Císlo 276.

V Praze, dne 8. října 1902.

Ročník VI.

Redakce, sdminlstrage a es- pedice: Praha, Pštroszová ulice, číslo pop. 200—II. Nofrankované dopisy se ne- přijímají a rukopisy se ne- vraceji. Nerapočetěné re- klamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levněa při častější inserci poskytu- jeme zvláštní výhody. Vycházeji denně o šesté hodlně ranní. — V pondělí a po svátku, vždy o dva- nácté hodině polední. Jednotlivé číslo za 8 haléřů. Účet cís. a král. poštovní spořitelny číslo 880. 790.

KAl Tolefon redakce číslo 1 1 26 a)

UILKE LlS

Předplatné pro Prahu s do- náškou měsíčně. . K 2.30 čtvrtletně . . . . . . K 8.40 celoročně . . . . . . K 33.60 Předpl. pro tuzemsko poštoui měsíčně . . . . . . . K 3.— čtvrtletně . . . . . . K 9.— celoročně . . . . . . K 36.— Předplatné do clzozemskaý Německa a Srbska obnáší; čtvrtletně . . . . . . K 12.— celoročně . . . . . . K 48.— Předplatné do Ameriky, Fran- cie, Švýcarska, Italic, Belgie a Anglie: čtvrtletně K 13.20 celoročně K 52.80 Telefon administrace i knih- tiskař. závodu číslo 1126b)

Slunce vychází v 6 hodin 11 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 24 minuty večer.

Středa: Sv. Brigity. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně: u Panny Marie Sněžné od 4. až do 8. října.

Oběti zápasu délníků s kapitalisty. V Praze, dne 7. října. V Severních amerických státech ohromný se vede zápas, o něnž znalci se vyjadřují, že bude státi více, nežli svého času boj Ševerních států s jižními a nežli válka se Španěly o Kubu a Fili- piny. Neběží tu o ty miliony, kteréž uhlokopům ujdou na mzdě, aniž o ty, jež majetníkům dolů ujdou na výdělku, nýbrž o ty ohromné škody, jež zápas ten způsobuje zdražením uhlí nyní před zi- mou, především zemědělstvu a pak menšímu prů- myslnictvu a živnostnictvu, při čemž škody velko- průmyslu způsobené ponecháváme stranou. Již teď mnohé průmyslové živnosti z nedo- statku uhlí musily zastaviti práci a propouštěti dělnictvo, kteréž jsouc bez práce, nemůže krýti své každodenní potřeby. Tu zkušenost udělali jsme nejednou i u nás, že v boji mezi uhlokopy a uhlobarony musí krvá- ceti zemědělci a živnostníci, kromě tisíců továrních dělníků propuštěných z práce proto, že továrny zdražením uhlí nejsou s to s cizinou soutěžiti. Bez- děčně tu přichází na mysl otázka: kterak k tomu přijde rolnictvo, živnostnictvo a dělnictvo ze všech odborů práce, aby platilo válečné útraty války dvou mocných interessentů: uhlobaronů a uhlokopů? Dejme tomu, že by v některé obci mezi dvěma odbory práce vznikl boj, následovalo by z toho, že by všecky ostatní odbory práce musily vší práce zanechati a se založenýma rukama dívati se, jak to mezi zápasícími dopa dne Každý rozumný by řekl: Povinností předsta- veného by bylo, přičiniti se, případně i prostředky donucovacími, o upuštění od boje a to s ohledem na celek, aby všickni v obci nebrali z něho skodu. Vypadalo by to v každé obci smutně, když by v ní, jak by se někomu namanulo, měly každé chvíle vznikati rvačky mezi nejrůznějšími stranami.

Byla by z toho nejen nejhorší republika, alei anarchie v obci. Něco takového děje se dnes skoro po všem vzdělaném světě ve velkém. Nejhorším zlem jsou dnes americké trusty, jež šíří se k nám do Evropy. Utvoří se skupina kapitalistů k umělému zdražování životních potřeb, jednou uhlí, po druhé potroleje, po třetí mouky atd Naproti trustům ka- pitalistů utvořují se zase trusty dělnictva a boj je hotov. Dnes napadne majitelům pekařských závodů utvořiti trust, zdražiti, čili zmenšiti váhu chleha a zítra utvoří pekařští dělníci tructrust, nepra covati, nepéci, nechť pak ostatní lidská společnost hladoví. Kam by takový třídní zápas vedl, může si každý vypočítati na prstech. Společnost lidská by z podobných zápasů nevycházela. Byla by to ustavičná »veselá vojna«, jejichž konce by byly boj všech proti vše m. Není tomu dávno, co jsme u nás zažili po- dobnou »veselou vojnu« mezi uhlobarony a uhlo- kopy, jejíž následky — zdražení uhlí — neseme do dneška. Zde má stát svatou povinnost zakročiti, aby těmi »veselými vojnami« jednotlivých odborů práce netrpěla celá společnost. To jsou následky moderního separatismu, té bezuzdné, divoké, svobodné soutěže ve všech od- borech práce; následky té nauky, že stát nemá práva vměšovati se mezi zápasící. V Americe se právě vidí, kam takové zásady vedou. Je známo, že zápasy tyto bývají často zbůhdarma provolány od nesvědomitých professionelních štváčů na obou stranách. Předseda Severních amerických států v zá- pasu uhlokopů s uhlobarony hraje nedůstojnou roli — ovšem z bázně před uhlobarony, jejichž hlasů při příští volbě nechce postrádati.

Místo ujímání se rumunských židů, měl by se raději ujímati zájmů šedesátimilionového občanstva, aby ohromnou stávkou neutrpělo škody přímo ne- nahraditelné. Severní státy jsou zemí nejdivočej- ších trustů, tam miliardáři samou zpupností nevědí již co délat. Oni zavlékli Ameriku na dráhu vydo- bývačného imperlalismu, oni utvořili ohromný trust ku zmocnění se veškery dopravy na moři, čímž obmýšlejí zničiti obchod mořevládné Anglie, slovem Severní americké státy v poslední době stávají se rejdistěm tyranie miliardářů. Podaří li se jim jejich plány, pak ohromné území jmenovaných států pře- stane býti zemí občanské svobody, pak tam na- stane krutá vláda zlatého telete, jež bude rozšiřo- vati se po celém americkém kontinentě. Nebezpečí toto jižní státy předvídají a proti němu se ohra- žují, pochybujeme však, že by dovedly svou nezá- vislost naproti severu uhájiti. Co se dnes v Severních amerických státech děje, je prováděním moderního atheismu v životě národů Vědcové na vysokých školách odtrhli jisté společenské kruhy od Boha. Kapitalismus Boha nezná, on provádí nejdivočejší spekulace bez Boha, bez ohledu na blaho lidstva a davy pracujícího dělnictva nechávají se též strhnouti do nauk bez Boha. Mezi oběma rozvine se vždy krutější boj, jímž budou nesmírně trpěti třídy střední, v Boha ještě věřící. Křesťanský solidarismus, čili vzájemnost všech stavů v závislosti na Bohu, jakožto Otci člověčen- stva, bere za své. Roztrháli člověčenstvo všecky svazky s Bohem, pak nastane boj všech proti všem. Bez lásky k Bohu není lásky k bližnímu, není so- lidarity, není křesťanské vzájemnosti mezi jednotli- vými vrstvami lidu, každý pak honí se za svým osobním prospěchem a bestiální boj o existenci vzplane po celém světě.

Zprávy politické. V Praze, dne 7. října 1902. K rakousko-uherskému vyrovnání. Před- seda uherského ministerstva, Koloman šl. Szell, přijat byl dnes v 8 hodin ráno od císaře ve slyšení, jež trvalo přes hodinu. Szell podával v něm podrob- nou zprávu o situsci, načež odpoledne vrátil se zase do Pešti, aby súčastnil se konference, již dnes bude míti tam liberální strana. Podotknouti dlužno k tomu, že na konferenci, již šl. Szell chtěl míti dnes dopo- ledne s ministrem zahraničních záležitostí hr. Golu- chovským nedošlo. Situace kritické povahy dosud sice nemá, ale není také v této chvíli známo, bude-li ve vyjednávání pokračováno, nebo ne. Doplňovací volba do říšské rady. Ná- sledkem toho, že býv. říšský poslanec, konservatlvní velkostatkář pan Pabstmann, zvolený za velkostatkář- skou volební skupinu libereckou, mandát svůj složil, bude třeba vykonati volbu nového poslance. Německo- liberální listy oznamují, že o uprázdněný mandát bude se ucházeti dr. Jlndřich hr. Taaffe, syn ně- kdejšího ministerského předsedy hr. Edvarda Taaffa. Vzpomenuté listy nesou tuto kandidaturu velmi těžce.

Patříť prý hr. Taaffe k oněm kavalírům, kteří, ač- koliv dostalo se jim vychování úplně německého, tak že češtlny nejsou (?) ani dost málo mocni, přece stojí s Čechy ve všem za jedno a při každé vhodné i nevhodné přílešitosti osvědčují se jako Čechové. Zlo- čln věru až do nebes volající, když kavalír, žljící meni českým lidem, a vída, kterak nespravedlivě i proti zá- konům upírají se mu dobrá jeho patřící mu práva, stotožňuje se s jeho cítěním a smýšlením a chce z touhy po spravedlnosti dle sil svých pomáhati k uskutečnění jeho národních a polítlckých snaha tužeb! Ale nejhorší věcí jest, že volba hr. Jindřicha Taaffa jest naprosto zabezpečena, neboť spočívá na kompromisu, uzavřeném mezi konservativními a ústa- váckýml velkostatkářl. Obecní zastupitelstvo ve Št. Hradei odepřelo, jak čtenáři dozajista se pamatují, podporu některým katolickým spolkům a ústavům. Katolíci odpověděli na to svoláním svého sjezdu do Št. Hradce. Ale sotva že se to stalo, uspořádali tamní sociální demokraté schůzi, v níž prudce protestovali proti snahám »klerikalismu«. Hlavním řečníkem byl obecní starší Resel, jenž dokazoval »neblahý vliv klerika- lismu« na školu a rodinu. Pravil, že zamítnutí žá-

FEUILLETON. Obrázky z Ameriky. Píše Alois Svojsík. Města americká bývají nesmírně rozlehlá. Na roz- loze Chicaga neb Filadelfie vešel by se zcela poho- dlně leckterý celý český okres. Zvláště Filadelfle jest proslulá svou rozlohou. Čítá asl 1 a čtvrt milionu obyvatel, ale každá téměř rodlna má svůj vlastní dům. Ve Filadefil připadá jeden dům průměrně na 7 oby- vatel. Výtečné dopravní prostředky umenšují však vzdálenosti tak, že i lidé nejzámožnější nebydlí v cen- trech měst, jež ponechávají zcela jen ruchu obchod- nímu, nýbrž na perlferil. Nejlepší dopravní prostředky má New-York. Po celé délce města ve čtyřech hlavních ulicích posta- veny jsou ve výši prvého, někde i ve výši druhého patra železné nosiče, na nich vystaveny jsou dvoje koleje, a po těch šílenou rychlostí jezdí vlak oběma směry. Každou minutu kmitne se vám nad hlavou řetěz vozů železničních tažených buď parní lokomo- tivou, nebo elektřlnou. Vlak burácí ve výšl, nosiče se chvějí, vzduchem rachotí zvuk železa — v duchu litujete ubožáky obývající okolní domy. V amerlcké ulici panuje však všude takový hluk a hřmot, žeo něco méně nebo více se anl nepozná.

Po vyvýšené dráze Elevated Rallroad, či jak v New Yorku se říká, krátce »El«, možno jeti na jakoukoli vzdálenost za jednotnou sazbu 5 centů. Vystoupíte po železných schodech nahoru, kou- píte si u pokladny lístek, ticket, vhodíte jej u vchodu do turniketu a bez další kontroly vsednouti můžete do kteréhokoll vlaku a jeti, jak daleko se vám zlíbí. Dole pod vyvýšenou dráhou jezdí elektrická tramway všemi směry ulicemi podélnými, jež slují avenue, i příčnými (street) Dráhy tyto jezdí ne- smírně rychle a všelijaká neštěstí jsou na denním po- řádku. Novlny o menších »karambolech« již ani ne- referují, teprve když několik lidí přijde o život, stojí to za registrování. Šílenou jízdou a tím i četnými nehodami bývá vlnen pravidelně řidič vagonu, či jak zde říkají »motorák«; v takovém nešťastném případě by mu ovšem mnohem lépe slušel název »nemotorák«. V Chicagu upozorňovali nás na jedno místo, kde byla kommunikace stupňována skutečně až do krajností. Jest to u řeky Chlcaga, jejíž vody by mohly zá- voditi čistotou a vůní s pražským Botičem, ale zví- tězlly by .. Pod řekou provrtán jest tunel, v němž jezdí elektrlcká tramway; na řece jezdí parníky a přes řeku po mostě míhají se vozy obyčejné, vagony zvýšené dráhy i železnice. Jen balon ještě schází. V Chicagu potřebí jest ovšem dopravních prostředků na výsost.

Jedna ullce, na př. Halstad jest tak dlouhá, že z je- dnoho konce na druhý pěšky potřebí jest 9 hodin rázného pochodu. Pěšky nechodí téměř nikdo, nestojí to za to — za 5 centů projeti lze celým městem kříž na kříž. Jednoho dne jezdili jsme po chlcagské pový- šené dzáze plné čtyřl hodiny za obnos 5 centů růz- nými směry. Domy v městech amerických bývají často všecky dřevěné, a mimo připomenuté již mamutí domy oby- čejně jedno- nebo dvoupatrové. V mnoha městech za- veden jest system jednopatrových rodinných domků, jež obývá vždy pouze jedna rodina. Zevnějškem ne- činí amerlcký dům nijak krásný dojem, za to vnitřek zařízen jest velmi prakticky. Mnozí z laskavých čte- nářů pamatují se snad na dům amerlcký na jubllejní výstavě pražské, kde byl též vystaven příbytek ame- rlckého příslušníka středního stavu. Nikdy neschází vodovod, koupelna, plynová kamna nahražují i v chudších domácnostech v létě kamna obyčejná, byt osvětlován jest elektřinou, te- lefon připadá v některých státech Unle průměrně až na 12 osob, není tedy možno mysliti si zařízení po- hodlnějšího a praktičtějšího. V každé i chudší do- mácnosti jsou přesně od sebe odděleny aspoň tyto místnosti: beeth-room = ložnice, dining room = jí- delna a salón. Navštívil jsem několikrát byt českého dělníka v Americe, ale pochybuji, že by většího po- hodlí dopřáti sl mohl u nás člověk dlenašich názorů z třídy daleko vyšší. U domku bývá pravidelně malá zahrádka,