1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
V Praze, v pátek 13. března 1908.
Praha
6
article
Na ranní a odpal. Histy
pNdp láci ae:
v Prare r aluslakelna
něsl
Ba čivit leta . . . 6 K — h
s dvaji dea šškou
L. . 1 K s0k
ve sllalšch-
na mě-ko . . . . . . 2 K 30
Poštent
na měaíe
naetlia . . . . 9 R oos
s dvají zlsilkas
na n P
n . . . K ei
9 R
7
article
Německá pěst se svírá.
Německá pěst se svírá.
Včerejší »Bohemia« v pathetickém, až
k vidinam vzrušeném článku, pojednávajícím
o nastávajících úkolech nového zemského
sněmu, o mimosněmovních významných udá-
lostech, jež očekávati lze, a to v první řadě
vládní úpravu jazykové otázky, otiskla věštbu.
důstejnou této slaropražské norny: Zemský
sněm buď úkoly tyto vyřeší za spolupůsobení
Němců takovým způsobem, že
budou k tomu moci dát své svo
lení — nebo — a to může býti již dnes
řečeno — je nebude řešiti a potom
jest osud tohoto sněmu zpečetěnn
Toto německé »aut — aut« jest dávno
známou formulí 1. zv. »řešení nejžhavějších
otázek česko německého sporu« a také
v našem listě nejednou poukázáno bylo k ní,
jako ke skutečnému národnímu nebezpečí
smiřovaček v Čechách od samého prvo-
počátku, když novému sněmu, jehož zahájení
spadá do jubilejního roku, vtiskován byl
znak sněmu vyrovnacího. U nás ovšem zněla
jinak: Žádné jiné vyrovnání s Němci se
neuskuteční, než takové, které Němci chtějí,
a proto Čechům dlužno vyhýbati se
každemu vyrovnání s Němci, čili »pryč
se smiřovačkami v každé formě, v jaké se
nám nabízeti budou !«
Němec
Čecho
Čechy
Bohemia
8
article
Nejvýše rozhodující správa českých věcí,
ústředna positivní politiky, když provedla
svůj spořádaný ústup, opustivši bez jediného
výstřelu jedinou posici, z níž ovládala celé
bojiště rakousko uherského vyrovnání tak,
jak chtěla, zasypala naše obavy před smiřo-
vačkami nejvypjatějším posměchem, jakého
byla schopna a své dva zástupce v Beckově
kabinetu pověřila posláním »dobrých na-
šinců«, jimž náleží úkol, působiti k tomu,
aby předlohy ve vládě chystané k řešení
česko-německého sporu dopadly v český
prospěch. Vývoj poměrů od té doby jes
znám. Positívní politika už není volána jmé-
nem »politiky vlivu a moci« ani od těch.
kteří ji tak původně sami pokřtili a oba
stálí ukazatelé jejího prospěchu anebo pádu,
oba hlavní postuláty české, vnitřní řeč slu-
žební a druhá česká universita právě v po-
sledních dnech zcela spolehlivě ukázaly, jak
to stojí s platností nejnešťastnější české
fráse politické nové doby — frase o vlivu
a moci . . . Přesazení rady zem. soudu
Beckův
9
article
Frayera od civilních při u chebského okresu
k npelacím soudu krajského posuzpváno bylo
ještě předvčírem v každodenních chvalozpě-
vech positivního optimismu jakožto jeho
triumf, ale nazejtří té události však přišla
Česká Lípa na doklad, že čeština i ve spo-
rech civilních před forum okr. soudů »ně-
meckých« na základě německé žaloby připu-
štěných, má býti z líčení vyloučena i v tom
případě, kdy obě strany jsou české národ
nosti, obě zastoupeny advokáty českého ja
zyka úplně mocnými před soudcem revněž
češtinu naprosto ovládujícím.
Nova to rozkošná variace německého
výkladu o »landesübliche Sprache«, nový
důkaz, že cesta skutečného provádění při-
nesla národu na místě vnitřní řeči služební
ztrátu praklického provádění Stremayrových
jazykových nařízení. A o moravské universitě
viz brněnskou universitní řeč českého mi-
nistra krajana Práška, který by prý byl rád
přinesl Moravanům universitu, ale nemůže
o ní více říci, než že jsme universitě blíže
než dříve. Jak daleko je toto blíze, vysvíta
z bodře naivního stesku českého rolníka mi
nistra, že jemu »samému nelíbí se positivní
politika a že si ji představoval mnohem
lepší«. Práškova těšínská jablka nemohou
ovšem oklamati ani prosluleho Kramářova
»nejprostšího člověka v národě českém« a
naprostý bankrot v moravské universitní
otázce jest také jediným positivním bodem
positivní politiky i v druhém jejím nejhlav
nějším postulátu. To je už jasno.
Z tčchto symptomů lze souditi i na to
kterak asi dopadnou předloby třetího z veli
kých úkolů Beckových, osnovy národnostního
vyrovnání, pro zemský sném chystané, přes
něji řečeno, kteraký byl vliv našich» dobrých
našinců« v kabinetě, vlivem. tímto pově
řených.
Stremayrový
Prášek
Práškův
Kramářův
Beckův
Nova
Moravan univerzita
10
article
Znění jich jest sice ještě hudbou bu-
doucnosti, ale partitura k této hudbě jest již
napsána. Nejdůležitější z osnov národnostních
t. j. jazykový zákon, jejž i naši positivisté
odkazují na říšskou radu, jest už sám sebou
pohromou pro právní stanovisko české v pří
čině užívání jazyků v úřadech a před nimi
Netřeba ani hleděti k tomu, že jazykový zá
kon jaký jenom se souhlasem Němců stane
se zákonem, nemůže ani jiný býti, než rov-
nému právu našemu rozhodně nepříznivější.
než nejv. kabinetní list z 9. dubna 1848.
jehož platnost až dosud žádným jiným zá
konem nebyla popřena, a že tedy může při-
něsti českému jazyku a jeho nezadatelně
rovným právům jenom újmu a to
újmu takovou, jaká Němeům bude
slačiti k našemu pokoření. Ale
už samo české přisvědčení k nutnosti nového
jazykového zakona, jest vlastně nepřímým
potvrzením stanovíska německého, že dnešní
naše právní situace jazyková v jazykových
sporech není dostatečně opřena a že ani
nám samým nestačí právní dokumenty a in-
strumenty, jež nálezy nejv. soudu provázejí
Před nedávnem opozornili jsme na povážli-
vost pouhé rosoluce posl. snémovny, kterouž
má vláda býti vyzvána ku předloze jazykové
osnovy, ale výstrahy naší nedbalo se, a naší
positivisté plnou párou účastní se příprav
Němec
pohroma pro právní stanovisko český
11
article
k jazykovému zákonu bar. Becka, jejž český
jeho krajanský kolega Brňanům našim líčil
jako muže starostmi o český prospěch až
k nespavosti utýraného.
Leč jedná se prozatím o zákony s vý
slovným a přirozeným sněmovním určením,
především o velké reformy volebního řádu
a zemského zřízení. To jsou osnovy, v nichž
dříme nesmírné rozhodnutí o budoucnosti,
ano o pouhé nahé existenci českého národa
a jeho dosavadního bytu v Čechách. V nich
lají se přes všechno vykrašlování, zamlčování
a popírání dvojí zásadní změna, nová forma
dvou nejhouževnatějších nároků německých
národnostní rozdělení země cestou zemského
volebního řádu, národnostní rozdělení sněmu
kuriemi, rozdělení zemské správy a zemského
budžetování i hospodářství. Podle toho, jak
budou hověti až svým vládním textem ně-
meckému stanovisku, podle toho postaví se
k nim německý blok. Buď budou řešeny tyto
problémy k německé libosti, aby Němci
s řešením mohli souhlasiti, anebo řešeny
nebudou. K tomu, aby se tak stalo, jak
pražská »Bohemia« prorokuje, bude zapo-
třebí vývinu největší eneržie, jakou bude
moci vládnouti německé poslanectvo nejen
ku případnému docílení kladného ně
meckého úmyslu, nýbrž i ku provedení nega
tivní eventuality, rozbití sněmu.
Tomu platí honosné výzvy německé, jimiž
dnes naplnil německý Volksrat pro Čechy vše-
chen německý tisk, jeho pathosem až parné
proklamace k sjednocení všech Němců na
sněmu zemském. Pěst všeho Němectva v Ra-
kousku na Čechy sjednoceného sáhající až
do české sněmovny na Malé straně pražské
svírá se už dnes, aby dopadnuvší s největší
možnou prudkostí na českou lebku, srazila
s veškerou možnou bezpečností český vaz.
Beck
Brňan
Němec
Čechy
Bohemia
12
article
Každý zemský poslanec německý vyzván jest
německým Volksratem k odpovědi na přípis.
jímz Titta organisuje jednotný německý svaz
sněmovní a přes všechen nesouhlas s původ-
ním návrhem poslance inženýra Peterse, do
cházejí zásadní předpovědi k takové organi
saci jednotného postupu Němců, jaké nebude
třeba obětovati samostatnost jednotlivých stran
Jisto jest, že se uskuteční taková formace ně
meckého souručenství na zemském sněmu.
jaká vyhoví v každěm ohledu změněné ně-
mecké taktice, společný postup, společný úder
Snad se budou zdáti německé přípravy
nejednomu pozorovateli vzhledem k pravdě-
podobné lhůtě sněmovního zasedání předčas
nými, jak to vyznívá z nejednoho dobrozdání
německých politiků o výzvé Volksratu, ale
nejpozoruhodnější názor k věci pronesl dr
Eppinger svým míněním, že žádoucí jednoty
nelze jedním prásknutím dohromady sbičo-
vati, a že jednotný sněmovní svaz může se
jenom organicky, tedy zvolna uskutečniti.
Uvidíme, že Němci touto organisací ztráv
všechen čas do sněmu ještě zbývající.
Peters
Němec
13
article
Počínají-li si Němci již nyní se svou
sněmovní organisací protičeskou, přiznávajíce
tak, že nastavá silám jejich úkol, odpovída-
jící devisi »buď nyní, anebo nikdy !«, tu při-
rozeně opláme se, jaké že přípravy konají
se na české straně, k tomuto boji na život
a na smrt, nazvanému národním smírem
v Čechách ?l
Volby zemské v německých volebních
okresech vyřízeny byly s nepoměrně většt
lehkostí a takřka bez třenic, rozhodně
s menším vysílením strannické zluči, než
v táboře českém. Moře politického záští,
v němž tone česká věc, tak bylo zvláště
volbami v městech vzedmuto, že ukázalo az
bahno svého dna. Kterak my nyní provedeme
na sněmu formaci, danou taktikům našim
nástupem německých vojů, kterak uskuteč-
níme obrat řad stojících dosud v jednotli-
vých proudech a dosud udýchaných vzájemným
potíráním a sevření jich v jeden všech me-
zer prostý jednolitý šik?! Neboť proti ně-
meckému bloku a jeho klinovitě zkoncentro-
vané eneržii útočné postaviti obrannou če-
skou žulovou zeď k roztříštění německého
útoku — to musíme!
Němec
Čechy
14
article
Jestliže kdo ještě pochybuje, že půjde
do nejtužší vřavy, jaké dosud nikdy na sněmu
českém nebylo a že zachráníme svůj český
program sněmovní jenom prostředky ještě
radikálnějšími než budou německé, ten bude
poučen na místě samém. O tom bude české
zemské poselstvo velmi záhy jediného pře
svědčení. Ale bylo by snad nenahraditelnou
škodou, kdyby se tak státi mělo, až teprve
průběhem boje samého po nějaké ztrátě. Ne-
zbývá li Němcům času, kde ho máme nabrat
my Češil?
Politickým vůdcům národa a jeho zvolené
representaci nastává neodkladná povin-
nost, ne snad ještě jen pomýšleti, ale už
přípravou uskutečniti takové sdružení českých
poslanců zemských, kteréž by zamezilo jaké-
koli roztříštění sil a postupu na sněmě sa
mém. A jestliže nyní jest jasno a tolikerými
veřejnými přísahami stvrzeno, že není ve
společné snaze všech českých stran odchylky
od jediné myšlenky na vydatné odražení ně
meckého útoku na jednotu země a nezkrácená
česká práva v její celistvosti, všude stejně
platná, nebude spíše klidu v národě, dokud
mu nebude dáno záruky, že toto hodlání bude
ve sněmu uvedeno také ve skutek! Ano, pře
těžký kus práce, ale kdyby strany české měly
nésti svůj rozkol přes prah sněmovní, jee
polovice německého vítězství zabezpečena!
Němec
15
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 12. března. (Česká otázka.
„Vaterl.“ ve svém bouževnatém zápase prot
sblížení křesťanských sociálů s liberálnými ně
meckými stranami vytáhl dnes ze své zbrojniee
dva staré meče, jimiž před lely stalečně se obá-
něl, které však od těch dob v jeho arsonále po-
vážlivě zrezavěly. Ve stati, nadepsané „Česká
otázka“, lituje, že se nezdařuly snahy Belere-
diovy a Hohenwastovy, jichž cílem bylo posta-
viti proti maďanské rozpínavosti uspokojený če
ský národ v autonomném, historickém králov-
ství českém. „Bohužel — píše „Vaterl.“ —
podvratní živlové vždycky uměli zabrániti, aby
se Čech a Němec v zemiči kořuny české doroz-
uměli, neboť stále popouzeli jednu národnost
proti druhé a bezohledně vedli podkopnickou
válku s každou vládou, která se odvážila uči-
niti česko-němečké vyrovnání svým úkolem. Ra-
dikalismus ve všech svých odstinech poznal, že
se stane v tom okamžiku bezmocným, jakmile
Rakousko dospěje k míru na půdě historického
práva. Národní vyrovnání a historické právo
jsou tvrze, jež zabezpečí monarehii proti út
kům převratu a anarchie.
Čo
Němec
Praha
Rakousko
16
article
„Vaterl.“ chváli bar. Beeka, že má dosti
zmužilosti, aby se podjal řešení sporu česko-
německého, lituje však, že strana křesťansko
sociálná, která, stojíc objektivně nad sporným
stranami, mohla by svým prostřednictvím při
spěti k vyrovnání protiv, dává se strhnouti do
strannického víru a tím sama maří naděje přt-
znivého výsledku nynější vládní akcé. Neboť —
končí „Vaterl.“ — jakmile německý blok učin
prv, pokus, aby se aktivně osvědčil, automati
eky vyvstane proti němu blok slovansko-román-
ský jako obrana proti útočnému bloku něme-
ckému. Škoda, že si „Vaterl.“ vzpomíná na sv
staré zásady jen tehdy, když mu mají posloužit.
za zbraň proti myšlenkám liborálným.
V Praze, 11. března. (K zahájení ch o
vatského sněmu.) Zejtra sejde se v Zá
hřebě poprvé nový chorvatský něm. Včera vy
konány ve sromských okresích „ poslední užš
volby, z nichž ve čtyřech zvítězili samostatn
Srbové proti srbským radikálům a v jednom
srbský sociálný demokrat Korač. Z 88 poslaneů
bude v novém sněmě 56 členů chorvatsko-srbské
koalice (23 členové strany práva, 19 samostat
ných Srbů, 10 členů skupiny Kulmerovy a 4 po
krokovci), 24 členové čisté strany práva, tři čle
nové Radičovy selské strany, 2 radikální Srbové
2 divocí a jeden sociálný demokrat.
Srba
Korač
Radičův
Praha
Zá
Kulmerův
17
article
Sněm má tody zmičnou většinu koaličnou
a může plodně pracovati. Ovšem bylo by třeba.
aby se bán bar. Rauch spřátelil s výslodkem
voleb a přizpůsobil se většině sněmovní. Ale
tolik rozvahy nemá patrně ani bán, ani vláln
uherská a proto pokládá se i v Chorvatsku v kru-
zích oposičných za jisté, že sněm bude hned
v počáteích odročen na delší dobu, aby nepře
kážel bánovi v provádění „uklidňovací politiky“
která bude palrně záležeti v tom, že vláda se
pokusí rozeštvati chorvatské strany jednu proli
druhé. Takový vládní plán naráží však na od-
por i v tisku uhorském. Orgán ústavné strany
Andrássovy, „Budap. Tagbl.“, píše na př., že
odročení sněmu může býti politicky odůvodněno
že však hned po odročení bude povinností bá-
novou, aby hledal cestu k poctivému kom-
promisu. Chorvatští voliči — dodává pešťský
list — promluvili tak zřelelně, že další volebuí
experimenty neslibují nijakého obratu. K obratu
musí se tedy dospěti jinou cestou a sice čím
dríve, tím lépe.
Ze Zádru, 9. března. (Vlašská fa-
kulta v Zádru?) Zdejší starosta dr. Zollicti
s posl. Gianovichem (Vlachem) odjeli do Vídlně.
aby nabídli vládě bezplatně potřebné místnosti
pro vlašskou právnickou fakultu a pravidelnou
koněžní podporu z peněz obecných, jestliže se
vláda odhodlá samostatnou vlašskou fakultu zří-
diti v Zádu. Byla by to pro záderské Vlachy
ovšem vítaná podpora na udržení skomírajícíh
vlašského rázu hlavního města Dalmacie.
Rauch
Andrássův
Budap
doktor
Zollict
Vlach
Chorvatsko
Zádr
Dalmacie
Gianovich
18
title
Politické zprávy zahraničně.
19
article
V Praze, 12. hřezna
Praha
20
article
Pruský liberalismus a Poláci.
Jak hluboko již klesl v Prusku cit pro práv
a spravedlnost, běží-li o vyhlazení Poláků, do
kazuje stať německého cís. vyslance Raschidaua
uveřejněná v „Tagu“. Poněvadž liberálové v říš-
ském sněmě se opřeli Büllowovu přání, aby
shromažďovací zákon byl upraven tak, by pol
ský jazyk z veřejných schůzí byl úplně vylou-
čen, cís. vyslanec vrhá se na ně s výtkou, že
pro samé doktrinářstvi nevidí nebezpečí.
hrozící Prusku a německé říši od tří milionů
Poláků. Svědomí, cit pro přirozené právo kaž-
dého národa, cit pro spravedlnost stává se
v očích pruského byrokrata pouhým doktrinář-
stvím, jde-li o jazyk Poláka. V té věci už jen
Maďaři, kterým lež je patriotismem, předčí nat
světové šiřitele kultury, Němce
Černohorský výklad § 29. berlínské smlouvy
Telegraf podal už návěští, že orgán černo-
horské vlády, „Glas Crnogorca“ , prohlašuje za
nesprávné, jak bar. Aehrenthal rozumí § 29.
berlinské smlouvy, z něhož před delogacemi vy-
vozoval právo Rakouska stavěti na Černé Hoře
železnice. Výklad černohorský je třeba uvést
v plném znění:
„Jak my pochopujeme čl. 29. berlínské
smlouvy, jim neni dáno Rakousko-
Uhersku právo vystavěti železnie
na nově dobytém přimoří Černe
Hory, nýbrž je pouze omezeno to právo Černé
Hory tak, že se ona musí dobodnouti se souse-
ním mocnářstvím, kdyby tamo chtěla stavěti cestu
nebo železnici. A co se týče dohodnntí i' s Čer-
nvotabeveat nlose oná alat j
e sled nseovnměněelecs aomioilnčnie
vbám ánsoloelnstbao obama asnodm sneve
Polák
Büllowův
Prusek
Maďar
Glas Crnogorca
Prusko
Rakousko
RakouskoUhersko
Černe Hora
Černá Hora
21
article
nou Horou o právo Rakousko-Uherska, aby sta-
vělo železnici od rakousko-černohorské hranie
do černohorsko-turecké, jsme zmoeněni prohlá
siti, že takové dohodnutí se nestalo, a zřejmo
je, že by se ani státi nemohlo proti jasnému usta.
novení berlínské smlouvy.“
Mariavité o papežství.
Nedávno křesťanský svět slavil 1500letou
památku úmrtí sv. Jana Zlatoústého. Ve Vati-
káně při té příležitosti sloužili slavnou liturgi
podle obřadu východního, aby sezvaným vý-
chodním hierarchům ukázali, že Řím má v úctě:
pravoslavný obřad. Také chrám byl podle způ-
sobu pravoslavného okrášlen obrazy - byzant-
ského stilu. Papež, aby vzbudil zdání, že Řín
už nepokládá latinu za výhradný obřadný jazyk
pronosl některé formule řecky (ale Chorvatům
odpírá staré historické právo na obřadný jazyk
slovanský, dané ostatně jeho předchůdei
všem Slovanům). Ve své řeči papež mluvil o ve-
likých zásluhách pravoslavného východu, že je
kolébkou rodu člověčenského, že z východu
přišlo na západ světlo evangelia, že východ dal
církvi mnoho znamenitých mužů, kteří svou sva-
tosti, vědou a slavnými skutky zapsali se na věčné
časy v paměť křesťanstva.
svatý . Jan
Řín
Chorvat
Rakousko
Uhersko
Vat
Řím
liký zásluha pravoslavný východ
22
article
„Maryawita,“ orgán polských mariavitů
kteříž se vynasnažují o nápravy v katolické
eírkvi a zvláště o větší mravnost jejího kněž
stva, ukazuje na vatikánskou slavnost jako na
čižbu na pravoslavné duše, aby je získal pro
jednotu s církví katolickou, pro uznání papeže
za nejvyšší a neomylnou hlavu křesťanské
církre.
Mezi zásluhami katelického západu o pra-
voslavný východ papež počítá také křižácké vál-
ky. „Maryawita“ mu připomíná, kterak si kri-
žáci vedli v Cařihradě, když ho r. 1204 dobyli
„Zapálili město, v nepořádku jako diví vrhli s
na chrámy i paláce, aby loupili. Šlapali po
obrazech, po ostatcích svatých, po těle i krvi
Kristově, hledajíce jen zlato. Násilí, vraždy.
obžerství, rozvrat provázely je.
Kristův
Cařihrad
23
article
„Nad čím však se zvlášť pozaslavujeme,
praví na konci orgán mariavitů, „je to, že v celé
řeči papežově, promlůvené s výše papežského
trůnu, není ani jediné známky apoštolského
ducha: není tu zmínky o lásce Ježíše Krista.
o křesťanských otnostech, o chudobě a pokoř
křesťanské, ale místo toho je stálé vynášení pa-
pežství jako jedině spásy světa. Jak hluboko,
praví „Maryawita“, „papežství upadlo, jestliže an
v tak elavném okamžiku nemohlo se povzněst
nad těsný rámec vlastního egoismu l“
Lord Rozebery o anglicko-francouzské dohodě
Jak jsme uvedli, bylo vytknuto lordu Ro-
seborymu, že podceňuje důležitost »entente
cordiale«. Lord Rosebery píše listu »Time s«
že nikdy nepohlížel na dohodu s Franeií s ta-
kovým nadšením, jako mnozi politikové angličtí
Připomíná však, že dohodu tu vítal, ačkoli-
historie učí, že podobné úmluvy nepřinášej
trvalého užitku. Ovšem pro Anglii je důležité
žíti v nejlepší dohodě s Francií a je vždy pro
spěšné pro velmocí občas se dorozuměti mez
sebou a obnovovati dobré styky. Lord Roseber
podceňoval dohodu s Francií pouze v jistých
podrobnostech, v nichž viděl mnohé nebezpočí.
Nynější události mu prý dávají za pravdu
Dříve bylo Marokko jevištém anarchie, nyní je
příčinou krise, Evropu ohrožující.
z Francle.
Z Paříže se oznamuje: Na dnešní mini-
sterské radě, konané za předsednictví presidenta
Falliěra v paláci Elysejském, bylo usneseno
podat v parlamentě osnovu zákona, jímž se pro
míjejí trestní činy, spáchané za bouří v jitn
Francii. President Falliěre s podepsali osnovu
zákona, v níž se zakazuje obcházení dědické
daně ukládáním hodnot v cizině. Ministerský
předeoda Clémenoeau a ministr práce
Barthou oznámi finanční komisi senátu přání
vlády, aby zákon o sestátnění západních dral
byl projednán ještě před Velikonocemi.
Krist
Rozebera
ro
Rosebery
Tim
Roseber
Falliěra
Elysejský
Falliěre
Anglie
Francie
Maroko
Evropa
Paříž
24
article
Oslava Brissonova.
Včera konala se hostina na počest Bris-
sons, jemuž při té příležitosti byla odevzdána
medaile na památku skulečnosti, že byl po 15
zvolen předsedou poslanecké sněmovny. V čet
ných řečech byl ličen životní běh Brissonův
Jménem vlády promluvil ministerský předseda
Clémenceau, klerý Brissona velebil jako
vynikajícího zakladatele republiky, jemuž dlužno
děkovati, že minuly se výsledkem pokusy slou-
penců absolutismu, aby diskreditován byl režim
svobodného projevu názorů. Po celý svůj dlouhý
politický život znal Brisson jenom jednu povin
nost, totiž zasvětiti svoji živolní sílu tomu, aby
potlačeno bylo zneužívání moci a uby slubí přisl
opělně ke svým právům. Na to uchopil se slova
Combes a prohlásil, že většina poslanecké
sněmovny zdá se rozšiřovati ve směru, který
nelodpovidá skutečným poměrům
zemé. Zájem republiky vyžaduje, aby utvořeny
byly dvě strany, a sice jedna strana republi
kánů levice a druhá strana pokroko-
vlých nebo liberálnlch republi-
kánů. Tvrdí to ve vědomi, že to odpovidá
přání republi ánsky smýšlající země a pocitům
pravé republikánské většiny poslanecké snémovny.
slr
Výslava francouzsko anglická.
Jak se dovídá »Daily Telegraph«
bude francouzsko-anglická výstava, k niž se oče-
kává president Fallieres, zahájena koncem
prvního nebo počátkem druhého týdne v měsle
kvétnu. Návštěva presidentova bude oficiální
potrvá několik dní. Město Londýn uspořádá na
šoslae oleveteno
Brissonův
Clémenceau
Brisson
Fallieres
Londýn
poslanecký sněmovna
25
article
v drobném prodeji
26
article
oze olmelo zllzole
27
article
ranní žísle o sob
odpelední . . . . . . . za ?h
Ve alialkích na veskovl-
ranní číslo. . . . . . . . h0
odpolední
Inserát
plati ze hotově niapřel
Předplacení a inserty přijínsá sdinlsi-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacháeají se též redlskee
piskárna a eapedice „Národních Listá“
Eukoplay se navracsji.
národní Listat
28
article
počest presidenta slavnostní hostinu v Guildhalu
a odevzdá mu uvitací adresu.
olo
Z francouzské sněmovny.
Při posledním hlasování způsobilo sensaci,
že značná část radikální strany hla so-
vala proti kabinetu. Skupina s ocila li-
sticko-radikální konala následkem toho
schůzi, aby objasněna byla situacs. Předseda
Dubief má podati k předsedovi Clémenceauovi
tento dotaz:
1. Kdy zamýšli vláda osnovu zákona o se
státnění západní dráhy, která, jak známo, byla
zamítnuta výborem senátu, nechati v senátu pro-
jednati? 2. Kdy chce vláda předložiti rozpočet
pro rok 1909? 3. Jak se má věc s osnovo
zákona o starobním zaopatření délníků, o níž
právě senáť jedná
Debata o těchto otázkách může míti po-
vážlivý vliv pro postavení Clémencesuovy vlády
Kabinet prý hodlá co nejdřive předložiti roz-
počet na r. 1909.
te
ane
Z Casablanky ze oznamuje, že Francouz
Paret a Ital Pionebi byli zajati marockými lupiči
v území Mdakrů, do něhož se odvážili přes
přísný rozkaz vojenského úřadu.
Marokko má zase nového pretendenta, je
to šerif BisSvos, který prý má velký vliv
byl dle zpráv z jižních měst, vyhlášen za sultána.
Události v Marokku
Clémenceau
Francouz
Paret
Ital
Pionebi
BisSvos
Casablanca
Maroko
jižní město
29
article
Delegace.
Delegace.
Delegace za rok 1907 byly dnes formálně
skončeny. Jejich kampaň byla tenkráte neoby-
čejně dlouhá. Trvala bez týdne skoro 3 měsíce.
Bylo to nejdelší zasedání, na které se kdy pa-
matujeme, ale, žel, neplodné. Neudělalo se nie
více, než udělá se jindy za dvě neděle. Způsn-
bem v pravdě neomluvitelným a trestuhodným
promarněno mnoho týdnů, kterých se užili
mohlo mnohem prospěšněji.
Ještě žalostnější dojem nežli poslední schů-
ze vojenského výboru delegace činilo dnešní
plenum. Usnesení ze dne 25. února, jímž zvý-
šeny platy důstojníkům od 1. ledna t. r. a kte-
rým zlepšeny platy mužstvu, jakoby bylo zmi-
zelo docela. Nebyla o něm vůbec řeč. Zminí
se o něm jen mimochodem prof. Romančuk
nežli se přihlásil ke slovu, by protestoval proti
výroku haličského delegáta, učiněnému na
cerclu, jakoby se byly volby do snému balič-
ského docela klidně odbyly. President dr. Fuch
několikráte přerušil předsedu ruského klubu n
říšské radě nochutnou a nejapnou poznámkou,
že jeho výklady o zemských volbách haličských
souvisí s nunciem uherské delegace tak, jako
boty s kalhotami. Ve výroku tom spatřovali pa-
slanci universitní profesor dr. Kolessa a ryt. Va-
silko urážku národa ruského vůbec a profesora
Romančuka zvláště vzhledem na jeho šedinyi
žádali hned presidenta dra. Fuchsa o zadostuči-
nění. President jim je dal.
Romančuk
doktor
Fuch
Kolessa
Fuchsa
Virginie
30
article
Resoluce Stürskhova byla přijata jedno-
myslně, Hlasovalo pro ni 33 delegátů, ze
kterých 17 bylo ze němovny panské. Z českýeh
delegátů hlasovali pro ni toliko poslanci Stanek
a Zázvorka, všichni ostatní byli buď nepřítomni
nebo před hlasováním vyšli. Všichni sociálni
demokraté opustili před hlasováním zasedncí
síň. Křesťansko-sociální delegáti jednali tak ne-
chutně, že k jednomyslné popravě svých vlast-
ních návrhů tleskali.
Delegace konala letos neobyčejně velký
počet schůzí plenárních: 15. Když sv. pán
Aehrenthal s ministrem vojenství Schönaichem
odcházeli ze zasodací síně panské sněmovny,
ve které předlitavská delegace rokovala — jako
se děje vždy, zasedá-li ve Vídni — pravil zlo-
myslný delegát levice: „Oba byli tu tenkráte
poprvé a myslím, že i naposled.“
Z Vídaě, 12. března. (K. k.)
Plenární schůze rakouské delegac
zahájena v 11.30 hod. Mimo členy společné vlády
je přítomen i mp. bar. Beck.
Ministr bar. Burian prohlásil Klofáčovy infor-
mace o některých bosenských funkcionařích za
mylné. Svědkové vypovídali prý při úradním výslechu
opak.
Ref. markýz Bacquehem, ryt. Kozlov
ski, hr. Clam Martinic, Schlegel, ryt. Vn-
kovič a bar. Oppenbeimer konstatovali s ou-
hlas usnesení rakouské delegace o společném
rozpočtu s usneseními delegace uherské.
Rel. hr. Merveldt referoval o výborovém
usnesení stran uherského renuncia v záležitosti
Latour-Schrafflova návrhu, doporučuje se schválení
Ministr bar. Aehrenthal opakoval předvče-
rejší své prohlášení o zasedání delegací v kvělnu.
Stanek
Zázvorka
Aehrenthal
Schönaich
Beck
Burian
Klofáčův
Bacquehem
Martinic
Schlegel
Vídeň
Vída
panská sněmovna
31
article
Del. Romančuk stýskal si na zkrácení
Rusů v delegáci, kde by měli míti tři zástupce. Dále
dovozoval, že v rakouské politice naproti Uhrám spá-
cháno mnoho omylů. Jedná se tu o tři činilele : Řa-
kouský parlameut, říšský sněm uberský a korunu.
Tato dostává nesprávné informace. (Předseda napo-
míná řečníka, aby nevtahoval korunu do debaly)
Haličská zemská vláda provedia volby tendečně
a strannicky, tak že Rusové dostati jen 21 mandálů
místo 35 žádaných. Řečník si přeje, aby též ministr
záležitostí zabraničných jevil zájem o systém v Ha-
liči používaný a o volby haličské, protože Halič pro
svou geugra fickou polohu a ethnografické postavaní
má zvláštní důležitost. Stürgkhova resoluce bude pů-
sobiti splše na společnou vládu než na Uhry, ale
bude pro ni blasovati.
Po doslovu zpravodaje přijat výborový návrh
jednomyslně (Hlučná pochvala.) a po Oppenl eimerově
referátu usnesení delegace i ve třetím čtení
Následovalo obvyklé děkování ministra bar.
Aehrenthala dele gaci, del. bar. Chlumeckého předsed-
nictvu a předsedy šl. Fuchsa ministrům a výborovým
lunkcionářům.
Na konec schůze delegát Klofáč podal tento
dotaz: Dle novinových zpráv zúčastnil se uberský
min. předseda dr. Wekerle ve včerejší schiůzi posla-
necké sněmovny v kuloárech rozmluvy o prohlášení
společných ministrů a prohlásii, že o otázce zvýšení
gaží důstojnických a platu mužstva se nevyjednávalo
ani mezí oběma vládami, ani mezí uherskou vládou
a společnými ministry. Diví se,« že v rak. delegaci
společní ministri poukazovali na taková vyjednavaní,
tím více, protože není ani jisto, bude-li přístí zase-
Romančuk
Rus
Stürgkhův
Fuchsa
Klofáč
doktor
Wekerle
Uhry
Halič
necký sněmovna