1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v ponděli 20. ledna 1908.
Praha
4
article
Na rannt n odpol. Hist
přodplání se-
v Praze v adiolnktirani
na másle
an čivrl let
s drojí čonáškou
zn měsí
a t la . . . . K
ve álislkách: a K so
sa něstt
Poštou:
na maisíe . . . . .
sa čivrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zisilkou
kei
s zevrt v el
Pošta
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Porada u ministerského předsedy.
Z Vídně, 20. ledna. V sobotu se konala
v paláci ministerského předsedy za předsednictví
sv. p. Becka od 10. hod. dopolední do 1 hod.
odpoledne porada. Zúčastnili se jí: Minist
vnitra sv. p. Bienerth, místodržitel přímoř-
ský prine Konrád Hohenlohe s několika svý-
mi úřadníky, viceadmirál Ripper, velitel pří-
stavu v Pulji s několika úřadníky mariny.
istrijský hejtman Rizzi, chorvatský přísedie
zemského výboru istrijského dr. Trinajstič.
pak vlašský přísedící Chersich, říšský po-
slanec dr. Laginja a celý štáb úřadnietva
z ministerstva vnitra se sekčním šéfem
Haerdtlem.
Projednávány záležitosti přísta vo
a sněmovní a osnova zákona pro sněm istrijský
uložena k vypracování ministru vnitra, k němuž
dostavila se také deputace Chorvatů a Dalmatin-
ců ve přičině volební reformy pr
sněm istrijský-
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 20. ledna. Schůze rozpočto-
vého výboru na zejtřek položená po rozdě
lení referátu řádného rozpočtu na r. 1908 odlo
žena na středu, jak se praví, na přání několik
členů.
Oprava středního školstvi.
Z Vídně, 20. ledna. V ministerstvu vyučo
vání počíná anketa středoškolská
která potrvá 4 dní. Pozváno jest k ní na 60
znalců. Předsedati jí bude ministr dr. M ar-
chet, který, jak se ubezpečuje, jest od
hodlán positivní výsledky ankety
té uskutečniti co nejdříve, plně uznávaje
nezbytnost oprav střední školy v duchu moder
ním.
Beck
svatý . p
Bienerth
Hohenlohe
Rizzi
doktor
Trinajstič
Laginja
Chorvat
Vídeň
viceadmirál Ripper
Haerdtl
poslanecký sněmovna
M ar
7
article
Z Vídně, 20. ledna. Včera o polednách ko-
nal se pohřeb chefredaktora „N. F. Presse“ dra.
Bachera. Pozoruhodno jest, že také při tél.
příležitosti ukázala se německá vděčnost způsc-
bem stejně drastickým, jako svého času př
pohřbu dra. Herbsta. K pohřbu nedostavi
se ani jediný německý ministr, ani jediný něme-
cký politik a parlamentář, pro které nebožiík
působil a tolik se napracoval. On vždy ješte
o 12. hodině noční za ně a pro ně myslil, oni
o 12. hodině polední neuznali za hodno, aby
přišli na pohřeb, který se konal uprostřed města
kam mají několik málo kroků.
N F
Bacher
Herbst
Vídeň
8
article
Z rakouského správního soudu.
Z Vídně, 20. ledna. Jak se dovídáme, by
titulární president senátu správního soudu dr
Zenker jmenován skutečným presi
dentem senátu tohoto tribunalu a bývalý
polský poslanec Biner dvorním radou téhož
soudu.
K návštěvě hr. Františka Thuna v Berlíně.
Z Vídně, 20. ledna. Ve zdejších informo
vaných kruzích nevěří se, že pobyt bý va
lého ministerského předsedy hra-
běte Františka Thuna v Berlín
měl důvody jenom soukromé a společenské.
naopak ujišťuje se určitě, že hr. Fr. Thun by
v Berlíně při pravovati a rovnati půdu
pro sebe. Dodává se, že bývalý místodržitel
v království českém jest vyhlédnut za
velevyslance rakouského v Be
lině jako nástupce dosavadního velevyslance
Szögynya, o kterém se praví, že hodlá od-
stoupiti a odebrati se na trvalý odpočinek z dů-
vodů po většině osobních: jednak pro vysoký
věk svůj. jednak pro soukromé poměry rodinné
a konečně i z důvodů s pozadím politickým
exponovalť se ve věcech proti-
polských a maďarských daleko
více, než se slušelo pro diplomalickéko zá-
stupce řiše, ve které kromě Maďarů ž je celá
řada národů jiných. S jiné sirany se tvrdí, že
br. Fr. Thun, jest vyhlédnut za budou-
cího ministra zahraničních zále-
žitostí jako nástupce sv. p. Aehren
thala a že pobyt v Berlině má býti k tomu
přípravou.
Zenker
Biner
Thun
František
Maďar
Aehren
Vídeň
Berlín
9
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Hrabě Monteouocoli.
Z Vídně, 19. ledna. (K. k.) Velitel námoř
nictva, admirál hr. Montecuccoli se sem vrátil
Doprava na trati Lvov— Javorov.
Ze Lvova, 19. ledna. (K. k.) Doprava zbož-
na místní dráze Lvov—Javorov byla dnes zu-
hájena. Tím je zahájena celková doprava na
trati této.
Korunovační a řádová slavnost v Berlíně.
Z Berlína, 19. ledna. (K. k.) Korunovační
a řádová slavnost v královském zámku zapo-
čala o 10 hod. dopolední udílením nových
řádů. V 11 hodin bylo přijímání, načež obcova
dvůr i hosté slavnostní mši. Ve 2 hodiny uspo
řádána velká hostina, pak byl u císařských man
želů cerkl.
Nový radikální senátor ve Francii.
Z Paříže, 19 ledna. (K. k.) Radikální po-
slanec za Verdun Charles Humbert by
zvolen senátorem za zemřelého Boulangera.
Schůze lodního spolku v Německu.
Z Kaselu, 19. ledna. (K. k.) Po zahájení
schůze lodního spolku přečetl kníže Sal m-
Horstmar prohlášení, že všichni členové
předsednietva považují v zájmu lodního spolk
za žádoucí, aby sevzdali svýchfun ke
v předsednictvu.
Monteouocoli
Montecuccoli
Javorov
Humbert
Boulanger
Vídeň
Lvov
Berlín
Francie
Paříž
Verdun
Německo
Sala m
10
article
Z Kaselu, 19. ledna. (K. k.) Ve schůz
německého lodního spolku navrh
major Vopelius (ze Sulepachu), aby byl
kniže Hatzfeld z Trachenberku a místopředseda
pruské poslanecké sněmovny dr. Krause zvolen
do předsednictva. Předseda kníže Salm
Horstmar namítl, že volba předsednietva
není na jednacím pořadu a že může býti pro-
vedena teprve na řádné valně hromadé v Gdán-
sku. Když učinil svob. pán Würtzburg
(z Mnichova) ve své řeči zmínku o bavorském
princí Rupprechtovi, přerušil ho předseda a pro-
hlásil, že osoby z panovniekých rodů nesme
býti zalahovány do debsty. Slíbil prý n
jistém místě, jež nemůže jmenovati, že
osobností takových nebudou se
řečníci za debaty dotýkati. Shro-
máždění schválilo pak jednání předsedovo. Po
delším, dosti podrážděném rokován
prohlásil generál Keim, že dovolují stanovy
oblrati se politikou. Lodní spolek získal si ve
světě velké vážnosti, Louči se s ním nynía
prosí, aby se setrvalo při starém chvalném
obyčeji neohližeti se v pravo ani v levo a pra-
covati jedině pro silné loďstvo. Vlajka
lodního spolku musí býti černo-bílo červená
takovou i zůstati.
Shromáždění schválilo pak po návrhu du-
ryňského zemského svazu resoluci, již se vy-
slovuje předsednicivu lodního spolku dík i dů-
věra. Pak byla schůze skončena.
Hatzfeld
Trachenberk
doktor
Kraus
Salm Horstmar
Keim
Gdat
Mnichov
poslanecký sněmovna
Vopelius
Würtzburg
11
article
Z Balkánu.
Z Cařihradu, 18. ledna. (K. k.) Kdežto
zpráva ze dne 14. t. m. o vyšetiování, zavede-
ném tureckými úřady v záležitosti hromad-
ného zavraždění 25 osob, spáchaného
dne 10. t. m. v noci v Dragoklaress
ve vilajetu bitolském, výslovně praví, že útok
spáchán byl tlupou bulharskou, sdělují
srbské a bulharské zprávy úřadní z Bitolje, jež
zmíněné místo jmenují Dragos, že z lo čin
byl spáchán tlupou řeckou. Zprávy
tyto praví, že tlupa tato chtěla potrestati oby
vatele bulharské, kteří chtěli přiměti onu obee.
aby přestoupila k exarchátu a že zapálila domy
jejich, při čemž lidé v nich se nacházející za-
hynuli.
Z Cařihradu, 18. ledna. (K. k.) Dle oficiál
ního telegramu Porty bylo krveprolit
v Dragosu spácháno tlupou bul-
harskou. Jelikož poznámky anglických listů
k tomu praví, že připad ten dokazuje, že P o r ta
Balkán
Cařihrad
12
article
nemá moci zachovati pořádek, do-
stal diplomatický zástupce v Londýně rozkaz,
aby případ ten vysvětlil a aby podotkl, že byla
učiněna přísná opatření za účelem zatčení této
tlupy. Dle dnešního sdělení Porly byl vinný
velitel sesazen.
Z Cařihradu, 18. ledna. (K. k.) Splát ka
na válečnou náhradu Rusku, jež měla
býti zaplacena dne 14. t. m., byla úplně vyrov-
nána.
Turecko a Persie
Z Cařihradu, 18. ledna. (K. k.) Perský
diplomatický zástupce odovzdal dnes
Portě nótu, ve které se praví, že generální gu-
vernér tebrisský, prine Ferman, jenž chtěl jíi
do Sančbulaku uklidníti perské Kurdy,
byl tureckými Kurdy napaden
jeho družina obklíčena, že turečt
Kurdové přerušili spojení mez
Fermanem a Saučbulakem a zatkl
kurýra Fermanova, konečně že turečti
důstojníci a úřadníci, jichž jména v nótě se uvá-
dějí, pobuřují perské Kurdy. Nóta vy-
slovuje podiv, že Porta tomu dovoluje, zatím co
delegáti obou stran se mají sejíti k úpravě pohra-
ničních sporů a žádá, aby Porta uložila svému
prvnímu delegátu Tahiru pašovi sejíti se s dele-
gáty, aby pohraniční aféry urovnal přátelsky
a dáti rozkaz, by nepokoje přestaly.
K situaci v Portugalsku.
Z Lissabonu, 18. ledna. (K. k.) O pověstech
zde rozšířených ve příčině domnělých opatření
vlády na zachování pokoje o pořádku, jakož
ve příčině obtíží v situaci finanční i politické se
soudí, že jsou roztrušovány oposicí za účelem
volebním. List „Diario Illustrado“ praví, že ni-
kdo nehodlá porušovati veřejný pořádek.
Vysada pobřežního obchodu v Kanadě.
Z Otavy, 18. ledna. (K. k.) „Reuterova kan-
celář“ oznamuje: Od ledna 1909 bude vý-
sada pobřežního obchodu v Kana-
dě omezena na lodi britské. Dosud mohly pro-
vozovati pobřežní obchod lodi německé, italské.
švédské, norské, nizozemské a dánské.
Z Říma, 19. ledna. (K. k.) Papež se zas
úplně zotavil.
Kurd
Fermanův
Port
Diario Illustrado
Otava
Reuterův
Londýn
Porly
Cařihrad
Rusko
Turecko
Persie
Portugalsko
Lissabon
Kanada
Řím
Tahir
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 19. ledna. (Smiřovací akce.
Minist. předseda bar. Beek konal, jak se dovidá
»N. W. Tagbl.«, v posledních dnech porady
smiřovací akci s německými a českými poslanci
Vláda dle doslechu ukončila již objemná studia,
lýkající se této otázky. Akci ve větším rozsshu
hodlá však zahájiti teprve po sněmovních vol
bách v Čechách. Dosavadní rozhovory s vůde
politických stran měly zatím jen ráz nezávaz-
ných rozmluv.
V Praze, 19. ledna. (Opětný kom-
promis konservativných a ústavo
věrných velkostatkářů) »N. Fr. Pr.e
má z Prahy zprávu, že bylo právě ukončeno
vyjednávání mezi vůdci konservativných a ústa-
vověrných velkostatkářů v Čechách, týkajícís
nastávajících sněmovních voleb. Byl uzavřen
opět kompromis na témž podkladě, jako pře
volbami r. 1901. Všech 16 mandátů za velko-
statky svěřenské připadne opět konservativné
straně; z 54 mandátů za velkostatky alodiální
obdrží konservativci opět 33, ústavověrní 21.
V novém sněmu budou tedy míti konservalivní
velkostatkáři opět 49, ústavověrní 21 hlas. Sku-
pina ústavověrná vyšle prý do snému opět tytél
poslance, jako dosud, pouze Fr. Wanka prý
ohlásil, že pro chorobu nebude již kandidovati.
Kromě otázky mandátové zjednán prý na
konferencích také společný postup obou velko-
statkárských skupin vzhledem k důležitým před-
lohám, jež budou podány novému sněmu. Jsou
to zejmena předlohy o reformě zemského zřl-
zení a volebního řádu sněmovního. Ve všech
podstatných otázkách docíleno prý mezi oběma
skupinami dokonalé shody.
V Praze, 19. ledna. (Uhry a vojen-
ské otázky.) Za nynějšího vyjednávání
N W Tagbl
Wanek
Praha
Čechy
Francie
Uhry
14
article
uherské vlády se stranou neodvislosti o zostření
jednacího řádu sněmovního hr. Jul. Andrássu
potvrdil, že vláda skutečně vyjednává s mini-
sterstvem vojenství o definitivné rozřešení vo-
jenských otázek a že má nadějí v příznivý vý
sledek. Právě proto jest prý třeba opraviti jed-
nací řád, ježto poslanci národnostní, socialisté
a jiní odpůrci koalice by neváhali zmařiti ob-
strukcí vytoužené národní ústupky na poli vo-
jenském a proto jest v zájmu maďarského ná-
roda, aby obstrukce byla příště nemožnou. Mi-
nistr vnitra hr. Andrássy dodal, že vojenské
otázky se musejí rozřešiti v celém svém roz
sahu, při čemž za požadavky vojenské správy,
které po ujednání s korunou byly na čas od-
loženy, musí se Maďarům, až společná vláda
opět s těmito požadavky předstoupí, dostati ná-
rodních ústupků, aby také v této velice důle-
žité otázce došlo na rozřešení, uspokojivé pro
obě strany. Jednací řád musí se dle názorů br.
Andrassya opraviti hlavně z důvodu vojenských
otázek, ovšem nikoli prý tak, aby se všechny
požadavky vojenské správy povolovaly bez de-
baty, nýbrž tak, aby se nemohlo rušiti doroz-
umění mezi uherskou a společnou vládou, docí
lené pomocí kompromisu.
Jula
Andrássy
Maďar
15
article
Pražský spolek učitelstva měšťan-
ských škol
konal valnou hromadu dne 18. ledna t. r. Když sta
rosta spolku p. řed. Frydrych přednesí nástin toho
oč učitelstvo měšťanských škol v roce minulém usi-
lovalo a jak skrovnou měrou vyhověno bylo jeho
tužbám, ač nesly se všechny za cílem povznésti školu
měšťanskou, jedinou školu pro vyšší vzdělání střed-
ních vrstev lidových, přednesena p. V. Vranou zpráv
jednatelská a p. A. Karlachem zpráva pokladniční,
které schváleny.
V delší řeči přednesl p. Frant. Kotouč z Král.
Vinohradů pojednání o nejdůležitějších otázkách, tý-
kajících se vývoje měšťanských škol. Zejmena po-
jednal o otázkách, které vývoj školy zdržují. Mno-
hými doklady, provázenými souhlasem posluchačstva,
poukázal k tomu, že četné reformy školy stěžují
práci učitelstvu i žactvu, jejichž síly vyčerpávají.
Přílišnými požadavky látky učebné i velkým počtem
hodin vyučovacích sváděno bývá žactvo méně na-
dané i méně živené k práci málo solidní, čimž zá-
kladní úkol školy: pěstovati charakter, často újmu
Novými osnovami, které mají býti zavedeny
rozmnožením učebných hodin, s tím souvislým.
klesne ještě více intensita práce. Dále žádá o lepší
materiál, který přichází na měšťanskou školu, aby
požadavkům bylo možno za dost učiniti. Nesouhlasi
se zavedením koedukace (vyučování dospělejších
hochů a děvčat v jedné třídě) při podmínce nyněj
šího maximálního počtu žáků pro jednu třídu 80
a projevuje náhled, že za těch okolností rodiče přát
si budou výchovu oddělenou, pomijejíce tak názory
moderních filosofů o společné výchuvě.
Frydrych
V Vrana
A Karlach
František
Kotouč
Král
16
article
Pojednávaje o konkurenci učitelů a uči telek
o místa na měšť. školách divčích, má za to, že
poměry se uslálí, až i odborným účitelům vyměřen
bude podobný počet hodin týdenních, jako je na
měšť. školách divčích zaveden a jako zemský sněm
přiznal katechetům.
Výhody, plynoucí ze schůzí s rodiči, uvádí na
pravou míru a varuje před zneužíváním jich. Olá ku
pohlavní výchovy odkazuje instituci školních lékařů
Ze stavovských otázek jako nejdůležitější uznáva
úpravu hmotných poměrů učitelstva měšťanských škol
obdobně s platy dietních tříd státních úřadníků, dle
kterých oprávněně upravovány jsou i platy magistrát
ních i jiných autonomních úřadníků. Upozorňuje tět
na to, že organisace učitelstva měšťanských škol růz-
ných zemí v Rakousku uvažují o postátnění měšťan-
ských škol, neboť mají za to, že by tím vnitřní úprav
škol byla zlepšena, absolventům škol těch lepší zá-
ruky poskytnuty byly pro další život, učitelstvo že
by bylo lépe honorováno. Přes to přimlouvá se z
to, aby sestaveny byly důvody pro i proti a aby by o
konečné usnesení přenecháno valné schůzi zastupitel-
stva ústřední jednoty učitelstva měsťanských škol
Z těch důvodů zvolena i tříčlenná komise, která na-
vrhy předloží spolku ústřednímu. Pojednaní vzbudilo
živý zájem a delší rozhovor.
Potom provedeny volby do výboru krajinského
spolku i delegátů do zemské úslřední jednoty měšťan-
ských škol. Do výboru krajinského spolku učitelského
měšťanských škol zvoleni byli pp.: Nevšímal, Vrána,
Karlach, Cerv, Znojemský, Holas, Cvekl, Čapek, Ne-
tušil, Groman. Vzietnou, povzbuzující řeči ukonč
nově zvolený starosta pan J. Frydrych významnou
Nevšímal
Vrána
Karlach
Cervo
Holas
Cvekl
Čapek
Groman
Vzietna
J Frydrych
Rakousko
krajinský spolek
krajinský spolek učitelský měšťanský
19
article
V drobném prodelit
rnuni čisle o sobě . . . za
odpolední
. . . . . nr 2
V. 2ácn na venkověí
ranní číslo. . . . . .
odpolední.
Inseráí
platí se hotově napřed.
Plečplacení a innerty přijímá zdmini-
staane v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakee
Uskárnn s ezpsdice „Národnich Listá“
Rukopisy se novrnesjí.
Národnich
20
article
Zkoušky tovaryšské — nové po-
vinnosti živnostenských společen-
stev.
—Rs.— Novou úpravou živnoslenského řádu
staly se zkoušky učňů povinnými. Budou se roze-
znávati pomocníci nezkoušení od zkou-
šených, kterým se dostane vysvědčení i název
tovaryše. V řemeslných živnostech jest zkouška
učednická zkouškou tovaryšskou. Po 16. únoru 1908
vyučení budou se při ucházení o oprávnění k živnosti
řemeslné musit vykázati listem tovaryšským. Novota
jest jen důsledkem snažení po přísnějších průkazech
způsobilosti k živnosti. Politika ochranářského para-
grafování způsobuje nové a nové paragrafy — nové
a nové povinnosti společenstev. Dříve arciť si tu
cchranu prováděly cechy samostatně nyní se tak
hledí dociliti paragrafy řádu živnostenského. Ty jdou
ale tak daleko, že nyní v průkazu způsobilosti staví
učně z dílny řemeslníka na roveň učni továrnímu —
když se vykáže zkouškou tovaryšskou. Dále — kdyby
se ukázalo při zkouškách tovaryšských, že vinu špat-
ného prospěchu vyučenců nese mistr, může mu býti
odňato právo držeti učně. Již z těchto příčin vysvítá
důležitost zkoušek tovaryšských. O jejich významu
pro výcvik, zvýšení dovednosti atd netřeba se více
šířiti, neboť bylo o tom již dost psáno a mluveno,
zejměna při pořádání výslav učednických prací, kte-
réž vlastně byly předpravou pro nyní obligátní zkou,
šky tovaryšské.
Novota
21
article
Zkušební komise.
Aby se vyhovělo učňům, příslušným živnosten-
ským společenstvům, i oněm ze závodů továrních
neb i jiných mimo společenstva stojících, budou
komise dvojí. Jedny budou společen-
stevní, zřízené od společenstev, druhé od živno-
stenských úřadů. Tato dvojatost jest pro společenstva
dost choulostivou věcí. Učeň živnostníka má konati
zkoušku před komisí společenstva, jemuž přisluší.
Kde by však dotyčné společenstvo zkušební komisi
nemělo, aniž učinile opatření o dohodnutí a uznání
komise s jiným společenstvem, může vyučenec tova-
ryšskou zkoušku skládati u komise živnostensko-
úřadní. V takovém případě by tato komise nabyla
postavení zvláštní — řekněme — kontrolní jakési auto-
rity. V očích učňů a jich příbuzenstva by se posta-
vení mistrů i společenstva divně vyjímalo, když by
zkouška skládati se musila ne u společenstva, nýbrt
u komise, živnostenským úřadem zřízené.
Závažné stanovisko autonomie živnostenských
společenstev nutká ke včasnému a co nejpečlivějšímu
zřízení společenstevních komisí zkušebných. Věc jest
již v proudu připrav, neboť 16. únorem má již zkou-
šení vejiti v život. Společenstva buď zřídí vlastní
komisi, aneb mohou vejíti v dohodu s jiným spole-
čenstvem, u jehož komise by se zkoušky skládaly.
22
article
Odborovým společenstvům, při nichž není velkých
neb dokonce žádných růzností řemesel, bude sesta-
vení kemise snadné. Horší to bude při společenstvech
smíšených, z mnoha podslatně se různících řemesel
složených. Předseda komise zůstává týž pro zkoušky
různých oborů jistého společenstva, avšak přísedici,
počtem 2 až 4. musí přece býti oboru zkoušeného
učně dokonale znalí. V nejednom případě smíšených
společenstev na venku bude oblížno, pro některá,
máně zastoupená řemesla zajistiti dostatek odbor-
níků do komise. Tu jest v zájmu věci učiniti pro
takové obory duhodnutí s blizkými společenstvy se
silnějším zastoupením v takových měně přicházejí-
cích oborech. Poněvadž zřizování zkušebních komisí
a i stanovení seznamu přísedících přísluší valným
hromadám společenstev, bude nutným, v nynějších
valných hromadách o těchto věcech učiniti usnesení
— tedy zavčas pro zmíněné případy učiniti i dohodu
mezi společenstvy. Opatření to jest tím nutnějším,
jelikož dá se očekávati, že živnostenské úřady budou
asi trvati na tom, by přísedící zkoušek byli ve smyslu
řádu stanovení valnými hromadami. Ovšem jest mož-
no za tím účelem mimořádnou valnou hromadu svo-
Řády zkoušek vydávají živnostenské úřady svým
společenstvům a jest ve věcí kvap vysvětlitelný, uvá-
ží-li se, že vše má býti do 16. února t. r. náležitě
provedeno.
23
article
Učňové tovární mají na vůli skládati zkoušku
buď u komise, živnostenským úřadem zřízené, aneb
u společenslevní. Ba mají jakousi výhodu, že mohou
zkoušku tu konati po vyučení, jako pomocníci, kdežto
některá stanovení řádu ukládají učňům živnosten-
ským, skládati zkoušku před ukončením vyučení.
Vždyť dokonce má se v případě neprospěchu doba
učebná prodloužili. Byl by tu učeň živnostenský
v nevýhedě. Vzníká jakási neurčilost o době povin-
nosti skládání zkoušky, kteráž se však praxí vyjasní,
neboť z jiných míst řádu vysvítá dosti velká volnost
ve stanovení terminů — lhůt a času zkoušek.
lati.
24
article
Složení komisí zkušebných
Předsedu komise ať společenstevní nebo živno-
stensko-úřadní ustanovuje živnostenský úřad. Před-
pokládati možno, že k tomu najisto povoláni budou
osoby, odboru dobře znalé. Úřad však ve volbě tá
není vázán, leč jen tím, že v prvém případě vysly-
šeti jest obchodní a živnostenskou komoru, jednotu
společenstev a společenstvo, v druhém jen komoru.
Jaký vliv bude a vůbec může miti takové vyslyšení.
živnostenský komora
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Prostějov jindy a nyní.
(Několik kapitol z poslodních let.
Městská rada v Prostějově rozesílá právč
nyní po vlastech českých nádherně vypravenou
knížku *), v níž podává čtenářstvu účet ze svého
patnáctiletého hospodářství. Pouhý pohled na
dvě fotografie z doby před její vládou a z doby
nynější ukazuje, že veliká hanácká ves promě
nila se novou správou v malé moderní velko
město. Nechceme čtenářstvo unavovati výpočten
nových nádherných budov veřejných i soukro-
mých, nechceme se šířiti o vzrůstu školství, za-
řízeních humanitních, zbudování sirotčince, di
vadla, elektrárny, vodovodu atd., o rozmnožení
obecního majetku o 5 mil. korun atd. Všimněme
si raději jen několika čísel, která se týkají národ-
ního boje a jeho výsledků.
V Prostějově již od let šedesátých jevily se
snahy získati přirozené většině české po dobrém
poníženými prosbami a ubohými kompromisy
náležitou jí moc a význam. Ale všechno byl
marno: Prostějov zůstal baštou německou, trva
stále v otroctví židů a poněmčilců. Musil přijít
boj — boj vedený až na nůž, provedený až do
konce, který počal 1890 a ve kterém ve služ-
bách panujícího němectví stály obec, země, stát
i říše.
1890 při volbách (sněmovních i obecních
šly všechny mocnosti tohoto světa s Němci, ve
*) „Několik črt z posledních 15 let města Prostě
Jova“. Str. 65, s 50 folografickými pohledy a obrazy
Nákladem družstva městského spolkového domu
Němec
Prostějov
26
article
V Prostějově 1907.
V Prostějově 1907.
liký kapitál, v jehož službách stála (ve třetím
sboru) sociální demokracie, všechny úřady (je-
diní čtyři úřadníci volili česky) — vojsko (dra-
gouni a pěchota pomáhali krotiti zbujné české
voličstvo). Jediného pomocníka měli Čechové
prostějovští — byl to venkovský lid, stateční
Hanáci — a ti konečně dobyli 1892 svého Jeru-
saléma.
R. 1892 přes všechny intriky a nezákon-
nosti, přes všechnu sílu vlády a úřadů, pře
všechny odklady a překážky padla přece správa
obce do rukou českých. První kámen z bašty
německé byl vylomen: ale těžká odpovědnost
dolehla na novou správu: bylo potřebí nejen
dobyté udržet a zabezpečit, ale i z toho jediného
bodu, jako kdysi Archimedes, vypáčít zemi z ko-
R. 1890 měl Prostějov mezi 19.000 obyvn-
teli 16.000 Čechů a 3000 Němců; židovská
obec (na Moravě mají správu svou) byla dokonce
převahou německá: mozi 1700 Židy bylo 1000
Němců a necelých 700 Čechů; tak že v celém
městě tvořili Němci skoro pětinu obyvatelstva
vládli všemi úřady (z úřadníků jen 4 byli Čecho-
vé), méli v ruce spořitelnu se 3,000.000 korun
jmění a největší čásť realit (na hlavních námě
stích náloželo 43 domů Němcům a jen 24, skor
polovice, Čechům).
Za 15 let tento poměr národů změnil se
jako kouzelným proutkem; mezi 27.000 obyva-
teli dnešního Prostějova je 26.000 Čechů a jen
1000 Němců — z bývalé pětiny stala se ne-
patrná, sotva čtyřprocentní hrstka; a tento stav
města působil arci i na židovskou obec; před
15 lety ještě německá dnes jest počeštěna: po-
měr není sice příliš imposantní, mezi 700 Čechy
a skoro 700 Němci jest rozdíl jen 13 osobv
Čecho
Hanák
Archimedes
Němec
Prostějov
Morava
Němec
Žid
27
article
lejí.
prospěch Čechů, ale nicměně přec jen bývalá
německá většina klesla v menšinu. Sesiluje sice
i tato německá menšina značně posici Němeů
městských— ale jest patrno, že jsou to posise
ztracené již, nové generace že se hlásí již k ná-
rodu českému.
A ruku v ruce s těmi změnami obyvatelstv
jde změna úřadů a škol; ze 4 úřadníků Čechů
v r. 1890 je nyní státních úřadníků a zřízenců
skoro 140 Čechů. Dřívější německá správa vy
držovala německou realku — nyní v Prostějově
jsou česká zemská realka, státní gymnasium če
ské (oba ústavy mají 40 sil učitelských — dal
ších bezpečných českých voličů) a obchodní aka-
demie. A městská správa německou roalku, o
staré správy zděděnou, prodala státu za půl mi-
lionu korun a za převzetí matiční české realky
v Olomouci do správy státní. A za dalších pů
milionu korun vystavěl stát pro své úřady nove
budovy.
Za lidmi jdou i věci; ze 43 domů na hlav-
ních náměstích, které drželi Němci r. 1892, jes
jich dnes v rukou německých jen polovice, 20.
naproti tomu místo 24 mají nyní Čechové v ru-
kou 47 domů: počet se zdvojnásobil. Spořitelnu
se třemi miliony Němci ztratili; dnes je v rukou
českých (má vkladů 7,080.000), v nich jest i zá-
ložna (s vklady 41,650.000 korun): Čechové
disponují tedy skoro 50 miliony, v rukou něme-
ckých zůstal jen německý úřadnický spolek
úvěrní se 273.000 korun. Krom toho zřídily
v městě své filiálky Živnostenská banka a Vídeň-
ská bankovní jednota. Obchodnictvo a živnost-
nictvo se zorganisovalo; vzniklo obchodní gre-
mium, spolek „Merkur“ atd. Město vymohlo si
statisícové subvence zemské i státní; převzal-
do správy milionové fondy, nadace atd. Fina
Čecho
Němec
Fina
Prostějov
Olomouc
Vídeň
živnostenský banka
28
article
ční posice české jsou nyní, jak patrno, nedo
bytné.
Nová správa tedy v patnácti letech své vlády
upevnila a zorganisovala posice národní tak, že
s klidem může očekávati nejenom soud veřej
nosti, ale i budoucí osudy města. Ale nesložila
rukou v klín; po dobytí radnice organisovala
venkov a lobyla r. 1896 mandátu na sněm, kte-
rého Němci s takovým násilím a nezákonnostmí
r. 1890 naposled se zmocnili. Pád zemského
mandátu věstil i budoucí ztrátu mandátu říš
ského: germanisující řád volební spřáhl, aby
na věky udržel mandát v rukou německých, Pro-
stějov s Olomoucí a nepatrným hnizdem Brod-
kem (německým). Ale vše marno; vlny českého
přívalu přelily se i přes tuto hráz a roku 1897
vstoupil čestný občan prostějovský, městský
radní E. Skála, jako první český poslanec za tuto
města do rady říšské. A r. 1902 učiněn průlom
i do nejpovnější tvrze německé: do obchodn
komory olomoucké zvoleni poprvé čeští komorn
radové — není zajistě daleko doma, kdy z Pro-
stějova dobyto bude i Olomouce.
Dalším zápasům a vitězstvím volebním
o mandáty zemské i říšské učiněn byl v posled-
ních letech arci konec; zemským známou doho-
dou na sněmu a katastrem voličstva, říšským
parcelací volebních okresů podle národů. Obo-
jím rozdělením zastaven byl boj a na místo něho
vstoupil kompromis. Kompromis, který v době
tehdejší přinášel okamžitý zisk, ale prodal bu-
doucí jistá vítězství s velikou škodou. Na Mo-
ravě při říšských volbách ztratili jsme, jak zná-
mo, více než třetinu mandátů ve prospěch
Němců.
Jest sice pravda, že výsledek boje bývá
často nejistý a mnohý politik vidí raději, podle
Němec
Olomouc
Brod
29
article
známého pravidla advokátů, hubený smír nežli
tučný proces. Ale okamžité materiální výhody
nevyváží nesmírných škod morálních, jaké kaž-
dý shnilý kompromis má v zápětí; naproti tomu
čestný boj tuží síly a nese zlaté ovoce. Příklad
Prostějova ukazuje, jak v málo letech lze něko-
lika odhodlaným mužům mnoho dobýti, národní
majetek rozšířiti, posice opevniti a jest nejlepší
ilustrací slavných slov básníka: „bojem rodí se
jen život světa“.
Čeho jsme v Prostějově dobyli, dobyli jsme
proti všem, bez kompromisu a vlastní silou.
Tehdojším Čechům *4) nekynula ani vyzname-
nání shůry ani přízeň mocných. Ale když zvítě-
zili, dostavilo se odměnou vše. Výborným uka-
zovalelem byla tu obec židovská a státní úřady:
r. 1892 německé jsou 1907 české. „Bůh s mec-
nými jde — každý“ — praví kdesi Machar;
židé a úřady rovněž — i v Prostějově. Nikoliv
úřady dobyly Prostějov Čechům, ale český Pra-
stějov vynutil si i české úřady.
Na konec spisku stojí malá, ale významná
věta: „Z uvedených črt posoudiž spravedlivý,
bylo-li v Prostějově reelně pracováno a neopo-
meň práci Prostějova srovnati s pracemi v ostat-
ních městech českých“. Jsou krátká, ale táhnou
dlouhou brázdu v myšleni. Ti lidé tam konali
svou povinnost: konali ji také všichni ostatní,
kterým národ svěřil svoje osudy?
**) Mimo zesnulého šlechetného národovce K
Vojáčka, radu Waita a slarostu města dra. Horáka
v prvních řadách stáli nynější městští radní, jména
většinou chvalně známá v národě: Ed. Skála a A
Vrtal, říšští poslanci, dr. Přikryl a V. Perek, zemští
poslanci, kom. rada Špaček, inženýr Kovářík, Fr.
Neumann a Hugo de St. Privče.
Čecho
bůh
Machar
Horák
Vrtal
doktor
Přikryl
V Perek
Kovářík
Neumann
Prostějov
Francie
Hugo jít St
rada Wait