Číslo 301.

V Praze, dne 2. listopadu 1900.

Ročník IV.

Redakce, administrace expedice: Praha, Pštrossova ulice. číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nozapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho díně polední. Jednotlivé číslo za 8 Telefon redakce č. 1120

KAIUILKt

LlS

Předplatne pro Prahu s donáškou do domu: 2.80 mněsíčně . . . . . čtvrtletně . .. K 8.440 celoročně. . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně ... K 8.— celoročně. . . . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtyrtletně . .. K 12.— celoročně. . .. K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- gie, Anglie a Ruska: čtvrtletně : . . K 13.20 .. K 52.80 celoročně Telefon redakce č. 1126.

Slunce vychází v 6 hodin 52 minuty ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 34 minuty večer

Pátek: Památka dušiček v očistci. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně v Loretě (Hradč.) od 29. října do 2. listopadu.

Listy z Krajiny. V Lublani, 29. října

(Nový zemský školní inspektor Končnik. — Vo- lební boj.) Tyto dny jsem četl, že se v Praze na Nebo- zízku po třiceti letech poprvé uvedly jedlé kaštany,a jimi, jako zvláštností byli poděleni páni městští radní. U nás v Krajině je kaštanů plno po lesích, vyrostou často v ohromné stromy a hospodářům dají nemálo užitku. Plody, které jsou menší, nežli ony zušlechtě- ných kaštanů, zvaných »marún«, rostoucích již v Istrii a hlavně v Italii, někdy si však od těchto, co se týče velikosti, mnoho nezadají, skýtají lidu v zimě vydatnou výživu. Vařené kaštany si nosí do školy přespolní děti, by měly něco na zub v po- ledne a večer je v četných rodinách jediné jídlo »rihta«. Jedlý kaštan v květu je vedle vřesu, po- hanky a smrčí výbornou pastvou pro včely, tak že se v té době úly převážejí »na pašo« v místa, kde se mnoho kaštanů nachází. Kaštan však hraje znamenitou úlohu i v darech. Na sv. Mikuláše — vánočního stromkua darů »k Ježíšku« obyčejný lid zde dosti nezná — musí v každém domě dostati děti a čeládka nějaký dar; kdyby se to nestalo, takovému hospodáři če- ládka uteče. Není-li nic jiného, hospodář neb hospo- dyně »nasuje kostanja«, a věc je k všeobecné spo- kojenosti odbyta. A té rad sti ve škole, když si děti vypravují, mnoho-li kaštanů kdo dostal, a závistivých pohledů, když si na nich pochutnávají »se mastijo«. Vydává-li se kdo v nebezpečí pro jiného, aneb kdo svou těžkou prací pomáhá druhému k lehkému vý- dělku, říká: »po kostanj gre v žrjavico«, »po ko- stanj je šel za njega«.

Takového laciného, kaštanového nadělení, které se nám však nikterak nelíbí a s nímž nijak spoko- jeni býti nemůžeme, dostalo se nám v osobě gymna- sialního řiditele v Celju, Petra Končnika, jenž byl jmenován zemským školním dozorem pro střední školy pro Krajinu místo pensiovaného Josefa Šu- mana. Jako bychom neměli zde výtečných sil — jmenuji jen dr. Detelu, řiditele gymnasialního v No- vém Mestu. Učenec vynikající, spisovatel znamenitý, katolík rozhodný — proto se však na vyšším místě nelíbil a šlo se raději do Štýrska pro renegáta. Kon- čnik je rozený korutanský Slorinec, jenž se ale stal zarputilým nepřítelem svého rodného národa a stou- pencem Němců. V prvních letech svého profesorského působení povzbuzoval své žáky, by zůstali věrni svému národu a aby pro něj ze všech svých sil pracovali, sám pak stav se řiditelem v Celji na přímluvu slovin- ských poslanců, odpovídal slovinsky studentům na jejich slovinské otázky. Po několika rocích odpovídal již německy a konečně studentům zapověděl jej slo- vinsky oslovovati. S tím mohl již býti spokojen. On však šel ještě dále, a zapověděl jim vůbec mezi sebou slovinsky hovořiti. Jeho působením se stalo, že ne- zřízeny v Celji na gymnasiu slovinské paralelky. Tak krásná, pevná () povaha, tak pěkný syn a přítel slovinského národa byl nyní pro Krajinu, zemi, kde přes 600.000 Slovinců žije, jmenován zemským škol- ním inspektorem ve středních školách. Není-liž to zlá rána pro národ, nezní-liž to jako výsměch na všechny slovinské požadavky? Baron Hein je Němec, ministr Hartl je Němec a ve své spravedlnosti dali slov. národu Slovince odpadlíka.

Ovšem, že se to stalo, je lehce vysvětlitelné. Naši liberálové ve své národnosti bojují jen proti »kle- rikálům«, a aby je udolali, se spojují všude s Němci, které vede baron Schwegl. Potom je věc zcela snadná. Na vyšší místo se dosadí Slovinec, renegát, a ohlásí- še kdo proti tomu ze strany Slovinců. řekne se: Vždyť je rozený Slovinec, a Němci, kteří vědí, že je to jejich muž, jsou z ticha a spokojeni, a tak se uspo- kojí obě strany. I zde se může říci, že chodí Tavčar et consortes pro Němce »po kostanj v žrjavico.« — Když se dva hádají, třetí se směje. Pokud se týče voleb, musím svoji poslední zprávu opraviti. Soc.-dem. kandidátem v 5. kurii byl vyhlídnut Kristün. Proti tomu byl »Narod«, protože se bál o hlasy pro svého kandidáta Luko Jelenca. Jak mezi sebou sociální demokrati a Tavčar vy- jednávali, není známo, tolik však se ví, že Kristan se kandidatury v Krajině vzdal a na jeho místo vstoupil Kopač, kterého však národovci voliti ne- bunou. Budeme viděti, co z toho vzejde. Ustavičně jsem se divil, že jsem nikde neslyšel ani nečetl, kde a jak se kandidát Luka Jelenc svým budoucím voličům představil. Nikde žádné volební schůze? To není nic! Nyní jsem se však přece do- četl v »Slov. Listu« o jeho kandidátních výstupech.

Bylo to v čase katolického sjezdu, kdy vystoupil tři- kráte. Poprvé se to stalo před »Katolickým domem«, kde stál na stráži, prohlížeje si, kdo spěchá k zalo- žení »Slomšekovy zvezy“. Těmto by se byl rád jako kandidát představil, ale nedostal vstupenku a proto zůstal na ulici. Po druhé se chtěl představiti všem 4000 účastníkům sjezdu — vždyť to byli jeho voli- čové; ale do Aloisiána ho nepustili. Proto také se při iluminaci postavil přímo na radniční schody a nechal před sebou své voliče defilovati, by se po- tom za nimi postavil na čelo svým budoucím agitá- torům a je vodil k dělání slovy. Klerikální listy psaly potom o demonstraci, ale on vydával ze sebe jen zvuky radosti nad svou kandidaturouj Po třetí pak přišel se svými voliči ve styk ve Ferlincově zahradě. Zde na ně spustil řeč, která tak účinkovala, že se všo k němu ze samé radosti tlačilo, se ho chápalo, i o nos zavadili a na konec kandidáta zdvihli a — vynesli. Tehdy byl Luka Jelenc rozčilen, zlé huby však tvrdily něco jiného. Tímto tedy doplňuji zprávu o národním kandidátovi za 5. skupinu. Ve skupině měst Dolní Krajiny kandiduje notář Plantan z Lublaně, nade vše obětavý pán. Píšeť ji- stému starostovi, že bude míti 2000 zl. ročně ztráty bude-li zvolen. To by byl obětavý poslanec, ne? On by jistě dokázal, aby byly notářské sazby pokud možno nejnizší. Něco takového však voliči od něho přece nemohou žádati, by měl tak velikou ztrátu k vůli poslanectví, a proto bude lépe, nechají-li ho v Lublani, by si své mastné příjmy neztenčil.

Zprávy politické. V Praze, 2. listopadu. Císař a řecký král včera ve Vídni navzájem se navštívili. O 2. hodině přijel císař v uniformě svého řeckého pluku s modrou stuhou řádu Vy- kupitelova k bytu královu a prodlel u tohoto půl hodiny. Brzy na to řecký král přijel do dvorního hradu oplatit návštěvu. Řecký král zdrží se ve Vídni několik dnů. Včera večer byla u Jeho Veličenstva hostina, již se súčastnili řecký král, arcivévodové František Ferdinand a Otto, nejv. dvorní hodnostáři, min. Goluchowski a jiní. Císař německý Vílém poděkoval sultánu z dary, jež dovezl maršál Šakin paša korunnímu princi Bedřichu Vilémovi a princezně Viktorii Luise. Císař tlumočil při té příležitosti poznovu pocity svého ne- změnitelného přátelství k sultánovi. —č— Z Poznaňska oznamuje polský list »Kuryer Poznaňski«, že zakládá tam »G u- stav Adolf Verein« zvláštní agitační fond, jehož má se užiti, aby způsobena byla roztržka mezi tamními katolíky polskými a německými. Spolek onen prý chce též vydávati bezbarvý list, prý kato- lický, t. j. pro tak zvané »také katolíky«. To jest srozumitelně řečeno: protože přese všecko úsilí a násilí germanisace katolických Poláků pokračuje jenom zvolna, mají za protestantské marky koupeni býti Jidášové, — asi jako jistý pan »dr.« v Praze. A tomu říká se »moderní osvěta« a »evangelická svoboda«.

Ze světa. ** Srážka vlaků. Z Pešti, 1. listopadu. (T. k.) Z Paksu přijízdějící osobní vlak srazil se mezi stanicemi Romoutor a Érd s nákladním vlakem, Devět vozů bylo roztříštěno. Zabiti byli jeden muž ze železničního personálu a jeden cestující. Raněno bylo více osob. ** Princ Arenberg znovu odsouzen. Z Berlína, 1. listopadu. (T. k.) Jak sděluje »Na- tional-Ztg.«, byl prine Arenberg v řízení, obno- veném na rozkaz císaře, pro ukrutnosti, spáchané v jižní Africe, odsouzen na 15 let do vězení. ** Děsné řádění tyfonu. Z Paříže, 1. listo- padu. (T. k.) V depeši z Hongkongu, došlé přes Nový York se sděluje, že v Anamu nadělal tyfon ve- liké spousty. O život přišlo 1600 lidí a bez přístřeší jest 4850 osob. Ministr osad nemá potvrzení této zprávy, avšak dne 24. října dostal telegram, v němž se praví, že telegrafické spojení mezi Sajgu- nem a Tonkingem jest přerušeno, poněvadž bylo ty- fonem poškozeno. ** Zemětřesení. Z Caracasu, 31. října. (T. k.) Obce St. Casima Sua a Charallade byly po- sledním zemětřesením úplně zničeny. Ostrov Nell ležící při ústí řeky Neveri zmizel. V Tacavigua, Rio Chico a Courieto přišlo mnoho lidí o život a hojně jiných bylo poraněno. Způsobená škoda jest veliká.

Plány Maďarů se stavbami dráh. V finančním odboru vykládal ministr obchodu, Hegedüs, že vláda doufá v brzku dáti se do stavby dráh míst- ních po celých Uhrách, jejichž délka je dohromady projektována na 5600 kilometrů. — Nevíme, zda při těchto číslicích sníme či bdíme. Snad si nepostaví Maďaři vicinálky do každé vsi na pustě? ** Nazareni v Uhrách. Ve Velikém Becs- kereku byl přede dvěma lety odsouzen na pevnost rolník Alexa Maximov, poněvadž jsa odveden, při prvním cvičení naprosto odepřel dotknouti se zbraně. Nyní si trest odpykal a měl nastoupiti službu. Při cvičení opět odepřel, že na zbraň nesáhne. Byl odve- den do vězení a věc oznámena vojenskému velitelství. Maximov uvádí, že jako nazarén nesmí se střelné zbraně dotknouti. Jidášský groš. Jak protestantská propa- ganda baží po odpadlících, zvláště kněžských, viděti z toho, že podporují hnutí »Pryč od Říma« ne pře- svědčením, nýbrž penězi. A těmito dají se vylákati pouze lehkomyslné osoby. To viděti ze založení fondu tak zv. magdeburského v Halle, který vydržuje nyní pět odpadlých katolických kněží, kteří »dokončují« svoje preparovací studia na universitě hallské. *Celibát a protestantští pastorové.

Stále se na to poukazuje, jak by se zamezilo všemu pohoršení zrušením celibátu. Avšak že tento názor jest mylný, jest viděti ze zpráv, jež přihodily se v pruském Slezsku v posledních letech v okresu líhnickém, jak ». V. Ztg.« oznamuje. Ve Friedbergu pastor Voigt, ženatý muž s několika dítkami, slo- žil svůj úřad a vzdal se všech práv duchovního stavu, aby předešel svému sesazení. Prováděl totiž s jistým děvčetem se svolením její matky ně- kolik let nepočestné skutky. Několik dní před tím ve Zhořelci protestantský jáhen Napp vzal si život, aby ušel trestu, poněvadž páchal nemravnosti s biř- movankami. Týž měl pět dítek. Před tím vložil též jiný jáhen v témže městě na sebe ruku. V Gram- schützu, kraji hlohovském, před lety protest. pastor uprchl z téhož důvodu. Ve staré Warthavě, okres boleslavský (Bunzlau)! nedošlo to sice tak daleko, ale pastor byl přesazen, poněvadž škádlením děvčat škol- ních stal se podezřelým. Nekatolický tisk, který ví o každé chybě katolických kněží, tyto skutky úplně zamlčel.

* Daň mezinárodního spolku »Alliance israelite«. Německo-nacionální list »Saazer Nach- richten« přinesl zprávu, že destala redakce jeho do rukou členský lístek advokáta dra. Davida Löwyho od spolku »Alliance israelite«, na kterém bylo za- znamenáno, že advokát Löwy platí spolku ročně jako členský příspěvek tři sta zlatých. Taková je obětavost židů! A my, katolíci? Darmo mluvit! Pokusy o nejrychlejší jízdu. Na trati Paříž—Calais byly konány pokusy s novým strojem, který urazí za hodinu 100 kilometrů. Vlak z Pa- říže dojel do Calaisu za 3 hodiny, kdežto dosavadní rychlík potřebuje 3 a tři čtvrti hodiny. Zároveň s novým strojem činěny byly pokusy s nově vyna- lezenou brzdou. Pakli se další pokusy zdaří, budou nový stroj a brzda zavedeny na všech drahách francouzských. * Nová puška německé armády. Ze Špandavy oznamuje »Schles Zeitung«, že první gar-