Periodikum ALTO Viewer

1

Vyrházi každý den 1 mimo v neděli a svátek o 3. noci. odpoledni. Předplácí se v administraci v Ostrovní ulici číslo 1508—11. v Praae: poStou: mésióné . . 1 al. 10 kr. 1 zl. 35 kr itvrtletné .8, 30, 4, — , půlletně . . 6 „ HO „ 8, — , celoročné . 13 „ 20 , 16 n — ,

2 DOPISY

DOPISY irankované a podepeané přijimá

3

CECH

4

г © d a, 1c c © v Ostrovní ulici čís. 1508—II.

5 Rukopieůy

Rukopieůy nerracime a nepodepaaných nedbáme.

6

Jednotlivá činia 5 kr. 8 nedělní přilohon в kr.

7

REKLAMACE oezapečetěné poaýlány bucltež nefrankováuy.

8

Inseráty počítáme nejlevnějl.

9

ČÍSLO 79.

10

V Praze, v patek dne 6. dubna 1894.

Praha

11

Ročník XXYI.

12 article

V Praze, 6. dnbna.

Praha

13 title

„Nový dach“ novým halamacenlm. Stadající mládež a náboženské pře-

14 article

„Ce n’est q’une fumisterie“ — není to sic než balamucení — těmi slovy označil nedávno .Figaro“ vyjádření francouzského ministra Spullera v oné pamatné debatě o poměru republikánské vlády к církvi. Není to nic než dým — fumisterie. Co Spuller jako ministr mluví, to před* noeta odboru Dumay skutky obrací v lei. — Neboť hned v patách za slovy Spullerovými bych, ie se bádali. Proto srakem opřeným na vyslal Dumay své vyzvědače do celé Francie ku ápehování kněžstva, nařídiv prefektům, aby pilně si hleděli kněží v jejich chování politickém. Dle chování toho ovšem se jim vyměřují, aneb zastavují příspěvky ze státní pokladny. Byť i Spuller se vyjádřil, že on sám zednářem není, jest přece v rukou a nástro jem zednářů a dle všeho zdá se, že vlastně ministrem kultu je Dumay a Spuller pouze jeho nástrojem. Uvedli jsme nedávno, že ve francouzských středních školách — lyceích — mládež odchovává se v úředním atheismu a důsledně : v prostopášnosti. Na tom však nebylo dosti. Náboženství má býti vyrvána a atheismu obětována i francouzská žena zřízením athe- istických lyceí pro dívky. Po celě4 Francii natvořeno s půl sta takových lyceí, jež pohlcují ročně náklad na tři miliony franků. Dosud však netěší se valnému úspěchu, jelikož sotva 6000 žákyň čítají. Jest však i to již značný počet, jelikož se může tvrditi, že každého roku vychází z lyceí těch na 100 žákyň atheismem načichlýsh.

Figaro Spuller Francie

15 article

Republika vypěstovala si již značný počet atheistek, jež tvoříc mezi sehnu kluby pořádají atheistické přednášky. Tak nedávno měla mme. Achte de Valsuyre v domě sociálních demokratů : .maison du peuple* přednášku oplývající slepou záští proti křesťanství. Přednášku tu oznamovala na plakátech pod titulem : .pour les hommes“ pro muže a zároveň vyzvala abbé Garniera к veřejné disputaci. Ílozumí se, že kněz vyzvání od této ženštiny nechal bez povšimnutí. A tak měla snadný boj. „F garo“ svým způsobem činí tu osobu směšnou, kteráž hájila větu: Že křesťanské mystérie a neposkvrněné početí Panny Marie před kritikou vědy neob stojí. Vedle těto pořádá pověstný Gilbert Augustin Thierry, jejž Pařížané nazývají dru bým Reuanem — na zapřenou — přednášky o buddhismu. Jeho úmyslem je na Mont- martru naproti novému velechrámu .Sacré Coeur“ postaviti velechrám věnovaný egyptské „Isis* — a zde ustanovili egyptské kněze. Zároveň má býti z mrtvých vzkříšen galský Druidismus a indický Brahmanismus naproti Kristianismu, již — jak ujišťují — dokonávajícímu (?). Z toho lze souditi, že valná část francouzské intelligence jest propadlá atheismu. V těchto dnech čím dál směleji vystupuje na povrch .Satanismus“, jenž mezi některými střešténci pěstoval se tajně Již dříve jsme se zmínili, že ctitelě Satana mají najaté jisté „megery“ — jak je nazývá ,La Croix“ — aby jim z kostelů přinášely svaté hostie ku profanaci. Pařížský arcibiskup vydal nařízení ve příčině uschovávání ciborii ze svatostánků.

Valsuyre Garnier Marie Gilbert Augustin Thierry Pařížan Isis Mont Le Croix Sacrý Coeur

16 article

Ze chrámu Matky Boží bylo o minu lých svátcích ukradeno 800 hostií. Podobné zprávy znějí i z kostelů jiných. Vyšlo tedy nařízení, aby duchovní správcové vždy přes nqp z chrámu ciborie s hostiemi přenášeli do svých bytů, kdež jsou bezpečnější, jelikož svatostánky v kostelích bývají vetchý. Jest zajistě velice kormutlivé, že chrámy ve Francii takméř každodenně stávají se předměty loupeže a sakrílegií nejhnusnějších. My u nás ovšem můžeme dosud říkati : Bohudík к tomu ještě nedošlo I Je však mámo, že i u nás atheismus se šíří a že duchovní správce musí pomýšleli, že by zlo- Išbo národa židovského vyvolil ai sv. apoštoly, hochové něčeho podobného mohli se odvážili aby tito afidi ostatní a iv. Patrn a jeho ná- 1 ° n®8- Btnpei svláitš ivoji pomoc byl il bil. Jest to Proto nechť každý duchovní pastýř po- tedy vůle Boží, aby jeden byl aáitnpoem jeho vždy večer přesvědčuje ee, zdali jeho chrám viditelným zře na aemi. A pik sajiaté atát, Páně pevně jest uzamčen a není-li do něho apolcčnoiť lépe jest spravována a snáze jedním někudy snadného přístupu. Ohavnost a mužem nei několika. Co jest lepil a ansili, spuštění po všem světě zmáhají, se, zdá se, torna к idý vidy dává přednoiť “ jakoby nastávala již doba antikrista. »Tak co, máš jtitč nějakon pcohybnosť?* Nastal čas, kdy všecko ostatní musí pone- posmíval is stndent Ьев skřipce svémn kollegovi chávati se stranou a kdy třeba seřadovati právníku. .Snad jii jii přesvědčen, ač nemám! opřímné přívržence Kristovy ve spořádaný šik. ještě doktorského diplomo.* i

Kristův Francie z chráma Matek boží

18 article

Ni piai J. N. Přeperský. Prapor na hvěadároé ve vadochn se aa- třepetal a na Mariánských hradbách Bidonila rána oBnamojloi poledne. Odloiil jiem tedy péro a spěchal jiem к oběda do hostince Zde, ježto byla neděle, bylo thoati mnoho poipoln a jiaba plna bovorn*. H avně n jednoho stola dva studenti vedli spola iivý roihovrr, ba řekl talli' napjal jiem tfm více alnob, abych něco aaobytil. .Vidíte, aé jaem dobrý katolík, pieoe ne* mobn věřit v neomylnost papežovu, člověk jako člověk, pak by každý člověk byl neomylným*, odpíral mladík ai 251etý, itíblého varůstn, ■e řídkým knírem pod nosem a obrněným srakem skřipcem. — J<mu nsprcti tedio!, dle se vnějšku také atndent o něoo atari! prvébo, meníí, širokých plecí, bájil prve vyslovenou pravd1’. Jakými důvody, jiem nedotlechl ; poněvadž poaorovali moji účatť retlabili hlas. 1 další pronešecé myšlérky jsem nepoatibl. ai opět pončknd silnějším hlasem pán bez skřipce jal se vykládali ,. . . jako nemocný, kdybý tnsl prexi lékařikon. nevolal by к sobě lékaře, sám by se vyléčil. Že však lékařství dlonbé stadium vyiadnje, nezbytný jest lékař společnosti lidské, A tak i církvi svaté úřad učitelský jest nevyhnutelný, tohk přece roanm dokascje.* — .A kde pak“ — opáčil protivník — ,to je saitaralá idea ; takové idee p'a'ily ve středověku, ale nyní jii vytni- sely.* — Cbtěl jiem se vmísili v jich roahovor, ae mnou to jen hrálo ; ale jiná myšlénka svité- sila. Nebudeš přece — myslím si — tak vane šenó něení při sklenici piva prcfanovati, tam ae cbyěejné o politice debatnje, a jak, také doati anámo. Počkal jsem tedy, ai ae bnnli a pak přidrniil jsem se к nim.

Přeperský

19 article

.Dovolte, pánové, abych v hovcrn vašem účasť směl bráti, a tak přispěl snad nějakým vysvětlením a vlastního atndia anámým. Pova- icji to za avoji povinnost.* .Míníte anad tfm hádku o neomylnosti papaie ?* tásal ae saatance této pravdy. .Ne, ty mne nepřesvědčíš a byť bys měl medioinský diplom v ruce,* vskočil mu do řeč' drahý student ,T»k vy nemůiete aneb ap'še nechcete pochopili, ie Iv. Otec jest neomylný ?“ aapřá dám roamlnvn, .a přece snad nic přiroaeněj- šiho není, jak toto. Myslete si, ie máte přítele ; tomn příteli řeknete nějakou novina vás se tý kající. .Fama eosdo crescit*, dl však latinské přísloví, a jak kaidodenrí sknšenost dosvéd čaje, mnohdy povist úžasně rychle se šíři i množí (veiičnje se a nepravdy přibývá. Ten něco přidá, drnfcý jeětě více ... a na konec potatane a tehj kapitálni nepravda, lei. A mohlo by se to přihodili snadná i vám. Ten pHtel by sdělil novina tn s někým a již к tomn něoo přidá. Vy, jcte-li při tom na blítkn, za jisté povstanete a řeknete : .Příteli, to jsem neřeki, já řekl to, to je pravda ;* nedopcatite, aby porušil váš výrok A analog oky má se to в něením Pána Ježíše, které aůstavil sde svátým api štolům a jich nástupcům, aby tito aa ■’ávajíoe úřad nčitelský, jeho učení hlásali. —

Iva Ježíš

20 article

Toto učeni v ústech lidi smrtelných — ani jíme všichni chybám a bludům podrobeni — došilo by se smutných směn, jak přemnohé sekty protestantské to dosvědčojf. Bůh se vsak stará, aby toto i čenf neporušené zůstalo. On to jest, který nedopustí ve chvíli iczhodoé, kd)i jedná se o pravda Boil, aby lidmi byl vyřsnnt bind. Tato ochrana poskytována jest nástupci Petrova, kdyi re jako soikromý člověk, ale jako nejvjiií učitel církve cěi.tn stojí Ba nim ten, joi slib 1 Učitele dacha pravdy, a redopustl, aby av. 0‘ec te mokl amýliti. V tem ■mysln jest neomylný. .Ale proč by nebyli všichni lidé neomylní,* hájil se odpůrce. ,Na íkolách nižších i vyšších máte nčitele в žáky, čili jedni jaoc, kteří oči a drozf po- Blooohají a pončovsti aa dávají. Pán Ježíš a ne

Ježíš Petrov

21 article

.Nn, začínám již chápali, ale nemám to od tebe * odsekl oslovený. .Pravil jíte také* — pokrečuje ve výkladu — .ie církev sv. má právo a povinnoet nčiti lid, ie jest držitelkou úřadu učitelského, to že je saitaralá idea ve středového plstící. Především věste, ie co jest ideální, to nemůže býti tktľeéné; ale aatorita učící církve sv. jest faktum, bisterie i profánní vy sňati nnoensjest, ie úřad nčitelský církve vešel v praxi a tak od její počátků po plných 1800 let fakticky V ní půaobí. Že neplatilo faktum to pouze pro středověk, pro dobn miunlcn, a ie klamná tito sásada semèma roanma odporuje, o tom mohl jste se dnes ve mi snadno přesvědčili. Po akademických službách Božích jako kaidé nedžle, tak i dnes měl vdp. dr. Blanda káláni a právě dnes populárně a přeivět č vč pojednal o nutnosti úřadu učitelského v cirkvi svaté. Ponks- soval na protestanty, kam vede n niob platná zásada, že každý — tak jako professoři latin tkéřo neb řeckého autora ve škole každý dle svého náhledu a ovšem různé vykládají — tak ie každý dle svého roBcmn naložili může i в písmem sv. Roapadávají se, drobí se. Škoda ie jste tam nebyl; zajisté přesvědčen o pravdě té byl byste odbodil tu farisejskou frási. — Možná, že dříve úřad nčitelský církve iv. byl vlče uznáván. V rodině vanul zbožnější duch, konány společné modlitby a zpívány spě vy odpovídající duchu roku církevního. Za to také blaho a spokojenost sídlily v kruhu rodinuém. Za neiich časů blásá se do svčta mimo jiné i tato farisejská frèse, prve vámi vyslovená. Farisejská je proto, že vlastního prospěchu vyhledávaje ji do světa roskřiknje ten, komu něení církve sv. překáží v jebo materialistických choutkách, jest mu nepohodlné.*

Bož doktor Blanda Ponk NN

22 article

Zastance klamné věty se odmlčel, zamyslil se. Snad vzpomínkami mysl oživená za létá v dobo miouloo, snáší se v otcovský dem jr, v krth rodinný, kde jako malé dílko u postýlky před křížem k ečío ae sepjatýma ručkama opakuje matičkou předříkávanou modlitba ; Věřím v Boha Otce všemohoucího . . . ve avatou církev obecnou .. . Duší ještž dcei modlitba ta t jemné mu sní, kndí vapomíaky steré ca mládí, jak avatým klidem a blahem dařila jej détaká nevinnosť a prostota. Nyní však klid ten tam ; co a doma otcovského odešel, setkal se ■ lidmi růsného povolání * tas é vyanánf. Ten nešeptal mu pochybnoit mnohou a otřásl jeho jemnou myslí. .Roanm ti postačuje, oo ten ti praví, to jedině pravda jest“, domlouvá mu jiný. Tak poobybnoití jatý aa rozumem se béfe hledaje pnvdn. Bláhový, neví, že nejvyiší pravda ve výšinách nebeských dlí a tak doše jeho pokoje nenalézá, jest roztrpčena, rozervána. Ó kdy ualesue pokoje ?.. . Poledni elnnéčko teplým dechem ■(hřálo nedávno probuzenou zemi v zelený háv se odi vající. Keře sadu vábí mile trak avéií zelení a višeň trreoká svým bílým květem. Na záhonech jemným vánkem rothoupané vlní ae různobarevné květy macešky a hyacintby.

Bláhová

23 article

Ptactvo, jako by ie radovalo nad tou krásen přírody vesele poskakuje a větvičky na větvička a prozpěvujíc chválu vsdává Dárci života a pokoje dik. Vie se raduje, ce ápřírcda ze spánku probuzená flesá a spokojeností dýie Zda i ta duše z pochybnosti prohozená dojde žádocěího pokoje ?... Kaídý pohřížen ve svá myšlénky prošli jsme mlčky sady na Karlově náměstí a stanuli před kavároon n Karla IV. .Zde, jak vidím, cesty naie ae rczchásejí“, přerušil mlčení medik, obrácen ke svémn кЛ- 1 ego vi. ,Ty jdeš do kavárny a já domů.“ .Ne, dnes nejda nikam,“ roshodným hla sem protestoval oslovený. .Tedy dneškem mšníš svůj rozvrh ? Hleďme ten obrat! No, přeji ti, Šavle, aby te stal z tebe Pavel. Na zdar!“ Roslončivle se s odcházejícím, zamířili jsme do Vodičkovy alice. .Mohl jtse se přesvědčili, kam jii nevěra vnikla, ie aspettila kořeny tvé i mesi stndent- štvem,“ po de!žím mlčení děl můj soused po levici. .Bohniel, smutná to pravda,* dim já; .iádtý ae t m netají, ks mnohý te tím chlubí. Jeit to něco nového. — Ale styděli by se měl, neboť stopujeme li příčina její, víme, že ji savinila nevědomost náboženská. Kn podivu 1 Déle se chodí do školy, tolik se káže a přece oevšdomoit je veliká. Kdo včo neaoá, lehee naklonili se dá úvedku opačnémo, osvoj! ai lichou fráai a o tu by se rval do brve.“ .A jak myilíte té ueiralosti odpomoci ?* .Ion inadná věc. švec, chce li ožít boty, volební opravě.

Šavel Pavel Roslončivle Vodičkův Karlov náměstí Karel Iva Kněžná Iona Délos

24 article

musí ae dříve učit. Snad mi roaumíte ? Studiem vždy, byť i nespadala v jeho obor.“ „Hahaba“, roatsmál ie můj průvodce, .podívejte ie v levo, opřete srab v pravd Ti studují, oo ?“ (Dokončeni.)

25 article Rifcska rada.

Rifcska rada. Poslanecká sněmovna, Schůze 268. Ve Vídni, 5. dubna 1894.

Vídeň poslanecký sněmovna

26 article

Schůzi aahájil předseda bar. Chlnmeoký. Dr. Brzorád činí dotaz kn předsedovi výboru pro oprzvu volební, jak dalece jeho práce pokročí y, iuterpellovaný pfedieda však nebyl ve sněmovnč přítomen. Po té sačala d e b a 11 a o rozpočtu. Předseda bar. Chlumecký ohlašuje, ie proti jsou přihlášeni; dr. P-cák, P, Weber, Sohle sir ger, Hccb, Kramář, Fandrllk, Herold, Ka z’, Vasatý Šamánek, Perič a Gre- goreo ; pro: Kaltemggfr, Cim', Šuklje, For- egger, Menger, Vachňanin, Zaleiki, Voinjak, Kaiser, Prede, Frx a Schwab. První řečník proti, dr. Pacák, praví, ie z dem nstraoí Koiutovskýoh v Uhrách měli by si raketští státníci všiti véšné naučení, aby nepokojováním národností, obývajících jednotlivá královatví a země na říšské radě sastou- pěné, utvořila se ve spokojeném rakouském obyvitelstvn protiváha proti převase miďirské v Uhrách. U nái věak m‘eto skutků, jež by vésti mály к upokojení národů, zavádí se vý* mineěný stav a koalice, jež neznamená nic jiného nežli šachováni centralismu a kespráví páchaného na českém národě. Česky národ proti této vládě vytrvá v roshodné opposici, a vjtivá v této opposici ve všech svých částech: v konservative!, svcbodomyilné i radikální (Hlněná pochvala.) Posi. Kalteneger líčil smutné poměry selského lidu a uváděl jedoothvé konkrotní případy jako neanáse ■ čeledí, přísné shánění daní a neochoto -úřadův naproti sedlákům. Půjde-li to tak dá e, vrhne se selský lid v náruč socialistům. Aš bude sedlák blízký zoufalství, pak dojiita naleznou к cémo přistup socialističtí agitátoři, fteóník zmiňuje ae dále o revolučním duchá mezi mládeží a o tom, co vie naproti tomuto dnohti podniká katolioko-konservativní strana ve Štýr- «ко, aby naučila mládež zase vlastenectví.

doktor Brzorád Weber Fandrllk Herold Ka Vasatý Šamánek Perič Gre Menger Vachňanin Zaleiki Voinjak Kaiser Pret Frx Schwab Pacák Hccb Uhry Aš Štýr Cima Šuklje

27 article

Řečník žádá náboženské a vlastenecké vychovávání mládeže. Posi. P. Weber; Tou dobou vede se stejné jsko katolíkům tak i Slovanům rakon- ským. Práva katolíků šlapou se nohama, požadavky českého národa v příčině pěstování jeho jazyka ie zanedbávají. Za nesmírné oběti, které přináší ěeiký národ státn, preientcvéna mu dečka, na které jaou slova: Mlčet, platit a odvádět rekruty 1 (Veieloit.) Český národ mlčí sice ve ivé větě ně, ale jiné many počínají se jit hlásili a baditi. Miliony a miliony platí český národ. Za to opatřují se pušky, bajonety a kanóny; skrachované rpolečnoati se podporuji a veliké вашу vynakládají ae na upravení a vyzdobení německých měit. — Cboe-li národ český za své peníze miti časem také nějaký dar, muti až do omrzení žebroniti a potom teprve nedostare nic. Na universitu moravskou nemá vláda peněz, ale na rosiíření Ivovské university a na výdižováof zcela zbytečné německé university v Cernovioíoh penise mé. Se Slovany rakooikými nakládá se jako a běloty.

P Weber Slovan Ivovský univerzita

28 article

Žádoif českých rodičů vídtňikýoh za třízení školy se odmítá, Vídeň a liberáluvé chtějí vidy to nejiepši od nás a to nejlepší jsou niže penise (Veselost) a ty právě chtějí. Na výsbroj věnnjí te veliká samy, neboť trojspolek není к tomn, aby udržel mír a pokoj. — Národové však chtěj' pokoj, reif li ho vlády, nechť samy vytáhnon do vilky. Druhdy platilo v Rakousku : „Ju.titia rrgnornm fundamentum*, nyní dlužno říci : „Coalitio Cislaitanise detrimen tum.“ (Pochvala na českých lavicích.) Pesi. Ciani žádal jmenovitě o samostatnost vlašského Tyrolska (Trentino), poslanec Sohlesinger asse nvedl, ie rcapočet jest sice příanivý, ale lid při tom itile víc a více ohndne a jminí hromadí ae v rnkon několika jednotlivcův. Poll. Šuklje žádá, aby více činěno bylo i v Bájme sdravotnietví, praví, ie slovinští poslanci, kteří jsou členy klubu Hohenwartova, zaujímají atanevisko klidných poaorovatelův ; oni jacu ochotni loyalně podporovati soustavu koaliční, jakmile jim podán beds důkaa, ie ve spojení tom bndon a to aabeapečiti řádné hospodářské i koltorní zájmy svého národa a svá vlasti ; posléae vyslovil se proti navršené vládni

Ciani Sohlesinger Hohenwartův Vídeň Rakousko vlašský Tyrolsko Trentino