1
masthead
V Praze, v úterý dne 22. listopadu.
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Válka
Válka
Boje o pevnost Erlunšan.
Z Tokia, 21. listopadu. (C.-B.) Reuterova
kancelář dovídá se prý z pramenů naprosto
spolehlivých, že Japonci zmocnili se
po delší době bojů a zápasů hlav-
ních hradebních příkopů Erlun-
Japonec
Tokio
7
article
Oddíl baltického loďstva
za velení admirála Fölkersama.
Z Kaney, 21. listopadu. (C.-B.) Oddíl bal
tického loďstva, sestávající z dvou pancéřníků
tří křižáků, šesti torpédoborců a deseti doprav
ních lodí vyplul za velení admirála Fölker
sama na moře, aby odebral se do vod ticho-
mořských.
Ještě ke zmizeni vojenských attachě
z Port Arturu.
Z Petrohradu, 21. listopadu. Do Kron.
štatu přibyl inženýr z Port Arturu, jenž vy-
právěl, že německý námořní attaché Henčl z
Gilgenheimbu s francouzským attaché
Cuvervillem opustili na džunkách. Por
Artur dříve, nežli ještě přišel ordre pruské
vlády. Kapitán Hoffmann, který vyčkal dodání
průvodních listin pruských, byl Japonci beze
všeho propuštěn.
Fölkersam
Kron
Henčl
Artur
Hoffmann
Japonec
Kanea
Port Artur
Petrohrad
Gilgenheimbo
8
article
Klepy o výtržnostech důstojníků
a námořníků v Kaneji.
Z Paříže, 21. listopadu. »Echo de Pa-
ris« píše: Anglické listy vytloukají z nepatrné
rvačky, jež strhla se v Kaneji mezi námořníky
baltického loďstva a domácím lidem při pitce,
kapitál k pomluvám o spoušti a nevázanosti
mužstva i důstojnictva. Pravdou je, že několik
opilých námořníků způsobilo výtržnost, při níž
došlo ke rvačce, ale že by pět osob bylo za-
bito, jak jednohlasně píší anglické listy, nikte-
rak se nepotvrzuje. Také není pravdou, že by
bylo čtyřicet námořníků desertovalo.
Paříž
echo jít pa
9
article
»Anglická zrada« na Japoncích .
spáchaná vládním tiskem.
Z Londýna, 21. listopadu. Vládn
»Daily Graphic« píše o Delcassé ově
záměru prostřednictvím Francie sprostřed-
kovati dohodu rusko-anglickouv
záležitosti, hullské, velmi pří-
znivě, takže vzbudilo to všeobecnou nevoli
liberálního anglického tisku, jenž
odmítá co nejrozhodněji způsob
p saní »Daily Graphic« a prohla-
šuje chování takové za zradu an-
glickou, na Japoncích páchanou.
(Ostatní zprávy víz na 3. straně.)
Japonec
Londýn
Francie
Daily Graphic
10
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
11
article
K situaci.
K situaci.
Z Vídně, 22. listopadu. V poslanecké
sněmovně posune se rozprava o vládním
prohlášení dále. Jak jsme již oznámili, hodlá
promluviti v rokování tom odpoledne ministn
vyučování dr. Hartl.
Hlavní činnost poslanecké sněmovny jest
však mimo zasedací síň. Dr: Körber po-
kračovati bude dnes v poradě se čtyřčlenným
představenstvem německých stran. Odpoledne
je schůze klubu českého, do které čeká se mi-
nistr dr. Randa. Možno také říci, že dnes
navázáno bude jednání českých stran ve příčině
společného postupu na říšské radě.
Dr. Ebenhoch uveřejňuje ve svém li-
neckém. »Volksblattu« stať, ve které na-
zývá hlavním momentem fakt, že německé
strany pozvaly centrum a kolo polské k akci
za účelem pracovního programu. Přimlouvá se
za zřízení většiny, ve které by byly: le-
vice, centrum, Poláci a klub kon-
servativních velkostatkářů.
Za nejdůležitější úkol považuje rozpo-
čet, obchodní smlouvy a rakousko-
uherské vyrovnání. Jakkoli prý ne-
chválí vše, co dr. Körber činí, přece prý pova-
žuje dra. Körbra tou dobou za muže nejzpůso-
bilejšího.
Dr. Ebenhoch zapomíná, že věci se
nemají tak, jak je vyličuje ve svém orgánu, že
totiž jde o nějakou většinu protičeskou,
ke které by se Poláci prostě nepropůjčili; na-
opak, Poláci a zajisté také klub konservativního
velkostatku jsouce si vědomi, že proti odporu
Čechů žádný pracovní program nedá se usku
tečniti, trvají na tom, aby všeliké jednání o pra-
cích sněmovních dělo se s Čechy.
doktor
Hartl
Körber
Randa
Ebenhoch
Polák
Vídeň
Čechy
obchodní smlouva
12
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
13
article
SII
SII
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo3.
a expedice.
14
article
Boj o opavský mandát.
Z Vídně, 22. listopadu. Z Opavy sdělují,
že tam nastal prudký boj o mandát za hlavní
město, po professoru Františku Hofmannovi
uprázdněný. Němečtí pokrokovci úplně opustili
bojiště. Němečtí nacionálové pak a radíkálové
jsou za jedno v tom, že musí to býti muž
krajně radikální. Všeněmci prý mají známého
professora Somm ra.
Události v Uhrách.
Z Pešti, 22. listopadu. Dosud vystoupilo
ze strany vládní 15 poslanců. Koloman T is za
hodlá se odebrati na venkov a tam zahájit akci
sám. Jest rozšířena přímo neuvěřitelná zpráva,
že bývalý ministerský předseda Kol. Szeli
včera byl na audienci a na té panovníkovi
vyložil důvody své resignace a podal prý
mocnáři adresu stran opposičních.
Hofmann
Szel
Vídeň
Opava
Somma
Uhry
Pešť
15
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního listu.
Z Vídně, 22. listopadu. (C.-B.) Ministr
kultu a vyučování propůjčil israelitskému učiteli
náboženství na státním gymnasiu v Žatci dru. Ši-
monovi Sternovi titul professora.
Demonstrace v Pešti.
Z Pešti, 21. listopadu. (C.-B.) Po skončené
schůzi studentské táhl menší zástup studentů
před klubovní místnosti strany Košutovya
provolal tam »slávu« opposici a »abcůg« před-
sedovi ministerstva. Když jeden poslanec mluvil
s balkonu, hluk vzrosti, načež policie demon-
stranty rozptýlila. Sedm osob bylo z at če no.
Adresa srbské skupštiny.
Z Bělehradu, 21. listopadu. (C.-B.) v
osnově adresy skupštiny klade se důraz na dobré
přátelské styky s Rakousko-Uherskem, jež jsou
pevným základem pro normální hospodářský
rozvoj Srbska.
Velkokníže Cyril v Italii.
Z Neapole, 21. listopadu. (C.-B.) Velko-
kníže Cyril sem přijel a byl na nádraží uvítán
ruským konsulem a ruskou kolonií zdejší. Ode-
bral se ihned na palubu jachty „Memphis“, na
níž odjel večer do Palerma.
Stern
Košutovya
Cyril
Vídeň
Žatec
Pešť
Bělehrad
RakouskoUhersko
Srbsko
Italia
Neapol
Memphis
Palermo
16
article
K vyšetřování nočního případu
u Hullu.
Z Paříže, 21. listopadu. Při včerejších do
tazech ruského zástupce jeden z rybářů angli
ckých, nacházejících se na »Gallu« připustil
že mohla býti potápějící se loď »Crane« pova
žována za torpédovku. Dva jiní svědkové
uvedli, že mezi rybářským loďstvem nacházel
se cizí lod.
Hull
Gall
Crane
Paříž
17
article
Rozhodnutí velkokancléře řádu čestné legie ve
Francii.
Z Paříže, 21. listopadu. (C.-B.) Poslanec
Guyot de Villeneuve zaslal velkokan-
cléři čestné legie generálovi Florentinovi
list se žádostí, aby byli důstojníci, vyznamenaní
řádem čestné legie, jimž se vytýká udavačství,
pohnáni před řádovou radu. Generál Floren-
Villeneuv
Florentin
Florena
Francie
Paříž
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Bámík.
Obrázek. Napsal Maria.
Marius
19
article
Byl realistou, sextánem . . .
Hezký, prostřední půstavy, v obličeji vždy
něco komicky vážného; velké, modré oko, husté
obočí na vyklenutém čelu; kaštanový, dlouhý
vlas, umělecky rozcuchaný, vroubil bledý jeho
obličej.
Snílek ...
Říkali mu básník ...
Prostorou školní světnice hlaholí zvučný
hlas professorův... Náš básník dívá se oknem
ven po střechách, najednou vezme péro a napíše
na kousek papíru první verš:
Slunko se směje na zemi..
Neví dál... Zaryje prsty do houští vlasů,
zas zadívá se ven... Jeho soused šťuchne
vedlejšího kollegu a s úsměvem zašeptá: „Po-
zor, Otta píše báseň! To zas tam bude samý
vánek a hvězdičky, nebo chvějné rtíky spanilé
divky.“ Ale když pohledne na papír a přečte
si verš, udiven doloží: „Hm, dnes píše Otta
o sluničku. To se teprve dnes upamatoval, že
předvčírem svítilo sluníčko, a pozejtří bude zas
psát, že „nebíčko pláče...“ Tlumený smích . ..
Ott
20
article
Otta, jakoby nic, dívá se dál z okna, jak
střechy se deštěm lesknou, a za chvíli připíše
na papír:
... však moje duše pláče ..
a zas dost... A zase to vážné dívání se ven ..
Professor zatím u tabule přednáší ze
„Středověku české literatury“ o Hasištejnském
To je však příliš jednotvárné pro takového
idealistu, jakým se cítí náš Otta.
Najednou zazní: crrrrr... Devět hodin..
„Tak na zejtřek si přiberte Hasištejn
ského,“ mluví professor češtiny, Otta však při-
pisuje třetí verš:
... její struny se bohu chví . ..
ale teď na slovo „pláče“, rým... To nejde.
Marně přemýšlí, marně se hrabe v češtině a
v nějakých básních hledá rým. Žáci již opustili
třídu, a on musí také, beztoho už professor naň
řinčí klíčky: „Tak pojďte honem, to se vám z té
třídy nechce!“ A v příštím okamžiku již je Otta
na chodbě . ..
Přistoupí k němu jeho kollega a ptá se ho
„Tak ukaž, cos dnes už napsal?“
„Eh, nějak mne ty veršy nejdou,“ mrzut
odpovídá Otta.
„No něco přece jsi napsal, vždyť celou ho-
dinu jsi se s tím mořil, viděl jsem tě!“ — „Ba
nic, ale poslouchej, Mílo, nevíš nějaký rým na
„pláče“ ?. — „No, víš, já bych ti řekl, ale t
Ott
Míla
Hasištejn
21
article
by nebylo potom tvé.“ — „Hm, máš pravdu,
tak mi nic neříkej. Ale, víš, Mflo, já se ti divím,
že ty nic nepíšeš, takový talent a tak ho za-
nedbávat.“ — „Sáá, to mně mrzí, a já bych
to ani nedovedl, tebe to taky přejde ...
Nové zvonění přerušilo hovor.
„Ach, počkejme, už to mám: pláče, ptáče,
to je rým,“ pomyslí si Otta, „ale jak honem by
to ptáče tam mělo přiletět, to nevím, z duš: to
hned na ptáka nejde,“ a mrzut, usadí se do la-
vice a přeškrtá tak pracně dobyté verše ... Za-
číná nové... Ale nic se mu nedáří. Je vyrušen
voláním svého jména.
„Honem, Tondo, co se ptá?“ strčí loktem
do svého souseda a pomalu vstává, zaslechnuv
ještě: Čti Virginii v „Chresthomathii!“ — „Na-
povídej!“ zašeptá ještě Otta, a již náš básník
partiruje francouzsky.... Přečte obstojně jeden
odstavec, přeloží, vyloží, a už zase sedí nad
kouskem bílého papíru.
Zas něco napíše, přečte, přetrhá... Je de-
set hodin... Koupí si párek a dvě housky „na
posilněnou k další práci“, ale nejde to . ..
Je poledne... Otta přijde domů, odhodí
knihy někam na stůl a již s jiskřicím zrakem
tone v popsaných papírech, ve svých básních.
Je středa... Odpoledne má prázdno, a to
věnuje opisování básniček ...
Ott
Virginie
Chresthomathia