ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 53e56330-738c-11dc-ba29-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 43, person 86, org 13, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 2I. ledna 1908.
Praha
3 masthead
iečbtvo
4 masthead
lsldlee
5 masthead
Číslo 20
6 article
Na ranní a odpol. list, předpi lácí se v Prazů v adulnisirae n čtot leta . . . . 6 K — s droji denářkou no sle,. . . . . . 7 K 50 Ba čtnt lata . ni náste . . . . . . 2 K 30 h P'oštoní ne. . . . . . R s0 na čtort leta . . . . s dvojí zisllkou etvt vta . . . . 1I K eo
7 article Prohlédněme mlhou sebeklamů.
Prohlédněme mlhou sebeklamů. »Chladne zájem o zemský sněm králov- slví českého a tudíž i o volby do významné této korporace. Národ státoprávní ztrác smysl pro veliký význam nejpovolanějšího pro nás parlamentu« . .. Tak žaluje pražský denník českých klerikálův, kteří chystají se letos »poprvé ve větším rozměru do zemských voleb«, poněvadž se jim vloni v květnu o všeobecných volbách říšských poštěstilo takové terno secco. — Nevíme, na čem zakládá se teskný tento názor konsistoriálního orgánu strany, jdoucí do volebního boje přece s měšcem tak štědře naplněným — ale vídeňský šlechticko kleri- kální »Vaterland« přináší náhodou sou časně velice naříkavý článek nad panu- jtcí prý vnitřní nesvorností a rozladěností v táboře česke klerikální strany, které prý schází geniální vůdce na způsob německého Windt- horsta neb vídeňského Luegra. S bídou jen ullumil prý na tříkrálovém důvěrném sjezdu české klerikální strany v Praze předseda P. Horský zjevné propuknutí nesváru rozbroje.
Praha
8 article
Možno, že odtud pochází to zasmu šilé rozpoznání orgánu páně Horského o chabnoucím zájmu lidu pro sněmovní volby zemské, které již za měsíc nadejdou, avšak nám zdá se, že není se ani tak co báti apathie jako spíše — přítmí a zmatku, panujícího dosud pohříchu u nás, v němž vadne a zakrsává druhdy tak zdra vý český duch voličstva našeho. V tom přítmí a zmatku dály se loňské květnové volby do parlamentu cislajtánského a jest nebezpečí, že udají se i volby do sněmu českého. »Vlast!« bylo kdysi heslem každého věrného syna českého národa »Karieral« zní to dnes. Pro víden- skou vládu, nám velice nepříznivou dovedly se české šiky sraziti, pro český sněm toho nedo vedou« . . . vytýká vzdálený pozorovatel v brněnských »Lidových Novinách«. »Tot také jeden z omamujících květů »positivní politiky«. Odloučili jsme se od strmé sice obtížné, avšak přece jen vymezené dráhy. vedoucí k cíli české svobody a samostatnosti a dali jsme se na bludné cesty, kdež poli- tika zapadá do škaredých močálů. Ve Vídni spojenství pro vládu a v Čechách boj prot sobě — tuť spolehlivým měřítkem pro hioubku do níž zapadlo české vlastenectví.«
Vídeň Čechy
9 article
Tak to zní ze strany jedné; z druhé strany, na př. ze schůze dra Kramáře v Kla- tovech, se však odpovídá: »Postup velké o většiny české delegace (t. j. 67 českých po- slanců ze 107), směřující ku vy u žit účasti naší ve vláde pro sesílení poli tické potence našeho národa a jeho vli vu na další utváření poměrů politi- ckých ve smyslu spravedlnosti ke všem národům, — je po našem pře- svědčení netoliko úplně shodný s programem strany a s velikými politickými ideály jejich předních mužů, ale jest i jediné s to. přiblížiti nás k realisování nejvyššího cíle české politiky, naší samostatnosti.« »A proto žadné kacířské odporování tomu jedině spasi telnému nynějšímu směru české oportunní politiky !...« Když ale na té staré »kacířské půdě- české jsou přece zase jen dobři, myslící upřímní tvrdohlavci češti, kteří pochybuj
Kl
10 article
ba naprosto nedovedou uvěřit, že by ta skrovná účasť dvou českých mini- strů ve vládě tak velikou pře- vahou z německých centralistů a vyslovených protivníků našich snah a tužeb složené, v době dozírné mohla dokázati div a zázrak, abychom do- sáhli my Čechové takového vlivu a takové moci na činitele rozh - dující ve Vídni, v Praze, Brně i Opavě, by se celý duch posa- vadní německo-centralistické politiky rakouské vůči změnil do základův, ba přímo na ruby obrátil »ve smyslu spravedlivosti ke všem slovanským národům. Spíše se ti »čeští kacíři« mimo Klatovy, Smíchov a Karlín strachují, aby- chom opět v české své důvěřivosti nedali se oblouditi jalovými sliby a lichými nadějemi v budoucno, jako druhdy od r. 1879 do r. 1890 politikové a státníci staročeští a feudální, kteří také podobně s »vlajícími prapory« »českých nadějí« sedli na lep vládě Taaffově, a po 11 let jí obětovně ve většině vládní pravice sloužili a vše, čeho žádala povolovali, až posléze procitli na holém ka mení zklamání neslýchaného. — Vestigia terrent! Když byli staročešt politikové a státníci v tehdejší vládní většině povolili »milému a nám přátelskému « hrabět Taaffovi miliony a miliony nových dan nepřímých, branný zákon i rakousko-uherské nám nepříznivě vyrovnání, když byli spolkli
Čecho Taaffův Taaff Vídeň Praha Brno Opava Klatovy Smíchov Karlín
11 article
Gautschovy školské ordonance a ještě mu za to učinili vděk, když odstavili všechen zápas nejen za státní právo, ale i za auto- nomii zemskou: odsloužil a odměnil se jim hr. Taaffe tím, že uzavřel svůj sm in s německou oposicí Plenerovo a donutil staročesko-feudální šlechtice pod caudinské jho toho vídeňského vyrovnání, kterým protržena netoliko zásada rovnopráv- nosti naší národní, ale i zasada jednoty země české! To byl rakouský vděk za veškeré oběti straně staročeské a šlechtické, která dělala již tehda právě tutéž politi ku přisluhování vládě za pouhou naději, že dojde naše ctnost uznání a že sesilí náš vliv na vládu tak, aby další utvá ření poměrů rakouských obrátilo se ve pro spěeh našeho práva, našeho sesílení a zmo butnění. A zatím obrátilo se — v naši patrnou škodu, prohru a záhubu. Když v těžké nouzi dr. Rieger posléze svou inter- pelací chtěl na vlade za nesmírnou tu obět vídeňských punktací domoci se v odměnu aspoň vnitřní řeči úřadní, odpověděl mu hr. Taaffe posupným odkazáním na Kaserera. — Nuže, smíme po takovýchto zku šenostech znovu jen tak bez záruk a bez skutků nepochybných bláhově důvěřovati a doufati ve spravedlivé a příznivé nám úmysly vlády Beckovy? Vypadají dosavadní politicke činy této vlády za celou dob jejího trvání podle toho? Agrárnický ministr krajan pan Práše utěšoval nás sice nedávno, že prý on je tím nejlepším barometrem, dle něhož můžeme rozpoznati, je-li nám vláda Beckova přízniva čili nic. Neboť jakmile prý by on zpozoroval, že nám nepřeje spravedl nosti a práva, hned prý by svázal svůj tlumok a šel do Řívna. — Za Chebsko Sluknov a Jáchymov prý ovšem vláda ne může
Gautschův Taaff Plenerův doktor Rieger Beckův Řívna Beckov Chebsko Jáchymov
12 title
Ale my v Čechách hledíme na jiný
Čechy
13 article
barometr. My tu znamenáme, kterak od časůva Auerspergových nebyli Němci zdejší nikdy tak na koni jako dnes, my z celého jejich postupuc známenáme jak oni jsou spoluvládnoucími a plat- nými činiteli, ale ne my, jak oni důvěřují ve vládu Beckovu stejně jako ve vládu Körbrovu: a t nám stačí. Rozum dětský dovede pocho- piti, že by Němci nikdy nechovali se ko vládě Beckově tak přátelsky a shovívavě jako se chovají, kdyby měli jen nej menší obavy před nějakým naším vlivem na její směr, kdyby cho vali jen nejmenší pochybnos o její pevněm německo-centrali stickém kursu. To je náš politický barometr a doufáme, že ukazůje nej správněji. A proto varujeme a neustaneme přes vše zakřikování varovat před možným novým zklamáním, které můze nás a naši věc znovu postihnouti, půjdeme-li opět všickni lehko vážně tou bývalou staročeskou blud nou dráhou, holé důvěřivosti ve krásná slova a nezávazné sli b vídeňských vlád, zavírajlíce oč před skutky jejich a věříce v to, čeho si přejeme.
Auerspergův Němec Beckův Beckov
14 article
Podobá se, že samého dra. Kramáře za- mrazí chvílemi předtueha možného strašného zklamání. .. Nejednou již obrazoval se, že není náčelníkem strany nejsilnější v národě že nemíní positivní politikou upsat se vládě bezpodmínečně ve služby, ba nejednou na značil, že byl by hotov jiti i do oposice, jak mile bychom do ní šli všichni. Opětoval to i nejnověji v Klatovech. řka: »Buď do vlady nebo do o po- sice, ale jen vždy společně!« — Dlouhotrvající potlesk sprovázel prý tote heslo jeho. Leč my žaspeme, jak může stát ník tak důmyslný podobné nepromyšlené fráse pronésti. Buď je ta vláda celým svým směrem nám příznivá, pak ji v zájmu ná roda svého podporuji a hájím bez zřetele jsem-li sám, nebo jdou-li za mnou všickni Aneb je to vláda věci národa měho nepří znivá a pak ji z celého přesvědčení potírám bez ohledu ať sám neb ve společnosti ostat Ale žádat, abychom bez ohledu na pravou podstatu, na ducha a směr vlády, buď všickni jí slouzili. nebo všickni ji oponovali, v tom je tak malo smyslu a rozumu zdravého, jako když as před třiceti lety jistý staročeský politi napsal: »A třeba by cesta naše byla bludná. jen když po ní jdeme všickní!« ních.
Kramář Klatovy
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 20. ledna. (Chorvatě o sm řovačkách.) Záhřebský „Obzor“ nevěří, že nynější pokusy o smír česko-německý povedou k cíli, poněvadž Němci stojí neústupně na svém nadpráví, Čechové pak nemohou uzavříti smí jinak, než jako rovní s rovnými. Přes to však „Obzor“ má smír za nutný, poněvadž dosavadní stálé spory nedovolují, aby se spravedlivě roz- řešily četné sociálné a kulturní otázky, jež se ani v Rakousku nedají nadlouho odkládati. „Ale za tím účelem — praví — jest třeba, aby Če- chové zahájili jinou politiku, než provozoval dosud. Jestliže se Němci opírají o všeněmeckou myšienku, o silné pozadí německé říše, jeso třeba, aby se Čochové více přiklonili ke v še
Němec Čecho Čochová Praha Rakousko
16 article
obocným slovanským zájmům v Ra- kousku. Združení slovanšti živlové lehko bu- dou moci přinutit Němce, aby konečně uzavřel s Čechy spravedlivou smlouvu, dle níž český národ v Čechách a na Moravě nepude ohroža- ván, která však neubere také ničeho německému národu z jeho velikosti. Jest přirozeno, že Něm- ci budou nuceni vzdáti se své hegemonistické politiky, tím více, že vzrůstem sociálné dema- kracie, silně zorganisované v říši i v Rakousku mohou být přinuceni, aby uzavřeli s Čechy vy rovnání za podmínek mnohem těžších.“ V Praze, 20. ledna. (Řešení národ- nostní otázky v Uhrách.) V Pešti vyšln maďarská brožura „Chyby a hříchy naší nárou nostní politiky“, podepsaná psoudonymem „A- gus“, Brožura ostře kritisuje národnostní poli tiku maďarských státníků od starého Košuta Deáka a Eötvöše až do Tiszy, Banffa a Wekerla a opírajíe se o historické tradice, dochází k zá- věru, že problém národnostní dá se rozřešiti je- dině na žákladě norálky veřejného života, ve řejné svobody a spojené s ní snášelivosti ple- menné a jazykové, tedy návratem ku právním řádu z r. 1848 a 1868. Za tím účelem spisovate doporučuje, aby se národnostní zákon z r. 1868 podrobil revisi a upravil dle nyní platnýcho zá- konů. Důvody historickými i přírodovědeckým snaží se rozptýliti maďarské obavy před fede ralismem, proti němuž staví formuli mo- derního demokratického státu v jehož rámci má nadvládu maďarského plemene za zabezpečenu na tisíeileti, kdežto setrvá-li se na nynějším právním (vlastně bezprávném) řádu předvídá nezbytný pád uherského státu a madar ské hegemonie.
Němec A gus Eötvöš Čechy Morava Německo Rakousko Praha Uhry Pešť Tisza Banffa Wekerla
17 article
Z Pešti, 19. ledna. (Persekuce Slo váků.) Tyto dni zbavoval imunitní výbor uher ské sněmovny některé poslance imunity. Met zbavenými jsou také Slováci Milan Hodža Skyčák. Státní zastupitelstvo žádalo sněm z jich vydání, aby je mohlo stíhati pro tiskové de- likty. Maďarské poslance, stihané pro tiskové přečiny, výbor nevydal, prohlásiv soudní žádost za šikano vání poslanců. Slováci ovšem mohou být šikanováni. Hodžův „Slov. Týžden,“ má zest osm procesů, turčanské „Národ. Noviny“ dva „Nár. Hlásnik! a „Slov. Obzor“ po jednom. Ma darský „patriolismus“ bude slavit opět triumí, V Praze, 18. ledna. (Roztržka v Ná rodní radě polské.) Šest členů polské Národní rady, blásteích se ke straně národn demokratické, ohlásilo předsedovi rady, Tad. Cienskému, že se nezúčastní přednolabních praci Národní rady, poněvadž nemohou převzít odpovědnost za to, že oprava volebního řádu neprovedena s nové sněmovní volby se musejí konat na základě starého nespravedlivého voleb. řádu. Za druhý důvod uváději dorozumění mezi kon- servativnými členy Národní rady a polskými li dovci, kteří národní demokraty úsilně potírají pak i tu okolnost, že bývalý katolický středse rozpadl a jeho členové bezpochyby také se ne- budou účastniti předvolebních prací Národn Zástupci národní demokracie sice praví ve svém přípisu, že z Národní rady nevystupujía budou podporovati polské kandidáty proti ru ským, ale »Dz. Polski« vidí v rozhodnutí nár demokratů příznak, že Národní rada přestala vlastně trvati. Poněvadž ze tři smluvných strana tvořicích Národní radu, dvě (katolický střed demokraté) se odstranily, proto stává se exi- stence celé instiluce pochybnou. Na všechen způsob, dodává »Dz. Pol.«, Národní rada v nynějším svém složení nemůže už plniti povin nosti, jež převzala, totiž jmenovati a schvalo- rady
Slovák Hodža Skyčák Hodžův Týžden Pol Pešť Ma Praha ský sněmovna polský národní rada národní rada tvořice národní rada
18 article
V drobném proueii: ranní člslo o sobě . . . za S edpolední na2k Ve sllalkách na venkově ranní čislo. . . . . . . . 10h odpole dní . . . . . . . 4 a Inserávv plati se hotově uspře Předplacení a inserty přijímá ndmlni strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redlake tiskárna a expedice „Národnich Listá“ Hukoply se nevraesji.
Listat Hukopnout
19 article
vati polské kandidáty pro nastávající sněmovn volhy. Ze Záhřeba, 17. ledna. (Program bar Raucha) O programu nového bána, bar. Raucha, včera vyhláseném za přílomnosti úřad- nictva, přináší podrobnou úvahu hlavní orgán chorv -srbské koalice, »Obzore. Netají se, že po různých projevech, které nynější bán činil lon o sporu uherskochorvatském, nynější jeho pro- gram překvapuje, neboť bar. Rauch, netolik zradil své loňské přesvědčení a ustupuje od svých názorů, nýbrž úplně přijímá za své sta- novisko uberské vlády. Souhlásiť ve svém na- vém programu s drem. Wekerlem jak v otázee státní jednoty, tak i ve věci želez- niční pragmatiky. Ve své programové řeči bar. Rauch sice uznává, že vyrovnání z r. 1868 zná pouze svazek Chorvatska s Uhrami a nikoli jed- notu. Chorvatsko tvoří zvláštní politické území, Chorvaté jsou zvláštní politický národ, mají svou obšírnou autonomui; ale přes to vzhledem ke každému třetímu Chorvatsko s Uhrami tvoří dle mínění bánova nerozlučný celek. Tento názor přičí se slovu i duchu zákona. Chor- vatsko a Ubry nikdy netvořily celek ani vzhle- dem k třelímu, nýbrž i tehd, byly vždy jen svazek dvou států. Dva zvláštní politické ná- rody a dvě zvláštní polifická územi nemohou býti jedním celkem, ale mohou býti nerozlučny po zákonu a po úmluvě, ovšem na tolik, na kolik smrtelníci mohou zavírati úmluvy na věčnost.
Rauch Chorvat Ubry Záhřeb Chorvatsko Uhry
20 article
Ve věci železniční pragmatiky bar. Rauch nezaujal vlastně nijakého pevného stanoviska, nýbrž prohlásil, že spor se má dáti na soud kralevinských deputací a projevil přání, aby se tam uklidil souhlasně s hlavními články uhersko-chorvatského vyrovnání. Poněvadž však nový bán jazýkovou otázku na železnicích po- kládá za nevyřízenou, dokud se o ní nevysloví kralevinské deputace, nepokládá také Košutovu železniční pragmatiku za porušení zákona, nebot nelze porušiti zákon, který se má teprve vydati Loní bar. Rauch soudil o té otázce ovšem jinak, neboť pragmatiku prohlásil za zjevně porušení platných základních zákonů. Na madarštinu v chorvatských železničních úřadech bar. Rauch hledí nyní jako na pouhou úřadniekou kvalifikaci. Dle vyrovnání nesměl by ani toho dopustiti, nemluvě o tom, že vláda erská za debaty o železniční pragmatice výslovně Prs hlásila, že úřadnici jsou povinni znáti maďarský jazyk jakožto jazvk státni a nikali tedy jako jazyk kvahifli kační. Také s finančním programem nového bána »Obzor« není spokojen, poněvadž se ani slovem nezminil o potřebě revise finančního vyrovnání, které je pro Chorvatsko nutnější než právo, vy- pisovati přirážky na zemské potřaby a uzavirati zemské půjčky. Jinak se Rauchův program shoduje s programem Rakodezayovým s tím toliko rozdilem, že Rakodezay a národní strana prohlásili svůj program za minimum chorvatl ských požadavků, kdežto bar Rauch nedodrže- ani toto minimum. Tim je také spečetěn osud programu nového bána.
Rauch Košutův Rauchův Rakodezayův Rakodezay Chorvatsko Lonit bar
21 title
Politické zprávy zahraničné
22 article
V Praze, 20. ledna.
Praha
23 article
Z Varšavy. Ve Varšavě zatčeno na novo 61 členů pol- ské strany sociálně revoluční Polští novináři varšavští s žalem a zahan- bením konstatují, že polská žurnalistika v Ru-
Varšava
24 title
FEUILLETON.
25 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Měsiské divadlo Král. Vinohradů Zlaté rouno. Drama o třech dějstvích. Na- psal Stanislav Przybyszewski. Přeloži Mir. Kropáček. Vystavil režisér V. Táborský. S náležitými poctami byl přijat v Praze ná čelník polských modernistů. Před deseti lety byla mladá literatura česká jeho provineil, jei nadšené uznávající za svého suveréna. Przybyszewského Falk podmanil si mládež moderní, jako kdysi Antony a Rolla vládli nad modou citů a kravat mládeže romantické. Pouze Garborgův Gram soupeřil s Falkem v kouzlu nad unavenými a dekadentoími dušemi někte rých jinochů. Nebyly to vlivy špatně. Nehojilý sice choroby a nervosy naší doby, spíše je roz jitřovaly. Literatura se stávala klinikou, kde však bylo více hypochondrů, nežli skutečných pacientů. Po drsné primitivnosti naturalismu znamenali Przybyszewski a Garborg zjemnění raffinovanost a nové odstiny a bohatosti Zajisté nebyly to vlivy špatné. Lepší, nežl později následující lekce estetické a filosofickě. zaznivající z cabaretových jevišť, jejichž po pěvky a kuplety, občas duchaplné, často slu pidní a vždy cynické, inspirovaly v mnohém naši nejmladší generaci. Bělem času se leccos změnilo. Przybyszew- ski nepřišel do Prahy jako revolucionář. Celý literární svět český vítal znamenitého Poláka a slavnostní řeč banketní na autora »Děti Satanae pronesl autor »Zajetí krále Václava«. Jmén Przybyszswského není více heslem krajní levice. Jest uznáváno všemi stranami, neboť talent úspěch je vynesly nad ně. Sobotní premiera dramatu Przybyszewského byla hlučná a skvělá. Polský autor byl s ohrom- ným nadšením aklamován. Ale i kdyby nebylo mimořádně ohnivější nálady vzhledem ke slo- vanským sympatiím, vížícím nás ku polskému stylu.
Král Przybyszewský Kropáček V Táborský Przybyszewský Falk Roll Garborgův Gram Falk Garborg Polák Václav Praha Měsiský divadlo Mir
26 article
básníkovi a kdybychom nepoužívali též povzne- sené chvíle k vyjádření vděčných pocitů k vůdei polské moderny, nebyl by ani úspěch večera menší, neboť drama »Zlaté rouno« je prudká injekce do našich ochablých nervů. Obecenstv bylo zřejmě vzruženo a uchváceno. Na účinku- jících hercích bylo pozorovati, že hrají s nej větším vzepjetím a s opatrnou pozorností, byl podmanění svými rolemi. Autor poslechl bouřlivé volání obecenstva. Usměvavý, mladý muž uměleckého zevněj šku přišel na jeviště, s polskou galantnosti tiskl ruce účinkujícím a naznačoval výmluvnými ge- sty jejich zásluhy o představení. Byli jsme všichni spokojeni: obecenstvo, herci, autor, snad i — což konečně tak nepadá na váhu v chvíli slavnostní — kritika. Zkrátka — radostný večer. »Zlaté rouno« je drama cizoložství. Drama hříchu a trestu. Mohlo by se říci též drama přepjaté sensitivnosti, hysterie a nervosy. Však se také odehrává v sanatoriu.
27 article
Gustav Rembowski, mla dý ředitel léčebného ústavu, vystaveného šlechetným macenášem jeho příznivcem Ruszezycem, miluje nezměrně svou ženu Irenu. Je k ní neskonale dobrým. něžným. Ale které ženě rázu Irenina taková láska může stačit? Tísní ji spíše. Chce uvol- nění svých horoucích citů v nějaké dobrodružné závrati. A Irena klesá do objelí výmluvnéhoa strategického svůdce, literáta Przeslawského, jenž jí přinesl ten pravý poklad lásky, »zlate rouno« lásky. Ruszezye varuje Irenu a doráží sarkasticky a výhrůžně na záletníka. Chce za- chránit stěstí Rembowského, jejž miluje oteov- sky. Mluví s tajemnými narážkami o hřichu, který se mstí a poznáváme, že rozvážný ten starý muž má na svědomí smrť přítele, jehož ženu svedl. Též manžel Irenin nemá svědo mí čisté. Dříve nežli ji poznal, měl poměr se ženou lékaře Lackého, který je jeho spolupracovníkem v ústavě. Tři historie rozvrácených manželstv promitají své tragiché stiny do ovzduší Ruszeycova sanatoria. Kromě svůdce Przeslawského, hovořieího k Ireně horoucná a energická slova láskya vybízejícího k vysvobozujícímu činu, volajícího ji k novému štěstí, a kromě Ruszezyce postavy dramatu jsou jako zehvácené, živolem podlo mené. Největší slaboch je hrdina hry Rembowski Nabízí ženě své smír a odpuštění. Smířil s s hrozným vědomím, že již ji přistihl na prahu svého domova, chtějící uprchnouti s milencem. Nemůže bez ní žíti. Ruszezye oddaně pomáhá Zapřísahá Irenu, aby ostala a mlčela aspoň když nemůže lhát. Jest jediným tvorem, kter neztrácí rovnováhu mysli mezi těmi rozvráce nými. V dojemné seéně prozrazuje Rembowskému své tajemství. Ruszezye je jeho olcem . . . Ob slibují si, že budou mlčet . . . Musí mlčet. aby byla zachráněna žena, matka Rembow- ského. Ale Irenino tajemství nebylo zamlčeno.
Rembowski Ruszezyc Irena Irenin Przeslawský Ruszeycův Irena horoucný Ob
28 article
Ve scéně dlouhé, ale naplnavé, zajímavé svou mistrnou kresbou dvou povah tak nervosních, neklidných, chorých, jimiž je Rembowskil a jeho žena, když oba zápoli do krajnosti, když Rembowski pokořuje se, zapírá se a podrobuje se své ženě, jen aby ostala, padne náhle osudné vyznání Irena byla milenkou Przeslaw- ského v domě svého muže, teď, když intere- santní literát, který je jejím vzdáleným bratran- cem, dlel u nich na návštěvě. Rembowski vrhá se do své pracovny jako šjlený tím vyznáním, na něž snad mohl býti připraven. Překvapuje vás, že po tom všem, co předcházelo, po těch kompromisech, jež nabízel, teď je tak krutě zaražen. Myslil, že to co se dělo mezi Irenou a Przeslawským byl pouhý flirt? On též jen flirtoval s pani Lackou? Z pokoje Rembow- ského zazní výstřel. Starý Ruszezye se zoufa- lým výkřikem vrazí do pokoje, aby viděl Rem- bowského, hynoucího pro zradu ženy jako jeho olec.
Rembowski Irena Przeslawský Rema
29 article
Drama Przybyszewského je směle postaveno Autor do poslední chvile napiná diváka. Mnohé scény jsou mistrné. Jejich dramalická působivos je neodolatelná a přece autor neučinil nějaké kon- cese konvenciální divadelní maše, není virtuosem pouhé techniky jevišťové, zůstává stále básníkem a psychologem. Několik bízarrností dramatu pada na vrub směru, který v divadle přes snahy »Frei Bühne« a boje »Théátre libre« nevytvořil novou školu, což by bylo zbytečnou bláhovosti, ale po mohl k vítězství několika silným talentům. Představení »Zlatého rouna« bylo nejlepším dosud výkonem činoherní družiny vinobradského divadla. Bylo vidět, jak vydalně působilo režisér ské umění autora, který s panem Táborským řidn zkoušky. Scéna měla náladu a barvu. Here jakoby vybočili z obvyklých svých kolejí. Pozoru- hodni byli zejména paní Táborská jako Iren a pan Hlavatý jako Ruszezyc. Paní Táborskt propracovala svou roli do nejjemnějších nusne a našla krásné a překvapující tóny pro vášnivé výlevy a bysterické záchvaty Ireniny. Pan Hlavatý maskou i hrou vytvořil postavu pevnou, pravdi- vou, přesvědčivou Jeho Ruszezyc byl jako z jedne litiny. Pan Jiřikovský roli Rembowského dal určitý relief. Bylo mnoho procítěného v jeho hře a svým malým, stále při těle drženým gestem naznačoval stísněnou ochablost nešťastného manžela. Jako Laeki pódal pan Boleška výkon promýšlený a trefné karakterisovaný.
Przybyszewský libre Hlavatá Ruszezyc Táborsktoria Irenin Jiřikovský Rembowský Boleška Frei Bühnout « a boj
30 article
+ Z Brna, 20. ledna. (Zvl. tel. „Nár. Listů“ Slečna Eva Vrchlická, dcera Jaroslava Vrchlického hrála dnes večer ve zdejším Národním divadle Kvapí lovu princeznu Pampelišku před vyprodaným domem Předslavení konalo se ve prospěch zbudování pomní ku Hany Kvapilové v Praze. Výkon mladé umělkyn provázelo obecenstvo nadšeně a zaslouženými pro jevy pochvaly, takže nestačila děkovati za opělujíc se bouřlivé projevy nadšení. Rovněž čelnými květi novými dary byla mladistvá umělkyně obdařena.
Vrchlická Vrchlický Kvapil Brno Praha Předslavení
31 article Hudba.
Hudba. + Zpěvehra Národního divadla. Goldmarkova »Sábská královna« byla u nás operou vždy tak oblí- benou, že skoro se lze diviti, jak mohilo se státi, ž s repertoáru sešla, až nyní ji bylo nutno zas novi studovati, dokonce scénovali. Ale poněvadž jak pů- vodní nastudování, tak prvotní scénování vynikalo jakostí i nádherou, bylo celkem potřebí toliko nepa- trných retuší na tom, co během hojného provozování dřívějšíhu a delšího odložení nynějšího zub času ohlodal. Nový je vlastně jen p. Pacal v ůloze Assad a sl. Ungrova jako Astarot, již parl dobře leží. Pan Páral přináší pro zamilovaného i osudně milovaného vojevůdce hrdinnou postavu i neméně hrdinný skvostny hlas, ač výšky partie, která přes veškeru dramalickou pathetičnost je v základě přece jen lyrická, zcela ber oblíži neminuly. Také berecky zatížen výkon ještě rozpaky. Nicméně ze všeho patrno, že p. Pácal je mužem budoucnosti. Krásný jeho materiál hlasový domůže se jistě zaby významu. Děmnonická královna ze Saby svědčí dobře dramalickým akcentům pl. Ma- lurové: pro Sulamit má pí. Bobková poesii podání; velmi dobře sluší klid p. Sirův majestátu Š alomou- novu, a rovněž úloha vejekněze uschována je vhodně v pevných rukou p. Klimentových. Operu nastudoval a se zdarem řídil kapsiník p. Jilek
Pacal Assad Ungrův Astarota Páral Klimentův Saba Ma Zpěvehr národní divadlo Děmnonická královna
32 article
+ Ondřičkův koncert. František Ondříček je stále naším největším, nepřekonaným virtvosem na housle. Je vlastně více, než poubý virtnos. Ryzl umělec, u něhož viituosita jest jen proštředkem, nut- ným předpokladem. Velikost jeho netno měřiti na hloubce jeho hudebního pochopení, na oduševněnía slohu jeho hry. Z letošního jeho peřadu nejvíce npou- lala Tartiniova sonata, známná pod jménem »Dablův trylek«. Z té je nejlépe viděti, jak technika, styl, pro- citění spojují se u našeho umělce ve vyšší jednotu, v celek řídké krásy a dokonalosti. Bolestné přizvuky, jimiž se melancholie nemocného trýznící v sladko- bolné kantiléně vyjadřuje, ďábelské vidiny se mu zje- vující a šklebivými rytbmy se ohlašující, konečně ty mučivé řetězče trylků, stupňujících se od trylků pro- stých k dvojitým a doprovázeným, to vše oživás celou plastikou ve hře Ondříčkově a mluví k fantasii posluchačově. Koncert Mendelssobnův, jejž koncer- lista místo oznámené Bruchovy »Skotské fantasie postavil na pořad, je známým skvělým čislem jeho repertoáru, jež dovede sice hráti někdy s charakteri- stickým svému vstupu na podium nervosním nekli- dem, ale přece vždy ve velkém sloku, v celé záři- vosti dila, které mi vždy připadá takovým kouzelným »snem v noci svatojanské« houslové literatury.
Ondřičkův Ondříček Dablův Bruchův
33 article
»Českou rapsodil« uzavřel Ondříček pořad, aby ukázal se i jako své věci znalý autor. Obrátnost skladby očenili jsme hned při prvé známosti s ní. Skladatel klade v ní požadavky na svou techniku sxorbitantní a jest jim práv do poslední notové tečky. Vše, co nejtežšího skýtají dvojhmaty a smyky, nakupil a ztéká s bravůron. S ní neskrblil ani v čelných přídavcích, jež neutuchávajícím potleskem vždy znovu a znovu si vynucovalo elektrisované obecenstvo. — O velký úspěch koncertistův sdileli se též pianista p. Jos. Faměra, jenž nejen jako spolehlivý doprovazeč, ale i jako jemně c ticí solista zvláště v obtižných a barmonicky i rylhmicky zají- mavých »Pisních zimních noci« Vit. Nováka obrátil k sobě pozornost. Velice nás zaujala svým zpévem také Mile. Annie Falmay, operní pěvkyně z No- rimberka, jež zvláště v arit donny Anny z Mozar- tova »Dona Juana« F-dur rozvinuia půvab hiasu přednesu dobře stylisovaného. V přidsné Dvořákově písni »Dobrů noc« zavděčila se velmi roztomilým českým přednesem a v arii Dalily ze Sainí Sačnsova »Sampsona« ukázala nejen ušlechtilou kulturu svého zpěvu, ale i dramatickou vášeň. Rozhodně sympa- ticka pěvkyně, kterou radi bychom si poslechli s je- viště.
Ondříček Faměra Novák Mil Annie Falmay Anna Juan Mozar Sampsona Dobr noc Sainit Sačnsův