1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 16. prosince 1909.
Praha
4
article
Na ranní nvečerní listy
předplácí se
v Prazo v administraci:
na mdsin. . . . . . 2 K — k
na dtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškour
na měsio. . . . . . 2 K enn
na čtvrt leta :
ve filiálkách
na měsle. . . . . . 2 K n0h
Poštou:
na měsle.
Ba čtvrieta : . . . Ke
s dvojí zásilkou
a měsic
na čtvrt iota : . . . K e
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Omrzelost v polském klubu.
no
Z Vídně, 16. prosince. V kole polském.
které se o polednách sestoupilo, jest veliká
nechuť a rozmrzelost proti před-
sednictvu, protože naběhlo před-
sedovi a zvlástě sociálním demo
kratům a dalo se zapřáhnout proti Slovanské
jednotě. V kole polském nalehá se, aby se ne-
snesitelnému stavu ve sněmovně učinil záhy
konee.
Časový a naléhavý pilný návrh.
Z Vídně, 16. prosince. Jedním z nejblíž-
ších pilných návrhů jest návrh poslance Vojly
o národní rovnoprávnosti ve sprá-
vě poštovní. Spolupodatelem návrhu toho
jest posl. dr. K ramář, který k němu promluví
velkou politickou řeč.
Kocovina ve vládním táboře.
Z Vidně, 16. prosince. V táboře vládní vět-
šiny jest po dnešní noci veliká kocovina. My-
slíme, nikoliv fysická, nýbrž politická. Všeobec-
ný jest dojem, že akce, podniknutá ke
zdolání slovanské obstrukce, trva-
lou schůzísenepodaří. Kromě toho maj
Němci, Poláci a křesťanští sociálové nemilý a
neblahý pocit, že dali se do tohoto pokusu za
vléci sociálními demokraty a že jenom jim po
máhají. Mimo to na německé agrárníky a P-
láky účinkovalo trapně, že včera před parlamen-
tem sociální demokratě pokřikovali také proti
Němec
Polák
Vídeň
6
article
Německo-národní svaz, obstrukce a sociálni de
mokraté.
Z Vídně, 16. prosince. Německo-národní
svaz konal schůzi, o které se oznamuje: Všem
řečníky projeveno rozbořčení nad tím, že Slo-
vanská jednota proti projevům svých vůdců v
sněmovně a ve výborech opětně zahájila nej
frivolnějším způsobem obstrukci. Tím dokázala.
že jsouc úplně lhostejnou k ústavě a ku parla-
mentu, sleduje toliko svoje účely sobecké.
Svaz prohlašuje s veškerou rozhodností, že užije
všech svých sil, aby potiral toto
řádění, namířené stejně proti státu a ústavě.
jako proti všeobecným zájmům lidovým. Bylo
dále prohlášeno, že zjevná snaha sociálních de-
mokratů, svaliti vinu za nynější poli-
tickou zbědovanost na strany ob-
čanské a na vládu, musí býti rozhodně
odmítnuta, poněvadž sociální demokralé podpo-
rovali jak oposici, tak obstrukci. Stejným způ-
sobem musí býti odmítnut pokus této strany uči
niti spoluzodpovědnou za obstrukci stranu ně
mecko-agrární a snaha nevoli veškerého lidu
proti nedělnosti parlamentu svaliti také na ně-
mecké agrárníky. Na konec vysloveno jedno-
myslné přesvědčení, že za nynějších poměrů
nesmí býti vyhověno Slovanské jednotě v ní-
Chystaná velká sociálně-demokratická demon
strace.
Z Vídně, 16. prosince. „Mittagztg.“ ozna-
muje: Sociální demokraté chystají pro nedělia
pondělí veliký průvod po Ringstrasse proti ob
strukci parlamentní.
nim.
čem.
jítmokrat
Vídeň
národní svaz
7
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 16 prosince. (K k.) »Wiener Ztg.
oznamuje: Ministr obehodu jmenoval živnosten
ského inspektora II. třídy Karla Glockner
v Králové Hradci živnostenským inspektorem
I. třidy.
Soud s bulharskými četaři.
az Ze Soluna. 15. prosince (K. k.) Vojenský
soud, dosazený na základě zákona ku potírání
čet, vyslechl dosud velký počet zajatých, z nichž
33 bylo uznáno nevinnými a propuštěno
10 odsouzeno do vězení. až na 5 let.
Vojenská opatřeni turecká.
Ze Soluna, 15 prosince. (K k.) K roz-
kazu ministra vojenství doplůují se
všechna vojenská skladiště tře
tího sboru a veškeré vojsko zdo
konaluje svou výzbroj.
Wiener Ztg
Karel Glockner
Vídeň
Hradec
Soluna
8
article
Chilské válečné lodi.
Ze Sanliaga de Chile, 15. prosince. (K. k.
Kongres doporučil vládě zakoupiti ne, jak z
mýšleno jeden, nýbrž dva Dresdnoughty.
Sanliago jít Chile
9
article
Choroba krále Leopolda.
Choroba krále Leopolda.
Z Brusselu, 15. prosince. (V 1019 hod
večer.) (K k.) V lékařském buletinu po trojí
několikahodinné poradě lékařů se konstatuje, že
zlepšení ve zdravotním stavu krále pokročilo
během dne.
Z Brusselu, 16 prosince. (K. k.) Ačkoliu
lékaři zjistili, že král ztrávil dobře noc, konali
o 4. hod. ranní opět poradu, jejíž výsledek jest
dosud neznám. Včera večer byl prý král stižen
zšchvaty mdloby
Leopold
Brusel
11
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Ve Vidni, 16. prosince.
(Zvláštní telef. zpráva » Nár. Listů-.)
poslanecký sněmovna
12
article
Z minulé noci.
Z minulé noci.
Z Vídně, 16. prosince. Nejhojněji navšti-
vena byla po celou noc místnost jedna: re-
staurace, do které nošeno jidlo ze sou-
sedních restauraci. V oddělení III., ve dvoraně
to, ve které jindy zasedají výbory, byla n
rychlo zařízena kavárns, ve které
se také hrálo v karty. Německé strany
a s nimi sociální demokraté zřídili také h lid ku
lékařskou na noc a povolali do ni dry
Ellenbegena, Michla a Jägra. O půlnoci učmi
Václav Kotlář malou přestávku, což vzbudil
domněnku předsedy sněmovny dra. Pattaie.
jakoby byl řeč svoji skončil, avšak posl. Kotlá
prohlásil, že bude mluviti dále. Následoval pak
potlesk jeho posluchačstva. Dr. P atlai
»Chcete odůvodňovati pilnost ještě dále ?« Posl
Kotlář: »Ovšem, nejsem ještě dávno hotovl«
(Hlučná veselost).
O 41. hod. prosil posl. Kotlář předsedu.
aby mu dovolil vyjíti ze zased ae
sině, čemuž vyhověl předseda, vyslovuje zá-
roveň naději, že posl. Kotlár potom svoji ře
ukončí co nejrychlejí. Posl. Kotlář vrátil se
po pěti minutách, ujal se opět slova a pravil
německy: »Dekuji panu presidento
za jeho laskavost!« — V tu chvili za
smáli se srdečně všichni, kdož byli v zasedaeí
síni. Přišelť do ní právě posl. dr. Winter.
nesa velké papuče a podušku po
rameny. — Posl. Kotlář mluvůl pak dále
Michl
Jägr
Václav kotlář
doktor
Posl
Kotlár
Winter
Vídeň
13
article
Najednou na levé galerii zvola
kdosi: »Pryč s vámi, drzouni! T
jsou naše peníze, které zde promarňujete, my
platíme daně a nestrpíme tohol« Ze slo-
vanských lavic ozval se blučný odpor proti télo
drzosti galerie. Naleháno na předsed-
nietvo, aby dalo galeríi vykliditi
Posl. Wolf, o kterém se tvrdilo, že způsobi
výtržnost na galerii, sedě tam vedle dvou dam
volal dolů do zasedacl síně: »Pane
presidente, postarejte se o to, a by Ně m e
zde v loži nebyli uráženi! Galerie
nepotřebuje se od Čechů dole dá
urážet!« Čechové provolali posl. Wolfovi
»Fuj!« a počali bušiti prkny. To trvalo
několik minut. Za buchotu bylo voláno: »Fuj !
a »škandá!« »Nedáme se zná sila i tíl-
Křesťanšti sociálové dopusuili se zde
nyní velké beztaktnosti. Povzbuzo v ali
galerii k pokřiku proti poslancům
obstrukci provozujícím.
Posl. Wolf sešel dolů, kde srazil se s ně-
kolika českými sociálními demokraty. Zatím
byla pravá galerie, odkud byl
křičeno, vyklizena. Poslanci obstrukei
provozující žádali, aby též vyklizena byla levá
galerie, poněvadž též odlamtud bylo voláno n
poslance dolů. President zdráhal se vyhověti žá-
dosti té. Poslanci Lisý a Choc volali
»To je terrorism!« Bylo by bezmála došlo
ku prudké srážce mezi poslanei
kdyby ji nebyli zabránili místopředseda Pogač
nik a posl. Sel ger, kteří obě strany rozdělil
Žádáno dále, aby vyklidila se také galerie levá
Posl. Kotlát za těchto scén ovšem nemluvi
Posl
Wolf
Čecho
Lisá
Choc
Selo
levý Posl
15
article
Když však nastalo ticho, zvolal povýšeným hla-
sem: »Pane presidente, prosím vás, nedovolte
aby do volného projevu poslance bylo zasaho
váno a vykliďte galerie!« Bouřlivý potlesk ná
sledoval, který trval několik minut. Když utichl
pravil dr. Pattai: »Pan místopředseda Po
gačník mě ujistil, že voláno také z levé galerie
proto dám také ji vyklidili!« Na galerii povsta
jakýsi muž a zvolal: »Stydíte se před námi
proto nás vyhazujete le
Posl. Kotlář: »Dovolují si prositi, abye
mohl ustáti ve své řeči dolud, dokud galerie
nebudou vyklizeny.« Posl. Stransky Edvard
vyzývá hosty na galerii, aby odešli, pravě;
»Prosím vás, opůsťte galerie, můžete přijiti zase
později!« Na českých lavicích voláno: »Ven
ven!« S galerie voláno navzájem
»Nemáte žádného práva nás vyha
zovat! Tak se nakládá ve snémovně lidové
s lidmi le
Na galerii objevili se ředitel kanceláře po
slanecké sněmovny sekční chef Bauer, úřadnik
sněmovní kanceláře dvorní tajemník Kowy
pořadatel poslanecké sněmovny Wünsch a na
řídili sluhům, aby lavou galerii vyklidili, cožs
také stalo. Na to pravil posl. Kotlář opě
povýšeným hlasem: »Prosím, pane presidente.
sbyste se o to postaral, abych nebyl dále v
svých výkladech vyrušován! Zastupuji zde
zájmy 60.000 voličů a neustoupím ter-
rorismu ulice nebo přivrženců
nějaké strany! (hlučný potlesk). Buďme
my Čechové jenom všichni svorni, buďme my
Čechové jen jednomyslní! (Opět hlučná pochvala.
Posl
Bauer
Wünsch
Čecho
poslanecký sněmovna
16
article
Všude musíme vésti boj za své rovné práve
s Němci. Těmto přejeme, co jim náleží podle
zákona a práva. Také my však žádá m
práva svál« (Potlesk a pochvala.)
Na ministerské lavici konali tou
dobou službu ministr zeměbrany šl. Georg
a ministr vyučování hr. Stürgkh. O 1/42. do
končil posl. Kotlár výklady svoje česky. Polom
prosil místopřudsedu, právě předsedajícího Pe-
nerstorfera, aby mu dovolil na pě
minut odejíti, což Pernerstor fe
o de přel.
Posl. Václav Kotlář prohlásil následk em
toho, že svoji řeč zakončuje. Po
slanci Slovanské jednoty v z dal
mu hlučnou a trvalou pochvalu
když opouštěl zasedací siň. Polský poslane
MUDr Gold prohlédi jej v kuloáru
a prohlásil, že jest mu zcela dobře, jenom tee
že jest poněkud zrychlen, čemuž odpomůže
sklenice limonády
Posl. Václav Kotlář počal mluviti o 1 ho-
dině 7 minutách odpoledne a skončil o 1 ho-
dině 45 minutách ráno. Mluvil tedy 127
hodiny, tudiž o půl hodiny déle, než dr. Le
cher v noci ze dne 28. na 29. listopadu 1897
Jako první řečník ujal se pak slova posl
Seliger. Obrací se, často přerušován živou po-
chvalou soc. demokratů, proti slovanským ob-
strukčníkům. Pravé důvody obstrukce nejsou
politické nobo národní, nýbrž ryze demagogická
(Odpor u Čechů, veliká pochvala u soc. dem
Mezi českými soc demokraty a českými sgrár-
níky strhla se hlučná hádka. Posl. Seliger ž ádá
za bouřlivé pochvaly soc. demo-
kratů demisi vlády Bienerthov
která jest udržována jen obstrukei. (Volán
»Abeúg«, vřava.)
O 2 hod. volá se na levici sněmovny
»Konec!« Za stálé vřavy končí posl. Selige
svou řeč.
K návrhu posl. Alberta debata s
ukončuje a voli se hlavní řečníci.
Hlavními řečníky zvoleni posl. Forstnen
a dr. Stölze! Oba vzdávají se slova, načež
navrhovatel posl. Holý, pronášeje doslov, mluvil
až do 7. hod. ranní.
Němec
Georg
Stürgkh
Kotlár
Posl
Václav kotlář
Gold
Seliger
Čecho
Albert
doktor
Stölha
Holá
Polom
17
article
Potom byla pilnost návrhu Kotláťova za
mílnuta. Zahájeno pak rokování o
pilném návrhu posl. Špačka ve pří
čině nákupu koní zemskými ústavy. Ve sne-
movně jest nevylíčitelné du-sno
Přes to však na svých místech sedí velmi četn
poslanci, čtouce ranní noviny. MIstopř ed-
seda dr. Steinwenderusnulna svém
křesle. Úřadníci sněmovní probudili jej, do
davše mu několik listin. Na minisťerské lavie
sedl, konajíce službu, dr. Schreiner a Ritt
dání
doktor
Dolna
Schreiner
Ritt
18
article
Z Vídně, 16. prosince.
V 1/23. hodině ráno počína posl. Holý doslo
českým jazykem
Ve 3/44 mluví posl. Holý dále.
Přítomní stranníti řečníkovi stažují si pokřiky
předsedovi, že je v zasedací slni zima.
Místopředseda Pernerstorler slibuje, že nařídí čeho
je potřebí.
Po něko ika minutách obnovují se hlasitě stíž
nosti, načaž místopředseda Pernerstorfer problašuje
Bylo zjištěno, že je v zasedaci síni teplota 15 stupůo
V 5 hod. 40 min, žáda poslanec Holý za pře-
stávku 5 minut.
Místopředseda Pernerstorfer vyhovuje této žádosti
podotýká však, že přesně bude dbáti hodin a ž
řečník pozbude slovs, nebude-li po p ti. minutách
opět přitomen v zasedací síni. V 53/4 hod. zaha jujo
se opět schůz
Posl. Holý pokračuje ve své řeči a polemisujo
z počátku česky ptoti vývodům posl. Seligera. Pře-
cházeje k pilnému návrhu, prohlašuje, že příčin
neutěšeného stavu agrárníků spočívá v nadostateč
ném vzdělání sgrární o dorostu. Nutno tudíž žádat
za úpravu zemědělského školství, které vrecholl v
zvěrolékařské škole. Aby zveleben byl stav dobytka
dlužno také potírati dobytčí tuberkulosu. Stát mě-
by to podporovati. Řečmík zmiňuje se pak o studijn
osnově vysoké škory zvěrolékařské, o rozmnožení
počtu státních zvěrolé«ařů a úpravě problídky masa
kterou výhradně mají vykonavati zvěrolékaři. Dal
mluví o potírání různých dobytčích nákaz á prohla
šuje, že jeho strana pro nebezpečenství zavleč n
nových nákaz bude hlasovati také proti smiouve
s Romunskem.
Posl
Seliger
Vídeň
19
article
V 6 hodin jest místopředseda Pernerstorfer vy
střídán místopředsedou Steinwendrem
Když se objevil dr. Steinwender, byl německým
poslanci uvítán blučným sounfasem
V 61/2 hodině konči posl. Holý svou čtyřh
dinnou řeč za hlučného souhlasu svýci
politických přátel.
Pinost návrhu Kotlářova se zamítá a projednáv.
se pak pílný návrh posl. Špačka, a b
chov koní byl z kompetence vojensk
správy přenesen do oboru zemědě
ských rad v jednotlivých korunních zemích.
Posl. Špaček polemi suje především německy
s posl. Seligerem a mluvi dále česky.
Posl. Špaček ujal se o 61/4 hod. ráno slova
odůvodnění pilného návrhu českých agrárníků
ukončil ve 12 hod. v poledne svou řeč, jež frvala
51/2 hodiny.
Steinwender
Posl
Seliger
20
article
Porohlašuje na konec, že chov koní pro rolník
musí býti dán do správy rolníků, protože státn
správa se nikterak v té příčině neosvědčila. (Hllučná
pochvala u řečníkovy strany.)
Posl. Resel prohlašuje, že navrhovatelům jsou
zájmy širokých vrstev obyvatelstva úplně lhostejny
Obyvatelstvo vybojovalo si s těžkými obětmi tute
sněmovnu všeobecného volebního práva a obstrukce
hotoví se nyní ke zníčení této sněmovny. Řteční
doulá, že strany vytrvají v boji proti frivolní ob
strukci. (Pochvala u soc. dem.)
K návrhu posl. Steinera se rokování konči
Posl Kren (hlavní řečník pro) vypravuje,z
dnes ráno jel pouliční drahou do parlamentu. Ve
vagoně, v němž jel, mluvilo prý se c poměrech v
sněmovně, a když se při »nom hovoru usmíval.
pronesl prý někdo z přítomných poznámku: „Jst
též jedním z oněch 516 povalečů?“ Potrvá-li tato
truchlohra ještě několik dní v této sněmovně, bude
možno onomu muži dáti jen za pravdu. Sněmovna
má projednávati důležité zákony, a obstrukcí jest
ji v tom zahraňováno. Dělné strany nesmějí být
však házeny do jednoho pytle s těmi, kdož zabraňuj
sněmevně pracovati. (Pochvala.)
Posl. Schuhmeier (hlavní řečník proti) vzdává
se slova. (Pochvala.)
Posl. Lisý pronáší ve 121/2 hod. jako navrhovate
doslov a zahajuje svou řeč česky.
Posl
Steiner
Posl Kren
Schuhmeier
Lisá
21
article
Baron Bienerth ve sněmovně.
Z Vídně, 16. prosince. 11. hodin. Právě
dostavil se do parlamentní budovy ministerský
předseda sv. p. Bienerth a mél porad
s předsedou kola polského drem
Glombiňským, místopředsedou dr. C zay
kowakým a posl. Ploje m.
Z obstrukční řeči poslance Špačka.
Z Vídně, 16. prosince. Poslanci Špačkov
za jeho řeči donesen byl konversační slovník Mav
rův, ze kterého pak poslanec četl něko
lik statí o chorobách kopyt. K tomu při
činil poslanec některé kresby, které pak koloval-
mezi poslanci.
Z Vídně, 16. prosince, »Millagszeit.« oznamuje
že sociální demokralé bráli dnes v noci taroky. Ru
dělili se ve tři skupiny: českou, německou a vlaí
skou.
Galerie a zasedací síh.
Z Vídně, 16. prosince. K noční srážce mezi ga
lerií a zasedací síní sděluje se ještě tato podrobnost
Za řeči posl. Václava Kotláře volal pán s první ga
leri«: „To je skandál, za to platíme daně! Já platín
4400 zl. To nestrpíme!“ Poslanci Buříval, Li
sý a Choc vzepřeli se zasahování gale
rie do sněmovní debaty. Na to zvolala ja
kási dáma z levé zalerie: „Fuj!“ Čeští agrárníci a ra
Baron Bienerth
Bienerth
Glombiňský
Špačkov
rův
Millagszeit
Václav kotlář
pán
Buříval
Choc
Vídeň
22
article
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerni
za lk
Ve flkách na venkov
ranní čislo . . . . . . . 10 k
vočerni
. . . . . . 5 h
Inseráty
platí se hotově napřed
Předplheeni a inserty přijímá
admsnistrnce v Marianské ul. , a.
TTam nacházeji se toš
redakce. tlekárna a expodice
„Národnich Listů
Rukopíky se novracsjí.
23
article
dikálové obrátili se proti dámě. Vedle stál posl. Wo lt.
který křičel na presidenta „Vezměte v ochranu ně-
mecké navštěvovatele galerie proti českým poslan-
cůml
Posl. Stapiňski běžel k ministersk
lavici, ouchl pěstí na ni a zvolal: „Pan
presidente, takové věci my poslanci sněstí nemůže-
me! Nařiďte, aby se galerie vyklídily!
Rozkaz k vyklizení galerie dán. Najednou objevil se
starý pán, který dříve křičel na pravé ga-
lerii, na levě, odkudž velal na české agrárniky-
„Musíme protestovati proti takovému jednání poslan-
ců. Nemají žádného práva, nás odtud vy-
hazovati To nestrpíme!“ Bylo mu odpověděno:
„To je drzost, to jest arrogancel
Posl
24
article
Pražské obecní záležitosti.
Pražské obecní záležitosti.
Representační dům bude otevřen
1. května 1911
V dnešní schůzi dozorčí rady nad stavbou re-
presentačního domu u Prašné brány byla zloba, vy-
slovená v plném sboru obecních starších, postoupena
projektantům stavhy. Schůze zúčastnili se za před-
sednictví p. dra. J. Vička pp. nám. Seifert. Broft, dr.
Štych, Hodek, Schick, Koubek, Fiala a Kaše, dále
projektanti stavby pp. stav. rada Polívka a arch.
Balšěnek, mag. rada Hrněíř a vrch. inž Zlatník, Pri
projednávání různých záležitostí, stavby se týkají-
cích, p. stav. Hodek velmi důrazně domáhal se
toho, aby projektanti se přičinili, aby pro příště na
dozorstvo stavby nebyly podnikány útoky, dále aby
se přičinili o brzké dokončení stavby a sta-
novili přesný postup dalších prací, které konečně
jednou musí býti. dokončeny. Důrazně prohlašuje
řečník, nebude-li toto vyzvání splněno, že za celé
dozorstvo odmítá veškerou zodpovědnost vůči veřej-
nosti a všechny následky svaluje na projektanty.
Seifert
Broft
doktor
Štych
Hodek
Schick
Koubek
Fiala
Kaše
Polívka
Balšěnek
Hrněíř a vrch
Ing Zlatník
25
article
V podobném smyslu vyslovili se také pp. dr. Štych,
Brolt a Fiala a žádali projektanty, aby předlo-
žili přesný pracovní program dalšího postupu záro-
veň s označením lhůty, kdy celá stavba bude veřej-
nosti odevzdána. K vypracování tohoto pracovního
programu povolena projektantům lhůta do 15. ledna
1910 a přesně stanoveno, že dne 1. květ-
na 1911 representační dům musí býti
otevřen.
Na místo strojníka pro strojovnu repres. domu
bude v roce 1910 vypsán veřejný koňkurs. Strojník
musí být obeznámen také v oboru elektrotechnickém
Podmínky konkursu byly stanoveny. Při ústředním
topení bude zaměstnán také jeden topi
Na dodání dutého škla pro restauraci a kavárnu
bude rovněž vypsáno veřejné řízení
Pan slav. Hodek doporučoval, aby do dozor-
stva byl zvolen p. ob. st. Štěpánek a projevil ochotu.
že sám milerád odstoupí, aby mu vstoupení do do-
zorstva umožnil.
doktor
Štych
Brolt
Fiala
Hodek
Štěpánek
26
article
Nová 61/, milionová výpůjěka obecnr.
Rozpočet na rok 1910 byl sice tak sdělán, aby
přirážky nemusily být zvyšovány, avšak za účelem
provedení různých projektů bude nutno uzavřit no-
vou výpůjčku v obnosu přes 6 milionů korun. Cel-
ková potřeha na projekty obnáší 9,.242.369 K. úhirada
1,953.450 K a po výpůjčce zvláštní na stavbu radnice
jeví se schodek 6.288.919 kor.
Mezi dotyčnými projekty jsou: stavba kasáren
800.000 K. úprava potoka Rokytky 255.000 K, na za-
koupení kasáren a hradeb 1.700.000 K, na přípravné
práce letenského průkopu 100.000 K, na nové hibt-
tovy 100.000 K, na staveniště pro gymnasium n
Malé straně 200.000 K, na komunikace 3.395.000
a j. v. Rada městská uvádí ve zprávě o nutnosti uza-
vření nové výpůjčky: „Veškerě úkoly, jež na rubric
investiční výpůjčky byly uvedeny, jsou takového vý-
zn amu, že všestranný rozvoj města Prahy nezbytn
deho vyžaduje, aby, v úkolech, které jsou pouhým
pokračováním úkolů v lelech dřívějších započatých.
bylo i v r. 1910 pokračováno, jakož i aby nebylo o-
kládáno s prováděním nových úkolů, ačkoliv výdaje
na tyto nové úkoly nelze hraditi z příjmů řádnéh
rozpočtu. Poněvadž při realisování výpůjček investič-
ních jest valuta. tčchto výpůjček nižší. následkem
kursovní ztráty, jest nutno pamatovati také na tyto
zlráty při úhradě potřeb investičního rozpočtu na
1910. Proto rada městské za souhlasu komise finanční
navrhuje sboru obecních starších schváliti, aby k ú-
hradě potřeb investičního rozpočtu na rok 1910 v ob-
nosu 6.288919 K byla uzavřena výpůjčka, která
by byla zvýšena o případné ztráty kursovní a aby
rada městská byla zmocněna, uzavříti tuto výpůjčku
dle potřeby v nejpříhodnější době u toho ústavu, je-
hož nabídka bude uznána radou městskou za nej-
výhodnější.
Rokytka
Praha
27
article
Nový francouzský konsul
pan Paul Claudel vykonal dnes dopolednev
průvodu vicekonsula p. St. Marie oficiální návštěvu
u p. slarosty dra. Groše a pp. náměstků Seiferta a
Kasalického. Při té příležítosti prohlédl si p. konsul
památnosti radnice staroměstské, zejména upoutaly
jeho pozornost dary města Paříže, totiž vása sévreská
z r. 1901 a socha genia z r. 1908, umístěné na vkus-
ných podstavcích ve velké zasedací síni radnice.
Zástapcové obce pražské na pohřbu
J. hrab. Harracha.
Pohřebních obřadů zesnulého hraběte J. Harracha
zúčasíní se na zámku Branné u Jilemnice v zastou-
pení král. hl. města Prahy pp. starosta dr. K. Groš,
V. Březnovský, Broft, dr. Černý, cís. r. Červený, dr.
Souček a Varvažovský a pres. oficiál p. Groh.
Paul Claudela
Stanislav
Marie
Groš
Seifert
Harrach
J Harrach
doktor
K Groš
V Březnovská
Broft
Černá
Souček
Varvažovský
Groh
Paříž
Jilemnice
Praha
29
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Rebinštejnovy ceny.
Počínaje rokem 1890, vypisují se každých
pět let mezinárodní hudební soutěže o dvě ceny
Rubinštejnovy — po 5 000 francích — jednomu
hudebnímu skladateli a jednomu pianistovi
Ceny ty vyplácejí se z kapitálu, který k tomu
účelu odkázal slavný ruský virtuos a skladate
A G. Rubínštejn. Soutěže o tyto ceny dle zá-
věti odkazalele konají se střidavě ve čtyrec
světových mistech hudebního ruchu: v Petro-
hradě, Berlíně, Vídni a Pařlži
Napřesrok — v r 1910 v srpnu (21., dle
ruského kal. 8) — vypršl již páté lustrum sou
téže, jež tentokrát bude se konati zase v Petro-
bradě, v tamní konservatoři hudební. K soutéži
připouštějí se mladí pianisté a skladatelé v
věku od 20—26 let, při čemž národnost a ná-
boženství i povolání soukromé je věcí vedlejší.
Rebinštejnův
Rubinštejnův
Berlín
Vídeň
Petra
Petrahradit
30
article
Z dalších podmínek zajímavé souléže třeba
vylknouti tyto: jedna a táž osoba nemůže do-
stat cenu Rubinštejnovu dvakrát za seho
bezprostředně. Jinak nestává žádného
omezení. Vyloučeny jsou ze soutěže tedy po-
každé pouze ty dvě osoby, které cenu posledně
obdržely (v tomto případě při soutěži pařížské
v r. 1905). Kdo se uchází o cenu s kla da-
telskou, je povinen předložiti skladbu pro
fortepiano s průvodem orkestru, trio pro forte
piano, housle a violoncello a několik drobných
skladeb klavírních. Skladby tyto nemají býti
dosud vydány tiskem a při provozování je skla-
datel povinen sám obstarati klavírní part. Pod-
minkou při ucházení se o cenu za virtuo-
situ klavírní jest: sebráti první a druhou
část koncertu d-moll pro klavír s orkestrem o
A. Rubinštejna, praeludium a čtyřhlasnou
fugu od J. S. Bacha, Andante anebo Adag o
Haydnovo či Mozartov o, jednu ze sonat
Beethovenových (opus 78, 81, 90, 101
106, 109, 110 ci 111), mazurku, nocturno
balladu Cho pinovy, jedno nebo dvě čísla
z »Fantasies Tüeke«, nebo »Kreisleriana«
S chumannova a jednu z etud Lis zto-
v ý cb.
Přihlášky k soutěži třeba adresovati petro
hradské konservatoři do 18 (5.) července 1910
Porotě, nejméně 12čienné, složené z předsta
vitelů čelných konservatoří evropských, před
sedá ředitel konservatoře petrohradské.
Rubinštejnův
A Rubinštejn
Bach
Andante
Adag
Haydnův
Mozartov
Beethovenův
Fantasy Tüeke
Kreisleriana
31
article
Dva nové slovanské orgány počaly
vycházeti v Bělebradě. Bývalý vojenský
ministr Vladan Dorděvič začal vydávati
»Balkánský soju ze (svaz), který má bá
jiti společné zájmy národní i hospodářské bal
kánských Slovanů; profesor Marko vi
bělehradský korespondent italské »Tribu nye
pak obnoviti vydávání »Slova ns k éb
Jih u«, který před rokem zašel.
V Patiži zemřel minulý měsíc= proslulý
polský sochař Cypryjan Godebski, auton
velikolepého pomníku Adama Mickie
wicze ve Varšavě. Cypryjan Godebsk
měl slavné předky: byl vnukem posty, legionáře
plukovníka a básníka Cypryjana Godeb-
ského, jenž zemřel r. 1809 bohatýrskoo
smrti pod Ruszynem ve válce s Rakouskem
otec jeho K sawer Godebski byl literát
historik (XVIII. stoleti většinou), jenž v r. 1831
emigroval do Francie. Syn Cypryjan narodil s
30. října r. 1835 v Mery-sur-Cher, po dokon-
čeni akademie pracoval v atelieru slavného pa-
řížského sochaře Jouffroy a. Již r. 1857
upozornil na sebe, vystaviv v Saloně mramorove
poprsl generála Lassusa, r. 1864 bustu
Rossiniho a úchvatnou skupinu, představu-
jici »Polsku«. I v Krakově, ve Lvově,v
Varšavě a v Petrohradé pracoval občasně.
Dorděvič
Cypryjan Godebski
Adam Mickie
Cypryjan Godeb ský
Godebski
Cypryjan
Jouffroy
Lassus
Rossini
Bělebrad
Varšava
Rakousko
Francie
Polsko
Krakov
Lvov
Petrohradý
33
article
Nové vykopávky v Tanaidě.
Nové vykopávky v Tanaidě.
Na počátku minulého roku počato bylo v ni
žinách řeky Donu v Rusku za vedení prof. N. Vese-
lovského a A. Mullera, správce musea Alexandra II.
s vykopávkami v Nědvigově a ve slanici Alžbětině
Obě tato místa jsou úže spjata s jednou z nejstar
ších otázek ruské archaeologie — s otázkou, kde
stávala bývalá Tanai s, na jejímž místě jest dnešní
Azov. Prvé výzkumy podniknuty byly již přec
sto lety. Získaný tehdy mteriál podal nezvratné dů-
kazy, že pahorky, blíže Nědvigova se nalézající
představují zbytek řecké faktorie z doby II.—IV. sto-
letí po Kr. Další podniknuté vykopávky, jak zpra-
vuje nás o tom „Priazovskij kraj“, podaly ještě víco
překvapující výslodky, při čemž předměty, vykopáy
kami v pahorcích a ruinách objevené, patří k ran
nější době, totiž periodě rozkvětu bývalé Tanaidy
mezi VI. a III. stol. př. Kr
profesor
A Muller
Kristus
Rusko
Nědvigov
Azov
Priazovskij kraj
34
article
Lefošního roku vykopávky provedeny byly v
větším rozsahu a počet účastníků zvětšil se o nově
členy archaeologických komisí. Z dobyté „kořisti
zvláště zajímavé jsou dva větší měděné kotle, z nichí
jeden úplně zachovaný jest naplněn kostmi bera-
nimi. Z ozdob ve velkém množství byly nalezeny
bronzově náramky, zrcadla, prsteny, přívěsky ai
Předměty vykopávek překvapují svojí bohatostí
krásou. Nalezeny byly: masivní náramek na krl
ze zlata, vážíci dvě libry, rch, na němž vyobrazení
jsou nohové, báječná to zvířata, asi velikosti lva s
čtyřmi nohami, dvěma křídly a ohnutým zobákem.
ktorak roztrhávají delfíny, zlatě pokličky s vyobra-
zeními zvířat, zlaté tabulky od pasu, na nichž zo-
brazeni pláci s lidskými hlavami atd. Kromě toho
nalezeno bylo mnoho nádob, amfor, váz atd., jejichž
forma i techníka výroby úplně jeví se býti úkazem
jmenované epochy a ohromná prostora pohřebiště,
pahorků a ruin dá jistě nezvratnou odpověď na
otázku — kde stála bývalá Tanais, ležící na vyvý-
šeném ostrově, který byl se všech stran obklopen
průlivy.
35
article
= Důstojník a pokladní. Z Komárna se »děluje:
Ve zdejší kavarně udal se vzrušuj cí výjev. Honved-
ský poručík Horvath přišel do kavárny s větší spo-
lečností již rozjařený a vyzval pokladní, aby si sedla
k jeho stolu. Když divka na dvojí vyzvání neupo-
slechla, tasil důstojník šavli a ťal ji do tváře, takže
ji ltéžce zranil. Pokladní hodila mu na hlavu těžký
stolní zvonek a způsobila mu rovněž těžké zranění.
Oba byli dopravení do nemocnice.
Hrabě zlodějem. Jak se sděluje z Paříže,
zatkla policie v Lvoné pěličlennou zlodějskou tlupu.
V noci z 23. na 24. listopadu byla spáchána krádež
ve velkém klenotnickém závodě lvonském, kdež bylo
ukradeno mnoho drahocenných předmětů. Jeden ze
zlodějů nyní zatčených je hrabě Garnier du Plassisy
chtěl právě odjeli do Marsetlln, aby část kořisti zpe-
něžil. Jiný ze zatčených je 20letý syn plukovnika.
= Odsouzen pro týrání vojáků. Z Ilohova se
sděluje: Major šl. Notz z Lehnice, jenž jako setník
tlouki několik vojínů tasenou šavlí a jině pěstí do
nosu, byl vojenským soudem po tajném přelíčení
odsouzen k domácímu vězení na tři neděle,
Horvath
Garnier
Plassisa
Major
Komárno
Paříž
Lvonen
Lehnice