ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 55cf37a0-66f0-11dc-9de8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 32, place 20, org 5
1 article
věnec, položený rakousko-uherským velevy- slancem hr. Deymem. Za rakví šli svn zesnulého legační rada hr. Hatzfeldt členové německého velevyslanectví a četné vynikající osobnosti. Z Nového Yorku, 26. listopadu (C.-B.) Dle telegramu z La Pazu podepsal tamější peruanský vyslanec a bolivijský mi nistr zahraničních záležitostí protokol, v něm se odkazují veškeré sporné otázky mezi Peru a Bolivií rozhodčímu soudu.
Deym Nový York Le Paz Peru Bolívie
2 article „Deutsche Arbeit“.
„Deutsche Arbeit“. Německá společnost pro pěstování vědy umění a literatury v Čechách usnesla se druhé desítiletí své činnosti oslaviti zahájením nového podniku, i začala počátkem tohoto podzimku vydávati vznešeně držený měsičník (»vornehm gehaltene Monatschrift«) jakožto ústřední orgán pro veškerý kulturní a duševní život Němců v Čechách (»s vyloučením denni politiky«) pod titulem »Deutsche Arbeit«. Tak oznamovalo se před čtvrt rokem mnoha tislci exempláři prospektů, po nivách německých kraju v Čechách troušenými. O bližších účelech no- vého německého měsíčníku — možno-li vůbec o novém mluviti, ježto mu žádný starý nepřed- cházel — neproslýchalo se v naznačeném pro- volání, vzdor jeho mnohomluvnosti, nic dalšího, leda to, že se od něho očekává pro Němce v Če- chách dvojí užitek, působení dovnitř i na venek. Jednak má se zjednati domácímu německému spisovatelstvu nový, t. j. důstojný orgán, na druhé straně má získáno býti pro »Deutsch- böhmen« účastenství zahraničních kruhů. Když se pak objevil první svazek »vznešeného mě- sičníku — mimochodem řečeno v Mnichově tištěného — bylo možno nahlédnouti blíže do karet německého »Gesellschaftu«, jehož trumfy bylo ovšem snadno uhodnout. Jak se správně tušilo, neobešla se vydavatelka bez narážky na Čechy a přilehlé poměry, ba co víc, z narážky stalo se théma, na které se vůbec celá písničk o vznešeně neseném měsíčníku německém píská. »Již déle než věk lidský — tak píše se v úvodu k prvnímu číslu — zápolí u nás Němectvos slovanskou mocí, opět ku předu se deroucl, nejen v ohledu politickém, nýbrž i o přednost v kultuře (aj l).
Němec Deutsch Čechy Mnichov Deutsche Arbeit
3 article
Chytře dovedli to protivníci nastražiti, že jednak Němcům pozvolna hlavní město zoškli- vili, že moho mladých a vůbec vynikajících mužů věd a umění ze země vytáhlo, tak že tito pro její vývoj ztraceni byli, a na druké straně že vlastní své dusevní síly vesměs v hlavním městě soustředili, aby u vzdálených diváků do- cílili dojem velikolepé náplně. Jaký potom div, že i na rozhodujících místech v říši duševní význam Němců v Čechách byl podco- ňován a veřejné prostředky pro naše snahy vždy tíže bylo lze získávati. Na tomto místě musíme ihned podotknout, že s tou nouzí o prostředky na německé účely nebude tak zle, jak Němoi tvrdí, vybývá-li jim ještě na vydávání mésíčnika v Mnichově, a to hned na zvláštní vydání téhož měsíčníku také pro »Deutschland«. Nepravíme to zajisté proto, že bychom se chtěl dotýkati otázky, zdali subvence státem »Gesell- schaftu« poskytované, miněny jsou na vydávání spisů v Německu, s pobočním vydáním zvlášt- ním pro Německo, s obsahem, kterýž n e s me spatřiti oko rakouského státního návladního, vůči Němcům přece tak shovívavé, ale zajisté proto, abvchom ad hominem vyvrátili báchorku o bezpříkladné nouzi opuštěností, Němců od státu, neboť jak známo, Němcům proudem teče, kde nám jen kape.
Němec proud Čechy Mnichov Deutschland Německo
4 article
Jak pozorovati lze, pracují tedy naši Němci i v literatuře týmiž prostředky jako ve výtvar- ném umění, aby vysvětlili žalostný nedostatek talentů své národnosti v Čechách. Také tu na- mlouvají německému světu v říši, do událostí poměrů nezasvěcenému, o celém proudu lit- rárních lidí německých, který utekl z Prahy a z Čech, z nichž byl systematicky, jak známo, vytlačen. Také v »Deutsche Arbeit« marně bychom pátrali po jménech těchto mladých talentů a vynikajících mužů vědy a umění, neboť jména lidí neexistujících nikdo nevi. Aby se zastřela prosaická skutečnost, že německé síly z Čech nestačí k vyplnění pěti tiskových archů vznešeného měsíčníku »německé prácie v Čechách věnovaného — mezi spolupracovníky v prospektu uvedenými, jest velká většina Němců z říše, ani komická Berta neschází — mluví se o nebezpečí duševního choru domáci výhrady (»Inzucht«) a výhodě dovozu »čerstvých my- šlének z Německa«, na což naši Němci vůbee výborně jsou zařízeni. Vzdor výslovnému vylu- čování denní politiky z »Deutsche Arbeitu« jsou obě dosud vyšlá čísla psaná na hesla denní vřavy a právě ta nejotřískanější. Národnostní boj, třeba se tu nevedl pustým halasem venkov- ské žurnalistiky německé, přece je thematem každé plodnější práce, jak viděti z obou čelných prací v 1. a 2. svazku uveřejněných.
Němec Bert Čechy Praha Německo Deutsche Arbeit
5 article
V prvním čteme pověstnou, námi již č- stěji zmíněnou práci prof. bar. Wiesera : »o národnostních příjmových poměrech v Čechách« a také čelný článek Jul. Lipperta v druhém svazku: »O dosahu německých hospodářských a společenských vlivů na Čechy ve středověkus jest rázu polemického. Neboť známý německý historik-sociolog a dnes nenktivní politik na 1i stranách dokazuje tu, jaké dobrodiní prokázali Němci českému rolnickému lidu, že se v Če- chách usadili a českého rolníka zachránili před osudem ruských mužíků, jich bídy a hladu, tím, že prý rolnictvo v Čechách zabrali do zá- padního hospodářského okruhu evropské kul- tury atd.
Jula Lippert Němec Čechy
6 article
Ani článek o libereckém průmyslovém mu- seu nemůže se obejíti bez jizlivé poznámky na Náprstkovo museum, aby snížen byl český pri- mát prvního průmyslového musea v Čechách — svépomoci českého mecenáše! Z románu Aug. Sperla, nazvaného »Die Söhne des Herrn Budi- voj« otiskuje »Deut. Arbeit« obsáhlou kapitolu »Bitva na Mor. poli« nikoli proto, že Aug. Sperl pochází z Čech, čemuž tak není, nýbrž proto, že z románu vysvítá, že Vok z Rožm- berka byl zarytý Němec a že armádní řeč voj- ska krále Přemysla Otakara byla německá, ze Češi byli ve vojště jenom zbrojní pacholci a — zrádci. V románě tom vystupuje Záviš z Rožm- berka jakožto oprávněný vůdce a zástupce ně- meckého lidu v Čechách i Sperl, pocházející z Hor. Falce, klade mu do úst výrok: My ne- poskytneme Čechům (Záviš uživá již názvu »Tschechen«) pomoci v boji proti římskému králi. Co jest německého v Čechách, jest utla- čováno atd. Tedy docela v duchu »Společnosti pro dělání německých dějin v Čechách«. Z toho je viděti, »čí ducha jest dítkem« — »Deutscho Arbeit«. Jsou to jen maličkosti, že se »vzne- šený« ten měsíčník neostýchá plnou sáhnouti do české práce a přivlastniti ji Němcům, kde se mu to jen hodí. Práce prof. Mourka »o pražské němčině v 14. století« ve »Zprávach král. společnosti nauk« jest tak dobře německou, jako před- náška v téže společnosti od prof. dra. S. Wintra »O vzrůstu Němců na Starém městě pražském 1526—1622«, kterýžto S. Winter není nikdo jiný, leč náš dr. Zigmund Winter, právě tak jako Weisova opera, kteráž německou není vzdor tomu, že text napsal redaktor »Deutsche Arbeitu« pan Batka a že tomu tak chce sám skladatel, jakž bylo v Drážďanech brillantně dokázáno K závěrku dlužno uvěsti citát z řeči prol.
Aug Vok Němec Přemysl Otakar Čech Záviš Čecho Tschechen profesor Mourek doktor S Winter Zigmund Winter Weisův Batek Čechy Rož Falc Drážďany Náprstkův muzeum Deutscho Arbeit Deutsche Arbeit
7 article
Wiesera z nedávné slavnostní schůze »Gessel- schaftu«, anžto pravil, že »slovník a mluvnice byly prvními zbraněmi češství, a jako duševní zbraně prvními byly v tomto boji, budou to také duševní zbraně, kteréž výsledek boje při- vodí a každé národnosti ve státě místo ukáží«. To prý si prof. Wieser — zeť Virchowův — přeje jako věrný »Rakušan« a k vůli vlasti. Protož prý dlužno každé národnosti, aby své duševní zbraně vytvořila. Prof. Wieser upozornil při tom výslovně »na ohromnou výhodu Němců v Čechách« v niž se nacházejí jako příslušníci velkého kulturního národa, kterážto výhoda byla jim ukrácena různým přesunutím moci a především strátou hlavního města.« Kterak se přihodilo toto ve- liký tajemství vzdor kulturní veliké přínáleži- tosti Němců a všemu násilnému přičinění státu pro Němce, který se neštitil ani persekuce ža- lářem ano i deportací — to prof. Wieser ne- vyložil. Jak jsme z další řeči Wieserovy vyroz- uměli, hodla mobilisovati k duševnímu boji německého lidu proti českému středisku uměleů a spisovatetů v Praze německá města v Če- chách, kteráž ve svém souhrnu rovněž vydají prý tolik, jako jedno velké město dohromady. Tu chce shromažďovati německé duchya velduchy z Čech. Jsme k tomuto boji d uš e v- ními zbraněmi, k němuž prof. Wieser vy- zývá, přichystáni. Jen jedno nám schází, víra
Wieser profesor Virchowův Rakušan Němec Wieserův Čechy Praha
8 article
Ostatně prší... A skutečně na okno ate- lieru počíná bubnovati déšť, jakoby se trochu posmíval. Boulevard černá se deštníky. Všichni vracejí se dovnitř, zavírají okno. Dětem je zima ; netroufají si však rozdělati oheň v kamínkách, kde tají se poslední špetka uhlí. Všeobecná zou- falost. Otec přechází velikými kroky po pokoji. zatínaje pěsti. Matka, aby ji neviděli plakati. jde skrýti se do vedlejšího pokojíku . . . Po- jednou jedno z dětí, jež bylo použilo okamži- tého vyjasnění a vyběhlo na balkon, klepe prudce na okenní tabuli: »Tatínku, tatinku . . Kdosi stojí dole u výkladní skříně.« Nemýlilo se. Stojí tam jakási dáma, dáma velmi slušná. na mou věru! Prohlíží si chvilku podobizny, váhá, dívá se nahoru .. . Ach! Kdyby v těch všech s hůry na ni upřených párech oči byl jen sebo nepatrnější kousíček magnetu, v okamžiku by se ocitla nahoře ... Konečně se dáma rozhodla. Vchází a jde po schodech nahoru. Již je zde. Čerstvě sirku pod uhlí, děti do vedlejšího pokoje. A mezitím. co otec urovnává si baret, matka chvátá ote- vřit, rozčilená, usmivající se, provázená skrom- ným šustěním starých hedvábných šatů. »Ano, madame, jest to zde . . .« Točíse kolem dámy, pobízí, aby se posadila. Dáma pochází z »Jihu«, je poněkud povídavá, le velmi vlídná a nijak se neupejpá ukázati svoj První snímka se nezdařila. Nu, nevadí profil.
9 article
Může se vzlti ještě jednou .. . na miou véru A bez nejmenší známky nějaké nevrlosti dáma opře znovu loket o stůl a bradu o ruku. Mezi- tím, co fotograf rovná záhyby šatu, stužky čepce, je slyšeti utajovaný smích a nárazy na malé zasklenné dvéře. To děti se strkají, aby viděly, jak otec vsunuje hlavu pod zelené sukno apparátu a zůstává tak, nehýbaje se a jim se zdá, že vypadá s tím velkým průhledným okem apparátu jako ono zvíře, o němž se mluví v Zjevení sv. Jana. Ach ! Až budou velké, budou také fotograřy, všichni. Hle, konečně dobrý snímek, jejž zhotovitel vítězoslavně přináší, ač z něho voda crčí. Dáma poznává se v té běli a černi, objednává tucet obrázků, zaplatí je pře- dem a nadšená odchází .. Odešla; dvéře jsou zavřeny. Ať žije radoste Vysvobozené děti tančí kolem apparátu. Otec, hluboce dojatý prvním pokusem, otírá si dů- stojně zapocené čelo; potom, ježto den s schyluje, sestupuje matka spěšně dolů, aby ob- starala oběd, dobrý oběd na počest zasvěcenía pak také — nutno přece udržovati pořádek — koupila velikou účetní knihu v zeleném hřbetě, do níž zapsán krásným písmem den osvobození, jmeno dámy z Jihu a obnos pokladní hotovosti dvanáct franků. Ovšem, dík paštice, máslovým koláčům se smetanovou pěnou, jimiž zasvěcen první den, pak ještě několika drobnějším ná- kupům paliva, cukru, svíček, obnos vydání rovná se právě obnosu příjmu ... Ale což! když dnes, v den tak deštivý sotva po zahájení utržilo se dvanáct franků,
svatý . Jan
10 article
posuďte trochu, jak bude zejtra. A večer plyne v samých plánech. Jest to neuvěřitelné, co plánů může se vejíti do malého bytu o třech pokojích, v pátém poschodí!. Druhého dne překrásný čas a nikdo.. Ani jediný zákazník za celý den. Co chcete? Je to obchod a to nejde jinak. Ostatně zbyl ještě kousek paštiky a děti nejdou spát a prázd- ným žaludkem. Pozítří zase nic. Čekání a vyhlížení na balkoně počíná znovu, ale bez výsledku. Dáma z Jihu přijde si pro svůj tucet a to je vše . .. Toho večera, aby bylo na chléb, donese se. do zastavárny jedna žíněnka . .. Dva dny, tři dny mijí tím způsobem . . . Nyní jest to již opravdu beznadějné. Nešťastný fotograf prodá sametový baret i bluzu; zbývá mu nyní jen. ještě prodati apparát a vstoupití někam do skladu jako sluha. Matka zoufá; děti, pozbyvše naděje, nevycházejí ani více na balkon. Pojednou v sobotu ráno, v okamžiku, kdy nejméně toho čekají, někdo zvoní. Jest to svatba, úplná svatba, která vystoupila do pátého poschodí, aby se dala fotografovati. Ženich, nevěsta, družička, mládenec. Hodní lidé, kteři oblékli poprvé naposledy v životě rukavičky a rádi by se dali tak zvěčniti pro památku .. Toho dne obnáší příjem třicetšest franků. Příštího dne jednou tolik. Bídě je konec. Foto- grafování je zavedeno Hle, jedno z tisíce dramat malého paři- ského obchodu.