2
masthead
V Praze, v sobotu dne 15. dubna 1905.
Praha
4
article
Za ranní a odpol. Jisty
přod plácí sn
v Praze v administrani
a něno
ns evrí leta . . .
s dvojí čenálkou
a niee
. . . K0k
n hirt lata . . . .
ve ailialkácha
2 K 00 n
ua něsíe . .
Pošteu:
a něse
nálvrt leta . . . .
s drojí zisilkeu
a měal
ll. . . kei
L. Z Petrohradu, 14. dubna v 7.45
hod. (Pův. telegr. zvl. zprav. »Nár. Listů«.)
Carův reskript ke Goremkinu, jímž
jmenován byl předsedou výboru pro
zlepšení poměrů rolnických, vykládá
se jako pokoření Witta, kterýž pra-
coval v této otázce v důsledku car-
ského úkazu z 25. prosince minulého
roku.
V Kronštatu vyskytly se dva pří-
pady cholery.
V námořních kruzích zdejšícl
soudí se, že na bitvu námořní nedojde
tak záhy.
V cizině byly učiněny obrovske
objednávky zbraní a střeliva.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
víz na straně 4.)
Carův
Goremkin
Witt
Praha
Petrohrad
výbor pro zlepšený
5
article
Vzkaz z Alp do Čech.
Vzkaz z Alp do Čech.
Jest nepopíratelno, že volební úspěch spo-
jené maďarské opposice a její útočný postup
v záležitostech vyrovnání z r. 1867, zvláště
v otázkách pospolitosti hospodářské a armádní
kterýmž uvedena posavadní dualistická soustava
v těžkou krisi, jeví i mnohé blahodárné účinky
na tuto polovinu říše. Za nejvážnější z účinků
těch pokládáme vystřizlivění v kruzich německých,
jehož známky denně se množí.
Třeba že politikové němečtí ještě plnými
ústy nedoznávají, že svým bezohledným zvrá-
cením zásad ústavních v r. 1897 a rozvratem
odtud v parlamentě vzniklým sami poskyt
vhodné pole k útočnému postupu uherskému
rozvinuti dalekosáhlých požadavků maďarských,
přece již jest patrno, že pociťují nedostatečnos
vlastních sil, aby vítězně odrazili nával tento.
Nemáme tu na mysli naivní taktiku
lnegrovců, kteří se domnivali, že stačí poubý
pokřik »hrr na Maďary«, aby všickni národové
neněmečtí zapomenuli na křivdy z Vídně utrpené
a horem pádem se hrnuli pod prapory lidí, kteří
jim nedávno ještě vyhrožovali, že »je před
sebou poženou«, jak se dr. Lueger v Budějo-
vicích tehdy vyjádřil.
Za to byl mnohem vážnější počin Der-
schattův, obsažený v jeho návrhu na volbu
parlamentní komise, jež by se poradila o po-
měrech obou polovin soustálí. To byl skutečný
pokus, dospěti k parlamentní součinnosti všech
stran a národů této poloviny říše. Byl to spolu
pokus, vrátiti a po případě zvýšiti vážnost
parlamentu, událostmi od r. 1897 valně sešlou
vždyť ve skutečnosti nahražoval čl. 14. vlastně
úplně radu rišskou a odtud byl k absolutismu
již jen jediný krok.
Maďar
doktor
Lueger
Alpy
Čechy
Vídeň
Budějo
6
article
Potřeba, osvěžiti parlamentní ústrojí tétc
poloviny státu, podporována byla i pozorováním,
že i říšský sněm uherský, přes značnou převahu
spojené o-posice a nynější své většiny není st
dosici zřízení parlamentního ministerstva, že jest
tedy i v Uhrách od měsice února svého druhu
maskovaný režim absolutistický
Mezi Němci hlouběji myslícími nutně musil
si tudiž raziti cestu názor, že jest třeba seřadění
všech zdejších síl, má-li tato polovina říše
uhájiti své zájmy proti Uhrám a má-li parlamen
vystoupili s náležitým důrazem v obraně jejich.
Proto čásť Němců, zejmena i na Moravě.
jala se hořekovati na neupřímnost všech posa-
vadních vlád vídeňských, jejichž uměním bylo
obluzovati jednu stranu pomocí druhé, federa-
listy pomocí centralistů a naopak, a stejně se po-
užívalo i národů. Ve Vídni prý byli vždy mali-
cherní, intrikující, neupřímní, a neměli nikdy
jasných eílů. Na všech těžkých zmatcích a kri-
sích posledních let spočívá vina této neupřím-
nosti vládní politiky. Tak bylo již v době vy
rovnání s Maďary r. 1867 a tak je tomu po dnes
kdy ovoce této neupřímnosti dozrálo. A při no
vém vyrovnání s Uhrami bude prý ještě hůře.
protože se ve Vídni hledá pouze způsob, jal
uspokojiti Maďary.
Dr. Lecher na př. se domnívá, že Madař
používají svých požadavků armádních pouze
jako nátlak, aby nabyli prospěchů v jiných obo-
rech, zvláště hospodářských, a proto jest pro
ústupky Maďarům ve věcech vojenských a dvor-
ních, ale pro zachování hospodářské pospolitosti
protože moderní stát musí nezbytně dbáti o svů
rozvoj průmyslný.
Ať přijde, co přijde, volá na př. „Volks-
Ztg.“, u nás v Rakousku musíme dospěti k roz-
hodným opatřením nejen v ohledu zákonodár-
ném, ale i v obchodní a průmyslově politice.
Němec
Maďar
doktor
Lecher
Uhry
Morava
Vídeň
Rakousko
VolkZtg
7
article
Dle toho tedy, jak Němci tohoto rázu po
chopují nynější situaci huď se stanoviska hospo-
dářského, neb rozvoje řádů ústavních a parla
mentních, snášejí i důvody pro soustavnou akei
této poloviny soustátí a pro sesílení významu
parlamentu.
Zvláště alpští Němci těžce to nesou, že do-
posud v táboře německém měli hlavní slov
Němci ze zemí sudetských a že Němci alpšt
byli jimi pokládáni za jakousi Popolku. Zejmen
sytě se o tom vyslovuje poslanec Dobernig ve
článku, věnovaném „Němcům v Čechách“
„Deut. Tagblattu“. V politických věcech prj
v někdejší „spojené levici“ nikdy nemohli pro-
niknouti, a jak se jim dařilo v záležitostech ho-
spodářských, o tom svědčí úprava daně pozem-
kové. Přes to alpští Němci vždy zůstali věrní
„německému souručenství“. Z této věrnosti
čorpá proto poslanec Dobernig oprávnění, pro
mluviti v nynější složité situaci, o záležitostech
— českých.
Alpští Němci na př. pochopovali, když na
obstrukci v říšské radě odpověděli Němci v Če-
chách obstrukcí na sněmu českém. Ale nyní
jest to již jiné. Čechové od obstrukce upustilia
zdá se, že nastalo prozatímné příměří, kteréž
pctrvá aspoň do nových voleb. A toho jest prý
si přáti, jak v zájmu státu, tak obyvatelstva a ne-
méně i poslanců, kteří chtějí pracovati. Než na
obzoru v Čechách vystupuje mračno. Ještě prý
není jisto, může-li býti svolán český sněm, ještě
není záruky, že vyřídí svůj úkol. Rozhod-
nutío tom, jak se zachovají na sněmu, přl-
sluší pouze německým poslanců
v Čechách. Kdyby pro události na sněmu če-
ském slabá svíčička rady říšské pohasla, byla
by to věc, jež se týká všech, zejmena všech ra-
keuskýchposlanců německých. Ří šská rada
prý se osvěděila býti jednotno
v nejdůležitější otázce, přijav ši
Němec
Čecho
Čechy
8
article
návrh Derschattův, jímž se stav
útok Madarův. Zachování parlamentní tri-
buny jest nutno k obraně proti Uhrám. Tak prý
smýšlejí všichni lidu věrní poslanci. Za tako-
vých okolnosti musí býti možná dohoda i ohledně
českého sněmu. To by se nijak nedotklo cti ně-
meckého národa, kdyby na sněmu českém se vy-
řídilo rozpočtové provisorium a nouzová před-
loha, ovšem předpokládaje i slušnou ochotu če-
skou ku požadavkům německým. Příměří musí
býti i v českém sněmu dosažitelné jako na radě
říšské.
V zápase mezi němectvím a slovanstvím jes
pro konečné rozhodnutí důležité semknutí všech
sil ku politické a národní jednotě. Ale tu prý
právě selhává němectví v Čechách, o němž
v Alpách za to vždy měli, že má své národnía
politické tvrze v nejlepším pořádku. Ale po-
slední jmenování státních úřadníků prý odhalilo
četné průlomy v německých tvrzích v Čechách.
Nedostává se tam německých úřadníkův, jen
aby se mohla jimi obsaditi uprázdněná míst
aspoň v ryze německých okresích, nemluvě ai
o jazykově smíšených. Všude v Rakousku,
i v alpských zemích vyskytují se — i četní
Němci z Čech. A tu se vtírá otázka, zdal
mají bratří němečtí v Čechách, kteří se věnují
povolání úřadnickému, dosti lásky k vlasti
k národu, kteráž jim velí, aby vytrvali a spolu
zápasili na rodné půdě. V alpských zemích ně-
meckých jsou prý sice příjemnější místa, ale
čestnějším prý jest, podříditi vlastní pohodlí po-
vinnostem k národu a rodné zemi.
Derschattův
Madarův
Němec
Uhry
Čechy
Rakousko
9
article
Někteří němečtí politikové a některé noviny
nalehají na vládu, aby si opatřila Němce, jichž
v Čechách nemá po ruce, odjinud! Ale pá-
nevél volá Dobernig, to jenom tak nejde. Předně
naše mládež vůbec po tom netouží opustiti alp-
ské země, a za druhé máme nutně zapotřebí do-
rostu, abychom byli s to obsaditi své vlastní po-
sice. Němci v Čechách jsou tak intelligentní
nadaná čásť něměckého národa, že nemají toho
zapotřebí, někde jinde se dlužiti. Jim, jako Něm-
cům v Rakousku, vůbec žádná — ani nejněme
čtější — vláda nebude s to pomoci, když si ne-
pomohou sami. Čím silnějšími, vyzbrojenějším
budeme, volá Dobernig, tím větší bude naše váž-
nost u ostatních národů a tím více mus“ vlád-
noucí dbáti našich požadavků. Nastává tudíž
Němcům v Čechách nový úkol: vypěstiti ná-
rodně spolehlivý dorost pro státní službu v ně-
meckých okresech. Ale ani smíšené území nesmí
se zcela vydatr v šanc, může však býti zacho-
váno pouze Němci, kteří ovládají i češtinu. Toto
přesvědčení neprýští z theorie, ale z praktické
zkušenosti, o niž by v jižním Štyrsku více mohli
vyprávěti. A komu to nestačí, ať čte v Bismar
kovi, jakou radu dal Němcům rakouským.
Němec
Dobernig
Jim
Čechy
Německo
Rakousko
Štyrsko
10
article
Zaznamenáváme tento německý hlas, ja
kožto další doklad, že skutečné a přirozené po-
měry ikde, ani u nás se nedají dlouho zneuzná-
vati a že za daných okolností železný zákon po-
třeby zvrtne — co sto bludných věků hodlalo!
Zájem státní služby v Čechách jest tako-
vým nezbytným zákonem, jenž dokonalou zna-
lost obou zemských jazykův činí podmínkou
předpokladem obstarávání úřadní agendy ve
službě státní. Čím dříve toto poznání pronikne
v kruzích zdejších Němců, tím důvodnější bude
naděje, že se dospěje časem i ke slušnému sou-
žiti obou národů. Ale vystřizlivění Němců by
musilo zároveň potrvati i když — vyváznou
z nynějších nesnází maďarských, jinak by všecky
snahy jejich po dělnosti rady říšské a soustře
dění všech zdejších sil byly stejně neupřímné
jeko politika vídeňská.
Němec
Čechy
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
Z Pašti, 14. dukna. (Schůze uherské sně
movny Na prágramu dnešní schůze jest pro-
jednání návrhu EOtvösova. Foněvadž na-
vrhovatel, jenž má míti první slovo, není přítomen.
ujímá se slova hr. Štěp. Keglevich ze strany
liberální. Řečník se nezúčastnil debaty, když Košuí
podal návrh na anulování usnesení za dne 18. listo
padu, poněvadž tehda mu to bylo celkem lhostejno.
Dnes však má za svou povinnost promluviti, aby se
široká veřejnost nedomnivala, že strana liberální mlč
jen prote, že se opravdu cítí vinnou. Nemluví ostatn
jménem liberální strany, nýbrž jen sám za sebe. Ne-
scuhlasí sice s návrhem Eötvösovým, ale lím ne-
praví, že by schvaloval události ze dne 18. listopadu.
neboť ta okolnost, že usnesení ono se nezdařilo
svědčí, že nebylo správné. Jinak v usnesení ze dne
18. listopadu nelze spatřovati ani porušení práva, an
porušení zákonů. Jednací řád je sice usnesení sně-
movny, ale mezi zákony pojal nebyl. Změnou jedna-
cího řádu nemohl tedy býti porušen zákon ani ústava
Změnou formalit, jak se sněmovna usnáší, nebyl po
rušen žádný zákon: Neboť co se chtělo docíliti ná-
vrhem Danielovým? Měla se zameziti obstrukce, která
po léta mařila práce sněmovní a zdržovala celé ústroji
státní. Obstrukce není vynález uherský. Menšiny
různých parlamentech užívaly jí dříve a uím přinulily
většinu, aby proti násilí užila opět násilí a buď jed-
nací řád suspendovala nebo změnila, po případě se
utekla i ku pomoci policie neb vojska. (Veliký hluk
Hlasy na levici: To jste chtěli také vy!) Většína, jak-
mile ji obstrukce k tomu donutí, jest nejenom opráv-
něna, nýbrž i povinna, zabezpečiti platnost jednacího
Štěp
Košuum
Eötvösův
Danielová
Pašť
12
article
řádu. Jako všude v lidské společnosti jeví se i v par
lamentě snaha, užívati práv , ale nedbati povinností
K důležitým povinnostem zákonodárství náleží za
bežpečení státního hospodářství. Ve Spojených stá-
tech, v Anglii, ve Francii, v Italii většina, aby za
bezpečila rozpočet. užila proti obstrukci násilí
nikdo v tom nespa třoval porušení práva. Také mu-
žové, na něž míří návrh Eötvösův, jednali netoliko
bena fide, nýbrž s vědomím, že vykonávají svou
občanskou povinnost. (Veliký hluk a odpor na levici.)
Návrh Eötvěšův není jen zbytečný a nesprávný, nýbr
i beztaktní. (Opětný hluk. Předseda volá řečníka k po-
řádku.) Jest pochopitelno, že nová většina se snaž
smazati, co před ní vykonala stará většina. Ale stá-
vají-li se útoky na odpůrce zvykem, podobá se to
jednání toho hrdiny, jenž na padlého soupeře plije
(Odpor v levo, pochvala na pravici.) Takové jednán
poškodí dobré jméno uherského národa v cizině, kter
si navykla pokládati Maďary za národ rytířský. Řeč
ník končí prohlášením, že návrh Eötvěšův zamílá.
Posl. Buzath ze strany neodvislosti polemisuj
s předešlým řečníkem a praví, že hr. Tisza sám uznal
za jak mnoho vymožeností národ děkuje obstrukci
Účelem zákona Danielova nebylo znemožniti ob
strukci, nýbrž odzbrojiti ty poslance, kteří se do
máhají ústupků v oboru vojenském. Chtěli Uhry
zničiti, učiniti z nich pouhou provincii. Ostatně ne
bylo ani zjištěno, že se pro návrh Danielův dne 18
listopadu vyslovila většina sněmovny. Co se týče
zvýšení pense Perczelovy, bylo to poslední vzplanuti
korupěního systému. Kabinet už v zájmu politické
veřejné morálky neměl učiniti takového kroku. ŘRečníl
dokazuje, že zvýšení Perczelovy pense odporuje z
konu, ale nečiní zatím návrh, aby byla zvolen
zvláštní komise, jež by tento případ vyšelřila. Konč
doporučením návrhu Eötvöšova
Eötvösův
Maďar
Posl
Tisza
Danielův
Uher
spojený stý
Anglie
Francie
13
article
Po krátké přestávce chápe se slove předseda m
nisterstva hr. Tisza. Opakuje, co namíll již prol
podobnému návrhu Košutovu a přechází k řeči post
Buzatha. Tento jest prý na omylu, že účelem zá-
kona Danielova bylo zmařiti národní snahy, nesoue
se k uplalnění maďarského jazyka ve vojsku. Před-
lohy, při jichž projednávání se dle zákona Danielova
mělo ne žádost 50 poslanců užíti klotury, byly přesně
vypočítány; při tom bylo oznámeno, že do nového
jednacího řádu klotura pojala býti nemá. Ale jesh
zhola nepřípustno, aby 20 poslanců mohlo zmařiti
všelikou parlamentní práci: v každé zemi by se proti
tomu ozvalo veřejné mínění a žádalo by, aby se z
účelem záchrany ústavy odstranila formalita, kter
umožňuje rušení parlamentní práce, třebas se tím po-
škodily výhodné disposice oněch 20 poslanců. Jet
očividno, že se v takovém případě forma ocitla v roz-
poru s podstatou ústavy, že forma dusí podstatu ústav
a proto zbývá jediná volba, má-li se zachovati form
a obětovati podstata neb má-li se přejíti přes formalitu.
aby se zachránila podstata. Nechci rozsuzovati, bylo-li
naše jednání správno neb ne Ale nelze popříti, že naše
jednání mělo za účel zabezpečiti platnost podstaty
ústavnosti. Na to řečník přechází k důvodům, pr
něž má návrh Eötvöšův za bezúčelný.
Košutův
Danielův
14
article
Návrh taký má smysl... (Hlasy v levo: Musíte
být žalován! Hlasy v pravo: Jen to udělejte ! Dlouho
trvající pohnutí a výkřiky v levo: Však se stane
Hlasy v pravo: Uvidíme! Předseda zvoní a nap
míná ke klidu.), je-li účelem projevu nedůvěry od
straniti nějakého hodnostu z úřadu. (Hlasy v levo
To chceme. Vy jmenujete barony, zvyšujete pense
baronujete žídy.) Kdyby poslanci nestáli naproti od
stouplé vládě (Křik v levo« Vždyť jste ještě zde
Proč překážíte rozřešení? Obnovujete smlouvy n
dlouhá léta.) ... měl by návrh politický účel, ale
vláda ví, že nepožívá důvěry sněmovny. (Poslanee
Polonyi volá: Ale přece vládne. Velký hluk
hlasy v pravo: Pořiďte tedy nějakou vládui)
Předseda zvoní, ale hluk a výkřiky neustávají
napomíná poslance Gajara (liberála), aby nevyru
šoval řečníka, načež tento odsekl: Já jsem vykřik
jen jednou. Na druhé straně křičí ustavičně. Odpo-
věděl jsem vám, tak je to v pořádku. (Vřava v levo.
Gajar
15
article
Předseda volá Gajara k pořádku za vřavy v prav
a hlučné pochvaly v levo.)
Poslanec Keglevič volán pro výkřik tak
k pořádku za vřavy a pochvaly v levo a volání
Nepodvolujeme se! Předseda prohlašuje, že pravic
nemá práva na žádný privilej. (Hlučná pochvala
v levo, vřava v pravo.) Nepřestane-li hluk, přeruš
schůzi a proti tomu, kdo se opře, zakročí dle jedna
cího řádu. (Pochvala v levo, vřava v pravo a hlasy
Zkuste to!)
Hr. Tisza: Timto návrhem nedosáhnou po
slanci žádoucího cíle. Vláda podala již dávno za
propuštěnou. (Hlasy v levo: Proč tedy se neklidí?
Proč neodstupuje, víte tak dobře jako já. Nelze říci
že by zůstávala ráda na svém místě. (Posl. bar
Kaas: Co je se smlouvou o půjčování vagonů?
Budu povděčen, podáli se dotaz po této záležitosti
(Hluk a výkřiky v levo. Předseda napomíná posl
Horvatha (str. neodvisl.), aby nevyrušoval) Dostane
se vám objasnění k úplné spokojenosti, ale teď ne
V drobném prodeji:
ranní čídlo o zobě . . . za S
odpol ední
. . za 2h
Ve flialkéch na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . B
Inseráty
platí se hotevě napřel
Přečplacení a lnserty přijímá sdlmini-
strace v Marisnské ulici č.3.
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna a ezpedice „Národnich L. ists“
Rukopisy se novraceji.
Gajar
Keglevič
Posl
Kaas
Horvath
Přečplacení
Hradec
Marisnský ulice
Tisza
16
article
mohu přerušovati svou první řeč, bylo by to prot
jednacímu řádu. Kdo mne zná, vI, že snažil jsem
se vždy použiti své moci v zájmu země. Zůstáván
na svém místě, jak mi povinnost káže a nemohu
odstoupiti, dokud nejsou dány podmínky sproštěn
z tohoto úřadu. (Posl. Buzath volá: To zde zu-
stanete 10 let !) Deset let by bylo přece tuze dlouho.
(Veselost.) Za takých okolností považují návrh z
zbytečný a proto jej zamítám. (Hlučná pochvala
v pravo, vřava v levo.)
Posl. Buzath (lid. str.) prohlašuje jménem sv
strany, že bude hlasovati pro návrh i jeho odůvod-
nění; rovněž Mezössy (soc.). ač zdá se mu tuze
mírným, neboť vláda nezasluhuje pokárání, ale trestu.
Poukazuje na nouzi, pro niž jen v únoru vystěho-
valo se 38 000 lidí, což jest důkazem zhoubnosti
kletby liberálního systému. Vláda, jež nedbalao
úlevu nouze, nemá práva odměňovati kortešské
služby z peněz poplatnictva. Perczel dohnal lid svými
opatřeními (jako ministr vnitra) ke vzpouře a mnoho
uherských vesnic zbrotil krví obyvatelstva.
Posl. Veszi (lib.): To bylo za Banffyova mi-
nisterského předsednictví
Posl. Mezössy: Perezel byl prvním, jenž po-
važoval propagandu sociální demokracie za zločin
její přívržence za zločince. On (Mezössy) sám je
zvěčněn v albu zločinců. Prohlašuje, že přijímá ná-
vrh. (Hlučná pochvala a eljenování v levo a v
středu).
Posl. Daranyi (lid. str.) souhlasí s návrhem
a uvažuje pensijní záležitost Perczelovu. Bylo b
dobře odstraniti Perczelovu podobiznu z předsednické
kanceláře, nebo ji aspoň zastříti černou rouškou
s černožlutými fábory. Navrhuje vyzvati vládu, aby
předložila sněmovně spisy o Perczelově pensio-
nování
Příští schůze bude z ejtra
Posl
Perezel
Mezössy
Daranyi
Perczelův
17
article
Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné
V Praze, 14. dubna.
Zrušení řádů ve Francii?
Zvláštní výbor sněmovny francouzské usnesl
se 4 proti 3 hlasům na zrušení všech řádůa
čestných vyznamenání francouzských. Předseda
výboru sdělí rozhodnutí to ministrovi vnitra,
kterýž je předloží svým kollegům v ministerské
radě
Rozpínavost německá.
Mezi Německem a Hollandskem vyjednává
se o odstup hollandského ostrova Timosu (v Asii)
Německu. Tak sděluje aspoň »Rhein-Westph.
Zeitung«. Polohou i plodinami svými byl by
ostrov ten pro Německo získem ovšem dosti
cenným.
Odpověď marockého sultána Franci?
Lze-li věřiti londýnskému, ostatně nespo-
lehlivému »Daily Telegraphu«, byla by se se-
tkala akce francouzského poselstva ve Fezu n
rozdil od včerejších zpráv přece jen. s ne-
úspěch e m. List sděluje z Tangeru, že Abdul
Aziz dal již definitivní odpověď n
požadavky francouzského vyslance
Taillandiera. Sultán prohlásil prý, že
uzavřel už s dřívějším francouzským vyslancem
Ravoltem smlouvu o úpravě hranic alžírsko-
marockých. Co se týče všech reform
ostatních, jest prý vázán na ma-
dridskou smlouvu z r. 1881, pode-
psanou, jak známo, všemi interessovanými státy
(také Němechem). Proto prý dlužno požadované
reformy předložiti především všem těmto státům.
Poněvadž ale Francie právě rozhodně se vzpírá
všelikému společnému zakročení evropskému
Marokku, byla by odpověď sultánova ovšem
rozhodným desavouováním jejího stanoviska,
ač-li se ovšem sdélení »D. T.« — potvrdí.
Německé vyslanectvo s Tollenbachem v čele
přibude do Fezu teprve v druhé polovici května,
an k cestovním připravám třeba jest tří neděl
času. Sultán mu vyšle vojsko na ochranu vstříe
V Berlíně jsou zase rozhořčeni známým již
novým okružníkem Delcasséovým, poněvadž mi-
nistr francouzský, jak známo, nepřímo v něm viní
Franek
Aziz
Delcasséův
Praha
Francie
Německo
Hollandsko
Asie
Rhein
Tanger
Maroko
Berlín
Zeitung
Daily Telegraph
18
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Oscar Wilde: „Salome“.
Ku premiéře v Národním divadle.
Oscar Wilde měl dvě veliké, protilehlé pe-
riody v životě. Pre svou duchaplnost byl s nadše-
ním ctěn a zbožňován, jak za živa málo který
umělec. Tím trapnější stav nastal po velkém pře-
vratu. Pro nechutnou výstřednost, za zločin po-
kládanou, odsouzen na dva roky do žaláře. Byl
zničen nejen jako člen společnosti, ale i jako člo-
věk a literát. Po smrti (r. 1900) přijato znovu
jeho literární dílo světem mimoanglickým. Bylo
pozdní satisfakci, uznání, že soukromý život
— nechť jakýkoli — nemá spojení s cenou ve-
jejné práce. Zadostučinění přišlo v míře veliké
1 rázem. Snad přispěl nemálo osud muže a život
jako dobrý základ sensace.
Za ta čtyři léta od smrti autora otiskován
s překládány horlivě jeho spisy, a psáno o něm
unohc. Byl duch neobyčejný, naprosto odlišný
sd lypu dnešního člověka. Nenáviděl jeho všed-
nost. Nejen nenáviděl honby za hmotou — ale
grolivila se mu i prostá snaha za cilem existenč-
n. Byl lehkomyslný, skutečnost byla mu da-
leká a jeji důležitost nepochopitelna.
Wild
Salome
národní divadlo
19
article
Hmotné, vnější úspěchy spadly mu takořka
do klina. — Aspoň nenásledují vždycky podle
tísluhy. Wilde nešel „a nimi svou prací, ony
pišly za jeho pracemi samy. Proto je dovedl tak-
kákým způsobem v několika dnech ztratit, aby
jeh až nenabyl. Byl člověk nádhery a poesie
vzivotě, ve snech, myšlenkách i požitcích. Jeho
leratura nese na sobě ráz jeho životní podstaty.
Lálky nebral ze všední skutečnosti. Snažil se
dmyslně postaviti se od skutečnosti co nejdále:
leho snahou byla krása absolutná, vše, co dle
jeho názoru hodno je literární snahy, je mnohem
1jš, než skutečnost. Byl literátem požitkářem.
li volená prostředí a postavy jeho jsou do-
lhdem. Ale ty jsou teprv prostředkem k hýřen
peilů a nálad nejneobyčejnějších. Jeho blaže-
nsti i bolesti nejsou prosté, ale rafinované, plny
intensity a vášně. Joho choutky a záliby hnaly
jej ku podivnostem, však právě svou podivnost
měly v sobě pro něho největší rozkoš.
K tomu fantasie co nejbohatší, a záliba v de
likátnícn odstínech výrazu a tvaru. Jeho myšlen-
kové toulky jsou plny přepychu idejí a forem.
Wild
Joha
20
article
Příznaky Wildeovy tvorby znatelny jsou
plnou měrou na biblickém dramatě „Salome“
Bylo psáno léta před uvězněním, v době skvě
lých poměrů vnějších. Vidět, že výtvor neby
ještě zalížen ničím, vzníkl z absolutné touhy
po kráse představ i opojnosti.
Látka byla už kolikrát před ním zpracována
Její dramatičnost i děsivý půvab lákaly. Mate
riál však reprodukován jenom živější formou
a většími podrobnostmi. Wilde postavil sev
jiný poměr k látce. Milovník duševních rozkoší
pramenících ze závratných žádostí, snů
momentů náruživých, rozplývaje se blahem nej-
prudších bolestí a žhavého opojení — nalezl
svoji rozkoš v historii Salome.
Vnější děj přijal jako jiní. Ale hrdinkou
postavil před sebe vše, co jeho pojetí lahodilo.
Salome je žena zvláštní.
Zjev, slova a pohledy — vše vzbuzuje v je-
jím okolí taký žár, že bytosti kolem rozplývají
se v zanícení. Vědí to všichni. Herodias cítí, jak
ztrácí půdu pod nohama, divá-li se Herodes na
Salome. Panoš je si vědom magické její moci.
Opakuje stále mladému Syřanu: „Nedívej se
na ni — může se přihodit něco strašlivého!“ —
Moc její je veliká. Je si jí vědoma. Dokáže,
že tetrarcha neovládá sama sebe, ač je pán, ob-
klopený vším, co se mu zráčí. Mladý Syřan za
slíbený úsměv odváží se ke skutku, za nějž
může propadnout smrti. Pouhé její slove dokáže
že svět ztratí proň cenu, mladík se zabije.
Wildeův
Salome
Wild
Herodes
Mate riál
21
article
Taková je Salome, žena moci. Při tom
jemná, poetická, snivá prostřed spustlého okolt.
V Salome je od počátka skryta horoucnost,
vášeň, touha. Vše připraveno vybuchnout, až se
najde něco, co bude hodno zánětu. S kým se
dosud stýkala, jsou, ne-li nízcí, aspoň všední,
proto jí odporni. Opovržlivě i posměšně mluvt
o účastnících hostiny. Třebas žena vášně a
ohnivé krve, daleka je sprostot okolního bahna
neřestí. Ty se jí hnusí. Její vášeň má něco bož-
ského, zázračného — je chystána požitku vyš-
šímu, závratné rozkoší, která je přiměřena jej
podstatě, tak vymknuté z obvyklosti světa. Jsou
tc požitky, lidmi nepoznané, nedosažitelné —
krásné, silné a opojné svou nemožosti.
Uslyší v zahradě proroka, vězněného ve
staré cisterně. Ví proč: je obáván samým
tetrarchou. Šlehá výčitkami a hrozbami jej
matku. Obě tyto zvláštní okolnosti vzbudily v n
zájem. Stojí před něčím, co budí obdiv a zvěda-
vost. Slyší zvláštní hlas — chce s mužem mlu-
vit! Snad choutka, jen letmo pronesená. Ale od-
perem zájem roste úžasně. Chce jej vidět! A zá-
jem mění se v touhu nezkrotnou. Neváhá oběto
vat ani bezpečnost lidí, neváhá využit své moci
aby ji ukojila.
Salome
22
article
Prorok mluví věci strašné. Salome až do
hrůzy přivede. Ale tím víc ji láká! Prorok ji pro
klíná. Ona je spita jeho hlasem! Našla muže ob
divuhodného, hodného její touhy, protože je
velký, silný a nedobytný. Chce jeho tělo! Jeho
vlasy! Jeho rty! — Chce věci nemožné, žádat
je, působí jí zázračný požitek. Muž je nepřítelem
její matky. — Nedbá toho. Nedbá tetrarchy a
hněvu jeho, nedbá všeho, co ztratí. Nedbá lidí
ani života. Žádost je neskrotna, zaujala bytost
veškerou. Střemhlav vrhá se do ní. Její vášeř
roste až k šílenství. Nevidí, že vedle zabil se
setník (mladý Syřan) pro ni — chce jen líbat!
Její útočná slova nemohou být ohnivější. Ale
prorok vytrvá. Nepohlédne na ni, odchází s pro-
klínáním do svého vězení.
Její vášeň nepřestává, ale zvrhá se v tvář
nost nenávisti nejprudší. Možno-li, ještě palči-
vější. Celou její bytost sežehla: bude líbat
Musí líbatl
A použije své moci, aby za tanec obdržela
od tetrarchy slib, že jí dá, cokoli bude žádat
Co jsou jí skvosty, kterým rovno není, co jej
půl království, které tetrarcha nabízí! Chce
líbat! Líbat rty muže neskrotného!
Jaká rozkoš dosíci, co nedosažitelno! Za
cenu lidských životů — za cenu sama sebo. Tím
vyšší je požitek. Zlíbala jeho rty! Byla na nich
hořká chuť, snad lásky, snad krve... „To je
lhostejno, lhostejno! Zlíbala jsem ústa tvá —
Jochanaane, zlíbala jsem ústa tvá!“
A nezáleží už na ničem na světě, ani na
životě, který ztrácí za to, že donutila Herodes
k zabití proroka.
Salome
Jochanaan
Herodes
23
article
Zajímavo je, jak postaveni Herodes a Hero
dias do dramatu. Oba jsou oddáni seřesti, ale
liší se hluboce od sebe.
Herodias, žena mělká, oddaná rozkošnictv
a vše ostatní pro ni neexistuje.
Herodes není mělký zhýralec. V jeho
hloubce jsou spodní proudy neklidu, který pod
rývá každou chvíli zábavy a požitku. Jehe ná
lady a rozmary nejsou závisly jen na vnějšícl
vlivech jako u Herodias. Mění se co chvíli
tak, že je patrno, jak je nespokojen, podrážděn,
jak ho myšlenky trýzní. Chce býti šťasten —
nalhává si, že je — vykřikuje to, ale jeho tvál
ukazuje opak — a chvíli na to skrytá podráždě-
nest vybuchuje v ostrou hádku s Herodias.
A dostavuje se nesmírný smutek nad vlastn
bídností, nad vědomím neblahého osudu v bu
doucnosti, který nepřiznati si marně se namáhá
Mocný tetrarcha — ve chvili vnitřních muk
prosí Salome, aby mu zatančila, aby byl vy-
kouzlen obraz — lepý jeho očím, utišující a
zabavující.
Ne tedy opilostí, rozjařeností vykládá Wilde
neprozřetelný slib tetrarchův, jak se u jiných
autorů dosud dělo. Naopak: rozervaností, pod
mukami myšlenek. A ještě, když Salome slíbí
co na něm žádá, zjevně ukáže se stav, ve kt
rém slib se stal. Zoufalá nespokojenost vy
buchuje. Jeho myšlenky jsou zmatené, slova
trhaná. Pokouší se utišit všemi možnými způ
soby a nedaří se mu. Všechno mu překáží a zase
nic. Neví sám, co chce a co by měl chtít.
Povrchní královně stačí přítomnost. Jenom
k té obracejí se její myšlenky a snahy. Herodes
následkem svého neklidu a nespokojenosti vlast
ní vidí ve všem předzvěsť neblahé budoucnosti
(Sklouznutí v krvi, domnělý šumot černých
Herodes
Hero
dias
Salome
Wild
24
article
ptáků nad hlavami, zdánlivá rudost měsíce.)
Trýznivé představy mučí jej, nedají se zahnati.
Herodias nenávidí proroka za výhrůžky.
Tetrarcha namlouvá si, že výhrůžky netýkají s
jeho. Ale straní se proroka, dá jej vězniti. Boj
se ho. Ale jeho strach je prosycen ostýchavost
a úctou. Cítí, že to svatý muž, a bojí se ublížii
mu. Ba, svoje nejdražší by obětoval, jen ab
jej netížila vina prorokovy smrti. On — jemuž
je jindy krev lhostejna! A když je donucen,
dává — tentokrát jako trestající soudce — povel
ke smrti Salome.
Salome
25
article
„Salome“ je co do podání nádherná básen.
Wilde tu hýří náladami, obrazy nejskvělejšími,
jemnými nuancemi a krásnými slovy. Dle jeho
chuti jsou sítuace tak neobyčejné. Již počátek:
kvas divoký — noc měsíčná, plná kouzla. Kteří
vidí do hodovny, mluví o ženách smyslných
opojných, řeči prorvány hlasem hrozného
Jcachaana, obávaného světce, který hlásá, na-
pomíná a proklíná.
Stejně podivně měsíe působí na všechny ve
hře: co v něm vidí zanícený Syřan, ce postra-
šený panoš, co snivá Salome, co rozrušený král,
co cynická Herodias
Místy zazní ironický tón, Wildeovi vlastní.
Rozhovor vojínů o víně tetrarchově nebo nábo-
ženské hádky Židů na příklad. Nejvíce při Hero-
desovi, který svými názory r náhledy jeví se
jako člověk vysoko postavený, s rozumem obme-
zeným. Co mluví o císaři, názor na Krista
způsob, jakým si přeje omezit jeho zázraky i řeči
o králi kappadockém, působí směšně.
Vídí mrtvolu setníkovu. „Neporučil jsem,
aby byl usmrcen!“ praví s podivem. Vysvětlí
mu, že se usmrtil sám. „Proč? Vždyť jsem je
jmenoval setníkem!“ ..
Scénické provedení „Salome“ je choulostivo.
Síla práce je v kouzlů nálad, v dojmech vášně
rozkoše a hrůzy. A tu je třeba nejvyšší jemnosti
a šetrnosti, nemá-li kouzlo vzíti na scéně za své
Eduard Kučera
Salome
Wild
Wilde
Žid
Krist
Kučera