1
article
nější příměří jest jejich vítězstvím. Rektor
varoval před tímto usnesením; nicméně,
stalo se. Shromáždění skončeno prozpěvová-
ním »Wacht am Rhein«.
»Oslava« Wolfova v Aši.
Z Vídně, 15. května. »Arbeiter-
zeitung« přináší nové údaje o nedělní
schůzi ašské, ve které mluvil K. H. Wolf,
kterými se uvádějí zprávy jiných listů na
pravou míru. Konstatuje, že nebyl jmeno-
vaný poslanec nikým vítán, naopak, vjel do
města v uzavřeném voze, jinak by se mu
byly staly věci nepříjemné. Ve shromáždění
bylo 400 sedadel prazdných. Odvezeni byli
pak Wolf a Schreiter v povozech
fabrikantů.
Železniční rada.
Z Vídné, 15. května. Železniční rada
svolána jest na den 3. června.
Vyznamenání.
Z Vídne, 15 května. Městskému lé
kaři v Odravě dru. Antonínu Rolledre-
rovi udělen byl zlatý záslůžný kříž s ko-
runou.
Wolfův
Wolf
Rolledre
Aš
Vídeň
Arbeiter
15 květen
Odrava
Wacht be Rhein
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 15. května. (C.-B.) „Wiener Ztg.“
oznamuje: Ministr železnic svolal státní želez-
niční radu k letošnímu řádnému sezení jarnímu
na středu 3. června a pátek 5. června.
Ministr kultu a vyučování propůjčil prv
třídě vyšší dívčí školy v Plzni právo veřejnosti
pro školní rok 1902—1903.
Z Kluže, 14. května. (Uh. korr. kanc.) Ad-
vokát Cassius Mainu odsouzen pro článek, na-
mířený proti uherskému zřízení v časopisu „Tri-
buně“, na rok do státního vězení.
Z Nanoy, 14. května. (Ag. Havas.) Soudn
dvůr nařídil na základě vyšetřování komisaře pro
všeobecnou bezpečnost zatčení jistého Bali-
gueta, propuštěného poštovního úřadníka, který
nyní má obchod s kávou. Vyšetřováním zjištěno
že Baliguet vydal jisté dokumenty Německu.
Mimo to vydán zatýkací rozkaz proti jeho man-
želce — spoluvinnici.
Ze San Dominga, 14. května. (C.-B.) Bývalý
president Jimenes sem přibyl a byl s nadšením
přijat.
Z Cařihradu, 14. května. (C.-B.) Sultán
opětoval zase rozkaz, aby nebyly trpěny žádné
výtržnosti nezúčastněných při přísném zakro-
čení proti bulharským komitétům, začež ruč
veškery vládní orgány. Dle údajů Porty jest po
řádek v Monastýru a okolí opět obnoven. Zne-
pokojení obyvatelstva roste.
Z Londýna, 14. května. (C.-B.) Při jednání
rozpočtu námořního v dolní sněmovně mluvil
liberál Edmund Robertson o vzrůstu ná-
kladu na stabvu nových lodí. Poukazoval na to,
že admiralita k tomuto účelu hodlá vydati tolik
Ale odpověď nepřicházela odnikud, neza
znělo jim kýžené: „Uvidíme se!“
Novák první se vzpamatoval, naposled ji po-
libil, naposled stiskl jí ruku, prudce se odtrhl
kvapně šel k domovu..
„Uvidíme se opět?“ zaševelilo za ním
zticha, skoro neslyšně . ..
„Až zase rozkvete šeřík . ..“
Wiener Ztg
Main
Havas
Baliguet
Jimenes
Robertson
Novák
Vídeň
Plzeň
Kluž
Tri
Nanoy
Bali
Německo
San Domingo
Cařihrad
Londýn
všeobecný bezpečnost zatčený
3
article
A šeřík opět rozkvetl... Opět vydechova
opojnou vůni do ztišeného večerního vzduchu ..
Modřínovou alejí smutně bloudila Běla ...
Vzpomínala na miláčka, na zašlé chvíle, na
uprchlé večery minulého jara, kdy touto aleji
ruku v ruce se procházeli . ..
Ty večery minuly.
A minula i všecka bývalá láska. Z počátku
ji psal denně, pak dopisy řídly, milý za-
pomněl . ..
A dnes, kdy poprvé zase rozkvetl šeřík, za-
slechla hroznou zprávu. Zasnoubil se s jinou.
Byla to krutá rána pro ni... Chtěla pojat
k němu nenávist, ale nemohla. Zbyly jí aspoň
vzpomínky, krásné vzpomínky na čas uprchlého
štěstí, za něž mu byla vděčna ...
A opět se tak smrákalo, jako tehdy, když se
spolu rozcházeli! —
Běla šla smutně sama modřínovou alejí až
k železným vratům, kde voněl ten šeřík, utrhla
snitku a zdálo se jí, jakoby ty modré kvítky k n
tichounce šeptaly:
„Už jsem rozkvetl, dávno rozkvetl. . ..“
Běle vyhrkly slzy z očí a její ubledlé rty
tiše zašeptaly: ... „ale moje láska zvadla . ..“
Běla
Běle
4
article
Až zase rozkvete šeřík ...
peněz jako Francie, Rusko a Německo dohro-
mady. V další řeči své poukazoval na konivenci
v Haagu a na návrh Ruska ke zmenšení námoř-
ního nákladu a výzbroje. Za tím účelem naléhá
na vládu, aby učinila kroky ke zmenšení nákladu
na námořní moc. Dilke, liberál, dokazuje, že
principu stejné námořní moci jako dvě jiné do-
hromady, bude užito jen, pokud se týče válečných
lodí, nikoliv však pokud se týče křižáků, které
Anglie zvláště potřebuje. Jest proti každému po-
kusu nějaké závazné úmluvy s ostatními moc-
nostmi, neboť taková úmluva by spíše dříve
válku způsobila, než jí zabránila. Pokud se týče
mírného a přátelského smýšlení francouzské
vlády a jmenovitě okolnosti, že v čele minister-
stva zahraničného stojí tak důležitá osobnost,
jako jest Delcassé, doufá, že by s ohledem
na tyto příznivě okolnosti se podařilo Anglii a
Francie
Rusko
Německo
Haag
Anglie
5
article
Francii ve příčině zmenšení loďstva se dohod-
nouti a pak snad v tomto spojení pokusiti se po-
hnouti i Rusko k témuž kroku. A kdyby pak Ně-
mecko nechtělo na zmenšení přistoupiti, mohly
by tyto tři moci společně učiniti kroky, jež by
ke zmenšení Německo donutily. Sekretář admi-
rality Arnold Forster dokazuje, že jest povin-
ností admirality počítati s okolnostmi tak, jak
jsou a nikoliv tak, jak by se v budoucnosti utvá-
řiti mohly. Připomíná, že právě v roce 1894
byla to liberální vláda, která navrhla rozmnožení
loďstva. A tento návrh byl podnětem k akci roz-
množovací dnešního dne. Tvrdí, že admiralita
nevyžaduje žádných nákladů, jež by sahaly nad
potřebu Anglie, nýbrž koná prý prostě svou po-
vinnost, připravujíe se pro každý možný případ
zbrojení. Řečník končí tím, že nechce proná-
šeti žádný úsudek o konstellaci poměrů mez
jednotlivými velmocemi, ale dovoluje si tolik
tvrditi, že situace dnešní jest dojista neméně
vážnou jako byla situace v r. 1894, kdy navrženo
zvýšení rozpočtu na námořní moc. Povinností
admirality jest zabezpečiti národu bezpečí a ji-
stotu proti každému možnému útoku se strany
kterékoliv. Anglie má nepřátel dosti a musí býti
tedy zabezpečena pro všecky možné eventuality
aby snad později neutrpěla porážku od spojivších
se mocí ostatních.
Forster
Francie
Rusko
Německo
Anglie
6
article
Z Alžíru, 14. května. (C.-B.) Nový alžírský
generální guvernér Jonnart sem přibyl. Přijímaje
úřady prohlásil, že budou mu při vykonávání
úřadu směrodatnými slova presidenta Loubeta
jež pronesl při své návštěvě: mír v práci, práe
v míru.
Z Alžíru, 14. května (C.-B.) Z Beni Ounifu
se oznamuje: Tlupa Kabylů, čítající 30 mužů.
uloupila ve středu v okolí Dupairieru 47 vel
bloudů vojenského průvodu, který ráno vyrazi
k jihu. V Beni Ounifu se proslýchá, že se v okol
Bechiru zdržuje silná tlupa, která číhá na dalšt
vojenskou výpravu.
Beň
Alžír
Jonnarta
tlupa Kabyl
Dupairier 47
7
article
Národní boykot.
Národní boykot.
Dlouhá léta na tom jsme trvali, že neštěstím
bude, když boj ekonomický přenese se na pole ná
rodní a politické a když zápas o ethické statky
zvrhne se ve rvačku o chleb Dlouho jsme zápasii
za tento názor a lili vodu do vysoko šlehajících pla
menů zášti národní, doufajíce, že obě národno-
sti v této požehnané zemi, jež by při dobre
správě a přátelské shodě obyvatelů pro nás
i pro Němce mohla býti rájem — leč marné
namáhání, Němci sami se o to přičinili, aby
vymizel v národě našem snad již i ten po
slední, kdo by byl dosti pošetilým a uvěři
prorockým hlasům, že tak mír nadejde v tétc
zemí. Dnes, uznáváme, již nemožno jest udr
žeti národní zápas v mezích, v nichž odehrávaj.
se národnostní boje národů kulturních, dnes ne
zbývá nám nic jiného již, než vypíti hořký ka
lich až na dno, neboť dnes jsme již ve vřavě
národně hospodářského boje s Němci, dnes
marné všechno zadržování nazpět těch, kdož jsou
na pochodu do válečného tažení. Musilo tak se
stát. Co platno volání, že se tím ubije i to po-
slední, že pryč budou též úspěchy, jichž dobyli
jsme těžkou, krutou a namáhavou prací —
dnes rozpoutány do krajnosti všechny vášně,
dnes konec již s mírnou toninou, dnes káže se
všude, i tam, kde domnívali jsme se býti mezi
nejmírnějšími, postup nejradikálnější, bez
ohledu na to, co z toho snad později vzejde.
Dnes boj je už tak všední, že by se snad
jím stýskalo, kdyby se obejíti musili bez něho.
Ti lidé, kteří loni ještě se třásli při pomyšlení
na to, co se stane, kdyby Němci zavřeli továrny
a dělný lid byl připraven o výdělek, dnes již
se ani eventuálního výbuchu hněvu, k němuž
by dojista došlo, nelekají. Nechť se stane, co
se stane, hůř nemůže být než je dnes. Tak
kalkulují všichni. Dnes už nikdo neúčtuje
Němec
8
article
a klidnou prací míru, dnes připraven každý na
to nejhorší. Němci také nikdy ohledů s naší
strany si nezasloužili. Sami naříkají na boykot
a volají četníky a vojsko na pomoc. Však na
místě, aby osvědčili naproti nám svou osvětovou
převahu, co činí? Organisují vzteklé výpravy
proti českému živlu všude, kde je jim ne-
pohodlným a kde je s to odkrývati mizernou
lež o německosti a německé uzavřenosti jejich
kraje. Není místa, kde by nebyli zorganisování
proti nám. Je pravda: Čech domnívá se, že
když k vůli výdělkovým poměrům přestěhuje se
z Táborska na Žatecko, není zapotřebí zřící se
jazyka svého a zraditi krev svoji. Ale Němec
toho žádá a kdo z nás tak neučiní, ku pranýři
je odsouzen. Ubohý úřadník český, kterého vyslali
mezi zuřivou chasu, chrání se úzkostlivě všeho, co
by německé pány krajany podráždilo, však marně.
Již pouhá okolnost, že je Čech, stačí, aby proti
němu poštvali všechno, co jim v nejhnusnějším
boji plemenném jest k disposici. Nebohý ob-
choďnik a živnostník! Nepostaví-li se s nimi
v řadu a není li dosti zvrhlým, pro sousto chleba
zapřiti svůj původ, zničí jej v nedlouhé době.
I nebohý učedník mučedník v normálních po-
měrech je terčem německého vzteku a konečně
i ta česká služka, jež udržela se nejdéle, poně-
vadž dovedla vařit a vůbec do úmoru pracovat
a při tom byla skromná a nepatrné činila ná-
roky, pocítila jejich hněv. Vyštvat každého
Čecha z kraje, kde oni se domnivají býti pány,
aneb ho přinutit k onomu processu amalgačnímu,
jehož produktem jsou právě ti, kteří v minulých
generacích sami byli Čechy, dnes ale nej-
vzteklejšími jsou odpůrci slovanské krve. S tě-
mito živly kompromis v něčem jest vůbec ne-
možný. Lidé ti pozbývají rozumu při pouhém
zhlédnuti české tváře, při prvním českém zvuku.
Němec
Čecho
Táborsko
Žatecko
Čechy
9
article
V posledních dnech — když bliží se léto
počíná se z pravidla v nich pěniti krev, nebot
v létě styk obyvatelstva jest čilejší než v zimě
— odevšad docházejí zprávy o stoupající ně-
mecké podráždénosti. Oproti tomu jest zapotřebí,
abychom byli připraveni na všechno, nebot
můžeme býti jisti, že tito mili přátelé naši ně-
meckého idiomu lekati se nebudou ničeho a že
bude, jako v boji vůbec jest cílem kombatanta,
úkolem jejich naše národní i hospodářské zni-
čení. Naší povinností musí býti sevříti řadya
dokázati jim, že se jich nebojíme ani jako vrahů
naší národnosti, ani jako ničitelů našeho více
než problematického blahobytu.
Různé zpravy.
= Vražedný útok na tchyni. Z Varšavy se ozna-
muje: V úterý zpozorovali chodci na Alexandrovské
třídě jakéhos pana, jenž prudce domlouval starší
dámě a její dceři. Starší dáma pana dosti zhurta
odbyla. Když obě dámy vstoupily do domu, vytahl
pán z kapsy revo ver a střeliv dvakráte na starší
dámu, zranil jí levé paže a způsobil jí ránu v le-
vém boku blíže srdce. V útočníku zjištěn úřadník
Hartek, raněna byla jeho tchyně pí. Kocová. Hartek
měl k vůli tchyní neustále spory se svou manželkou.
Poněvadž trval na tom, aby tchyně opustila jeho
byt, přiostřily se spory a konečně přiměla pí. Kocová
svoji dceru, aby se s ní odstěhovala a podala žalobu
o rozvod. Hartek na ulici domiouval manželce, aby
se k němu vrátila, avšak pí. Kocová zmařila smí-
ření obou manželů, načež po ní rozčilený Hartek
střelil. Stav její jest dosti povážlivý. Po attentátu
pokusil se o sebevraždu, ale obecenstvo mu v tom
zabránilo.
Kocová
Hartek
Varšava
10
article
= Únos. Ze Sofie se oznamuje: Zde vzbuzuje
značnou sensaci dobrodružství pí. Grešové, manželky
bulharského důstojníka. Paní Grešová jest neobyčejně
krásná a pověst o její kráse pronikla až za obvod
okresu kajbilarského, kde bydlila. Zatím co manžel
její meškal na manévrech, vnikli Turci do jejího pří-
bytku a odvlekli ji násilím přes hranice. Služka byla
svědkyní únosu, oznámila vše policii, ale bylo již
pozdě, Po paní Grešové nebylo ani stopy. Bulharská
vláda zabývala se touto věcí, ale bez úspěchu. Od
tohoto smělého únosu minulo sedm let a nebohá
dáma považována již úplně za ztracenou, když po-
jednou v Sofii roznesla se pověst, že se nalezá v ha-
rému jakéhos bohatého Turka, jenž ji koupil za
5000 franků. Zpráva ta záhy se potvrdila. Mladá
ruská lékařka v Cařihradě povolána byla k nemocné
ženě v témž haremu, kde byla uvezněna pí. Grešová.
Greš
Grešová
Turek
Sofie
Cařihrad
11
article
Vypravovala lékařce svoji historii a lékařka s nebez-
pečím života pokusila se, pomoci jí k útěku. Pokus
se zdařil Paní Grešová utekla se do domu ruského
konsula, jenž ji uvedl na ruskou poštovní loď »Oleg«.
Parník dopravil ji do Burgasu, kdež byla přijata bul-
harskými úřady a mohla se v bezpečném průvodu
odebrat opět do svého domova.
= Zažaloval divadlo »Cleveland«. Černoch Tho-
mas P. Abridge podal okresnímu soudu v Clevelandu,
Ohio, žalobu proti J. K. Cooksonovi a E. D. Statrovi,
majitelům divadla »Cleveland«, poněvadž prý mu
bylo odepřeno jako černochu zaujmouti místo na
křesle v prvých řadách dívadla, Tvrdí, že si před
osmi dny zakoupil na představení »On the Stroke
of Twelve« místo v popředí hlediště, Když pak přišel
do dívadla a dal kupon lístku uváděči, oznámeno
mu, že nemůže zaujmouti zakoupené místo, nýbrž,
vyměniv si lístek ten za levnější, po 35 centikách,
aby si sedl do zadu. Za tuto pohanu žádá 500 dol.
odško dného a také je asi dostane.
Grešová
Oleg
P Abridge
Cookson
Statr
Burgas
Cleveland
Ohio
Černoch T
the Stroke of Twelve