1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 33. ze dne 3. února 1903.
2
article
= Neštěstí nepřichází nikdy samo. Pařížský
»Journal« poukazuje k tomu, že nedostatek sardinek
v Bretoňsku, jenž zavinil již krutou bídu v tamějším
obyvatelstvu, bude míti mimo to v zápětí krisi v pa-
řížském průmyslu hračkářském. Jde tu ovšem jen
hračky automatické, automobilisty, metaře ulic atd-
z pomalovaného kovu, jak se na ulicích prodávají.—
»Nebudou-li sardinky,« pravil jeden z těchto kočov-
ných hračkářů, »nebude také krabic od sardinek, a
není-li krabic od sardinek, nemáme materiál na naše
hračky. Užíváme totiž na svoje hračky většinou kra-
bic, jež nalezáme ve smetí. Je to dobře zpracovaný
kov, jenž nás skorem ničeho nestojí a jejž snadno
můžeme upravovát, jak ho potřebujeme. Jakousi ná-
hradou byly nám krabice od konserv, ale ty dávno
nejsou tak dobré, poněvadž nejsou tak jemně zpra-
covány a dají se tíže upravovat.« — Kdo by byl my-
slil, že jsou tak úzké styky mezi dvěma věcmi tak
různými, jako jsou sardinky a hračky !
= Ke vražednému processu v Bologni. Jeden
z hlavních průvodních svědků v sensačním processu
Bonmartini—Murri, universitní professor dr. Dante
Cervesato, těchto dnů v Bologni zemřel. Prof. Cerve-
sato byl důvěrně spřátelen s hr. Bonmartinim, za-
vražděným svým svakem drem. Murrim a během vy-
šetřování, zahájeného proti vrahu a jeho sestře, hra-
běnce Bonmartiniové, byl několikráte vyslýchán vy-
šetřujícím soudcem. Učinil prý důležité výpovědio
poměrech mezi hrabětem a jeho příbuznými a svě-
dectví jeho při hlavním líčení očekáváno s velkým
napjetím.
doktor
Dante Cervesato
profesor
Cerve
Bologna
3
article
= Proti dětské práci. Z Wilkesbarre. Pa., se
oznamuje: Na rozkaz městského radního Millera ve
Scrantonu byly vydány zatykače na několik smírčích
soudců, jakož i rodičů, jichž dítky v továrnách pra-
cují. To se stalo na zakročení továrního inspektora
Bishopa, který, jak známo, před stávkovní komisí byl
vyslýchán jako svědek a jehož výpověď, jakož i vý-
povědi malých dítek vyvolaly po celých Spojených
státech všeobecný úžas. Soudce Gray se tehda vy-
jádřil, že jest povinností obyvatelstva, aby podobným
neutěšeným poměrům učinilo přítrž, načež Bishop
zavedl vyšetřování. Během dne byl zatčen smírčí
soudce A. Ferguson z Dunmore, který 13leté Nellii
Secohově vystavil certifikát vzdor tomu, že dívka
neumí čísti ani psáti. Dále byla zatčena paní Anna
Mc Dermottová, která před smírčím soudcem Coo-
neyem odpřísáhla, že její 11letá dcera Teresie jest
13 roků stará. Smírčí soudce Dunmore byl na zá-
ruku 500 doll. odkázán k dalšímu procesu a paní
Mc Dermottová byla odsouzena k pokutě 100 doll.
vzhledem k její četné rodině a dlouhé stávce bylají
však pokuta zase slevena.
= Podivín. Hrabě Tolstoj, příbuzný slavného
Lva Nikolajeviče, mešká nyní v Římě a způsobuje
značné nesnáze Vatikánu i ruskému velevyslanectvu.
Jest archimandritou vyznání řecko-katolického, ženat
a otcem čtyr dítek, neboť vyznání řecko-katolické do-
pouští manželství duchovních. Nyní však mu na-
padlo, přestoupiti k vyznání římsko-katolickému. Ale
chce při tom zůstat duchovním. Jest nyní otázka, co
se má stát s jeho ženou a dětmi. Kardiná! Rampolla,
jehož žádal o radu, nedovedl mu poradit, nýbrž pra-
vil, aby jednal, jak uzná za dobré. Zatím se hrabě
Tolstoj ještě nenosí jako římský kněz, nýbrž jako
Miller
Bishop
Gray
A Ferguson
Nellie
Anna
Mc
Dermottová
Tolstoj
Scranton
Dunmore
Coo
Podivín
Řím
Vatikán
Lev Nikolajevič
4
article
dříve jak ruský archimandrita. Vatikán se konečně
rozhodl, že jej umístí u některé církve v Orientě
a dal jej povolati melchitským patriarchou do Jeru-
salema, ale proti tomu se ohradila ruská vláda. Hr-
Tolstoj mešká tudíž stále ještě v Římě, vzbuzuje
u obyvatelstva velkou zvědavost a způsobuje Vatikánu
největší rozpaky. Čte mši, chová se jako římsko-
katolický kněz a vypravuje zpravodajům novin, jak
velkou lásku chová vůči své manželce a svým dě-
tem. A ve Vatikáně zatím dosud nevědí, co si mají
počít s tímto divným svatým.
= Nevinně lynčován. Z Pittsburgu se oznamu je
Zde stal se nevinný člověk obětí soudce lynče. O vá-
nočním Božím hodě byl totiž oběšen Mont Godley
na podezření, že policistu Hinklea zastřelil, nyní
však vyšlo na jevo, že Godley byl nevinen a že
vraždu spáchal bezpochyby jeho bratr. Týž jest stře-
len do krku a nalezal se v lékařském ošetřování.
Tento druhý Godley nyní uprchl a proslýchá se, že
se skrývá ve Weir City; není pochybnosti, že bude
též lynčován, jakmile bude dopaden.
= Jeden z tisíci Garibaldiových. Z Říma se
oznamuje: Commendatore Achille Argentino ze San
Angelo di Lombardi zemřel těchto dnů v Nizze. Na-
rodil se roku 1821, stal se po pečlivých studiích in-
ženýrem, avšak byl příliš horlivým vlastencem, aby
se ho nedotkl osud vlasti. Roku 1848 bojoval na
barikádách v Neapoli, začež musel odsedět 19 letv
bourbonských žalářích. Jakmile se dostal na svobodu
připojil se ke Garibaldimu a stal se účastníkem slav-
ného sboru tisíci, s nimiž Garibaldi osvobodil Sicilii.
Tolstoj
Godley
Achilles
Garibaldi
Vatikán
Orient
Jer
Hradec
Řím
Pittsburg
Nizza
Neapol
Sicílie
Mont
Hinklea
Weir Cita
Sana Angela di Lombard
5
article
Zesnulý generál Baratieri byl rovněž účastníkem to-
hoto sboru. Garibaldi byl s výkony Argentinovými
spokojen tou měrou, že jej učinil velitelem ženijního
sboru. Argentino bojoval velmi statečně u Calatafini.
u Palerma a na Volturnu. Roku 1861 vstoupil do
řadového vojska a stal se majorem. Později zvolen
byl poslancem za Melfi, mimo to byl ředitelem ne-
apolské banky a uveřejňoval různé zajímavé sociální
a politické studie. Jeho paměti budou vydány v nej-
bližší době a budou důležitým dokladem historie let
šedesátých a doby nynější.
= Les hainaultský. Z Londýna se oznamuje
Okresní zastupitelstvo londýnské povolilo deset tisíc
liber šterlinků na zakoupení starého lesa hainault-
ského, jenž se nalezá severovýchodně od Londýna
v Essexu. Čtyři spolky, jež si obraly za účel zacho-
vávati přírodní krásy, sebraly tutéž sumu na zekou-
pení lesa. Tento starý les, jenž mimo Epping Fores
jest dosud jediným zbytkem bývalého hvozdu Es-
sexské, bude rovněž, jako Epping Forest, zakoupený
roku 1882 londýnskou City, zachován pro všecky
časy jako přirozený velký park, kdežto jinak byl by
padl za oběť spekulantům s pozemky. Les hainault-
ský vylíči! Dickens ve svém románu »Barnaly
Rudge« a v jednom dopise Forsterovi chválí Dickens
krajinářské půvaby obce Chigwellu, ležící na 2pokraji
lesa. Stále vzrůstající obrovská metropole byla by
les v krátké době pohltila, kdyby teď nebylo bývalo
užito poslední příležitosti, zachrániti jej.
= Nehody a neštěstí ve Spojených státech. Z Fila-
delfie se oznamuje: Šedesátiletý policista Eduard
George byl dnes při srážce patrolního vozu s po-
uliční károu usmrcen a dva jiní policisté, kteří sev
patrolním voze též nalezali, byli těžce poraněni. Ge-
orge zlámal si vaz a byl na místě mrtev. — Při sří-
Baratieri
Garibaldi
Dickens
Barnala Rudge
Forster
Chigwella
Nehoda
Eduard George
Argentina
Palermo
Volturno
Londýn
Essex
spojený stát
Fil
Epping Forest
Les hainault
6
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
cení se lešení na stavenisti lednice Peoples Ice Co.
People Ica Company
7
article
v Erie, Pa., bylo 8 dělníků strženo do hlubiny a 3
z nich smrtelně poraněni. — V slévárně továrny na
šicí stroje firmy D. K. Osborne Co. v Auburnu,
N. Y., propadla se podlaha a formař Michal Do-
oley spadl do vodní struhy, která pod slévárnou pro-
téká a utonul. — Při výbuchu v jednom kamenném
dole v Oxfordu, blíže Utiky, N. Y., byl Bartello Testa
usmrcen. Nebožákovi byla lebka od trupu utržena.
K Osborn
Michal
Testa
Erie
Auburn
Oxford
Utica
Company
N . Y
8
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Ze společenstva lakýrníků, malířů písma a na-
těračů v Praze. Řádná schůze výboru konati se bude
ve středu dne 4. února 1903 o 7. hod. večerní v
místnostech Řemesl.živnost. besedy v Praze na Fran-
tiškově nábřeží č. 20. Při schůzi této budou přijí-
máni učňové a dáváno bude za vyučenou.
Praha
Fran
9
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
Dne 4. února: Spolek absolvent,
vyšších škol strojnických, elektrotech
a chem. pořádá svoji členskou schůzi v restauraci
»u Mahulíka« v Křemencové ul. Hojná účasť jest žá-
doucna. — Řemesl.-živ. beseda na Smí-
chově koná ve středu o půl 8. hod. večer v míst-
nostech spolkových v hostinci »u bílého Iva«, v Ko-
menského třídě (zahradní sál), řádnou valnou hro-
madu. P. T. členové se žádají o hojnou účast.
Dne 7. února: Národní sdružení
obecních zřízenců pro království če-
ské se sídlem v Praze pořádá o 7. hod. več. řád-
nou valnou hromadu v místnostech p. No-
váčka na Kozím náměstí. Účasť všech členů nutna
Z obchodnického spolku »Merkure.
V přerušeném vyučování těsnopisu započne pokračo-
vání ve čtvrtek dne 5. února v obvyklou hodinu,
totiž ve 3/48. hod. več. v místnosti spolkové.
Hlahol vinohradský upozorňuje, že ve
středu dne 4. února nemá zkoušku; nejbližší cvi-
čení v pátek 6. února.
Iva
ko
Praha
kozí náměstí
národní sdružený obecní zřízenec
10
article
Zemřelí v Praze.
Dne 27. ledna 1903. Kočova Anežka, dcera
sluhy, 3 dni, 853 I. Brož Stanislav, syn obuvníka,
11/4 roku, 92-II. Šulcová Josefa, vdova po c. k. úřad-
níku, 66 roků, 62-III. Douda Jan, kolář, 68 roků,
520-III. Šťastná Anna, manželka obuvníka, 67 roků,
12 IV. Macháček Josef, syn koláře, 8 měsíců, 474- VII.
Novák Václav, rolník, 74 roky, 561-VII. Št. Strun-
zova Karolina, dcera písmolijce, 4 roky. — Ve v še-
obecné nemocnici: Bílková Karolina, hospo-
dyně, 47 roků. Svobodova Josefa, služka, 20 roků-
Volákova Marie, služka, 37 roků. — U milosrd-
ných bratří: Weibl František, truhlářský dělník,
35 roků. — U milosrdných sester: Vocás-
ková Anna, nádennice, 30 roků. — U Alžběti-
nek: Šalounová Růžena, opatrovnice, 67 roků. —
V josefovské nemocnici: Bergmann Marek,
soukromník, 69 roků.
Dne 28. ledna 1903. Veselý Edvard, syn ty-
pografa, 20 měsíců, 264-I. Přibík Jaromír, obchodní
praktikant, 18 roků, 275-I. Kloubek František, syn
řezníka, 9 měsíců, 245-V, Škábova Františka, dcera
obchodního sluhy, 1 rok, 125-I. Zahradník Josef, po-
štovní sluha, 36 roků, 284-II. Kopp Antonín, sou-
Kočův
Anežka
Brož
Stanislav
Šulcová
Josef
Douda
Jan
Macháček
Novák
Václav
Svobodův
Volákův
Marie
Anna
Přibík
Kloubek
František
Škábův
Zahradník
Kopp
Praha
Anno
Vocás
Bílková Karolina
Weibl František
U Alžběť
Šalounová Růžena
Bergmann Marek
11
article
Oznámil jsem mu, že byt mám, že potřebuji však
ějakého místa a že jsem ochoteh jeti hodně daleko, jen
když byeh destal vhodné místo.
Začal se hrabati ve svých knihách, vyhledal mě
jmeno a upamatoval se na mne.
»Vždyť nabízeli vám tehdáž pěkné misto«, přavil,
»byl jste však uminěný. Přijďte sem za několik dnl.
Poptám se.«
Bylo ještě záhy. Jíti domů se mně nechtělo a takž
zašel jsem ke Gvozdikovu.
Bydlel na nejvzdálenějším konei města a abych
k němu se dostal, byl jsem nucen projíti rozsáhlou,
býlím a pichlavou trávou porostlou prostoru, přesekanou
všemi směry úzkými čestičkami.
Vídal jsem se s ním jen zřídka. Neměl rád lidi
takřka se před nimi skrýval. Mne však nejednou zval
k sobě.
Zastal jsem ho napolo oblečeného — právě vstal —
v bytu velice zanedbaném. Pochmurnějšího, odpornějšího
a studenějšího pokoje jest nemožno si představiti. Hro-
mady smeti a prachu dokazovaly, že nebylo zde nikdy
čistěno.
Postel, dvě slaměné stolice a stůl se spoustou knih
a zaprášených papírů a novin tvořily všechen nábytek.
Pochmurná, hubená tvář Gvozdikova s rozeuchaný-
mi vlasy a neklidně těkajícíma očima hodily se velice
k tomuto domácímu zařízení.
Překvapilo mne, že měl na okné několik láhví od
kaňi a chinevry.
»Ach! Vy jste to?« pravil Gvozdikov. »Como lo
va, seňor? Bien? Mi alegro mucho, enchanté. Et
Gvozdikov
Como
12
article
Prodává se zase takový kus nábytku, jako první.
Avšak zájem o nábytek ochladl, tak že tentokráte dostal
se jinému šťastnému smrtelníku za 130 pesů.
A tak dále bez konce. Uplyne hodina, dvě, tři,
čtyry. Prodávají se bufety, hodiny, postele, revolvery,
slepice, psi, květiny, kanárkové, šněrovačky, umývadla i
boty. Konečně seskoči rematador naposled se své stoličky.
»Ha sta la vista, seňöres (na shledanou, páhové)
y buenas noches (a dobrou noc)!« praví a odcházi.
Obecenstvo vychází na ulici a ihned ztráci se upro-
střed širokých a dlouhých ulic.
My také odchážíme. Nyní jest i v středu tichoa
mřtvo. Krámy jsou zavřeny. Není ani jediného osvětle-
ného okna, ani jedinýchi pečlivě nezavřených dveří.
Uprostřed hlubokého ticha, zahaleni jím a bojíce se
je přerušiti, mlčky jdeme širokým stromořadím městského
parku. Všechno jest pohrouženo v tajemný, kouzelný
spánek.
Jen chvílemi zašelestí štíhlé, obrovské enkalypty,
odhazujíce se sebe kůru, která v tenkých a dlouhých
pruzích odlupuje se s nich a šramotí pod našima nohama
suché listí.
Obrovský kaktus a aloě, roztáhnuvše své obrovské
listy s ostny, z dálky zdají se býti obludami.
Již jsme doma.
Zaslechnuv náše kroky, Dureň začal kňučetia
štěkati.
Klepáme. Ke dveřím přistupuje Vasja a namáhaje
se dodati svému hlasu největší přisnosti a pevnosti, pravi
líčeným basem:
»No esta el padron ! Venga maňana (hospodář není
doma, přijďte zítra).«
Zápi sky emigránta.“
265 —
Krám
Vasja
kouzelný spánek