgligeable, za jakou dosud. bohužel, zpravidla
se pokládala...“ „Věstník“ mimo to obsahuje-
K otázce zákonitosti zemské správní komise. —
Z praxe a po prazi. — Zprávy ze schůzí. — Různé
zprávy. — Knihy a časepisy.
doktor
Jnachi
Jonchi
obecní finance
poslanecký sněmovna
28
article
„Česká Osvěta“ IX., č. 9.) přináší zprávu
F. V. Vykoukala „Knížní dar školne
upozorňující na dobrý pokus čelných německých
osvělných spelků, uvésti knihu do rukou lidu. Šes
kulturních spolků v říši utvořilo společný hlavní
výbor, jenž chce se starali, aby každý školák (ško-
lačka) prostřednictvím školy každého roku obdržel
po knize darem. Poskyinuti knižního daru nezávi-
selo by ani na chování, ani na prospěchu žákově
a škola nikterak by nekontrolovala účinek daru
na obdarované. Rozdílení má se konati na začátku
školního roku a lo co možná stejně na všech ško-
lách eelého Německa, v týž den, jenž bude obecně
vyznačen jako den školního daru. Ten den hudle
zároveň zasvěcen památce některého velkého ně-
moekého běsníka nebo hrdiny. Knihy udílené mají
býli vázány, vzorně upraveny, maji po etické a li-
ferární stránce býti cenného obsahu, jsouce pro-
sty všeliké tendence politické i konfesiiní. Potřeb-
né prostředky mají se opatřiti od obcí, státu a sou-
kromou dobročinností. „Jak patrno“ — podotýká
referent — „spoléhají zakladatelé nové instituce
že obce ochotně se podejmou nových výloh na
šíření a prohloubení vzdělanosti v nejširšich vrsl-
vách svého národa. U nás mnché obce nepořído
ze svého ani nepatrnou školní knihovnu, a dosta-
nou-li ji, přisnívají na doplňování královským pe-
nízem 2—4 kor. ročně!“ — V ostatním obsahu
„České Osvěty“ je: VI. Bauer, Organisace kočov-
ných knihoven. — Bož. Jiránková. O vnímání umě-
leckého díla. — Dánská vysoká škola lidová. —
Pro knihovny. — Zprávy. — Věstník Svazu osvě-
tového.
F V Vykoukal
Knížní
Bauer
Bož
Jiránková
Německo
vysoký škola lidový
29
article
Ve „Scéně“ (II., č. 3.—4.) je drobná, ale tě-
měč projramová poznámka, o „Theoretično
sti uměnli „Novým snahám ve výtvarnictví
poesii se vytýká, že neisou uměleckými činy a bez-
proslřední inspiraci, nýbrž jen výplody thcoric. Př
lom se mysli, že theorie znamená suchost, ab-
straktnost, tedy neuměleckost. Tomu není tak
neboť žádná inspirace nevzniká pouhým božímo-
svícením mezi nebem a zemí, nýbrž je v úzké spo-
jitosti s tlsícerými podněty, které dává doba, urče-
nů politikou, vědou, objevy a svým citovým sta-
vem. (Jako lze vyvoditi negativního ducha — mi-
nulost, pesimism atd. — některých poestí roman-
lických, z velké části z nepřiznivých a nesvobod-
ných poměrů neosvíceného absolutismu, možno ur-
čiti povahu nynější k volnosti, reálnosti spějící
poesie celkovým. rozpínavým, vynalézavým, osvo-
bozujícím se duchem doby.) Avšak poznání o této
souvislosti umění a dobou šlo v moderní době dále
vyvinuvši se ve vědomí, že umění má svou dobu
vědomě vyjadřovat. Tím je dána theoretická zá-
kladna moderního umění, které vtěluje daný mate-
riál zážitku v pevné theoretické úmysly, nebot.
30
article
jdouc za formou, jest podmíněno theorií. Bez theo-
retického podkladu může vzniknouti velikolepo
improvisace, rythos, veliký vrh, ne však synthe-
tická forma. Idcál bezprostředního genin je do té
míry ideálem, že stává se nepravdou. S geniem v
opak jest spojeno vědomí a theoretičnost, jak lze
dokázat u duchů, kteří působíli na generace. Mi-
lovníci minulosti dovolávaji se rádi Řecka, ale
zde se nenaučili, že jen theoretičnost, vtělenáv
maso a krev (o čem všem se u Platona theoreti-
suje!). může ze zmatku chaosu dojiti k uvědomění.
sofrosyné, formě. Když daleká nosnost thcorie do
budoucna není hned vyčerpána přitomností, nesmi
si nikdo mysliti, že není krví a nejprudším proje-
vem živola. I ona rodí se z cilu doby stejně jako
umění, neboť jest jeho integrální součástí.“! —v
ostatním obsahu „Scény“ jer Christopher Marlowe
Z Eduarda Druhého.“ — Karel Čapek. Několik no-
vých dramat francouzských: III. Jules Romaines
Platon
Christopher Marlowe
Eduard
Čapek
Jules Romaines
Řecko
31
article
— E. T. Marinetti. Letem nad srdcem Italie. —
Martin Buber. O polaritě. (Rozhovor o divadle.]
—Ze sbírky Leo S. Olschki: Italské divadlo Xv
století (vyohrazeníl. — L. Novák. Chor a „veselá
osoba“ kusu. — Z „The Mask“: Obraz divadl
1493. (Vyobrazení.) Dr. Ananda Coomarasovamy
Poznámky k indické dramatické technice. — K
Hikl, Zásluhy F. B. Mikovce o české divadlo. — M
Marten, Claudelovo mysterium v Hellerau. — Ervía
Taustig. České divadlo. — Rich. Weiner, Pařížské
divadlo. — Poznámkry.
VNovém Zdnaví II., č. 10.) dr. Vl. Kur-
ka podává zprávu „První rok charlotten-
burýského bytového úřadu“, jež stejně
svěděí o neutěšených poměrech bytových ve vel-
kých městech jako o pozornosti, kterou otázce by-
tové věnují — v cizině. U nás dosud ve směru ton
veřejná péče pouze podporuje a usnadňuje stavb
domů s levnými a zdravými byty. Poněvadž všal
nelze v krátké době chudině nebo malému člověku
vůbec vystevěti samé nové byty, musí se přihlížeti
také k tomu, by zdravotnické závady bytů stáva-
jících, zvláště ve městoch, kde vedle opravdových
boháčů žií i nejchudší z chudých, byly pokud mož-
no odstraňovány. Snaha ta vede k veřejně kon-
trole bytů, na kterou dosavadní stavební a zdra-
votní úřady nestačí. Proto zřízen byl v Charlotten-
burgu (u Berlina) zvláštní úřad bytový, klerý spolu
kontroluje noclehářstvi. Úřad bytový ovšem je pou-
ze poradnou, neboť nemá moci donucovací vyjma
poměry noclehářské, které jsou v Německu zvlá-
ště upraveny. Kontrolu svou vykonává několika
placenými úřadniky a velikým počtem opatrovníků
a opátrovnic, jichž iunkce je čestná (neplacená]. v
prvém roce své činnosti provedl nový úřad 5561
bytovou prohlídku a 572 mimořádné revise. Př
E T Marinetti
Buber
Lea
Olschki
L Novák
Anand
Hikl
F B
Mikovec
Ervía Taustig
Rich
Weiner
Claudelův
Hellerau
Berlín
Německo
český divadlo . — M Marten
Český divadlo
pařížský divadlo
Italia
italský divadlo Xv
VNový Zdnavit II
32
article
tom nalezl 1998 závad a to 645 domovních a 1353
bytové. Z domovních závad byly nejčastější špatné
udržování (320), nedostatečné zúchody (74) a vlh-
kost (102). Závady v bytech byly v tom, že ve svět-
nici nebo docela na posteli spaly pohromadě osoby
obého pohlaví (455 krát), že v bytu nebylo vůbec
postelí (27 krát], že bylo bytu nepříslušně užíváno
(133krát)i konečně shledány různé přestupky proti
noclehářskému řádu (325). Ze všech závad bylo
odstraněno 1088, t. j. 54 proc. Noclehářů bylo hlá-
šeno úřadu celkem 3569; prohlédnuto bylo 3008 noc-
leháren, z nichž však mohlo býti schváleno pouze
976. V 836 musily býti naořed odlstraněny četné zá-
vady, 552 noclehárny byly trpěny jen s povolením
výjimek, a v 644 případech bylo zakázáno vůbee
noclehy poskylovati. Čísla ta nejlépo svěděi o po-
třebě bytové kontroly ve velkoměstech a v prů-
myslových střediseích. Závady v noclehářství byly:
nedostatek postelí (943krát), noclehování osob růz-
ného pohlaví ve společné místnosti nebo docela na
společné posteli (613krát), poskytování noclehů ro-
dinami, jež samy obývaly jen kuchyň a jednu svět-
nici (233krá!), při čemž ve 499 připadech sdíleli
nocleháři světnici se všemi členy rodiny. Konečně
160 nocleháron bylo vůbec zdraví škodlivo. A te
jsou bytové poměry ve vilovém předměstí, kde
chudina je nepoměrně malou kvetou obyvatelstva.
Jaké jsou asi teprve bytové poměry ve velkoměst-
ských střediscích chudiny. — „Nové zdraví“ dále
bsahujo: Prof. dr. Jan Janošík. — Dr. V. Kučera.
Dětská obrna. — Dr. A. Merla. Obývání novosta-
veb. — Prof. J. Vičar, Oběti bludu. — Rozhledy
v bytovém zdravotnicíví. — Hlídka fušerství a lid-
ské hlouposti. — Lékařské pokyny. — Z domácí li-
feratury.
profesor
doktor
Jan Janošík
V Kučera
A Merla
J Vičar
Nová zdravý