ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 548ac590-7108-11dc-a3a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 127, place 57, org 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
19. ledna 1904.
4 masthead
Císlo 19,
Císlo
5 article
censtvo do tábora republikánského, jehož řeč nici hlásají na schůzích již otevřeně násilné odklizení monarchie; na některých schů- zích předčítali dokonce již pro- hlášení, kterým — po vůli jejich — král Alfons XIII. má se zříci trůnu. Vláda sice na prospěch dominikána Nozaledy užila všech možných policejních prostředkův, ale tím si nepomůže. Naskytá se vzhledemk ohlášené letní cestě Alfonse XIII. do cíziny za těchto převážných poměrů v zemi otázka dvojí: bude-li moci král ze země vůbec odejíti a odejde-li, bude-li ještě také — puštěn na- zpátky. Tak píše i sám »Liberal«: Máme pocit, že jest něco vážného v proudu.« A orgán strany liberální doznává taktéž vzrůst republi- kánské propagandy, anť píše: 10 protestníeh táborů v Madridě a ostatní (sedmdesát !) tábory v městech jiných, jež se vesměs velmi ostře vyslovily proti jmenování Nozaledy, byly dnem obrovské propagandy pro repu- bliku. Mluva na táborech byla skutečně velmi trapná. Tak na jednom z nich zástupee revoluční skupiny republikánův seňor Galon žádal lid, aby shromáždil zbraně a cvičil se v nich, by mohl ve vhod- ném okamžiku přejíti k boji. Repu- blikán Hermandez konstatoval, že nynějš vláda jest reakcionářštější nežli ta, jež vr. 1868 vyvolala revoluci, kterouž byla královna Isabella ze Španělska vypuzena. Básník de Tapia učinil výrok ostatně nechutný a nebás- nický, že jest do té míry klerikálním, že by z každého mnicha udělal nejraději 2 nebo 3 že by tudíž také P. Nozaledu nejraději — na kousky rozsekal. Poslanec Pellares označii jmenování Nozaledy národní hanbou. Sastre Abanez, oba z Valencie, prohlásili, kdyby Noza- leda na tom trval, vejíti do Valencie, že by tak učinil jen přes trosky a mrtvoly.
Alfons XIII Repa Isabella Tapius Pellares Sastre Abanez Liberal Madrid Španělsko Valencie Noza Nozaleda národní hanba
6 article
Universitní professor Moraylo dovozoval, že dominikáni, k nimž Nozaleda náleží, jsou vinni ztrátou Filipin; první povstání Filipinců pod Aquinaldem bylo jen proti mnichům namířeno. bylo pak obněm a mečem zdoláno a tisíce po vstalců bylo deportováno a popraveno. Druhé povstání vypuklo pak, protože Španělsko vlivem mnichů nedodrželo úmluvu biaquabatskou. Řeč ník dodal, že Španělové musili ztratiti Filipiny poněvadž chránili mnichy, utiskovatele Filipineů.
Moraýt Filipínec Aquinald Španěl Filipíny Španělsko
7 article
Královna vladařka zdráhala se tehdy mnichyz Filipin vypuditi a odepřela podepsati dekret do- tyčný zvolavši: »Ať ztratíme raději osady, jen když náboženství a duše má budou spaseny.« Lékař dr. Piy y Arsnaga vyprávěl tuto po- drobnost: V jednom místě u Manily tresta mnich jeden děti, které přišly pozdě do kostela, tím, že očima široce otevřenýma, musily hledět do sálajícího slunce. Ty, které oči zavřely, dal strašně holí stlouci. Většina dětí oslepla.« Ve- likou sensaci vzbudila řeč duchovního Martina Lazara, jenž prohlásil, že by za náboženství duši dal, to že ale není totožné s církví. Jako kněz a zástupce pravého učení Kristova, pro kliná zemězrádce Nozaledu, kterýž způsobiv nejprve ztrátu Filipin, potom nieméně pod novými vládci jich, pod Američany, arci biskupství manilské ještě po dvě léta podržel Zástupce svobodných zednářů Montels do- ložil, že zrada Nozaledova měla by se potre- stati zastřelením, třeba že Nozaleda prý zasloužil vlastně — šibenici. Řečník ten končil voláním »Pryč s mnichy!« Zástupce studentského svazu Chomorro děl: »Protest svůj musíme uplatniti i skutky a kdyby se nalezli lidé, kteří by zrádce jako Nozaledu podporovati chtěli, budou od meteni s nimi, kdyby i mezi nim vyskytlo se třeba i jméno Bour- bona!« (Jméno královského rodu španělského.) Tak vane opět jednou celým Španělskem duch revoluční. Projeví-li se i skutky ? Ostatně jedna z depeší posledních praví, že Nozaleda již pod dojmem a tlakem nevole všeobecné na arci- biskupské místo ve Valencii resignoval.
doktor Pia Arsnaga Martino Kristův Nozaled Američan Filipíny Španělsko Valencie Nozaledov svaz Chomorro dít
8 article
Anarchistický útok? Terstský »Piceolo« sděluje z Milána: Po- ručík Césare Silxeli byl v neděli na nároží di- vadla Scala napaden neznámým mužem, jenž volaje: »Sláva anarchii! Sláva sociální revo luci! Pryč s cizopasníky !« bodl jej šestkráte dýkou a smrtelně jej zranil. Davy chtěly útoč- níka lynchovati. Na dýce vyryt byl prý nápi revolučního rázu. Útočník, jenž jest 20 let stár odepřel na policii všelikou výpověd. Nedostatečné místnosti obou če- ských vysokých škol pražských zavdaly také klubu národní strany svobodomyslné podnět ke svolání členské schůze za tím účelem, by uspíšeno bylo rozhodnutí o nutné nápravě. Schůze ta konala se včera večer ve velké dvo- raně Měšťanské besedy za přehojné účasti jak členstva klubu, tak kruhů interesovaných, ze- jmena studentstva. Dostaviliť se oba rektoři pp. dr. Strouhal a dr. Slavík, professoři Hej- rovský, dr. Čelakovský, dr. Hlava, Koula a Hrázský, mimořádní professoři dr. Schrutz, docenti pp. dr. Mladějov- ský, dr. Haškovec, dr. Veselík a ne- přehledné množství posluchačstva obou vysokých skol, již vyplnili převážnou většínu dvorany. Z poslanců říšských a zemských přítomn byli: dr. Fořt, Němec, dr. Viškovský, dr. L. Dvořák, Karbus, prof. Čipera, dr. Krajník, za obec král. hlav. města Prahy pp. obec. st. L. Čupr a Maděra, za Ústřední spolek českých lékařů p. dr. Vlasák a j. v.
César Silxel Sláva anarchie Davy doktor Strouhal Slavík profesor hej Čelakovský Koula Hrázský Schrutz Haškovec Veselík Fořt Němec Viškovský L Dvořák Karbus profesor Čipera Krajník st L Čupr Maděra Vlasák Milán Mladějov Praha
9 article
Srdečný pozdravný telegram zaslal shro- mážděným starosta král. hlav. města Prahy. Pohříchu, rozhovor, jehož průběh byl věcný a důstojný, nevyzněl posléze takým souladem, jakého bylo by bývalo sobě přáti v zájmu věci, o niž jednáno bylo a o jejíž oprávněnosti a naleha- vosti přesvědčeni jsou příslušníci veškerých stavů českých bez rozdílu. To konstatujeme prostě, beze všech rekriminací, to zůstavujeme kruhům, jež k intermezu tomu podaly podnět, k svědomité úvaze. Jednání zahájil místopředseda klubu ná- rodní strany svobodomyslné, p. dr. Krajník, jenž dotknuv se významu i důležitosti otázky projed- návané, jež zajisté je záležitostí celého národa a veškerých jeho stran a o níž nemá býti svedena půtka se stanoviska náhledů stran či jednotliveů, žádal shromážděné, by též tak hleděno bylo ke schůzi svolané a aby při debatě vystřehlo se všeho, co účel důstojné manifestace by mohlo poškoditi. Chceme slyšeti — končil řečník — hlas těch, kteří především jsou povoláni, aby promluvili v této otázce, totiž professorů a stu- dentů a podepříti tento hlas souhlasem celé ve- řejnosti české, pokud jest zde zastoupena a oče- káváme, že také jiné kruhy veřejnosti české stejně důrazně podporovati budou snahu, aby rozřešena byla konečně důstojně otázka opatření dostatečných a důstojných místností pro oboje vysoké učení. (Hlučný souhlas a potlesk.) Po obšírném a věcném referátu p. dra.
doktor Krajník Praha
10 article
Nesýho, který akcentoval za hlučné pochvaly nedůstojnost dosavadního umístění vysokých škol českých, jak pro význam českého národa, tak pro jeho poplatnost a duševní vyspělost, ujal se slova, byv srdečně uvítán, rektor university, prof. dr. Strouhal. Řečník dovodil, že přehojná účasť je mu dokladem, že slova, jež pronese, na- leznou ve všech srdcích srdečného ohlasu. (Vý- borně!) Nenáležim — praví řečník — k lidem, kteří rádi sobě stýskají a vše je mi milejší vzbu- diti u jiného, než soustrast. (Výborně!) Studu- jícím a poslancům ostatně zbytečno by bylo vy- kládati obšírně a znova o tom, o čem sami jsou z vlastního poznání a zkušenosti přesvědčeni. (Souhlas.) Universita jest organismem, který stále a stále vzrůstá, potřeby její řídí se stoupajícím pokrokem a nutno zařízení její stále a stále zdokonalovati právě v zájmu tohoto pokroku. Proto ani provisorium, ani definitivum v této pří- čině vyhověti nemůže. (Hlučný souhlas.) Podrobiv důkladné kritice nedoslatky, je- vící se v umístění všech fakult bez rozdílua naznačiv, kde nejnaléhavější toho času jeví se býti nutnost nápravy, želi řečník, že u pražské obce narazila na odpor žádost akademického senátu za poskytnutí parcelly k novostavbě na nábřeží v obvodu assanačním. V neshodě tr rozhodujících instancí: university, města a mini sterstva o základních podmínkách řečník shle- dává jednu z hlavních příčin stagnace a proje- vuje obavy, že za těchto okolnosti ani na přiště otázka zřízení ústřední budovy nebude pokračo- vati tempem žádoucím.
Nesý profesor doktor Strouhal
11 article
Vůči slati krakovského »Czasu« konstatuje řečník, že záležitosť tato nemá význam speci fieky český, nýbrž vědecký a kulturní a varuje proto, aby se posuzovala se stanoviska národn koncesse. (Hlučná, dlouhotrvající pochvala. Brzkému vyřízení palčivé otázky této přeje řeční z plna srdce zdaru. (Hřímavý potlesk souhlasu., Zevrubným výkladem a přesnými daty odů- vodnil prof. Hrázský také požadavky, pokuds týče důstojného umístění a zdokonalení české techniky, prohlásiv, že čeští technikové nepoklá dají odstranění křiklavých svízelů místnostníeh nějakou koncessí, nýbrž přesvědčeni jsou ne- zvratně, že stát musí zaplatit svoji vlastn směnku národu českému vydanou. (Bouřlivé pochvala.) Následující řečník, rektor techniky prof Slavik dovodil nezbytnost nápravy dosavadních poměrů poukazem na stoupající fluktuaci na technice, na níž přibývá ročně 150 posluchačů což znamená po každé potřebu 300 čtv. metrů plochy nové. Také tento řečník stěžuje sobě. že stanovisko pražské obce zdržuje rychlejš vývoj věci, dodávaje, že ministerstvo vyučován projevilo v této příčině dobrou vůli. (Hlučný souhilas.)
profesor Hrázský
12 article
Architekt p. Sakař se stanoviska stavitel ského pojednal obšírně o otázce umístění uni versity na Starém městě v obvodu assanačním jakož o dosavadních budovách jak Klementina tak Karolina, přimlouvaje se za zachování staro bylých památek. (Pochvala.) Pan prof. Schrutz břitkým způsobem na- stínil křiklavé vady, jimiž trpí vyučování na medicinské české fakultě, přes to, že bezpočtu kráte podána byla v této věci urgence a me moranda. Náprava státi se musí a také za nynějšího opposíčního postavení české delegace bylo by zcela oprávněno, upozorňuvati vládu vždy a všude s důrazem důsledně a beze všeho doprošování na její povinnost. (Bouřlivá pochvala.) Posl. prof. dr. Celakovský prohlašuje, že podpora věci, o niž jde, je u každého vzdě lance samozřejmou, neřku-li u českého politika nebo poslance, protože je kulturní záležitosti českého národa.
Sakař Klementina Karolina profesor Schrutz Posl doktor Celakovský
13 article
Slovo pravdy, pronesené odborníky na dnešní schůzi, stačí zajisté k odůvodnění tohoto spra- vedlivého požadavku a povolaní činitelé jsou proto povinni si ji všímati opravdově. Pevné vůli, práci ušlechtilé — volá řečník za hřímavé pochvaly — rádo nebe dává dojíti cíle Ob. st. p. Maděra projevuje přesvědčení. že věc doznala by jiného luštění na pražské radnici, kdyby dospěla teď na přetřes. Řečník slibuje jménem svým a svých kollegů, že sdru- žení svobodomyslných obecních starších poža- davku vysokých škol poskytne upřímnou pod poru. (Pochvala.) Filosof p. Strakatý projevuje sice nespo- kojenost s opatřeními, která stala se v době vánočních prázdnin, doufá však, že i částečný úspěch, jehož dosaženo, bude studentstvu po- bídkou k výdatnému a cíle vědomému úsilí o nápravu. Protože již nikdo k slovu nebyl přihlášen, udělil předseda p. dr. Krajník slovo referentu p. dru. Nesýmu k přednesení resoluce. O prostředního stolu, obsazeného přivrženci sociální demokracie a směru Masarykova, ozývají se však hlučné projevy odporu a volání: » »Slovo Slovo !« Za šumu a nepokoje přečetl pan dr Nesý tuto.
Maděra Krajník Masarykův Ob
15 article
„Klub národní strany svobodomyslné, shro- máždiv se dne 18. ledna 1904, porokoval o předmětě: „O nutnosti opatření vhodnýcha důstojných místností pro obě vysoká učení česká“ a usnesl se po vyslechnutí řečníků na následujícím prohlášení: Dosavadní místnosti všech fakult české uni- versity a místnosti české techniky jsou nedů- stojny vysokých učení českých, umístění po- slucháren jednotlivých fakult a vědeckých ústavů v nedostatečných místnostech různých soukromých domů jest jak pro vysoké učení. tak pro český národ ponižující, neekonomické a zdraví professorů i posluchačů škodlivé. Není dosud přes opětovné volání postaráno o místnosti pro českou universitu i pro českou techniku, ve kterých by bylo nejen dosti místa pro posluchače, pro universitní vědecké ústavy a pro universitní knihovnu, místnosti, které by vyhovovaly také požadavkům zdravotním účelům vědeckým; pročež vyzýváme c.k vládu, aby bez odkladu zahájila jednání, která by v brzké době vedla ke konečnému od- stranění jí dobře známých závad a k vystavění dostatečných a důstojných síní učebných pro vysoké školy české v Praze, neboť i hmotná i duševní vyspělost a síla českého národa prá- vem toho vyžaduje, aby vystavěny byly míst- nosti důstojné a aby posluchačům vysokých škol poskytnuta byla možnost beze ztráty zdraví dosíci toho, proč do vysokých škol na- stupují a aby také professorům nebyla dále ukládána těžká oběť, kterou dosud přinášeli při čemž výslovně prohlašujeme, že opatřen důstojných místností a budov nepokládáme za národní koncesse.
Praha
16 article
Poslance české žádáme, aby neprodleně způsobem, který za nejvhodnější uznají, do- máhali se důrazně opatření budov pro obě če- ská vysoká učení v Praze dostatečných a dů stojných. Sotva že dozněla poslední její věta, opěto valy u stolu spojené opposice nové projevy od poru. Přívrženci frakce Masarykovy a sociální demokraté navzdor vyzvání předsedy, by šetřil důstojnosti schůze, lomozili a žádali o slovo jež předseda posléze mluvčímu jejich, filosof Klimtovi, liberálně udělil. Filosof Klimt, prohlásiv, že studentstvo po třebuje nezbytně nejen opatření dostatečných místností pro přednášky, nýbrž i ke vzděláván praktickému, jakož opatření dostatečného počtu učitelských sil, vyzval studenty, by resoluci ne- přijímalo, nýbrž aby odešlo demonstrativněa pojednalo o věci na schůzi vlastní. (Opposice tleská.) Předseda dr. Krajník, vytknuv vlastně úče schůze a konstatovav, že pořádána byla pro členy klubu, kteří s resolucí projevili souhlas. končí schůzi, což provázela »opposice« lomo- zem, za něhož se sál ponenáhlu vyprázdňoval Sami přívrženci pokrokových stran odsuzo vali jednání této opposice.
Masarykův Klimt doktor Krajník Sam Praha
17 title
Volba nového starosty v Žižkově.
Žižkov
18 article V zasedací síni žižkovské radnice ještě dosu
V zasedací síni žižkovské radnice ještě dosu nikdy nebylo shromážděno tolik posluchačů, jako vče ra odpoledne, při schůzi městského zastupitelstva,v níž byla vykonána volba nového starosty města Žiž kova. Několik set se jich tam dostavilo, aby zvědělo výsledek volby. Členů zastupitelstva přišlo do schů ze 34. Úřadující náměstek p. Gustav Žák zahájil o 3. hod. schůzi a před vyřízením jednacího pořadu sdělil, že následkem resignace Ed. Žďárského uprázdnilo se jedno místo člena v prvním sboru. Dva náhradníci měli stejný počet hlasů a sice pp. stav. Lupíšek a velkostatkář V. Stome. Kdo z obou měl být povolán do zastupitelstva, mělo se rozhodnouti losem a proto oba pánové náhradníci byli povoláni do schůze měst- ské rady. Dostavil se pouze p. Stome a při losování on byl povolán do zastupitelstva. Pan náměstek nového člena p. V. Stomea vřele uvítal a žádal jej, aby svědo mitě a horlivě vykonával povinnosti, s tímto čestným úřadem spojené. Pan Stome slíbil tak učinit. Následovalo vyřízení prvního odstavce jednacího pořadu: Volba starosty města Žižkova na zbývajíc ohdobí volební. Náměstek p. Žák pravil, že stole starostenský uprázdnil se následkem resignace Ed Žďárského. Resignace jeho byla dne 5. ledna zastu- pitelstvem přijata a tím právoplatně vyřízena. Žádá tedy členy, aby k volbě přístoupili. Když městský t- jemník p. Klán přečetl ustanovení zákona o volb starosty, podolkl náměstek p. Žák, že volba je úplně svobodná; každý člen nechť napíše jméno dle své vůle a bez všech závazků. Skrutátory jmenování pp. m. r.
Žák V Stome Stome Žďárský Klán Žižkov žižkovský radnice
19 article
Kapr a Šmídl, verifikátory pp. Cakl a Mojžíš. Pan Růžička pravil, že nemíní zasahovati do práva svobodné volby, poukazuje však k tomu, že je záhodno volit za starostu muže nestranného, který by s to byl ovládati nynější rozhárané poměry. Dopo- ručuje pro volbu náměstka p. Gustava Žáka. — Ná- městek p. Gustav Žák upozorňuje, že volba je svo- bodná, každý nechť volí die svého přesvědčení. Po odevzdání hlasovacích lístkův a skrutiniu ozná- mil. m. r. pan Šmídl, že odevzdáno bylo 34 lístků, z nichž 31 znělo na jméno G. Žák, 1 na jméno Barou- bek a 2 lístky byly prázdně. Je tudíž starostou města Žižkova zvolen p. Guslav Žák. (Hlučný souhlas u členů zastupitelstva i v auditoriu.) Starosta p. Žák po této volbě pravil: Netoužil jsem po žádném vyznamenání a tím méně toužil jsem po tom, abych se stal starostou města Žižkova. Do poslední chvíle jsem se také vzpíral, důležitý tento úřad převziti. Vzhledem však k výsledku volby, který je vlastní vůli vaší a stal se bez mého vlivu a přiči- nění, nemohu jinak učinit, než volbu přijati.
Šmídl Cakl Mojžíš Růžička Gustav Žák Bara Žižkov svobodný volba
20 article
(Hlučné volání „Na zdar!“) Žádám vás, abyste mne v tomto úřadě podporovali, při čemž prohlašují, že v tom případě, když se Žizkov nepřipojí ku Praze v zbývajícím období volebním, že pro příště nepříjmu více žádné kandidatury. Do té doby chci působiti, aby veškeré vrstvy obyvatelstva v tomto sboru byly za- stoupeny a myslím, že mně k tomu pomocné ruky podáte. Tím ukážeme, že rádi uvidíme, když nové síly dostanou se do zastupitelstva. (Souhlas) Dále sděluje starosta p. Žák, že okresní hejtman poslal přípis, v němž vzal na vědomí oznámenou volbu starosty města, že však nemůže se dostaviti do schůze a přijati od starosty slib, poněvadž byl na jiné místo v úřadní povinnosti povolán. Slib přijme co nejdříve. Slarosta končí sdělení prohlášením, že úřad jemu svěřený bude zastávati poclivě, svědomitě a nestranně. (Hlučný souhlas. Na to oznámil starosta, že na místo prvního rady či náměstka starosty postupem byl povolán druhý radní p. Fr. Bursík. (Hlučné „Výborně!“ v posluchač- stvu.) Par Bursík prohlásil, že v Žižkově nedá se jinak vládnouti, než ve smyslu spravedlnosti. Po dvaceti- letém působení svém v obci a její representaci ví, že je to úřad obuížný, který nastupuje, ale proto přece slibuje, že bude jej zastávali dle svých nejlepších sil a vědomostí. (Hlučný souhlas v posluchačstvu.) V dalším vyřízení jednacího pořadu usneseno, aby p. Em. Pippich, městský konceptní adjunkt, byl od 1. dubna t. r. dán do výslužby s pensí 2520 K.
Žizkov Bursík em Pippich Praha Žižkov
21 article
M. r. pan Baroubek referoval o povolení pří- spěvku 5000 K na opatření práce pro nezaměstnané dělnictvo. Starosta p. Žák uvedi, že obec stará se ze všech sil o opatření práce pro nezaměstnané děl- nictvo. Včera bylo přijato 110 dělníků ku pracím, které nemusí být provedeny a které se provádějí jen k ulevení bídy a 70 dělníků dostalo známky na oběd. Povolení žádaného příspěvku bylo jednomyslně schvá- Dále schválena úmluva s p. M. Zadákem o úhrne čném obnosu 1200 K za zdravotní prohlídku jatek pro vepřový dobytek Následovala volba do správní a dozorčí rady v - dárny král. hlav. města Prahy a obcí sousedních. Re- ferent nám. p. Bursík navrhoval k volbě pp. G. Žáka. R. Baroubka, K. Šmídla a K. Gausea. (Hlučný lomoz posluchačstvu. Hlasy: Gausea nechceme! Pryč s níml) Starosta p. Žák žádá posluchačstvo, aby se zdrže- lo všelikých projevů a zachovalo klid. Kdosi řeční z auditoria: Račte prominout, ale to budu křičet, poněvadž Gausea nechceme! Hlasy Se všemi souhlasime, jen ne s Gausem. (Hlučný sou- hlas.) Při hlasování Byli první tři navrhovaní pánov jednohlasně zvoleni, při hlasování o p. Gausovi zdvihlo se jen pět rukou. (Bouřlivé projevy v posluchačstvu Ma málo hlasů, volle jiného! Hlas: Mně se zdá, že je městská rada v posluchačstvu! Trvalý nepokoj.) — K návrhu p. Růžičky byl na místě p. Gausea kandi- dován p. Jelínek, jenž byl také zvolen. (Hlučný souhlas a „Výborně!“ v posluchačsívu. Pan Ganse pravil: leno. Hezky jste to připravilil
Baroubek Žák Bursík R Baroubek K Šmídl K Gauseus Gause Růžička Jelínek Gans Praha Re Ma
22 article
Po vyřízení záležitostí, práva domovského se tý- kajících, schválen byl návrh na rozdělení farností žiž- kovských. Hranice tvoří ulice Želivského, Chlumova Šutného a Lipanská. Tím jednací pořad byl vyřízen a poněvadž k vol- ným návrhům nikdo se nepřihlásil, starosta p. Žák schůzi ukončil. (Posluchačstvo hlučně volá „Na zdar!“ V radní síni došlo pak k trapné scéně, která je předzvěstí, že klid na žižkovské radnici ještě dlouho nezavládne. Pan Gause vytýkal p. Šmídlovi, že způ- sobil nezvolení jeho do správní rady vodárny a slibo- val: „Pamatujte si to, dnes mně, zejtra tobě! Takovou ostudu jste mně nemusili dělat. To je vděk za to, co všecko jsem vám udělal dobrého!“ A dále volal: „Pan Bursík může být ujištěn, že bude mít těžké úřado- vání!“ Mezitím dostavivší se starosta p. Žák hlučné scéně, při které mnohé výčitky byly prosloveny, učiníl konec. Před radnicí očekávalo p. Gausea mnoho socia- listů a když se objevil, uspořádali mu kočičinu.
Lipanská Žák Gause Šmídl Bursík Želivský Chlumův
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — V jubilejní náladě napsal včera týden- ník německého domu vzletný článek, nám o naší neústupnosti, o naší politické zatvrzelosti a vro- zené nezpůsobilosti k logickému politickému my šlení věnovaný. Samé nové myšlénky. Jak prý by mohl stát tento vzkvétati, jak se rozprostra- ňovati, jak síliti a mohutněti, kdyby nebyl našich fantastických snů státoprávních ! A př všem tom prý je naše počínání sebevražedné.
24 article
Němci nemusejí prý si lámati hlavu, co se z nich stane, kdyby Rakouska nebylo, ale co Čechové A na místě, aby pečovali o sesílení tohoto státu a jeho existenci zabezpečovali, naplňuje je státní myšlénka rakouská odporem. V úplném přece- ňování vlastních sil seslabují prý neustále význam a věhlas Rakouska v cizině a překážejí jeho vý- voji uvnitř. Přirozeno bylo by, kdyby se Čechové snažili domoci se vedení v tomto státě, zatím ale vidí v moci státní, která jest jedinou jejich ochranou v budoucnosti, živel nepřátelský. A při tom dopouštějí se ještě syllogysmu tím, že pokládají všechno to, co pochází a vychází z Čech, všechen ten proud síly kulturní a ho- spodářské za svůj, zapomínajíce na to, že Němci, ač počtem v menšině, přece jen nad ně vyni- kají. Čechové zapomínají na stát, obcházejí stát, oddávajíce se horečkám, které jim kouzlí z pán státoprávní jejich fantasie. Čechové nechtějí pra- covat, jejich živel je revoluce. Chtějí rozbie parlament, chtějí rozbit stát a na troskách jeho zbudovati nový život . . . Tak týdenníček ka- sina ve článku, o němž nepopíráme, že je velmi obratné psán a slušně psán, docela v jiném tonu, než nač zvykli jsme v denní německé literatuře. Však »Montagsblatt« zapomíná na to, že právě tím se liší názor náš od názoru německých theoretiků, že jim je sťát sám úče- lem, kdežto nám pouhým prostředkem k cíli, totiž ku přivodění občanského štěstí a blaha.
Němec Čecho Rakousko Čechy
25 article
Naše negace nelýče se státu vůbec, nýbrž státu určitého a způsobu, jakým své poslání koná. My cítíme se v tomto státě a při způ- sobě, jakým je spravován, národně nešťast- nými a proto náš odpor proti němu. Že v centralismu a uniformité státní nevězí vlastní síla, toho dokladem je federalistické Ně- mecko, kde by se centralismus mnohem spíše doporučoval, již pro elhnickou totožnost téměr všeho obyvatelstva a společnou též historii Anebo nejsou Spojené státy státem velkým? Centralism rakouský pak velké většině ná- rodů zdejších vnucuje, o čem jsou přesvědčeni, že by to bylo hrobem v dalším jejich vývoji. A nám štěstí národů jest tím hlavním a ne moc státu. Však ku po- divu, že nám vyčítá »Montagsblatt«, co dnes je heslem téměř všech německých stran. Jakje tomu dávno, co posl. Prade v Liberci prohlásil za »stěžejnou« pravdu, že strana německo ná- rodní nechce a nebude o stát nijak již se sta rati. Ten že je ji Hekubou, ona že všechny city své věnovati chce národu svému ! Ejhle, program německé strany budoucnosti a té doby strany největší. A stojí snad antisemité na jiné zásadě? A Všeněmci? Jen staří liberálové se jí přidr- žují, a proč? Však se klamati nedáme. Poně- vadž věři pořáde ještě v renaissanci politiky. kdy, jako druhdy, byly pojmy německý a ra- kouský totožnými.
Hekuba spojený stát Liberec
26 article
— Jaroslav »druhý«. Tuším, že byl to Fr. Věnceslav Jeřábek, jenž napsal báseň »Bu- doueímu geniu«. A genia toho má velebiti tato píseň. Koupil si udřenou kramářskou kobylu pak starý odložený mundur divadelního rytířea sebrav svého Sancho Pansu pana JUC. Morávka, pustil se do českého kraje, aby tam dobyl man- dátu. A poněvadž nejenom my, nýbrž všicci, které pán bůh v této vlasti při dobrém rozumu zachovati ráčil, proti této kandidatuře se obrátili. rozhněval se na všechny hrdina Šternberk Vojtěch Václav a po způsobu pařížských gaminů vrhá se na všechny, častuje je v levo i v pravo bez rozdílu nejsprostšími nadávkami, jakoby šlo o zvláštní důkaz, že tak urozený pán a třeba sídlil na Častolovicích, dovede být sprostým a při tom zlým a ničemným. V nekonečném » manifestu«, jenž nevešel se ani na celou stranu páně hrdinova choceňského orgánu, opakuje sprosté nájezdy na české politiky, na české vůdce a poslance, na veškeru českou žurnalisfiku, ovšem že na
Jaroslav Jeřábek Sancho Pansa Morávek Vojtěch Václav Šternberk Častolovice
27 article
»Národní Listy« v řadě první. A aby dokázal, že všechny pomluvy a nízké nájezdy, jimiž byl kdy koho obmyslil, jsou odůvodněny, uvádí »faktum«, že prý dosud z napadených nikdo na něj nepodal žalobu pro urážku na cti. Od- povídáme za sebe, ne za jiné, ale tolik necht si pamatuje pan hrabě ze Šternberka, že bychom nesměli dělat nie lepšího, užitečnějšího a mou- dřejšího, kdybychom každého darebáka, jenž se o nás otře, žalovati chtěli. To nechť řekne důvěrnému a sobě rovnému »svědku«, jenž od- přísáhnouti chce, že list náš i za peníze nedá se pohnouti k reklamě podniků národních, kdežto prý pro německé židy máme stále celé strany připraveny. Panu hraběti ze Šternberka zůstan list náš ovšem stále uzavřen, neboť pánům takovým nejde o nic jiného, než pod po- hodlnou vlajkou vlastenectví vpašovati do veřejnosti svůj osobní zájem a z něho pak těžiti na úkor dobré věci, kdežto inseráty své nedělí na kategorie dle vyznání, nýbrž jen dle toho, jsou li slušné nebo neslušně. — O tako- vých věcech nemá ovšem statečný rytíř burský a potomek vítěze nad Tatary, jenom že velmi smutné postavy, ani ponětí, tak jako neví, že pan Münz ve Vídni není panem Penížkem, že pan Münz je starým dopisovatelem »Prager Tagblattus a pan Penížek korrespondentem na- ším. Že to tedy není jedna osoba, která své jméno z jednoho jazyka překládá do druhého, aneb své jméno zkomoli jednou hned ve
Tatar Münz Penížek Prager Tagblattus Šternberk Vídeň
28 article
Sternberg, podruhé ve Šternberk. Že spasitel českého lidu, toho svého lidu, o jehož stra- stech a útrapách burský dobrodruh před tím pranic nevěděl, neumí česky, to doznal bez mučení, ale není prý tím vinen on, nýbrž jeho rodičové, rovněž doklad, jak v té naší staré domácí šlechtě pěstován byl český duch a jak na tuto šlechtu, jež svůj mateřský jazyk tak láme, že až ucho brní, možno zejmena v ohledu národním spoléhati. Kdo jako Čech sám se česky nenaučil, stane se špatným asi obhájcem tohoto jazyka tam, kde se mu křivda děje. Pan hr. Šternberk konečně je tak smělým, chlubiti se tím, že v »Jockey klubu« peníze prohrál, ale nikomu ničeho že neukradl, »a to prý o sobě nemohou říci ti, kteří prý do novin lživé články píšou. U pana hraběte je totiž ten, kdo z cizí peníze píše nepravdy — zlodějem. Filosot takového rázu jako pan hr. Šternberk Vojtěch Václav může si dělat definice jaké chce, třeba ještě smělejší, ale měl by býti při tom drobet opatrnější. Čím by musil býti dnes již pan hrabě
Vojtěch Václav Sternberg Šternberk Čechy
29 article
Šternberk, kdyby nepravda v novinářském článku byla prohlášena za krádež! A kam by za ne- dlouho dospěl v kategoriích trestních skutků, kdyby jako novinář jen čtrnáct dnů tak pokra- čoval ještě v tom, co činí dnes. Ale panu hra- běti stůjž zde jednou pro vždy: Český lid čeští voličové, kteří vědí, co znamená pro národ pracovat, nedají se lapiti lecjakýms gigrletem, třeba se sebe starším historickým jménem, jež do nedávna o svém původu ničeho nevědělo, jež k cizímu a nám nepřátelskému národu se hlásilo a které nad snahami našimi zvyklé bylo ohrnovati nos a jež jedině proto najednou zde zaklepalo, aby u nás nalezlo pomoci a prostředků, by si mohlo schladit žáhu na těch, kteří z té či oné příčiny — po tom nechceme pátrat — dali mu výhost. Tak hluboko jsme ještě neklesli, aby nám byl z nouze každý Vojtěch Václav hrabě Šternberk dobrý a abychom my mu pomáhali pustit se do těch, u niehž špatně byl pochodi a jimž nyní vypověděl vojnu. Nechť si jen pan hrabě Šternberk to, co má s kamarillou, vyřídí s ni sám a bez národa českého, který má dost na těch ostatních, již se mu do cesty staví. Pan hrabě Šternberk, chce-li ale pro národ pra- covat, nechť postaví se v řady ostatních com- battantů a ať skutkem prokáže, co je a co do- vede. Takové mladé pány, kteří dřív, než pro národ rukou hnuli, všem poctivým pracovníkům na poli národním vynadali, za to ale již dnessi objednávají ve směšné nadutosti na králové- hradeckém poli pomníky, lid náš již proto z své zástupce nezvolí, poněvadž by tím doku- mentoval jen svou politickou nezralost a na- ivnost a vůbec nezpůsobilost spolurozhodovati o osudech svých. Proto jsme přesvědčení o tom, že pan hrabě Šternberk v okresu jaroměřském smutně pochodí.
Vojtěch Václav Šternberk
30 article
— Strašné pronásledování německých kněži a katolíků, kteréž je nutí co nejrozhodněji a za pomoci německého kasina v Praze, jak známo, orthodoxně katolického, domáhati se zvláštní ně- mecké diécese, bylo zevrubně projednáno na po- věstné schůzi německého kněžstva. Němečti pampáteři mají in merito pouze jednu žalobu, která však vyváží všechny lapálie: pošumav- ská obec Černá v planenském okrese, prý ryze německá, byla zanešena v církevním kalendáři jako smíšená (slyšte!), což způsobilo obrovské rozčílení mezi sluhy Páně a stoupenci Frindo- vými, a plamenný protesí s energickou žádostí za nápravu. Jak se německo-katolickému „P. Tagblattu“ z Plané sděluje, bylo této žádosti vy- hověno v církevním kalednáři právě vyšlém, kdež prý podle pravdy Černá označena jakožto obec německá. Podle pravdy i úřadní místopis místodržitelský vykazuje v Černé slušný počet Čechů. Za to prý zůstaly i v novém kalendáři chyby; dvě obce a sice Polná a Nová Bystřice uvádějí se jedna jako česká a druhá jako smí- šená. Tento nářek jest nepochopitelný, nebot kdyby se stalo, a také tyto dvě „chyby“ měly býti v příštím vydání církevního kalednáře od- činěny, budou němečtí kněží v jižních Čechách připraveni o všechny důvody, jimiž podpíraji svou žádost za povýšení vyššíbrodského opatství na německé biskupství. Víc jich nebylo na známé manifestační schůzi jihočeského německého kněžstva uvedeno. Že i v Polné (u Plané) i v N.
Černá Čecho Praha Planá Polná Nová Bystřice Čechy
31 article
Bystřici žije hojně Čechů, netřeba připomínati. — Taschkářství na Budějovicku se vzmáhá. Mezi obce na Budějovicku, jichž německý nátěr valem oprýskává, náleží také Vráty, jeviště nej- surovějšího násilí protičeského, jímž má být zmařen nárok tamních Čechů na českou školu. Obec tato, aby si pojistila německý ráz na věčné časy podle budějovického vzoru, najme- novala si »čestných občanů«, jimiž v první řadě jsou sám purkmistr Taschek, okr. starosta dr. Miegl, řed. Richter, posl. Vollgruber a jiní vý- tečníci. V jednom s posledních čísel Schöne- rerových »Unverfälschte D. Worte« uveřejňuje se následující zrnko jako odkoukaně z německé historie na Budějovicku: »Jakou cenu má právo čestného občanství, kteréž propůjčuje se lumpům, kteří otřeli se loktem o káznici?« Podepsán jest »Freimund«, kterýmžto pseudonymem kryje se posl. Iro. Nepochází tento jednoduchý afo- rismus z jeho letošních dojmů sněmovních, zo- střených posledními událostmi v Budějovicích — Úmrti. Známého a sympalického francouz- ského architekta a spisovatele Charlesa Norman da stihla krutá rána úmrtím jeho matky paní Alfred Normandové, rozené Františky Reinganumové, choti Alfreda Normanda, člena Akademie, důstojníka čestné legie. Pana Normanda, jenž patří k nejhorlivějším pěstitelům styků česko-francouzských, došlo hojně soustrastných projevů z Prahy. — Pan Ferdinand Čelikovský, technický úřadník a poručík 3. pluku vozatajstva v záloze, syn vrchního účetního cukro- varu a velkostatku ve Vysočanech, zemřel klídně po dlouhé a těžké nemoci dne 12. ledna t. r. o 1/210. hod. več. v Mori, při návratu z Arca do své milé vlasti, v mladistvém věku 24 let, ochrnutím srdce.
Čecho Taschek doktor Miegl Richter Schön Norman Normandová Reinganumová Normanda Čelikovský Bystřice Budějovicko Budějovice Úmrt Praha Vysočany Mori Arco
32 article
Tělesné pozůstatky zesnulého byly dne 14. ledna t. r. v klášterní kapli v Mori vykropeny a do Prahy, do ústřední kaple hřbitovů olšanských převezeny, kdež budou dnes 19. ledna o 10. hod. dopol. po zádušních bohoslužbách pochovány. — V Praze zemřela v so- botu slečna Milča ze Skramliků ve stáří 19 roků. Télesná schránka zesnulé bude dnes 19. ledna o 3 hod. odpol. z ústřední kaple na hřbitově olšanském pohřbena. = První český doktoř zvěrolékařství. Phil. cana Josel Taufer, c. k. okresní zvěrolékař ve Valašském Meziříčí, vydavatel a redaktor jédiného u nás časo- pisu svého druhu „Chov hospodářských zvířal“, byl na základě disertace z oboru bakterioiogie a ústní zkoušky dne 15. t. m. zvěrolékařskou fakultou bern ské university promovován na doktora zvěrolékařstn. (medicinae veterinariae),
Milča Phil Josel Taufer Mori Praha Olšanský valašský Meziříčí