1
masthead
Dne 27. ledna 1900
2
masthead
KATOLICKE LISTY.
3
masthead
Číslo 25. Strana 3.
4
article
galerie do ohlušujícího křiku a provolávání slávy
Pan předsedající napomenul ku klidu. Na to ohlásil,
že pp. Ant. Kopp a M. Pokorný ochuravěli. Pří-
tomno bylo tedy 87 členů. Pan předsedající ohlásil
pak, že tentokráte rozhodne naprostá většina hlasů.
Hlasování započalo. Když čtlo se jméno »Neubert«,
zvoláno na galerii: »Hanba! Fuj!« a padla nadávka.
— Pan předsedající dr. Srb napomenul obecenstvo
na galerii po druhé důrazně, aby se nemísilo
do jednání. Na to p. Schiller volá: To křičí sociální
demokrat Pařízek z Holešovic. Zjištěte ho, aby byl
trestán. Pan Březnovský volá: Pane Schillere, jen
žádnou denunciaci. Pánové, žádné udavačství. S tím
přestaňte! (Souhlas.) Jednotlivá slova nejsou srozumi-
telná, jelikož galerie šumí a hlučí. Když páni skru-
tátoři. Hudl a Urbánek skončili součet lístků, pro
hlásil p. předsedající, že p. dr. Podlipný obdržel
42 hlasy a p. dr. Srb 43 hlasy. Na to prohlásil p.
dr. Srb, že po jeho náhledu musí obsahovati většina
z 87 hlasů 45 hlasů, jelikož 2 páni nehlasují a na
půli hlas děliti nelze. Přikročuje se tedy ku druhému
hlasování. Výsledek byl zase takový. Dr. Podlipný
42, dr. Srb 43 hl. Na to předsedající p. dr. Srb
ohlásil novou volbu, užší Vše to událo se za úpl-
ného klidu. Následovala volba po třetí a p. dr. Srb
ohlásil, že obdrželi z 85 hlasů opět p. dr. Jan Pod-
lipný 42 a dr. Srb 43 hlasy. Než po náhledu p. dra
Srba ani nyní rozhodnuta volba nebyla a proto pře-
četl § 57. obec. řádu, vyložil ho a prohlásil, že z
8 dní koná se nová volba, v níž rozhodne prostá
většina hlasů. Tím schůze skončena. Na to galerie
dala se do křiku: Hanba Staročechům! Hanba Sr-
bovi! Hanba Podlipnému! Hanba staročeské demo-
kracii! Staročeši jsou mezinárodní demokraté, jsou
vládní lokajové! atd. Byly slyšány i dětské hlasy.
Kopp
M Pokorná
Neubert
Srb
Schiller
Pařízek
Březnovská
Urbánek
doktor
Podlipná
Jan
Srba
Podlipný
Holešovice
Podlipná
5
article
Cestou po schodech, a hlavně v dolenní síni, shro-
máždilo se mnoho osob z galerie, které připravovaly
demonstrace proti Staročechům. Mezi demonstranty
byli četní členové »Sokola«, kteří prý chtěli vzdáti
úctu starostovi panu dru. Scheinerovi, že i přes zápal
v krku přišel do schůze. Panu Schillerovi z Holešovic
provolali soc. demokraté: »Hanba! Lifrant! Žalujte!«
at3. Náměstí před radnicí bylo plno zvědavého obe-
censtva, zejména mládeže. Pan dr. Podlipný byl
ohromným davem doprovázen domů. Za to staročeští
členové obecního zastupitelstva, snesli všecky insulty
s galerie s mužným klidem a insultů v průjezdu rad-
nice naprosto sobě nevšímali. Uznání zasluhuje i mužný
klid předsedajícího pana dra. Srba, který nedal se po-
křikem vyrušiti a šel klidně v kruhu svých přátel
z radnice domů. Doplňujeme včerejší zprávu o schůzi
na radnici, že bylo skutečně jednáno o ústup Staro-
čechů, při čemž podotkl p. dr. Milde, že jest to věcí
cti strany staročeské na radnici, aby držela se slova
kompromisu, a prosadila volbu p. dra. Srba na
místo pražského starosty. Jinak že celá řada pří-
slušníků strany složí své mandáty v obci. —
K tomuto referátu doplňujeme kus kroniky o volbě
pražského starosty před třemi roky, když odstoupil
arch. p. Gregor a když byl I. náměstkem starostovým
p. d.. Jan Podlipný a II. náměstkem p. dr. Vladimír
Scheiner
Schiller
Lifrant
doktor
Podlipná
Srba
Mild
Gregor
Vladimíra
Holešovice
Sokol
6
article
Srb Tehdy byl sice »kompromis« obou stran na rad-
nici v prvém stadiu. R. 1896 dne 12. prosince ko-
nala se volba pražského primátora. Tehdy z 86 hlasů
měl p. dr. Srb 45 a p. dr. Podlipný 41 hlasů. Volba
druhá, užší, konala se dne 13. prosince, avšak vý-
sledek byl tentýž. Konečná volba připadla na 22. pro-
since, než výsledek byl zase takový, jako po oba-
kráte před tím. Byl tedy zvolen pan dr. Srb za sta-
rostu král. hl. města Prahy. Volba byla provázena
silnými demonstracemi. Pan dr. Srb vzal si 8 dnů
na rozmyšlenou. I. náměstek pan dr. Podlipný vzdal
se svého místa a sestoupil z presidia, p. Vendulák ml.
resignoval na místo vrchního řiditele chudinství,a
mladočeští obecní starší vzdali se všech funkcí v obecní
správě, jichž nabyli v obci za souhlasu Staročechů.
Srb
doktor
Podlipná
Praha
7
article
Demonstrativně potom odešli ze sálu. Po té udály se
pouliční rámusy a útoky v novinách. Za tohoto ná-
tlaku ujednáván byl nový kompromis, a lze říci, že
staročeská strana nepostavila si ho po pečlivé úvaze,
poněvadž nebyl ve všem jasný. Nový kompromis ob-
sahoval v hlavní věci: Pan dr. Srb vzdal se volby
starosty ve prospěch p. dra. Podlipného. Úřady obou
náměstků a administrátora daně potravní (honorované
funkce) zůstanou za to Staročechům. Mladočeši po-
nechají si úřadu vrchního řiditele chudinství. Rada
má 24 členů, a z těch podrží Staročeši 13, Mladočeši
11 členů. (Nyní přibyli radní páni z Holešovic-Buben
atd., a tím počet byl vyrovnán. Red.) Než poslední
čásť úmluvy je podstatná, a zní: Strana
mladočeská po uplynutí 3 let »nebude míti ni-
jakých námitek«, vyjde-li z plena sboru volbou jako
starosta příslušník strany staročeské, a zvláště p. dr. Srb,
při čemž by oba úřady obou náměstků prostou reci-
procitou zůstaveny byly zase přívržencům strany
mladočeské. Jak viděti, neměli sice Mladočeši
nijakých námitek proti zvolení p. dra Srba za sta-
rostu, ale usnesli se po kolikerém vyjednávání, že ho
vohti nebuslou. To je následek kompromisu.
Srb
Podlipný
doktor
Srba
Holešovice
Bubno
8
article
Rub a líc německé nesnášelivosti. Ku
zprávě »Kat. L.« č. 22, že v Mostě ve zvláštním
klubu vyučuje se řeči české, budiž dovoleno po-
dotknouti následující. Kdo zná poměry v německém
území, nemohlo mu ujíti, že každý rozumný Němec
tam žije vlastně život dvojí: politický, výlučně na-
cionální (toho času moderní), a druhý tichý pro své
zájmy, svůj obchod, své postavení, život praktický;
a s tohoto stanoviska uvítá tisíce Němců s radostí
příležitost učiti se jazyku českému. Zde doklad: bylo
to v r. 1896, v době největšího tak zvaného rozhoř-
čením nad bezprávím, výnosem jazykových nařízení
jim spáchaným, (jak Wolf učil a celá německá žurna-
listika po něm papouškovala), když od Mostu daleko
na sever v pouhé německé krajině v městečku hor-
ském podal člen místní školní rady návrh, aby za-
vedla se na místní čtyřtřídní škole čaština. Farář
místní, překvapen spontánním tím návrhem, vzdal se
hlasu ve věci té — řídící ovšem protestovati musil
— a ostatní členové místní školní rady nsnesli se, že
se vyučování jazyku českému zavede. Že k tomu ne-
přišlo — o to se ovšem postarali političtí velikáši,
ježto něco podobného příčí se programu jejich. Aby
snad »Bohemie« neb docela Wolfův orgán nemyslely,
že chytáme politické kachny, ať dají si předložiti opis
dotyčného protokolu sezení místní školní rady — na
Němec
Wolf
Wolfův
Most
Bohemia
9
article
Hoře sv. Kateřiny — tam se to stalo. K tomu po-
dotýkám: nežádejte od průmyslníka, od obchodníka,
od malého úředníka, aby projevil své přesvědčení
o té otázce — on nesmí — nechce-li si materielně
a společensky škodit. Tisíce hlasů ozvalo by se z ně-
meckých krajin: »tato polítika zabíjí obě strany —
oba kmeny« — kdyby někdo jen začíti směl. Ce-
lého sporu jazykového, politicky uměle vzbuzeného,
nevyrovná celá řada ministerstev, a půjde jedno z
druhým do lacino zasloužené pense. Otázka ta má
význam nyní již eminentně hospodářský — lid po-
škozující a náprava možná jen na téže cestě. Ať stát
uzná, že úředník, úřadující v obou řečích jest vlastně
silou dvojí a že stojí daleko nad nacionálním úřed-
níkem, jehož světová řeč dle vlastního přiznání nesáhá
po Čáslav — a jenž jest a zůstane silou jednou —
ať stát materielně přilepší úředníkům těm — tak
qualifikovaným — a rozhodnutí to účinkovati bude
přímo zázračně; pak začnou mluviti praví interes-
senti: lid a pracovníci. Dokud ale mluviti budou poli-
tikové, zůstaneme při známé staré — politice . ..
Kateřina
Čáslav
10
article
Ve znamení pruské orlice zdá se, že
jest skoro celé horní údolí divoké Orlice. Tento ro-
mantický pruh země na horním toku Orlice leží za
českým hřebenem, a byl bohužel státem a zemí do-
posud tak zanedbáván, že měl s celou českou zemí
velmi obtížné spojení a chtěl-li kdo se zdravými údy
se do Rakouska dostati, bylo mu oklikou několika
hodin přes Prusko jeti a teprve nyní postavením
silnice k Žamberku bude snad částečně tomuto zlu
odpomoženo; spojení ale s Rychnovem, jehož by bylo
nezbytně třeba, zůstane na dále krkolomné, a radíme
tomu, kdo odtud do Rychnova chce jeti, ať se dá na
život pojistiti. Zde v našem horním údolí jest výhradně
jen pruská mince v oběhu, a vše, co se kupujea
prodává, kupuje a prodává se dle pruské měny na
marky a feniky, tak že by se turista cizinec domní-
val, že jest již v říši bázně a dobrých mravů. A. to
prušáctví zažírá se do těla a duše obyvatelstva.
Téměř všude, kam do jizby vkročíš, uzříš obrazy
německého císaře a Bismarka, pruský dialekt, pruský
mrav, pruské zvyky a pruskou kuchyň. Nelze se
též diviti. Prušáci dovedou lid k sobě vábiti. Jejich
silnice jsou rovné jako na stole, poštu a telegraf má
každá ves a zvláštní píli věnují osadám na hranici,
aby k sobě lid s druhé strany vábili a lákali.
Prušák
Rakousko
Prusko
Žamberk
Rychnov
11
article
Všecko zboží je laciné a lid říká, co u nás stojí1
krejcar, to stojí v Prusku 1 fenik, což jest také
pravda Pravda však také jest, že všecko pruské
zboží nestojí za nic. Láce za láci a peníze darmo.
U nás jest ovšem vše dražší, ale za to pevnější a
solidnější, kdežto pruské zboží je jen na oko praco-
vané. Jsou pak Prušáci na svou říši bázně a kázně
boží hrdí a vše, co je pruské, poznáš podle nadu-
tosti a nafoukanosti. Vtipná je v té věci anekdota,
kterou jistý pán vypravoval o prázdninách svému
hosti z Prahy. Pán vedl svého hosta k řece Orlici
a vysvětloval mu, že tato řeka činí hranici mezi Ra-
kouskem a Pruskem a půl té řeky náleží nám a půl
Prušákům, a i ryby na této straně nám, a na oné
zase Prušákům. Ale poněvadž tyto ryby stále pře-
cházejí, jako na příklad my s jedné strany na druhou.
jak byste, milý příteli, poznal rakouské ryby od
pruských. A když přítel nevěděl si rady, tak mu
tuto záhadu onen pán vysvětlil, řka: Patřte ty štihlé
ryby, to jsou Rakušani, ale tamhle ty nafoukané —
to jsou Prušáci.
L 5. Nedají se. Stoupenci vinohradský
»Bethanie« byli posledně vyšetřováni, že i dítky
školní chodí do jejich »modlitebny« a jsou přítomni
jejich »pobožnosti« při pianě, čehož zákon nedovoluje.
Jaký byl výsledek vyšetřování, uvedený list nesdě-
luje; ale za to dává celou řadu případů za příklad,
Prušák
Orlik
Prusek
Rakušan
Prusko
Praha
krejcar
12
article
které by měli úřadnici stíhati. Tím myslí, když pět
různých darebností se nestihá, že beztrestným budou
i přehmaty irvingiánů, které tropí se školními dítkami.
Myslí-li někdo: když tam ten tropí zlo a není stihán,
mohu i já tropiti zlo a nesmím býti stibán, jest na
omylu.
* Podivná míra. Nebezpečným spolkem jest
dle názoru c. k. plukovního velitelství v Jiblavě
»Spolek katolických jinechů a mužů«, poněvadž voj-
sku není dovoleno choditi do hostinské místnosti to-
hoto spolku. Jednou se vojsku zakáže v Brně »Be-
sední dům«, po druhé v Jihlavě hostinec katolického
českého spolku.
Jmenování. Ministr vyučování jmenoval na
smlouvou dosazeného učitele umělecko-průmyslové od-
borné školy v Jablonci, Arnošta Wenzl a učitelem
v 9. třídě.
* Udělené šlechtictví. Císař udělil plukov-
níkovi a veliteli mladoboleslavského pěšího pluku
č. 10., Stěpánu Peičovi šlechtictví s čestným
slovem »šlechtic« a s predikátem Pejindvor.
* Pohřeb. Dne 25. ledna pohřben byl v Ány-
áši u Szegedina markrabě Karel Pallavicini, c. k. po-
ručík v záloze a příručí u vyslanectví v Anglii. Tam
účastnil se honění lišky a nešťastným pádem s koně
smrtelně se zranil a v Melton-Mowbray zemřel -
jak úmrtní zpráva praví — po nábožném přijetí sv.
svátostí. Mrtvola jeho byla rodiči jeho z Anglie pře-
vezena do rodinné hrobky v Uhrách. Byl to muž
milé povahy a srdce dobrého, který za svého pobytu
v Čechách získal si lásku všech.
Arnošt Wenzl
Peič
Pallavicini
Melton
Mowbray
Brno
Jihlava
Jablonec
Ána
Anglie
Uhry
Čechy
spolek katolický jinech
Be
Szegedina markrabě
13
article
* Svěcení školy. V sobotu, dne 20. t. m. ko-
nalo se v Budějovicích svěcení školní budovy císaře
Františka Josefa. O 8. hodinách přišli pozvaní hosté,
pak přijel Jeho Exc. ndp. biskup dr. Martin Říha
provázen děkanem na dómě vsdp. M. Woneschem.
Dvé dítky oslovily vrchního pastýře a podaly mu
krásnou kytici. Ndp. biskup přijal tento dárek a po-
děkoval srdečně. Školu posvětil sám ndp. arcipastýř.
Řiditel pan Sauer měl pak slavnostní řeč, v níž vzdal
díky ndp. biskupovi a pozdravil přítomné. Také pan
místodržitelský rada Křikava měl příslušnou promluvu,
rovněž pan okresní hejtman. Jeho Excellence ndp.
biskup poctil před svým odchodem každého z hostí
vlídnými a upřímnými slovy.
* Katolická národní jednota pro Ma-
lotice a okolí konala dne 21. ledna občasnou
schůzi v sále hostince p. V. Havlína v Maloticích.
Schůzi místo churavého dp. předsedy řídil jednatel.
Po přečtení zápisu pak měl řeč »O liberalismu«,
z níž uvádíme: Dokud ve světě vládl řád křesťanský,
byli židé, jako státu nebezpeční vyloučeni od úřadů
a nepožívali práva k majetnosti půdy. Židovské zlato
však vymohlo svobody všem k vůli tomu, aby ji
dostali i židé. Liberalismus dal svobodu vědě. A ta
šíří bezbožectví a pochybovačství u víře, olupuje lid
o nejdražší statek, víru. Dal svobodu umění a tisku
a obé šíří nemravnost a nevěru — obrazy nahotin,
divadla, krvavé romány. Liberalismus zrušil neděli-
telnost pozemků, aby je mohli koupiti židé, prohlásil
svobodu živnosti a nadělal ze samostatných řemesl-
níků dělníků v továrnách kapitalistů. Liberalismusje
vlastně úplná rozvázanost a nevázanost, rušící dobrý
řád, důsledkem jeho je socialismus a anarchismus.
František Josef
doktor
Říha
M Wonesch
Sauer
Křikava
V Havlín
Budějovice
Malotice
jednota pro Ma
14
article
Od zhoubných zásad liberálních »Libera nos, Domine«
— vysvoboď nás, Hospodine, a vysvobozujme se o
něho sami, hlavně nevěřmo ničemu, co čelí proti
víře; vše je blud a lež. Příspěvků vybráno 4 zl. 65
kr. Mezi přítomné rozdáno 47 brožur »Slova Pravdy«,
kteréž spolku obětavě daroval dp. předseda Josef
Čamra. Dále mezi členy slosovány dva ročníky ča-
sopisu, spis »Elektrika« a 4 brožury. Z výtěžku slo-
sování dřívějšího předplacen pro členy v Maloticích
časopis »Poklad věřících«. Ve 4 obcích jsou zřízeny
čtenářské kroužky, v nichž mezi členy kolují kato-
lické časopisy. — Mezi členy projeveno přáno, aby
se písně ve spolku zpívané daly tisknouti. Ve vý-
boru se o tom pojedná. Bylo by snad možno vydati
písně ty s notami upravené pro dvojhlasý zpěv,
kdyby se našlo odběratelů dosti v jiných spolcích.
Zpěv dochází obliby v naší jednotě čím dále, tím
větší, osvědčuje se opravdu, že »ten národ pěje rád«.
— A katolické jednoty by mohly býti vydatnými
šiřiteli pěkných národních písní, čímž by se učinila
přítrž šíření všelikých neslaných a nemastných, ba
nemravných odtrhovaček. Doporučuje předmět tento
k úvaze. — Na přání četných členů pomýšlí se na
uspořádání nějaké divadelní hry. K tomu však nám
chybí dosud jeviště. Než, dá Pán Bůh, že i toho s
dočkáme. — Zdař Bůh!
Telefonické spojení mezi Prahoua
Vídní přerušeno bylo včera odpoledne úplně, tak ž
zprávy z Vídně přestaly docházeti.
Z arcibiskupského zámku v Kromě-
říži. Veliký sál v zámku, v němž v zimě r. 1848
a 1849 zasedal říšský sněm, opravuje se nyní nákla-
dem 60.000 kor.
Lidové universitní přednášky. Dne
přednáší prof. dr. Jan N. Woldřich »O vlivu tepla,
Domin
Čamr
bůh
profesor
doktor
N Woldřich
Malotice
Vídeň
Prahoua Vídeň