ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 52914470-78e8-11dc-855e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 75, org 5, person 26, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 3. května 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 120.
4 article
Na rauní a odpol. listy před,lácí sen v Praze v adminisiraci na něsíe n čtrrl kela . . . . 6 K —h s dvojí šenážkeu na měsl n člot lta . . . . 7 K 50 h ua uěe . . . . . . 2 K 90 h Pošton: n . . . . B R o0h s drojí zisilkoa a nl nlás . . . II K so trešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha Pošton
5 article Splitský program.
Splitský program. Spor Maďarů s Vídní pohnul i vodami chorvatskými. Počátek učinili politikové zá- břebšti, pokračováni se ujali Dalmatinci. Výsle- dek voleb uherských, při nichž vítězství připadl spojené opposici uherské, dotkl se především posavadního poměru chorvatských zástupců na sněmu peštském ke vládě a někdejší straně liberální. Chorvaté se od svých bývalých » spo- lečníků« oddálili, s novou většinou se však ne- sblížili, vyčkávajíce dalšího vývoje situaee v Uhrách. Tolo volnější stanovisko mezí stra- natni uherskými a zejmena projev vůdce chor- vatské delegace Tomašiče pro zavedení chorvat- štiny v plucích chorvatských, kdyby se povolilo maďarštině v plucích uherských — vyložilisi sice vůdcové spojené uherské opposice jako čin namířený proti vojenským požadavkům maďar- ským, domněle z Vídně nastrojený, a proto do dotyčných výborů sněmovny uherské nebyl spo- jenou opposici zvolen žádný poslanec chor- vatský. Máme za to, že spojená opposice maďarská se tu postavila na stanovisko příliš úzkoprsé, protože požadavek Chorvalů jest ve smyslu do- hody uhersko-chorvatské zcela přiměřený, s právy chorvatského národa souhlasný a pokud se týče armády společné zcela analogický stavu, jaký v ohledu jazykovém trvá u uherských honvedů a chorvatské domobrany. Záleží tudíž pouze na Maďarech, aby uzná- ním stanoviska chorvatského obratem ruky pro- měnili v oporu pro sebe samé, co posavadním odmílavým svým chováním pokládají za překážku dostižení vlastních snah. Řešení této otázky, tak jako jiných otázel poměru uhersko-chorvatského se týkajících, zá- viseti bude konec konců ovšem na tom, jak se rozřeší nynější spor mezi Peští a Vídní; tak tomu bylo dosud pravidelně, že se chovali Maďaři upjatě k Chorvatům, dokud se sami drželi v křížku s Vídní.
Maďar Chorvat Vídeň Uhry Tolo Pešť
6 article
Po této stránce se celkem pohlíží v Chor- vatsku na nynější situaci dosti střízlivě; pr Chorvaty jest důležito, aby si zabezpečili pod- mínky vlastního rozvoje, někdejší naprosté dů- věře k Vídni i oni již, zkušenostmi poučeni, odvykli. Kdo zabezpečí jejich potřeby, bude jim přitelem, jinak neminí na zdař bůh ani Pešti proti Vídni, ani Vídni proti Pešti poskytnout svou pomoc. Ovšem nedotkl se nynější spor Vídně s Ma- dary pouze postavení chorvatské delegace na sněmu pešťském a otázky jazykové v armádě, ale přirozeně rozvířil i stále ještě otevřenou otázku připojení Dalmacie k trojjedinému krá- lovství, a pro případ hospodářské rozluky rovněž i otázku příštího postavení zemí okupovaných — Bosny a Hercegoviny. Tato těsně souvisí s hospodářskými zájmy jejich, ona tvoří od sa- mého počátku vyrovnání rakousko-uherského důležitost národního i státoprávního programu chorvatského. Dalmacie sice dosud ve skuteč- nosti náleží v souhrn zemi na říšské radě za- stoupených, ale formálně uznána vyrovnáním její sounáležitost k trojjedinému královstvl. Obtíže řešení télo záležitosti vznikají ze- jmena odtud, že Němci v programu lineckém hleděli více k zájmům všeněmeckým a na adria- tickém moři, a i nyní ještě, kdy na příklad dr. Kaiser vystoupil proti tomuto odstavei pro- gramu lineckého, se strany všeněmecké se hájí »udržení aspoň jedn ho přístavu na pobřež dalmatském, jakožlo uhelné a zásobní stanice pro loďstvo německé«. Maďaři touží po nabyti širšího východisk k moři a rádi by s pozadim Bosny a Hercego- viny pojali Dalmacii v obvod svých státních hospodářských zájmů; Chorvatům pak přirozeně záleží na spojení s Dalmacií, aby se dodělal sjednocení trojjediného království.
Chorvat Němec doktor Kaiser Maďar Chor Vídeň Pešť Ma Dalmacie Bosna a Hercegovina
7 article
Cíle toho dá se dosíci, jak jsme již nazna- čili, buď součinností s Maďary nebo s Vídní. Tato ovšem svou germanisační soustavou, jak v Dalmacii, tak v zemích okupovaných, nezjed- nala si mezi jižními Slovany mnoho sympatií,a proto na př. „Obzor“ záhřebský praví: Máme-li docíliti shody s Maďary, musíme věděti, co chceme. Přistoupí-li Uhry na to, aby se dospělo ku připojení Dalmacie k Chorvatsku, když dále přiznají Chorvatsku ve vlastním domově úplnou volnost, a uznají nás uvnitř za svého druha a na venek za spojence, potom netřeba se jim toho- obávati, že by Chorvatsko překáželo jejich vlast- nímu rozvoji.
Maďar Uher Vídeň Dalmacie Chorvatsko
8 article
Záležitost tato vykročila již zatím z úzkého rámce časopisecké rozpravy a postoupila do kruhů, vyhražených aktivní politice. To stalo se na schůzi zástupců chorvatských stran dalmat- ských, konané tyto dny ve Splitu, kdež za účastenství všech poslanců, až na dva, kteří svou nepřítomnost omluvili, přijata skorem jedno- hlasně následující usnesení, jež jsou spolu dů- kazem, že dalmatští poslanci pochopili a plně ocenili vážnost doby: Sněmovní kluby „Národní strany chorvat- ské“ a „Strany práva“ v Dalmacii spojují se v jednotný „Klub chorvatský“ n tomto základě: „Chorvatský klub“ stojí pevně na stanovisku sjednocení Dalmacie s chorvatským královstvím, poklá- daje tuto jednotu za důležitý krok k oživení hlavního národního cíle, aby se všecky země, obývané Chorvaty, spojily v jednu neodvislou državu. Chtěje urychliti dosažení tohoto cíle, bude „Chorvatský klub“ usilovati o to: 1. aby sesilovalo se národní vědomi chorvalské v Dal- macii zvláště šířením vzdělání lidu a aby se crganisovaly síly národní politicky i hospodář- sky; 2. aby se přiznalo a zabezpečilo chorvat- skému jazyku rozhodující postavení ve školách. v úřadech veřejných a ve veškerém životě v Dal- macii, by se země sprostila nadvlády jazyka ital- ského a obrnila proti vtírání němčiny do úřadů státních; 3. aby se změnil posavadní volební zákon; 4. by se podporovala všecka odvětví ho- spodářská, zejmena zemědělství a námornictví. zvláště pak by se spojila Dalmacie železnou dráhou, na Chorvatsko vedenou a aby se hlavní přístavy dalmatské spojily dráhami s Bosnou
Chorvat Split Dalmacie Chorvatsko
9 article
Hercegovinou; 4. by se sesílila samospráva obcí; 5. by se rozšířilo veřejné vyučování zvláště se zřením k zemědělství, obchodu a průmyslua zlepšilo postavení učitelstva, a 6. by se zabez- pečilo na vyšších školách vyučování jazykem chorvatským. Dále se přidržuje klub zásady, že víra se nemá slučovati s národností a s ní zaměňovati, by různost náboženská nebyla na závadu svorné národní práci. Chorvatský klub pokládá Chorvaty a Srbyza jediný národ po jazyku a bude se přičiňovati, by se předešlo sporům a znemož- nily se, a nastoupila vzájemná láska na zákla- dech zdravé práce o společný národní zdar. Chorvatský klub dále bude pěstiti přiro zené city slovanské v cborvatském národě, by zároveň ve světě slovanském získal oporu pro oprávněné požadavky chorvatské. Konečně bude klub vycházeti vstříc všem požadavkům doby, jež směřují ku pokroku ná- roda. Tímto programem určili Dalmatinci spolu své stanovisko, jak k Vídni, tak k Pešti a k Římu. vylučující služby „pudu na Východ“, ať již prýští z jakéhokoliv zdroje. Vše to, poznamenává na př. „Narodna Obrana“, pozvedá naše naděje v úspěch dosa- žené jednoty, kteráž svým programem jest s to skupiti ve svých řadách všecky činné živly, at staré, ať mladé, tak že národ chorvatský v této kritické době právem obrací zraků svých na Dal macii.
Chorvat Hercegovina Vídeň Pešť Řím Narodno obrana
10 article Uherská krise.
Uherská krise. (Úvaha státoprávní a politická od dra. Lradisl av Dvořáka.) (Pokračování.) Jaké důsledky může míti pochybení ve styli- saci textu zákonného, ukazuje theorie maďarská, jež ze znění § 8. zák. čl. XII. dovozuje, že sluší lišiti dva druhy záležitostí zahra- ničních — jedny, jež se dotýkají „všech zemí Jeho Veličenstva“ a druhé jen zemí uher- ských; jen ohledně prvých platí dle jejich ná- zoru společenství s Rakouskem, tu ministr věe zahraničních vystupuje jako zástupce cele říše, nikoli prý však i ohledně druhých, jež prý nejsou vůbec společnými a kde týž ministr prý jen sprostředkuje — buď mezi Uhram neb Předlitavím s jedné a cizím státem se strany druhé. 8 8. skutečně mluví o společenství „o n ěch zahraničních záležitostí, které se týkají dohro- mady veškerých zemí pod vládou Jeho Veli- čenstva“, jakoby byly i zahraniční záležitosti jež se netýkají všech těchto zemí; v další vět téhož § se praví rovněž: „Tyto zahraniční zá ležitosti Uhry považují za společně“ Znění toto vysvětluje se tím, že Deák takt stylisoval úpravu věcí zahraničních před r. 1866 kdy země předlitavské patřily ještě do spolku německého a že znění toto pojato bylo i r. 1867 do vyrovnacího zákona, když mír s Pruskem po- měry změnil!
Dvořák Uher Deák Prusek Rakousko
11 article
Jednota zahraničního zastoupení říše ohro žena jest ještě vážněji eventualitou rozl u ky celní a obchodní. Dle § 58. čl. XII. „novyplývá společno obchodních záležitostí z pragmatické sankce neboť ve smyslu téže mohly by země koruny uherské jakožto země právně od ostatních zem vladaře oddělené, učiniti opatření, svou vlastn zodpovědnou vládou a zákonodárstvím svým celními čárami by mohly upraviti své obchodní záležitosti.“ Dle § 59. jest sněm uherský však hotov uzavříti s ostatními zeměmi Jeho Veli- čenstva občas celní a obchodní smlouvu. Dle toho zná uherský čl. XII. jen mož- nost jednoty celního území a souvisíci s ní jednoty celní politiky, smluva tarifů, dále celní správy a celního řízení i úpravy některých daní spotřeb- ních. Dle vlastního doslovu zákona jest tedy možno, že mezi oběma polovicemi nedošlo by ke srovnalé úpravě těchto záležitostí, že vznikla by dvě celní území s různými se potírajícími
12 article
zájmy, že by spolek celní a obchodní, který mě by býti nejpřirozenější a nejúčelnější základnou státoprávního společenství, se rozpadl, čímž však právní platnost dualismu nebyla by ještě dotčena, neboť svazek celní a ob- chodní není pragmatickou záležitostí vyrovnací Kdyby však v době takové celní války který- koli z obou států chtěl s cizinou uzavříti smlouvu obchodní, neb kdyby vůbec šlo o zastoupen obchodní vůči cizině, pak záležitost tato stává se pragmatickou, ježlo spadá dle § 8. do oboru „diplomatického a obchodního zastoupen říše vůči cizozemsku“ a jest společný mi- nistr zahraničních záležitostí povolán, smlouvu onu uzavříti, resp. příslušnou funkci provésti, ovšem, jak dokládá týž § 8., „ve srozumění s ministerstvy obou polovieí“, v tomto případě ve srozumění s příslušným ministrem obchodu. Lze však si představiti společného ministra. který by mohl a dovedl zastupovati proti- chůdné a potírající se zájmy dvou států, a to ještě v souhlase s příslušnými ministry obou různých státních celních území a který by do- cílil, aby smlouvy, jím umluvené, byly přijaty parlamenty obou států, jak vyrovnání před- pisuje? Tento rozpor vyrovnacích zákonů jest Achillovou patou dualismu. Již nejistota a pouhá možnost dohody národohospodářské a fi- nanční (z této jen úmluva o společném dluhu má povahu trvalou, kdežto ohledně kvoty nebyl ani klíč pro občasnou její vý- měru stanover a t. zv. přikazovací ři- zení nabývá teď při každém vyrovnání jiné tvářnosti), vždy po 10 lélech obnovovaná, uči- nila stavbu vyrovnací kolísavou a vratkou, byla to jednota — na výpověď; neslučitelnost však dualismu v obchodní a celní politice obou států a pragmatické jednoty zahraničního a ob- chodního jejich zastoupení na venek, vložila v organism dualismu zárodek rozkladu!
achillův
13 article
Není pochyby, že rozpadnutí celního a ob- chodního svazku mělo by nutně v zápětí roz- dělení aspoň zahraničních konsulátů a že ohrozilo by i instituci společných vyslanectev. Nelze přehlédnouti, že oba státy na tétc dráze volného hospodářského sebeurčování prvn kroky již učinily. Dnešní celní a obchodní svazek neni upra- ven smlouvou ve smyslu § 59. čl. XII., nýbrž oba státy upravily tyto poměry s amostatně, a to v Předlitaví plati císařská nařízení ze dne 17. července 1899 o clech a nepřímých daních a z 21. září 1899 o bance rakousko-uherské měně, a v Uhrách zák. čl. XXX. z r. 1899. v obou státech s platností do konce roku 1907. Právně lze tedy již dnes mluvíli o dvou samostafných obchodních a celních územích, rakouském a uherském, třeba tato fakticky a to jen následkem obsahu cit. samostatných předpisů tvoři územi společné. — Mezi společnými institucemi nejspornějš povahu mají delegace. Dle rakouského § 6. prosincové ústavy čís 146, delegace vykonávají zákonodár né právo příslušející parlamentům obou polo vicí, jsou tedy zákonodárným sborem od vozené, sekundární povahy. Naproti tomu mluv uherský článek XII. o delegacích jen jako o „vý boru“ uherského sněmu (Ч 29., 30.) a pravo- moc jejich omezuje na povolení rozpočtu společ- ného a kontrolu správy společných ministerstev Ježto týž čl. XII. v § 28. výslovně vylučuje jaký- koliv „společný neb ústřední parlament jakého- koli názvu“, zastávají Uhři stanovisko, že de- V drobném prodejit raaní čísle o sobě . . . za §h . . na 2h Ve filialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 5b Inseraty platí se hotově rapřel Přečplacení a inseriy přijímá sdmini- strace v Mlarianské ulini č. a Tam nacházejí se též redakce. tiskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopisy ze nevracsjí oddpolasd lní
Uher Uhry uherský sněm
14 article
legace ani eventuální společný sbor jejich, vý- jimečně dle § 36. se sestupující (jen ke hlaso- vání, nikoli k rokování) nemají zákonodárné moci, že jsou pouhým výborem parlament- ním, že úkony jejich jsou čistě správní povahy, a že sněm uherský jest jediným zákono- dárným forem uberské polovice i pro s po- lečné záležitosti. V Předlitaví ustupovalo se houževnatoshi, s jakou Uhry tuto svoji delegační theorii hájily a tak se stalo, že i záležitosti, dle rakouského zákona spadající v obor příslušnosti delegační (zákonodárství o soudnictví konsulátním z roku 1891, mnohé záležitosti bosenské, ač jich roz- počet upravují obě delegace) byly upraveny parlamenty obou států. (Se stanoviska rakouské- ho i uherského jest kromě toho nesporno, že de- legace mohou sice vyříditi rozpočet společ- ných záležitosti, ale o finanční úhradu jeho že postarati se jest parlamentům obou po- lovicí.) Základní zákon rakouský o zákono dárné moci delegací stal se mrtvou literou. Tento přiklad ukazuje praktický význam státoprávních theorií uherských, jimž Uhři do- vedli vdechnouti životnost vrcholící v upra- vení positivního práva v jejich duchu a dle jieh požadavků.
Uher
15 article
Tu lze snadno se dohadnouti, že i vývoj příštích událostí bude se brátiv čáře těchto delegačních názorů uherských a že delegace budou asi první institucí dosud společnou, jež bude obětována snahám zdualisovati vše, co dosud mezi oběma státy jednotného, takže by zákonodárná úprava společných záležitostí přešla na oba parlamenty, jimž i společní ministři byli by zodpovědni. Prosincovka jakoby s touto možností již byla počítala, neboť dle § 11. lit. o (č. 141) přísluší říšské radě zákonodárství o formě projednání společných záležitostí, tedy i o změně formy do- savadní. Jezto i dle uherských theorií státoprávních, jež přesně liší při zák. čl. XII. ustanovení o zá- sadě společenství s Rakouskem (princip spo- lečné obrany dle pragmatické sankce) a o způ- sobu úpravy této vzájemné povinnosti — pro- hlašujíce jen prvá za jednostranně neměnitelná, právě proto, že spočívají na smluvní povaze pragmatické sankce, kdežto ohledně druhých může čl. XII. jako zákon čistě uher ský uherskou zákonodárnou mocí býti samostatně bez dohody s Předlitavím změněn — jest patrno, že i se stanoviska uherského bylo by lze odstraniti instituci delegací na prospěch říšského sněmu uherského, aniž pragmatický zákl ad vyrovnání byl by právně dotčen.
Rakousko
16 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. května.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. května. Pozoruhodná volba ve Francii. Ve francouzském kraji Nord obdržel př volbě za zemřelého poslance radikálního Du- biefa vládní kandidát Cantiaur (radikál 4379 hl.) socialista Molier 4015 a konservativec Ponoche- ville 5465 hlasů; jest tedy nutna užši volb mezi tímto a Cantinurem. Roosevelt nemocen? Z Glenwod-Springsu v Koloradu došel telegram, že udržuje se tam tvrdošíjné pověst, že Roosevelt na cestách onemocněi;
Nord Cantiaur Roosevelt Praha Francie GlenwodSprings Molier 4015
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínck a zápisků vypravuje dr. Servá Heller.
Heller
18 article
V době přechodné.
19 article
(Politický stav na počátku roku 1860.- Další emancipace židů. — Zjednodušo- vání státní správy. — Svolání sesílen říšské rady a jeho značení. — Osvícený absolutism u s.) Politický stav Rakouska nejevil počátkem roku 1860 žádné podstatné změny, ačkoli byly slibeny rozsáhlé a pronikavé opravy ve všech oborech státní správy. Jak jsem již v minulém článku uvedl, bylo manifestem ze dne 15. čer- vence 1859 a ministerským programem ze dne 22. srpna téhož roku za nejbližší úkol Rakouska vytčeno, prověsti novou úpravu vnitřních poměrů řiše a dlužno uznati, že vláda tomuto úkolu, aspoň jak ona mu rozuměla, zůstávala věrnou. Na ve- nek, v diplomatické matenici té doby, hájila je- nom formálně velmocenské postavení říše a vě novala jinak celou svoji pozornost olázkám vnitřním. Události roku 1859 způsobily rozhod- nuli, že budou ve státní správě provedeny opravy a šlo nyní o to, jakého druhu a způsobu tyto reformy býti mají. Na zavedení ústavnostiv obecném toho slova smyslu se nepomýšlelo.
Rakousko
20 article
Hiedány novoty a změny, jimiž by žádouci obro- zení a omlazení Rakouska doeiliti se dalo, sniž by cisařská samovláda podstatně byla ome- zena nebo zkrácena. Proto vyhledávaly se vhodné jakési novoty nejprve v oborech státoobčanském a hospodářském. Berní otázky přikázány, jak už minule bylo uvedeno, immediatní komisi. Tato komise zasudala a rokovala v novém roce dále, ale bez výsledku; přece však prohlašováno za docilený zisk, že otázky hmotného blahobytu národů pečlivě byly prostudovány. Také komise pro kontrolu státních dluhů pracovala v novém roce pilně, ale nedoeilila ničehož více, než že otázky státního úvěru »důkladně byly prozkou- mány«. Důvěrnické komise pro zavedení a vy budování nového obecního zřízení zasedaly po- čátkem roku 1860 ještě v některých zemích sestrojovaly nejrůznější projekty, ale krohy šir- šího obecenstva nedávaly se tím nikterak vzru
Rakousko
21 article
šovat. Říkalo se posměšně, že byla těmto ko misím podložena poreulánová vejce. Skutečné, viditelné a hmstové výsledky mělo provádění nového živnostenského řádu uvádění židovstva na roveň s ostatními státními občany. Ježto ohledně účinků nového živnostenského řádu s dosti rozsáhlou, ač nikoli úplnou svobodou živností hned na počátku mí- nění se rozeházela a jinak žádných vítaných oprav viděti nebylo, říkali lidé kousaví, že cel opravní akce jenom pro židy byla zahájena mluvilo se, když policisté na blízku nebyli, sar- kasticky »o židovské konslitucie. Některých císařských aktů na emane paci židů jsem již minule se dotekl. Zde vzpomínám dalšich, jak byly provedeny. Císat ským nařízením ze dne 6. ledna, platným pro celý obvod říše, bylo stanoveno: § 593 občan- ského zákona se zrušuje; směji tedy také osoby, jež křesťanského náboženství nevyznávají, po- slední vůli křesťana dosvědčo- vati. Tolikéž ustanovení § 142 lit. d) obecné- ho, § 217 lit. d) západohaličského, § 207 od- stavec 4. italského a § 216 čís. 4. jihotyrol- ského soudního řádu, dle nichž je žid pro žida proti křesťanu svědkem povážlivým, zrušují se pro budoucnost i pro zavedené již procesy. Z eísařského rozhodnutí vydána dne 13. a 14. ledna ministerská nařízení, jimiž se zrušovaly všechny předpisy, dle nichž židé vyloučeni byli z jistých živností, zejmena z lékárnictví, v některých zemích z pivovarství, z živnosli hostinské mlynářskě, dále ustanovení, jimiž se žid ům zapovídal pobyt na venkově v Ha- liči, v. Krakovsku a v Bukovině, v báň- ských mlstech v Uhrách, v Čechách, v Chorvatsku a Slavonii, v srbské Vojvodině, v temešském Banátu a v Sedmihradsku
Krakovsko Bukovina Uhry Čechy Chorvatsko Slavonie Vojvodina Banát Sedmihradsko
22 article
Dle těchto výnosů byli tedy Israelité na- příště všude, kde zdržovati a usazovati se směli, oprávněni všechny vůbec dovolené živ- nosti provozovat, jsouce při tom podrobeni jenom obecným, pro všechny státní občany platným zákonným předpisům. — Ohledně práva na- bývati nemovitého majetku vydána dne 18. února dvě císařská nařízení. První. platné pro Čechy, Uhersko, Moravu, Slezsko Dolní Rakousy, srbskou Vojvodinu a temešský Banát, Chorvatsko, Slavonii, Sedmihradsko, Při moři a Dalmacii stanovilo: židé jso u op ráv- něni nabývati nemovitého majetku Druhé nařízení, platné pro Halič, Krako a Bukovinu, stanovilo: židé, kteři nižší gym- nasium, nižší reálku, obchodní školy, hospo- dářské úslavy, báňské, lesnické a námořn školy absolvovali aneb důstojnické šarže mají, jsou ohledně nabývání majet ku na roveň postaveni křesťanským poddaným atd. V zemích, jež z prvního nařízení vyloučeny byly, tedy v Horních Ra- kousích, ve Štyrsku, Tyrolsku, v Krajině, v Ko- rutanech, Benátkách a Vojenské Hranici, ne bylo u židů proti nabývání nemovitého majetku žádných překážek, leda výjimečně a proto ne- bylo na omancipaci židů ohledně nabývání ne- movitého majetku žádného nařízení potřebí upravení této otázky zůstaveno příštím zemským zastupitelstvům . . . Zde sluší připomenouti,že byli židé roku 1848 křesíanům zásad ně na roven poslaveni, že však byla obmezení, jež ohledně židů před rokem 1848 trvala, po zavedení tu- hého absolutismu císařským nařízením ze dne 2. dubna 1853 ve většině rakouských zemí zase »prozatímně« v platnost uvedena. Docela zby- tečno bylo by šíře vypravovat, že židé svobod a práv, kterých se jim cisařskými dekrety v po sledních měsících roku 1859 a v první části roku 1860 dostalo, ihned plnou měrou a co nejvydatněji začali užívat.
Čechy Uhersko Morava Slezsko Dolní Rakousy Vojvodina Banát Chorvatsko Slavonie Sedmihradsko Dalmacie Halič Krako Bukovina Horní Ra Štyrsko Tyrolsko ko Benátky žid svoboda
23 article
Velká opravní akce v politick správě Rakouska zahájena »zjednodušením správ- ního stroje«, to jest zrušením malých zemských vlád, zrušením krajských úřadů v některých ko- runních zemích a sloučením všech pěti místo- držitelských departementů v Uhrách v jedno místodržitelství uherské. Zrušeny byly zemské vlády: ve Slezsku. v Solnohradsku, v Korutanech, v Krajině, v Při moří, v Krakově a Bukovině. Slezsko podři zeno místodržitelství moravskému, Solnohradsko místodržitelství hornorakouskému, Korutany mí stodržitelství ve Štyrském Hradci, Krajina a Při- moří místodržitelství v Terstu, krakovské území a Bukovina spojeny s Haličí a podřízeny místo- držitelství ve Lvově. V zemích, jež takto vlast ních zemských vlád byly zba eny, jmenován jakožlo exponovaní orgůnové zemšti hejtmani, kteří byli představenými podřízených správníeh úřadů s kompelenei, která jim z právomoci při- slušných místodržitelství byla přikázána. Kromě toho podržely země vlastních vlád zbavené titu a postavení »korunních zemí« a vlastní zemská zastupitelstva, na která však nedošlo. Krajské úřady zrušeny na Moravě, v Dolních Rakousích v Tyrolsku a v Přímoří — dále tato akce ne dospěla, byvši vystřídána podnikem novým. V Uhersku zbaven byl areivěvoda Albrech hodnosti generálního guvernéra, jakož i velicíh generála III. armády, a jeho adlatus, generá jízdy František hrabě Haller dán do pense. Po- litická správa země svěřena »prozatímně« pol nímu zbrojmistrovi ryt. Benedekovi a nařízeno, uby dosavadních pět míslodržitelských oddělen spojeno bylo v jedno místodržitelství se sídlem v Budlně. Mistodržitelství toto bylo Benedekov přímo podřizeno.
František Haller Benedek Rakousko Uhry Slezsko Solnohradsko Korutany Krakov Bukovina Štyrský Hradec Terst Halič Lvov Morava Dolní Rakousy Tyrolsko Uhersko Budlně Solnohradsko místodržitelství
24 article
Tyto změny a novoty uvádím zde jenom proto, aby čtenáři jasno bylo, jak vládní kruhy videňské, cítíce nezbytnost oprav ve státní správě, všelijaké nepromyšlené pokusy dělaly, ve Imách tápaly a na slepo nějaké východisko hle- daly, než po úplném nezdaru všech těchto ex- perimentů proti vší vůli své do proudu kon- stitučních oprav byly strženy. K tomuto do jisté míry sráznému obratu přispělo svo- lání sesilené říšské rady, jež považo vati sluší za mezník, východisko a počátek no- vého státního života v Rakousku. Roku 1851 zřízena byla při ústřední vládě vídeňské vedle ministerstva jakási státní rada. kteréž se osnovy různých zákonů a vládních na- řízení k posouzení předkládaly, kteráž o těchto věcech jenom se raditi a vládě radu dávati, ni koli však usnášeti se nesměla a proto také je- nom říšskou radou nazvána byla. Počet členů této říšské rady, kteří měli hodnost místodržitelo s titulem »exeellenef«, byl dle potřeby a návrhů vlády ustanovován od císaře a při jmenování řišských radů brán ohled na rozličné rakouské Na tuto říšskou radu obrátily řídící kruhy vídeňské svůj zřetel a pojaly úmysl vybudovat ji dle plánu jejího vynálezce, hraběte Stadiona zříditi z ní imposanlní poradní sbor, vážný prakticky cenný, ale v politickém ohledu ne- škodný, to jest moc koruny a sílu ústředn vlády nikterak neobmezující, tedy jakýsi klas- sický surrogát za skutečný parla- ment a zastupitelstvo národů, as jako měl Napoleon III. ve svém národním shro máždění.
Stadion Rakousko
25 article
země. Za tim účelem bylo potřebí říšskou radu sesiliti čili rozmnožiti a vytknouti jí přesný úkol. Obojí stalo se císařským patentem ze dne 5. března 1860, ve kterémž se pravilo: »My František Josef První atd. rozhodli jsme se, aby naše říšská rada, kteráž na základě našeho pa- tentu ze dne 13. dubna 1851 a našeho vlastno- ručního listu ze dne 20. srpna 1851 dále trvati má, sesílena byla mimořádný m říšskými rady, jež v určitých dobách svolávati budeme. Za tím účelem nařizujeme po návrhu našich ministrů, vyslechnuvše naši říšskou radu, takto: § 1. Mimořádnými říšskými rady, kteří př periodických poradách [rozuměj: stálé řišské rady], přítomni býti mají, jmenujeme: 1. arci- vévody naší císařské rodiny; 2. některé z vyš- ších eírkevních hodnostářů; 3. některé muže, kteří v naší občanské a vojenské službě, aneb jiným způsobem se vyznamenali; 4. o sm- atřicet členů zemských zastupi- telstev a to z království uherského šest, z království českého tři.. ., z mar- krabství moravského dva, z vévodství slezského jednoho atd. ......«
já František Josef první
26 article
Dále stanoveno v uvedeném císařském pa- tentu, že jsou na 1., 2. a 3. místě uvedení mimo- řádní řiššti radové jmenováni doživotně, na 4. pak místě uvedení členové zemských zastupitelstev na šest let; že se mají sesílené říšské radě k poradě předkládati státní rozpočet, státní účetní závěrky, předlohy komise pro státní dluh, všechny důležitější osnovy ve věcech obecného zákonodárství a předloby zemských zastapitel- stev. (§ 3.) Jinak vyhražoval si císař, předklá- dati sesílené říšské radě k poradě ještě jiné zá- ležitosti. Dále stanoveno, že sesilené říšské radě nepřísl uší iniciativa k předkládání vlastních osnov zákonů neb návrhů na vládní nařízení, že však má říšská rada právo při po- dávání svého dobrého zdání vyznačovati mezery, nedostatky nebo potřeby v předložených ji osno- vách a činiti císaře na ně pozorna. Kdyby cí- sař za dobré uznal, vyslechnouti mínění říšské rady o jiných záležilostech, než které v § 3. tohoto patentu uvedeny jsou, že budou k tomu dosavadním způsobem povoláváni s táli členové Ja nikoli tedy mimořádní členové rozší- řené] říšské rady. V dodatku k tomuto cisař- skému patentu stanoveno, že prozatím, než ně- jaká zemská zastupitelstva svolána budou a než