2
masthead
„Nový Jihočeský Dělník.4
4
article
5. Používání nevhodných postrojů a udidel, jestliže působí
tahounům bolest; 6. Opomene-li se při jízdě s
vrchu kola staviti, a nezaloží-li neb nestaví-li se kola
na stoupající cestě při zastavení povozu; 7. Používání
malých, hubených, slabých psů a obřezlých neb s sajících
čubek k tahu; 8. Úpotřebiti psů ku řízení vozíku
a uvazování jich ku vojí nebo vidlici povozu; 9. Sedání
průvodčího, neb jiných osob na psí vozík, když
jest v pohybu; 10 Opomenutí péče napájení psů tažných
v čas, dále opomene-li průvodčí psího povozu vzíti sebou
nádobu ku napájení a v drsné roční době od 1. listopadu
do konce března houni ku podložení a přikrytí
psa tažného; 11. Svazovati neb poutati zvířata až pouta
se zařezávají, dopravovali zvířata s hlavami dolu vy-
soucími. neb jiným pro ně bolestným spůsobem, stěsná-
vati zvířata tak, že dýchati nemohou, pohánění je mučivým
způsobem, zvláště pak kroucením ohonu: 12. Svazovati
drůbež tak, že pouta se zařezávají, stěsnati je na
5
article
vozech, v koších, klecích neb jiných podobných schránkách
tak, že jen těžko dýchati může; nosíti drůbež v
pytlích, za krk neb za nohy s hlavou dolů visouci a
smýkati drůbeží; 13. Hrubé zanedbávání zvířat domácích
pokud týče se jich krmení, napájení, umístnění a
čístoty, dále uvazováni psů na krátké řetězy a opomenuti
teplejšího opatření psů na řetězech uvázaných v
době zimní. Přestupky nařízení proti trýznění zvířat
buďtež budoucně c. k. okresnímu hejtmanství ku příslušnému
úřednímu jednání oznámeny.« Jest to velmi
pěkné od sl. našeho okresního hejtmanství, když ujímá
se bezbranných zvířat i drůbeže oproti jich trýznitelům,
velmi pěknější však by bylo, kdyby i týraných lidí,
zejména dělníků se ujalo. K. př. kdyby nařídilo okres-,
nímu lékaři, -aby všímal se dělnických obydlí, a zejména
takových, která poskytována jsou od obci lidem starým
anebo chudým. V továrnách shledalo by se též
velmi mnoho, co působí dělnictvu tytéž bolesti, a snad
větší, než volům joch a t. d.
6
article
X Další dělníci jeho císařské výsosti před
soudem. Dne 25. září konalo se u zdejšího
krajského soudu zase přelíčení se třemi lesními
dělníky pana arcivévody z Este, ve Stříbrci bydlícími,
že brali si domů z lesa za práci dříví,
které prý nebylo dovolené. Vítězství jest
opětně na straně pana arcivévody, dělníci byli
odsouzeni, dva na 8 a jeden na 10 dní do vězení.
Poslední dni pohnán byl před soud ještě
jeden dělník a také byl na 8 dní do vězení
odsouzen. Dva nebo tři jiní odsouzeni budou
ve dnech příštích. Při přelíčení dne 25. září
ujal se opravdu vřele zdařilou řečí obhájce obžalovaných
p. dr. Bullaty, pohnut odpovědí
jednoho z obžalovaných, že jen z bídy a poněvadž
měl hlad, dříví domů si bral. Než soud odsoudil je
přece, neboť hlad je paragrafům trestního zákona věcí
neznámou, zejména když sám soudce stěžuje si obžalovanému
— jak učinil pan rada Stoffel — že má
také hlad a přece na dříví do lesa nechodí.
Este
doktor
Bullata
Stříbřec
7
article
X Znemožňuji dělnictvu přístup ku přednášce.
Sděluje se nám z Jindř. Hradce: Na
sobotu, dne 4. října jest k nám pozván »Jednotou
řemeslníků p. St. Vráz a tu mnohý
z dělníků se těšil, že bude mu možno něco poučného
vidět a slyšet. Leč páni, aby dokázali
svoji lásku k dělnictvu, myslí si: »Když, ple-
bejci, chcete něco vědět, tedy si to dobře zaplaťte!«
P. Vráz uspořádá zde dvě přednášky,
prvou odpoledne a druhou v 8 hod. večer. Poněvadž
dělník si nemůže popřát přednášku odpolední,
ustanovili si páni vstupné hnedle o polovici
levněji a nižší třída, která pro přednášku
může obětovat ten večer — na té chtí, aby jim
vše zaplatila. Takhle páni, když potřebují nějakou
štafáž, špalír anebo lampionový průvod,
tu shání dělnictvo, tu o něm vědí, ale aby hleděli
pro dělnictvo udělat levnější vstupné ku
přednášce ani jim nenapadne, naopak ještě mu
je zdraží.
X Z Jindř. Hradce. Naše městská rada je
tolik zaměstnána, že nevidí ani kde jaká oprava
třeba a policie se zdá ku vymáhání oprav malomocná.
Otcové města si potrpí sice na krásné
parky, o nichž se říká, že zbudovány jsou nákladem
spolku »Vesna«, budiž třeba, nám je
lhostejné kdo je staví, jen když jsou krásné.
Zejména park u Jakuba vyniká nad všechny.
Krásný je, jen co je pravda, cizinci se obdivují
v něm té přírodní kráse; když však se ji jednou
nabaží, nechtí jít směrem, kterým přišli zpět a
hledají východ jiný. Jdou okolo dvora beze-
jménou uličkou na Nežárku, ale brzy toho litují.
Stanislav
Vráz
P Vráz
Jakub
Jindřichův
Hradec
Nežárka
8
article
Dámy, které mívají jemnější čich, ucítí brzy zápach
a zvěstují pánům své podráždění. Než se
však nadají jsou v tom! Teče tu zastaralá
močka ze dvou stavení a vytéká přímo na
dlažbu do ulice. Slunce se do ni opírá a zápach
jest k nesnešení. Dámičky opatří rychle
nosíček, namáhají vzdorovat pokud možno dýchání,
vyzvednou nervosně zvonové sukně a běží
pryč jak laňky. Tomu se říká zdravotní procházka
a cizinci zde chtí najít příjemné letní
pohodlí! Kde je zdravotní komise, že to nevidí?
Či žádná nestává? Obyvatelé musí snášeti toto
celé léto, aniž by zjednána byla náprava. Cizinec,
když přeběhne, ulehčí si vyslovením svého
mínění, hrozí se, že to policie nevidí, že může
to být trpěno a je mu divné, že smí takový
močál sousedům z domů vytékali. Kdo to ne
zná, řekl by, že ti, dva sousedi požívají protekci
u sl. obce. Žádnému se to nechce líbit
a přece žádné opatření se zde neděje. A víte
proč? Protože v té uličce nebydlí žádný pan
radní a pro ty druhé je vše dobré! Páni
z radnice a jejich »milostivé« se raději této
uličce vyhnou a jdou jinudy. Policie chtěla
prý již zakročit, ale utichlo to, neboť byla otázka
kde vina spočívá. Proklubalo se, že obecný
kanál jest zanešen, nic nepřijme a prot > jest
ticho jako v hrobě. Policie nic, páni radní také
nic a nepořádek trvá dále. Městská rada je
obecenstvu vzorem pořádku a čistoty; Nežárští
občané, můžete se dle ní řídit. Nač prý v tom
dělat nápravu? Městští obyvatelé z lepší třídy
nechť prý se místu tomu vyhnou a cizinec ať
nebere si co nemůže snést, ale zacpe si nos a
ti co bydlí u toho, jsou prý tomu již uvykli.
Není nad městští notáblové.
9
article
X Z velkostatku chlumeckého. Před několika
dny stáli před krajským soudem v U. Budějovicích
obžalováni dva dělníci ze Stříbree,
zaměstnání na statku arcivévody z Este v
Chlumci. Dopustili prý se také zločinu krádeže.
Panstvo staví několik nových rybníku a dělníci
cestou do práce spozorovali jedenkrát nedaleko
silnice leželi daňka. . Domnívali se, že jest
zdechlý, neboť daňků jsou v arcivévodských
lesích téměř celá stáda a nebylo by to tedy nic
neobyčejného. Dva odvážnější sešli ze silnice k
němu a poznali, že má na krku drátěné oko a
je uškrcen. Nechali Daňka leželi a šli do práce.
Tam hlásili hned svému dozorci čeho byli svědky
a když přišel revírník First opakovali totéž
i jemu. First vynadal však všem hned zlodějů
a poslal hajného pro četníky. S dělníky bylo
zavedeno přísné vyšetřování a několik propuštěno
okamžitě z práce. Na dva dělníci, kteří šli se
na daňka dívat, učiněno trestní oznámení a pohnáni
před soud. Dvakrát museli konati cestu
k okr. soudu do Třeboně, po třetí do Budějovic.
Soud nemohl však nic jiného učinit, než oba
osvobodit, poněvadž důkazů žádných proti nim
nebylo a také se ničeho trestného nedopustili.
Státní nádvladnictví však přece je žaloval», výlohy
ale a zahálku dělníkům těmto nenahradí
nikdo. Za krátký čas nebude snad v celém
Stříbrci dělníka, který pracoval u velkostatku za
směšnou mzdu, aniž by nebyl na konec prohlášen
za zloděje a žalován.
Este
Daněk
First
Chlumec
Třeboň
Budějovice
krajský soud v U . Budějovice
14
article
proč tak dlouho spíte?
Což ze tmy, poroby,
se neprobudíte?
Chcete jen otročit,
pod našim praporem rudým
spějme k zápasu,
hurá, my, rod chuďasů!
V. L. Liberté (F. Cajthaml).
* Páni a rabové.
jako lidé chceme žít,
Libertý
F Cajthaml
Páňa
22
article
Ať vichr v tvář šlehá, blezky planou,
padne-li z nás jeden, čtyři vstanou!
V poslední světa kout jako lávy proud,
obklopuje voj náš výsad skálu,
kde si hoví moloch kapitálu.
Ať rok s rokem prchá, smrť se blíží;
nás k životu svaté snahy víží;
pokud v těle cit, budeme se bít —
23
article
Rok za rokem padá do propasti,
a nás chtějí svírat stále v pasti;
nové řemeny ze zad jsou dřeny —
uvrženi do bídy a kalu,
sloužíme za podnož kapitálu.
Rok za rokem spadnul do prostoru,
a my se řadíme již do sboru;
jdem přes obtíže, drtíme mříže,
zpíváme v bouřlivém chorálu:
nebudem otroky kapitálu.
29
article
Když své síly zanechám vám
za nedlouhý čas,
hurá, za nedlouhý čas,
za vrata mne vyhodíte —
odměna od vás,
hurá, odměna od vás.
Já jen dlouho vztek tajil,
mužně jsem se nehájil —
nyní ale domáhám se
upíraných práv,
hurá, nechci mít váš mrav.
Vzhůru, bratří, doba volá,
volnost kyne nám,
hurá, volnost kyne nám.
Budujme ji v naších srdcích
již důstojný chrám,
hurá, již důstojný chrám.
Nebudem pro jiné dřít —