ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 54cfe270-8f3d-11dd-89a7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 176, place 116, org 19, work 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
23. řijna 1913. Číslo 291.
4 article
Subkomitét, zvolený rozpočtovým výborem ku projedinání jihoamerické paroplavební služby pokračoval dnes ve svých poradách. Posl. dr. Kolischer předložil přípis, který ho došel od člena správní rady společnosti Austro- Americana dra. Schenkera-Angerera, v němž byla podána vysvětlení o vystěhovalectví kolonistů do Brasilie, Šlo o dopravy železničních dělníků z Ha- liče ke stavbě brasilských drah. Společnost Austro- Americana převzala jejich dopravu teprv, když členu správní rady dotvěné dráhy hr. Le Honovi bylo dovoleno najímati dělníky v Haliči. Současně bylo zahájeno též vyjednávání jiné firmy v Riu de Janeiro o dopravu rodin kolonistů. Z přislušně korespondence z le! 1908 a 1909 vysvítá, že, po- kud de o vystěhovalectví těchto kolonistů, exi- stoval stálý styk mezi referentem ministerstva vnitra a společností. Dne 28. září 1910 zaslal správce paroplavebn sekce v ministerstvu obchodu Austro-Americaně list ve příčině opětného přijetí dopravy železnič- ních dělníků do Brasilie, načež Oskarem Cosuli- chem v listě z 1. řijna 1910 vzhledem na jednán brasilské železniční společnosti při transportech v r. 1908 vůči dělnikům byla referentu v minister- stvů obchodu doporučována opatrnost při dalším vyjednávání s touto drahou. Při úřadním vyšetřo- vání, provedeném na žádost společnosti, byl mi- nisterstvu obchodu předložen velký počet kore- spondencí, že doprava kolonistů v jednotlivostech děje se tak, že brasilská vláda prostřednictvím jisté firmy v Riu de Janeiro udá společnosti jména a adresy rodin, za které by cesta byla zaplacena brasilskou vládou, že tedy Austro-Americana neb její agenti neprováděli propagandu pro tento způ- sob dopravy, že šlo o bezplatnou dopravu, při kle- ré jízda nebyla zaplacena, jak jest jindy obvyklo příbuznými v Americe, nýbrž vládou brasilskou.
Posl doktor Kolischer Schenker Angerer Hon Oskar Cosout Brasilia Halič Rio jít Janeiro Americana Amerika austroAmericana
5 article
Naproti listu Grünhutovu, předloženému posl Ellenbogenem, odborový přednosta dr. Riedl kon- statoval, že tomuto pánovi nikdy přímo ani ne- přímo nesliboval za zastavení jeho útoků řádové vyznamenání. Vzhledem na list Austro-Americany podal vysvětlení o zamítavém stanovisku mini- sterstva obchodu k bezplatnému dopravování do Brasilie, a sděluje, že ministerstvo obchodu na- vrhlo u ministerstva vnitra, aby pozornost poli- cejního ředitelství se obrátila na získávání vyslě- hovalců, cestujících zdarma. Odborový přednosta přečetl též poznámku, která je podepsána tehdej- ším přednostou paroplavebního oddělení baronem Weichsem-Glonem, v níž prohlašuje, že není mož- no spolehlivě zjistiti, jakého druhu je smlouva. uzavřená domněle mezi společností Austro-Ame- ricana a brasilskou propagační komisí, avšak dle doslechu brasilská vláda nepovoluje již před ča- sem přiznanou volnou přepravu, následkem čehož smlouvy jsou asi bezpředmětny. Weichs-Glon byl tehdy samostatným správcem paroplavebního od- dělení. Dne 7. a 14. t. m. učinili zástupci společ- nosti Austro-Americana v ministerstvu obchodu protokolární prohlášení, jichž obsah souhlasí cel- kem s přípisem, zaslaným posl. dru. Kolischerovl.
Grünhutův Ellenbogen doktor Riedl Glon Brasilia austroame WeichsGlon
6 article
K tomute protokolu byla připojena řada dokladů v opisu. Mluví-li se v tomto přípise o dopisu mi- nisterstva obchodu, musí býti konstatováno, že jde při tom o přípis tehdejšího správce paropla- vebního oddělení, adresovaný společnosti Austro- Americana, jenž není v aktech Ministr vnitra svob. p. Heinold konstatoval, že ministerstvo vnitra zabývalo se dle své kom- Petence touto záležitostí v letech 1908—1910, a že v této době dle aktů nebyl ministerstvem vydán výnos, povolující volnou dopravu cestujících bra- silské vládě. Aby pro budoucnost jakákoliv po- chybnost o připustnosti takových obchodů paro- plavební společnosti byla vyloučena, jsou v nové osnově vystěhovaleckého zákona výslovně zaká- zány tyto prostředky propagandy: volná doprava, snižení cen a cestovní zálohy. K žádosti posl. dra. Ellenbogena, aby byla dána bližší zpráva o osobě bar. Weichsa- Glona, prohlásil ministr obchodu šl. Schuster, že personálni spisy nemůže dáti k disposici.
Heinold Ellenbogen Schuster austroAmericana
7 article
Návrh posl. Friedmanna, aby ministr vnitra výzval policii vyslechnouti Grünhuta, by přijať, a miníštr vyslovil k tomu ochotu. Rovněž usneseno k návrhu posl. dra. Ellen- bogena vyzvati ministra zeměbrany, aby s orgá- ny ministerstva vojenství se dostavil do výboru podati vysvětlení o domnělých stycích Grünhute- vých s ministerstvem vojenství. V zejtřejší schůzí budou předloženy vý boru materialie o haličské propagandě vystěho- valecké. Konečně bylo usneseno přibrati do výbore jako experta některého člena strany křesťansko- sociální, který je členem rozpočtového výboru. Z Vídně, 22. října. Jak se praví, ujme se sub komitét, dosazený v rozpočtovém výboru pro vy šetřování skandálů paroplavebních společnosti svého úkolu s velkou důkladností. Subkomitět zkoumati bude nejen materiál, který mu byl jednak předložen, jinak také ještě bude předložen, nýbrž přdvolá také četné osoby, které vyslechne, aby o vývojí celé záležitostí mohl nabýti přesnéh úsudku.
Friedmann Grünhut Ellen Vídeň
8 title
Politický přehled.
9 article Země české.
Země české. Česká otázka na říšské radě. Svěmu dojmu z interpelace českých po- slanců ohledně zemské správní komise v po- slanecké sněmovně ulevuje „N. Fr. Presse povzdechem o pamětihodné prý okolnosti, ž protest, omezený na pouhou událost dosazen zem. správní komise nebyl podán snad od těž- ce postižených Němců z Čech, nýbrž od Čechů. Toť prý — dí „N. Fr. Presse“ — specificky česká zvláštnost, že si vždycky zvlášť hlučně naříkají, když se Němcům stane bezpráví. Kdyby byla bývala podána žaloba na vládu, jak tomu chtěly české radikální strany, byla by prý tato politická perverse bývala hnána příliš daleko. Návrhem, aby o odpovědi byla rozpředena debata, sněmovna stoji před velikou debatou o české otázce, k vůli níž bude nutno koncem tohoto nebo počátkem přištího lýdne přerušiti podrobné rokování o finančním plánu. Až do té doby se prý snad názory tak dalece vytříbí, že se bude vědětí, kde jest pravo a kde levo, a kdo má právo naříkr ti si na zem. správní komisi.
Němec Čecho Čechy
10 article
Měří snad tato špička do tábora něme- ckého sdružení z Čech, kteréž se sebezapřením hodným indických fakirů a se zaťatými zuby snáší krutou bolest, kterouž na německé kůži leptá zemská správní komise? Či snad na ústec Němců z Čech spočívá ještě tlumící ruka Na- tionalverbandu? Situaci v německém Nationalverbandu vzhledem k vyrovnání naznačuje list předpo- vědí, že není pochyby o výsledku porady Na- tionalverbandu, který se vyrovnáním včera za- býval: Nationalverband přenechá německému sdružení z Čech, aby učinilo konkretní návrhy o taktice a prohlásí se za solidární s něme- okými poslanci z Čech. Rozumí se, že se na tyto návrhy podívá důkladně než budou po- dány. Ostatně se uvidí, jak budou Němci z Čec zdrželivými v debatě o české olázce v poslá- necké sněmovně. Spásonosce Friedjungl Dr. Jindsich Friedjuný rozvádí svůj nápad n universitní rozhodčí soud pro vyrovnací osnovyv
Němec doktor Jindsich Čechy
11 article
Čechách nejnověji ve „Vossische Ztg.“. Novéhov jeho článku v „královských privilegovaných ber- linských novinách pro státní a učené věci“ není ronoho, a co nového, nenáleží k věcem nějak ob- zvlášť učeným. Dr. Friedjung obírá se totiž even- tualitou oktroje česko-německého vyrovnání a pro- rokuje s velkou prý pravděpodobností, že obě ná- rodní strany, tedy celý sněm všemi hlasy proti hla- sům velkostatkářů prohlásí oktroj za protizákonný a kdyby prý i potom nejvyšší správní soud nalenl že v Rakousku vládne ienom absolutismus, české- mu sněmu to bude málo imponovat, spíše prý jej to ještě více podráždí. A jak prý může býti zemský sněm, zvolený na základě vnuceného zemského vo- lebního řádu, aby dál rokoval a se usnášel, když sněm sám sebe prohlásí za nezákonný? — táže se dr. Friedjung s emfásí, ze které je zřejmo, žesi zakládá nesmírně na této eventualitě. Zatím málo co tak dokumentuje mělkost politické spekulace tohoto historika tak přesvědčivě jako právě tato exkurse. Friedjung očekává totiž, že sněm spíše než s oktrojem spokojí se nálezem rozhodčího sou- du právnických fakult, který mu bude podle Fried- jungova nápadu předložen ve formě vyrovnacích osnov. kteréž musíbuď nezměněně schvá- liti, aneb bude rozpuštění Rádi bychom viděl sněm, který by sám na sobě takto provedl operaci kterou podnikl vlastníma rukama na sobě Origenes pro království nebeské, hově takto doslova evan- geliu sv. Matouše! Slovutný obhájce ústavy ostatně ani necití, že ji rdousí, a že jeho vývody jsou pří- mým materiálem pro stabilisaci zemské správn
doktor Friedjung Fried Origenes svatý . Matouš Čechy Rakousko právnický fakulta Vossische Ztg
12 article
komisel Jinak byl článek Friedjungův ve „Vossische“ uveřejněn jenom proto, aby tento úhlavní štváč proti rakouským Šlovanům mohl jim před veřej- ností řišskoněmeckou zase vlepiti signum proti- rakouského smýšlení, což činí na celém odstavei denunciací, že Češi stáli na straně Srbů a Černo- horců, když tito naléhali na dělení Albanie a kdež- to prý Němci jediní slavili slavnost lipské bitvy celého srdce, kdežto Slované a Maďaři stáli stra- nou chladně.
Friedjungův Čech Srba Černo Němec Slovan Maďar Albánie
13 article
Tak prý se ukázalo, že jediní Němci mají srdce a smysl pro nebezpečí a čest hababurské mon- archie — jak tomu nepochybně nasvědčuje ně- mecký výrok ve vídeňském parlamentě o dohoří- vajícím Františku, jednohlasné provolání od něme- ckého srdce: „hoch und heil Hohenzollerní“ v téže poslanecké sněmovně, anebo chorál německých zemských poslanců na sněmě „Wacht am Rhein“ . či konečně Němcem neodmítaný „Hochziel“ podle lineckého programu.. Rakousko-Uhersko. Nový vyslanec v Bukurešti. Po knížeti Fürstenbergovi bude v nejbliž- ších dnech rakouským vyslancem v Bukurešti jmenován hr. Otakar Černin. Bukureštské vyslanectví pokládalo se dlouho za bránu, kte- rouž rakouští diplomaté procházeli do Petro- hradu. Hr. Berchtold i hr. Aehrenthal byli dří- ve vyslanci v Rumunsku, než se stali posly při dvoře ruském. Oba ovšem vyhovovali přáním rakouského kabinetu a Rumunsko bylo poklá- dáno jaksi za vasala říše rakouské Za kn. Für- stenberga se poměry změnily. Rumunsko se zřeklo rakouského poručnictví a šlo za bal- kánské války svou vlastní cestou. Proto kníže Fürstenberg odvolán a „povýšen“ za posla do Madridu, kde nebude mít co dělat. Co Für- stenberg pokazil, má patrně napravovat hr. Otakar Černin. Nový rakouský vyslanec, jemuž jsou nyní 42 léta, je členem německé větve hraběcího rodu Černínů z Chudenic a na sněmě českém i v panské sněmovně patří ke skupině ústavověrných velkostatkářů. V posledních le- tech zasahoval nejednou svými úvahami do vnitřní politiky a snažil se i česko-německý spor řešiti se stanoviska německo-konservativ- ního. Jinak je o něm známo, že. jest jedním důvěrníků následníka, arciknížete Františka Ferdinanda.
Němec František Fürstenberg Otakar Černina Berchtold František Ferdinand RakouskoUhersko Bukurešť Hradec Rumunsko Madrid Für Chudenice poslanecký sněmovna Wacht be Rhein petrahrad Černín
14 article
Dr. Nikolič o chorvatské otázce. Bývalý bánův náměstek, dr. Vladimír Ni- količ, jenž tyto dni konferoval s hr. Štěp Tiszou, měl rozmluvu s redaktorem „Világu“ O své konferenci s hr. Tiszou, která byla dů- věrnou informaci, odepřel podati zprávu, ale vyslovil některé své názory o chorvatské otáz- ce a jejím řešení. Dr. Nikolič, jenž náleží k chorv.-srbské koalici, pravil, že největší křiv- da Chorvatsku od uherské vlády děje se v obo- ru jazykovém. Ačkoli státním jazykem v Chor- vatsku dle zákona je pouze chorvatština neboli srbština, uherská vláda zavedla na železnicích, poštách a v úřadech lesních maďarské úřado- vání. Jazyková otázka je v Chorvatsku záro- veň olázkou chleba. Chorvatský lid utíká ze země, poněvadž nenalézá doma obživy a státní úřady se plní Maďary. Mimo to uherská vláda křivdí Chorvatsku i na poli hospodářském,v tarifnictvi a různých jiných oborech, jichž se za poslednich let nahromadilo množství, Koali- ce, jako poctivý přítel unie, přeje si, aby se křivdy odčinily a zákon o vyrovnání se přesně prováděl. Přes to většina chorvatského náro- da je pre smír s Uhrami. Šestiměsíčné úřado- váni dra. Unkelhäussera zanechalo po sobě Chorvatsku dobrou památku a také proti bar. Skerleczovi není dosud stesků. Dojde-li na nové volby v Chorvatsku, koalice je přesvěd- čena, že uhájí svých posic, budou-li volby či- sté, ne násilné. Nečiní také námitek proti sou- činnosti s unionisty, dostanou-li se do sněmu z čistých voleb.
doktor Nikolič Vladimíra Štěp Tisza Maďar Chorvatsko Chor Uhry Világ
15 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Dodavatelé munice Albancům Z Černé Hory oznamují úřadně: Včera (v neděli 19. t. m.) připlul do barského přísta- vu parník rakouského Lloydu „Adelberg Když se náš pomořský úřad dověděl, že se na parníku vezou 400 petrolejových sudů, napl- něných municí pro Albance, oznámil to čer- nohorské vládě, jež požádala c. k. vyslance na Cetyní, aby nařídil c. k. konsulovi v Baru, aby se ihned s představiteli tamějšího pomoř- ského úřadu černohorského odebral na loďa byl přítomen, až bude úřadně zjišťováno, že se na rakouském parníku skutečně veze munice pro Albanii. C. k. vyslanec odepřel této žádo- stí černohorské vlády vyhověti. Barský pomoř- ský úřad předsevzal potom sám prohlídku par- níku, konstatoval, že skutečně veze udané množství munice pro Valonu a kapitán parní- ku přiznal, že tomu tak. Kontraband dopro- vázeli dva rakousko-uherští poddůstojníci uniformě. Minulý pondělek prošel barským přístavem jiný parník. Lloydův. „Albanie jenž vezl pro Albance zbraně. Černohorské úřady, ačkoli jim to bylo známo, pro dobrou vůli a boží pokoj nezakročily; ale černohorská vláda, majíc o tom vědomost, že z Terstu k al- banskému břehu parníky neustále zbraně střelivo dovážejí, rozhodla se konečně, že tře- ba fakt veřejně konstatovati před tváří veške- ré Evropy, na niž jest nyní, aby tomu učinila přítrž, chce-li míti v Albanii pokoj.
Lloyd Lloydův Albánie Terst Evropa
16 article Německý korunní princ a Všeněmci.
Německý korunní princ a Všeněmci. Zpráva, že německý korunní prine zaslal říš skému kancléři dopis, v němž se stavěl proti tomu, aby jeho švakr, prine Arnoší August Čum- berlandský, byl připuštěn na trůn brunšvický pokud se výslovně nevzdá svých nároků na Han- noversko, vynesla na veřejnost, že korunní prine zaujal v této otázce opačné stanovisko, než císai a říšský kancléř i pruská vláda, a způsobila po- bouření zejména proto, že byla uveřejněna ve všeněmeckém listě „Leipz. N. Nachr.“, jehož styky s korunním princem jsou již z dřívějška známy takže nutně vznikla domněnka, že korunní prine přímo způsobil, aby jeho mínění v této věci pro- niklo do veřejnosti prostřednictvím jeho oblíbené- ho všeněmeckého orgánu. Na to byl korunní prine náhle povolán na ne- děli k císaři do Postupimi a teprve v ponděli ob- jevilo se sdělené již poloúřadní prohlášenív „Nordd. Allg. Ztg.“, že korunní prine v listě Hopírebenu ze dne 17. října projevil živé polito- vání, že jeho soukromý dopis, zaslaný řížskému kancléři o welfském nástupnictví v Brunšvicku, dostal se do veřejnosti, k čemuž připojena po- známka, že korunní prine odepsal na odpověd kancléřovu, že pro něj podstatně přispěla k ob- jasnění.
Čo N Nachr Hopírebena Postupim Brunšvicko
17 article
Tím mohla by se záležitost pokládati za vy- řízenou a uveřejnění zprávy o listu princově bylo by vysvětleno jako nediskretnost, zajímavo však jest, co „Leipz. N. Nachr.“ k prohlášení „Nordd. Allg. Ztg.“ poznamenávají. Prohlašují totiž, že by korunní prine byl projevil své politování nad uve- řejněním jeho listu, zaslaného říšskému kancléří. není dobře možno. Co tímto výrokem chce naznačiti všeněmecký lipský list, jehož berlínský redaktor je po mncho let vlastním duševním vůdcem korunního prinee a udržuje s nim styky, je dosti jasno, a chápou to také „Hamburger Nachr.“, jež kážou lipskému listu, že právě vzhledem ke svým stykům s ko- runním princem má mlčeti a vše, co se stalo převzíti na svou zodpovědnost, což prý přikazuje německá manská věrnost a především monarchi- cký smysl ...
N Nachr Nachr
18 article Jitření v Belgii.
Jitření v Belgii. Spojení belgičti liberálové, radikálové a so- ciální demokraté zahájili prudkou agitaci proti nové vládní předloze školského zákona, dle niž má konfessijním školám býti zabezpečena státní podpora 600 fr. na třídu. V Brusselu i na venkově pořádají se každodenně bouřlivé protestní schůze i pouliční demonstrace a řečníci vybizejí obecen- stvo nepřímo i přimo, aby zabránilo provedení klerikálního školského zákona třeba násilím, tedy vzpourou. Přede dvěma lety, kdy tehdejší vláda Schol- laertova podala předlohu zákona, jež se v zásadě shoduje s předlohou ministerstva. Broquevilleova, měly pouliční demonstrace protiklerikální úspěch. Ministerstvo Schollaertovo vůči hrozící, re vpluei odstoupilo, nyní však je situace poněkud jiná- Zatím vykonány 2. ledna 1912 všeobecné volby do parlamentu, které nejen že klerikální panství Belgii neodstranily, ale naopak je upevnily, takže je pochybno, ustoupí-li také vláda Broque- vilieova nátlaku protiklerikální oposice. Současně s politickými agitacemi rozmáhá se také dělnické hnutí pro všeobecnou stávku, ježto uhclné doly a železárny vzhledem k velké průmy- slové křisí snížily mzdy o 5—10 procent. O stávee rozhodnou v pejbližších dnech dělnické svazy, což všaž nic rezmění na rozhodhuti zaměstnavatelů. kterým by bylo zastavení práce naopak vhod, po- něvadž každý den jim přináší ztráty. Přes to však může stávkové hnuti způsobiti nepokoje a otřesy tím nebezpečnější, že hrozí také politické nepo- koje, takže situace v Belgii může se v nejbližší době stáli kritickou.
Schollaertův Belgie Brusel
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Zbytečným rozčilováním naplňují opět strany radikální a radikálníčící sloupce svých orgánů. Dr. Kramář nepodepsal totiž úterní interpelaci na ministerského předsedu, poda- nou kluby českých poslanců v poslanecké sně- movně, a radikální orgány s národně-sociál- ním denníkem v čele z toho vyvozují, že dr Kramář postavil se proti celé české delegac atd., slovem, pánové z radíkálních stran opa- kují proti politice dra. Kramáře i na říšské ra- dě všechny otřepané argumenty věhlasné schůze vinohradské a všech po ní následo- vavších radikálních táborů, že dr. Kramář ne- podepsal úterní interpellaci, je důsledkem jeho smýšlení o dosazení zemské správní ko- míse, uloženého v článcích „In memoriam“ čís. I. a II.; dr. Kramář nemohl přece dát mini- sterskému předsedovi svým podpisem na inter- pellaci příležitost, aby jej uvedl v rozpor s je- ho smýšlením. Vůči tvrzení národně-sociálního denníku, jakoby dr. Kramář byl slíbil, že ani „interpellace nebude pro porušení ústavyv
doktor Kramář Ina
20 article
Čechách podána“, konstatujeme pro lidi nor- málních politických mozků, že dr. Kramář na stylisací interpellace v její ryze politické části spolupracoval a dále že v konferencích před- sedů parlamentních klubů vymohl, aby se o vládní odpovědi na tuto interpellaci ko- nala debata, která zajisté bude v českém zájmu. Pro to se tedy radikální tisk nemusí rozčilovat. Ovšem rádi uznáváme, že tento tisk má důvody k rozčilování se, jenže je nepov upřímně. Naši radikálové a radikálníčíci býv. realisté byli by rádi strhli ostatní české po- slance, zejména poslance agrární, do politiky radikálního lomození, v němž ovšem vždycky vynikají tí, kteří nemusejí mysliti a brát zod- povědnost za českou politiku. A tomuto poli- tickému lomození ve schůzi všech českých stran s českými sociálními demokraty se nepo- dařilo v úterní schůzi prorazit. Národně-sociál- ní denník vytýká předsedovi tak zv. společné- ho klubu posl. Staňleovi, že umožnil úča- stenství poslanců sociálně-demokratických na společné poradě, čímž prý se stalo, že návrh na podání obžaloby na vládu za dosazení zem- ské správní komíse „byl zabit“. Soudíme, že zá- sluha o ,zabití tohoto demonstračního návrhu. který by byl prostou ranou do vody, přísluši klubu a grárnímu, poněvadž za nepřítomno- sti poslanců klerikálních z Moravy byli by mě- li národně-sociální a neodvislí poslanci s agrár- ním klubem většinu i proti klubu svobodomysl- nému a sociálně-demokratickému. To patrně chápe i národně-sociální denník, když na jiném místě píše, že čeští agrárníci „schylují se zase k názoru dra. Kramáře“. Soudíme, že české věc politická „zabitím“ návrhu na podání ob- žaloby nebyla poškozena, naopak, že se jí jen prospělo. Byl-li kdo poražen, tedy navrho- vatelé návrhu na podání obžaloby s drem
doktor Kramář Čechy Morava
21 article
Stránským v čele, který ve svém brněn- ském orgánu vyčítá, že radikální „většin zcela slabošsky podřídíla se menšině“ Tvrzení jeho o menšině a většině není správné vyvrací je pražský národně-sociální denník tím, že konstatuje, že k názoru dra. Kramáře se „zase schylují čeští agrárníci“. Doufejme, že v debatě o odpovědi vládní na české úterní interpellace se stanoviska českých stran ještě podstatněji vyjasní. — Ke IV. sjezdu svobodomyslné mládež v Plzni. Přihlášky ke sjezdu přijímá až do pá- tečního večera Ústřední výbor mládeže v Praze II., Marianská 3, II. p. Při přihláškách pozděj- ších nemchlo by pořadatelstvo sjezdové za- jistiti účastníkům noclehů. — Z Prahy se vy- jede třemi výpravami: jednak v sobotu odpo- ledne o 1. hod. rychlíkem, jednak v sobotu večer v 6 hod 5 min. rychlíkem a v neděliv 6 hod. 10 min. ráno osobním vlakem. Účast- níci těchto výprav sejdou se čtvrt hodiny před odjezdem vlaků na nádraží cís. Frant. Josefa před restaurací II. třídy, načež bude od účast- níků vybíráno jízdné, které je poloviční, a za- koupeny hromadně lístky. Výpravy budou po- řádatí kolegové: v sobotu odpoledne kol. Alexander, v sobotu večer kol. Ing. Dvořáček v neděli ráno kol. JUSt. J. Jirsák. Pořadatelé tito budou opatřeni bílými páskami. — Ústřed- ní výbor znovu připomíná, že noclehy pro ko- legy (společné) budou zdarma. Nedělní oběd (společný) bude v Měšťanské besedě; příbor za K 1.20.
Stránský Kramář František Josef Alexander Inga Dvořáček Just J Jirsák Plzeň Praha marianský
22 article
— Arcibiskup olomoucký kardinál dr. Baue již po druhé se vyslovil proti víře v rituální vraždu. Poprvé na visitaci ve Svitavě, nejnověj v Prostějově, kde biřmoval. K jeho uvítání se do- stavil místní rabín dr. Goldschmidt a žádal kardi- nála, aby svým mocným hlasem promluvil proti pověře o rítuální vraždě. Kardinál dr. Bauejr na to dle telegrafické zprávy „Pr. Tagblattu“ z Olo- mouce odpověděl takto: „jest mí živě litovat že ani váš ani můj hlas nepostačují, aby tětc ošklivé lží, jak bych chtěl, byl učiněn konec.“ Kardinál dr. Bauer dostává se tu do rozporu s katolickou žurnalistikou, která pod- poruje víru v rituální vraždu všemožnými prostřed- ky. Veřejnost může být věru zvědava, co řekne na příklad pražský „Čech“ novému výroku kardi- nála dra. Bauera, nesporně přece výborného ka- tolíka . — Z české vysoké školy technické v Praze. Druhou státní zkoušku z odboru zemědělského složili dne 30. září t. r. pp. Bočán V. z Jezeraice Dlabal F. z Bohouňovic, Labounek H. z Pivína Markalous E. z Třebosic. Matějček J. z Holohlav. Patka E. ze St. Bydžova, Pospíšil F. z Paběnic Šimáček V. z Řeporyj. Schrank J. z Kladna. T - mášek L. z Čelechovic. — Dne 9. října t. r. složíl druhou státní zkoušku z odboru stavebního inže- nýrství tito pp.: Černý Václav z Bavorova. Jose Polivka z Turska, Karel Skalák z Hvožďan. Jak Kocvrlich z Bílska, R. Benda z Chudobína, Fr Pipinič z Vídně. Jar. Baudhauer z Přeštic, Fr Morávek ze Smíchova. Fr. Jendele z V. Boru. Jos Janošík ze Štětovic, Vojt. Šrámek z V. Lázník Fr. Rybníček z Čikova. Vojt. Bouček z Držkova Jar. Seidl z Kratonoh. Mih. Novák ze Hvaru, Emi Moravec z Prahy. Aug. Krejčí ze Žižkova. Jar Traka z Prahy a Fr. Cincibuch z Přelouče.
doktor Baue Goldschmidt Bauejr Bauer Čo Matějček Pospíšil Šimáček Schrank T mášek Jose Skalák Kocvrlich R Benda Baudhauer Morávek František Jendele V Bor Jos Janošík Šrámek Rybníček Bouček Seidl Novák Aug Krejčí Cincibuch Svitava Prostějov Ola Bohouňovice Třebosice Holohlavy St . Bydžov Paběnice Řeporyje Kladno Čelechovice Bavorov Tursko Hvožďany Bílsko Chudobín Francie Pipinič Vídeň Přeštice Francie Smíchov Štětovice Lázník Francie Čikov Držkov Kratonohy Hvar Praha Žižkov Přelouč český vysoký škola technický v Praga Jezeraice Dlabal F Labounek H Pivín Markalous E Černá Václav e Moravec
23 article
— Dva sedmdesátníci. Dnes 23. října dovršuje sodmdesátý rok vynikající pražský advokát JUp Karel Adámek, býv. poslanec na radě říšské Je pratrem zvěčnělého poslance zemského a říš- ského Custava, velkoobchodnika a velkostatkáře v Praze. Po dokonaných studiich právníckých po- výšen byl 17. října 1872 na pražské universitě na doktora. R. 1878 otevřel advokátní kancelář v Praze, již vede nýní 35 roků. Pří všeobecných vol- bách říšských roku 1879 zvolen byl za poslance a s ostatními členy české delegace vstoupil po dioubé době pasivní oposice do vídeňského parla- mentu, mandát však dlouho nevykonával a vzdal se pak veřejně činnosti. Náleží mezi naše nejby- střejší právníky. — Dnešního dne oslaví 70. na- rozeniny také býv president obchodní komory praž- ské p. Ant. Řivnáč, majetník známého závodu knihkupeckého a nakladatelského, člen panské sně- movny. — Úmrti. V Praze zemřela včera pi. Františk Hotovcová roz. Patočkova, matka prvního se- kretáře obchodní a živnostenské komory v Praze vládního rady p. Rud. Hotovce. Zesnulá paní, dáma ušlechtilé a dobročinné povahy, byla vdovou p okresním hejtmanu, jenž v dobré paměti uchován je staršímu obyvatelstvu okresu v Rychnově na Kněžnou, kde dlouhá léta oblíben a v úplné shodě s občanstvem působil, než přeložen byl na Smíchov a později na Král. Vinohrady, kde zesnul, jsa již na odpočinku. Pani Hotovcová před léty byla mluvčí deputace vdov po státních úřadnících, a a zama přímo neměla zájmu na zlepšení pensi vdov- ských, velmi vřele se ujala před panovníkem jejich oprávněného požadavku. Zesnulá paní ve všech předních spolcích národních byla pilně činnou, vynikajíc vzácnou horlivosti, obětavostí a šlechet- ností. Pohřeb zesnulé paní koná se v pátek dne 24. t. m. o 3. hod. odpolední z ústřední síně v Olša- nech.
JUp Adámek Řivnáč Patočkův Hotovec Král Pan Hotovcová Olša Praha Rychnov na Kněžná Smíchov živnostenský komora
24 article
— Odjezd amerického konsula z Prahy. V ú- terý 21. t. m. rozloučil se s Prahou po šestiletém pobytu Mr. J. Brittain, jenž jmenován byl americkou vládou generálním konsulem v Kobur- gu. Na nádraží Františka Josefa dostavili se k od- jezdu jeho přečetní přátelé a známí, jakož i kole- gové konsulové ostatních slátů, v Praze zastou- penýchi tak konsul ruský šl. Žukovskij, konsul ně- mecký baron Gebsattel s dvor. radou Hintzem jeho choti, konsul belgický baron de Liser s chotí. vicekonsul francouzský, vicekonsul americký pu Bouchal. Starosta města Prahy dr. Grož omluvil svoji nepřítomnost úřadním zaneprázdněním a po- slal pí. konsulové Brittainové skvostnou kytici. Rovněž dostavil se na nádraží nově jmenovaný konsul americký p. Deedmeyer s chotí, jehoi p. Brittain přitomným představil. Dále přítomen byl americký Čech p. Frant. Korbel se sl. Záru- bovou, policejní president Křikava, vicepresident obchodní komory L. Bondy, vládní rada Hotowetz, praes. sekretář dr. A. Sum, členové Anglického klubu v Praze, předseda Anglo-American klubu v Praze, Rev. J. Porter s choti, úřadnictvo ameri- ckého konsulátu a téměř v plném počtu členové nmerické i anglické kolonie pražské a četné dámy i pánové pražské společnosti? Neobyčejný počet účastníků při rozloučení se s konsulem svědčí veliké oblibenosti p. J. Brittaina, jenž dle výroku p. Korbela skutečně byl jedním z nejlepších kon- sulů amerických, kteří kdy v Praze úřadovali.
Mister J Brittain František Josef Žukovský Gebsattel Hintze Liser Bouchal Grož František Korbel Křikava L Bond Hotowetz doktor A Sum J Porter Praha Kobur obchodní komora anglický klub American klub Rev
25 article
— Zemská správní komise království Českého učinila ve schůzi, konané 22. t. m. za předsedni- ctví presidenta hraběte Vojtěcha Schoenborna mimo jiné též tato usnesení: Presidiální sdělení Na počátku schůze zjišťuje předsedajíci, že v po- slední době zhusta v denních listech uváděné ne- oficiální zprávy o jednáních a úmyslech zemsk komise správní postrádají jakéhokoli skutečného podkladu. To platí zejména též o zprávě, že zem- ská komise správní zamýšlí učiniti pokus, aby se sprostila nákladu na udržování Král. Obory. — Z referátu člena komise c. k. dvor. rady Sporvr Vyřízena řada záležitostí, týkajících se zeměděl- ské rady. Na vědomí vzato usnesení c. k. správ- ního soudu, jímž byla zamítnuta sližnost okres- výboru v Rakovníku na rozhodnutí správní ko- mise zemské, pokud jde o vyrozumění o tom, ž převzala svůj úřad. — Z referátu člena komise c. k. dvor. rady Přecechtěla: V obecnich zá- ležitostech bylo vyhověno stížnostem: Jana Va- leše v záležitosti účtů obce Radachova za r. 1902 až 1906, Ant. Staropražského o půjčce města Pel- hřimova, purkmistrovského úřadu v Prachalicích o platnosti usnesení obecního výboru ze dne 15. ledna 1912 a Jos. Halikara o školních přirážkách v Podkosti. Naproti tomu byly zamítnuty stížno- slí: Jana Jilka na účty obce žerovické za r. 1912, obce Starých Strašnic o odpisu obecních přirážek, purkmistrovského úřadu v Prachaticích o platnost usnesení tamějšího obec, výboru ze 6. července
Schoenborna Král Přecechtěl Jilka Rakovník Jos Podkost Stará Strašnice Prachatice obecní výbor Jan Virginie
26 article
1912. Jos. Štěpána na prodej obecního pozemku v Lažanech Desfours, a Aloise Bulíčka v záleži- tosti obecní přirážky v Kobylnicích. — Z referátu člena komise c. k. dvor. r. Stitzenberíeran Ve zdravotních záležitostech bylo ve srozumění s c. k místodržitelstvím potvrzeno ustanovení dra. J. Kippenhahna sekundářem v. v. nemocnice v Kraslici a MUDra. Václava Slavíka sekundá- řem II. tř. v. v. nemocnice v Německém Brodě. Vzhledem k tomu, že dosavadní nedoslatek místa v českých zemských ústavech pro choromyslnév poslední době dosáhl takové výše, že je nezbytně nutno, aby pokud možná nejdříve byla zjednána pomoc, viděla se zemská správní komise král.
Štěpán Desfours Bulíček Stitzenberíeran J Kippenhahn Mudra Slavík Lažany Kobylnice německý Brod
27 article
Českého, opírajíc se o různá sněmovní usnesení, jakož i o přípravné práce, zemským výborem vy- konané, nucenou přisloupiti prozatím aspoň ke koupi pozemků pro zřízení zemského ústavu pro choromyslné v severní nebo severovýchodní části Čech. Po důkladném uvážení všech okolností, jež v otázce této přicházejí v úvahu, bylo usneseno zakoupiti k naznačenému účelu nabídnulé po- zemky v katastru města Hroznětína a učinili ve směru tom nutná opatření rozpočtová. — Z re- ferátu člena komise c. k. dvor. rady Kvěcha: Zástupci zem. komise správní v příslušných vo- jenských okresních komisích podpůrných byli jme- nování pp.: Jos. Prošek, okresní starosta v Lon- nech, Heřman Anton, okres, starosta v Litoměři- cích. Rudolí Polandt, okres, starosta ve Falkno- vě n. O., Frant. Dostal, statkář a okres. starosta v Moražicích. Václav Donát, okres. starostav Pelhřimově, JUDr. Karel Doubrava, advoká!a náměstek okres. starosty v Žamberce. Ant. Rydlo, fižský poslanec a okres, starosta v Krčině. Ph. Mg. Josei Radský, lékárník a okres. starostav Turnově. Jos. Balátě, okres. starosta v Lošanech, JUDr. Josef Čížek, advokát a okres. starostav Náchodě. Jakub Bednář, rolník a náměstek okres. starosty ve ždáru, dr. Em. Zeis, advoká: a okr. sťarosta v Táboře. Karel Winter, okret. starosta v Žižkově. JUDr. Richard Halík. advokát a okr. starosta v Německém Brodě. JUDr. Bedřich kniže ze Schwarzenbergu, velkostatkář v Tochovicích (pro zastup. okres písecký). Hanuš Strziska, říš. poslanec a okr. starosta ve Stříbře. Viktor Tietz, okres. starosta v Karlových Varech. Adolí Jindř.
Kvěch Prošek Heřman František Donát JUDr Doubrava Josei Radský Čížek Bednář doktor em Zeis Winter Halík Bedřich kniže Schwarzenberg Strziska Tietz Adolit Jindřichův Čechy Hroznětín Lon Litoměr Pelhřimov Žamberk Turnov Lošany Náchod Tábor Žižkov německý Brod Tochovice Karlová Vary Rudolit Polandt
28 article
Posselt, starosta města i okresu v Jablonci n. N. JUDr. Jan Zimmer, starosta města i okresu v Čá- slavi, Frant. Slach, okres. starosta v Kralovicích, Petr Novák, starosta obecní a okresní v Buděti- cích, a Frant. Ott. továrník v Rakovníku. Mimo to vyřízeny četné záležitosti, týkající se ubyto- vání četnictva, zem. donucovacích pracoven a po- žární policie. — Z referátu čl. komise c. k. míst. rady Dostrašila: Na vědomi vzal nález c. k. správního soudu, jimž zamítnuta stížnost V. Za- branského na pronájem honitby v Prahlech. Čá- stečně vyhověno stížnosti honcb. výboru v Čouši na úpravu poměrů honebních tamže. — Zamítnuty stižnosti. Frl. Chrta v Cepu a spol. o vydání ho- nebních certifikátů. T. Rajšla o pronájmu honitby ve Slavíkovicích. J. Loudáta ve Vrbce na pro- nájem tamní honitby, a obce Plevňova o příká- zání enklavy. — Mimo to vyřízena řada záleži- losti obecního škelství a záležitosli osobních. — Z referátu čl. komise c. k. dvor. rady Widim- skyho: Zástupci zem. správní komise v faměj- ších živnost, školách pokračovacích byli jmeno- váni pp.: K. Bouček, sedlář v Hořovicích, Václav
Posselt JUDr Zimmer František Slach Novák Ott Chrt T Rajšl J Loudát Vrbec K Bouček Václav Jablonec Kralovice Buděť Rakovník Slavíkovice Hořovice rada Widim
29 article
Kurta, mydlář ve Strakonicích, a Ant. Krato- chvíle, c. z k. vrchní správce ve Šmiřicích. — záležitostech chudínských zamítnuty sližnostit Obce Ledce lokr. plzeňský). Jos. Dubce v Ko- stelci n. L Frant. Königsmarka v Merklíně; stíž- nostem Kateřiny Dlouhé v Dole. T. Günzlovév Karlíně a Marie Angelmaverové v Bělči vyho- věno. — Usneseno, vysloviti kuratoriu zimní hosp. školy v Novém Bydžově blahopřání zem. správní komise k slavnosti 30letého trvání tohoto ústavu a otevření nové školní budovy. — Z referátu čl. komise c. k. mísl. rady Püchla: Ve stavebních záležitostech vzaty na vědomí nálezy c k. správ. soudu, jimiž byla zamítnuta stížnost Václava Kel- lerá a spol. o zřízení chodníku v Kročehlavech, a družstva „Dělnický dům“ v Rokycenech o po- uživání stájí tamže. — Ve smyslu příslušných ná- lezů těhož soudu byly zamítnuty: sližnost manželů
Kurt František Königsmark Dlouhý Angelmaverová Václav Strakonice Ledec ko Merklín Bělč Nový Bydžov Kročehlavy Günzlovév Karlín
30 article
Tuschlových o parcelaci pozemků č. k. 387 389/1 na Mělníce, jakož i žádost Josela Panzera o zřízeni 2 domů na pozemcích č. k. 360 a 361 ve Lhotě. — Ke stížnosti Jar. Balatky o sboření kolny při domě čp. 212 v Šumburku nad Desnou bylo rozhodnutí v odpor vzaté změněno. — Vy- hovžno sližnosti Pražské železářské společnosti průmyslové v příčině přirážek v zastup. okresu unhoštském na rok 1911. — Zamitnuty stižností obce Vrchotic a společ. o uzavření okresní zá- půjčky 60.000 K na stavbu okresní silnice. —Z referátu čl. komise c. k. míst. rady Lendecke: V silničních záležitostech zamítnuty stížnostis Ant. Christla a spol. v záležitosti stavby silnice, ve Svojetíně, a obce Seifhennersdorfu o vypuštění cesty č. k. 2094 v Hor. Hennersdorfu. — Usnese- no sděliti okres. výborům všech při říšské hraníci položených okresů, výnos c. k. ministerstva pro veřejné práce ze dne 8. ledna 1913 č. 1326, němž se upozorňuje, že stavební úřady mají vždy již při proiektech silnic, které mají jiti přes celní hranici, dohodnouti se se zemským linančním úřa- dem. — Mimo to vyřízeny četné záležitosti me- liorační.
Tuschlový Josel Panzer Balatka Lendecke Mělník Lhota Šumburk nad Desna Vrchotice Svojetín Seifhennersdorf
31 article
— Rada král. hlav. města Prahy vzhledem k nezaměstnanosti dělnictva, která se rozšířila letoš- ního roku netušenou měrou ve všech průmyslo- vých oborech, usnesla se ve schůzi své dne 21. října t. r., aby bylo přikročeno ku provedení nut- ných staveb obecních, po případě i jiných staveb nouzových; dále, aby učiněno bylo podání na c. k. ministerstvo železnic, aby určilo větší obnos na investice pro vozový park a aby učiněny byly kroky, by armádní dodávky oděvnictví byly roz- děleny spravedlivě do všech průmyslových míst se zřetelem k početností v nich žijícího dělnictva tohoto výrobního odvětví; vzhledem k nezaměst- nanosti dělnictva krejčovského v Praze, aby bylo požádáno ministerstvo železnic, aby dalo u praž- ských krejčích vyhotoviti část dodávky pro zřize- nectvo drah. Mimo to usneseno, aby byla svolána komise v příčině opatřeni nutných, k zamezení na- stávající nezaměstnanosti společně s pražskými předměstími, zástupci místodržitelství, zemského výboru království Českého a policie. Konečně usneseno, aby ve finanění komisi o obecním roz- počtu na rok 1914 byla projednána záležitost po- jišťování proti nezaměstnanosti, jakož i záležitost poskytnutí zálohy kuratoriu pro reformu bylovou.
Praha Rada král
32 article
— Žurnalistická poclivost. Náš chicagský do- pisovatel Jnat A. Man nás žádá, abychom kom- statovali: „S názvem Žurnalistická pocti- vost rozeslal tak zv. spolek žurnalistů v Novém Yorku zasláno do některých listů v Americe i Čechách a tvrdi v něm, že jsem referoval o sjezdu do „Národních Listů“ falešně. Lid v Čechách má jiné zájmy, než aby se staral o hádky českých no- vinářů v Americe a proto neodpovidám na toto obvinění lidí, o nichž psáti bylo by pod mou dů- stojnost, ale ujišťuji je, že tak dlouho, pokul já mám příležitost do českých listů práti, budou kra- jané v Čechách čísti pravdu a vyzývám členy spolku žurnalistů v Chicagu, jsou-li zde jací, aby mi do očí řekli, že jsem lhal. Kterýkoli z nich . Ví, kde mne najde. Těším se jen na tu dobu, ai budu úplně volný a budu moci vydati své „Ame- rické ligurky“, pro které mám připravený též po- ctivý a správný popis toho, ja cípámi chtěli b se státi slavnými i ve „Všeslovanském svazu no- vinářském“. Čelý ten relerál, z Nového Yorku
Nový York Amerika Čechy Chicago pisovatel Jnat A žurnalistický poctít všeslovanský svaz novinářský