1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k čislu 305. ze dne 4. listopadu 1904.
4
article
= Odvedeií ledovcového jezera. Hrozná kata-
strofa, jež roku 1892 zničila náhlou záplavou většinu
obce Saint Gervais na úpatí skupiny Mont Blancu,
byla způsobena provalením jezera v ledovci na Tete
Rousse. Poněvadž byly obavy, že by se provalení vod-
ních spoust mohlo opakovati, dala francouzská vláda
na vhodném místě proraziti tunel 200 metrů dlouhý
skalním okrajem jezera, jenž v minulém létě skončen
V ledovcovém jezeře skutečně byly již shromážděny
značné spousty vody, jichž množství vypočtěno bylo
na 18.000 krychlových metrů, jež za půl třetí hodiny
odvedeny, aniž způsobena jakákoti škoda.
= Noviny v obležení. Ruské časopisy uveřej-
ňují následující zajímavý výňatek z denních zpráv
časopisu »Novyj Kraj« jenž vychází v obleženém
Port Arturu: »Od včerejška nalezají se redakční míst-
nosti a tiskárna našeho časopisu v dostřelu nepřá-
telských děl. As dvanáct granátů vybuchlo nedaleko
naší tiskárny; mnoho střepin prorazilo stěny anebo
rozbilo okna.« — Časopis je tištěn na papíře, jenž
byl kdysi bílý, nyní však má tón naprosto neurčitý.
Někdy bývá časopis tištěn na bílém papíře, častěji
však vychází na červenavém, zelenavém, oranžovém
nebo modravém. Ale přes tyto technické nedostatky na-
lezá časopis hojné čtenáře, zejmena mezi vojskem.
Artur
Saint Gervaisa
Mont Blanc
Novyj kraj
5
article
= Skandály hrozinkové banky v Patrasu. Po-
slední události při valné hromadě akcionářů banky
této jsou charakteristické pro panující poměry v ce-
lém Recku. Banka ta byla založena před několika
lety, by podporovala pěstovatele korintských hrozi-
nek a obchod s nimi. Všude jinde prospěla by po-
dobná banka a prospívala by, neboť při opatrné
správě nemohla by utrpěti ztrát. Zde však panují
jiné poměry a názory. Státní, obecní a společenský
majetek považuje se za dobrou kořisť, na kterou má
každý poctivý člověk právo, dává-li se mu příležitost
přisvojiti si ji. Z té příčiny nikdo nekoupí akcie ře-
cké obchodní nebo průmyslové společnosti a utvoření
takových společností jest nemožno. Ví každý, že ne-
možno odnaučiti kočku chytati myši a pořádný člo-
věk, nemůže-li ošiditi jiného, ošidí sama sebe, by
upokojil své svědomí a přirozený pud. Za krátký čas
zmizel i takřka celý kapitál v půjčkách většinou
Patras
6
article
velmi pochybné jistoty, při čem správa banky nehle-
děla na potřeby rolnictva, nýbrž na požadavky vlivu-
plných lidí. Hospodářství to vyvolalo jitření, násled-
kem kterého musilo ředitelstvo odstoupiti. Nový ře-
ditel však nemohl polepšiti stav banky a proto při
generální schůzi přišlo celé skandalosní hospodářství
na jevo a odehrály se tak bouřlivé scény, že musila
policie zakročiti a i na ulici krvavým rvačkám za-
brániti. Druhého pak dne usnesla se většina akcio-
nářů na likvidaci banky, vyhnavši dříve ze shromáž-
dění ředitele a celou správní radu. Zároveň se obrá-
tila na ministerstvo, by v té věci zakročilo a usne-
sení provedlo. Ztráty akcionářů jsou velké, ale mini
sterstvo, které celé to hospodářství morálně podporo-
valo, neví si nyní rady, neboť musí bráti ohled na
boháče menšiny, od kterých při volbách do sněmu
= Horkokrevné Italky. Italka Carmella Sivatová
30letá v Newyorku, měla delší dobu svou 25letou
krajanku Servellu de Carta v podezření, že jí chce
milence Pietra odlouditi. Onehdy ráno, když Pietro
který bydlí v témže domě co Carmella, šel do práce,
závisí.
Italka
Carmell
Pietr
Pietro
Servell jít Carta
7
article
Carmella jej stopovala v domnění, že má dostaveníčko
se Servellou. Toto podezření bylo sice bezdůvodné, za
to však, když se Carmella vracela domů, setkala se
na nároží Grand a Mulberry streetu se svou sokyní.
Obě dívky daly se do hádky, během které Carmelia
vytáhla břitvu a způsobila de Cartově ošklivou ránu
v obličeji, ale Servella nebyla líná a chopila sejí
za vlasy. Další rvačce učinili přítrž dva policisté, kteří
na „bojiště“ přichvátali a obě amazonky zatkii. —
Ambulanční lékař Servelle ránu obvázal.
Carmell
8
article
= Asijské a evropské děti. Přírodozpytec Abott,
jenž právě mešká v Siamu a na Malajských ostrovech,
podává ve svém dopise některá pozorování o rozdílu
chování se dětí asijských a evropských. „Ani ma-
lajské ani čínské děti,“ praví, „nejsou tak nevázané
a hlučné jako děti bílého plemene. V mysli naší
vzbuzuje přímo úžas, kterak hoši zde odcházejí
z vládních škol. Číňané, Malajci, míšenci atd. všichni
odcházejí zcela klidně a mlčky a stoupají buď n
své vozíky anebo jdou způsobně a tiše domů. Není
tu nikoho, jemuž by šlo o to, počíti rvačku. Není tu
párku, jenž by se válel ve stoce. Nikdo netahá druha
za vlasy nebo za šaty, anebo aby páchal kousky, jež
u našich školáků vídáme každodenně a jež se jeví
jako projev přirozené energie plemene, toliko školní
kázní násilně potlačené. Ale myslím, že k tomu při-
spívá jednotvárnost a horkost podnebí značnou mě-
rou. V horkých zemích nemá nikdo příliš mnoho
energie. Domorodci hindustanští jeví od přírody me-
lancholii, k čemuž, jak se zdá, přispívá přelidnění
země a periodicky se opakující hlady, jež se objevují
již po mnoho století.“
= Dobrý žaludek. Přítel našeho listu píše nám
z Krakova: Do velké české restaurace našeho kra-
jana i cestopisce pana Fáčka v Krakově přišla ne-
dávno jakás paní pergamenových tváří a nepřílišné-
ho objemu tělesného, štíhlá a vysoká, v hodinách
dopoledních, i poručila si porci guláše s krajíčkem
chleba. Guláš byl výborný a proto není divu, žesi
objednala guláš druhý, s druhým chlebem — alei
ten druhý nebyl s to upokojiti touhu žaludku, tak
že musil následovati guláš třetí s třetím chlebem.
Abott
Číňan
Fáček
Siam
Krakov
Ilancholie
9
article
Na to utřela si vzácná dáma ubrouskem poslední
kapičku gulášovou s karmínových rtů a poručila si
za 24 kr. uzeného s knedlíkem a se zelím. Když vy-
třela talíř čtvrtým chlebem, jako uzavírku spotřebo-
vala jen šest párků uzenek s křenem a chlebem.
Teď nastoupil arci potřebný odpočinek, čtení illustro-
vaných novin zapudilo nudu její až do hodiny po-
lední, kdy každý průměrný smrtelník svůj oběd
s náležitou pobožností a důkladností zpožívá. Taki
naše dáma uznala za potřebné se od tohoto starého
zvyku neuchylovati a proto snědla s náležitou chutí
oběd, skládající se z polévky, telecí pečeně, moučné-
ho příkrmu a chleba. Při té žaludkové proceduře po-
máhaly tři »bomby« (půllitry) Fáčkova piva.
= Polapený poštovní zloděj. Onehdy v neděli
pozdě večer přišel neznámý muž do poštovního va-
gonu vlaku, jenž byl právě přibyl z Lyonu na ná-
draží v Ženevě a představil se poštovnímu kondu-
ktoru jako vysoký úřadník spolkových dráh švýcar-
ských. Udal, že má uloženo, prohlédnouti poštovní
vagony a ohledati vnitřní jejich zařízení a konduktor
ničeho proti tomu nenamítal. Záhy po této »úřadní«
návštěvě pohřešena peněžní zásilka 16.500 franků v
zlatě a neznámý poštovnl hodnosta jakoby se byl do
země propadl a bylo velmi obtížno, pátrat za těchto
okolností po zmizelých penězích. Tu dostavila se ve
Fáčkův
Lyon
Ženeva
10
article
středu na policejní ředitelství majitelka vykřičeného
domu s punčochou plnou zlaťáků, kterou jí byl jakýs
neznámý dal k uschování. Poněvadž jí věc byla po-
dezřelá, udala věc na policii. Punčocha obsahovala
14.500 franků ve zlatě, jež patrně pocházely z krá-
deže v poštovním vagoně. Ještě téhož večera poda-
řilo se policii zatknout zloděje, jenž se patrně byl
dověděl o objevení peněz a chtěl večerním vlakem
odjeti. Skorem současně zatčen v jiném vykřičeném
domě druhý podezřelý člověk, u něhož nalezeno 1100
fr. ve zlatě. Zdá se, že to spoluvinník chytráckého
poštovního zloděje.
11
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 4. listopadu.
22. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
12
article
Poprvé-
Dvojí methoda.
Veselohra o 4 dějstvích. Francouzsky napsal Alfréd
Capus. Přeložila Vilemína Nováková. Režisér Jaroslav
Kvapil.
Začátek o 7. hod.
Konec po 1/2 10. hod.
Capus
Nováková
Kvapil
13
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
zahradě I. pražského měšť. pivovaru
V pátek 4. listopadu
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch režiséra p. Bohdana Lachmana.
První vystoupení sl. M. Mayerovy
Poprvé: Hamlet, prine dánský
Tragedie o 5 jedn. Napsal W. Shakespear. Přeložil
J. J. Kolár. Režisér V. Spurný
Lachman
M Mayerův
Hamlet
W Shakespear
Kolár
V Spurná
Praha
lidový divadlo
14
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
V pátek 4. listopadu.
9. hra v předplacení (páteční).
Novinka. Poprvé
Barry, šlechetný pes bernardinský.
Fraška o 3 jedn. Dle Bissonova »Terre-Neuoe«. Na-
psal R. Hirschberger a R. Pohl. Přeložil Josef Kubík.
Režisér Josef Kubík.
Fraško
Bissonův
Hirschberger
R Pohl
Kubík
Smíchov
Barr
Švandův divadlo
TerreNeuoe
15
article
Pištěkovo lidové divadlo vnohradeoh.
Pištěkovo lidové divadlo vnohradeoh.
na Král.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Kříž u potoka.
23844
Obraz ze života venkovského s předehrou o 10 obra-
zech. Dle románu K. Světlé sestavila E. Pešková.
V pátek 4. listopadu.
Král
E Pešková
Pištěkův lidový divadlo
17
title
I. Novák v Praze, „U Stajgrů“.
I Novák
Praha
U Stajgr
18
article
řeč jeho jen se hemží. Nemá žádného ducha, aby člověk
se mohl s ním pobaviti. Včera mi řekl, že jsem nejhlou-
pější chladná socha ženská, s jakouž se kdy setkal, třásl
mnou, až se mi točila hlava a líbal mne, div jsem ne-
oslepla. Po takovéto scéně bývám mdlá, že se nemohu
ani hnouti.
Vyplížím se do zahrady a schovám se s Royem do
skupiny vavřínových keřů, kdež jsou zapomenuté sluneční
hodiny, jež bývaly kdysi středem staré zahrady a když
vysázeli nové křoviny, nechali je zde; kolkolem jest pro-
stranství asi šesti stop a nikdo tam nepřijde; jsem zde
v bezpečí.
Někdy slyším ze svého úkrytu Augusta, když mne
volá a nikdy se neozvu; včera jsem ho zahlédla křovím
a kousal si nehty, jak se mrzel; nedovedl si představiti,
kam jsem se poděla. Bylo mi útěchou seděti zde a ošklí-
bati se po něm, jako to dělává nezvedené dítě.
Neměla jsem ještě odvahy, zajíti si do našeho
domku. Jest tam vše, jak to bývalo; všechny babiččiny
staré milé věci čekají na mne, až se rozhodnu, kamje
chci dáti. Hepziba se provdala za toho kramáře a bydlí
tam teď a hlídá to.
Nejspíše se tam podívám některý den a urovnám
vše; připadá mi to, jako znesvěceni, kdybych sem pře-
nesla její svresský porculán, miniatury, křeslo z dob
Ludvíka XV., a kdyby přišly do styku s novými věcmi,
jež pocházejí z Tottenham Court Roadu.
Augustus upravuje nějaké pokoje pro mne, takže
budu míti také svůj »budvár«. Ani se neporadil se mnou,
jaký je můj vkus; bude to vše překvapením pro mne,
v domě jest stále celá armáda dělníkův a zahlédla jsem,
Roy
Augusta
Ludvík XV
Augustus
Tottenham
19
article
aby se přesvědčil, že ani sou se nepřeplatilo. V tu chvíli
jsem se rozhlédla a setkala jsem se se zrakem jednoho
z těch Francouzů. To se ví, že jsem ihned odvrátila zrak,
avšak v jeho očích zářila taková švanda, že jsem se div
nezasmála. V tom jsem se však náhle rozpomněla, že ono
stvoření, tento tvor, sedící proti mně, náleží mně, že mám
jeho jmeno, že jest mým manželem. Nesměla jsem se tedy
smáti s ostatními jeho podivínským způsobům i byla jsem
ráda, když jsem se vytratila.
Mám starost o babičku. Nepíše mi; dostala jsem
pouze krátkou zprávu od markýza. Jistě jest asi těžce ne-
mocna, není-li již mrtva. Nemohu truchliti, skoro mi při-
padá, že bych si přála, aby tomu bylo tak. Augustus jako
zeť by nesnesitelně urážel jejího jemného ducha; nafukuje
se neustále, a jeho způsob, jak se mnou zachází, jako se
svým vlastnictvím, to by ji zničilo.
Kromě toho by měla stále utkvělou myšlenku, že
mne šidí, když zůstává na živu, že přece jen můj sňatek
nebyl nutný, když jest ještě zde a mohla mne míti u sebe.
Oh! Babičko zlatá, kdybych tě mohla zbaviti jen na oka-
mžik starostí, ty víš, že bych to učinila.
Když jsem jí dávala s bohem, přitáhla mne pevně
k sobě a líbala mne. »Ambrosino,« pravila, »bude mi na
cestu se vydati dříve, než se vrátíš; nesmíš truchlit ani
býti smutna; má poslední rada, mé dítě, jest: Pamatuj,
že život, jak seznáš, jest pln náhrad. Snaž se viděti ve
všem jen veselou a jasnou stránku a hlavně nebuď dra-
matickou.«
Ona bývala vždy veselá, má babička; kdybych ji
tak teď mohla spatřiti, abych ji ještě pověděla, že chci,
ano chci se snažit následovati její rady. Pst! Augustus
jde, slyším jeho těžkopádné kroky — nese telegram.
anl
-Lodová kra“.
Francouz
Augustus
Ambrosino