ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 53d73260-738c-11dc-83c2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 44, person 78, org 10, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v ponděli 20. ledna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 19.
4 article
Na rannt n odpol. Hist přodplání se- v Praze v adiolnktirani na másle an čivrl let s drojí čonáškou zn měsí a t la . . . . K ve álislkách: a K so sa něstt Poštou: na maisíe . . . . . sa čivrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zisilkou kei s zevrt v el
Pošta Praha
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Porada u ministerského předsedy. Z Vídně, 20. ledna. V sobotu se konala v paláci ministerského předsedy za předsednictví sv. p. Becka od 10. hod. dopolední do 1 hod. odpoledne porada. Zúčastnili se jí: Minist vnitra sv. p. Bienerth, místodržitel přímoř- ský prine Konrád Hohenlohe s několika svý- mi úřadníky, viceadmirál Ripper, velitel pří- stavu v Pulji s několika úřadníky mariny. istrijský hejtman Rizzi, chorvatský přísedie zemského výboru istrijského dr. Trinajstič. pak vlašský přísedící Chersich, říšský po- slanec dr. Laginja a celý štáb úřadnietva z ministerstva vnitra se sekčním šéfem Haerdtlem. Projednávány záležitosti přísta vo a sněmovní a osnova zákona pro sněm istrijský uložena k vypracování ministru vnitra, k němuž dostavila se také deputace Chorvatů a Dalmatin- ců ve přičině volební reformy pr sněm istrijský- Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny. Z Vídně, 20. ledna. Schůze rozpočto- vého výboru na zejtřek položená po rozdě lení referátu řádného rozpočtu na r. 1908 odlo žena na středu, jak se praví, na přání několik členů. Oprava středního školstvi. Z Vídně, 20. ledna. V ministerstvu vyučo vání počíná anketa středoškolská která potrvá 4 dní. Pozváno jest k ní na 60 znalců. Předsedati jí bude ministr dr. M ar- chet, který, jak se ubezpečuje, jest od hodlán positivní výsledky ankety té uskutečniti co nejdříve, plně uznávaje nezbytnost oprav střední školy v duchu moder ním.
Beck svatý . p Bienerth Hohenlohe Rizzi doktor Trinajstič Laginja Chorvat Vídeň viceadmirál Ripper Haerdtl poslanecký sněmovna M ar
7 article
Z Vídně, 20. ledna. Včera o polednách ko- nal se pohřeb chefredaktora „N. F. Presse“ dra. Bachera. Pozoruhodno jest, že také při tél. příležitosti ukázala se německá vděčnost způsc- bem stejně drastickým, jako svého času př pohřbu dra. Herbsta. K pohřbu nedostavi se ani jediný německý ministr, ani jediný něme- cký politik a parlamentář, pro které nebožiík působil a tolik se napracoval. On vždy ješte o 12. hodině noční za ně a pro ně myslil, oni o 12. hodině polední neuznali za hodno, aby přišli na pohřeb, který se konal uprostřed města kam mají několik málo kroků.
N F Bacher Herbst Vídeň
8 article
Z rakouského správního soudu. Z Vídně, 20. ledna. Jak se dovídáme, by titulární president senátu správního soudu dr Zenker jmenován skutečným presi dentem senátu tohoto tribunalu a bývalý polský poslanec Biner dvorním radou téhož soudu. K návštěvě hr. Františka Thuna v Berlíně. Z Vídně, 20. ledna. Ve zdejších informo vaných kruzích nevěří se, že pobyt bý va lého ministerského předsedy hra- běte Františka Thuna v Berlín měl důvody jenom soukromé a společenské. naopak ujišťuje se určitě, že hr. Fr. Thun by v Berlíně při pravovati a rovnati půdu pro sebe. Dodává se, že bývalý místodržitel v království českém jest vyhlédnut za velevyslance rakouského v Be lině jako nástupce dosavadního velevyslance Szögynya, o kterém se praví, že hodlá od- stoupiti a odebrati se na trvalý odpočinek z dů- vodů po většině osobních: jednak pro vysoký věk svůj. jednak pro soukromé poměry rodinné a konečně i z důvodů s pozadím politickým exponovalť se ve věcech proti- polských a maďarských daleko více, než se slušelo pro diplomalickéko zá- stupce řiše, ve které kromě Maďarů ž je celá řada národů jiných. S jiné sirany se tvrdí, že br. Fr. Thun, jest vyhlédnut za budou- cího ministra zahraničních zále- žitostí jako nástupce sv. p. Aehren thala a že pobyt v Berlině má býti k tomu přípravou.
Zenker Biner Thun František Maďar Aehren Vídeň Berlín
9 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Hrabě Monteouocoli. Z Vídně, 19. ledna. (K. k.) Velitel námoř nictva, admirál hr. Montecuccoli se sem vrátil Doprava na trati Lvov— Javorov. Ze Lvova, 19. ledna. (K. k.) Doprava zbož- na místní dráze Lvov—Javorov byla dnes zu- hájena. Tím je zahájena celková doprava na trati této. Korunovační a řádová slavnost v Berlíně. Z Berlína, 19. ledna. (K. k.) Korunovační a řádová slavnost v královském zámku zapo- čala o 10 hod. dopolední udílením nových řádů. V 11 hodin bylo přijímání, načež obcova dvůr i hosté slavnostní mši. Ve 2 hodiny uspo řádána velká hostina, pak byl u císařských man želů cerkl. Nový radikální senátor ve Francii. Z Paříže, 19 ledna. (K. k.) Radikální po- slanec za Verdun Charles Humbert by zvolen senátorem za zemřelého Boulangera. Schůze lodního spolku v Německu. Z Kaselu, 19. ledna. (K. k.) Po zahájení schůze lodního spolku přečetl kníže Sal m- Horstmar prohlášení, že všichni členové předsednietva považují v zájmu lodního spolk za žádoucí, aby sevzdali svýchfun ke v předsednictvu.
Monteouocoli Montecuccoli Javorov Humbert Boulanger Vídeň Lvov Berlín Francie Paříž Verdun Německo Sala m
10 article
Z Kaselu, 19. ledna. (K. k.) Ve schůz německého lodního spolku navrh major Vopelius (ze Sulepachu), aby byl kniže Hatzfeld z Trachenberku a místopředseda pruské poslanecké sněmovny dr. Krause zvolen do předsednictva. Předseda kníže Salm Horstmar namítl, že volba předsednietva není na jednacím pořadu a že může býti pro- vedena teprve na řádné valně hromadé v Gdán- sku. Když učinil svob. pán Würtzburg (z Mnichova) ve své řeči zmínku o bavorském princí Rupprechtovi, přerušil ho předseda a pro- hlásil, že osoby z panovniekých rodů nesme býti zalahovány do debsty. Slíbil prý n jistém místě, jež nemůže jmenovati, že osobností takových nebudou se řečníci za debaty dotýkati. Shro- máždění schválilo pak jednání předsedovo. Po delším, dosti podrážděném rokován prohlásil generál Keim, že dovolují stanovy oblrati se politikou. Lodní spolek získal si ve světě velké vážnosti, Louči se s ním nynía prosí, aby se setrvalo při starém chvalném obyčeji neohližeti se v pravo ani v levo a pra- covati jedině pro silné loďstvo. Vlajka lodního spolku musí býti černo-bílo červená takovou i zůstati. Shromáždění schválilo pak po návrhu du- ryňského zemského svazu resoluci, již se vy- slovuje předsednicivu lodního spolku dík i dů- věra. Pak byla schůze skončena.
Hatzfeld Trachenberk doktor Kraus Salm Horstmar Keim Gdat Mnichov poslanecký sněmovna Vopelius Würtzburg
11 article
Z Balkánu. Z Cařihradu, 18. ledna. (K. k.) Kdežto zpráva ze dne 14. t. m. o vyšetiování, zavede- ném tureckými úřady v záležitosti hromad- ného zavraždění 25 osob, spáchaného dne 10. t. m. v noci v Dragoklaress ve vilajetu bitolském, výslovně praví, že útok spáchán byl tlupou bulharskou, sdělují srbské a bulharské zprávy úřadní z Bitolje, jež zmíněné místo jmenují Dragos, že z lo čin byl spáchán tlupou řeckou. Zprávy tyto praví, že tlupa tato chtěla potrestati oby vatele bulharské, kteří chtěli přiměti onu obee. aby přestoupila k exarchátu a že zapálila domy jejich, při čemž lidé v nich se nacházející za- hynuli. Z Cařihradu, 18. ledna. (K. k.) Dle oficiál ního telegramu Porty bylo krveprolit v Dragosu spácháno tlupou bul- harskou. Jelikož poznámky anglických listů k tomu praví, že připad ten dokazuje, že P o r ta
Balkán Cařihrad
12 article
nemá moci zachovati pořádek, do- stal diplomatický zástupce v Londýně rozkaz, aby případ ten vysvětlil a aby podotkl, že byla učiněna přísná opatření za účelem zatčení této tlupy. Dle dnešního sdělení Porly byl vinný velitel sesazen. Z Cařihradu, 18. ledna. (K. k.) Splát ka na válečnou náhradu Rusku, jež měla býti zaplacena dne 14. t. m., byla úplně vyrov- nána. Turecko a Persie Z Cařihradu, 18. ledna. (K. k.) Perský diplomatický zástupce odovzdal dnes Portě nótu, ve které se praví, že generální gu- vernér tebrisský, prine Ferman, jenž chtěl jíi do Sančbulaku uklidníti perské Kurdy, byl tureckými Kurdy napaden jeho družina obklíčena, že turečt Kurdové přerušili spojení mez Fermanem a Saučbulakem a zatkl kurýra Fermanova, konečně že turečti důstojníci a úřadníci, jichž jména v nótě se uvá- dějí, pobuřují perské Kurdy. Nóta vy- slovuje podiv, že Porta tomu dovoluje, zatím co delegáti obou stran se mají sejíti k úpravě pohra- ničních sporů a žádá, aby Porta uložila svému prvnímu delegátu Tahiru pašovi sejíti se s dele- gáty, aby pohraniční aféry urovnal přátelsky a dáti rozkaz, by nepokoje přestaly. K situaci v Portugalsku. Z Lissabonu, 18. ledna. (K. k.) O pověstech zde rozšířených ve příčině domnělých opatření vlády na zachování pokoje o pořádku, jakož ve příčině obtíží v situaci finanční i politické se soudí, že jsou roztrušovány oposicí za účelem volebním. List „Diario Illustrado“ praví, že ni- kdo nehodlá porušovati veřejný pořádek. Vysada pobřežního obchodu v Kanadě. Z Otavy, 18. ledna. (K. k.) „Reuterova kan- celář“ oznamuje: Od ledna 1909 bude vý- sada pobřežního obchodu v Kana- dě omezena na lodi britské. Dosud mohly pro- vozovati pobřežní obchod lodi německé, italské. švédské, norské, nizozemské a dánské. Z Říma, 19. ledna. (K. k.) Papež se zas úplně zotavil.
Kurd Fermanův Port Diario Illustrado Otava Reuterův Londýn Porly Cařihrad Rusko Turecko Persie Portugalsko Lissabon Kanada Řím Tahir
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 19. ledna. (Smiřovací akce. Minist. předseda bar. Beek konal, jak se dovidá »N. W. Tagbl.«, v posledních dnech porady smiřovací akci s německými a českými poslanci Vláda dle doslechu ukončila již objemná studia, lýkající se této otázky. Akci ve větším rozsshu hodlá však zahájiti teprve po sněmovních vol bách v Čechách. Dosavadní rozhovory s vůde politických stran měly zatím jen ráz nezávaz- ných rozmluv. V Praze, 19. ledna. (Opětný kom- promis konservativných a ústavo věrných velkostatkářů) »N. Fr. Pr.e má z Prahy zprávu, že bylo právě ukončeno vyjednávání mezi vůdci konservativných a ústa- vověrných velkostatkářů v Čechách, týkajícís nastávajících sněmovních voleb. Byl uzavřen opět kompromis na témž podkladě, jako pře volbami r. 1901. Všech 16 mandátů za velko- statky svěřenské připadne opět konservativné straně; z 54 mandátů za velkostatky alodiální obdrží konservativci opět 33, ústavověrní 21. V novém sněmu budou tedy míti konservalivní velkostatkáři opět 49, ústavověrní 21 hlas. Sku- pina ústavověrná vyšle prý do snému opět tytél poslance, jako dosud, pouze Fr. Wanka prý ohlásil, že pro chorobu nebude již kandidovati. Kromě otázky mandátové zjednán prý na konferencích také společný postup obou velko- statkárských skupin vzhledem k důležitým před- lohám, jež budou podány novému sněmu. Jsou to zejmena předlohy o reformě zemského zřl- zení a volebního řádu sněmovního. Ve všech podstatných otázkách docíleno prý mezi oběma skupinami dokonalé shody. V Praze, 19. ledna. (Uhry a vojen- ské otázky.) Za nynějšího vyjednávání
N W Tagbl Wanek Praha Čechy Francie Uhry
14 article
uherské vlády se stranou neodvislosti o zostření jednacího řádu sněmovního hr. Jul. Andrássu potvrdil, že vláda skutečně vyjednává s mini- sterstvem vojenství o definitivné rozřešení vo- jenských otázek a že má nadějí v příznivý vý sledek. Právě proto jest prý třeba opraviti jed- nací řád, ježto poslanci národnostní, socialisté a jiní odpůrci koalice by neváhali zmařiti ob- strukcí vytoužené národní ústupky na poli vo- jenském a proto jest v zájmu maďarského ná- roda, aby obstrukce byla příště nemožnou. Mi- nistr vnitra hr. Andrássy dodal, že vojenské otázky se musejí rozřešiti v celém svém roz sahu, při čemž za požadavky vojenské správy, které po ujednání s korunou byly na čas od- loženy, musí se Maďarům, až společná vláda opět s těmito požadavky předstoupí, dostati ná- rodních ústupků, aby také v této velice důle- žité otázce došlo na rozřešení, uspokojivé pro obě strany. Jednací řád musí se dle názorů br. Andrassya opraviti hlavně z důvodu vojenských otázek, ovšem nikoli prý tak, aby se všechny požadavky vojenské správy povolovaly bez de- baty, nýbrž tak, aby se nemohlo rušiti doroz- umění mezi uherskou a společnou vládou, docí lené pomocí kompromisu.
Jula Andrássy Maďar
15 article
Pražský spolek učitelstva měšťan- ských škol konal valnou hromadu dne 18. ledna t. r. Když sta rosta spolku p. řed. Frydrych přednesí nástin toho oč učitelstvo měšťanských škol v roce minulém usi- lovalo a jak skrovnou měrou vyhověno bylo jeho tužbám, ač nesly se všechny za cílem povznésti školu měšťanskou, jedinou školu pro vyšší vzdělání střed- ních vrstev lidových, přednesena p. V. Vranou zpráv jednatelská a p. A. Karlachem zpráva pokladniční, které schváleny. V delší řeči přednesl p. Frant. Kotouč z Král. Vinohradů pojednání o nejdůležitějších otázkách, tý- kajících se vývoje měšťanských škol. Zejmena po- jednal o otázkách, které vývoj školy zdržují. Mno- hými doklady, provázenými souhlasem posluchačstva, poukázal k tomu, že četné reformy školy stěžují práci učitelstvu i žactvu, jejichž síly vyčerpávají. Přílišnými požadavky látky učebné i velkým počtem hodin vyučovacích sváděno bývá žactvo méně na- dané i méně živené k práci málo solidní, čimž zá- kladní úkol školy: pěstovati charakter, často újmu Novými osnovami, které mají býti zavedeny rozmnožením učebných hodin, s tím souvislým. klesne ještě více intensita práce. Dále žádá o lepší materiál, který přichází na měšťanskou školu, aby požadavkům bylo možno za dost učiniti. Nesouhlasi se zavedením koedukace (vyučování dospělejších hochů a děvčat v jedné třídě) při podmínce nyněj šího maximálního počtu žáků pro jednu třídu 80 a projevuje náhled, že za těch okolností rodiče přát si budou výchovu oddělenou, pomijejíce tak názory moderních filosofů o společné výchuvě.
Frydrych V Vrana A Karlach František Kotouč Král
16 article
Pojednávaje o konkurenci učitelů a uči telek o místa na měšť. školách divčích, má za to, že poměry se uslálí, až i odborným účitelům vyměřen bude podobný počet hodin týdenních, jako je na měšť. školách divčích zaveden a jako zemský sněm přiznal katechetům. Výhody, plynoucí ze schůzí s rodiči, uvádí na pravou míru a varuje před zneužíváním jich. Olá ku pohlavní výchovy odkazuje instituci školních lékařů Ze stavovských otázek jako nejdůležitější uznáva úpravu hmotných poměrů učitelstva měšťanských škol obdobně s platy dietních tříd státních úřadníků, dle kterých oprávněně upravovány jsou i platy magistrát ních i jiných autonomních úřadníků. Upozorňuje tět na to, že organisace učitelstva měšťanských škol růz- ných zemí v Rakousku uvažují o postátnění měšťan- ských škol, neboť mají za to, že by tím vnitřní úprav škol byla zlepšena, absolventům škol těch lepší zá- ruky poskytnuty byly pro další život, učitelstvo že by bylo lépe honorováno. Přes to přimlouvá se z to, aby sestaveny byly důvody pro i proti a aby by o konečné usnesení přenecháno valné schůzi zastupitel- stva ústřední jednoty učitelstva měsťanských škol Z těch důvodů zvolena i tříčlenná komise, která na- vrhy předloží spolku ústřednímu. Pojednaní vzbudilo živý zájem a delší rozhovor. Potom provedeny volby do výboru krajinského spolku i delegátů do zemské úslřední jednoty měšťan- ských škol. Do výboru krajinského spolku učitelského měšťanských škol zvoleni byli pp.: Nevšímal, Vrána, Karlach, Cerv, Znojemský, Holas, Cvekl, Čapek, Ne- tušil, Groman. Vzietnou, povzbuzující řeči ukonč nově zvolený starosta pan J. Frydrych významnou
Nevšímal Vrána Karlach Cervo Holas Cvekl Čapek Groman Vzietna J Frydrych Rakousko krajinský spolek krajinský spolek učitelský měšťanský
19 article
V drobném prodelit rnuni čisle o sobě . . . za odpolední . . . . . nr 2 V. 2ácn na venkověí ranní číslo. . . . . . odpolední. Inseráí platí se hotově napřed. Plečplacení a innerty přijímá zdmini- staane v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakee Uskárnn s ezpsdice „Národnich Listá“ Rukopisy se novrnesjí.
Národnich
20 article
Zkoušky tovaryšské — nové po- vinnosti živnostenských společen- stev. —Rs.— Novou úpravou živnoslenského řádu staly se zkoušky učňů povinnými. Budou se roze- znávati pomocníci nezkoušení od zkou- šených, kterým se dostane vysvědčení i název tovaryše. V řemeslných živnostech jest zkouška učednická zkouškou tovaryšskou. Po 16. únoru 1908 vyučení budou se při ucházení o oprávnění k živnosti řemeslné musit vykázati listem tovaryšským. Novota jest jen důsledkem snažení po přísnějších průkazech způsobilosti k živnosti. Politika ochranářského para- grafování způsobuje nové a nové paragrafy — nové a nové povinnosti společenstev. Dříve arciť si tu cchranu prováděly cechy samostatně nyní se tak hledí dociliti paragrafy řádu živnostenského. Ty jdou ale tak daleko, že nyní v průkazu způsobilosti staví učně z dílny řemeslníka na roveň učni továrnímu — když se vykáže zkouškou tovaryšskou. Dále — kdyby se ukázalo při zkouškách tovaryšských, že vinu špat- ného prospěchu vyučenců nese mistr, může mu býti odňato právo držeti učně. Již z těchto příčin vysvítá důležitost zkoušek tovaryšských. O jejich významu pro výcvik, zvýšení dovednosti atd netřeba se více šířiti, neboť bylo o tom již dost psáno a mluveno, zejměna při pořádání výslav učednických prací, kte- réž vlastně byly předpravou pro nyní obligátní zkou, šky tovaryšské.
Novota
21 article
Zkušební komise. Aby se vyhovělo učňům, příslušným živnosten- ským společenstvům, i oněm ze závodů továrních neb i jiných mimo společenstva stojících, budou komise dvojí. Jedny budou společen- stevní, zřízené od společenstev, druhé od živno- stenských úřadů. Tato dvojatost jest pro společenstva dost choulostivou věcí. Učeň živnostníka má konati zkoušku před komisí společenstva, jemuž přisluší. Kde by však dotyčné společenstvo zkušební komisi nemělo, aniž učinile opatření o dohodnutí a uznání komise s jiným společenstvem, může vyučenec tova- ryšskou zkoušku skládati u komise živnostensko- úřadní. V takovém případě by tato komise nabyla postavení zvláštní — řekněme — kontrolní jakési auto- rity. V očích učňů a jich příbuzenstva by se posta- vení mistrů i společenstva divně vyjímalo, když by zkouška skládati se musila ne u společenstva, nýbrt u komise, živnostenským úřadem zřízené. Závažné stanovisko autonomie živnostenských společenstev nutká ke včasnému a co nejpečlivějšímu zřízení společenstevních komisí zkušebných. Věc jest již v proudu připrav, neboť 16. únorem má již zkou- šení vejiti v život. Společenstva buď zřídí vlastní komisi, aneb mohou vejíti v dohodu s jiným spole- čenstvem, u jehož komise by se zkoušky skládaly.
22 article
Odborovým společenstvům, při nichž není velkých neb dokonce žádných růzností řemesel, bude sesta- vení kemise snadné. Horší to bude při společenstvech smíšených, z mnoha podslatně se různících řemesel složených. Předseda komise zůstává týž pro zkoušky různých oborů jistého společenstva, avšak přísedici, počtem 2 až 4. musí přece býti oboru zkoušeného učně dokonale znalí. V nejednom případě smíšených společenstev na venku bude oblížno, pro některá, máně zastoupená řemesla zajistiti dostatek odbor- níků do komise. Tu jest v zájmu věci učiniti pro takové obory duhodnutí s blizkými společenstvy se silnějším zastoupením v takových měně přicházejí- cích oborech. Poněvadž zřizování zkušebních komisí a i stanovení seznamu přísedících přísluší valným hromadám společenstev, bude nutným, v nynějších valných hromadách o těchto věcech učiniti usnesení — tedy zavčas pro zmíněné případy učiniti i dohodu mezi společenstvy. Opatření to jest tím nutnějším, jelikož dá se očekávati, že živnostenské úřady budou asi trvati na tom, by přísedící zkoušek byli ve smyslu řádu stanovení valnými hromadami. Ovšem jest mož- no za tím účelem mimořádnou valnou hromadu svo- Řády zkoušek vydávají živnostenské úřady svým společenstvům a jest ve věcí kvap vysvětlitelný, uvá- ží-li se, že vše má býti do 16. února t. r. náležitě provedeno.
23 article
Učňové tovární mají na vůli skládati zkoušku buď u komise, živnostenským úřadem zřízené, aneb u společenslevní. Ba mají jakousi výhodu, že mohou zkoušku tu konati po vyučení, jako pomocníci, kdežto některá stanovení řádu ukládají učňům živnosten- ským, skládati zkoušku před ukončením vyučení. Vždyť dokonce má se v případě neprospěchu doba učebná prodloužili. Byl by tu učeň živnostenský v nevýhedě. Vzníká jakási neurčilost o době povin- nosti skládání zkoušky, kteráž se však praxí vyjasní, neboť z jiných míst řádu vysvítá dosti velká volnost ve stanovení terminů — lhůt a času zkoušek. lati.
24 article
Složení komisí zkušebných Předsedu komise ať společenstevní nebo živno- stensko-úřadní ustanovuje živnostenský úřad. Před- pokládati možno, že k tomu najisto povoláni budou osoby, odboru dobře znalé. Úřad však ve volbě tá není vázán, leč jen tím, že v prvém případě vysly- šeti jest obchodní a živnostenskou komoru, jednotu společenstev a společenstvo, v druhém jen komoru. Jaký vliv bude a vůbec může miti takové vyslyšení.
živnostenský komora
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Prostějov jindy a nyní. (Několik kapitol z poslodních let. Městská rada v Prostějově rozesílá právč nyní po vlastech českých nádherně vypravenou knížku *), v níž podává čtenářstvu účet ze svého patnáctiletého hospodářství. Pouhý pohled na dvě fotografie z doby před její vládou a z doby nynější ukazuje, že veliká hanácká ves promě nila se novou správou v malé moderní velko město. Nechceme čtenářstvo unavovati výpočten nových nádherných budov veřejných i soukro- mých, nechceme se šířiti o vzrůstu školství, za- řízeních humanitních, zbudování sirotčince, di vadla, elektrárny, vodovodu atd., o rozmnožení obecního majetku o 5 mil. korun atd. Všimněme si raději jen několika čísel, která se týkají národ- ního boje a jeho výsledků. V Prostějově již od let šedesátých jevily se snahy získati přirozené většině české po dobrém poníženými prosbami a ubohými kompromisy náležitou jí moc a význam. Ale všechno byl marno: Prostějov zůstal baštou německou, trva stále v otroctví židů a poněmčilců. Musil přijít boj — boj vedený až na nůž, provedený až do konce, který počal 1890 a ve kterém ve služ- bách panujícího němectví stály obec, země, stát i říše. 1890 při volbách (sněmovních i obecních šly všechny mocnosti tohoto světa s Němci, ve *) „Několik črt z posledních 15 let města Prostě Jova“. Str. 65, s 50 folografickými pohledy a obrazy Nákladem družstva městského spolkového domu
Němec Prostějov
26 article V Prostějově 1907.
V Prostějově 1907. liký kapitál, v jehož službách stála (ve třetím sboru) sociální demokracie, všechny úřady (je- diní čtyři úřadníci volili česky) — vojsko (dra- gouni a pěchota pomáhali krotiti zbujné české voličstvo). Jediného pomocníka měli Čechové prostějovští — byl to venkovský lid, stateční Hanáci — a ti konečně dobyli 1892 svého Jeru- saléma. R. 1892 přes všechny intriky a nezákon- nosti, přes všechnu sílu vlády a úřadů, pře všechny odklady a překážky padla přece správa obce do rukou českých. První kámen z bašty německé byl vylomen: ale těžká odpovědnost dolehla na novou správu: bylo potřebí nejen dobyté udržet a zabezpečit, ale i z toho jediného bodu, jako kdysi Archimedes, vypáčít zemi z ko- R. 1890 měl Prostějov mezi 19.000 obyvn- teli 16.000 Čechů a 3000 Němců; židovská obec (na Moravě mají správu svou) byla dokonce převahou německá: mozi 1700 Židy bylo 1000 Němců a necelých 700 Čechů; tak že v celém městě tvořili Němci skoro pětinu obyvatelstva vládli všemi úřady (z úřadníků jen 4 byli Čecho- vé), méli v ruce spořitelnu se 3,000.000 korun jmění a největší čásť realit (na hlavních námě stích náloželo 43 domů Němcům a jen 24, skor polovice, Čechům). Za 15 let tento poměr národů změnil se jako kouzelným proutkem; mezi 27.000 obyva- teli dnešního Prostějova je 26.000 Čechů a jen 1000 Němců — z bývalé pětiny stala se ne- patrná, sotva čtyřprocentní hrstka; a tento stav města působil arci i na židovskou obec; před 15 lety ještě německá dnes jest počeštěna: po- měr není sice příliš imposantní, mezi 700 Čechy a skoro 700 Němci jest rozdíl jen 13 osobv
Čecho Hanák Archimedes Němec Prostějov Morava Němec Žid
27 article
lejí. prospěch Čechů, ale nicměně přec jen bývalá německá většina klesla v menšinu. Sesiluje sice i tato německá menšina značně posici Němeů městských— ale jest patrno, že jsou to posise ztracené již, nové generace že se hlásí již k ná- rodu českému. A ruku v ruce s těmi změnami obyvatelstv jde změna úřadů a škol; ze 4 úřadníků Čechů v r. 1890 je nyní státních úřadníků a zřízenců skoro 140 Čechů. Dřívější německá správa vy držovala německou realku — nyní v Prostějově jsou česká zemská realka, státní gymnasium če ské (oba ústavy mají 40 sil učitelských — dal ších bezpečných českých voličů) a obchodní aka- demie. A městská správa německou roalku, o staré správy zděděnou, prodala státu za půl mi- lionu korun a za převzetí matiční české realky v Olomouci do správy státní. A za dalších pů milionu korun vystavěl stát pro své úřady nove budovy. Za lidmi jdou i věci; ze 43 domů na hlav- ních náměstích, které drželi Němci r. 1892, jes jich dnes v rukou německých jen polovice, 20. naproti tomu místo 24 mají nyní Čechové v ru- kou 47 domů: počet se zdvojnásobil. Spořitelnu se třemi miliony Němci ztratili; dnes je v rukou českých (má vkladů 7,080.000), v nich jest i zá- ložna (s vklady 41,650.000 korun): Čechové disponují tedy skoro 50 miliony, v rukou něme- ckých zůstal jen německý úřadnický spolek úvěrní se 273.000 korun. Krom toho zřídily v městě své filiálky Živnostenská banka a Vídeň- ská bankovní jednota. Obchodnictvo a živnost- nictvo se zorganisovalo; vzniklo obchodní gre- mium, spolek „Merkur“ atd. Město vymohlo si statisícové subvence zemské i státní; převzal- do správy milionové fondy, nadace atd. Fina
Čecho Němec Fina Prostějov Olomouc Vídeň živnostenský banka
28 article
ční posice české jsou nyní, jak patrno, nedo bytné. Nová správa tedy v patnácti letech své vlády upevnila a zorganisovala posice národní tak, že s klidem může očekávati nejenom soud veřej nosti, ale i budoucí osudy města. Ale nesložila rukou v klín; po dobytí radnice organisovala venkov a lobyla r. 1896 mandátu na sněm, kte- rého Němci s takovým násilím a nezákonnostmí r. 1890 naposled se zmocnili. Pád zemského mandátu věstil i budoucí ztrátu mandátu říš ského: germanisující řád volební spřáhl, aby na věky udržel mandát v rukou německých, Pro- stějov s Olomoucí a nepatrným hnizdem Brod- kem (německým). Ale vše marno; vlny českého přívalu přelily se i přes tuto hráz a roku 1897 vstoupil čestný občan prostějovský, městský radní E. Skála, jako první český poslanec za tuto města do rady říšské. A r. 1902 učiněn průlom i do nejpovnější tvrze německé: do obchodn komory olomoucké zvoleni poprvé čeští komorn radové — není zajistě daleko doma, kdy z Pro- stějova dobyto bude i Olomouce. Dalším zápasům a vitězstvím volebním o mandáty zemské i říšské učiněn byl v posled- ních letech arci konec; zemským známou doho- dou na sněmu a katastrem voličstva, říšským parcelací volebních okresů podle národů. Obo- jím rozdělením zastaven byl boj a na místo něho vstoupil kompromis. Kompromis, který v době tehdejší přinášel okamžitý zisk, ale prodal bu- doucí jistá vítězství s velikou škodou. Na Mo- ravě při říšských volbách ztratili jsme, jak zná- mo, více než třetinu mandátů ve prospěch Němců. Jest sice pravda, že výsledek boje bývá často nejistý a mnohý politik vidí raději, podle
Němec Olomouc Brod
29 article
známého pravidla advokátů, hubený smír nežli tučný proces. Ale okamžité materiální výhody nevyváží nesmírných škod morálních, jaké kaž- dý shnilý kompromis má v zápětí; naproti tomu čestný boj tuží síly a nese zlaté ovoce. Příklad Prostějova ukazuje, jak v málo letech lze něko- lika odhodlaným mužům mnoho dobýti, národní majetek rozšířiti, posice opevniti a jest nejlepší ilustrací slavných slov básníka: „bojem rodí se jen život světa“. Čeho jsme v Prostějově dobyli, dobyli jsme proti všem, bez kompromisu a vlastní silou. Tehdojším Čechům *4) nekynula ani vyzname- nání shůry ani přízeň mocných. Ale když zvítě- zili, dostavilo se odměnou vše. Výborným uka- zovalelem byla tu obec židovská a státní úřady: r. 1892 německé jsou 1907 české. „Bůh s mec- nými jde — každý“ — praví kdesi Machar; židé a úřady rovněž — i v Prostějově. Nikoliv úřady dobyly Prostějov Čechům, ale český Pra- stějov vynutil si i české úřady. Na konec spisku stojí malá, ale významná věta: „Z uvedených črt posoudiž spravedlivý, bylo-li v Prostějově reelně pracováno a neopo- meň práci Prostějova srovnati s pracemi v ostat- ních městech českých“. Jsou krátká, ale táhnou dlouhou brázdu v myšleni. Ti lidé tam konali svou povinnost: konali ji také všichni ostatní, kterým národ svěřil svoje osudy? **) Mimo zesnulého šlechetného národovce K Vojáčka, radu Waita a slarostu města dra. Horáka v prvních řadách stáli nynější městští radní, jména většinou chvalně známá v národě: Ed. Skála a A Vrtal, říšští poslanci, dr. Přikryl a V. Perek, zemští poslanci, kom. rada Špaček, inženýr Kovářík, Fr. Neumann a Hugo de St. Privče.
Čecho bůh Machar Horák Vrtal doktor Přikryl V Perek Kovářík Neumann Prostějov Francie Hugo jít St rada Wait