ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 51c3c180-7596-11dc-90ab-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 70, person 76, org 7, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 14. března 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 73.
4 article
Na rnnní a odpol. lIsty předplácí se v Prare r ažvlalstra n mlsíe . . . . . . 2K za čtvrt leta . . . . 6e K — h s drají čenlikau . . . . 7 K 80h ve 6talžck: na měsie . . . . . . 2 K 30h Poštent n .: : ko droji víellko na věsl nsvt.. . . K sm Zrychlené tempo v politice balkánské. Únorovým výkladem bar. Aehrenthala o politice zahraničné, zejména jeho veřejným ohlášením, že Rakousko-Uhersko hodlá po- užíti práva, vyhraženého mu berlínským kongresem ve příčině stavby drah v územ sandžakském, stal se prvý krok, jenž uved záležitosti balkánské do nového, a ktivněj šího proudu Jsou ještě v dobré paměti hlasy ruského časopisectva, kteréž zastávaly názor, že za- mýšleným provedením zmíněných drah dotčena jest úmluva mürztegská, spočívající na za- chování posavadního stavu, jakož i domněnky, zejména anglickými listy hlá sané, že akci tou ohrožena jest reformní činnost v Makedonii, pokud spočívá na sou- hlasu velmocí, ježto postup bar. Aehrenthala uváděl se ve spojení s vlivem německým v Cařihradě a s odchylkou obou středo- evropských mocností od evropského koncertu ve prospěch sultána. Záhy na to vyskytl' se ve francouzských listech návrh, jenž měl jednak oslabiti do jem vznikajících rozporů, jednak zjednat rovnocennou náhradu ostatním interesentům — totiž návrh, aby se zřídila příční draha od břehů Dunaje k pobřeží moře adriati ckého, jež by byla na prospěch jak Ruska a států balkánských tak také mocností zá padních.
Rakousko Makedonie Cařihrad Dunaj Rusko
5 article
Přes to vše zůstal ve veřejnosti evrop ské dojem, jakoby bylo nastalo, ochlazení mezi Ruskem a Rakousko-Uherském, zvláště proto, že zahraničný ministr ruský, Izvolský byl prý projevem bar. Aehrenthala potu překvapen, že dle předchozího sdělenís domníval, že Rakousko-Uhersko svůj záměr až do konce jara neb počátkem leta dá na veřejnost, a pojal proto nedůvěru, již dal na jevo tím, že o projektu rakousko-uherském — se úplně odmlčel, kdežto časopisectv ruské všech odstínů velmi srozumitelně se vyslovovalo.
Rusko Rakousko RakouskoUhersko
6 article
Dle borlínských listů se sice podařilo rakousko uherské diplomacii rozptýliti veškeru nedůvěru vlády ruské, ale »nedá prý se po- přili, že velmi silný proud v ruském veřej- ném mínění chce přiměti ruskou vládu k jiné politice balkánské, a že budejí asi za těžko, aby tomuto proudu neučinila nijakých ústupků. Možno prý tudíž před- pokládati, že i vláda ruská odhodlá se v balkánské politice k čilejšímu tempu. « Onen silný proud ve veřejném mínění ruském spočívů nejen v odmítavém stano visku ruského časopisectva k sandzakské dráze, ale i v četných úvahách o úkolech Ruska. Zejména článek Petra Struve v »Ruské Myslí«, v němž se dokazovalo, že poslání Ruska týká se především uhájení vlivu v celém obvodu Černého moře, tam že se nesla všecka jeho minůlost, tam že ukazuje jeho zeměpisná poloha i hospodářské po třeby, považován jest zvláště v Německu za předzvěsť důraznějšího vystupování ruské politiky na blizkém Východě. Takto po- chopil článek ten i německý prof Schie mann, známý historik a politik, pokládaný v Německu za dobrého znalce Ruska a za důvěrného rádce císaře Viléma ve věcech ruských; v odpovědi své v »Kreuz Ztgu.- zrazuje Rusko z takovéto politiky, protože by se ulkala se zájmy středoevropských velmocí Možná, že se oběma těmto projevům připisuje přiliš veliký význam, ale pozoru- hodno jest, že orgán oktábristů, petrohradsk mee zit sboí zoolavae tdi Bmv,
Petro Struve Vilém Kreuz Rusko Německo Schia mann
7 article
»Slovo« k nim poznamenává: »V Berlině patrně se nezamlouvá zdravá, národní poli- tika ruská, na jejíž dráhy vstupuje veřejné mínění ruské. Můžeme však upokojiti ně mecké publicisty: právě tato politika jes daleka politiky dobrodružně; právě proto, že jest taková, způsobuje špatně tajené rozčilení německého tisku. Co se týče dalšího pozorování, že vliv anglicko ruské dohody o záležitoslech asijských se projevuje i v evropské politice Ruska a An- glie, můžeme jen s potěšením potvrditi,že předpoklad ten jest správný.« Současně pak přináší »Novoje Vremjae z londýnských kruhů diplomatických zprávu, že na poradě vysokých vojenských hodnost v Berlíně bylo uznáno, že sblížením Anglie a Ruska se zhoršilo mezinárodní postaven říše německé. Pokládali jsme za nutno toto předeslati, než dále přikročíme k ocenění rýchlejšího tempa ve věcech balkánských. Zatím totiž vystoupila i Anglie s vlastními návrhy, kteréž dokazují, že diplomatická akce na Balkáně jest v plném proudu. Co se týče staveb zamýšlených drah — právě podala již i vláda srbská žádost vládě turecké za koncesi ke stavbě příčné dráhy balkánské od Dunaje k Adrii — prohlásila Anglie, že bude přízniva každé nové stavbě drah, s nimiž vláda turecká bude souhlasiti. Mimo to pak učinila Anglie samostatný. velmi významný krok k řešení otázky make donské, oznámivši velmocem návrh, aby se jmenoval pro Makedonii generální guvernér křesťan neb mohamedán, kterýž by dále pro váděl potřebné reformy. Připomínáme tu, že bar. Aehrenthal ve svém výkladu únorovém také vyslovil, že by jmenování guvernéra bylo totožné s popravou Turecka a že by znamenalo rozvinutí celé turecké otázky.
Adrie Berlín Rusko Novoj Vremjae Anglie Balkán Dunaj Makedonie Turecko
8 article
Tento anglický návrh byl dodán minu- lého pondělku všem velmocem, předpokláda souhlas jich všech s osobou guvernéra, jenž má býti jmenován; bez jejich souhlasu nesmí býti sultánem sesazen a trvání jeho úřadu má se určiti na dobu několika let. Na dotaz v dolní sněmovně, zda vláda anglická podníkla též kroky, aby nabyla ji- stoty o názorech ostatních vlád, zyláště Rakousko Uherska, na svůj návrh, odvětií státní tajemník Grey, že bylo učiněno vel mocem sdělení k úvaze s návrhy, jak v této příčině byly učiněny v anglické sněmovně Zdali a jak velmoci odpověděly, Grey se n vyslovil, ač možná se toho dovtípiti dle dří vějšího prollášení, že by Anglie s a motna se žádným návrhem ve příčině Makedonie nevystoupila. Ze všeho toho vyplývá, že zá- ležitosti balkánské oetly se v nové diploma- tické fási. Dosah její lze posouditi i dle posledníe pozoruhodných řečí, jež pronesli ruský zahra- ničný ministr Izvolský v dumě a italský mi nistr markýz Tittoni. Izvolský promluvil ne- obyčejně výmluvně o uspokojivé situaci na dálném Východě, ale o věcech balkánských neuronil ani slůvka, ač, jak vylíčeno, časo- pisectvo a veřejné mínění ruské bližším Vý- chodem velmi horlivě se zabývá. Mlčení Izvolského o Balkáně vysvětluje se dvojím směrem; jednak se mů za to, že nechtěl jakýmkoliv projevem působiti na diploma- tickou akci na Balkáně, jejíž aktuálnost jest samozřejmá dle postupu anglické vlády, jednak plyne samo sebou z řeči jeho, že nabylo Rusko volnější ruce v otázkách evrop- ských, když stav věcí na dálném Východě prohlašuje za úplně uspokojívý.
Grey Tittoni dolní sněmovna Rakousko Uhersko Grey Anglie Makedonie dálný východ blízký Vý Balkán Rusko
9 article
Za to Tittoni promluvil velmi obšírně o záležitostech balkánských a zvláště jes nápadno, že vítá uvolněnou soutěž ve stavbě drah balkánských, protože Italii se tam příčí jakýkoliv monopol. Uvážíli se, že dle mürz- stegské úmluvy v akci reformní stály dosud v popředí Rusko a Rakousko-Uhersko, že tedy měly jakýsi monopol, není pochybyo tom, co výrok jeho znamená a proč zvláště okázale připojil, že Italie zůstane věrna evropskému koncertu, kterýž nejlépe svědčí jejím zájmům, a proč spolu oznámil, že Italie se bude ucházeti o koncesi ke stavbě dráhy železné z Valony do Monastýru. Dráha ta ovšem sesílí vliv italský v Albanji. Časopisy v říši německé dodávají pak k řeči Izvolského, že politika jeho se opírá o alianci s Francií a sblížení s Anglii a že spolu upozornil na snahy Německa a Spoje ných států severoamerických o zabezpečení rovnováhy v Tichém oceanu. Z toho vyciťují německé listy, že podáno takto nové sesku- pení velmocí: na jedné straně Rusko, An glie, Francie a Japan, na druhé Německo Amerika; a proto je prý nápadné, že Tittoni tak nadšeně mluvil o nové fási politiky bal- kánské a že označil poměr mezi Italita Ruskem — doposud pouze dobrý — jakožto výtečný. Za takového zajímavého seskupení vel mocí dá se očekávati, že snad se konečně podaří urovnati záležitosti balkánské tempem rychlejším a smírným postupem a nesplní se asi předpověď, již čteme dnes v jednom lvovském listě polském, dle něhož prý do zrává otazka balkánská v »buď a nebo« mez dvěma sousedními státy.
Italia Tittoni Rusko RakouskoUhersko Francie Anglie Německo Německo Amerika Italia
10 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 13. března. (Zahajovae schůze chorvatského sněmu.) Tisko vá kancelář rozeslala o včerejší zahajovací sehů zi chorvatského sněmu zprávu tak zkomolenou a z části nesprávnou, že jest nutno doplniti a opraviti ji na základě podrobného referátu, kte- rý máme před sebou. Úřadní zpráva sděluje to- tiž, že předseda dle stáři, posl. Eraz. B arčič vyzval sněm, aby povsláním projovil radost nad tím, že zvoleno tolik srbských poslaneů, že všek jeho vyzvání způsobilo odpor v řadách příveženců strany práva a čisté strany práva takže pro liluk schůze musila býti přerušena. Nic takového se ve sněmovně chorvalsk nepřihodilo. Posl. Eraz. Blarčič, ujav se před sednictvi, zmínil 3e o novém vládním opatření dle něhož obecenstvo nebylo připuštěno do sní movny a vstupenky na galerii se rozdávaly jen zjevným a známým stoupencům vlády. Poně- vadž takovým jednáním veřejnost sněmu byla porušena n tím i jeho důstojnost uražena, před- seda cití se povinným opatřiti sněmu zadost- učinění a provedl to tím, že dal galerii hned po zahájení sněmu vykliditi. A na dobu, potřeb nou na vyklizení galerie, přerušil jednání. Toí opatření předsedovo bylo celou cněmovnou při jato s pochvalou. Když schůze obnovena, předseda vyzvul poslance, aby na znamení úcty k vůli ná roda, jež se projevila výsledkem voleb, po vstali se sedadel. Na vyzvání to sněmovna po- vstala. Posl. Elegovič ze strany Starčevi čovy zvolal: Ať žije chorvatský národ! Srl dr. Dušan Popovič zvolal: Chorvatsko- srb- ský národ! Elegovič však namítl: Jest jen chorvatský národ. Posl. Radič ho opravil: Jsme zde chorvatsko-srbští poslanci! Elegovič nat vytýkal srbským radikálům, že jsou placení slu- hové Bělehradu, a zakončil svou výtku sprostou nadávkou: Mlčte, valašská prasata ! Tím nemilé
Posl doktor Popovič Praha Chorvatsko Bělehrad
11 article
intermezzo, způsobené známým nepřítelem chorvatsko-srbské dohody, Elegovičem, ukon- čeno a předseda dle stáři mohl dokončiti svou zahajovací řeč, v níž vyslovil podivení, že Rau- chova vláda po zničující volební porážce ješté neodstoupila. Na bána nutno prý zvolati: Pryě s nedůstojným! Ať odstoupí! Po řeči Barčičově přibyl do sněmu bán se svou družinou a četl královský reskript, jenž už otištěn v doslovném znění. V Praze, 12. března. (Dr. Wekerle proti společné vládě.) Dříve než rakou- ská delegace ve své dnešní poslední schůzi mohla odhlasovati Stürgkhovu rosoluci a vzíti na vědomí prohlášení společnýchi ministrů, že příšt delegace se sejdou již koncem května, aby schválily zvýšené vojenské platy, uhorský mini- sterský předseda dr. Wekerle prohlási v Pošti tente jejich slib za pouhou frasi. Dle „Mag. Orsz.“ dr. Wekerle měl ve sněmovníel síních pohnutou rozmluvu s poslanci skupiny
Elegovič Rau doktor Wekerle Stürgkhův Mag Orsz Praha
12 article
Hollóovy a na jich výtku, že uherská vláda z zády strany neodvislosti činí společné vládě určitě sliby o zvýšení důstojnických platů, od pověděl, že ani sám, aniž kdo z jeho vlády, o vo- jenských platech nevyjednával ani s rakouskou, ani se společnou vládou. „Divím se — dodal — že společní ministři v rakouské delegaci po- ukazovali na takové vyjednávání a divím se tím více, že dosud není vůbec jisto, budou-li se příští delegnce moci sejíti už v měsíci květnu.“ To, co dr. Wekerle prohlásil v kuloárech, pro hlásí prý při nejbližší přiležitosti také v plenárn schůzi uherské sněmovný Ze Záhřeba, 10. března. (Proč dr Frank odstupuje.) Prohlášení dra. Josef Franka, že se vzdává předsednictví v čisté straně práva, nikoho nopřekvapilo. Ve strané jest už dlouhou dobu rozkol, který se projevi nápadně při volbách, kdy voličové čisté strany práva činili již patrný rozdíl mezi frankovci starčevičovci poctivého zrna a dle toho také zvo lili vělšinu starčevičovců a jen asi 8 až 10 fren kovců. Dr. Jos. Frank, jenž byl ve straně pre svůj despotismus už dávno neoblíben, uškodi si před volbami svými styky s novou chorvat skou vládou, jež kandidáty Frankovy okázalo podporovala proti kandidátům konličným.
Hollóův Wekerle Frank Franco doktor Jos Frankův Záhřeb
13 article
Ze Lvova, 11. března. (Jan Poplav ski .) Z Varšavy došla zpráva, že tamp dlouhé nomoci skonal vynikající polský noviná Jan Poplawski, jenž po mnoho let působi ve Lvově jako redaktor všepolských orgánů v poslední době jako hilavní redaktor „Slow polského“. Jan Poplavski pocházel z Kongre sovky, kdež se narodil r. 1854. Na vnršavsko universitě vystudoval práva, ale záhy se poča- zabývati politikou, byl zapleten de procesu Szy- manského, odseděl si rok v citadele a byl pak deportován do Vjatky. Vrátiv se r. 1883 z vy hnanství, pracoval ve varševsk, ch redakcích „Pravdy a „Glosu“, ale r. 1894 opět uvěz něn a když po roce vypuštén na záruku z vě zení, uprchl do Lvova, kdež byl nejpevé redak torem „Przesladu wszechpolského“, „Wieku XX.“ a od r. 1902 „Stowa polského“. Po vše oheené amnestii r. 1900 vrátil se do Varšavy a redigoval tam „Gazetu Polskou“. Jako publi cista směru národně demokratického vynikal ne obvyklou bystrostí ducha a také jako překla datel vynikajících děl cizích lileratur zanecháve no sobě v polském písomnictvu trvalou památku
Jan Poplawski Poplavski XX Lvov Varšava Vjatka
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Expropriace Poláků jakožto báze nástupu prol Rusku, a německo-turecký spolek. „Novoje Vremja“ vyložilo nejbrutalnějš zákon, jaký kdy byl dán, zákon o vyvlastění po- sjlalnt
Rusko Novoj Vremja
15 article
V drobném pronejit ranní člele o sobö . odpolední . . . . sa ?h Ve úilialkách na venkově- rapní čáslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4b Inserát plali se hotevě zapřei Předplacení a inserty přijímá admlní strace v Marianské ulici č.3. Tam nasházejí se též redakce Uskárnu a vzpodice „Náredních Listá“ Bukoplsy se novrasejt- znaňských Poláků tím, že Německo posouvá své národní šiky dále na východ proti Rusku jakožto bojovné sile Slovanstva. Londýnský do- pisovatel petrohradského listu, Argus, rozmlou- val o tomto názoru s anglickým „povolaným či- nitelem, znalcem Německa a nejnovějších prou- dů němečké politiky“, jenž mu pravil
Polák Německo Rusko Argus Náredne Listat
16 article
„Je to hluboká, úplná pravda, ano více pravda, než snad pisatel sám ví. Berlínská vláda roz- hodla se pro tak násilný krok výhradně pode vlivem úvah o zahraničné politice a dohiode anglo ruské. Na nedávných poradách nejvyššíeh vojenských osob, konaných v Berlíně za před- sednictví cisařova a za přitomnosti kancléř i pruského ministra vnitra, přotřásán byl připad, kdyby nadešla válka Německa s Anglií a Ru- skom, a bylo přiznáno, že pomocí anglického loďstva bylo oy možno vysaditi ruské vojsko v týle Královce, což by mohlo znamenati ztrátu celých východních Prus. Avšak právě tato pro- vincie jest pro Prusko důležila jako báze při nástupu německé armády proti Rusku. Tudy by vtrhla do ruských baltických provincil a postu- povala by na Petrohrad, aby odvlekla hlerní ruské síly od nástupu proti pohraničným provin- ciím pruským. Ale při tom velmi mnoho závisí od smýšlení obyvatelstva těch krajů, a vojenské autority vyslovily se, že Poláci pro Němce ne- jsou spoleblivi a že je nevyhnutelno bez od- kladu osadit Východní Prusy, Západní Prusy a Poznaňsko čistými Němci. Expropriace polskýel statkářů je pouze prvý krok ku všeobecně ná- silné germanisaci polských, s Ruskem soused- ných zemi. Noví statkáři budou povinni najímat i dělníky jen německé a Poláci budou nuceni emigrovat, anebo dobrovolně se němčit. Ale účelnest těchto opatření je podmníněna rychlým a důsledným vykonáním.
Polák Němec Prus Berlín Německo Anglie Královec Prusko Rusko Petrohrad
17 article
Konference přiznala také, že mezinárodní položení Německa dvojnásob se zhoršilo ná- sledkem dohody angloruské a zblížením všech Poláků s Ruskem. Naproti tomu je Německu přiznivo, že poměr jeho k Rakousko- Uhersku Turecku je stále upřimnější a že bitevnost obou těchto států roste poměrně ka bitevnosti ruské. Mezi Tureckem a Německem uzavřen spo- lek na odboj i výboj, jímž Německo je za- vázáno zachrániti sultánovi Ma- kadoni, ať ostatní státy tomu říkají co chtěji. sultán pak je zavázán postaviti své vojsko proti Rusku na Kavkaze a proti Anglii v Lgyptě, kdy- by došlo k válce. Turci se koři geniu německého elsaře a stavějí mu za zvláštní zásluhu, že dal caru radu, aby se pustil do války s Japonskem, a touto intrikou Rusko dovedí k porážee, kterou předvídal. Alexandr Ivanovič Čuprov. V Mnichově zemřel profesor noskovské universily A. I. Čuprov, znamenitý ruský ná- rodní hospodář a sociolog. Nar. se roku 1842. r. 1866 absolvoval moskevskou universitu a by lmned při ní ponechán jako čekatel profesorské stolice. Mezitím byl „komandován“ (t. j. peněz opatřen) na vědecké cesty po Evropě, kde pri byl až do r. 1874, kdy zahájil své přednášky na moskevské universitě. Jeho četné práce agrárné otázce, proniknuté horoucí láskou k sel- skému lidu, radaly těžce na váhu v této nad míru složité ruské olázce, jak se vyvinula. Čuprov byl pro zachování selské obec ruské („obščiny“) a ještě několik dní do jeho smri „Ruské Vědomosti“ uveřejnily o tom jeho člá- nek. Smýšleni byl vždycky svobodomyslného povahy byl dobré, lidomilné, zdravě oplimisti cké. Byl jednou z hlavních osobností, které za ložily „Ruské Vědomosti“ a byly jejich spolu- pracovníky.
Polák Turek Čuprov Německo Rusko Rakousko Turecko Ma Kavkaz Anglie Japonsko Mnichov Nara Evropa
18 article
V Praze, 13. března
Praha
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 13. března. II (Sen Léonardův.) Byl to malin Farman, jemuž podařilo se nejvíce se přibližiti k rozluštění problému řidilelně vzducholodi. Štastně manevroval svým křehkým, složitým rozložitým strojem létacím, zakroužil ve vzduchu, obejel jistou, vytčenou dráhu a dosáhl ceny 50.000 franků. Od září 1783, kdy Pilátre des Roziers a markýz d'Arlandes poprvé se vznesli do vzduchu, svěřivše své životy velmi odvážně nejistému vynálezu Montgolfiěra, vykonán jistý pokrok v lidském výboji vzdušné řiše. Po nej- novějsích pokusech hraběte Zeppelina, Santos Dumonta a Farmana za pomoci miniaturních intensivních hnacích motorů lze předpokládati, že rychle spějeme k uskutečnění vynálezu, který změní tvářnost světa a způsobí nesmírnou pře měnu sociální. A byl to též maliř, nekonečně větší a slav nější nežli ten, který se produkoval se svým lélacím strojem v Paříži, muž geniální svými schopnostmi, universální svými vědomostmi, jenž před více jak čtyřmi stoletími se náruživě za- býval otázkou létacího stroje. Chtěl dáti lidstv křídla Ikarova. Snil o podmanění vzdušných výšin. Celé dny sledoval let pláků, stuďoval jejich pohyby, rozpjetí a polohu křídel a mnobé noci probděl nad matematickými výpočty. A napsal prorocky do jednoho ze svých nesčetných sešitů, do nichž zaznamenával vý- sledky svých všestranných studii, kam vkládal své myšlenky o záhadách přírody, jež znekld- ňovaly jeho duši nesmírnou a hlubokou jako ocean, neméně nežli mysteria krásy: Veliký plák počne létati, naplňuje svět úžasem, naplňuje všechny knihy svým jménem nesmrtelným; a sláva věčná bude nad hnízdem kde se zrodil.« Tak napsal zázračný muž, jenž byl nej- kouzelnějším uměleem. nejunivereálněiším da
Farman Arlandes Zeppelin Santos Dumont Ikarův Praha Paříž Sen Leonardův kouzelný uměleus
20 article
chem, nejsmělejším myslitelem a nejkrásnějším člověkem své doby, do svého obrovského chaotického díla, obsahujíeího přes 100 svazků, mnoho tisíc stran, jež psal písmem tajemným. z prava na levo po způsobu orientálním .. Nepatrný, dosud neznámý malíř pařížský rznesl se do výše v lětadle, jež ovládá. Naše křídla Dardalova. Uskutečnil sen božského ma liře Léonarda Vinciho. Mr Kdo nepocíti rozechvění obdivu a zbožňo vání před sladkým jménom Léonardovým Kdo není faseinován nevyzpytatelným úsmě- vem jeho »Giocondy« a zneklidňujtel, záhadnou gracil jeho sv. Jana, v němž zračí se krása uladého Baccha? Kdo nepodlehl neodolatelné svůdnosti jeho umění, jež má třpytný jas, jakohy bylo dotknuto zářivým a klidným paprskem po znání a jež má ten hrozný, ironický úsměv, za nímž jakoby se tajila všechna horkost a melan cholie pochybování?
Dardalův Vinci Leonardův Giocondo svatý . Jan
21 article
Jako Rembrandt, chmurný, tragický, po supný, životem k balinu a šeru přitlačený, tak Léonardo da Vinci, zářivý, grandiosní, něhyplný a tajemný, povýšený ve svě ironii nad všechno světské, upírající zrak badatele a snilka k obloze, byl vášnivou láskou mých pouti na cestách krásy. Louvre, National-Gallery, klášter S. Maria della Grazzie, Pinakotheka odhalily mi čarovno moc uměleckého díla Léonardova, z něhož zbyly jen trosky. Mnohé z jeho obrazů a fresek zů- staly nedokončeny, neboť Léonardo těžkos uspokojoval ve svém úzkosthvém a pomalém dychtění po dokonalosti a často znechucen se odvracel od své práce. Některé jeho obrazy zmizely, některé pohltily plameny hranic, na něž Savonarolou zfanatisovaná bigolní luza ſlo rentinská vrhala vše, co bylo dílem umění vkusu, přepychu, vše, v čem šílený mních vidě ohavnost hříchu a zalracent. Jeho nejmohutnějš dílo sochařské, socha condotiera Sforzy v Mii láně, zvaná Kolos, vzbuzující úžas vrstevníků. byla před jeho zraky zničena žoldnéři francouz- skými. Jeho slavná freska »Večeře Páně« v mi lánském kostele S. Maria della Grazzie jako zá zrakem unikla zhoubě, která ji ohrožovala, když klášter byl zavodněn, když zpustli vojáci udělal konírnu ze sálu »Večeře Páně« a když se slavné malby zmocnila rouhavá ruka obnovitele . . . V té erupci geniů, kterou byla Rensisance byl Lěonardo da Vinci zjevem nejvyšším. By úchvalným tvůrcem a objevitelem nové krásy Soupeřil svým uměním s Michelem Angelem zastinil všechny ostatní. A úžasnou všestrannosti svého ducha, obro- vitou svou konstitucí intelektuální byl největším v té době velkých.
Rembrandt Vinci Pinakothek Leonardův Savonarola Sforza Lěonardo Angel Louvre Mia NationalGaller
22 article
Není to dávno, co byla objevena sláva Léonardova. Teprve moderní spisovatelé pocho pili záhadného, krásného muže, jenž žil jako psanec, bloudil ze státu do státu, sloužil tyr nům a republikám nejen jako maliř, sochař architekt, ale jako pevnostní inženýr, stavile kanálů a cest, konstruktor válečných strojů ano i jako virtuos na lýru jím vynalezenou připravovatel jedů . .. Byl obdivován Ludvikem Sforzou, byl přítelem démonického Césara Borgie. byl uctiván francouzským králem Františkem I. ale nedosáhl slávy Michel Angelovy, popularity a skvělosti Rafselovy, bohatství Tizianova, a lid pohlížel na toho muže vznešeného zjevu s plachou nedůvěrou, pokládal ho za čaroděje. kaciře, atheistu Básník Pěladan, jenž zabývá se horlivě rukopisy Léonardovými, vydal »Vybrané texly« geniálního umělce a učence. Péladan, básník mystický, učinil Léonarda, jenž nevěřil a hledal jako Faust 15. století, předmětem svého zanice ného zbožňování. »Geniové zasluhují tentýž kulo jako svali« napsal P'ěladan. Ze zmatené spousty rukopisů Láonardových jež se podobají bouřně se převalujícím temným mrakům, z nichž vyšlehávají blesky genialnosti vybral Pěladan stránky, vhodně kurakterisují bádavého a pozorovatelského ducha tohot umělce a snilka, jenž byl nejpřesnějším zkou- matelem a nejchladnějším matematikem. V těchto rukopisech, z nichž největší část je uschován
Leonardův Ludvik Sforza Borgia Angelův Rafselův Tizianův Pěladan Leonard Faust Láonardový
23 article
ve sbírkách windsorských, črtá Lěonardo své myšlenky estetické, svá pozorování umělecká své výpočíy matematické, jsou tu náčrtky a zá znamy jeho studií o průplavech, stavbách oblehacích strojích a dělech, o kvělinách anatomii, o letu ptáků, o potápěcích přl strojích — — — Léonardo da Vinci byl nejmoudřejší a nej lepši z lidí. Jeho tvář byla kráená, jeho srdee bylo dobré. Miloval zvířata. Chodll na trh ku povst ptáky, jež propouštěl na svobodu. Tak něžná byla jeho citlivost, že nochtěl aby ani květinám se ublížovalo. Což však mu nepřekáželo, aby nevynalezal vražedné stroje zbraně pro krvelačné tyrany. Zdá se, že tent muž, zahloubaný v pozorování krásy a přírody, byl lhostejný ke všemu ostatnímu, i ke vlast nímu osudu. Netečně a jen mimochodem z- znamenává události své doby, plné bojů, revo- luci, převratů. Jak ho měl dojímat osu Florentiňanů nabo Ludvíka Sřerzy, když sám tiše, bez zřejmého vzrušení přihlížel k zničení svého největšího díla, svého Kolosa, na němž pracoval 17 let? A jinou hádankou jeho života byla žen »Láska k ženě zdá se, že nebyla u něho nikdy hlubším pocitem: ženskost měla víee půvsbu pro jeho uměleckou fantasii, nel ve skutečnosti měla pro jeho vlnstní osobu V jeho povaze byla též jemnost, soucit. dobrotivost a umělecká bystrozrakost. Po máhal, kde mohl a nepomýšlel nikdy na úspory, ač jeho přijmy byly někdy značné.
Ludvík Sřers Léonardo da Vinci
24 article
Zdá se, že nikdy ho nerozčilil nezdar nějakého záměru. Když měl peníze, vydával je lehce, držel si koně a služebnietvo, když jich neměl. dovedl se uskrovniti a žíti chudobně. O své žáky pečoval jako otec a přítel. Mnozí ho všude následovali. Jeden z nich, Franceseo Melzi, do- provázel ho do Francie a teprve po Léonardově smrti se vrátil do vlasti.« Tak karakterisuje Lěonarda Robert Saitschick ve své učené duchaplné knize: »Menschen und Kunst de italienischien Rennaissances. Život Léonardův je obestřen namnoze bizarr ním pološerem. Ukrýval se v hrdé a pracovité osamělosti. Tak vznikly fantastické pověsti o jeho čarodějství a o jeho mysogynství. Erotikem ne- byl, aspoň ne takovým jako Benvenuto Cellini, který byl vůbec »mauvais sujet«, nebo Gior- gione, v jehož mythologiekých obrazech bují právě rennisanční smyslnost. Ale umělec, klerý maloval Giocondu s tím úsmévem ironickým, rozrušujícím a v němž je cosi osudného a zlo- věstného, znal ženu, studoval ženu, aspoň tak ji studoval jako bvé ptáky a kvěliny. Léonardo da Vinci našel svého historika věcného a suchého v Paul Müntzovi, svého nadšeného vykladače v básníkovi Péladanovi svého znamenitého portrétistu v románopisci Dimitrim Merežkovském.
Leonardův Saitschick Cellini Gioconda Vinci Péladan Merežkovský Francie Franceseo Melzi Menschen und Kunst jít italienischien Rennaissances Paul Müntz
25 article
Léonardo je hrdinou románu »Vzkříšení bobů«, v němž mladý ruský spisovatel liči ob- novení antiky a humanismu, vítézství Renaisance nad katolickým Řtímem. Merežkovski zobrazuje dobu největšího vzmachu kulturního, jež překonala lež a pokry- tectví a obmezenost katolického středověku připravovala cestu moderní myšlence, s mistrov- nve stvím umělce vážného a vyrovnaného. Neplýtvá slovy a podrobnostmi, ostře přesně a ku podivu plasticky vypodobnil titan- skou poslavu Léonardovu a s barvitou živostl zachytil i shon milánského trhu nebo řádění Savonarolovy dětské armády svaté Inkvisice. Merežkovského román je dílo mocně básnické inspirace i hluboké učennosti historické. »Budou křídla !« zní nadpis kapitoly, kde Merežkovski vypráví o největší trýzni, nejbolest- nější touze Léonardově. Sen geniálního maliře Léonarda, který o něm blouznil ve svých nocech probděných nad matematickými výpočty a kostrami ptáků, který ho pronásledoval, když hleděl za supem majestátně se povznášejícím nad vrchol hor, sen tento uskutečňuje nyní skrovný malira šťastný vynál zce Farmou.
Leonardův Savonarolův Sen Leonard Renaisance nad katolický Řtím