ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5475ff70-78e7-11dc-9036-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 51, org 8, person 86, work 5
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 13. dubna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 102.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí set v Praze v administraci . . . . 2 K nt niěsí na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí denáškou ta miěsle nčtrrt leta . . . . 7 K 50 k ve slialkách: 2 K 30h sa něsle P oštou: aa měsíe ntlia . . . . 9 K ooh s dvojí zásilkou na měsíe na čivrt leta . . . . 11 K s0
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 12. dubna. Vo hod. večer. (Pův. telegr. zvl. zprav. »Nár. »Listů«.) Podle informací generálního štábu Rožestvenský, dohoněn by druhým oddílem loďstva, utkal se po vyplutí svém z průli vu malaekého u ostrovů Anam- baských s předvojem lod- stva japonského a porazi uepřítele. Loďstvo Togovo sleduje stopy do- pravních lodí ruských, vyslaných k ostrovům Marianským. Druhá divise gardy vyslána bude do Moskvy, aby nahradila vojsko, je bylo mobilisováno pro Dálný východ. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na straně 3.)
Petrohrad Moskva dálný východ Rožestvenský
6 article Jen Vlaši zahrozili obstrukci a — dostanou universitu!
Jen Vlaši zahrozili obstrukci a — dostanou universitu! Bylo-li záhodno, aby se vládním kruhům připamatovalo, jak vratkou a křehkou je celá ta — „dělnost“ cislajtánského parla- mentu, tož postarala se o to výborně hrstka 18 poslanců vlašských na samém kone zimní kampaně. Vskutku, nescházelo mnohoa ten „vzkřisený“ — „zotavující“ se parlament Cislajtanie byl by se včera rozešel na veliko- nočni prázdniny ve znamení — nové ob- strukce, ne sice české pro neuskutečněnou dosud českou universitu v Brně, nýbrž vl aš ské pro neuskutečněnou dosud vlašskou univer situ v Terstu .. Pikantní zákulisní ta historka vlašská, ode- hravší se za účastenství předsedů všech parla- mentních stran s vědomím vlády dne 11. dubna v presidiální kanceláři sněmovny poslanecké, jest pro poměry rakouské tak charakteristická a zároveň pro nás tak poučna, že bylo by chybou, nevěnovati ji bedlivého po- Jako my Čechové toužíme od let po druh české universitě pro národ svůj a to v hlavním městě ze tří čtvrtin české naší vlasti moravské, revněž tak domáhají se Vlachové jihotyrolštía přímořští vlašské university aneb prozatím aspoř vlašské právnické fakulty v Terstu. Ačkoliv nás Čechův je na 6 millionů, všech Vlachů v Ra- kousku však pouze 668.000, tož nicméně vlád Körbrova byla ochotnější vůči Vlachům než vůči nám. Již před půldruhým rokem podala říšské radě předlohu o zřízení vlašské právnické fa- kulty v jihotyrolském městě Roveredu, kdežto o české universitě v Brně ani slyšet nechtěla.
Vlach Čecho Čechův Brno Terst Rovered
7 article
Poněvadž však vlaští poslanci jen o Terst dbal, hleděla vláda spornou otázku odročit tím způsobem, že prozatím zřídila pro vlašské stu- denty právnickou fakultu na předměstí hlavního města Tyrolska, Inšpruku. Leč proti tomu zlítila se opět nesnášelivost německých nacionálů ty- rolských až k excessu. Došlo ke známým krva- vým bouřím inšpruckým proti Vlachům, ktere vrcholily u vandalském rozkotán universitní budovy vlašské zfanati- sovanou německou lájí. Kdož by se neupamatoval, jak tehda nejen všechno studentstvo německé, alébrž všecky německé strany přímo nadšením hořely pro německé ty výtržníky inšprucké, velebíceje jako nevyrovnatelné reky, kdežto Vlachům spí- laly banditů a vrahů, nezasluhujících než žalář a šibenici. Inšpruckého místodržitele barona Schwartzenaua, jako domnělého příznivce Vla- chův, chtéli mít zuřící němečtí levičáci cka- mžitě sesazena a když Körber váhal, tu vzhli s ve svem šílení i na něho, podezřívajíce ho ze zrady na Němectvu! Výkonný výbor všech ně- mecko-centralistických stran usnesl se na reso- luci, v níž ubohého Arnošta z Körbrů krutě obvi- ňoval z věrolomnosti, an prý proti slibům svým podniká věci ve prospěch Čechů a Vlachů, které prý se citelně dotýkají německé državy a musejí tudíž všechny Němce naplňovati nej- větší nedůvěrou. Dne 17. listopadu pak vrhl se vlastní strůjce inšpruckých kravalů, německo- nacionální poslanec Erler za frenetické po- chvaly celé německé levice na Körbra řečí, z níž planula nevýslovná záš proti všemu, což vlašského. Vlaši prý byli na řež úplně připraveni, přepadli Němcea když tito ce proti jejich výstřelům bránili, tu že Alba Körber vyslal na ubohé Němce vojsko atd.
Vlach Schwartzenau Körber Arnošt Čecho Němec Erler Terst Tyrolsko
8 article
Tak Němci proti Vlachům před 5 měsíci A dnes? Vizme! Vlašským poslaneům praskla trpělivost. Před úterní schůzí poslanecké sněmovny zahrozilo 18 vlašských po- slancův nkamžitou obstrukcí, ne- dejde-li hned po Velikonocích n první čtení předlohy o zřízen n rlašské university. Myslite, že snad nyní oni aěmečt Vlachožrouti z loňského listopadu se svým inšpruckým demagogem Erlerem v čele proti této hrozbě Vlachův co nejrázněji se opřeli a panu Matfattimu hrdé odpověděli: My němečtí muži před strašákem vaší obstrukce necouvneme, my se takovými pohrůžkami terrorisovat nedáme?“ Ale kdež! Do zaječích před tou hrstkou Vlachů vzali a po nedlouhém handrkování v rychle svolané konferenci před- sedův parlamentních stran — požadavku jejich ochotně a úplně vyhověli. Výsledek zá- kulisní té konference v kanceláři předsedy hr. Vettra, v úterý před polednem konané, byl, že jednací pořad nejbližší schůze sněmovny posla- necké smluven takte: „Na prvním místě cel ní tarif rakousko-uherský — a hned po sěr — první čtení předlohy o vlašské univer- stě, které na všechen způsob má být provedeno
Němec Vlach Matfatti poslanecký sněmovna
10 article
před svoláním sněmů zemských, tedy do 16. května.“ Než, jedva měli Vlachové tento mazanec upečený, šotek nedorozumění ztropil si ve sně- movně svůj šprým. Nezasvěcený do tajův zá- kulisních Polák dr. Starzinski jakožto předseda immunitního výboru učinil návrh, aby na jed- nací pořad nejbližší schůze sněmovny dne 3. května dána byla zpráva dotčeného výboru ohledně vydání posl. Tavčara, kterýžto návr také poloprázdnou sněmovnou přijat většinou 11 hlasův. Do Vlachův jako když udeří. Strhli pckřik, že to je proti úmluvě, že se tím jejich předloha odsunuje a počali znovu hrozit ob- strukcí. Sběhší se němečtí levičáci rázem se pak postavili na stranu bouřících Vlachův, vtírajíce se jim okázale za spojence a přátele spravedlive věci jejich. Jakkoliv pak Polák Starzynsk hnedle ujistil Vlachy, že 3. května svůj návrh odvolá, aby předloha o vlašské universitě ne- utrpěla ani o hodinku průtahu — tož nicměn dnes německo-centralistický tisk od „Neue Freie Presse“ až do té „Bohemie“ překonává se v ubezpečování Vlachův, kter ak Němci jejich tužbu a snahu po vlastní vlašské universitě horlivě chtějí svými hlasy podporovat, poněvadž je nejvýše na čase, aby se Vlachům v Rakousku stalo po právu, a to ne- jen z ohledu na Italii, nýbrž proto, že německ strany vřele touží po obnovení bývalých přátel- ských styků svých s Vlachy a poněvadž nebylo by slušno, déle odpírat Vlachům uskutečnění jejich kulturní potřeby, na niž již tak dlouho čekají. — Tak vida! Kdo by se toho byl do Němeů za listopadových řeží inšpruckých nadál? Vla- chové tedy dosáhnou své vlašské university, jen potřebovali zahroziti obstrukcí. A my Čechové? Kde je předloha vládní o druhé české univer- sitě?
Vlach Polák Starzinski Tavčar Vlachův Starzynsk Němec Čecho Rakousko Neue Frei Presse Bohemia blízký schůze
11 article
Sněm království českého. Z Vídně, 11. dubna. V tomto státě mění se sice politická situace jako pohoda v aprilu, však přes to osmělil bychom se prorokovati, že nenadejdou-li udá- losti zvláštní, sněm království českého v polo- vici měsíce května nejen se sejde, nýbrž bude způsobilým též jednati a usnášeti se. Dlouhého trvání ovšem mu dopřáno ne- bude- Vyměřeno mu celkem čtrnáct dnů, ve kteréžto době má vyříditi předlohu nouzovou a rozpočtové provisorium. Potom má učiniti místo opět řišské radě. Pokud jde o tyto věci, nebudou dělnosti př- kážeti ani Všeněmci, kteří ovšem v poslední době ze své dřívější troufalosti mnoho slevili. Leze jim za nehty agitace německo-agrární a dosavadní effekt její: zřízení zvláštní strany německo-země- dělské. Páni Němci, kteří dosud s velikou škodo- libosti pohlíželi na proudy agrární v táboře če- ském a s velikým gustem zaznamenávali káždý průlom skutečný nebo i domnělý do dříve jedno- lité falangy české, dnes s hrůzou pozorují, že agitace stavovská nezastavila se před jejich dveřmi, nýbrž že dovolila si vniknouti i do nacionální organisace německé.
Němec Vídeň německýzemě
12 article
Trvalo to ovšem více než deset let, než pro- dral se k vítězství princip, jimž snažil se zvěčnělý hrabě Taaffe v posledních dnech své vlády se za- chrániti. Jest známo, jak v osudném okamžiku zkrotiti chtěl národnostní zápasy vržením otázek hospodářských na veřejnou plattformu a jak radoval se ze zjevů, již tehdy se ukazujících, z nichž soudil, že široké vrstvy dle jeho do- mnění znenáhla pozbudou ne pouze interessu pro věc národní, nýbrž i národního nadšení, místo jeho že pak zaujme snaha po tak zva- ném hospodářském povznesení a hmotném sesl- lení. Taaffe ovšem vítězství myšlenky oekono- mické v bojích, jež zmitají touto monarchil, s nedočkal. Vystřídalo se po něm, nehledě k ně- kterým krátkým episodám, neméně než šest různých vlád, ale Taaffovo dědietví chovaly všechny v bavlnce a všechny od jeho triumfu očekávaly spásu. Silou setrvačnou dosti dlouho bránil se národní cit a názor ideálnější naproti snaze vyrazit ze šiků armády, domáhající se vítězství myšlenky národní, zvláštní skupiny. ženoucí se za zájmy stavovskými Ale Vídeň nečekala nadarmo. Dočkala se . .
Taaff Taaffův Vídeň
13 article
Dnes se zvláštním zadostučiněním pohlíží na tvoření se stran stavovsko-zájmových, od nichž, nevíme dnes ovšem zdali právem, očekává osla- bení ideje národní. Jest přirozeno, že výlohy zařízovací, spo- jené s utvořením se těchto stran, zaplatí v první řadě strany eminentně národni, a žel že z fondu, který čím dál tím více se sevrká. Rozhledy po tomto obratu nenaplní nikoho radostí, kdo rozhlédne se vůkol po národním úhoru, jenž nás všude obklopuje. Němci ná- rodně ne pouze nasyceni, ale přesyceni, mohou si spíše dovoliti luxu stran hospodářských, jaké všude tam, kde zápas národní definitivně již vybojován, se tvoři. — V národě našem má se věc jinak, a kdyby nie jiného nebylo nám poučením, že nemůže býti národní věci na prospěch politické rozdrobení se zájmové, může nám býti poučením nepopíratelné uspoko- jení vlády nad vznikáním stran stavov- ských, jež těší se, jak nepopíratelno, již nyní zvláštní přízni Vídně. Spekuluje při tom ovšem na to, že boj stavovský zastaví boj národní, správná-li tato spekulace, ovšem teprve s ukáže ...
Němec Vídeň stavovskýzájmový
14 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 12. dubna. (C. - B.) Rozpočtový výbor přijal tit.: Ústředn správa — Statistická služba — Terst- ská skladiště (v rozpočtu ministerstva obchodu) Během debaty liboval si ministr bar. Cal!, že většina řečníků pochválila výkony ministerstva ob- chodu při uzavírání obchodních smluv s Německem a Itali.
Cal Vídeň Terst Německo Itat
15 article
Při tit.: »Společenstevní instruktoři- poukazoval, že zřízeny loni nové dva obvody lvov- ský a inšprucký a zřídí se příště ještě jiné. Jejich podřízení politickým úřadům nebude na újmu, nebot budou dostávati jako dosud příkazy z ministerstva obchodu. Při pol. »Podporování vývozu« pouka- zoval na to, že za posledních sedm let posláno do ciziny 36 obchodníků, již docílili obratu 13 mill. K Úvěr je také pro přádla hedvábí. S velké prů- myslové výstavy v St. Louisu sešlo pro přílišný ná klad a odmítavost průmyslových států, ale srakouský vkus a výkonnost došly uznaní. Londýnská výstava r. 1906 má přivésti rakouskou výrobu přímo na lon- dýnský trh. Milánské výslavy hodlá se vláda úřadně zúčastniti, zejmena dopravnickým průmyslem. O sub- vencování liberecké výstavy v r. 1906 se vyjednává. Statistika vzájemného obchodu vyjde letos o 14 dní dříve než loni. Zpráva o akci proti olověnce je při- pravena do tisku. Sdělil, že úrazovenská komise vy- pracovala obecná pravidla i zvláštní předpisy pro nebezpečné závody. Po vývodech poslanců Mazzorany a ref Baernreithera rokovalo se o tit. Státn lesy a statky (ref. Marchel), a posl. Menge poukazoval na skrovný výnos Vídeňského lesa (12K 24 h na 1 ha). Další debaty zúčastnili se ještě poslanci S tejn- wender. Žitnik, Fux a ministr hr. Buquoy jenž přislíbil zevrubnou r visi servitutních listin. Je prý ochoten povolovati z milosti dříví ze státníeh lesů. Se změnou melioračního zákona nelze pospí- chati. Uznává nutnost rozvoje investicí, ale k tomu třeba mnoho peněz. Ať prý je parl ament povolí.
Mazzorana Baernreither Marchel Menge Žitnik Fux Buquoy St . Louis ha
16 article
Konečně sliboval vyhověti přednešeným přáním. Tit. Státní lesy a statky byl přijat i s Marche- tovou resolucí o zlepšení poměrů státních lesních úřadníků. V odpolední schůzi rokovalo se o Bán ských úřadech a závodech (ref. hr. Komo- rowski). Posl. dr. Menger poukazoval na schodky báň ských podniků za poslední dvě léta a rád by, aby se předložil výkaz jejich schodků za posledních 30 le t Posl. Staněk pojednávaje těž o schodcích, ze jmena příbramském, rad by věděl, jak vznikly a žádá ministra, by se uvažovalo, jak jim předejíti. Ministr hr. Buguoy slíbil žádaný výkaz schodkův i zprávu o jich příčinách. Přibramské schodky omlouvá vydržováním dělnictva a znehod- nocením stříbra. Dělnictvo může propouštěti se jen ponenáhlu. Báňské úřady přičiňují se prý všemožně o zdokonalení práce. Až se skoncuje nový zákono zvýšení měrných a kutných poplatků, bude možná odstraniti různé nedostatky a rozmnožiti báňský personál. Debaty zúčastnili se posl. Steinwender Žitnik, vl. r. Posch a referent, načež titul i resolucemi byl přijat. Potom schválena předloha o prodeji star budovy učitelského ústavu v Opavě (ref. Steinwender.) Předseda Kathrein prohlásil, že přípravny materiál je zpracován a konče schůzi, přál výbor veselé velkonoční svátky. Přiští schůze bude ve středu 3. květ n o 5. hod. odpol,
March Posl doktor Menger Staněk Steinwender Žitnik Posch učitelský ústav v Opava le t Posl
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. dubna. (Poláci nevěř vládním slibům.) Odklad stavby oderske- viselského průplavu a postátnění severní dráhy Ferdinandovy způsobil značný rozruch mezi Po- láky haličskými. Ani prohlášení Gautschovo, že nynější vláda pokládá i pro sebe závazným usne- sení stran stavby průplavů, neuspokojilo v Ha- liči, poněvadž vláda nemůže určiti lhůtu, kdy se skutečně započne se stavbou. Stejně neurčité zní vládní odpověď o sestátnění dráhy Ferdi- nandovy. Proto „Nová Ref.“ píše: „V příznivý obrat otázky průplavní i sestátnění severní dráhy po všech dosavadních, pro nás velice nevýhod- ných antecedencích, uvěříme teprve tehdy, až budeme míti před sebou fakta, jichž se až dosud úplně nedostává. Tak na tyto otázky po- hliží celé veřejné mínění v Haliči, poučené trp- kou zkušeností, že mezi sliby a jich splne- ním jest veliký pro nás z pravidla bolestný rozdíl...“ Tu zkušenost máme my Čechové bohužel už dávno. Z Pešti, 12. dubna. (Schůze uherské sněmovny.) V knize návrhů zapsán násle- dující návrh posl. Eötvöše: „Sněmovna ne- chať se usnese, že kárá a odsuzuje jednání, lne 18. listopadu a 13. prosince 1904 předsedou sněmovny Desid. Perezelem a ministerským předsedou hr. Tiszou společně provedené, jakož i jich opatření vzhledem k tomuto skutku dči- něná.“ Odůvodnění tohoto návrhu položeno předsedou na program zejtřejší schůze sné- movní.
Polák Ferdinandův Gautschův Čecho Praha Halič Pešť uherský sněmovna
18 article
Na žádost levice čte se pak obšírný písemný výklad k návrhu Eötvěšovu, který se zabývá nej- prvé události 18. listopadu a 13. prosince a vy- pečítává všechna porušení práva a zákona, jež se tehda stala. Pak se vyvracejí argumenty, ji- miž hr. Tisza a liberální strana události ony ospravedlňují. Eötvěš prohlašuje, že jednací řád jest tak důležitý, jako zákon a že porušení jed- nacího řádu musí býti stejně odsouzeno, jako po- rušení zákona. Hlavním vinníkem dne 18. listo- padu byl předseda sněmovny Des. Perezel; dne 13. prosince měl spoluvinníka v kvestorovi Csavossyovi. Vina spadá i na minister- ského předsedu, který se ve sněmovně i mimo ni nejednou prohlásil solidárním s hlavními vin- níky, jež sám ku provedení onoho útoku na ústavu přiměl. Konečně odpovědnost spadá i na ministra honvédů, gen. Nyiria, který dal kvesto- rovi k disposici strážmistry od četnictva a hon- védů. Nebylo by sice překážky, vznésti na oba ministry obžalobu, ale nečiní toho, poněvadž jsou jen spoluvinníky, kdežto hlavními vinníky jsou předseda sněmovny a kvestor, bez jichž svolení útok na ústavu by se nebyl mohl pro- vésti. Jednání sněmovního předsedy, jež nemá příkladu v dějinách parlamentarismu na celém světě, zasluhuje však nejostřejšího pokárání. Bar. Kaas ze strany lidové žádá pak před- sedu, aby dal provésti volbu sněmovních výborů. Množství důležitých politických a hospodářských otázek nemůže se dostati do sněmovny, poně- vadž není dosud výborů. Sněmovna ovšem čeká až bude ustavena nová vláda, jež vyjasní situae a převezme řízení sněmovních věcí ve své ruce. Ale zdá se, že dosavadní vláda zařídila se tu na věčné časy a proto není naděje, že se sněmovna v brzku dostane k vyřizování důležitých otázel obchodně-politických.
Eötvěšův Tisza Nyirio Kaas
19 article
Místopředseda Rakovszky prohlašuje že předsednictvo není oním průtahem vinno. ježto se stalo usnesení, aby se politické a od- borné výbory nevolily dříve, dokud se situace nevyjasní. Jinak má za to, že Kaasův dotaz ne- srovnává se se stanoviskem opposice, která je proti výborům, v nichž menšina bývá majeriso- vána a dává přednost vylosovaným odborům sně- movním. Předseda ministerstva hr. Tisz a reaguje na poznámku bar. Kaasa, že vláda dle doslechu vyjednává dále o obchodní smlouvy. Na to odpo- vídá, že vláda hned po nových volbách zaujala stanovisko, že vzhledem ke změněným parla- mentním poměrům nemůže ani s cizími státy vyjednávati o obchodní smlouvy, ani s rakouskou vládou uzavírati úmluvy, jež by mohly býti pod- kladem při vyjednáváni s cizinou, poněvadž všechny takové úmluvy staly by se okamžitě bezcennými, jakmile ministerská krise bude rozřešena, neboť úmluvy ty byly by pro novou vládu nezávazny. Vláda omezila se tedy jen tím. že odborní referenti sbírají potřebný materiál, jehož se později užije při vyjednávání. Jsou to přípravné práce, jichž použije teprve příští vláda a jen jí budou k dobru, neboť získá času při budoucím svém jednání. Na tom stanovisku stojí vláda dosud a bude se ho držeti, dokud nebude sproštěna povinností, vésti správu běžných včei státních. Posl. Polonyi má prohlášení minister- ského předsedy za úplně korrektní; ale přece podporuje návrh Kaasův, už proto, aby jury v věcech inkompatibility mohla se ustaviti. Po poznámce místopředsedy Bolgara že dosavadní jednání předsednictva je úplně v souhlase s vůlí většiny, schůze prohlášena z skončenou. Příští schůze zejtra; na jednacím pořadu jest odůvodnění návrhu Eötvöšova.
Kaasův Posl Bolgar Tisza
20 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. dubna.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. dubna. Odmítnutý senátor.
Praha
21 article
Nemalé vzrušení budí v italských kruzích politických okolnost, že senát italský odepřel přijali ve svůj střed severoitalského poslane Engla, k jehož jmenování senátorem bývalý m.p. Giolitti krále byl pohnul. Jako důvod od mítnutí uvádí se, že Engel, rodilý Švýcar, ne- požívá státního příslušenství italského. Přes t byl týž poslancem pětkráte za sebou! V záku- lisi tvrdí se však, že pravou příčinou odporu senátu jest, že Engel jest mistopředsedou svo- bodného zednářstva italského.
Giolitti Engel
22 article
Vojenská vzpoura.
23 article
Druhá škadrona 15. řadového pluku jízde- ckého ve Spojených státech vzbouřila se, pro- tože nadporučík Baumann k mužstvu surověs choval. 55 vojákův bylo zatčeno. Anglický neúspěch v Afganistanu. Anglické poselstvo do Afganistanu vyslané vrátilo se — dle »Standardu« — s nepořízenou. Afganistan zachovává si »výlučné postavení«, to- tiž dbá toho, aby Angličané zůstali mu co nej- dále od těla. Nechce ani anglických železnie, ani telegrafů, ani důstojníků britských. Emir toliko znovu podepsal novou smlouvu o tom s Anglií. dle níž Anglie proti vnějšímu útoku zaručuje mu ochranu, jejíž způsob sobě ponechává, přejímá kontrolu zahraničné politiky afganské a platí mu za to roční subvenci 120.000 lib. št. Rozšířit tento starý vliv v Afganistanu se tedy Anglii ne- podařil, přes nesnáze ruské ve Východní Asii. Naopak — dle »Standardu« — neúspěchy ruské v Mandžursku utvrzují »asijské potentáty v do- mnění, že mohou Rusku čeliti vlastní silou. « Tak zvláštní ironií osudu hrot akce Anglií v Asii zosnované, proti ni samé se obrací . . . Nepo- dařilo se tedy emira k užšímu »sdružení s Anglii« přiměti. Velká Britanie naopak byla by — dle mínění »Standardu« — při případném útoku na Indii odkázána na vlastní sily, neboť »nemá takové alliance s emirem, aby jeho účast učinila ab solutně jistou,«
Baumann Angličan spojený stát Afghánistán Anglie Asie Rusko Nepa Velká Británie Indie
24 article
K napjelí franko-německému. Okolnost, že francouzský nadporučík Mon- gin hlasem svých děl vmísil se (dle sdělen telegramů včerejších) do »vnitřních věci ma- rockých«, zachrániv voj sultánův před vítězícími již četami pretendentovými, pohoršila vedle jednoho Francouze pana Jaursa i řadu něme- ekých listů. Vídí v tom neoprávněné zasábnuti Francouzův do záležitosti marockých. Z fran- couzské strany odpovídá se na to dnes, že Mongin netoliko byl tak oprávněn jednati dle nové smlouvy anglo francouzské a španělsko- francouzské, dle niž Francie přejala na se úkol pomáhati sultánu při zjednávání pořádku v zemi nýbrž že Mongin byl tím spíše v právu, protože oddíl jeho náleží k tomu mužstvu pohraničnému, kteréž de dřívější dohody sultánu v zájmu po- řádku na hranicích bylo dáno k disposici. Pověsti, že Německo vyšle do Fezu n vlastní pěsť poselstvo k jednání o další obchodn ústupky, se udržují.
Francouz Jaursa Francouzův Mongine Francie Německo Monagin
25 article
Francouzské »spiknuti« vojenské. Selník Volbert, včera v Paříži zatčený, který jest z vážené rodiny elsaské, nyní v Německu usazené, náležel rovněž jako Tamburin k vojsku osadnímu. Jeho přátelé ličí ho jako člověka pře- pjatého, kterýž opětně už chystal různé výpravy Tak v již v dubnu 1904 poslal některým kyrys- nickým důstojníkům ve Vonziersu agitační okruž- níky, v nichž se vyzývali k účasti na o sa dn jedné výpravě, slibuje jim 5000 franků na po- čátku a 20.000 fr. po skončení výpravy. Vol- bert vytasil se prý později s plánem, zosnovati spiknntí proti republikánské vládě, kteráž armádu V drobném prodeji: ranní číslo o sebě . . . za 8h cdipolední . . . . na 2h Ve filialkách na venkověi ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Sb Inseráty platí se hotově napřel. Předplacení a lnserty přijímá adminl- strace v Marisnské ulici č. 3 Tam nscházejí se též redakce. tiskárna a ezpedice „Národnich Lista“. Rukopisy se nevraceji.
Selník Volbert Národnich List Paříž Německo Marisnský ulice
26 article
a zvláště důstojníky uvedla prý ve velmi ža- lostný stav. Podnět jeho byl ale, jak se zdá, všemi důstojníky, na něž se obrátil, odmítnot. Francouzské námořnictvo před senátem. V dnešní dopolední schůzi senátu fran- couzského rokovalo se dále o rozpočtu námoř- nictva. Ministr námořnictva dovodil, že také po úplném provedení lodního stavebního plánu z roku 1900 bude nutno stavět nové lodi válečné, poněvadž nejen lod- stvo anglické, nýbrž i americké jest silnější loďstva francouzského, ano i německé lodstvo jest dnes již stejně silné jako francouzské. Oproti včerejším vývodům Destournellesovým děl ministr, že nejlepší prostředek, zachovati mír, jest, aby Francie nepostrádala potřebné obezře- losti a proziravosti, a aby měla mohutné lod- stvo. Potom rokování povšechné skončeno a přijato několik položek rozpočtových.
Francie
27 article K Strossmayerovu skonu.
K Strossmayerovu skonu. Z Oseka, 12. dubna. (C.-B.) Dnes slouženo za Strossmayera slavné rekviem za přítomnosti zástupců civilních a vojenských úřadů. Mrtvola biskupova byla vystavena v plném ornátu. Ve čtvrtek očekává se v Dakovu při- jezd pražského starosty dra. Srba a záhřebského purkmistra dra. Amruše. Z České obce sokolské. Předsednictvo Č. O. S. usneslo se položiti na rakev zesnulého národního bojovníka palmový věnec se stuhami českými »Velikému Slovanu« — »Česká obee sokolská«. Kromě toho zaslán do Záhřeba staro- stovi Svazu chorvatského Sokolstva bru. dru. pl. šl. Miletičovi následující projev sou- strasti českého Sokolstva: »Předsednicivo České obce sokolské těžce želí ztráty velikého Slovana, věrného syna pobratimského národa chorvat- ského Theol. a Phil. dra. Josefa Jiřího Strossmayera, biskupa bosensko - dakov- ského a srěmského, jenž do posledního dechu svého byl vytrvalým a neohroženým zastancem a bojovníkem za právo, svobodu a spravedlnost lidu svého. Slovanské Sokolstvo vděčně bude vždy vzhlížeti k jasnému vzoru a odkazu Stross- mayerovu, a vděčně bude vzpomínati veliké jeho lásky nejen k rodné domovině a svému lidu, ale i k celému světu slovanskému, jehož byl jasnou hvězdou a ozdobou. Nejhlubší účasť pro- jevujeme dnes celé jihoslovanské větví slovanské, zvláště milému a bratrskému národu chorvat- skému nad ztrátou jeho nadšeného bojovníka vlastence, nesmrtelného syna a upřimného přítele národa českého a podporovatele všech snaha práce Sokolstva českoslovanského, jehož jménem dovolujeme si položiti na rakev zesnulého palmu.
Strossmayerův Srba Miletič Slovan Phil Josef Jiří Strossmayer Stross Osek Č . O . S Záhřeb
28 article
Věčná buď paměť památce jeho šlechetných vlasteneckých snah a nesmrtelných činů a jménu jeho budiž zachována v duších i srdcích celého světa slovanského paměť nehynoucí. Za před- sednictvo České obce sokolské: J. Podlipný, starosta; Fr. Mašek, jednatel.« Jako zástupce českého Sokolstva zúčastní se pohřbu jménem České obce sokolské br. Antonín Novolný, člen výboru Č. O. S. Městská rada v Žižkově zaslala následující projev soustrasti nad úmrtím biskupa Josefa Ji- řího Strossmayera městu Dakovu: »Slavnému praesidiu města Dakova! Městská rada v Ži- kově, jako celý český národ, želí těžké a ne- nahraditelné ztráty, jež postihla město i národ i národ Váš a projevuje nejupřímnější soustrast nad úmrtím biskupa Josefa Jiřího Strossmayera, tohoto bohatýra ducha, nadšeného vlastence, obětavého podporovatele vědy a umění a ve- škerého ušlechtilého snažení a tužeb národních, přehorlivého zastance veliké myšlenky vzájem- nosti slovanské a neohroženého bojovníka za idey a svobody národů slovanských. Paměť jeho působení a činů bude nesmrtelná jak v národě Vašem tak i v národě českém, jehož osudy ze- mřelý s vřelým účastenstvím vždy sledovala jemuž projevoval vřelou lásku při každé příle- žitosti, jež se mu naskytla. Městská rada v Žiž- kově, 11. dubna 1905. Gustav Žák, starosta.
J Podlipná Mašek Antonín Novolný Josef Jiří Strossmayer Vaš Gustav Francie Č . O . S . městský rada Žižkov Dakovo Žiž
29 article
Městská rada ve Vysočanech zaslala městské radě v Záhřebě tento telegrafický projev: »Měst- ská rada ve Vysočanech hluboce želí úmrtí vyní- kajícího apoštola slovanského, neumorného bo- jovníka za spravedlnost, která národům slovan- ským jest stále odpírána a upřímného přítele ná- roda českého. Starosta Alois Houfek. Z Roudnice. Skvělému vzoru občanských i národních eností, vznešenému vlastenci-knězi. velikému Slovanu, upřímnému příteli českého národa Jos. Jiřímu Strossmayerov budiž vděčná a trvalá památka. Jednota »Řipe v Roudnici nad Lab. A. Pfeiffer, místo- předseda. Bohuš Marian, jednatel.
Houfek Strossmayerov A Pfeiffer Bohuš Mariana Záhřeb Roudnice Roudnice nad Laba
30 article
Voličské schůze na Libochovicku. (Pův. zprávy »Nár. Listů«.) Jako část příprav pro nastávající doplňovac volbu poslance sněmu království českého za skupinu slanskou, konaly se v těchto dnech voličské schůze v okresu libochovickém Dne 8. t. m. večer představil se kandidát národní strany svobodomyslné ředitel p. dr. Munzar vo- ličstvu v Budyni. Přítomni byli také voličové i z obcí vzdálených. Zástupce městské rady budyňské. lékárník p. Springler, jenž předsedal, označil schůzi jako přátelskou. Nicméně kandidá ředitel p. dr. Munzar pronesl v ní řeč, která proslovena býti mohla na kterékoli velké schůzi veřejné. Vedle stěžejných oddílů programových, jež vyznačil obdobně jako na dřívější veřejné schůzi slanské, zabýval se dr. Mun- zar důležitými otázkami politiky celní, finanční poli- tiky zemské, sociální politiky a časovými záležitostmi politickými. Za výklač svůj odměněn byl hlučným potleskem i blahopřáním. Přítomný tajemník národní strany svobodomyslné p. G. Moudrý vylíčil pak vznik kanádatury ředitele dra. Munzara a postup při jejím
doktor Munzar Springler Mun G Moudrá Libochovicko Budyně