ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 527223b0-78e8-11dc-abac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 68, person 101, org 10, work 10
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 2. května 1905.
Praha
3 masthead
Číslo I19.
4 article
do znnná n aduoš. aenie přvlušíoía Plose v nillaahnít lln . . . . 6 —n srajt. dolslrksrou oe na einic .. vozlon a m níet nro v in aoti slalie L. Z Petrohradu, 1. května v 915 hod ráno. (Pův. dopis zvl. zprav. » Nár. Listů . Listy vzdávají živou chválu rozhod- nutí ministerského komitětu v pří- čině legalisace práv všech sekt a vy- zniní, v příčině zrušení trestův z přestupování k jinému náboženství a v příčině zápovědi názvů »sektáři- pro starověrce a »pohani« pro lámaity — vidouce v rozhodnutí těch prví krok ke skutečným reformám. V Kursku při zatýkán dvanácti studentů tito vy- střelili na policii i zabili jednoho policejního agenta a několik jich zranili. Z Moskvy, 30. dubna. (C-B.) Poly- technické museum bylo dnes stíženo velikým požárem. Oheň, kterýž ve 4 hodiny ráno vypukl ve 4. poschodí, zničil architektonické oddělení. Mimo to ntrpěly velikou škodu i fyslkální oddělení o drahocenných přistrojích, zemědělské oddělení a knihovna.
Pol Petrohrad Kursk Moskva technický muzeum
5 article
Sbírky, jichž cena jde do millionů, byly jen na 160.000 rublů pojištěny. M. Z Kodaně, 1. května. (Pův. dopi zvl. zpravod. »Nár. Lisfů«.) Zdejšího dvora, s carským dvorem, jak známo, úzce spřízněného, došly zprávy z Petro- hradu, dle nichž vokolí cisaře jest smýšlení velmi nadějné. Potvrzuje se, že sedm jiho amerických lodí válečný ch bylo koupeno Ruskem a že již přirazily k loďstvu ru- skému, tak že toto má značnou číselnou převahu nad loďstvem ja- ponským. Lamzdorf měl v sobotu delší roz- hovor s vyslancem francouzským. tento byl pak ještě veče earem přijat, načež svolána byla na druhý den ministerská rada za carova předsednictví. Ruský úspěch v Handžursku. Z Petrohradu, 30. dubna. (C.-B.) Tele- gram generála Leněvlče caru ze dne 29. dubna praví: Ruské vojsko na- padlo Japonce u města Tunkhusianu, zahnalo je postupně z 5 posic po sobě aobsadilo Tunkhusian,
Lamzdorf Japonec Kodaň Rusko Petrohrad Tela Tunkhusian Petrahrad Leněvlč car
6 article
Výprava ruského loďstva. Ze Snigonu, 1. května. (C.-B.) »Agence Havas« sděluje: Buská eskadra nalezá se mimo francouzské osady u Portu Dnyota, 40 mil jen od Kamranu zátoky bankhajské. Ruské, německé i anglické lodi dopravní dlí však ještě u mysu St. Jacques a v řece sai- gouské. Loďstvo kočiněinské jest po- hotově, aby zamezilo porušení neutra- lity ve vodách francouzských. Z Cintau, 30. dubna. (C.-B.) »Reut lancelář« sděluje: Lodi baltické h loďstva kotví i s třetím ruským lod- stvem pobliž ostrova Hainanu. Z Londýna, 1. května. (C.-B.) Dopi- sovatel »Daily Mniln«, jenž vrátil se v rybářské lodi z kamranské zátoky do Saigonu, sděluje listu svému od- tamtud ze dne 20. m. m., že jest odů- vodněno mínění, že Rožestven- ský odplul k Filipinám, aby se tam spojil s loďmi vladi- vostoekými pod admirálem Skrydlovem, i s třetím bal- tiekým loďstve m. Z Londýna, 1. května. (C.-B.) »Daily Telegraph« sděluje z Tokia, že tam se soudí, že celé druhé a třeti loďstvo ruské spoji se 2. t. m. List ten sděleje ze věerejška ze 2. hod odp. z Hongkongu: Parník »Brerombo« (shledl dvě válečné lodi a jednu uhelnou loď severně od Svatu, anyť plaly mořem na jih. Byly to asi lodi j ponské. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na straně 5.)
Havas Port Dnyota Kamran Stanislav Jacques Dop Skrydlov Svata Snigon Cintau Reut Hainan Londýn Saigon Filipíny Tokio Hongkong Daily Mniln Daily Telegraph
7 article
Ministr dr. Wittek propuštěn. Z Vídně, 1. května. (Zvl. tel. »N. L Dr. Jindřich Wittek, správce ministeria ob chodu v provisorním kabinetě hr. Kielman- segga (od 19. června do 29. září r. 1895)a druhý železniční ministr vůbec (od 29. listo- padu r. 1897 v kabinetech Gautschově, Thu- nové, Clarově, Körbrově a teď opět v Gaut- schově) již nevkročí do sněmovny poslanecké. ve které dávno působil, nežli zasedl na l- vici ministerské, jako ministerský rada na- před a pak zase jako sekční che. Nejvyšším vlastnoručním li- stem ze dneška pro něj velice lichotivým, dáva se po své žádostí na trval odpočinek a jmenuje se zároven sekční chef dr. Ludvík Wrba za- tímním správcem ministeria že- lezničního. Provisorium v ressortu tom stalo se tedy způsobem, jaký jsme ohlásili hned, když v 1. čtení řádného rozpočtu na letošek posl. Skěne podnikl ataku na dra. Wittka pro překročení úvěrů na dráhy alpské. Odstoupením dra. Wittka umenšil se počet ressortistů, kteří zůstali z původního kabinetu Körbrova na dva: barona Callaa dra. Hartla. Baron Gautsch má ve svém ministerstvě dva provisory nominální, dra.
Wittek doktor Gautschův Tha Clarův Körbrův Wrba Hartl Baron Gautsch Vídeň Gaut Callao
8 article
Kleina a dra. Wrbu, ale vyjímaje Schönaich a hr. Bylandta možno říci, že všichni ostatní nebudou dlouho ministry. Nejdéle do pod- Dr. Wittek odchází zůstavuje vládě a říšské radě nehotový budžet svůj na rok 1905 a — co je hlavní, kritickou a rozho- dující věcí — nehotovou předlohu, kterou výdaje na tak zvané druhé spojení s Terstem překročeny o sumy hrozné. Nevyčkal ani konce rokování o záležitosti té ve výboru železničním, ba nevyčkal ani předložení refe- rátu zpravodaje odboru komise té poslance Kaftana. Děly se sice nejůsilovnější pokusy sehnati pro něj ve výboru tom většinu, jejíž votum umožnilo by mu setrvání v úřade ještě nějaký čas, až do »velikého stěhování«. do rekonstrukce ministerstva v parlamentní. ale všechny snahy po té stránce byly marny. Dr. Wittek, postihnuv, že bude většin výboru proti němu a nechtěje se vydati ne- bezpečí osvědčení nedůvěry jím, osvědčení. které by plenum zajisté potvrdilo, rozhodi se, opustiti ressort, v jehožto čele byl 71/2 roku, prostřed parlamentní kampaně, v sám předvečer zasedání jarního a tak lze říci. že on, který se pokládal delegátem koruny v každém kabinetě, asi takovým, jakým byl skoro 25 let hr. Welsersheimb, fakticky po- ražen byl a padl parlamentně. Kontrola sněmovny lidu jej odvála, jej, který byl mezi kabinetem Clarovým a Körbrovým do- konce jmenován předsedou v ministerské radě, by vládl výlučně mimoparlamentně, paragrafem čtrnáctým. A ještě jiný, zvláštní osud jej stih.
Klein doktor Wittek Kaftan Clarův Körbrův Terst
9 article
K jeho jménu, ku památce, že postátni dráhu Karla Ludvíka, k jeho pověsti, že vy- zrál opětně na nejčelnější finančníky, ovlá- dající nejen bursu, nejen banky, ale také soukromé veliké železnice, pojily se naděje, ba co díme naděje, pojilo se pevné očeká- aání, že stane se a bude postátňovatelem par excellence, že do režie státní převezme zejmena dráhy dávno k tomu zralé: severní, severozápadní a rakonské trati společnosti státní dráhy. Nebylo mu souzeno, velikou. památnou akci tu, po které volají celá desetiletí již království české a haličské markrabství moravské učiniti skutkem ají zapsati se do železniční politiky cislajtanské trvale. Co jej přimělo ke stálému odkladu, co ruku jeho již vztaženou po jmenovaných železnicích zas odvrátilo, byl-li to skutečně od- por ministra financí, byla-li to vůle mimo kabinety působící, byla-li to také a zvláště vlastní neodhodlanost či všechny tyto tři vlivy, to má dnes interes jen historický. Zdejší bursa pozdravila zprávy o zcel blízké demissi jeho dnes haussí papírů při- pomenutých podniků komunikačních. Speku- lace vykládá si totiž osobní změnu v mini- steriu železničním věcně, t. j. v ten rozum, že stoupnou odchodem dra. Wittka chance postátnění, které se předpovídá již deset let a stejnou dobu čeká. Je tomu právě deset let, co »postátňovací program« hr. Wurm- branda na burse zrovna elektrisoval a měl v následek zrovna šílené podražení akcií dráhy státní a polabské, které záhy zvrátilo se-v reakci a mnoho lidí připravilo tenkrát o mnoho peněz. Nemůže býti před opako- váním důtklivě dosti varováno. Tolikéž pak před všelikým sankvinismem neb optimis- mem, jakoby postátnění teď bylo blízkým, snadným anebo dokonce jistým a hotovým.
Karel Ludvík Spek Wittek Wurm
10 article
Neboť nehledě k tomu, že p. Wrbovi při- padne toliko skromný úkol, provésti likvi- daci odkazu svého předchůdce a chefa praesente cadavere vymoci schválení úvěr dráhy alpské, provisorní správce nemůže od- vážiti se akce takového dosahu, jakou je postátnění velikých drah na severu říše. Dru. Wittkovi, jenž v ministeriu želez- ničním vyrostl a sestárl, nemůže nikdo upříti velikých vědomostí, vzácných a vše- obecných zkušeností, vzorné píle a též na- dání řečnického. Ale jako chef železnictví rakouského, ressortu, který teprve se budo- val a který daleko není ještě na vrcholu, měl vzácný talent, učiniti se neoblíbeným — všude: svými názory, že němčina je záru- kou dobré správy komunikační a centralism, jinde dávno již odbytý, jedině možnou for- mou její, svým tarifnictvím, svým slabým chováním v příčině drah dalmatských vůči Uhersku a jinými prohřešky, chybami a pře- hmaty. Když převzal po podmaršálku Gutten- bergovi portefenille železniční, vzhledem na minulost svoji byl sympaticky vítán. Z sedm let dosáhl, že teď, kdy odchází na vždy z kanceláří, ve kterých pracoval a po- roučel celá desetiletí, nikdo ho téměř nežel ani tam ani v parlamentě. Padl parlamentně. ale neslavně. V tomto neměl naposledy. v pravo v levo, přítele. Měl jen odpůrce. V kruhu, ve který se kolem něho srazili byl utlačen,
Wittek Uhersko Gutten
11 article
zimu. Vlastnoruční listy císařovy znějí: „Milý bar. Gautschi! Schvaluje Vá návrh, povoluji svému ministru železnic, dru. Jindřichu ryt. Wittkovi, milostivě vyprošen sproštění úřadu, zároveň pak pověřuji odbor- ného chefa Ludvíka Wrbu správou mini- sterstva železnic. Ve Vídni, 1. května 1905. František Josef m. p. Gautsch m. p. „Milý dre, rytíři Wittku! Vaši žádosti. abych sprostil Vás úřadu ministra železnic, vy- hovuji milostivě a povoluji Vám přeložení Vaše na trvalý odpočinek. Nemohu. Vás všal viděti odstupovat z úřadu, aniž bych s plným uznáním a nejvřelejšími díky nevzpomenul Vašt mnohaleté, obětavé a záslužné činnosti, která s dějinami rakouského železnictví bude vždyck čestně spojena. Ve Vídni, 1. května 1905. František Josefm. p. Gautsch m. p.)
Gautsch Jindřich Wittek Wrba František Josef Vídeň
12 article
Dr. Jindřich Witte k narodil se 29. ledn 1844 ve Vídni z otce Čecha, rodilého z Mladé Vožice; sám Jindřich Wittek styděl se z svůj český původ. Roku 1865 ukončil v Vídni právnická studia, vstoupil do státní služby u finanční prokuratury, ale r. 1868 byl povolán do ministerstva obchodu, v němž přidělen k od- boru železničnímu. Zde stal se r. 1875 odbor- ným radou, r. 1880 ministerským radou a r. 188 odborným přednostou. Roku 1891 udělena mu hodnost tajného rady. V ministerstvě obehod pracoval hlavně při otázkách sestátnění různých železnic, takže passivita různých sestátněných drah padá většinou na jeho odpovědnost. V pře- chodním kabinetě Kielmanseggově od června do konce záři 1895 byl správcem ministerstva ob- chodu. Po pádu Badenově, když koncem listo padu 1897 nastolen prvý kabinet Gautschů stal se ministrem železnic, kterýžto portefeuill podržel i v dalších kabinetech Thunově, Clarově. svém (od 23 prosince 1899 do 20. ledna 1900) Körbrově a konečně i v druhém kabinetě Gau- schově. Ve všech těchto kabinetech vystupova ostentativně jako rozhodný přívrženec a stranni německé levice.
doktor Witt Čecho Wittek Badenův Gautsch Thunův Clarův Vídeň Mladá Vožice Gao
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 1. května. (Dr. Ebonho c o situaci.) Dr. Ebenhoch rozeznává ve sv stati v »Zeitu« tři hlavní otázky v nynější ne- utěšené situaci rakouské. Prvá týče se poměro vnitřních, druhá poměrů k Uhrám, třetí obchod- ních smluv s cizinou. Nejdůležitější jest otázk prvá, poněvadž nenajde-li se cesta k urovnání poměrů vnitřních, nebude také možno vyřídii pro stát příznivě dvě otázky druhé. A vnitřnt poměry dají se urovnati pouze rozřešením sporu českoněmeckého. »V nastávajícím zasedání sněmu kralovství českého — píše dr. Ebenhoch — bude se tedy v některém smyslu rozhodovat o velikých otázkách celé monarchie. Neklamou- všechny známky, německé strany na českém sněmě jsou si vědomy velikého významu zodpovědnosti za svá rozhodnutí. Sněm český bude asi opět dělný a tím bude i říšské rad poskytnuta naděje na plodnou další činnost. Z té činnosti vyniknou ihned obrysy jakési par lamentní většiny a spojeného s ní zastoupen stran, tuto většinu tvořicíeh, v kabinetě. Přes- ného o budoucí většině a parlamentním kabi- netě není dosud nic známo, ale rozvoj takove musí nastati, má-li si parlament udrželi dělnost na další čas a má-li nabyti schopnosti, aby rozřešil také druhé dvě vělké otázky — poměr k Uhrám a k cizině.« Pokud se týče otázky uher s ké, dr. Ebenhoch naděje se, že nedojde ani na rozdělení armády, ani na hospodářskou rozluku.
doktor Ebenhoch Praha Uhry
14 article
Kdyby však Madaři přece setrvali na obou těchto požadaveích, pak by Rakousko musilo učiniti potřebná opatření svá, »poněvadž nikd se do Rakouska nemůže naditi, že by chtělo konkurující s ním hospodářství chrániti svými zbraněmi anebo cizí zbraně platiti ze svého hospodářství.« Promluviv pak o obchodních smlouvách s cizinou, dr. Ebenhoch vrací s k významu příštího českého sněmování a koně svým obvyklým appellem na politické strany aby v zájmu velikých otázek státních odložily »všechny státoprávní, národní a politické otázky.« Představuje-li si dr. Ebenhoch úspěšně sněmo- vání v Praze a potom dělný parlament ve Vídni jako následek našich státoprávních, národníe a politických požadavků, pak se může ve svých nadějích snadno zklamati. Pěče o udržení jed- noty říše nespadá pouze na nás, nýbrž zvlášte na Němce, kteří po staletl ze státu žili a tyl na úkor ostatních národů neněmeckých.
Madar doktor Ebenhoch Pěč Němec Rakousko Praha Vídeň
15 article
Politické zprávy zahraničné. Schůzka krále Eduarda VII. s Loubelem franko-německé napjelí. Téměř veškeré listy franeouzské poukazují k politickému významu nynější návštěvy krále anglického v Paříži. »Journal de Débats« zv ji »šťastným praeludiem k lodním slavnostem v Brestu a Portsmouthu.« List souhlasí i s an- glickými orgány, že francouzská diplo- macie může po válce způsobit sbliženi mezi Anglí a Ruskem. »Temps« věří pořád, že anglická diploma- cie bude s francouzskou v marocké otázce za jedno a těší se z toho, že vlastní terén zá- pasu přeložen do Fezu, kdež prý má Francie v rukou trumfy, jež jsou rovnoceny prostřed- kům německým. Clemenceau otiskl v nedělní »Neue Freie Presse« dýchavičný rozhovor o marocké otázce, jenž psán jest ve smyslu a v znění smíru s Německem. Nového není v rozpravě té, v níž Clemenceau ujišťuje mírumilovností Fran- cie, nic mimo to, že dokonce ani Cl- menceau nevylnčuje možnost válečné srá- ky s Německem a to zvlásté proto, ze ar n i
Eduard VII Débats Clemenceau Fran Paříž Brest Portsmouth Rusko Německo Neue Frei Presse
16 article
[Německu nepoutuchla vzpomínk na rok 1870. Válka také stěží byla by o vratitelnou, kdyby pravdou bylo to, co ujištuj zajisté dobře zpravené »A ll deut s c h Blätter«, jež praví, že vlastním cílem něme- eké politiky v Mlarokku nejsou »otevřené dvéře . nýbrž rozdělení je ho. »Timos« docela připadně praví, že »Ail. Bl.« nepochybně prozrazují teprve my- šlenky vlády německé. Francie ale, kter k vůli Marokku zřekla se celého vlivu svéh v Egyptě, stěží by se spokojila dnes s kou- skem — Marokka. Za takých protichůdných stanovisek jest ovšem pochopitelno, jestliže po- slední depeše z Fezu znějí, že vy- jednávání francouzského posel- stva nečiní pokroků téměř žád- ných. Německý vyslanec hr. Tollenbach vy- jádřil se v rozmluvě s jedním novinářem, že, ačkoliv Francie nabídla se k dohovorům, Německo nemůže prý se dopustiti »chyby«. přistoupiti na »soukromé úmluvy«, když exi- stuje již smlouva mezinárodní. Německo a s- tán marocký jsou stranami, jež podepsaly ma- dridskou smlouvu o Marokku z- 1881 a cílem jeho poslání do Fezu bude prý bdíti nad tím, by smlouva tato byla zachována. Slovem, Německo na dále odpírá všeliké samostatné vystoupení Francie v Marokku. Důsledek těchto sporů mezi evropskými státy a tím vzájemné malomoci je- jich jest však, že zmatky, nepokoje a lupičství v Marokku do nekonečna se vzmáhají.
Německo Francie Maroko Egypt c h Blätter
17 article
Sultán marocký učinil nyní pokus k ob- nově pokoj, aspoň v okolí tangerském tím, ž na rozkaz jeho právě do Tangeru došlý paša tangerský byl dosazen opět v dřívější postavení své, kdežto pověstný vůdce čet zbujnických Raisuli, nedávno místo něho zvláštním í- zením sultánovým v čelo tangerského kraje po- stavený, obdržel nyní rozkaz, držeti se v jisté vzdálenosti od Tangeru. A to na četné stesky cizích státních pří- slušníků proti němu. Ostatně byla v noci n sobotu usedlost jistého britského poddaného u Tangeru napaden lupiči, dva sluhové byli ztýráni, několik koní ukradeno. Tito na stižnost brit- ského vyslance Lawthesa byly úřady marockými opět nahraženi. Všeobecně činěn jest zodpo- vědným za případ ten Raisuli, kterýž odemsti se chtěl tak nepochybně za poslední nařízení sultánské, přičítané britským vlivům. Za tohoto vážného vývoje marocké olázk přibyl Eduard VII. do Paříže, aby s Loubetem smluvil další postup. Počíná si co nejzdrželi- věji, jen aby nepodráždil německé popudlivosti.
Eduard VII Loubet Tanger Paříž
18 article
Tak dal se do Paříže provázeli pouze poboční- kem, tajemníkem, lékařem a štolbou a na ná- draží pařížském mimo vyslancem britským ne- dal se nikým vítati, ani officiálním zástupcem Loubelovým. Jediným officiálním bodem pobytu jeho v Paříži byla pak hostina, kterou jemu na na počest Loubet v neděli veče v Elysejském paláci pořáda! a jež až do půl 10. hod. trvala. Telegramy sdělují jen, ž se Eduard VII. bavil velmi živé s — paní Lou- belovou .,. Přípitkův proneš eno ne- bylo. V neděli — po hohoslužbě v anglikán- ském kostele — odevzal král anglický v hotelu »Bristol«, v němž bydlí, předsedovi hullské ko- mise admirálu Fournierovi velkokříž řádu sv. Michala a sv. Jiří. V hotelu zapsali se do vyložených výkazů ministr Delc a s sé a japon- ský vyslanec Motono. Odpoledne odebral se Eduard VII. do pa- láce Elysejského k návštěvě Lou- beta, u něhož prodlel půl hodiny To byl vlastní okamžik konferenci. Při rozehodu Loubet provázel ho až do předsíně. Prapor pě- choty s prapory a hudbou prokazoval král čest. Loubet potom v hotelu oplatil králi ná- vštěvu, jenž ho očekával na prahu salonua srdečně mu rukou potřásl. Strávil s nim pak čtvrt hodiny v rozhovoru. Za návštěvy presi- dentovy přibyl i Delcassé a byl, k dy Loubet se rozloučil, králem přija ve slyšení, jež trvalo asi 20 minut. Včera v pondělí odjel král Eduard VII. dopolednes markýzem Bretouilem automobilem do Versailles, kdež posnídal a prohlédnuv zběžně zámek, od- jel k odpoledním dostihům v Saint-Cloudu. Jak vidno, »král millionů« nezapomíná ani na z nejvážnějších konferencí starých svých zábava náchylností.
Loubelův Eduard VII belová Přípitkův Fournier Michalus svatý . Jiří Delc Elysejský Lou Eduard Paříž Bristol Versailles SaintCloud Elysejský palác
19 article
Schůzka Goluchowského s Tittonem. Zcela novou versi k benátské schůzi při- náši »Berl. Tagblatt« ze zvláštního, dobře prý zasvěcecého pramene vídeňského. Tento sděluje v podstatě: Schůzka letošní měla větší důle- žitost nežli lonská schůzka opatijská. Jak známo. návrh Anglie, aby akce rusko-rakouská n Balkáně nahražena byla akcí všeevropskou, došel příznivého přijetí v italské veřejnosti. Kdyb vláda italská byla formálně návrh ten podepsala, byla by bývala balkánská otázka na ráz příznivě rozvinuta. Rakousko i Rusko měly tudíž tentokráte společný zájem, společnou akci anglo-italskou na Balkáně zame- ziti. Goluchowski byl v tomto smyslu v Benát- kách mluvčím nejen rakouským, nýbrž i ruským. I podařilo se mu skutečné z jednati slo u h las Italie k rusko-rakouskému na zi. rání na věci balkánské a vzniklou ne- důvěru zaplašiti. A nepochybně dal na druhé straně i on ujištění Italii, ž e bude jisté snahy království co nejvřeleji po- porovati.« Skulečně vřelejší poněkud ton sobolních přípitků benátských, zdá se nasvědčovati, že mezi Goluchowským a Tittonem, když i ne mezi italským národem a Rakouskem, učiněn aspoň krůček na sblížení. Na večerní hostin u bonátského senátora Papadopolia, byly přípitky V drobném prodeji ppiu . . ! . za sh Ve alislkieh sa vesloví anní čal. pslední. . . . . . . . sh Inseraty platí se hotově aapfel. Předplacení a insurty plijíná ndmisl- strace v Marissské slici č.z Tm naehárejí za tež režst tlskárna a tapedice „Národnich Listi“, Bskopisy se nevzacejl
Goluchowský Titton Berl Anglie Balkán Rakousko Rusko Benát Národnich List Tagblatt
20 article
ony také vykládány jako snaha po polepšení obou vlád. Vládní poslanci a senátoři protož oběma ministrům blahopřáli. Také vládní listy italské přirozeně v tomto směru píší. Tak »Gior- nale d'Italia« přeje si, by spolek s Německem a Rakouskem byl »poctivě dodržován «, poněvadz jest prý zárukou míru. »Giornale di Ve- n e zja« zve přípitky dokonce »chvalozpěvem na mír«, před nimž se »mlha nedorozuměníe rozplynula prý jako před čerstvým »vánkem«. Podobně píší »Mattino Adriati c o«, »Corriere dela Sera«, »Popolo Ro- mano«. Ovšem tyto oficiosní neho dílem kon- servativní listy nejsou mluvčím velikých mass národa italského. Zda pohled těchto, k Tridentu a Terstu pevně upřený, pouhý lesk schůzky be- nátské dovedl jenom odvrátiti, o tom dlužno zajisté rozhodně pochybovati. Vidno to i z rozmluv, kteréž měl římský dopisovatel »Zeitu« s hlavou irredentistů Bar- ziloiem a socialistův Bissolotem, v nichž obou zajmy a city pokrevenstvi státu na obou stranách hranic došly silného výrazu. Jelikož však inter- viewy tyto jinak nevyjadřují nežli známá již stanoviska obou stran, interview pak třetí s bý- valým ministrem Prinettem obmezuje se n výrok, že »nemůže nic říci« a že jinaksi shody s Rakouskem přeje — odkládáme vzhle- dem na nedoslatek místa zevrubnější zmínkuo interriewech těch na příště. Z formálností schůzky benátské uvádíme ještě: Goluchowski, navštíviv v neděli dopoledne ještě v průvodu Tittonově mezinárodní umě- leckou výstavu benátskou, odjel pak o 2. hod. odpol. i s leg. radou Gagernem do Vídně. Na nádraží zvolal Goluchowski k Tittonovi opětně: »Na shledanou !s Tittoni sám odjel včera přes Milán do Říma. Vilém II, jenž přibude do Benátek dnes, tudíž tam již věrných služebníků — pardon ! — věrných spojenců svých nezastihne.
Giornale Zeit Goluchowský Tittoni Vilém II Gior Německo Rakousko Trident Terst Vídeň Titton Milán Řím Benátky Corriere del Sera Popolo Romana Mattin Adriat c
21 article
Obyvalelstvo Ruska dle slavu. Podle výsledků posledního sčítání lidu jest v Rusku podle stavu. Dědičných šlechticů . 1,220.169 v proc. 1.0 Osobných šlechticů a úřadníků . . . . 630 119 » 0 5 Duchovních . . . . 588 497 , 0.5 Dědičných občanů . . 342 927 , 0 3 Kupeů . . . . . 281.179 , 0 2 Měšťanů . . . . . 15,386 392 , 107 . . . 96,916 644 , 77 1 Vojskových kozáků . 2,908.842 , 2.3 Jinorodců .. 8,297 969 , 6 5 Finů (mimo Finsko) . 35.582 , 0 0 Cizích poddaných . . 605 500 » 05 Ostatních . . . . 425 748 » 04 Jak vidno, privilegované stavy jsou v Rusku zastoupeny pouze 113 proc. lidí, půl procenta je duchovních a též tolik cizozemců. Městského obyvatelstva jest úhrnem 11.2 proc. K selskému obyvatelstvu počítají se též kozáci a jinorodci, kteřiž dohromady činí 85 9 proc. všeho oby- vatelstva. Z toho následuje, že Rusko je stát selský a zemědělský jako zádný jiný.
Fina Rusko 6 5 Finsko Osobný šlechtic Jinorodec
23 article
Obyvatelstvo Ruska dle náboženství. Data, která jsou výsledkem posledního sčl- tání lidu v Rusku. V počtu vyznavačů zahrauta obě pohlaví. Pravoslavných . . . 87,123.601 v proc. 693 Starověrců a pravoslav- ných sekt . . . 2,204 593 , 1.8 Římských katoliků . . 11.506 809 „ 9 2 Protestantů . . . . 3,762.756 » 30 Arméno-gregorianů . . 1,179.266 » 09 Ostatnich krestanů. . 8 135 » 00 Mohamedánů . . . 13,906.972 » 111 5,215 805. Ostatnich nekřestanů . 732.078 Židů .
Žid Rusko Arméno Ostatnich
24 article Klub státních úřadniků v Praze.
Klub státních úřadniků v Praze. Tti měsíce minuly od té doby, kdy na m- mořádné valné hromadě ulrakvistického Klubu státních úřadníků v Praze usneseno změniti sta- novy a utvořiti Klub s jednací řečí českou ejhle — jaký rozmach nastal ve spolkové tét organisaci. Dříve jakoby něco ten spolkovýa kollegiální život svíralo a jaký to rozdil mezi tehdejším a dnešním Klubem !“ V krátké době několika týdnů skoro tisic nových členů sdru- žilo se v Klubu a počet tento zajisté bude ješte zvýšen po utvoření nových článků organisace klubovní na venkově. V sobotu večer uspořádal Klub přátelský večirek s programem velmi zajímavým, při němž také byly pozoruhodné řeči. Řádná valná hro- mada konala se ve velké dvoraně Žofina v ne- děli dopoledne. Předseda Klubu J. M. rektor p. prot. dr. Storch zahájil valnou hromadu za přítomno- sti 143 členů ze 1399. Uvital všechny vzácně hosty, kteři účastenstvím osvědčili přizeň a sym- patie Klubu, zejmena byli to pp. dvorní rada Šindelář, president obchodního soudu, šl. Málek, vicepresident zemského soudu, dvor. rada Kři- kava; dále pp. posl. dr. Klumpar za Klub po- slanců národní strany svobodomyslné, dr. Nesý za Klub téže strany; dr. Ullrich za Klub mladé generace; za ústřední spolek českých professorů prof. Krátký, za spolek českých úřadníků že- lezničních Pohnert, Vaněk a Šturma; za úřad- nickou besedu Praha—VII. dr. Vaněk, Ludvik a Neumann; za Klub úřadníků finanční techni- cké kontroly Lindacker a Zvěřina; za spolek berních úřadníků Horák a Tichovský. Omluvili se místodržitel hr. Coudenhove, president vrch- ního zemského soudu dr. ryl. Vesselý, vicepre- sident zem. finančního ředitelství Tersch, ředitel pošt a telegrafu dvor. rada Šafařik- Pštross, po- slanoc dr. Herold, dv. rada Novotny. Blaho-
doktor Storch Málek Klumpar Nesý Ullrich profesor Krátká Pohnert Vaněk Šturm Ludvik Neumann Lindacker Zvěřina Horák Tichovský Coudenhove Tersch Herold Novotný Blaha Praha klub J . M rada Kř ŠafařikPštross