1
article
Szellova hvězda bledne.
Z hlavního města uherského království
také z Vídně vycházejí slechy, jež novou čili
sesílenou krisi v Uhrách věští. A nejsou t
kruhy za každou cenu opposiční, jež tuto poli-
tickou prognosu činí, nýbrž spíše kruhy samé
vládě uherské a také vídeňskému dvoru dosti
blízké.
Za zjevnou, všemu světu viditelnou známku
zostřené situace v Uhrách označuje se v těchto
kruzích urychlený císařův návrat z Pešti. Císař
odjel arci, jak dvorní vyhláška praví, z Pešti
do Vídně, aby se zúčastnil při svatbě arcivévod-
kyně Marie Anny s princem Eliášem z Parmy,
a věe mohla by se považovati za docela nená-
padnou i normální; avšak okolnost, že dle
jiných dvorských sdělení císař nyní již ani do
Pešti ani do Jedlové se nevrátí, dodává jeho
návratu do Vídně ráz demonstrativní. Zazname-
nává se obecně, že byl letošní pobyt eísařův
v Pešti neobyčejně krátký, kratší než ve dlouhé
řadě let minulých a že byl proti programua
mimo časový rozpočet ukončen.
Zkrátka a jasně řečeno oznamuje se, že
císař událostmi v Uhrách — a to nejenomv
uherském parlamentu — vysoce rozmrzen, Pešt
opustil s odhodláním, že se tam tak hned zase
nevrátí. Všechno očekávání úřadních a polo-
úřadních kruhů, že se za císařova pobytuv
Pešti tamější vysoce zkalený politický stav
nějak vyjasní, úplně selhalo a věci mají se nyní
hůře, než dříve.
Afféra, jejímž hrdinou byl předseda uherské
poslanecké sněmovny hrabě Apponyi, přispěla
velmi podstatně ke zvýšení zmatku a obecného
roztrpčení. Rozřešení, jež ministerský předseda
hr. Szell této afféře zjednal, situaci spíše ještě
poškodilo, ačkoli officiosové při této příležitosti
opět s fanfárami jeho duchaplnost a vynaleza-
vost velebili.
Szellův
Marie Anna
Eliáš
Parma
Pešt
Apponyi
Vídeň
Uhry
Pešť
poslanecký sněmovna
2
article
Jak známo, byl hr. Apponyi uražen faktem,
že si ho císař při dvorním plesu ani nevšiml a
žádal o zadostučinění, jinak že předsednictví ve
sněmovně se vzdá a se svými stoupenci z libe-
rální čili vládní strany vystoupí. Z toho hrozily
nové, velké bouře a obratný pan Szell vymyslil
postup, kterýmž »uraženému« předsedovi sně-
movny dáno býti mělo zadostučinění, aniž by
tím koruna byla »pokořena«. Přívrženstvo ura-
ženého sněmovního předsedy žádalo, aby byl
hr. Apponyi císařem ke zvláštní audienci pozván
čili povolán, ale p. Szell sprostředkoval věc tak,
že přiměl »uraženého«, aby o audienci písemně
poprosil, císaře pak, aby prosbě té vyhověl a
audienci udělil. To se také stalo, avšak uspo-
kojení se nedostavilo.
Na jedné straně zůstal trapný pocit, že
musilo býti zase jednou terrorismu maďarských
kruhů povoleno, na druhé straně pak cítí se
osten pokoření z toho, že si musil hr. Apponyi
zadostučinění vyprosit.
Szell
3
article
Ale to není všechno. Hlavním pramenem
nevrlosti ve dvorních kruzích zůstává dosud
houževnatý odpor uherské opposice proti branné
předloze, jehož všechny strany uherské použí-
vají k nátlaku na správu armády i dvůr, aby
zavedeny byly nové vojenské prapory.
hovící státoprávnímu postavení Uherska, čili
dualistickému ústrojí říše. A vojenské nejvyšší
kruhy jsou již odhodlány v této záležito-
sti povoliti a císaři doporučiti, aby splně-
ním tohoto požadavku Maďary snad trvale již
uspokojil a uklidnil.
Že správa armádní ve věci té povoliti chce,
je delší dobu již Maďarům a také ve Vídni známo
avšak to straně nezávislosti nestačí: ona vidoue
Vídeň couvati, jde o veliký krok dále a žádá,
aby zavedena byla v uherských plucích maďar-
ština jako obecná a jediná řeč armádní, tedy
jako řeč plukovní i komandová a požadavek
tento je podporován tichým sice, ale citelným
souhlasem také ostatních stran uherských,
těch, které se stranou neodvislosti ve
sněmovně zápolí. Proto tuší se, že konečněi
po této stránce bude musit býti Maďarům vy-
hověno a že pak docela padne stará fikceo
nutnosti jediné a jednotné řeči armádní.
Maďar
Uhersko
Vídeň
4
article
Ale ani toho není ještě dosti. Po celých
Uhrách dějí a opakují se ustavičné demon-
strace proti císařské hymně, proti jednotné
armádě a jejím praporům, ve sněmovně mlu-
veny byly v posledních dnech řeči plné mas-
sivních nájezdů na dynastii, na dvůr i korunu
a hrozeno novou revolucí, kteréž prý se ma-
ďarský národ nikterak už nemusí báti, při čemž
dáváno na srozuměnou, že by v případě revo-
luce z honvédstva uherského se stalo vojsko
revoluční a ža by Rakousko při násilném potla-
čování ravaluce na uherské pluky se nemohlo
jak náleží spolehnouti.
Tyto a podobné události způsobily na pří
slušném místě velké roztrpčení a panu Szellov
klade se za vinu, že byť i snad nikoli úmyslně.
přece zajisté svým přílišným diplomatisováním
koketováním na různé strany k bujnému vzrůstu
tohoto ducha a těchto zjevů valně přispěl a do-
sud přispívá.
Proto jsou prý u dvora odhodláni pan
Kolomana Szella v milosti propustit a oblížeji
se už po jeho nástupci. Uvádějí se už také ur-
čitá jména, avšak na těch prozatím nezáleží.
poněvadž počet jich co nevidět asi bude roz-
množen. Jistým zdá se již nyní, že sláva páně
Szellova dohořívá a že hvězda jeho bledne.
Szellov
Szell
Szellův
Uhry
Rakousko
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nedělní a sváteční klid. V parlamentě
vídeňském projednává se té doby zase zákono
klidu nedělním a svátečním v živnostech, poně-
vadž se ukázalo, že zákon dosavadní nevyho-
voval. Zejmena pokud jde o živnosti obchodní,
při nichž platilo dosud ustanovení, že má být
dovoleno v tomto oboru pracovati v neděli nej-
déle šest hodin, že ale má míti místodržitel
neb zemský president právo ustanovit pro práci
ještě kratší lhůtu. Nyní jde o to, aby v živno-
stech obchodních dovoleno bylo pracovati nej-
výš čtyři hodiny pevně a přesně. Tíma
některými jinými ustanoveními nepatrné důleži-
tosti demnívá se vláda vyplniti v tomto směru
své politicko-sociální poslání. Zatím není zákon
nic jiného, než opět slátaninou všech možných
názorů a applikací na různé poměry, zvykya
a potřeby. V každé zemi, v každém kraji jeví
se totiž potřeba jiná a nešťastný zákonodárce
nemohla centralistickým zákonem vyhověti všem,
namahal se sestrojiti v díle svém aspoň jakousi
výslednici různých zájmů a dle této zákon
upraviti. Toť se ví, že osnova, jež vznikla tímto
způsobem, nevyhovuje nikomu. Proto je všude
odpor proti ní. Továrníci, velkoobchodníci i ti,
kteří domnívají se, že továrníky a velkoobchod-
níky jsou, z velké části jsou ve mnohých zemích
proti zákoně stanovenému nedělnímu klidu vů-
bec, byli by nejšťastnější, kdyby jejich zřízenec
i úřadník při pevném služném pracovati musil
i po celou neděli a svátek. Jinďe opět o své
vůli titéž továrníci a kupci nedělní práci zrušili
vůbec, aniž by jim to dost málo uškodilo.
6
article
Zase jinde naříkají detailisté na škodu, kterou
utrpí tím, že donuceni budou v nedělní dopole-
dne ke klidu. Však nade vším vznáší se démon
centralismu a ten jako ve všech jiných přípa-
dech a věcech káže vyříditi věc třeba sebe
hloupěji a zvráceněji z Vídně dle jednoho střihu
a dle facony, která sice vhod může býti lidem
ve Florisdorfu neb jiné obci u Vídně, ne-
smyslnou se ale ukáže v Čechách, nesmyslnější
ještě v Alpách a v Haliči. Nemůže býti pochyb-
nosti o tom, že zákonodárství v této věci, jakož
v záležitostech živnostenských vůbec, má býti
po rozumu a hledě ku prospěchu interesovaných,
ponecháno zákonodárství zemskému, však v této
říši zažrán je centralismus již tak do všeho, že
nikomu ze slavných zástupcův směru autonomi-
stického nenapadne poukázati lapidárně a s oním
důrazem, s jakým má býti o záležitosti té pojed-
náváno, k této stránce věci. Pravému příteli auto-
nomie a federalistického upravení této říše srdce
bolestí se při tom svírá, s jakou lhostejnosti
dnes již vyřizují se ve Vídni bez protestu zále-
žitosti, jež jsou políčkem zasazeným ve tvát
autonomistickému principu.
Vídeň
Čechy
Alpy
Halič
7
article
— Národní rada a Volksrat pro Čechy-
„Předběžný výbor“ Volksratu konal včera dne
21. t. m. v Litoměřicích ohlášenou svou schůzi
o níž vydaný oběžník nepraví víc podstatného.
leč že na ní usneseno, aby „základní zákon
Tittův v Třebenicích usnesený sdělen byl stra-
nám, na třebenické schůzi zastoupeným, se žá-
dostí, aby vykonaly volby svých zástupců ve
Volksratu. Podle toho usnesení možno tedy po-
kládati stranu křesťansko-sociální za definitivně
vyloučenou z účastenství na Volksratu, nebylat
zastoupena ani v Třebenicích, ani v Litoměřicích,
kdež zasedali poslanci dr. Malý a Markert, dále
Wenzeslaus Titta, Bock z Plzně, Reháček z Ústí,
Sommer z Mostu a Partes z Litoměřic. Za to
přislíbil posl. dr. Bärnreither přípisem, že klub
ústavověrného velkostatkářstva učiní po svato-
dušních svátcích usnesení v příčině obeslání
Volksratu a vykoná volbu svých zástupců. Také
radil prý se předběžný výbor o prostředcícha
cestách, jimiž by se zabránilo neoprávněnému
uveřejňování zpráv z jednání Volksratu a vy-
pátrala osoba, kteráž o třebenické schůzi tisku
svěřila neoprávněné a nepravdivé zprávy. „Prag.
doktor
Malá
Markert
Titt
Bock
Reháček
Sommer
Bärnreither
Praga
Čechy
Litoměřice
Třebenice
Plzeň
Ústí
Most
národní rada
Volksrat
Volksra
8
article
Tagblatt“ ke své dnešní zprávě o Volksratu při-
pojuje na naši adresu zcela zbytečnou doušku,
blamable, jako obyčejně. Že by založení Volks-
ratu bylo vypovězením války českému lidu, „P.
T.“ popírá i tvrdí, že Volksrat výhradně založen
k obraně proti české Národní radě, neboť prý
nemáme zapomínati, že tato Národní rada jest
konstituována již po celá léta. V témž dechu
uvádí „P. T.“, že tato Národní rada ovšem ne-
pracovala, patrně připomíná to „P. T.“ proto,
aby dokázal, jak nutně bylo potřebí Volksratu
jakožto obrany proti útoku — nečinné Národní
rady! Co se týče obranných účelů Volksratu, jest
„P. T.“ špatně informován i odkazujeme jej na
věrohodnější zprávy chebského všeněmeckého
listu, také u nás dnes ráno citovaného, Delegáti
radikálních stran tvrdili v přípitcích na slavnost-
ním večeru Volksratu, že Volksrat musí přejíti
k útoku, aniž by jim bylo odporováno bývalo.
Poněvadž je jisto, že ve Volksratu vedení při-
padá živlům radikálním, není pochyby, že Volks-
rat bude veden v duchu ofensivním nejen mlčky,
jak se to samo sebou rozumí u celé německé
organisace, nýbrž i výslovně výbojným,
jak to se všeněmeckou upřímností v Třebenicích
prohlášeno. Že to „P. T.“ neví, to samo již uka-
zuje, jaké barvy jsou a budou trumfy ve Volks-
— Německé špinavé prádio v obchodní ko-
moře olomoucké. Z Olomouce, 21. května. (Pův.
Volksrat
Třebenice
Volk
Olomouc
Tagblatt
9
article
zpráva.) Ke čtvrteční naší telegrafické zprávěo
bouřlivé schůzi olomoucké obchodní a živnosten-
ské komory sděluje senám dále: Při jednání
o návrhu o snížení kontingentu výdělkové daně
v II. třídě učinil český komorní rada p. Špaček
z Prostějova sensační odhalení. Dokázal čí-
slicemi, že německá komise ko-
mory snižuje svým nejbližším, t.j.
buď samým sobě, jako majitelům
či spolumajitelům továren, nebo
svým příbuzným a známým, výděl-
kovou daň o značné obnosy, za to
ale vzdálenějším firmám, zvláš tě
českým a židovským, výdělkovou
daň opět zvyšuje! V prvé řadě obvinil
kom. rada p. Špaček z jednání tohoto sekretáře
komory, pověstného dra. Höniga. Dokázal čísli-
cemi, že na př. kom. radovi dru. Oberteitnerovi,
který má v severní Moravě textilní továrnu a na
jiné jest spolumajitelem a jest členem této komise
daňové, snížena výdě k. daň o 400 resp. o 1200 K.
Komorní rada p. Špaček uvádí celou řadu tako-
výchto snížení výdělkové daně, buď týkající, se
jiných něm. členů komise, neb jich příbuzných.
špaček
Hönig
Oberteitner
Prostějov
Morava
10
article
Oproti tomu však tatáž něm. komise zvýšila
zcela bezdůvodně výdělkovou daň českým tex-
tilním továrnám ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Na příklad p. Bumbalovi zvýšena o 300 K, p.
Křenkovi o 300 K atd. Rovněž pověstnému
germanisátoru v Zábřeze, Brassovi, výděl-
ková daň snížena. Čeští komorní radové prote-
stují proti tomuto neslýchanému strannictví, žá-
dají o rozmnožení českých členů komise v I. a
II. třídě a protestují zejmena proti tomu, aby
na příště do komise této vysílán byl minister-
stvem komorní sekretář dr. Hönig. Škandální
odhalení toto působilo i na silné jinak nervy
německé většiny komory. Dr. Oberleitner s ně-
kolika soudruhy, když p. Špaček takovéto dů-
kazy sypal na jeho hlavu, dal se na útěk ze
zasedací síně. Komorní rada Primavesi pak na-
vrhl, aby návrhy p. Špačka týkající se komise
pro daň výdělkovou příkázány byly výboru. Což
pak přijato.
Bumbala
Křenek
doktor
Hönig
Oberleitner
špaček
Frenštát pod Radhošť
Zábřeh
Brass
11
article
— Kluby občanské. Novoměstský občan-
ský klub v Praze koná dnes v pátek dne 22. t.
m. v 8 hodin večer v hostinci »u zlatého bažanta«
na Poříčí důležitou schůzi živnostenské komise.
— Jmenování při zemské účtárně. Revidenty
byli jmenování officiálové: Cyrill Vorel, František
Král a Josef Zápotocký. Účetními officiály
jmenováni byli účetní assistenti: František Pospí-
šil, Antonín Ulrich a Vojtěeh Nigrý n. Účet-
ními assistenty pak jmenováni byli účetní praktikanti:
Josef Krůta, Karel Bičovský a Antonín
Havlík.
— Přednášky ze státní účtovědy již po dobu 2
měsíců se nekonají, příčina ta jest skutečně nevysvě-
tlitelnou, jelikož byl jmenován zástupcém churavého
docenta soukromý docent p. dr. Drachovský. Avšak
již v období zimním přednášky byly zastaveny rovněž
as po dva měsíce. Rovněž zkoušky z: státní účtovědy
letošního roku až dosud se nekonaly. Smutný úkaz
tento jest ovšem možný jen na české universitě.
— Výlet do Černošic pořáda zejtra v sobotu
Českoslovinský akademický kroužek. Odjezd z Fran-
tiškova nádraží v 1 hod. 41 min. odpol.
— Změny držebností. Antonín a Marie Rákosovi
v Malé Nučnici prodali statek panu Fr. Maixnerovi,
majiteli realit a obchodníku z Peček za cenu 84.000
Král
Zápotocký
František
Ulrich
Krůta
Bičovský
Havlík
drachovský
Antonín
Rákos
Maixner
Praha
Černošice
Fran
Francie
Pečky
ský klub
Vojtěeh Nigrý můj
Cyrill Vorel