ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 525ea170-71f2-11dc-823a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 24, person 13
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. listöpadu.
Praha
2 masthead
K číslu 304
3 article
Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h
Praha
5 article Boje o Port Artur.
Boje o Port Artur. Z Berlína, 3. listopadu. »Tagb latt- sděluje z Tokia: Dělostřeleckým útokem na Port Artur, který trvá již od 26. října, dosáhli Japonci podstat- ného úspěchu na severu, západě východě. Mnoho tvrzí přeměněno v rumiště a jen stěží už ruská střelba odpovídá japonské. Na celé severní frontě vojsko v počtu asi 9 divisí přiblížilo se již na vzdálenost, ze které lze útok podniknouti. Do tak zvané pevnůstky drakon- ské podařilo se Japoncům uči- niti průlom. Z Tokia, 2. listopadu. (C.-B.) Úřadní zpráva o bojích u Port Arturu v říjnu sděluje, že Ru- sové, kteří dne 18. října byli zajati, vypovídají že osud pevnosti v krátkém čase bude rozhodnut. Potravin jest prý značný nedostatek a posádka prořídla. Generál Stesselj určil odměnu a medaille pro 400 dobrovolníků, kteří podniknou výpad a zničí japonská děla.
Artur Tagb Japonec Stesselj Berlín Tokio východ
6 article
Baltické loďstvo.
7 article
Z Berlína, 3. listopadu. Z Tangeru tele- grafují: Admirálové Folkersan a Ekvist čekají co chvíli rozkaz, kam mají odplouti se svými 6 pancéřovými loďmi a 4 křižáky. Dnes večer čeká se Rožděstvenský. Z Paříže, 3. listopadu. »Journal« ozna- muje: Ruské loďstvo vyplulo z Viga. Myslí se, že vyčká výsledky vyšetřovací komise ve vodách marockých. Admirál Rožděstvenský děkoval ve- liteli přístavu vižského za přijetí, jakého se mu dostalo v přístavu španělském. Z Gibraltaru, 2. listopadu. (C.-B.) Soudí se, že admirál Rožděstvenský připluje zejtra ráno se svým loďstvem do Tangeru. Anglická válečná loď »Illustrious« odpluje zejtra k tý- dennímu cvičení ve střelbě.
Folkersan Rožděstvenský Berlín Tanger Paříž Vigo Gibraltar
8 article
Konflikt rusko-anglický. Z Londýna, 3. listopadu. Ruský vyslane vydal tuto notu: V jednání mezi vlá- dou britskou a ruskou nenastalo nic, co by vzbuditi mohlo nějaké obavy, že dojde ke krisi. Ve příčině mezinárodní vyšetřovací komise jest otázka zá- sadně vyřízena, jde již jen o podrobnosti. Ruský velevyslanec hr. Benkendorf přijal včera dopoledne francouzského kollegu Cambona a na- vštivil pak ministra zahraničních záležitost v jeho soukromém bytě. Potom navštívil fran couzský velevyslanec ještě ruského velevyslance a pak vyslance německého, rakouského, španěl- ského a italského. Z Lissabonu, 2. listopadu. (C.-B.) Semafor v Oitavos oznamoval dnes ráno, že spatřeny byly na jihu čtyři ruské pancéřníky a jedna ruská dopravní loď, jakož i čtyři anglické křižáky. Z Hullu, 2. listopadu. (C.-B.) Soudní vyše- třování ohledně smrti rybářů, kteří při srážce v Severním moři zahynuli, bylo ukončeno. Soud uznal po návrhu vládního zástupce, že oba rybáři zabiti byli střelami, jež bez předchoziho ohlášení od vá- lečných lodí byly vypáleny. Soud odborníků projevil přání, aby dán byl výraz jeho uspokojení nad úsilím obou vlád, aby záležitost tato, která v dějinách nemá příkladu, uspokoji-
Cambon Hull Londýn
9 article
Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Praha
10 article
vým způsobem byla vyřízena, jakož aby raně- ným a příbuzným obětí srážky byla projevena jeho soustrast. Na bojišti mandžurském. Z Londýna, 2. listopadu. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« dovídá se z hlavního stanu ge- nerála Oku: V postavení armády nenastala žádná vážnější změna. V neděli útočilo oddě- lení ruské pěchoty a donští kozáci na japon- skou jízdu na nejkrajnějším konci levého křídla u řeky Chun; se ztrátou 20 mužů byli však útočníci zahnání. Čára japonské armády táhne se nyní podél břehu Lihoho až k levému křídlu, jež přesahuje přes řeku. Z Tokia, 2. listopadu. (C.-B.) Zprávaz hlavního stanu japonského na bojišti mandžur- ském oznamuje: Dne 30. října táhly proti le- vému oddělení levého našeho křídla nepřátelská jízda v síle tří pluků, dále jedna batterie děl pluk pěchoty. Rozpředl se boj, při němž ne- přítel byl odražen. Náš oddíl měl jen nepatr- ných ztrát, kdežto ruský ztráty těžké. 50 mužů ruské jízdy ztratilo své koně. Nepřátelská jízda stáhla se nazpět všemi směry v nepořádkua- zanechala na bojišti třinácte mrtvých. V noci na 30. říjen vzalo naše levé křídlo 500 metrů severozápadně od Čenlienu a spálilo ji. K nepokojům mezi záložníky. Z Petrohradu, 2. listopadu. (C.-B.) Ruská telegrafní agentura oproti zprávám o nepokojích a bouřích záložníků sděluje, že nedošlo k žád- ným srážkám mezi záložníky a důstojníky. Jeli- kož na místech svolávacích úřadně zavřeny byly prodejny kořalky, žádali záložníci vodku na ži- dech a pro vysokou cenu krámy těchto spusto- šili. Rozhořčení proti židům vyvoláno také tím, že tito namnoze utekli, jsouce povoláni do
Londýn Reut Chun Tokio Petrohrad
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Při česání chmele. Napsal Jaroslav Hašek.
Hašek
12 article
Z dlouhých, ze dřeva vystavěných budov ozývaly se hovor, smích a zpěv. Rovina u Spaltu až k Norimberku ležela v mlze, ze které čněly jako složené jehlance pušek vojenského tábora složené tyče chmelnic. Jenom místy ještě jako les stály tyče, na nichž úponkovitě visely pruhy chmele. Rovina teskná, smutná nyní, kdy většina velkých chmelnic již jest obrána, byla mlhou zbarvena do šediva. Jenom tam na jihu černaly se obrysy lesa a houfy černých havranů prorážely mlhou, za- padaly do ní, zase se objevovaly na složených tyčích chmelových s křikem „krá“, „krá. Ale v budovách bylo živo. Kolem dlouhých, dřevěných stolů sedělo množství lidí, kteří sem přišli z celého Něme- cka; muží, ženy, ba několik větších dětí, lidí, kteří kolik měsíců před tím vypravovali si, že v srpnu vydělají trochu peněz při česání chmele. Byli zde vandráci, otrhaní, rozbití, kteří pracovali jen proto, aby vydělané peníze mohli v nejbližších krčmách propit, vedle těch byli zde lidé nemocní, neschopní těžší práce, kteří pracovali, aby si něco nastřádali a celé to množ- ství hovořilo nyní jeden přes druhého, zpívalo, smálo se s pocitem klidu, který jim dlouho před tím scházel a při tom česalo voňavý zhmel ze stonků do košíků, za tím, co ranní srpnové slunce vytlačovalo mlhu z opuštěné roviny. Vůně chmele dráždila příjemně pracující množství, nutila časem ke kašli, ana zatím vůně pryskyřice, vycházející z čerstvě sroubené bu- dovy, je opájela. „Eh,“ řekl na kraji stolu sedící otrhaný muž, „tak se mně zdá, že je to přece jen lepší, než žebrat.“ „Jest to lehká práce,“ prohodil jiný vedle něho, „jaké pak máš řemeslo?“ „Kovář jsem,“ odpověděl otrhaný muž. „jmenuji se Karel, jsem z Hannoverska.“
Karel Norimberk
13 article
„Já jsem z Hamburku,“ řekl druhý, „jsem zedník. Říkají mně Hajs.“ „Už nedělám dvanáct let,“ děl kovář. „dříve jsem dobře pracoval, ale přijdu ti ke dráze a tam jsem si zlámal při práci nohu. Le- žel jsem tři neděle v Duryňsku v nemocnici. In- validní kartu jsem měl a myslíš, že ti chlapi mně potom zaplatili za úraz? Chtěli darebáci, abych si ještě nemocnici zaplatil. Prý jsem byl opilýa tak si zlámal nohu. „Chudý člověk zkusí jako pes,“ řekl Hajs, „a nemá nikde zastání. Mně ti jednou dal mist výpověď, protože jsem chodil za jeho dcerou. „Má dcera se nehodí pro vás.“ Byl to obyčejný polír. Řekl jsem mu, že je darebák. Rozzlobí se ti ten chlap, chytí do ruky hůlku a na mne. Bylo to na lešení, asi tři metry vysoko od země. „Hrome, darebáku,“ vykřiknu, ještě tohle. A bác s ním. Už ti letěl dolů s lešení. — Veřejné ná- „Kolik jsi dostal, kamaráde,“ ptal se na- proti sedící mladý muž, dle čepice pekař. „Šest neděl,“ odpověděl zedník.
Hajs Hrom Hamburk Duryňsko
14 article
„Málo,“ vmísil se do hovoru od druhého stolu stařeček, přežvykující v ústech kus dout- níku, „tři metry od země a shodit ho. Tak šest měsíců a ne neděl. To, kamarádi, se mnou jinak zatočili. Šel jsem přes lineburskou ladu na Šlesvicko. V jedné vsi, už u mořského břehu žebrám ještě s jedním. Nevím už, čím byl, je to dlouhá doba. Vzali jsme kolkolem celou ves a v tom tu četník. „Půjdete se mnou!“ „Oho, “ povídám, „teď, když máme hrsť peněz v kapse (tam ti dají všude), máme jít s tebou?“ Hádám se s ním, ale na konec pomyslil jsem si, co, zde máš plno lidu, počkej až venku ve volnu! Po- vídám, že půjdeme. A tak když jsme byli da- leko za vsí a přišli k průplavu, chyt' jsem čet- níka za krk, strčil ho do bahna. Než se vy- škrábal, my byli už daleko mezi travinami. Z rok šel jsem s jedním přes Pruské Slezskoa u Kladska zastaví nás četník. Taková ti známá tnář. „I hrome, podívám se lepší na něho, to je ten, co byl v bahně tam u moře.“ U stolu se dali do smíchu. „Dostal jsem,“ řekl stařeček, „šest měsíců pak donucovací pracovnu také šest měsíců.“
Šlesvicko Kladsko
16 article
„Což na lineburské ladě jest dobře ce- stovat,“ řekl zedník. „Všude dostaneš a sedlák třebas sám tě zavolá, ale vada je veliká, že ves- nice jsou tak daleko od sebe. Jedna ves třebas pět hodin. A to jdeš takovým podrostem lesním a travou vysokou, že ti jde až přes hlavu. A když se spustíš s pravé cesty, třebas tři dni bloudíš. Pořád se ti zdá, zde jsem už byl. Obrátíš sea přijdeš zas tam, odkud jsi vyšel. Ale ve vsích je velmi dobře i když přijdeš na takový velký rytířský statek. Najíš se, a co peněz dostaneš. Jdeš ze vsi ven, a chce se ti spát, lehneš si do trávy a spíš. To máš až k Šlesvicku. A na Šles- vicku je také dobře. „To je,“ přisvědčil kovář, „ryb se najíš plno. Ryb je u moře spousta. Jednou v jedné vsi se nám to nevyplatilo. Můj kamarád a já ve- šli jsme k starostovi, že máme hlad. „Posadte se, přinesu vám kousek ryby,“ jde vedle do síně a tam plný hrnec pečených ryb. Přinese nám každému kousek. Sníme a jdeme. A poněvadž nám chutnalo, proto, když jsme šli kolem hrnce s rybami, můj kamarád celý hrnec vyprázdnil do kabátu. Nastrká si do kapes a vyrazíme ven.
Šlesvicko Šles
17 article
Nejsme ani venku ze dvora, když tu ze námi starosta. Můj kamarád zapomněl, že má děravé kapsy a tak mu vypadala na cestě přes dvůr jedna ryba za druhou. To bylo naše neštěstí. Běžíme a lidé kolem, když viděli, že starosta nás chytá, hnali se za námi také. I psy poštvali. Pak nás zavřel starosta do prázdného chléva. A ráno přijde k nám a přines jehlu a nitě, aby prý si kamarád zašil kapsy. Kolem stolu smáli se a stařeček, žvýkající tabák, podotkl: „Všemu se také nemusí věřit, ale umíš povídat. Já znal jednoho a ten vyprá- věl a vyprávěl, kde byl, co tam dělal a ne konec podívám se do jeho pracovní knížky a on teprv tři neděle cestuje.“ Stařeček zakašlal a od- plivl si. Kovář stal se nepokojným. „Já znal jed- noho dědka,“ řekl, „a ten nebyl s ničím spo- kojen, jenom bručel.“ „Starý člověk má vždy lepší rozum,“ po- detkla u stolu sedíci žena nepěkného obličeje. „Cha, cha,“ smál se kovář. „Fodková pro-
Kovář