1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 313. ze dne 12. listopadu 1904.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Procez Matyldy Seraové. Z Milána se ozna-
muje: Pěkné obrázky z manželského života objevily
se v procesu, který spolu vedou po celý rok znám
spisovatelka Matylda Seraová a její manžel, vydavatel
novin, Scarfoglio. Nejnovější kapitola tohoto man-
želského románu zakončena před několika dny u ci-
vilního soudu v Neapoli. Signor Scarfoglio požádal
dne 21. března soudy, aby odepřely jeho manželce
schopnost podnikati obchody na vlastní vrub, poně-
vadž prý není s to přehlédnouti dosah svých ob-
chodních podniků. Na důkaz uváděl, že prý jako za-
kladatelka a vydavatelka nového časopisu »ll Giorno«
octla se svou obchodní neobratností a nezkušenost
na pokraji úpadku. V odpovědi na žalobu odmítla
Seraová
Scarfoglio
Milán
Neapol
3
article
Matylda Seraová velmi ostře obavy svého šlechetného
manžela. Že dovede říditi časopis, dokázala prý při
listu »Mattino«. Manžel její od roku 1893 podepiso-
vál se jako vydavatel tohoto listu, vlastní ředitelkou
však byla ona sama. Signor Sčarfoglio prý to také uzná-
val, zmocniv ji předně, aby dle vlastního uznání řídila
obchody a za druhé zavázav se, že jí vyplatí 75.000 lir,
kdyby se »Mattino« měl s jiným listem sloučit. Roku
1902 měla u časopisu »Mattino« skvělé postavení,
ale příčiny intimního rázu učinily jí společnou práci
s manželem nemožnou a když se pak »Mattino-
sloučil s »Corriere di Napoli«, použila svého práva,
vystoupiti v tomto případě z redakce, avšak slíbe-
ných 75.000 lir od signora Scarfoglia nedostala a
aby se uživila, založila za podpory finančníků, jež
nesmí jmenovat, nový časopis. Od té doby ztrpčo-
val jí signor Scarfoglio život všelikými pikly. Pře-
plácel jí potají redaktory a technický personál, za
kázal velké papírně dodávati jí papíř, snažil se uvést
ji obchodně a hospodářsky na mizinu a když žádný
z těchto úkladných prostředků nepomáhal, připadl
na myšlenku, dát jí odepřít schopnost k samostat-
nému řízení obchodu. Za tím účelem vylíčil křívě
poměry časopisu »Giorno« neutěšenými barvami
neboť listu nejen že se nevede špatně, nýbrž na-
opak přináší již nyní značný čístý zisk. A z těchto
důvodů žádá, aby návrh jejího manžela byl odmr-
štěn. Soud přidal se k jejím důvodům a signor Scar-
foglio utržil nejen posměch, nýbrž musí uhraditi
značné soudní útraty.
Seraová
Mattin
Corriere Napoli
Scar
4
article
= O velkém požáru v Brusselu, kterým byly
ohroženy budovy všech ministerstev a jenž mohl býti
konečně obmezen toliko na budovu ministeria vnitra,
oznamují se následující podrobnosti: Požár zpozo-
rován byl poprvé, záhy po sedmé hodině večerní
z ulice. Úřadníci byli opustili kanceláře již o čtvrté
hodině a mimo vrátného a služebnictvo, jež bydlí
v budově samé, nebylo tam nikoho, poněvadž i mi-
nistr de Croozez se svou rodinou odebral se odpoledne
na návštěvu do Louvainu. Vznikl tudíž při zachra-
ňování, jehož se zúčastnilo vojsko, značný zmatek,
takže skorem všecky archivy ministeria, umístěné
na půdě, byly zničeny, kdežto důležitější listiny ulo-
žené v nižších částech budovy, byly zachráněny. Vše-
obecné výtky činí se městským hasičům. Hasiči byli
sice záhy na místě, ale teprve po 50 minutách čekání
a marného namahání vrženy první proudy vody do
hořícího podstřeší, poněvadž vodárna neměla dosta-
tečného tlaku a budovy ministerstev nalezají se ta
nejvyšším bodu města. Zatím činil požár ohromné
pokroky a sousední ministerium zahraničné počalo již
chytat. Telefonn. vedení v celé čtvrti bylo požárem
zničeno a v ulicích nastal ohromný poplach, když
telefonní dráty padaly na vedení městských dráh a
způsobily příšerný déšť jisker a plamenů. Aby se za-
bránilo pohromám, musily býti v elektrárně proudy
vypnuty a jízda elektrických dráh zastavena. Teprve
po osmé hodině, když byl dostatečný tlak vody,
mohli hasiči vážně zakročiti proti požáru, zatím co
parní stříkačky z předměstí rovněž se zúčastnily na-
šení. Teprve k 11. hod. monia býti učiněna přítrž po-
žáru. Způsobená škoda jest značná, avšak lidské ži-
voty nepřišly k úrazu. Kterak požár povstal, není do-
sud známo.
Požár
Croozez
Brusel
5
article
= Loď s posádkou shořela na moři. Přítel na-
šeho listu píše nám z Pirea: Hrozné neštěstí stihlo
tento pátek velkou plachetní loď »Aghios Nikolaos«.
Na cestě z Anglie s nákladem 845 tun petroleje plula
právě mezi ostrovy Krétou a Čerigem, když z nezná-
mých příčin pod palubou, kde se nalezal petrolej,
vypuk! oheň. Pokusy uhasiti ho, byly marny a brzy
vybuchl i palubou a šlehající plameny zachvátily
stěžně a plachty tak, že v okamžiku i vše na palubě
stálo v plamenech. Tu teprve pomýšlel kapitán na
spásu, ale bylo už pozdě, neboť plavci hořeli a ne-
bylo více možno spustiti člun. Toliko kormidelníka
pomocník jeho, kteří skočili včasně do moře, spasili
se. Plovajíce, zápasili několik hodin s vlnami, by se
udrželi na povrchu a na štěstí přijela jim rybářská
loďka na pomoc, která, spatřivší ze vzdáli ohromný
požár, chvátala k místu neštěstí a nalezla je napolo
skřehlé a k smrti unavené. Ostatní všichni, asi 14
mužů s kapitánem, nalezli smrt v plamenech. Lod
se potom potopila, neboť vybuchl i petrolej v druhém
skladišti a roztrhl ji. Zachránění plavci byli odveženi
do Čeriga a jest naděje, že se brzo pozdraví. Petrolej
byl určen pro správu státních monopolů řeckých.
Nikolaos
Pireus
Anglie
Kréta
6
article
= Devítihodinná plavba vzduchem. Ze St. Louis
se oznamuje: Lětací stroj T. Baldwina, řízený A. R.
Knabenschupem z Toleda, O., vyplula těchto dnů
z Aerodromu na výstavišti ve 2 hodiny odpoledne a
přenesi se přes řeku Mississippi, snesl se ve Valley
Junction, dvě a půl angl. míle jihovýchodně od East
St. Louisu, uraziv tak vzdálenost deseti angl. mil,
Když plavba byla zahájena, vanul ostrý větřík rychlo-
stí deseti mil za hodinu. Když byla loď vystoupila
do výše 100 stop, přihodilo se cosi na kormidlea
po nějakou dobu nemohl vzduchoplavec říditi směr
stroje. Stroj nesen byl větrem směrem východním,
avšak nehoda byla záhy naptavena a loď hned na
to dala se ovládati kormidlem. Knabenschup plul
kolem bydliště ředitele výstaviště a pak přes úřa-
dovnu předsedy Francisa, kde létací stroj opsal le-
tem svým 8 a pak zamířil s nim na východ. Mezi
administrační a dopravní budovou pokusil se Kna-
benschup o plavbu proti větru, avšak bez úspěchu.
Při druhém pokuse spadl mu řetěz a šroub se za-
stavil. Pak větřík nesl stroj volně směrem jihozápad-
ním a přeplu! Mississippi. Blíže Valley Junction ote-
vřel vzduchoplavec záklopky, dovoliv tak plynu
uniknouti, načež loď jeho volně se snesla k zemi.
= Královna Alexantra špehounkou. Z Kodaně
oznamuje se šprýmovné dobrodružství anglické krá-
lovny Alexandry v Norsku. Královna při nedávném
svém pobytu v Norsku podnikla se svým komon-
stvem výlet do okolí Bergů, když se strhl prudký
liják. Královna měla kaučukový plášť s kapucí pře
hlavu a dámy jejího průvodu byly rovněž tak při
T Baldwin
Knabenschup
Alexandr
Berg
St . Louis
Toledo
Mississippi
Kodaň
Norsko
Valley Junction
East St . Louis
Franciso
Valley Junction ote
7
article
strojeny. V tomto zakuklení vešly do selského domku.
kde byla doma toliko dcera majitele. Princezna Vikto-
rie tázala se jí, jsouli její rodičové doma, ale děvče,
spatřivši zakuklenou společnost, uleklo se tou měrou,
že běželo k rodičům, kteří pracovali na poli a volalo
na ně, aby se ihned vrátili domů, že je byt plný
špehounů. Přikvapivší matce vysvětlily dámy, že
jsou dánští turistě, kteří si přejí prohlédnouti krajinu.
Když dcera po odchodu hostí chtěla odnést se stolu
hrnek s cukrem, nalezla v něm desítikorunovou
bankovku s lístkem, že to dar anglické královny pro
dceru ze statku.
=Manželské drama. Z Paříže se oznamuje
Značnou sensaci vzbuzuje zde krvavé manželské
drama, jež se tu odehrálo těchto dnů. Koželužský
pomocník Martin Gomber oženil se před několika
lety s mladou dělnicí a žil s ní ve šťastném man-
želství, z něhož vzešly dvě dítky, avšak toliko jediné
zůstalo na živu. Ponenáhlu vznikly mezi oběma
manžely neshody a konečně opustila manželka svého
muže a žila ve společné domácnosti s jakýmsi
Eduardem G. Gomber zdánlivě se podrobil svému
osudu, ačkoliv bylo patrno, že bolest nad nevěrou
manžalčinou úplně změnila zvyky dosud pilného a
obratného dělníka, tak že se octl v bídě. Onehdy
přišel Gomber vstříc své manželce, když odcházela
z práce. Byla polekána jeho vzezřením. Promluvil
s ní několik slov, ale okamžitě se na ni vrhl, chopil
ji jednou rukou za prsa, druhou za hrdlo a mrštil ji
o zem. Pak, aniž mu v tom někdo mohl zabránit,
vrhl se na ni a usmrtil ji výstřelem z revolveru.
Gomber
G Gomber
Paříž
8
article
Okamžik potom obrátil zbraň proti sobě a klesl
mrtev vedle těla své oběti.
= Tlupa mladých Iupičů. Jak novoyorská policie
oznamuje, jest Morningside park v poslední době rej-
dištěm mladých banditů, kterým se připisují různé
krádeže. Onehdy se konečně policii podařilo bandu
rozprášiti, k čemuž zavdala podnět neobyčejně drzá
krádež. Paní Milie Milikenová seděla na lavičce
v parku a horlivě čtla; na klíně pak měla tobolkua
v ní zlaté hodinky v ceně 60 doll. a 3 dollary na
hotovosti. Tu připlížili se k ní dva kloučkové a nežli
se paní Milikenová nadála, zmocnil se jeden z nich
tobolky, načež oba uprchli. Na pokřik okradené při-
chvátali na místo policisté Downy a Dennis, kteří po
delší honbě je dohonili a zatkli. Jsou to 14letý Josef
Hession a 14letý Josef Dacey; později byli zatčeni
ještě 13letý Frank Simpson a 13letý Alfred Baker a
všichni čtyři uvedení kloučkové jsou prý členy tlupy,
která se nazývá »Hessions Rustles«. Náčelníkem jest
zmíněný Hession, který, když byl zatčen, měl u sebe
nabitý revplver.
Milikenová
Downe
Dennis
Josef Hession
Dacey
Simpson
Baker
Hession
Morningside park
Milie Milikenová
Hession Rustle
9
article
Zemřeli v Praze.
Zemřeli v Praze.
Dne 7. listopadu 1904: Černochová Fran-
tiška, žena nožiře, 34 roky, 286—I. Pucová Marie,
78 roků, 757—I. Hahnová Rosalie, vdova po učiteli,
90 roků, 1070—II. Šormova Emilie, dcera holiče,6
měs., 1438—II. Přibyl Rudoif, hodinář, 66 r., 596—III.
Horák Antonín, truhlářský pomocník, 55 roků, 34—V.
Hodkova Julie, 11/2 roku, 308—VII. Bláha Antonín,
syn služky, 5 měsíců, 544—VIII. — U Milosrd-
ných bratří: Vodražka Jan, truhlář, 37 roků. —
Ve všeobecné nemocnici: Bláha Václav, děl-
ník, 60 roků. Michalková Anna, dělnice, 42 roky. Tu-
rek Antonín, obchodní příručí, 19 roků.
I Pucová
Marie
I Hahnová
Šormův
Emilie
Přibyl Rudoif
Horák
Antonín
V Hodkův
Julie
Bláha
Anna
Praha
Černochová Fran
U Milosrd
Vodražek Jan
Bláha Václav
10
article
Někteří z ostatních pánů jsou velmi švarní a mnozí
se skoro přibližují babiččiným příznakům dokonalého
ideálu — že »má vypadati jako muž a chovati se jako
gentleman.«
Dámy jsou vždy velmi nádherně vystrojeny, ale ne-
mají patrně velký smysl pro to, co se hodí. Pouze lady
Grenellenová a lady Tilehestrová jsou vždy zbožňování
hodné a půvabné v čemkoliv a kdy koliv.
Myslím, že se asi nemají příliš rády, ač jsou velmi
přátelské; to je jim nějak viděti na očích.
Třináctiletý hošík Tilchestrovic odjel právě do Etonu,
ale přijede brzy domů na svátky. Holčička je u moře,
tak jsem neviděla žádného z nich.
Všecek dům jest překrásně uspořádán; není zde
žádného zmatku a každičká věc jest právě tam, kde ji
chcete míti. Nerada odtud odjedu.
Právě počátkem dnešní svačiny vešel sir Anthony
Thornhirst, pozdravil všechny zběžně a přisedl si ke mně.
Jest zde jako doma a je patrně zvyklý přijíti takto,
bez ohlášení.
Cítila jsem, jak mi tak podivně, prudce tluče
srdce; snad proto, že jsem se setkala mezi všemi těmito
cizinci s někým, koho jsem již dříve znala.
»Vy jste se tedy rozhodla a nepřeťala jste gordický
ůzel,« řekl náhle, jako bychom pokračovali v rokování
o nějaké při, již jsme vedli před chvílí.
Překlenul rázem obrovskou propasť od mého sňatku!
Tato chladnokrevnost mne omámila; nenalézala jsem
odpovědi.
Pokračoval dále:
»Víte-liž, že jsem zatím doslechl, když se dá ně-
komu nůž, že to přináší neštěsti a rozluku a mnoho
Tilehestrová
Tilchestrovic
Anthon Thornhirst
Eton
11
article
»To se nedá předělat — i když odečtete některé
potrhlé, ne-li dokonce idioty, i potom můj smysl pro krásu
se uráží vrtochy, jež se přihodily v našich postavách:
měla byste viděti mé sestry, to jsou nejžalostnější dívky
z celé Anglie! A teď jest mi popřáno potěšení, dívati se
na vás! Vždyť vy jste překrásná. Neviděl jsem ještě, aby
měl někdo tak rovný a jemně vykrojený nosík jako vy.
Proč držíte stále slunečník tak, že ho nevidím?«
»Slunečníku se uživá k tomu, aby nás chránil před
sluncem, jež praží; chcete, abych dostala sluneční úpal
k vůli vám?« A sklonila jsem slunečník ještě níže.
»Vy jste sobecká,« řekl vyčítavě.
»Ovšem že.«
»A ani trochu se za to nehanbíte!«
»Ani trochu.«
Přesedl si schválně na jiné místo, tak že přišel
s druhé strany ke mně, kde nebylo slunce.
»Naučil jsem se poněkud manevrovati v jižní
Africe, kde jsem byl asi dva měsíce,« pravil. »Doufám,
že tato strana vaší tvářinky bude stejně hezká; lidé mají
vždy lepší a horší stranu.«
Smála jsem se; bylo příliš parno, abych mu to
opět překazila a tím mi neublíží, když se na mne dívá.
»Tato strana jest ještě krásnější,« řekl náhle: »Kde
jste se skrývala, že vás nikdo z nás nespatřil, než jste
se vdala ?«
»Žila jsem zde dosti na blízku krátký čas.«
»Již opět se smutně tvářite. Nikdy jsem si tak ne-
všímal ničí tváře; a vaše tvářinka se nijak nepodobá ji-
ným lidem; víte, vy vypadáte jako kamejový relief «
»Povézte mi něco o zdejších hostech,« řekla jsem,
»všichni jsou mi neznámi.«
Ledová kra.
Anglie
jižní Afrika