ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 54c44680-78e7-11dc-81e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 35, person 70, org 5, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 15. dubna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 104.
4 article
Za ranní a odpol. Jisty přod plácí sn v Praze v administrani a něno ns evrí leta . . . s dvojí čenálkou a niee . . . K0k n hirt lata . . . . ve ailialkácha 2 K 00 n ua něsíe . . Pošteu: a něse nálvrt leta . . . . s drojí zisilkeu a měal ll. . . kei L. Z Petrohradu, 14. dubna v 7.45 hod. (Pův. telegr. zvl. zprav. »Nár. Listů«.) Carův reskript ke Goremkinu, jímž jmenován byl předsedou výboru pro zlepšení poměrů rolnických, vykládá se jako pokoření Witta, kterýž pra- coval v této otázce v důsledku car- ského úkazu z 25. prosince minulého roku. V Kronštatu vyskytly se dva pří- pady cholery. V námořních kruzích zdejšícl soudí se, že na bitvu námořní nedojde tak záhy. V cizině byly učiněny obrovske objednávky zbraní a střeliva. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy víz na straně 4.)
Carův Goremkin Witt Praha Petrohrad výbor pro zlepšený
5 article Vzkaz z Alp do Čech.
Vzkaz z Alp do Čech. Jest nepopíratelno, že volební úspěch spo- jené maďarské opposice a její útočný postup v záležitostech vyrovnání z r. 1867, zvláště v otázkách pospolitosti hospodářské a armádní kterýmž uvedena posavadní dualistická soustava v těžkou krisi, jeví i mnohé blahodárné účinky na tuto polovinu říše. Za nejvážnější z účinků těch pokládáme vystřizlivění v kruzich německých, jehož známky denně se množí. Třeba že politikové němečtí ještě plnými ústy nedoznávají, že svým bezohledným zvrá- cením zásad ústavních v r. 1897 a rozvratem odtud v parlamentě vzniklým sami poskyt vhodné pole k útočnému postupu uherskému rozvinuti dalekosáhlých požadavků maďarských, přece již jest patrno, že pociťují nedostatečnos vlastních sil, aby vítězně odrazili nával tento. Nemáme tu na mysli naivní taktiku lnegrovců, kteří se domnivali, že stačí poubý pokřik »hrr na Maďary«, aby všickni národové neněmečtí zapomenuli na křivdy z Vídně utrpené a horem pádem se hrnuli pod prapory lidí, kteří jim nedávno ještě vyhrožovali, že »je před sebou poženou«, jak se dr. Lueger v Budějo- vicích tehdy vyjádřil. Za to byl mnohem vážnější počin Der- schattův, obsažený v jeho návrhu na volbu parlamentní komise, jež by se poradila o po- měrech obou polovin soustálí. To byl skutečný pokus, dospěti k parlamentní součinnosti všech stran a národů této poloviny říše. Byl to spolu pokus, vrátiti a po případě zvýšiti vážnost parlamentu, událostmi od r. 1897 valně sešlou vždyť ve skutečnosti nahražoval čl. 14. vlastně úplně radu rišskou a odtud byl k absolutismu již jen jediný krok.
Maďar doktor Lueger Alpy Čechy Vídeň Budějo
6 article
Potřeba, osvěžiti parlamentní ústrojí tétc poloviny státu, podporována byla i pozorováním, že i říšský sněm uherský, přes značnou převahu spojené o-posice a nynější své většiny není st dosici zřízení parlamentního ministerstva, že jest tedy i v Uhrách od měsice února svého druhu maskovaný režim absolutistický Mezi Němci hlouběji myslícími nutně musil si tudiž raziti cestu názor, že jest třeba seřadění všech zdejších síl, má-li tato polovina říše uhájiti své zájmy proti Uhrám a má-li parlamen vystoupili s náležitým důrazem v obraně jejich. Proto čásť Němců, zejmena i na Moravě. jala se hořekovati na neupřímnost všech posa- vadních vlád vídeňských, jejichž uměním bylo obluzovati jednu stranu pomocí druhé, federa- listy pomocí centralistů a naopak, a stejně se po- užívalo i národů. Ve Vídni prý byli vždy mali- cherní, intrikující, neupřímní, a neměli nikdy jasných eílů. Na všech těžkých zmatcích a kri- sích posledních let spočívá vina této neupřím- nosti vládní politiky. Tak bylo již v době vy rovnání s Maďary r. 1867 a tak je tomu po dnes kdy ovoce této neupřímnosti dozrálo. A při no vém vyrovnání s Uhrami bude prý ještě hůře. protože se ve Vídni hledá pouze způsob, jal uspokojiti Maďary. Dr. Lecher na př. se domnívá, že Madař používají svých požadavků armádních pouze jako nátlak, aby nabyli prospěchů v jiných obo- rech, zvláště hospodářských, a proto jest pro ústupky Maďarům ve věcech vojenských a dvor- ních, ale pro zachování hospodářské pospolitosti protože moderní stát musí nezbytně dbáti o svů rozvoj průmyslný. Ať přijde, co přijde, volá na př. „Volks- Ztg.“, u nás v Rakousku musíme dospěti k roz- hodným opatřením nejen v ohledu zákonodár- ném, ale i v obchodní a průmyslově politice.
Němec Maďar doktor Lecher Uhry Morava Vídeň Rakousko VolkZtg
7 article
Dle toho tedy, jak Němci tohoto rázu po chopují nynější situaci huď se stanoviska hospo- dářského, neb rozvoje řádů ústavních a parla mentních, snášejí i důvody pro soustavnou akei této poloviny soustátí a pro sesílení významu parlamentu. Zvláště alpští Němci těžce to nesou, že do- posud v táboře německém měli hlavní slov Němci ze zemí sudetských a že Němci alpšt byli jimi pokládáni za jakousi Popolku. Zejmen sytě se o tom vyslovuje poslanec Dobernig ve článku, věnovaném „Němcům v Čechách“ „Deut. Tagblattu“. V politických věcech prj v někdejší „spojené levici“ nikdy nemohli pro- niknouti, a jak se jim dařilo v záležitostech ho- spodářských, o tom svědčí úprava daně pozem- kové. Přes to alpští Němci vždy zůstali věrní „německému souručenství“. Z této věrnosti čorpá proto poslanec Dobernig oprávnění, pro mluviti v nynější složité situaci, o záležitostech — českých. Alpští Němci na př. pochopovali, když na obstrukci v říšské radě odpověděli Němci v Če- chách obstrukcí na sněmu českém. Ale nyní jest to již jiné. Čechové od obstrukce upustilia zdá se, že nastalo prozatímné příměří, kteréž pctrvá aspoň do nových voleb. A toho jest prý si přáti, jak v zájmu státu, tak obyvatelstva a ne- méně i poslanců, kteří chtějí pracovati. Než na obzoru v Čechách vystupuje mračno. Ještě prý není jisto, může-li býti svolán český sněm, ještě není záruky, že vyřídí svůj úkol. Rozhod- nutío tom, jak se zachovají na sněmu, přl- sluší pouze německým poslanců v Čechách. Kdyby pro události na sněmu če- ském slabá svíčička rady říšské pohasla, byla by to věc, jež se týká všech, zejmena všech ra- keuskýchposlanců německých. Ří šská rada prý se osvěděila býti jednotno v nejdůležitější otázce, přijav ši
Němec Čecho Čechy
8 article
návrh Derschattův, jímž se stav útok Madarův. Zachování parlamentní tri- buny jest nutno k obraně proti Uhrám. Tak prý smýšlejí všichni lidu věrní poslanci. Za tako- vých okolnosti musí býti možná dohoda i ohledně českého sněmu. To by se nijak nedotklo cti ně- meckého národa, kdyby na sněmu českém se vy- řídilo rozpočtové provisorium a nouzová před- loha, ovšem předpokládaje i slušnou ochotu če- skou ku požadavkům německým. Příměří musí býti i v českém sněmu dosažitelné jako na radě říšské. V zápase mezi němectvím a slovanstvím jes pro konečné rozhodnutí důležité semknutí všech sil ku politické a národní jednotě. Ale tu prý právě selhává němectví v Čechách, o němž v Alpách za to vždy měli, že má své národnía politické tvrze v nejlepším pořádku. Ale po- slední jmenování státních úřadníků prý odhalilo četné průlomy v německých tvrzích v Čechách. Nedostává se tam německých úřadníkův, jen aby se mohla jimi obsaditi uprázdněná míst aspoň v ryze německých okresích, nemluvě ai o jazykově smíšených. Všude v Rakousku, i v alpských zemích vyskytují se — i četní Němci z Čech. A tu se vtírá otázka, zdal mají bratří němečtí v Čechách, kteří se věnují povolání úřadnickému, dosti lásky k vlasti k národu, kteráž jim velí, aby vytrvali a spolu zápasili na rodné půdě. V alpských zemích ně- meckých jsou prý sice příjemnější místa, ale čestnějším prý jest, podříditi vlastní pohodlí po- vinnostem k národu a rodné zemi.
Derschattův Madarův Němec Uhry Čechy Rakousko
9 article
Někteří němečtí politikové a některé noviny nalehají na vládu, aby si opatřila Němce, jichž v Čechách nemá po ruce, odjinud! Ale pá- nevél volá Dobernig, to jenom tak nejde. Předně naše mládež vůbec po tom netouží opustiti alp- ské země, a za druhé máme nutně zapotřebí do- rostu, abychom byli s to obsaditi své vlastní po- sice. Němci v Čechách jsou tak intelligentní nadaná čásť něměckého národa, že nemají toho zapotřebí, někde jinde se dlužiti. Jim, jako Něm- cům v Rakousku, vůbec žádná — ani nejněme čtější — vláda nebude s to pomoci, když si ne- pomohou sami. Čím silnějšími, vyzbrojenějším budeme, volá Dobernig, tím větší bude naše váž- nost u ostatních národů a tím více mus“ vlád- noucí dbáti našich požadavků. Nastává tudíž Němcům v Čechách nový úkol: vypěstiti ná- rodně spolehlivý dorost pro státní službu v ně- meckých okresech. Ale ani smíšené území nesmí se zcela vydatr v šanc, může však býti zacho- váno pouze Němci, kteří ovládají i češtinu. Toto přesvědčení neprýští z theorie, ale z praktické zkušenosti, o niž by v jižním Štyrsku více mohli vyprávěti. A komu to nestačí, ať čte v Bismar kovi, jakou radu dal Němcům rakouským.
Němec Dobernig Jim Čechy Německo Rakousko Štyrsko
10 article
Zaznamenáváme tento německý hlas, ja kožto další doklad, že skutečné a přirozené po- měry ikde, ani u nás se nedají dlouho zneuzná- vati a že za daných okolností železný zákon po- třeby zvrtne — co sto bludných věků hodlalo! Zájem státní služby v Čechách jest tako- vým nezbytným zákonem, jenž dokonalou zna- lost obou zemských jazykův činí podmínkou předpokladem obstarávání úřadní agendy ve službě státní. Čím dříve toto poznání pronikne v kruzích zdejších Němců, tím důvodnější bude naděje, že se dospěje časem i ke slušnému sou- žiti obou národů. Ale vystřizlivění Němců by musilo zároveň potrvati i když — vyváznou z nynějších nesnází maďarských, jinak by všecky snahy jejich po dělnosti rady říšské a soustře dění všech zdejších sil byly stejně neupřímné jeko politika vídeňská.
Němec Čechy
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Z Pašti, 14. dukna. (Schůze uherské sně movny Na prágramu dnešní schůze jest pro- jednání návrhu EOtvösova. Foněvadž na- vrhovatel, jenž má míti první slovo, není přítomen. ujímá se slova hr. Štěp. Keglevich ze strany liberální. Řečník se nezúčastnil debaty, když Košuí podal návrh na anulování usnesení za dne 18. listo padu, poněvadž tehda mu to bylo celkem lhostejno. Dnes však má za svou povinnost promluviti, aby se široká veřejnost nedomnivala, že strana liberální mlč jen prote, že se opravdu cítí vinnou. Nemluví ostatn jménem liberální strany, nýbrž jen sám za sebe. Ne- scuhlasí sice s návrhem Eötvösovým, ale lím ne- praví, že by schvaloval události ze dne 18. listopadu. neboť ta okolnost, že usnesení ono se nezdařilo svědčí, že nebylo správné. Jinak v usnesení ze dne 18. listopadu nelze spatřovati ani porušení práva, an porušení zákonů. Jednací řád je sice usnesení sně- movny, ale mezi zákony pojal nebyl. Změnou jedna- cího řádu nemohl tedy býti porušen zákon ani ústava Změnou formalit, jak se sněmovna usnáší, nebyl po rušen žádný zákon: Neboť co se chtělo docíliti ná- vrhem Danielovým? Měla se zameziti obstrukce, která po léta mařila práce sněmovní a zdržovala celé ústroji státní. Obstrukce není vynález uherský. Menšiny různých parlamentech užívaly jí dříve a uím přinulily většinu, aby proti násilí užila opět násilí a buď jed- nací řád suspendovala nebo změnila, po případě se utekla i ku pomoci policie neb vojska. (Veliký hluk Hlasy na levici: To jste chtěli také vy!) Většína, jak- mile ji obstrukce k tomu donutí, jest nejenom opráv- něna, nýbrž i povinna, zabezpečiti platnost jednacího
Štěp Košuum Eötvösův Danielová Pašť
12 article
řádu. Jako všude v lidské společnosti jeví se i v par lamentě snaha, užívati práv , ale nedbati povinností K důležitým povinnostem zákonodárství náleží za bežpečení státního hospodářství. Ve Spojených stá- tech, v Anglii, ve Francii, v Italii většina, aby za bezpečila rozpočet. užila proti obstrukci násilí nikdo v tom nespa třoval porušení práva. Také mu- žové, na něž míří návrh Eötvösův, jednali netoliko bena fide, nýbrž s vědomím, že vykonávají svou občanskou povinnost. (Veliký hluk a odpor na levici.) Návrh Eötvěšův není jen zbytečný a nesprávný, nýbr i beztaktní. (Opětný hluk. Předseda volá řečníka k po- řádku.) Jest pochopitelno, že nová většina se snaž smazati, co před ní vykonala stará většina. Ale stá- vají-li se útoky na odpůrce zvykem, podobá se to jednání toho hrdiny, jenž na padlého soupeře plije (Odpor v levo, pochvala na pravici.) Takové jednán poškodí dobré jméno uherského národa v cizině, kter si navykla pokládati Maďary za národ rytířský. Řeč ník končí prohlášením, že návrh Eötvěšův zamílá. Posl. Buzath ze strany neodvislosti polemisuj s předešlým řečníkem a praví, že hr. Tisza sám uznal za jak mnoho vymožeností národ děkuje obstrukci Účelem zákona Danielova nebylo znemožniti ob strukci, nýbrž odzbrojiti ty poslance, kteří se do máhají ústupků v oboru vojenském. Chtěli Uhry zničiti, učiniti z nich pouhou provincii. Ostatně ne bylo ani zjištěno, že se pro návrh Danielův dne 18 listopadu vyslovila většina sněmovny. Co se týče zvýšení pense Perczelovy, bylo to poslední vzplanuti korupěního systému. Kabinet už v zájmu politické veřejné morálky neměl učiniti takového kroku. ŘRečníl dokazuje, že zvýšení Perczelovy pense odporuje z konu, ale nečiní zatím návrh, aby byla zvolen zvláštní komise, jež by tento případ vyšelřila. Konč doporučením návrhu Eötvöšova
Eötvösův Maďar Posl Tisza Danielův Uher spojený stý Anglie Francie
13 article
Po krátké přestávce chápe se slove předseda m nisterstva hr. Tisza. Opakuje, co namíll již prol podobnému návrhu Košutovu a přechází k řeči post Buzatha. Tento jest prý na omylu, že účelem zá- kona Danielova bylo zmařiti národní snahy, nesoue se k uplalnění maďarského jazyka ve vojsku. Před- lohy, při jichž projednávání se dle zákona Danielova mělo ne žádost 50 poslanců užíti klotury, byly přesně vypočítány; při tom bylo oznámeno, že do nového jednacího řádu klotura pojala býti nemá. Ale jesh zhola nepřípustno, aby 20 poslanců mohlo zmařiti všelikou parlamentní práci: v každé zemi by se proti tomu ozvalo veřejné mínění a žádalo by, aby se z účelem záchrany ústavy odstranila formalita, kter umožňuje rušení parlamentní práce, třebas se tím po- škodily výhodné disposice oněch 20 poslanců. Jet očividno, že se v takovém případě forma ocitla v roz- poru s podstatou ústavy, že forma dusí podstatu ústav a proto zbývá jediná volba, má-li se zachovati form a obětovati podstata neb má-li se přejíti přes formalitu. aby se zachránila podstata. Nechci rozsuzovati, bylo-li naše jednání správno neb ne Ale nelze popříti, že naše jednání mělo za účel zabezpečiti platnost podstaty ústavnosti. Na to řečník přechází k důvodům, pr něž má návrh Eötvöšův za bezúčelný.
Košutův Danielův
14 article
Návrh taký má smysl... (Hlasy v levo: Musíte být žalován! Hlasy v pravo: Jen to udělejte ! Dlouho trvající pohnutí a výkřiky v levo: Však se stane Hlasy v pravo: Uvidíme! Předseda zvoní a nap míná ke klidu.), je-li účelem projevu nedůvěry od straniti nějakého hodnostu z úřadu. (Hlasy v levo To chceme. Vy jmenujete barony, zvyšujete pense baronujete žídy.) Kdyby poslanci nestáli naproti od stouplé vládě (Křik v levo« Vždyť jste ještě zde Proč překážíte rozřešení? Obnovujete smlouvy n dlouhá léta.) ... měl by návrh politický účel, ale vláda ví, že nepožívá důvěry sněmovny. (Poslanee Polonyi volá: Ale přece vládne. Velký hluk hlasy v pravo: Pořiďte tedy nějakou vládui) Předseda zvoní, ale hluk a výkřiky neustávají napomíná poslance Gajara (liberála), aby nevyru šoval řečníka, načež tento odsekl: Já jsem vykřik jen jednou. Na druhé straně křičí ustavičně. Odpo- věděl jsem vám, tak je to v pořádku. (Vřava v levo.
Gajar
15 article
Předseda volá Gajara k pořádku za vřavy v prav a hlučné pochvaly v levo.) Poslanec Keglevič volán pro výkřik tak k pořádku za vřavy a pochvaly v levo a volání Nepodvolujeme se! Předseda prohlašuje, že pravic nemá práva na žádný privilej. (Hlučná pochvala v levo, vřava v pravo.) Nepřestane-li hluk, přeruš schůzi a proti tomu, kdo se opře, zakročí dle jedna cího řádu. (Pochvala v levo, vřava v pravo a hlasy Zkuste to!) Hr. Tisza: Timto návrhem nedosáhnou po slanci žádoucího cíle. Vláda podala již dávno za propuštěnou. (Hlasy v levo: Proč tedy se neklidí? Proč neodstupuje, víte tak dobře jako já. Nelze říci že by zůstávala ráda na svém místě. (Posl. bar Kaas: Co je se smlouvou o půjčování vagonů? Budu povděčen, podáli se dotaz po této záležitosti (Hluk a výkřiky v levo. Předseda napomíná posl Horvatha (str. neodvisl.), aby nevyrušoval) Dostane se vám objasnění k úplné spokojenosti, ale teď ne V drobném prodeji: ranní čídlo o zobě . . . za S odpol ední . . za 2h Ve flialkéch na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . B Inseráty platí se hotevě napřel Přečplacení a lnserty přijímá sdlmini- strace v Marisnské ulici č.3. Tam nacházejí se též redakce tiskárna a ezpedice „Národnich L. ists“ Rukopisy se novraceji.
Gajar Keglevič Posl Kaas Horvath Přečplacení Hradec Marisnský ulice Tisza
16 article
mohu přerušovati svou první řeč, bylo by to prot jednacímu řádu. Kdo mne zná, vI, že snažil jsem se vždy použiti své moci v zájmu země. Zůstáván na svém místě, jak mi povinnost káže a nemohu odstoupiti, dokud nejsou dány podmínky sproštěn z tohoto úřadu. (Posl. Buzath volá: To zde zu- stanete 10 let !) Deset let by bylo přece tuze dlouho. (Veselost.) Za takých okolností považují návrh z zbytečný a proto jej zamítám. (Hlučná pochvala v pravo, vřava v levo.) Posl. Buzath (lid. str.) prohlašuje jménem sv strany, že bude hlasovati pro návrh i jeho odůvod- nění; rovněž Mezössy (soc.). ač zdá se mu tuze mírným, neboť vláda nezasluhuje pokárání, ale trestu. Poukazuje na nouzi, pro niž jen v únoru vystěho- valo se 38 000 lidí, což jest důkazem zhoubnosti kletby liberálního systému. Vláda, jež nedbalao úlevu nouze, nemá práva odměňovati kortešské služby z peněz poplatnictva. Perczel dohnal lid svými opatřeními (jako ministr vnitra) ke vzpouře a mnoho uherských vesnic zbrotil krví obyvatelstva. Posl. Veszi (lib.): To bylo za Banffyova mi- nisterského předsednictví Posl. Mezössy: Perezel byl prvním, jenž po- važoval propagandu sociální demokracie za zločin její přívržence za zločince. On (Mezössy) sám je zvěčněn v albu zločinců. Prohlašuje, že přijímá ná- vrh. (Hlučná pochvala a eljenování v levo a v středu). Posl. Daranyi (lid. str.) souhlasí s návrhem a uvažuje pensijní záležitost Perczelovu. Bylo b dobře odstraniti Perczelovu podobiznu z předsednické kanceláře, nebo ji aspoň zastříti černou rouškou s černožlutými fábory. Navrhuje vyzvati vládu, aby předložila sněmovně spisy o Perczelově pensio- nování Příští schůze bude z ejtra
Posl Perezel Mezössy Daranyi Perczelův
17 article Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné V Praze, 14. dubna. Zrušení řádů ve Francii? Zvláštní výbor sněmovny francouzské usnesl se 4 proti 3 hlasům na zrušení všech řádůa čestných vyznamenání francouzských. Předseda výboru sdělí rozhodnutí to ministrovi vnitra, kterýž je předloží svým kollegům v ministerské radě Rozpínavost německá. Mezi Německem a Hollandskem vyjednává se o odstup hollandského ostrova Timosu (v Asii) Německu. Tak sděluje aspoň »Rhein-Westph. Zeitung«. Polohou i plodinami svými byl by ostrov ten pro Německo získem ovšem dosti cenným. Odpověď marockého sultána Franci? Lze-li věřiti londýnskému, ostatně nespo- lehlivému »Daily Telegraphu«, byla by se se- tkala akce francouzského poselstva ve Fezu n rozdil od včerejších zpráv přece jen. s ne- úspěch e m. List sděluje z Tangeru, že Abdul Aziz dal již definitivní odpověď n požadavky francouzského vyslance Taillandiera. Sultán prohlásil prý, že uzavřel už s dřívějším francouzským vyslancem Ravoltem smlouvu o úpravě hranic alžírsko- marockých. Co se týče všech reform ostatních, jest prý vázán na ma- dridskou smlouvu z r. 1881, pode- psanou, jak známo, všemi interessovanými státy (také Němechem). Proto prý dlužno požadované reformy předložiti především všem těmto státům. Poněvadž ale Francie právě rozhodně se vzpírá všelikému společnému zakročení evropskému Marokku, byla by odpověď sultánova ovšem rozhodným desavouováním jejího stanoviska, ač-li se ovšem sdélení »D. T.« — potvrdí. Německé vyslanectvo s Tollenbachem v čele přibude do Fezu teprve v druhé polovici května, an k cestovním připravám třeba jest tří neděl času. Sultán mu vyšle vojsko na ochranu vstříe V Berlíně jsou zase rozhořčeni známým již novým okružníkem Delcasséovým, poněvadž mi- nistr francouzský, jak známo, nepřímo v něm viní
Franek Aziz Delcasséův Praha Francie Německo Hollandsko Asie Rhein Tanger Maroko Berlín Zeitung Daily Telegraph
18 article FEUILLETON
FEUILLETON Oscar Wilde: „Salome“. Ku premiéře v Národním divadle. Oscar Wilde měl dvě veliké, protilehlé pe- riody v životě. Pre svou duchaplnost byl s nadše- ním ctěn a zbožňován, jak za živa málo který umělec. Tím trapnější stav nastal po velkém pře- vratu. Pro nechutnou výstřednost, za zločin po- kládanou, odsouzen na dva roky do žaláře. Byl zničen nejen jako člen společnosti, ale i jako člo- věk a literát. Po smrti (r. 1900) přijato znovu jeho literární dílo světem mimoanglickým. Bylo pozdní satisfakci, uznání, že soukromý život — nechť jakýkoli — nemá spojení s cenou ve- jejné práce. Zadostučinění přišlo v míře veliké 1 rázem. Snad přispěl nemálo osud muže a život jako dobrý základ sensace. Za ta čtyři léta od smrti autora otiskován s překládány horlivě jeho spisy, a psáno o něm unohc. Byl duch neobyčejný, naprosto odlišný sd lypu dnešního člověka. Nenáviděl jeho všed- nost. Nejen nenáviděl honby za hmotou — ale grolivila se mu i prostá snaha za cilem existenč- n. Byl lehkomyslný, skutečnost byla mu da- leká a jeji důležitost nepochopitelna.
Wild Salome národní divadlo
19 article
Hmotné, vnější úspěchy spadly mu takořka do klina. — Aspoň nenásledují vždycky podle tísluhy. Wilde nešel „a nimi svou prací, ony pišly za jeho pracemi samy. Proto je dovedl tak- kákým způsobem v několika dnech ztratit, aby jeh až nenabyl. Byl člověk nádhery a poesie vzivotě, ve snech, myšlenkách i požitcích. Jeho leratura nese na sobě ráz jeho životní podstaty. Lálky nebral ze všední skutečnosti. Snažil se dmyslně postaviti se od skutečnosti co nejdále: leho snahou byla krása absolutná, vše, co dle jeho názoru hodno je literární snahy, je mnohem 1jš, než skutečnost. Byl literátem požitkářem. li volená prostředí a postavy jeho jsou do- lhdem. Ale ty jsou teprv prostředkem k hýřen peilů a nálad nejneobyčejnějších. Jeho blaže- nsti i bolesti nejsou prosté, ale rafinované, plny intensity a vášně. Joho choutky a záliby hnaly jej ku podivnostem, však právě svou podivnost měly v sobě pro něho největší rozkoš. K tomu fantasie co nejbohatší, a záliba v de likátnícn odstínech výrazu a tvaru. Jeho myšlen- kové toulky jsou plny přepychu idejí a forem.
Wild Joha
20 article
Příznaky Wildeovy tvorby znatelny jsou plnou měrou na biblickém dramatě „Salome“ Bylo psáno léta před uvězněním, v době skvě lých poměrů vnějších. Vidět, že výtvor neby ještě zalížen ničím, vzníkl z absolutné touhy po kráse představ i opojnosti. Látka byla už kolikrát před ním zpracována Její dramatičnost i děsivý půvab lákaly. Mate riál však reprodukován jenom živější formou a většími podrobnostmi. Wilde postavil sev jiný poměr k látce. Milovník duševních rozkoší pramenících ze závratných žádostí, snů momentů náruživých, rozplývaje se blahem nej- prudších bolestí a žhavého opojení — nalezl svoji rozkoš v historii Salome. Vnější děj přijal jako jiní. Ale hrdinkou postavil před sebe vše, co jeho pojetí lahodilo. Salome je žena zvláštní. Zjev, slova a pohledy — vše vzbuzuje v je- jím okolí taký žár, že bytosti kolem rozplývají se v zanícení. Vědí to všichni. Herodias cítí, jak ztrácí půdu pod nohama, divá-li se Herodes na Salome. Panoš je si vědom magické její moci. Opakuje stále mladému Syřanu: „Nedívej se na ni — může se přihodit něco strašlivého!“ — Moc její je veliká. Je si jí vědoma. Dokáže, že tetrarcha neovládá sama sebe, ač je pán, ob- klopený vším, co se mu zráčí. Mladý Syřan za slíbený úsměv odváží se ke skutku, za nějž může propadnout smrti. Pouhé její slove dokáže že svět ztratí proň cenu, mladík se zabije.
Wildeův Salome Wild Herodes Mate riál
21 article
Taková je Salome, žena moci. Při tom jemná, poetická, snivá prostřed spustlého okolt. V Salome je od počátka skryta horoucnost, vášeň, touha. Vše připraveno vybuchnout, až se najde něco, co bude hodno zánětu. S kým se dosud stýkala, jsou, ne-li nízcí, aspoň všední, proto jí odporni. Opovržlivě i posměšně mluvt o účastnících hostiny. Třebas žena vášně a ohnivé krve, daleka je sprostot okolního bahna neřestí. Ty se jí hnusí. Její vášeň má něco bož- ského, zázračného — je chystána požitku vyš- šímu, závratné rozkoší, která je přiměřena jej podstatě, tak vymknuté z obvyklosti světa. Jsou tc požitky, lidmi nepoznané, nedosažitelné — krásné, silné a opojné svou nemožosti. Uslyší v zahradě proroka, vězněného ve staré cisterně. Ví proč: je obáván samým tetrarchou. Šlehá výčitkami a hrozbami jej matku. Obě tyto zvláštní okolnosti vzbudily v n zájem. Stojí před něčím, co budí obdiv a zvěda- vost. Slyší zvláštní hlas — chce s mužem mlu- vit! Snad choutka, jen letmo pronesená. Ale od- perem zájem roste úžasně. Chce jej vidět! A zá- jem mění se v touhu nezkrotnou. Neváhá oběto vat ani bezpečnost lidí, neváhá využit své moci aby ji ukojila.
Salome
22 article
Prorok mluví věci strašné. Salome až do hrůzy přivede. Ale tím víc ji láká! Prorok ji pro klíná. Ona je spita jeho hlasem! Našla muže ob divuhodného, hodného její touhy, protože je velký, silný a nedobytný. Chce jeho tělo! Jeho vlasy! Jeho rty! — Chce věci nemožné, žádat je, působí jí zázračný požitek. Muž je nepřítelem její matky. — Nedbá toho. Nedbá tetrarchy a hněvu jeho, nedbá všeho, co ztratí. Nedbá lidí ani života. Žádost je neskrotna, zaujala bytost veškerou. Střemhlav vrhá se do ní. Její vášeř roste až k šílenství. Nevidí, že vedle zabil se setník (mladý Syřan) pro ni — chce jen líbat! Její útočná slova nemohou být ohnivější. Ale prorok vytrvá. Nepohlédne na ni, odchází s pro- klínáním do svého vězení. Její vášeň nepřestává, ale zvrhá se v tvář nost nenávisti nejprudší. Možno-li, ještě palči- vější. Celou její bytost sežehla: bude líbat Musí líbatl A použije své moci, aby za tanec obdržela od tetrarchy slib, že jí dá, cokoli bude žádat Co jsou jí skvosty, kterým rovno není, co jej půl království, které tetrarcha nabízí! Chce líbat! Líbat rty muže neskrotného! Jaká rozkoš dosíci, co nedosažitelno! Za cenu lidských životů — za cenu sama sebo. Tím vyšší je požitek. Zlíbala jeho rty! Byla na nich hořká chuť, snad lásky, snad krve... „To je lhostejno, lhostejno! Zlíbala jsem ústa tvá — Jochanaane, zlíbala jsem ústa tvá!“ A nezáleží už na ničem na světě, ani na životě, který ztrácí za to, že donutila Herodes k zabití proroka.
Salome Jochanaan Herodes
23 article
Zajímavo je, jak postaveni Herodes a Hero dias do dramatu. Oba jsou oddáni seřesti, ale liší se hluboce od sebe. Herodias, žena mělká, oddaná rozkošnictv a vše ostatní pro ni neexistuje. Herodes není mělký zhýralec. V jeho hloubce jsou spodní proudy neklidu, který pod rývá každou chvíli zábavy a požitku. Jehe ná lady a rozmary nejsou závisly jen na vnějšícl vlivech jako u Herodias. Mění se co chvíli tak, že je patrno, jak je nespokojen, podrážděn, jak ho myšlenky trýzní. Chce býti šťasten — nalhává si, že je — vykřikuje to, ale jeho tvál ukazuje opak — a chvíli na to skrytá podráždě- nest vybuchuje v ostrou hádku s Herodias. A dostavuje se nesmírný smutek nad vlastn bídností, nad vědomím neblahého osudu v bu doucnosti, který nepřiznati si marně se namáhá Mocný tetrarcha — ve chvili vnitřních muk prosí Salome, aby mu zatančila, aby byl vy- kouzlen obraz — lepý jeho očím, utišující a zabavující. Ne tedy opilostí, rozjařeností vykládá Wilde neprozřetelný slib tetrarchův, jak se u jiných autorů dosud dělo. Naopak: rozervaností, pod mukami myšlenek. A ještě, když Salome slíbí co na něm žádá, zjevně ukáže se stav, ve kt rém slib se stal. Zoufalá nespokojenost vy buchuje. Jeho myšlenky jsou zmatené, slova trhaná. Pokouší se utišit všemi možnými způ soby a nedaří se mu. Všechno mu překáží a zase nic. Neví sám, co chce a co by měl chtít. Povrchní královně stačí přítomnost. Jenom k té obracejí se její myšlenky a snahy. Herodes následkem svého neklidu a nespokojenosti vlast ní vidí ve všem předzvěsť neblahé budoucnosti (Sklouznutí v krvi, domnělý šumot černých
Herodes Hero dias Salome Wild
24 article
ptáků nad hlavami, zdánlivá rudost měsíce.) Trýznivé představy mučí jej, nedají se zahnati. Herodias nenávidí proroka za výhrůžky. Tetrarcha namlouvá si, že výhrůžky netýkají s jeho. Ale straní se proroka, dá jej vězniti. Boj se ho. Ale jeho strach je prosycen ostýchavost a úctou. Cítí, že to svatý muž, a bojí se ublížii mu. Ba, svoje nejdražší by obětoval, jen ab jej netížila vina prorokovy smrti. On — jemuž je jindy krev lhostejna! A když je donucen, dává — tentokrát jako trestající soudce — povel ke smrti Salome.
Salome
25 article
„Salome“ je co do podání nádherná básen. Wilde tu hýří náladami, obrazy nejskvělejšími, jemnými nuancemi a krásnými slovy. Dle jeho chuti jsou sítuace tak neobyčejné. Již počátek: kvas divoký — noc měsíčná, plná kouzla. Kteří vidí do hodovny, mluví o ženách smyslných opojných, řeči prorvány hlasem hrozného Jcachaana, obávaného světce, který hlásá, na- pomíná a proklíná. Stejně podivně měsíe působí na všechny ve hře: co v něm vidí zanícený Syřan, ce postra- šený panoš, co snivá Salome, co rozrušený král, co cynická Herodias Místy zazní ironický tón, Wildeovi vlastní. Rozhovor vojínů o víně tetrarchově nebo nábo- ženské hádky Židů na příklad. Nejvíce při Hero- desovi, který svými názory r náhledy jeví se jako člověk vysoko postavený, s rozumem obme- zeným. Co mluví o císaři, názor na Krista způsob, jakým si přeje omezit jeho zázraky i řeči o králi kappadockém, působí směšně. Vídí mrtvolu setníkovu. „Neporučil jsem, aby byl usmrcen!“ praví s podivem. Vysvětlí mu, že se usmrtil sám. „Proč? Vždyť jsem je jmenoval setníkem!“ .. Scénické provedení „Salome“ je choulostivo. Síla práce je v kouzlů nálad, v dojmech vášně rozkoše a hrůzy. A tu je třeba nejvyšší jemnosti a šetrnosti, nemá-li kouzlo vzíti na scéně za své Eduard Kučera
Salome Wild Wilde Žid Krist Kučera