2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 13. dubna 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí set
v Praze v administraci
. . . . 2 K
nt niěsí
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí denáškou
ta miěsle
nčtrrt leta . . . . 7 K 50 k
ve slialkách: 2 K 30h
sa něsle
P oštou:
aa měsíe
ntlia . . . . 9 K ooh
s dvojí zásilkou
na měsíe
na čivrt leta . . . . 11 K s0
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 12. dubna. Vo
hod. večer. (Pův. telegr. zvl. zprav. »Nár.
»Listů«.) Podle informací generálního
štábu Rožestvenský, dohoněn by
druhým oddílem loďstva, utkal se
po vyplutí svém z průli vu
malaekého u ostrovů Anam-
baských s předvojem lod-
stva japonského a porazi
uepřítele.
Loďstvo Togovo sleduje stopy do-
pravních lodí ruských, vyslaných
k ostrovům Marianským.
Druhá divise gardy vyslána bude
do Moskvy, aby nahradila vojsko, je
bylo mobilisováno pro Dálný východ.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
viz na straně 3.)
Petrohrad
Moskva
dálný východ
Rožestvenský
6
article
Jen Vlaši zahrozili obstrukci
a — dostanou universitu!
Jen Vlaši zahrozili obstrukci
a — dostanou universitu!
Bylo-li záhodno, aby se vládním kruhům
připamatovalo, jak vratkou a křehkou je
celá ta — „dělnost“ cislajtánského parla-
mentu, tož postarala se o to výborně hrstka
18 poslanců vlašských na samém kone
zimní kampaně. Vskutku, nescházelo mnohoa
ten „vzkřisený“ — „zotavující“ se parlament
Cislajtanie byl by se včera rozešel na veliko-
nočni prázdniny ve znamení — nové ob-
strukce, ne sice české pro neuskutečněnou
dosud českou universitu v Brně, nýbrž vl aš
ské pro neuskutečněnou dosud vlašskou univer
situ v Terstu ..
Pikantní zákulisní ta historka vlašská, ode-
hravší se za účastenství předsedů všech parla-
mentních stran s vědomím vlády dne 11. dubna
v presidiální kanceláři sněmovny
poslanecké, jest pro poměry rakouské tak
charakteristická a zároveň pro nás tak poučna,
že bylo by chybou, nevěnovati ji bedlivého po-
Jako my Čechové toužíme od let po druh
české universitě pro národ svůj a to v hlavním
městě ze tří čtvrtin české naší vlasti moravské,
revněž tak domáhají se Vlachové jihotyrolštía
přímořští vlašské university aneb prozatím aspoř
vlašské právnické fakulty v Terstu. Ačkoliv
nás Čechův je na 6 millionů, všech Vlachů v Ra-
kousku však pouze 668.000, tož nicméně vlád
Körbrova byla ochotnější vůči Vlachům než vůči
nám. Již před půldruhým rokem podala říšské
radě předlohu o zřízení vlašské právnické fa-
kulty v jihotyrolském městě Roveredu, kdežto
o české universitě v Brně ani slyšet nechtěla.
Vlach
Čecho
Čechův
Brno
Terst
Rovered
7
article
Poněvadž však vlaští poslanci jen o Terst
dbal, hleděla vláda spornou otázku odročit tím
způsobem, že prozatím zřídila pro vlašské stu-
denty právnickou fakultu na předměstí hlavního
města Tyrolska, Inšpruku. Leč proti tomu zlítila
se opět nesnášelivost německých nacionálů ty-
rolských až k excessu. Došlo ke známým krva-
vým bouřím inšpruckým proti Vlachům, ktere
vrcholily u vandalském rozkotán
universitní budovy vlašské zfanati-
sovanou německou lájí.
Kdož by se neupamatoval, jak tehda nejen
všechno studentstvo německé, alébrž všecky
německé strany přímo nadšením hořely
pro německé ty výtržníky inšprucké, velebíceje
jako nevyrovnatelné reky, kdežto Vlachům spí-
laly banditů a vrahů, nezasluhujících než žalář
a šibenici. Inšpruckého místodržitele barona
Schwartzenaua, jako domnělého příznivce Vla-
chův, chtéli mít zuřící němečtí levičáci cka-
mžitě sesazena a když Körber váhal, tu vzhli s
ve svem šílení i na něho, podezřívajíce ho ze
zrady na Němectvu! Výkonný výbor všech ně-
mecko-centralistických stran usnesl se na reso-
luci, v níž ubohého Arnošta z Körbrů krutě obvi-
ňoval z věrolomnosti, an prý proti slibům svým
podniká věci ve prospěch Čechů a Vlachů,
které prý se citelně dotýkají německé državy
a musejí tudíž všechny Němce naplňovati nej-
větší nedůvěrou. Dne 17. listopadu pak vrhl se
vlastní strůjce inšpruckých kravalů, německo-
nacionální poslanec Erler za frenetické po-
chvaly celé německé levice na Körbra
řečí, z níž planula nevýslovná záš
proti všemu, což vlašského. Vlaši prý
byli na řež úplně připraveni, přepadli Němcea
když tito ce proti jejich výstřelům bránili, tu
že Alba Körber vyslal na ubohé Němce
vojsko atd.
Vlach
Schwartzenau
Körber
Arnošt
Čecho
Němec
Erler
Terst
Tyrolsko
8
article
Tak Němci proti Vlachům před 5 měsíci
A dnes? Vizme!
Vlašským poslaneům praskla
trpělivost. Před úterní schůzí poslanecké
sněmovny zahrozilo 18 vlašských po-
slancův nkamžitou obstrukcí, ne-
dejde-li hned po Velikonocích n
první čtení předlohy o zřízen n
rlašské university.
Myslite, že snad nyní oni aěmečt
Vlachožrouti z loňského listopadu se svým
inšpruckým demagogem Erlerem v čele proti této
hrozbě Vlachův co nejrázněji se opřeli a panu
Matfattimu hrdé odpověděli: My němečtí muži
před strašákem vaší obstrukce necouvneme, my
se takovými pohrůžkami terrorisovat nedáme?“
Ale kdež! Do zaječích před tou
hrstkou Vlachů vzali a po nedlouhém
handrkování v rychle svolané konferenci před-
sedův parlamentních stran — požadavku jejich
ochotně a úplně vyhověli. Výsledek zá-
kulisní té konference v kanceláři předsedy hr.
Vettra, v úterý před polednem konané, byl, že
jednací pořad nejbližší schůze sněmovny posla-
necké smluven takte: „Na prvním místě cel ní
tarif rakousko-uherský — a hned po
sěr — první čtení předlohy o vlašské univer-
stě, které na všechen způsob má být provedeno
Němec
Vlach
Matfatti
poslanecký sněmovna
10
article
před svoláním sněmů zemských, tedy do 16.
května.“
Než, jedva měli Vlachové tento mazanec
upečený, šotek nedorozumění ztropil si ve sně-
movně svůj šprým. Nezasvěcený do tajův zá-
kulisních Polák dr. Starzinski jakožto předseda
immunitního výboru učinil návrh, aby na jed-
nací pořad nejbližší schůze sněmovny dne 3.
května dána byla zpráva dotčeného výboru
ohledně vydání posl. Tavčara, kterýžto návr
také poloprázdnou sněmovnou přijat většinou
11 hlasův. Do Vlachův jako když udeří. Strhli
pckřik, že to je proti úmluvě, že se tím jejich
předloha odsunuje a počali znovu hrozit ob-
strukcí.
Sběhší se němečtí levičáci rázem se pak
postavili na stranu bouřících Vlachův, vtírajíce
se jim okázale za spojence a přátele spravedlive
věci jejich. Jakkoliv pak Polák Starzynsk
hnedle ujistil Vlachy, že 3. května svůj návrh
odvolá, aby předloha o vlašské universitě ne-
utrpěla ani o hodinku průtahu — tož nicměn
dnes německo-centralistický tisk
od „Neue Freie Presse“ až do té „Bohemie“
překonává se v ubezpečování Vlachův, kter ak
Němci jejich tužbu a snahu po vlastní vlašské
universitě horlivě chtějí svými hlasy
podporovat, poněvadž je nejvýše na čase, aby
se Vlachům v Rakousku stalo po právu, a to ne-
jen z ohledu na Italii, nýbrž proto, že německ
strany vřele touží po obnovení bývalých přátel-
ských styků svých s Vlachy a poněvadž nebylo
by slušno, déle odpírat Vlachům uskutečnění
jejich kulturní potřeby, na niž již tak dlouho
čekají. —
Tak vida! Kdo by se toho byl do Němeů
za listopadových řeží inšpruckých nadál? Vla-
chové tedy dosáhnou své vlašské university, jen
potřebovali zahroziti obstrukcí. A my Čechové?
Kde je předloha vládní o druhé české univer-
sitě?
Vlach
Polák
Starzinski
Tavčar
Vlachův
Starzynsk
Němec
Čecho
Rakousko
Neue Frei Presse
Bohemia
blízký schůze
11
article
Sněm království českého.
Z Vídně, 11. dubna.
V tomto státě mění se sice politická situace
jako pohoda v aprilu, však přes to osmělil
bychom se prorokovati, že nenadejdou-li udá-
losti zvláštní, sněm království českého v polo-
vici měsíce května nejen se sejde, nýbrž bude
způsobilým též jednati a usnášeti se.
Dlouhého trvání ovšem mu dopřáno ne-
bude- Vyměřeno mu celkem čtrnáct dnů, ve
kteréžto době má vyříditi předlohu nouzovou a
rozpočtové provisorium. Potom má učiniti místo
opět řišské radě.
Pokud jde o tyto věci, nebudou dělnosti př-
kážeti ani Všeněmci, kteří ovšem v poslední době
ze své dřívější troufalosti mnoho slevili. Leze
jim za nehty agitace německo-agrární a dosavadní
effekt její: zřízení zvláštní strany německo-země-
dělské. Páni Němci, kteří dosud s velikou škodo-
libosti pohlíželi na proudy agrární v táboře če-
ském a s velikým gustem zaznamenávali káždý
průlom skutečný nebo i domnělý do dříve jedno-
lité falangy české, dnes s hrůzou pozorují, že
agitace stavovská nezastavila se před jejich dveřmi,
nýbrž že dovolila si vniknouti i do nacionální
organisace německé.
Němec
Vídeň
německýzemě
12
article
Trvalo to ovšem více než deset let, než pro-
dral se k vítězství princip, jimž snažil se zvěčnělý
hrabě Taaffe v posledních dnech své vlády se za-
chrániti. Jest známo, jak v osudném okamžiku
zkrotiti chtěl národnostní zápasy vržením otázek
hospodářských na veřejnou plattformu a jak
radoval se ze zjevů, již tehdy se ukazujících,
z nichž soudil, že široké vrstvy dle jeho do-
mnění znenáhla pozbudou ne pouze interessu
pro věc národní, nýbrž i národního nadšení,
místo jeho že pak zaujme snaha po tak zva-
ném hospodářském povznesení a hmotném sesl-
lení. Taaffe ovšem vítězství myšlenky oekono-
mické v bojích, jež zmitají touto monarchil, s
nedočkal. Vystřídalo se po něm, nehledě k ně-
kterým krátkým episodám, neméně než šest
různých vlád, ale Taaffovo dědietví chovaly
všechny v bavlnce a všechny od jeho triumfu
očekávaly spásu. Silou setrvačnou dosti dlouho
bránil se národní cit a názor ideálnější naproti
snaze vyrazit ze šiků armády, domáhající se
vítězství myšlenky národní, zvláštní skupiny.
ženoucí se za zájmy stavovskými
Ale Vídeň nečekala nadarmo. Dočkala se . .
Taaff
Taaffův
Vídeň
13
article
Dnes se zvláštním zadostučiněním pohlíží na
tvoření se stran stavovsko-zájmových, od nichž,
nevíme dnes ovšem zdali právem, očekává osla-
bení ideje národní.
Jest přirozeno, že výlohy zařízovací, spo-
jené s utvořením se těchto stran, zaplatí v první
řadě strany eminentně národni, a žel že z fondu,
který čím dál tím více se sevrká.
Rozhledy po tomto obratu nenaplní nikoho
radostí, kdo rozhlédne se vůkol po národním
úhoru, jenž nás všude obklopuje. Němci ná-
rodně ne pouze nasyceni, ale přesyceni, mohou
si spíše dovoliti luxu stran hospodářských,
jaké všude tam, kde zápas národní definitivně
již vybojován, se tvoři. — V národě našem
má se věc jinak, a kdyby nie jiného nebylo
nám poučením, že nemůže býti národní věci na
prospěch politické rozdrobení se zájmové,
může nám býti poučením nepopíratelné uspoko-
jení vlády nad vznikáním stran stavov-
ských, jež těší se, jak nepopíratelno, již nyní
zvláštní přízni Vídně. Spekuluje při tom ovšem
na to, že boj stavovský zastaví boj národní,
správná-li tato spekulace, ovšem teprve s
ukáže ...
Němec
Vídeň
stavovskýzájmový
14
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 12. dubna. (C. - B.)
Rozpočtový výbor přijal tit.: Ústředn
správa — Statistická služba — Terst-
ská skladiště (v rozpočtu ministerstva obchodu)
Během debaty liboval si ministr bar. Cal!, že
většina řečníků pochválila výkony ministerstva ob-
chodu při uzavírání obchodních smluv s Německem
a Itali.
Cal
Vídeň
Terst
Německo
Itat
15
article
Při tit.: »Společenstevní instruktoři-
poukazoval, že zřízeny loni nové dva obvody lvov-
ský a inšprucký a zřídí se příště ještě jiné. Jejich
podřízení politickým úřadům nebude na újmu, nebot
budou dostávati jako dosud příkazy z ministerstva
obchodu.
Při pol. »Podporování vývozu« pouka-
zoval na to, že za posledních sedm let posláno do
ciziny 36 obchodníků, již docílili obratu 13 mill. K
Úvěr je také pro přádla hedvábí. S velké prů-
myslové výstavy v St. Louisu sešlo pro přílišný ná
klad a odmítavost průmyslových států, ale srakouský
vkus a výkonnost došly uznaní. Londýnská výstava
r. 1906 má přivésti rakouskou výrobu přímo na lon-
dýnský trh. Milánské výslavy hodlá se vláda úřadně
zúčastniti, zejmena dopravnickým průmyslem. O sub-
vencování liberecké výstavy v r. 1906 se vyjednává.
Statistika vzájemného obchodu vyjde letos o 14 dní
dříve než loni. Zpráva o akci proti olověnce je při-
pravena do tisku. Sdělil, že úrazovenská komise vy-
pracovala obecná pravidla i zvláštní předpisy pro
nebezpečné závody.
Po vývodech poslanců Mazzorany a ref
Baernreithera rokovalo se o tit. Státn
lesy a statky (ref. Marchel), a posl. Menge
poukazoval na skrovný výnos Vídeňského lesa (12K
24 h na 1 ha).
Další debaty zúčastnili se ještě poslanci S tejn-
wender. Žitnik, Fux a ministr hr. Buquoy
jenž přislíbil zevrubnou r visi servitutních listin. Je
prý ochoten povolovati z milosti dříví ze státníeh
lesů. Se změnou melioračního zákona nelze pospí-
chati. Uznává nutnost rozvoje investicí, ale k tomu
třeba mnoho peněz. Ať prý je parl ament povolí.
Mazzorana
Baernreither
Marchel
Menge
Žitnik
Fux
Buquoy
St . Louis
ha
16
article
Konečně sliboval vyhověti přednešeným přáním.
Tit. Státní lesy a statky byl přijat i s Marche-
tovou resolucí o zlepšení poměrů státních lesních
úřadníků.
V odpolední schůzi rokovalo se o Bán
ských úřadech a závodech (ref. hr. Komo-
rowski).
Posl. dr. Menger poukazoval na schodky báň
ských podniků za poslední dvě léta a rád by, aby
se předložil výkaz jejich schodků za posledních 30 le t
Posl. Staněk pojednávaje těž o schodcích, ze
jmena příbramském, rad by věděl, jak vznikly a žádá
ministra, by se uvažovalo, jak jim předejíti.
Ministr hr. Buguoy slíbil žádaný výkaz
schodkův i zprávu o jich příčinách. Přibramské
schodky omlouvá vydržováním dělnictva a znehod-
nocením stříbra. Dělnictvo může propouštěti se jen
ponenáhlu. Báňské úřady přičiňují se prý všemožně
o zdokonalení práce. Až se skoncuje nový zákono
zvýšení měrných a kutných poplatků, bude možná
odstraniti různé nedostatky a rozmnožiti báňský
personál.
Debaty zúčastnili se posl. Steinwender
Žitnik, vl. r. Posch a referent, načež titul i
resolucemi byl přijat.
Potom schválena předloha o prodeji star
budovy učitelského ústavu v Opavě
(ref. Steinwender.)
Předseda Kathrein prohlásil, že přípravny
materiál je zpracován a konče schůzi, přál výbor
veselé velkonoční svátky.
Přiští schůze bude ve středu 3. květ n
o 5. hod. odpol,
March
Posl
doktor
Menger
Staněk
Steinwender Žitnik
Posch
učitelský ústav v Opava
le t Posl
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. dubna. (Poláci nevěř
vládním slibům.) Odklad stavby oderske-
viselského průplavu a postátnění severní dráhy
Ferdinandovy způsobil značný rozruch mezi Po-
láky haličskými. Ani prohlášení Gautschovo, že
nynější vláda pokládá i pro sebe závazným usne-
sení stran stavby průplavů, neuspokojilo v Ha-
liči, poněvadž vláda nemůže určiti lhůtu, kdy se
skutečně započne se stavbou. Stejně neurčité
zní vládní odpověď o sestátnění dráhy Ferdi-
nandovy. Proto „Nová Ref.“ píše: „V příznivý
obrat otázky průplavní i sestátnění severní dráhy
po všech dosavadních, pro nás velice nevýhod-
ných antecedencích, uvěříme teprve tehdy, až
budeme míti před sebou fakta, jichž se až
dosud úplně nedostává. Tak na tyto otázky po-
hliží celé veřejné mínění v Haliči, poučené trp-
kou zkušeností, že mezi sliby a jich splne-
ním jest veliký pro nás z pravidla bolestný
rozdíl...“ Tu zkušenost máme my Čechové
bohužel už dávno.
Z Pešti, 12. dubna. (Schůze uherské
sněmovny.) V knize návrhů zapsán násle-
dující návrh posl. Eötvöše: „Sněmovna ne-
chať se usnese, že kárá a odsuzuje jednání, lne
18. listopadu a 13. prosince 1904 předsedou
sněmovny Desid. Perezelem a ministerským
předsedou hr. Tiszou společně provedené, jakož
i jich opatření vzhledem k tomuto skutku dči-
něná.“ Odůvodnění tohoto návrhu položeno
předsedou na program zejtřejší schůze sné-
movní.
Polák
Ferdinandův
Gautschův
Čecho
Praha
Halič
Pešť
uherský sněmovna
18
article
Na žádost levice čte se pak obšírný písemný
výklad k návrhu Eötvěšovu, který se zabývá nej-
prvé události 18. listopadu a 13. prosince a vy-
pečítává všechna porušení práva a zákona, jež
se tehda stala. Pak se vyvracejí argumenty, ji-
miž hr. Tisza a liberální strana události ony
ospravedlňují. Eötvěš prohlašuje, že jednací řád
jest tak důležitý, jako zákon a že porušení jed-
nacího řádu musí býti stejně odsouzeno, jako po-
rušení zákona. Hlavním vinníkem dne 18. listo-
padu byl předseda sněmovny Des. Perezel;
dne 13. prosince měl spoluvinníka v kvestorovi
Csavossyovi. Vina spadá i na minister-
ského předsedu, který se ve sněmovně i mimo
ni nejednou prohlásil solidárním s hlavními vin-
níky, jež sám ku provedení onoho útoku na
ústavu přiměl. Konečně odpovědnost spadá i na
ministra honvédů, gen. Nyiria, který dal kvesto-
rovi k disposici strážmistry od četnictva a hon-
védů. Nebylo by sice překážky, vznésti na oba
ministry obžalobu, ale nečiní toho, poněvadž
jsou jen spoluvinníky, kdežto hlavními vinníky
jsou předseda sněmovny a kvestor, bez jichž
svolení útok na ústavu by se nebyl mohl pro-
vésti. Jednání sněmovního předsedy, jež nemá
příkladu v dějinách parlamentarismu na celém
světě, zasluhuje však nejostřejšího pokárání.
Bar. Kaas ze strany lidové žádá pak před-
sedu, aby dal provésti volbu sněmovních výborů.
Množství důležitých politických a hospodářských
otázek nemůže se dostati do sněmovny, poně-
vadž není dosud výborů. Sněmovna ovšem čeká
až bude ustavena nová vláda, jež vyjasní situae
a převezme řízení sněmovních věcí ve své ruce.
Ale zdá se, že dosavadní vláda zařídila se tu na
věčné časy a proto není naděje, že se sněmovna
v brzku dostane k vyřizování důležitých otázel
obchodně-politických.
Eötvěšův
Tisza
Nyirio
Kaas
19
article
Místopředseda Rakovszky prohlašuje
že předsednictvo není oním průtahem vinno.
ježto se stalo usnesení, aby se politické a od-
borné výbory nevolily dříve, dokud se situace
nevyjasní. Jinak má za to, že Kaasův dotaz ne-
srovnává se se stanoviskem opposice, která je
proti výborům, v nichž menšina bývá majeriso-
vána a dává přednost vylosovaným odborům sně-
movním.
Předseda ministerstva hr. Tisz a reaguje
na poznámku bar. Kaasa, že vláda dle doslechu
vyjednává dále o obchodní smlouvy. Na to odpo-
vídá, že vláda hned po nových volbách zaujala
stanovisko, že vzhledem ke změněným parla-
mentním poměrům nemůže ani s cizími státy
vyjednávati o obchodní smlouvy, ani s rakouskou
vládou uzavírati úmluvy, jež by mohly býti pod-
kladem při vyjednáváni s cizinou, poněvadž
všechny takové úmluvy staly by se okamžitě
bezcennými, jakmile ministerská krise bude
rozřešena, neboť úmluvy ty byly by pro novou
vládu nezávazny. Vláda omezila se tedy jen tím.
že odborní referenti sbírají potřebný materiál,
jehož se později užije při vyjednávání. Jsou to
přípravné práce, jichž použije teprve příští vláda
a jen jí budou k dobru, neboť získá času při
budoucím svém jednání. Na tom stanovisku stojí
vláda dosud a bude se ho držeti, dokud nebude
sproštěna povinností, vésti správu běžných včei
státních.
Posl. Polonyi má prohlášení minister-
ského předsedy za úplně korrektní; ale přece
podporuje návrh Kaasův, už proto, aby jury v
věcech inkompatibility mohla se ustaviti.
Po poznámce místopředsedy Bolgara
že dosavadní jednání předsednictva je úplně v
souhlase s vůlí většiny, schůze prohlášena z
skončenou. Příští schůze zejtra; na jednacím
pořadu jest odůvodnění návrhu Eötvöšova.
Kaasův
Posl
Bolgar
Tisza
20
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 12. dubna.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 12. dubna.
Odmítnutý senátor.
Praha
21
article
Nemalé vzrušení budí v italských kruzích
politických okolnost, že senát italský odepřel
přijali ve svůj střed severoitalského poslane
Engla, k jehož jmenování senátorem bývalý
m.p. Giolitti krále byl pohnul. Jako důvod od
mítnutí uvádí se, že Engel, rodilý Švýcar, ne-
požívá státního příslušenství italského. Přes t
byl týž poslancem pětkráte za sebou! V záku-
lisi tvrdí se však, že pravou příčinou odporu
senátu jest, že Engel jest mistopředsedou svo-
bodného zednářstva italského.
Giolitti
Engel
22
article
Vojenská vzpoura.
23
article
Druhá škadrona 15. řadového pluku jízde-
ckého ve Spojených státech vzbouřila se, pro-
tože nadporučík Baumann k mužstvu surověs
choval. 55 vojákův bylo zatčeno.
Anglický neúspěch v Afganistanu.
Anglické poselstvo do Afganistanu vyslané
vrátilo se — dle »Standardu« — s nepořízenou.
Afganistan zachovává si »výlučné postavení«, to-
tiž dbá toho, aby Angličané zůstali mu co nej-
dále od těla. Nechce ani anglických železnie, ani
telegrafů, ani důstojníků britských. Emir toliko
znovu podepsal novou smlouvu o tom s Anglií.
dle níž Anglie proti vnějšímu útoku zaručuje mu
ochranu, jejíž způsob sobě ponechává, přejímá
kontrolu zahraničné politiky afganské a platí mu
za to roční subvenci 120.000 lib. št. Rozšířit
tento starý vliv v Afganistanu se tedy Anglii ne-
podařil, přes nesnáze ruské ve Východní Asii.
Naopak — dle »Standardu« — neúspěchy ruské
v Mandžursku utvrzují »asijské potentáty v do-
mnění, že mohou Rusku čeliti vlastní silou. « Tak
zvláštní ironií osudu hrot akce Anglií v Asii
zosnované, proti ni samé se obrací . . . Nepo-
dařilo se tedy emira k užšímu »sdružení s Anglii«
přiměti. Velká Britanie naopak byla by — dle
mínění »Standardu« — při případném útoku na
Indii odkázána na vlastní sily, neboť »nemá takové
alliance s emirem, aby jeho účast učinila ab
solutně jistou,«
Baumann
Angličan
spojený stát
Afghánistán
Anglie
Asie
Rusko
Nepa
Velká Británie
Indie
24
article
K napjelí franko-německému.
Okolnost, že francouzský nadporučík Mon-
gin hlasem svých děl vmísil se (dle sdělen
telegramů včerejších) do »vnitřních věci ma-
rockých«, zachrániv voj sultánův před vítězícími
již četami pretendentovými, pohoršila vedle
jednoho Francouze pana Jaursa i řadu něme-
ekých listů. Vídí v tom neoprávněné zasábnuti
Francouzův do záležitosti marockých. Z fran-
couzské strany odpovídá se na to dnes, že
Mongin netoliko byl tak oprávněn jednati dle
nové smlouvy anglo francouzské a španělsko-
francouzské, dle niž Francie přejala na se úkol
pomáhati sultánu při zjednávání pořádku v zemi
nýbrž že Mongin byl tím spíše v právu, protože
oddíl jeho náleží k tomu mužstvu pohraničnému,
kteréž de dřívější dohody sultánu v zájmu po-
řádku na hranicích bylo dáno k disposici.
Pověsti, že Německo vyšle do Fezu n
vlastní pěsť poselstvo k jednání o další obchodn
ústupky, se udržují.
Francouz
Jaursa
Francouzův
Mongine
Francie
Německo
Monagin
25
article
Francouzské »spiknuti« vojenské.
Selník Volbert, včera v Paříži zatčený, který
jest z vážené rodiny elsaské, nyní v Německu
usazené, náležel rovněž jako Tamburin k vojsku
osadnímu. Jeho přátelé ličí ho jako člověka pře-
pjatého, kterýž opětně už chystal různé výpravy
Tak v již v dubnu 1904 poslal některým kyrys-
nickým důstojníkům ve Vonziersu agitační okruž-
níky, v nichž se vyzývali k účasti na o sa dn
jedné výpravě, slibuje jim 5000 franků na po-
čátku a 20.000 fr. po skončení výpravy. Vol-
bert vytasil se prý později s plánem, zosnovati
spiknntí proti republikánské vládě, kteráž armádu
V drobném prodeji:
ranní číslo o sebě . . . za 8h
cdipolední
. . . . na 2h
Ve filialkách na venkověi
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . Sb
Inseráty
platí se hotově napřel.
Předplacení a lnserty přijímá adminl-
strace v Marisnské ulici č. 3
Tam nscházejí se též redakce.
tiskárna a ezpedice „Národnich Lista“.
Rukopisy se nevraceji.
Selník Volbert
Národnich List
Paříž
Německo
Marisnský ulice
26
article
a zvláště důstojníky uvedla prý ve velmi ža-
lostný stav. Podnět jeho byl ale, jak se zdá,
všemi důstojníky, na něž se obrátil, odmítnot.
Francouzské námořnictvo před senátem.
V dnešní dopolední schůzi senátu fran-
couzského rokovalo se dále o rozpočtu námoř-
nictva. Ministr námořnictva dovodil,
že také po úplném provedení lodního stavebního
plánu z roku 1900 bude nutno stavět
nové lodi válečné, poněvadž nejen lod-
stvo anglické, nýbrž i americké jest silnější
loďstva francouzského, ano i německé lodstvo
jest dnes již stejně silné jako francouzské.
Oproti včerejším vývodům Destournellesovým děl
ministr, že nejlepší prostředek, zachovati mír,
jest, aby Francie nepostrádala potřebné obezře-
losti a proziravosti, a aby měla mohutné lod-
stvo. Potom rokování povšechné skončeno a
přijato několik položek rozpočtových.
Francie
27
article
K Strossmayerovu skonu.
K Strossmayerovu skonu.
Z Oseka, 12. dubna. (C.-B.) Dnes slouženo
za Strossmayera slavné rekviem za přítomnosti
zástupců civilních a vojenských úřadů. Mrtvola
biskupova byla vystavena v plném
ornátu. Ve čtvrtek očekává se v Dakovu při-
jezd pražského starosty dra. Srba a záhřebského
purkmistra dra. Amruše.
Z České obce sokolské. Předsednictvo Č.
O. S. usneslo se položiti na rakev zesnulého
národního bojovníka palmový věnec se stuhami
českými »Velikému Slovanu« — »Česká obee
sokolská«. Kromě toho zaslán do Záhřeba staro-
stovi Svazu chorvatského Sokolstva bru. dru.
pl. šl. Miletičovi následující projev sou-
strasti českého Sokolstva: »Předsednicivo České
obce sokolské těžce želí ztráty velikého Slovana,
věrného syna pobratimského národa chorvat-
ského Theol. a Phil. dra. Josefa Jiřího
Strossmayera, biskupa bosensko - dakov-
ského a srěmského, jenž do posledního dechu
svého byl vytrvalým a neohroženým zastancem
a bojovníkem za právo, svobodu a spravedlnost
lidu svého. Slovanské Sokolstvo vděčně bude
vždy vzhlížeti k jasnému vzoru a odkazu Stross-
mayerovu, a vděčně bude vzpomínati veliké jeho
lásky nejen k rodné domovině a svému lidu,
ale i k celému světu slovanskému, jehož byl
jasnou hvězdou a ozdobou. Nejhlubší účasť pro-
jevujeme dnes celé jihoslovanské větví slovanské,
zvláště milému a bratrskému národu chorvat-
skému nad ztrátou jeho nadšeného bojovníka
vlastence, nesmrtelného syna a upřimného přítele
národa českého a podporovatele všech snaha
práce Sokolstva českoslovanského, jehož jménem
dovolujeme si položiti na rakev zesnulého palmu.
Strossmayerův
Srba
Miletič
Slovan
Phil
Josef
Jiří
Strossmayer
Stross
Osek
Č . O . S
Záhřeb
28
article
Věčná buď paměť památce jeho šlechetných
vlasteneckých snah a nesmrtelných činů a jménu
jeho budiž zachována v duších i srdcích celého
světa slovanského paměť nehynoucí. Za před-
sednictvo České obce sokolské: J. Podlipný,
starosta; Fr. Mašek, jednatel.« Jako zástupce
českého Sokolstva zúčastní se pohřbu jménem
České obce sokolské br. Antonín Novolný, člen
výboru Č. O. S.
Městská rada v Žižkově zaslala následující
projev soustrasti nad úmrtím biskupa Josefa Ji-
řího Strossmayera městu Dakovu: »Slavnému
praesidiu města Dakova! Městská rada v Ži-
kově, jako celý český národ, želí těžké a ne-
nahraditelné ztráty, jež postihla město i národ
i národ Váš a projevuje nejupřímnější soustrast
nad úmrtím biskupa Josefa Jiřího Strossmayera,
tohoto bohatýra ducha, nadšeného vlastence,
obětavého podporovatele vědy a umění a ve-
škerého ušlechtilého snažení a tužeb národních,
přehorlivého zastance veliké myšlenky vzájem-
nosti slovanské a neohroženého bojovníka za
idey a svobody národů slovanských. Paměť jeho
působení a činů bude nesmrtelná jak v národě
Vašem tak i v národě českém, jehož osudy ze-
mřelý s vřelým účastenstvím vždy sledovala
jemuž projevoval vřelou lásku při každé příle-
žitosti, jež se mu naskytla. Městská rada v Žiž-
kově, 11. dubna 1905. Gustav Žák, starosta.
J Podlipná
Mašek
Antonín Novolný
Josef
Jiří
Strossmayer
Vaš
Gustav
Francie
Č . O . S . městský rada
Žižkov
Dakovo
Žiž
29
article
Městská rada ve Vysočanech zaslala městské
radě v Záhřebě tento telegrafický projev: »Měst-
ská rada ve Vysočanech hluboce želí úmrtí vyní-
kajícího apoštola slovanského, neumorného bo-
jovníka za spravedlnost, která národům slovan-
ským jest stále odpírána a upřímného přítele ná-
roda českého. Starosta Alois Houfek.
Z Roudnice. Skvělému vzoru občanských
i národních eností, vznešenému vlastenci-knězi.
velikému Slovanu, upřímnému příteli českého
národa Jos. Jiřímu Strossmayerov
budiž vděčná a trvalá památka. Jednota »Řipe
v Roudnici nad Lab. A. Pfeiffer, místo-
předseda. Bohuš Marian, jednatel.
Houfek
Strossmayerov
A Pfeiffer
Bohuš Mariana
Záhřeb
Roudnice
Roudnice nad Laba
30
article
Voličské schůze na Libochovicku.
(Pův. zprávy »Nár. Listů«.)
Jako část příprav pro nastávající doplňovac
volbu poslance sněmu království českého za skupinu
slanskou, konaly se v těchto dnech voličské schůze
v okresu libochovickém
Dne 8. t. m. večer představil se kandidát národní
strany svobodomyslné ředitel p. dr. Munzar vo-
ličstvu v Budyni. Přítomni byli také voličové i
z obcí vzdálených. Zástupce městské rady budyňské.
lékárník p. Springler, jenž předsedal, označil schůzi
jako přátelskou. Nicméně kandidá ředitel p. dr.
Munzar pronesl v ní řeč, která proslovena býti mohla
na kterékoli velké schůzi veřejné. Vedle stěžejných
oddílů programových, jež vyznačil obdobně jako na
dřívější veřejné schůzi slanské, zabýval se dr. Mun-
zar důležitými otázkami politiky celní, finanční poli-
tiky zemské, sociální politiky a časovými záležitostmi
politickými. Za výklač svůj odměněn byl hlučným
potleskem i blahopřáním. Přítomný tajemník národní
strany svobodomyslné p. G. Moudrý vylíčil pak vznik
kanádatury ředitele dra. Munzara a postup při jejím
doktor
Munzar
Springler
Mun
G Moudrá
Libochovicko
Budyně