2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
23. řijna 1913. Číslo 291.
4
article
Subkomitét, zvolený rozpočtovým výborem ku
projedinání
jihoamerické paroplavební služby
pokračoval dnes ve svých poradách.
Posl. dr. Kolischer předložil přípis, který ho
došel od člena správní rady společnosti Austro-
Americana dra. Schenkera-Angerera, v němž byla
podána vysvětlení o vystěhovalectví kolonistů do
Brasilie, Šlo o dopravy železničních dělníků z Ha-
liče ke stavbě brasilských drah. Společnost Austro-
Americana převzala jejich dopravu teprv, když
členu správní rady dotvěné dráhy hr. Le Honovi
bylo dovoleno najímati dělníky v Haliči. Současně
bylo zahájeno též vyjednávání jiné firmy v Riu
de Janeiro o dopravu rodin kolonistů. Z přislušně
korespondence z le! 1908 a 1909 vysvítá, že, po-
kud de o vystěhovalectví těchto kolonistů, exi-
stoval stálý styk mezi referentem ministerstva
vnitra a společností.
Dne 28. září 1910 zaslal správce paroplavebn
sekce v ministerstvu obchodu Austro-Americaně
list ve příčině opětného přijetí dopravy železnič-
ních dělníků do Brasilie, načež Oskarem Cosuli-
chem v listě z 1. řijna 1910 vzhledem na jednán
brasilské železniční společnosti při transportech
v r. 1908 vůči dělnikům byla referentu v minister-
stvů obchodu doporučována opatrnost při dalším
vyjednávání s touto drahou. Při úřadním vyšetřo-
vání, provedeném na žádost společnosti, byl mi-
nisterstvu obchodu předložen velký počet kore-
spondencí, že doprava kolonistů v jednotlivostech
děje se tak, že brasilská vláda prostřednictvím
jisté firmy v Riu de Janeiro udá společnosti jména
a adresy rodin, za které by cesta byla zaplacena
brasilskou vládou, že tedy Austro-Americana neb
její agenti neprováděli propagandu pro tento způ-
sob dopravy, že šlo o bezplatnou dopravu, při kle-
ré jízda nebyla zaplacena, jak jest jindy obvyklo
příbuznými v Americe, nýbrž vládou brasilskou.
Posl
doktor
Kolischer
Schenker
Angerer
Hon
Oskar Cosout
Brasilia
Halič
Rio jít Janeiro
Americana
Amerika
austroAmericana
5
article
Naproti listu Grünhutovu, předloženému posl
Ellenbogenem, odborový přednosta dr. Riedl kon-
statoval, že tomuto pánovi nikdy přímo ani ne-
přímo nesliboval za zastavení jeho útoků řádové
vyznamenání. Vzhledem na list Austro-Americany
podal vysvětlení o zamítavém stanovisku mini-
sterstva obchodu k bezplatnému dopravování do
Brasilie, a sděluje, že ministerstvo obchodu na-
vrhlo u ministerstva vnitra, aby pozornost poli-
cejního ředitelství se obrátila na získávání vyslě-
hovalců, cestujících zdarma. Odborový přednosta
přečetl též poznámku, která je podepsána tehdej-
ším přednostou paroplavebního oddělení baronem
Weichsem-Glonem, v níž prohlašuje, že není mož-
no spolehlivě zjistiti, jakého druhu je smlouva.
uzavřená domněle mezi společností Austro-Ame-
ricana a brasilskou propagační komisí, avšak dle
doslechu brasilská vláda nepovoluje již před ča-
sem přiznanou volnou přepravu, následkem čehož
smlouvy jsou asi bezpředmětny. Weichs-Glon byl
tehdy samostatným správcem paroplavebního od-
dělení. Dne 7. a 14. t. m. učinili zástupci společ-
nosti Austro-Americana v ministerstvu obchodu
protokolární prohlášení, jichž obsah souhlasí cel-
kem s přípisem, zaslaným posl. dru. Kolischerovl.
Grünhutův
Ellenbogen
doktor
Riedl
Glon
Brasilia
austroame
WeichsGlon
6
article
K tomute protokolu byla připojena řada dokladů
v opisu. Mluví-li se v tomto přípise o dopisu mi-
nisterstva obchodu, musí býti konstatováno, že
jde při tom o přípis tehdejšího správce paropla-
vebního oddělení, adresovaný společnosti Austro-
Americana, jenž není v aktech
Ministr vnitra svob. p. Heinold konstatoval,
že ministerstvo vnitra zabývalo se dle své kom-
Petence touto záležitostí v letech 1908—1910, a že
v této době dle aktů nebyl ministerstvem vydán
výnos, povolující volnou dopravu cestujících bra-
silské vládě. Aby pro budoucnost jakákoliv po-
chybnost o připustnosti takových obchodů paro-
plavební společnosti byla vyloučena, jsou v nové
osnově vystěhovaleckého zákona výslovně zaká-
zány tyto prostředky propagandy: volná doprava,
snižení cen a cestovní zálohy.
K žádosti posl. dra. Ellenbogena, aby
byla dána bližší zpráva o osobě bar. Weichsa-
Glona, prohlásil ministr obchodu šl. Schuster, že
personálni spisy nemůže dáti k disposici.
Heinold
Ellenbogen
Schuster
austroAmericana
7
article
Návrh posl. Friedmanna, aby ministr
vnitra výzval policii vyslechnouti Grünhuta, by
přijať, a miníštr vyslovil k tomu ochotu.
Rovněž usneseno k návrhu posl. dra. Ellen-
bogena vyzvati ministra zeměbrany, aby s orgá-
ny ministerstva vojenství se dostavil do výboru
podati vysvětlení o domnělých stycích Grünhute-
vých s ministerstvem vojenství.
V zejtřejší schůzí budou předloženy vý
boru materialie o haličské propagandě vystěho-
valecké.
Konečně bylo usneseno přibrati do výbore
jako experta některého člena strany křesťansko-
sociální, který je členem rozpočtového výboru.
Z Vídně, 22. října. Jak se praví, ujme se sub
komitét, dosazený v rozpočtovém výboru pro vy
šetřování skandálů paroplavebních společnosti
svého úkolu s velkou důkladností. Subkomitět
zkoumati bude nejen materiál, který mu byl jednak
předložen, jinak také ještě bude předložen, nýbrž
přdvolá také četné osoby, které vyslechne, aby
o vývojí celé záležitostí mohl nabýti přesnéh
úsudku.
Friedmann
Grünhut
Ellen
Vídeň
8
title
Politický přehled.
9
article
Země české.
Země české.
Česká otázka na říšské radě.
Svěmu dojmu z interpelace českých po-
slanců ohledně zemské správní komise v po-
slanecké sněmovně ulevuje „N. Fr. Presse
povzdechem o pamětihodné prý okolnosti, ž
protest, omezený na pouhou událost dosazen
zem. správní komise nebyl podán snad od těž-
ce postižených Němců z Čech, nýbrž od Čechů.
Toť prý — dí „N. Fr. Presse“ — specificky
česká zvláštnost, že si vždycky zvlášť hlučně
naříkají, když se Němcům stane bezpráví.
Kdyby byla bývala podána žaloba na vládu,
jak tomu chtěly české radikální strany, byla
by prý tato politická perverse bývala hnána
příliš daleko. Návrhem, aby o odpovědi byla
rozpředena debata, sněmovna stoji před
velikou debatou o české otázce, k vůli níž bude
nutno koncem tohoto nebo počátkem přištího
lýdne přerušiti podrobné rokování o finančním
plánu. Až do té doby se prý snad názory tak
dalece vytříbí, že se bude vědětí, kde jest
pravo a kde levo, a kdo má právo naříkr ti si
na zem. správní komisi.
Němec
Čecho
Čechy
10
article
Měří snad tato špička do tábora něme-
ckého sdružení z Čech, kteréž se sebezapřením
hodným indických fakirů a se zaťatými zuby
snáší krutou bolest, kterouž na německé kůži
leptá zemská správní komise? Či snad na ústec
Němců z Čech spočívá ještě tlumící ruka Na-
tionalverbandu?
Situaci v německém Nationalverbandu
vzhledem k vyrovnání naznačuje list předpo-
vědí, že není pochyby o výsledku porady Na-
tionalverbandu, který se vyrovnáním včera za-
býval: Nationalverband přenechá německému
sdružení z Čech, aby učinilo konkretní návrhy
o taktice a prohlásí se za solidární s něme-
okými poslanci z Čech. Rozumí se, že se na
tyto návrhy podívá důkladně než budou po-
dány. Ostatně se uvidí, jak budou Němci z Čec
zdrželivými v debatě o české olázce v poslá-
necké sněmovně.
Spásonosce Friedjungl
Dr. Jindsich Friedjuný rozvádí svůj nápad n
universitní rozhodčí soud pro vyrovnací osnovyv
Němec
doktor
Jindsich
Čechy
11
article
Čechách nejnověji ve „Vossische Ztg.“. Novéhov
jeho článku v „královských privilegovaných ber-
linských novinách pro státní a učené věci“ není
ronoho, a co nového, nenáleží k věcem nějak ob-
zvlášť učeným. Dr. Friedjung obírá se totiž even-
tualitou oktroje česko-německého vyrovnání a pro-
rokuje s velkou prý pravděpodobností, že obě ná-
rodní strany, tedy celý sněm všemi hlasy proti hla-
sům velkostatkářů prohlásí oktroj za protizákonný
a kdyby prý i potom nejvyšší správní soud nalenl
že v Rakousku vládne ienom absolutismus, české-
mu sněmu to bude málo imponovat, spíše prý jej
to ještě více podráždí. A jak prý může býti zemský
sněm, zvolený na základě vnuceného zemského vo-
lebního řádu, aby dál rokoval a se usnášel, když
sněm sám sebe prohlásí za nezákonný? — táže se
dr. Friedjung s emfásí, ze které je zřejmo, žesi
zakládá nesmírně na této eventualitě. Zatím málo
co tak dokumentuje mělkost politické spekulace
tohoto historika tak přesvědčivě jako právě tato
exkurse. Friedjung očekává totiž, že sněm spíše
než s oktrojem spokojí se nálezem rozhodčího sou-
du právnických fakult, který mu bude podle Fried-
jungova nápadu předložen ve formě vyrovnacích
osnov. kteréž musíbuď nezměněně schvá-
liti, aneb bude rozpuštění Rádi bychom viděl
sněm, který by sám na sobě takto provedl operaci
kterou podnikl vlastníma rukama na sobě Origenes
pro království nebeské, hově takto doslova evan-
geliu sv. Matouše! Slovutný obhájce ústavy ostatně
ani necití, že ji rdousí, a že jeho vývody jsou pří-
mým materiálem pro stabilisaci zemské správn
doktor
Friedjung
Fried
Origenes
svatý . Matouš
Čechy
Rakousko
právnický fakulta
Vossische Ztg
12
article
komisel
Jinak byl článek Friedjungův ve „Vossische“
uveřejněn jenom proto, aby tento úhlavní štváč
proti rakouským Šlovanům mohl jim před veřej-
ností řišskoněmeckou zase vlepiti signum proti-
rakouského smýšlení, což činí na celém odstavei
denunciací, že Češi stáli na straně Srbů a Černo-
horců, když tito naléhali na dělení Albanie a kdež-
to prý Němci jediní slavili slavnost lipské bitvy
celého srdce, kdežto Slované a Maďaři stáli stra-
nou chladně.
Friedjungův
Čech
Srba
Černo
Němec
Slovan
Maďar
Albánie
13
article
Tak prý se ukázalo, že jediní Němci mají srdce
a smysl pro nebezpečí a čest hababurské mon-
archie — jak tomu nepochybně nasvědčuje ně-
mecký výrok ve vídeňském parlamentě o dohoří-
vajícím Františku, jednohlasné provolání od něme-
ckého srdce: „hoch und heil Hohenzollerní“ v téže
poslanecké sněmovně, anebo chorál německých
zemských poslanců na sněmě „Wacht am Rhein“ .
či konečně Němcem neodmítaný „Hochziel“ podle
lineckého programu..
Rakousko-Uhersko.
Nový vyslanec v Bukurešti.
Po knížeti Fürstenbergovi bude v nejbliž-
ších dnech rakouským vyslancem v Bukurešti
jmenován hr. Otakar Černin. Bukureštské
vyslanectví pokládalo se dlouho za bránu, kte-
rouž rakouští diplomaté procházeli do Petro-
hradu. Hr. Berchtold i hr. Aehrenthal byli dří-
ve vyslanci v Rumunsku, než se stali posly při
dvoře ruském. Oba ovšem vyhovovali přáním
rakouského kabinetu a Rumunsko bylo poklá-
dáno jaksi za vasala říše rakouské Za kn. Für-
stenberga se poměry změnily. Rumunsko se
zřeklo rakouského poručnictví a šlo za bal-
kánské války svou vlastní cestou. Proto kníže
Fürstenberg odvolán a „povýšen“ za posla do
Madridu, kde nebude mít co dělat. Co Für-
stenberg pokazil, má patrně napravovat hr.
Otakar Černin. Nový rakouský vyslanec, jemuž
jsou nyní 42 léta, je členem německé větve
hraběcího rodu Černínů z Chudenic a na sněmě
českém i v panské sněmovně patří ke skupině
ústavověrných velkostatkářů. V posledních le-
tech zasahoval nejednou svými úvahami do
vnitřní politiky a snažil se i česko-německý
spor řešiti se stanoviska německo-konservativ-
ního. Jinak je o něm známo, že. jest jedním
důvěrníků následníka, arciknížete Františka
Ferdinanda.
Němec
František
Fürstenberg
Otakar Černina
Berchtold
František Ferdinand
RakouskoUhersko
Bukurešť
Hradec
Rumunsko
Madrid
Für
Chudenice
poslanecký sněmovna
Wacht be Rhein
petrahrad
Černín
14
article
Dr. Nikolič o chorvatské otázce.
Bývalý bánův náměstek, dr. Vladimír Ni-
količ, jenž tyto dni konferoval s hr. Štěp
Tiszou, měl rozmluvu s redaktorem „Világu“
O své konferenci s hr. Tiszou, která byla dů-
věrnou informaci, odepřel podati zprávu, ale
vyslovil některé své názory o chorvatské otáz-
ce a jejím řešení. Dr. Nikolič, jenž náleží k
chorv.-srbské koalici, pravil, že největší křiv-
da Chorvatsku od uherské vlády děje se v obo-
ru jazykovém. Ačkoli státním jazykem v Chor-
vatsku dle zákona je pouze chorvatština neboli
srbština, uherská vláda zavedla na železnicích,
poštách a v úřadech lesních maďarské úřado-
vání. Jazyková otázka je v Chorvatsku záro-
veň olázkou chleba. Chorvatský lid utíká ze
země, poněvadž nenalézá doma obživy a státní
úřady se plní Maďary. Mimo to uherská vláda
křivdí Chorvatsku i na poli hospodářském,v
tarifnictvi a různých jiných oborech, jichž se
za poslednich let nahromadilo množství, Koali-
ce, jako poctivý přítel unie, přeje si, aby se
křivdy odčinily a zákon o vyrovnání se přesně
prováděl. Přes to většina chorvatského náro-
da je pre smír s Uhrami. Šestiměsíčné úřado-
váni dra. Unkelhäussera zanechalo po sobě
Chorvatsku dobrou památku a také proti bar.
Skerleczovi není dosud stesků. Dojde-li na
nové volby v Chorvatsku, koalice je přesvěd-
čena, že uhájí svých posic, budou-li volby či-
sté, ne násilné. Nečiní také námitek proti sou-
činnosti s unionisty, dostanou-li se do sněmu
z čistých voleb.
doktor
Nikolič
Vladimíra
Štěp
Tisza
Maďar
Chorvatsko
Chor
Uhry
Világ
15
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Dodavatelé munice Albancům
Z Černé Hory oznamují úřadně: Včera
(v neděli 19. t. m.) připlul do barského přísta-
vu parník rakouského Lloydu „Adelberg
Když se náš pomořský úřad dověděl, že se na
parníku vezou 400 petrolejových sudů, napl-
něných municí pro Albance, oznámil to čer-
nohorské vládě, jež požádala c. k. vyslance
na Cetyní, aby nařídil c. k. konsulovi v Baru,
aby se ihned s představiteli tamějšího pomoř-
ského úřadu černohorského odebral na loďa
byl přítomen, až bude úřadně zjišťováno, že se
na rakouském parníku skutečně veze munice
pro Albanii. C. k. vyslanec odepřel této žádo-
stí černohorské vlády vyhověti. Barský pomoř-
ský úřad předsevzal potom sám prohlídku par-
níku, konstatoval, že skutečně veze udané
množství munice pro Valonu a kapitán parní-
ku přiznal, že tomu tak. Kontraband dopro-
vázeli dva rakousko-uherští poddůstojníci
uniformě. Minulý pondělek prošel barským
přístavem jiný parník. Lloydův. „Albanie
jenž vezl pro Albance zbraně. Černohorské
úřady, ačkoli jim to bylo známo, pro dobrou
vůli a boží pokoj nezakročily; ale černohorská
vláda, majíc o tom vědomost, že z Terstu k al-
banskému břehu parníky neustále zbraně
střelivo dovážejí, rozhodla se konečně, že tře-
ba fakt veřejně konstatovati před tváří veške-
ré Evropy, na niž jest nyní, aby tomu učinila
přítrž, chce-li míti v Albanii pokoj.
Lloyd
Lloydův
Albánie
Terst
Evropa
16
article
Německý korunní princ a Všeněmci.
Německý korunní princ a Všeněmci.
Zpráva, že německý korunní prine zaslal říš
skému kancléři dopis, v němž se stavěl proti
tomu, aby jeho švakr, prine Arnoší August Čum-
berlandský, byl připuštěn na trůn brunšvický
pokud se výslovně nevzdá svých nároků na Han-
noversko, vynesla na veřejnost, že korunní prine
zaujal v této otázce opačné stanovisko, než císai
a říšský kancléř i pruská vláda, a způsobila po-
bouření zejména proto, že byla uveřejněna ve
všeněmeckém listě „Leipz. N. Nachr.“, jehož styky
s korunním princem jsou již z dřívějška známy
takže nutně vznikla domněnka, že korunní prine
přímo způsobil, aby jeho mínění v této věci pro-
niklo do veřejnosti prostřednictvím jeho oblíbené-
ho všeněmeckého orgánu.
Na to byl korunní prine náhle povolán na ne-
děli k císaři do Postupimi a teprve v ponděli ob-
jevilo se sdělené již poloúřadní prohlášenív
„Nordd. Allg. Ztg.“, že korunní prine v listě
Hopírebenu ze dne 17. října projevil živé polito-
vání, že jeho soukromý dopis, zaslaný řížskému
kancléři o welfském nástupnictví v Brunšvicku,
dostal se do veřejnosti, k čemuž připojena po-
známka, že korunní prine odepsal na odpověd
kancléřovu, že pro něj podstatně přispěla k ob-
jasnění.
Čo
N Nachr
Hopírebena
Postupim
Brunšvicko
17
article
Tím mohla by se záležitost pokládati za vy-
řízenou a uveřejnění zprávy o listu princově bylo
by vysvětleno jako nediskretnost, zajímavo však
jest, co „Leipz. N. Nachr.“ k prohlášení „Nordd.
Allg. Ztg.“ poznamenávají. Prohlašují totiž, že by
korunní prine byl projevil své politování nad uve-
řejněním jeho listu, zaslaného říšskému kancléří.
není dobře možno.
Co tímto výrokem chce naznačiti všeněmecký
lipský list, jehož berlínský redaktor je po mncho
let vlastním duševním vůdcem korunního prinee
a udržuje s nim styky, je dosti jasno, a chápou
to také „Hamburger Nachr.“, jež kážou lipskému
listu, že právě vzhledem ke svým stykům s ko-
runním princem má mlčeti a vše, co se stalo
převzíti na svou zodpovědnost, což prý přikazuje
německá manská věrnost a především monarchi-
cký smysl ...
N Nachr
Nachr
18
article
Jitření v Belgii.
Jitření v Belgii.
Spojení belgičti liberálové, radikálové a so-
ciální demokraté zahájili prudkou agitaci proti
nové vládní předloze školského zákona, dle niž
má konfessijním školám býti zabezpečena státní
podpora 600 fr. na třídu. V Brusselu i na venkově
pořádají se každodenně bouřlivé protestní schůze
i pouliční demonstrace a řečníci vybizejí obecen-
stvo nepřímo i přimo, aby zabránilo provedení
klerikálního školského zákona třeba násilím, tedy
vzpourou.
Přede dvěma lety, kdy tehdejší vláda Schol-
laertova podala předlohu zákona, jež se v zásadě
shoduje s předlohou ministerstva. Broquevilleova,
měly pouliční demonstrace protiklerikální úspěch.
Ministerstvo Schollaertovo vůči hrozící, re vpluei
odstoupilo, nyní však je situace poněkud jiná-
Zatím vykonány 2. ledna 1912 všeobecné volby
do parlamentu, které nejen že klerikální panství
Belgii neodstranily, ale naopak je upevnily,
takže je pochybno, ustoupí-li také vláda Broque-
vilieova nátlaku protiklerikální oposice.
Současně s politickými agitacemi rozmáhá se
také dělnické hnutí pro všeobecnou stávku, ježto
uhclné doly a železárny vzhledem k velké průmy-
slové křisí snížily mzdy o 5—10 procent. O stávee
rozhodnou v pejbližších dnech dělnické svazy, což
všaž nic rezmění na rozhodhuti zaměstnavatelů.
kterým by bylo zastavení práce naopak vhod, po-
něvadž každý den jim přináší ztráty. Přes to však
může stávkové hnuti způsobiti nepokoje a otřesy
tím nebezpečnější, že hrozí také politické nepo-
koje, takže situace v Belgii může se v nejbližší
době stáli kritickou.
Schollaertův
Belgie
Brusel
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zbytečným rozčilováním naplňují opět
strany radikální a radikálníčící sloupce svých
orgánů. Dr. Kramář nepodepsal totiž úterní
interpelaci na ministerského předsedu, poda-
nou kluby českých poslanců v poslanecké sně-
movně, a radikální orgány s národně-sociál-
ním denníkem v čele z toho vyvozují, že dr
Kramář postavil se proti celé české delegac
atd., slovem, pánové z radíkálních stran opa-
kují proti politice dra. Kramáře i na říšské ra-
dě všechny otřepané argumenty věhlasné
schůze vinohradské a všech po ní následo-
vavších radikálních táborů, že dr. Kramář ne-
podepsal úterní interpellaci, je důsledkem
jeho smýšlení o dosazení zemské správní ko-
míse, uloženého v článcích „In memoriam“
čís. I. a II.; dr. Kramář nemohl přece dát mini-
sterskému předsedovi svým podpisem na inter-
pellaci příležitost, aby jej uvedl v rozpor s je-
ho smýšlením. Vůči tvrzení národně-sociálního
denníku, jakoby dr. Kramář byl slíbil, že ani
„interpellace nebude pro porušení ústavyv
doktor
Kramář
Ina
20
article
Čechách podána“, konstatujeme pro lidi nor-
málních politických mozků, že dr. Kramář na
stylisací interpellace v její ryze politické části
spolupracoval a dále že v konferencích před-
sedů parlamentních klubů vymohl, aby se
o vládní odpovědi na tuto interpellaci ko-
nala debata, která zajisté bude v českém
zájmu. Pro to se tedy radikální tisk nemusí
rozčilovat. Ovšem rádi uznáváme, že tento tisk
má důvody k rozčilování se, jenže je nepov
upřímně. Naši radikálové a radikálníčíci býv.
realisté byli by rádi strhli ostatní české po-
slance, zejména poslance agrární, do politiky
radikálního lomození, v němž ovšem vždycky
vynikají tí, kteří nemusejí mysliti a brát zod-
povědnost za českou politiku. A tomuto poli-
tickému lomození ve schůzi všech českých
stran s českými sociálními demokraty se nepo-
dařilo v úterní schůzi prorazit. Národně-sociál-
ní denník vytýká předsedovi tak zv. společné-
ho klubu posl. Staňleovi, že umožnil úča-
stenství poslanců sociálně-demokratických na
společné poradě, čímž prý se stalo, že návrh
na podání obžaloby na vládu za dosazení zem-
ské správní komíse „byl zabit“. Soudíme, že zá-
sluha o ,zabití tohoto demonstračního návrhu.
který by byl prostou ranou do vody, přísluši
klubu a grárnímu, poněvadž za nepřítomno-
sti poslanců klerikálních z Moravy byli by mě-
li národně-sociální a neodvislí poslanci s agrár-
ním klubem většinu i proti klubu svobodomysl-
nému a sociálně-demokratickému. To patrně
chápe i národně-sociální denník, když na jiném
místě píše, že čeští agrárníci „schylují se zase
k názoru dra. Kramáře“. Soudíme, že české
věc politická „zabitím“ návrhu na podání ob-
žaloby nebyla poškozena, naopak, že se jí jen
prospělo. Byl-li kdo poražen, tedy navrho-
vatelé návrhu na podání obžaloby s drem
doktor
Kramář
Čechy
Morava
21
article
Stránským v čele, který ve svém brněn-
ském orgánu vyčítá, že radikální „většin
zcela slabošsky podřídíla se menšině“
Tvrzení jeho o menšině a většině není správné
vyvrací je pražský národně-sociální denník
tím, že konstatuje, že k názoru dra. Kramáře
se „zase schylují čeští agrárníci“. Doufejme,
že v debatě o odpovědi vládní na české úterní
interpellace se stanoviska českých stran ještě
podstatněji vyjasní.
— Ke IV. sjezdu svobodomyslné mládež
v Plzni. Přihlášky ke sjezdu přijímá až do pá-
tečního večera Ústřední výbor mládeže v Praze
II., Marianská 3, II. p. Při přihláškách pozděj-
ších nemchlo by pořadatelstvo sjezdové za-
jistiti účastníkům noclehů. — Z Prahy se vy-
jede třemi výpravami: jednak v sobotu odpo-
ledne o 1. hod. rychlíkem, jednak v sobotu
večer v 6 hod 5 min. rychlíkem a v neděliv
6 hod. 10 min. ráno osobním vlakem. Účast-
níci těchto výprav sejdou se čtvrt hodiny před
odjezdem vlaků na nádraží cís. Frant. Josefa
před restaurací II. třídy, načež bude od účast-
níků vybíráno jízdné, které je poloviční, a za-
koupeny hromadně lístky. Výpravy budou po-
řádatí kolegové: v sobotu odpoledne kol.
Alexander, v sobotu večer kol. Ing. Dvořáček
v neděli ráno kol. JUSt. J. Jirsák. Pořadatelé
tito budou opatřeni bílými páskami. — Ústřed-
ní výbor znovu připomíná, že noclehy pro ko-
legy (společné) budou zdarma. Nedělní oběd
(společný) bude v Měšťanské besedě; příbor
za K 1.20.
Stránský
Kramář
František
Josef
Alexander
Inga
Dvořáček
Just
J Jirsák
Plzeň
Praha
marianský
22
article
— Arcibiskup olomoucký kardinál dr. Baue
již po druhé se vyslovil proti víře v rituální
vraždu. Poprvé na visitaci ve Svitavě, nejnověj
v Prostějově, kde biřmoval. K jeho uvítání se do-
stavil místní rabín dr. Goldschmidt a žádal kardi-
nála, aby svým mocným hlasem promluvil proti
pověře o rítuální vraždě. Kardinál dr. Bauejr na
to dle telegrafické zprávy „Pr. Tagblattu“ z Olo-
mouce odpověděl takto: „jest mí živě litovat
že ani váš ani můj hlas nepostačují, aby tětc
ošklivé lží, jak bych chtěl, byl učiněn konec.“
Kardinál dr. Bauer dostává se tu do rozporu
s katolickou žurnalistikou, která pod-
poruje víru v rituální vraždu všemožnými prostřed-
ky. Veřejnost může být věru zvědava, co řekne
na příklad pražský „Čech“ novému výroku kardi-
nála dra. Bauera, nesporně přece výborného ka-
tolíka .
— Z české vysoké školy technické v Praze.
Druhou státní zkoušku z odboru zemědělského
složili dne 30. září t. r. pp. Bočán V. z Jezeraice
Dlabal F. z Bohouňovic, Labounek H. z Pivína
Markalous E. z Třebosic. Matějček J. z Holohlav.
Patka E. ze St. Bydžova, Pospíšil F. z Paběnic
Šimáček V. z Řeporyj. Schrank J. z Kladna. T -
mášek L. z Čelechovic. — Dne 9. října t. r. složíl
druhou státní zkoušku z odboru stavebního inže-
nýrství tito pp.: Černý Václav z Bavorova. Jose
Polivka z Turska, Karel Skalák z Hvožďan. Jak
Kocvrlich z Bílska, R. Benda z Chudobína, Fr
Pipinič z Vídně. Jar. Baudhauer z Přeštic, Fr
Morávek ze Smíchova. Fr. Jendele z V. Boru. Jos
Janošík ze Štětovic, Vojt. Šrámek z V. Lázník
Fr. Rybníček z Čikova. Vojt. Bouček z Držkova
Jar. Seidl z Kratonoh. Mih. Novák ze Hvaru, Emi
Moravec z Prahy. Aug. Krejčí ze Žižkova. Jar
Traka z Prahy a Fr. Cincibuch z Přelouče.
doktor
Baue
Goldschmidt
Bauejr
Bauer
Čo
Matějček
Pospíšil
Šimáček
Schrank
T mášek
Jose
Skalák
Kocvrlich
R Benda
Baudhauer
Morávek
František
Jendele
V Bor
Jos Janošík
Šrámek
Rybníček
Bouček
Seidl
Novák
Aug
Krejčí
Cincibuch
Svitava
Prostějov
Ola
Bohouňovice
Třebosice
Holohlavy
St . Bydžov
Paběnice
Řeporyje
Kladno
Čelechovice
Bavorov
Tursko
Hvožďany
Bílsko
Chudobín
Francie Pipinič
Vídeň
Přeštice
Francie
Smíchov
Štětovice
Lázník Francie
Čikov
Držkov
Kratonohy
Hvar
Praha
Žižkov
Přelouč
český vysoký škola technický v Praga
Jezeraice Dlabal F
Labounek H
Pivín Markalous E
Černá Václav
e Moravec
23
article
— Dva sedmdesátníci. Dnes 23. října dovršuje
sodmdesátý rok vynikající pražský advokát JUp
Karel Adámek, býv. poslanec na radě říšské
Je pratrem zvěčnělého poslance zemského a říš-
ského Custava, velkoobchodnika a velkostatkáře
v Praze. Po dokonaných studiich právníckých po-
výšen byl 17. října 1872 na pražské universitě na
doktora. R. 1878 otevřel advokátní kancelář v
Praze, již vede nýní 35 roků. Pří všeobecných vol-
bách říšských roku 1879 zvolen byl za poslance
a s ostatními členy české delegace vstoupil po
dioubé době pasivní oposice do vídeňského parla-
mentu, mandát však dlouho nevykonával a vzdal
se pak veřejně činnosti. Náleží mezi naše nejby-
střejší právníky. — Dnešního dne oslaví 70. na-
rozeniny také býv president obchodní komory praž-
ské p. Ant. Řivnáč, majetník známého závodu
knihkupeckého a nakladatelského, člen panské sně-
movny.
— Úmrti. V Praze zemřela včera pi. Františk
Hotovcová roz. Patočkova, matka prvního se-
kretáře obchodní a živnostenské komory v Praze
vládního rady p. Rud. Hotovce. Zesnulá paní, dáma
ušlechtilé a dobročinné povahy, byla vdovou p
okresním hejtmanu, jenž v dobré paměti uchován
je staršímu obyvatelstvu okresu v Rychnově na
Kněžnou, kde dlouhá léta oblíben a v úplné shodě
s občanstvem působil, než přeložen byl na Smíchov
a později na Král. Vinohrady, kde zesnul, jsa již
na odpočinku. Pani Hotovcová před léty byla
mluvčí deputace vdov po státních úřadnících, a a
zama přímo neměla zájmu na zlepšení pensi vdov-
ských, velmi vřele se ujala před panovníkem jejich
oprávněného požadavku. Zesnulá paní ve všech
předních spolcích národních byla pilně činnou,
vynikajíc vzácnou horlivosti, obětavostí a šlechet-
ností. Pohřeb zesnulé paní koná se v pátek dne
24. t. m. o 3. hod. odpolední z ústřední síně v Olša-
nech.
JUp
Adámek
Řivnáč
Patočkův
Hotovec
Král
Pan Hotovcová
Olša
Praha
Rychnov na Kněžná
Smíchov
živnostenský komora
24
article
— Odjezd amerického konsula z Prahy. V ú-
terý 21. t. m. rozloučil se s Prahou po šestiletém
pobytu Mr. J. Brittain, jenž jmenován byl
americkou vládou generálním konsulem v Kobur-
gu. Na nádraží Františka Josefa dostavili se k od-
jezdu jeho přečetní přátelé a známí, jakož i kole-
gové konsulové ostatních slátů, v Praze zastou-
penýchi tak konsul ruský šl. Žukovskij, konsul ně-
mecký baron Gebsattel s dvor. radou Hintzem
jeho choti, konsul belgický baron de Liser s chotí.
vicekonsul francouzský, vicekonsul americký pu
Bouchal. Starosta města Prahy dr. Grož omluvil
svoji nepřítomnost úřadním zaneprázdněním a po-
slal pí. konsulové Brittainové skvostnou kytici.
Rovněž dostavil se na nádraží nově jmenovaný
konsul americký p. Deedmeyer s chotí, jehoi
p. Brittain přitomným představil. Dále přítomen
byl americký Čech p. Frant. Korbel se sl. Záru-
bovou, policejní president Křikava, vicepresident
obchodní komory L. Bondy, vládní rada Hotowetz,
praes. sekretář dr. A. Sum, členové Anglického
klubu v Praze, předseda Anglo-American klubu
v Praze, Rev. J. Porter s choti, úřadnictvo ameri-
ckého konsulátu a téměř v plném počtu členové
nmerické i anglické kolonie pražské a četné dámy
i pánové pražské společnosti? Neobyčejný počet
účastníků při rozloučení se s konsulem svědčí
veliké oblibenosti p. J. Brittaina, jenž dle výroku
p. Korbela skutečně byl jedním z nejlepších kon-
sulů amerických, kteří kdy v Praze úřadovali.
Mister
J Brittain
František Josef
Žukovský
Gebsattel
Hintze
Liser
Bouchal
Grož
František
Korbel
Křikava
L Bond
Hotowetz
doktor
A Sum
J Porter
Praha
Kobur
obchodní komora
anglický klub
American klub
Rev
25
article
— Zemská správní komise království Českého
učinila ve schůzi, konané 22. t. m. za předsedni-
ctví presidenta hraběte Vojtěcha Schoenborna
mimo jiné též tato usnesení: Presidiální sdělení
Na počátku schůze zjišťuje předsedajíci, že v po-
slední době zhusta v denních listech uváděné ne-
oficiální zprávy o jednáních a úmyslech zemsk
komise správní postrádají jakéhokoli skutečného
podkladu. To platí zejména též o zprávě, že zem-
ská komise správní zamýšlí učiniti pokus, aby se
sprostila nákladu na udržování Král. Obory. —
Z referátu člena komise c. k. dvor. rady Sporvr
Vyřízena řada záležitostí, týkajících se zeměděl-
ské rady. Na vědomí vzato usnesení c. k. správ-
ního soudu, jímž byla zamítnuta sližnost okres-
výboru v Rakovníku na rozhodnutí správní ko-
mise zemské, pokud jde o vyrozumění o tom, ž
převzala svůj úřad. — Z referátu člena komise
c. k. dvor. rady Přecechtěla: V obecnich zá-
ležitostech bylo vyhověno stížnostem: Jana Va-
leše v záležitosti účtů obce Radachova za r. 1902
až 1906, Ant. Staropražského o půjčce města Pel-
hřimova, purkmistrovského úřadu v Prachalicích
o platnosti usnesení obecního výboru ze dne 15.
ledna 1912 a Jos. Halikara o školních přirážkách
v Podkosti. Naproti tomu byly zamítnuty stížno-
slí: Jana Jilka na účty obce žerovické za r. 1912,
obce Starých Strašnic o odpisu obecních přirážek,
purkmistrovského úřadu v Prachaticích o platnost
usnesení tamějšího obec, výboru ze 6. července
Schoenborna
Král
Přecechtěl
Jilka
Rakovník
Jos
Podkost
Stará Strašnice
Prachatice
obecní výbor
Jan Virginie
26
article
1912. Jos. Štěpána na prodej obecního pozemku
v Lažanech Desfours, a Aloise Bulíčka v záleži-
tosti obecní přirážky v Kobylnicích. — Z referátu
člena komise c. k. dvor. r. Stitzenberíeran
Ve zdravotních záležitostech bylo ve srozumění
s c. k místodržitelstvím potvrzeno ustanovení
dra. J. Kippenhahna sekundářem v. v. nemocnice
v Kraslici a MUDra. Václava Slavíka sekundá-
řem II. tř. v. v. nemocnice v Německém Brodě.
Vzhledem k tomu, že dosavadní nedoslatek místa
v českých zemských ústavech pro choromyslnév
poslední době dosáhl takové výše, že je nezbytně
nutno, aby pokud možná nejdříve byla zjednána
pomoc, viděla se zemská správní komise král.
Štěpán
Desfours
Bulíček
Stitzenberíeran
J Kippenhahn
Mudra
Slavík
Lažany
Kobylnice
německý Brod
27
article
Českého, opírajíc se o různá sněmovní usnesení,
jakož i o přípravné práce, zemským výborem vy-
konané, nucenou přisloupiti prozatím aspoň ke
koupi pozemků pro zřízení zemského ústavu pro
choromyslné v severní nebo severovýchodní části
Čech. Po důkladném uvážení všech okolností, jež
v otázce této přicházejí v úvahu, bylo usneseno
zakoupiti k naznačenému účelu nabídnulé po-
zemky v katastru města Hroznětína a učinili ve
směru tom nutná opatření rozpočtová. — Z re-
ferátu člena komise c. k. dvor. rady Kvěcha:
Zástupci zem. komise správní v příslušných vo-
jenských okresních komisích podpůrných byli jme-
nování pp.: Jos. Prošek, okresní starosta v Lon-
nech, Heřman Anton, okres, starosta v Litoměři-
cích. Rudolí Polandt, okres, starosta ve Falkno-
vě n. O., Frant. Dostal, statkář a okres. starosta
v Moražicích. Václav Donát, okres. starostav
Pelhřimově, JUDr. Karel Doubrava, advoká!a
náměstek okres. starosty v Žamberce. Ant. Rydlo,
fižský poslanec a okres, starosta v Krčině. Ph.
Mg. Josei Radský, lékárník a okres. starostav
Turnově. Jos. Balátě, okres. starosta v Lošanech,
JUDr. Josef Čížek, advokát a okres. starostav
Náchodě. Jakub Bednář, rolník a náměstek okres.
starosty ve ždáru, dr. Em. Zeis, advoká: a okr.
sťarosta v Táboře. Karel Winter, okret. starosta
v Žižkově. JUDr. Richard Halík. advokát a okr.
starosta v Německém Brodě. JUDr. Bedřich kniže
ze Schwarzenbergu, velkostatkář v Tochovicích
(pro zastup. okres písecký). Hanuš Strziska, říš.
poslanec a okr. starosta ve Stříbře. Viktor Tietz,
okres. starosta v Karlových Varech. Adolí Jindř.
Kvěch
Prošek
Heřman
František
Donát
JUDr
Doubrava
Josei Radský
Čížek
Bednář
doktor
em
Zeis
Winter
Halík
Bedřich kniže
Schwarzenberg
Strziska
Tietz
Adolit Jindřichův
Čechy
Hroznětín
Lon
Litoměr
Pelhřimov
Žamberk
Turnov
Lošany
Náchod
Tábor
Žižkov
německý Brod
Tochovice
Karlová Vary
Rudolit Polandt
28
article
Posselt, starosta města i okresu v Jablonci n. N.
JUDr. Jan Zimmer, starosta města i okresu v Čá-
slavi, Frant. Slach, okres. starosta v Kralovicích,
Petr Novák, starosta obecní a okresní v Buděti-
cích, a Frant. Ott. továrník v Rakovníku. Mimo
to vyřízeny četné záležitosti, týkající se ubyto-
vání četnictva, zem. donucovacích pracoven a po-
žární policie. — Z referátu čl. komise c. k. míst.
rady Dostrašila: Na vědomi vzal nález c. k.
správního soudu, jimž zamítnuta stížnost V. Za-
branského na pronájem honitby v Prahlech. Čá-
stečně vyhověno stížnosti honcb. výboru v Čouši
na úpravu poměrů honebních tamže. — Zamítnuty
stižnosti. Frl. Chrta v Cepu a spol. o vydání ho-
nebních certifikátů. T. Rajšla o pronájmu honitby
ve Slavíkovicích. J. Loudáta ve Vrbce na pro-
nájem tamní honitby, a obce Plevňova o příká-
zání enklavy. — Mimo to vyřízena řada záleži-
losti obecního škelství a záležitosli osobních. —
Z referátu čl. komise c. k. dvor. rady Widim-
skyho: Zástupci zem. správní komise v faměj-
ších živnost, školách pokračovacích byli jmeno-
váni pp.: K. Bouček, sedlář v Hořovicích, Václav
Posselt
JUDr
Zimmer
František
Slach
Novák
Ott
Chrt
T Rajšl
J Loudát
Vrbec
K Bouček
Václav
Jablonec
Kralovice
Buděť
Rakovník
Slavíkovice
Hořovice
rada Widim
29
article
Kurta, mydlář ve Strakonicích, a Ant. Krato-
chvíle, c. z k. vrchní správce ve Šmiřicích. —
záležitostech chudínských zamítnuty sližnostit
Obce Ledce lokr. plzeňský). Jos. Dubce v Ko-
stelci n. L Frant. Königsmarka v Merklíně; stíž-
nostem Kateřiny Dlouhé v Dole. T. Günzlovév
Karlíně a Marie Angelmaverové v Bělči vyho-
věno. — Usneseno, vysloviti kuratoriu zimní hosp.
školy v Novém Bydžově blahopřání zem. správní
komise k slavnosti 30letého trvání tohoto ústavu
a otevření nové školní budovy. — Z referátu čl.
komise c. k. mísl. rady Püchla: Ve stavebních
záležitostech vzaty na vědomí nálezy c k. správ.
soudu, jimiž byla zamítnuta stížnost Václava Kel-
lerá a spol. o zřízení chodníku v Kročehlavech,
a družstva „Dělnický dům“ v Rokycenech o po-
uživání stájí tamže. — Ve smyslu příslušných ná-
lezů těhož soudu byly zamítnuty: sližnost manželů
Kurt
František
Königsmark
Dlouhý
Angelmaverová
Václav
Strakonice
Ledec
ko
Merklín
Bělč
Nový Bydžov
Kročehlavy
Günzlovév Karlín
30
article
Tuschlových o parcelaci pozemků č. k. 387
389/1 na Mělníce, jakož i žádost Josela Panzera
o zřízeni 2 domů na pozemcích č. k. 360 a 361
ve Lhotě. — Ke stížnosti Jar. Balatky o sboření
kolny při domě čp. 212 v Šumburku nad Desnou
bylo rozhodnutí v odpor vzaté změněno. — Vy-
hovžno sližnosti Pražské železářské společnosti
průmyslové v příčině přirážek v zastup. okresu
unhoštském na rok 1911. — Zamitnuty stižností
obce Vrchotic a společ. o uzavření okresní zá-
půjčky 60.000 K na stavbu okresní silnice. —Z
referátu čl. komise c. k. míst. rady Lendecke:
V silničních záležitostech zamítnuty stížnostis Ant.
Christla a spol. v záležitosti stavby silnice, ve
Svojetíně, a obce Seifhennersdorfu o vypuštění
cesty č. k. 2094 v Hor. Hennersdorfu. — Usnese-
no sděliti okres. výborům všech při říšské hraníci
položených okresů, výnos c. k. ministerstva pro
veřejné práce ze dne 8. ledna 1913 č. 1326,
němž se upozorňuje, že stavební úřady mají vždy
již při proiektech silnic, které mají jiti přes celní
hranici, dohodnouti se se zemským linančním úřa-
dem. — Mimo to vyřízeny četné záležitosti me-
liorační.
Tuschlový
Josel Panzer
Balatka
Lendecke
Mělník
Lhota
Šumburk nad Desna
Vrchotice
Svojetín
Seifhennersdorf
31
article
— Rada král. hlav. města Prahy vzhledem k
nezaměstnanosti dělnictva, která se rozšířila letoš-
ního roku netušenou měrou ve všech průmyslo-
vých oborech, usnesla se ve schůzi své dne 21.
října t. r., aby bylo přikročeno ku provedení nut-
ných staveb obecních, po případě i jiných staveb
nouzových; dále, aby učiněno bylo podání na c. k.
ministerstvo železnic, aby určilo větší obnos na
investice pro vozový park a aby učiněny byly
kroky, by armádní dodávky oděvnictví byly roz-
děleny spravedlivě do všech průmyslových míst
se zřetelem k početností v nich žijícího dělnictva
tohoto výrobního odvětví; vzhledem k nezaměst-
nanosti dělnictva krejčovského v Praze, aby bylo
požádáno ministerstvo železnic, aby dalo u praž-
ských krejčích vyhotoviti část dodávky pro zřize-
nectvo drah. Mimo to usneseno, aby byla svolána
komise v příčině opatřeni nutných, k zamezení na-
stávající nezaměstnanosti společně s pražskými
předměstími, zástupci místodržitelství, zemského
výboru království Českého a policie. Konečně
usneseno, aby ve finanění komisi o obecním roz-
počtu na rok 1914 byla projednána záležitost po-
jišťování proti nezaměstnanosti, jakož i záležitost
poskytnutí zálohy kuratoriu pro reformu bylovou.
Praha
Rada král
32
article
— Žurnalistická poclivost. Náš chicagský do-
pisovatel Jnat A. Man nás žádá, abychom kom-
statovali: „S názvem Žurnalistická pocti-
vost rozeslal tak zv. spolek žurnalistů v Novém
Yorku zasláno do některých listů v Americe i
Čechách a tvrdi v něm, že jsem referoval o sjezdu
do „Národních Listů“ falešně. Lid v Čechách má
jiné zájmy, než aby se staral o hádky českých no-
vinářů v Americe a proto neodpovidám na toto
obvinění lidí, o nichž psáti bylo by pod mou dů-
stojnost, ale ujišťuji je, že tak dlouho, pokul já
mám příležitost do českých listů práti, budou kra-
jané v Čechách čísti pravdu a vyzývám členy
spolku žurnalistů v Chicagu, jsou-li zde jací, aby
mi do očí řekli, že jsem lhal. Kterýkoli z nich .
Ví, kde mne najde. Těším se jen na tu dobu, ai
budu úplně volný a budu moci vydati své „Ame-
rické ligurky“, pro které mám připravený též po-
ctivý a správný popis toho, ja cípámi chtěli b
se státi slavnými i ve „Všeslovanském svazu no-
vinářském“. Čelý ten relerál, z Nového Yorku
Nový York
Amerika
Čechy
Chicago
pisovatel Jnat A
žurnalistický poctít
všeslovanský svaz novinářský