ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 55c59ab0-66f0-11dc-8947-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 27 celkem · entity: person 41, place 19, org 10, work 3
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 326. ze dne 26. listopadu 1901.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Příšerný čin šílence. V Mehale u Teme- šváru událo se těchto dnů krvavé rodinné drama. Třicetidevítiletý obchodník s vepřovým dobytkem Josef Nikolovits oženil se před nedávnem s mladou, hezkou dívkou, Kateřinou Kokocsanovou, jež pečlivě opatrovala nejen svého churavícího manžela, ale obě jeho dítky, pocházející z prvního manželství. Těchto dnů odebral se Nikolovits na poradu k lékaři a když zvěděl, že trpí nezhojitelnou chorobou, od hodlal se, že spolu s celou svou rodinou se usmrtí. V noci přiblížil se k loži své spící manželky a střelil ji z největší blízkosti. Po druhé vystřelil na svoje dítě, ležící na témž loži, jež však na štěstí bylo raněno toliko lehce na uchu. Potom namířil Nikolo- vits revolver proti sobě, avšak rána selhala. Nikolo- vits opustil obec a odebral se do Temešváru, kde se zdržel v několika veřejných místnostech. Policie, jež zatím byla zpravena o vražedném útoku, vinníka zatkla. Bylo zjištěno, že Nikolovits jest choromyslný.
Nikolovits Kokocsanová Mehale u Tout Temešvár
3 article
= Proces proti maliři Herkomerovi. Z Lon- dýna se oznamuje: Ve zdejších elegantních kruzích způsobuje značnou pozornost afféra slavného malíře prof. Herkomera, jež vzbuzuje trapnou sensaci iv Americe. Na jaře 1900 chtěla malířka Alice Robert sova v královské akademii v Londýně vystaviti po- dobiznu miss Heleny Vanderbilt-Wackermanovy, ale obraz odmítnut, poněvadž Herkomer jakožto člen vý stavního komitétu tvrdil, že malířka tvář příliš ide- alisovala. Brzy potom seznámil se Herkomer s miss Wackermanovou a shledal, že to nejkrásnější žena. jakou kdy viděl. Na maškarním plese, jenž uspořádán v Guildballu, objevila se miss Wackermanova jakožto Pallas Athéne a okouzlila Herkomera tou měrou, že ji žádal, aby ji směl malovat. Miss Wackermanova svolila a přijala pozvání paní Herkomerové, aby ztrá- vila několik neděl na její venkovském sídle nedaleko Hertsu. Zde ji také umělec maloval. Jednoho večera, když sezení ku portrétu ještě nebylo skončeno, ozná- mil Herkomer miss Wackermanově, že se dověděl nepříznivé zprávy o její pověsti, takže jest nucen vyzvati ji, aby ihned opustila jeho dům. Šlo prý tu o poměr miss Wackermanovy k jakémus londýn- skému umělcí, jenž ji také byl maloval, avšak
profesor Herkomer Alica Robert Vanderbilt Wackermanův Pallas Athéne Herkomerová Lon Amerika Londýn královský akademie
4 article
Herkomer odepřel udati nějaká jmena. Miss Wacker- manova učinila ovšem vše, aby pohnala utrhače své cti k zodpovídání. Malíři Walter Crane, Luce Fildes, sochaři Pommerov, Frampton, Onslow Forda mnozí jiní umělci obrátili se písemně k Herkomerovi a žádali jej, aby veřejným prohlášením odvolal své tvrzení ve příčině miss Wackermanovy. Avšak do- pisy jejich zůstaly bez odpovědi. Také biskupu lon- dýnskému, jenž jest osobním přítelem rodiny Wacker manovy, odepřel Herkomer osobní rozmluvu. Miss Wackermanova jest prý odhodlána zahájiti proti Herkomerovi proces. Ještě jedna podivná podrobnost zasluhuje zmínky, Herkomer vystavil v Royal Aca- demy podobiznu, jejíž podoba se slavenou krasavicí miss Wackermanovou byla tak nápadnou, že nikdo, jenž ji znal, nemohl pochybovati, že to jej! podo- se scházejí veškeré kruhy pražské prarirojtvnotla „U černéhokoně,“ = společnosti, zvláště obchodního světa?
Wacker Crane Frampton Onslow Wackermanův Royal Aca Luka Filde Pommerov Ford
5 article
bizna. Avšak bylo nápadno, že ani na obraze ani v katalogu nebylo udáno jmeno krásné Američanky, žijící se svou matkou v Londýně. Za to stála v ka- talogu tajemná slova: »Vida, neviděl jsem ničeho. neslyše, slyšel jsem — « Toto neobvyklé zamlčení jmena, jakož i onen nápis považují se za novou urážku dámy. = Objevení starého dolu. Z Tucsonu, Ari- zona, se oznamuje: Proslulý důl Tayapa, který v 17 století za španělské vlády vydal za 80 millionů dol. zlata a stříbra a jenž pak po krvavém povstání In- dianů úplně zmizel, byl nyní po dlouhém pátrání zase objeven. Dle starých španělských map nacházel se důl onen v severní části Mexika, asi 50 angl. mil od pobřeží. Již v roce 1859 byla krajina u Čiente- guita v distriktu Sahuria, stát Sonora, francouzským badatelem Robertem L'Aumalie označena jakožto místo, kde nacházel se důl Tayapa, avšak sdělení tomu nebylo věnováno mnoho pozornosti. Teprve před nedávnem při bedlivějším pátrání v krajiněu Čienteguita přišlo se na, stopu starého dolování. Opu- štěné tavírny a velké přístroje k dolování jsou do- sud částečně zachovány. Nedaleko nacházejí se troský starého vězení, zbudovaného z kamenných kvádrů v němž španělští utlačovatelé mučili Indiány, kteří vzpírali se proti otrocké práci v dolech. Dle dějin- ných záznamů byli španělští utlačovatelé konečně do jednoho povražděni od vzbouřivších se Indianů.
Tayapa Indián Londýn Tucson Ari Mexiko
6 article
= Dynamit na kolejích. Ze Scrantonu, Pa., se oznamuje: Onehdy večer vybuchla dynamitová patrona, kterou někdo položil na koleje Scranton Street Railway v Caponse ave., Pine Brok. Nikdo nebyl poraněn, avšak okna káry a v sousedních ob- chodech byla rozbita. Ohlušujícím třeskotem při vý- buchu dynamitu bylo obyvatelstvo celého okolí ne- málo poděšeno a trvalo delší dobu, nežli byla kára zase na koleje postavena. Společnost dráhy ustano vila odměnu 100 dol. na dopadení ničemy, který dy namitovou patronu položil na koleje.
Brok Scranton Scranton Street Railway Caponsa
7 article Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze. Dne 20. listopadu 1901: Mohr Julius, do brovolník, 19 roků, 588—I. Siegler Heřman, soukrom- ník, 46 roků, 1773—II. Vejsadová Josefa, posluho vačka, 59 roků, 491—II. Konrád Gustav, obchodn příručí, 22 roky, 832—VII. Hynkova Vlasta, dcera jircháře, 1 rok, 428—VIII. — V josefovské ne- mocnici: Matyášová Barbora, ovocnářka, 75 r.— U milosrdných sester: Hora František, ná denník, 53 roky.
Josef Konrád Gustav Hynkův Praha Mohr Julius Matyášová Barbora Hora František
12 article AID A.
AID A. Opera o čtyřech dějstvích. Složil Giuseppe Verdi. S textem od Ghislanzoniho, překladem V. J. No- votného. Dirigent: Moric Anger. Režisér: Rob. Polák. Po druhém dějství přestávka. Konec před 10. hod. Začátek o 7. hod. Odpoledne pro lid Ve středu 27. listopadu. Michuovie dcerušky. Večer v předplacení. Král Harlekýn.
Aida Verdi Rob Polák Moric Angra
25 article
musilo v něm za krátko vzbuditi žízeň palčivou. Pochopil, že musí se dostati co nejdříve odtud. Musil »běhati tedy znovu ulicí« před psy a strážemi, dostihnouti poloostrova a zde vracející se lod vyčkati. Nebylo valně pravděpo- dobno, že se mu to zdaří, ale i když by tomu tak bylo, musil přece především udržeti se na živu, až by ho loď Bluntova nalezla. Když nastala noc a světlo ohně vrhalo podivné stíny do kontur nesmírné sluje, kdežto pod ním v propasti vše zvuky příšernými mručelo a sténalo, tu zachvátil opuštěného muže děs samoty. Měla státi se tato podivuhodná sluj, kterouž sám byl objevil, hrobem jeho? Měl on — sám příšera mezi lidmi, zemříti něja- kou smrtí příšernou, pohřben v této tajuplné a strašlivé sluji námořní? Rex pokoušel se zaplašiti děsivé my- šlenky ty, osnuje plán k dalšímu jednání svému — ale marně. Nadarmo také pokoušel se utvořiti si jasnou před- stavu o tom, jak asi mohl by si osvojiti jmeno i jmění zmize- lého syna bohatého stavitele lodí. Mozek jeho, hrůzou pronik- nut, postrádal klidu k jasnému přemýšlení. Zatím, an mysliti hleděl na to, jak by unikl žárlivé lásce ženy, jež ho za- chránila, do Anglie, kdež objeviti se chtěl jako člověk, zachráněný z lodi ztroskotané, jako dědic sira Richarda Devina, za ztracena pokládaný — propadal snům o smrti a hrůzách všelikých, s jichž postavami beztvárnými musil zápasiti v ztracených koutech této sluje. Hodil drva do ohně, aby vzplanutím jeho zaplašil příšery, jež pod ním i nad ním a kolem kol zdály se vyvstávati. Bál se ohléd- nouti se za sebe, aby snad beztvářný jakýs zplozenec moře — jakýs polyp dravý, s daleko sáhajícími rameny a s ústy sliznatými, vždy otevřenými k požírání — ho v temno- tách neuchvátil. Obrazotvornost Rexova, stále ještě silně rozechvěná, viděla v každé skvrně na vlhké skalní stěně
Musil Bluntův Rex Devin Rexův Anglie
27 article
Rexovi tmělo se stále víc a víc, když dolů stoupal před očima a dvakrát hrůzou strnul před propastmi, jež zely po obou stranách jeho. Zdálo se mu nyní též, jakoby chodba zpět se za- táčela a jakoby vedla ho do nitra hory. Mučen jsa ale hladem a dobře jsa si vědom, žev několika hodinách, stoupající příliv naplní podzemní chodby a že mu tak znemožní vrátiti se zpět, slézal trestanec směle dále. Rex byl sestoupil asi devadesát stop a neměl při tom světla jiného než to, jež odráželo se mnohonásobně od oné galerie. Avšak tu konečně odměnil námahu jeho paprsek, jenž vnikal z dola do vnitř a jenž dělil ve dvé massy řas mořských, kteréž splývajíce Rexovi zacláněly další cestu. Rex nalezal se nyní uprostřed uzké trhliny skalní, kterouž voda hnána bývala do Dáblova měchu. V nesmírné výši nad sebou viděl nyní oblouk skalní a za ním zahledl i kulatý jícen, jímž byl se shroutil dolů, ale otvoru sluje, jímž pak se zachránil, odtud neviděl. Pod nohama Rexovýma rozevírala se zde trhlina tak úzká, že by ji přeskočiti mohl. Tvořila stoku jakous pro rychlý temný proud, jenž z moře věru na padesát loktů sem vbíhal pod klenbou asi osm stop vysokou, až odrážel se pak od rozeklaných skal při úpatí kulatého jícnu Ztracen pro život.
Rex Dáblův Rexův