ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 51b590b0-7596-11dc-9db8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 35, work 3, person 77, org 11
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
o sclrs vnanr
3 masthead
V Praze, v pátek 13. března 1908.
Praha
4 masthead
shedo
5 masthead
Číslo 72.
6 article
Na ranní a odpal. Histy pNdp láci ae: v Prare r aluslakelna něsl Ba čivit leta . . . 6 K — h s dvaji dea šškou L. . 1 K s0k ve sllalšch- na mě-ko . . . . . . 2 K 30 Poštent na měaíe naetlia . . . . 9 R oos s dvají zlsilkas na n P n . . . K ei
9 R
7 article Německá pěst se svírá.
Německá pěst se svírá. Včerejší »Bohemia« v pathetickém, až k vidinam vzrušeném článku, pojednávajícím o nastávajících úkolech nového zemského sněmu, o mimosněmovních významných udá- lostech, jež očekávati lze, a to v první řadě vládní úpravu jazykové otázky, otiskla věštbu. důstejnou této slaropražské norny: Zemský sněm buď úkoly tyto vyřeší za spolupůsobení Němců takovým způsobem, že budou k tomu moci dát své svo lení — nebo — a to může býti již dnes řečeno — je nebude řešiti a potom jest osud tohoto sněmu zpečetěnn Toto německé »aut — aut« jest dávno známou formulí 1. zv. »řešení nejžhavějších otázek česko německého sporu« a také v našem listě nejednou poukázáno bylo k ní, jako ke skutečnému národnímu nebezpečí smiřovaček v Čechách od samého prvo- počátku, když novému sněmu, jehož zahájení spadá do jubilejního roku, vtiskován byl znak sněmu vyrovnacího. U nás ovšem zněla jinak: Žádné jiné vyrovnání s Němci se neuskuteční, než takové, které Němci chtějí, a proto Čechům dlužno vyhýbati se každemu vyrovnání s Němci, čili »pryč se smiřovačkami v každé formě, v jaké se nám nabízeti budou !«
Němec Čecho Čechy Bohemia
8 article
Nejvýše rozhodující správa českých věcí, ústředna positivní politiky, když provedla svůj spořádaný ústup, opustivši bez jediného výstřelu jedinou posici, z níž ovládala celé bojiště rakousko uherského vyrovnání tak, jak chtěla, zasypala naše obavy před smiřo- vačkami nejvypjatějším posměchem, jakého byla schopna a své dva zástupce v Beckově kabinetu pověřila posláním »dobrých na- šinců«, jimž náleží úkol, působiti k tomu, aby předlohy ve vládě chystané k řešení česko-německého sporu dopadly v český prospěch. Vývoj poměrů od té doby jes znám. Positívní politika už není volána jmé- nem »politiky vlivu a moci« ani od těch. kteří ji tak původně sami pokřtili a oba stálí ukazatelé jejího prospěchu anebo pádu, oba hlavní postuláty české, vnitřní řeč slu- žební a druhá česká universita právě v po- sledních dnech zcela spolehlivě ukázaly, jak to stojí s platností nejnešťastnější české fráse politické nové doby — frase o vlivu a moci . . . Přesazení rady zem. soudu
Beckův
9 article
Frayera od civilních při u chebského okresu k npelacím soudu krajského posuzpváno bylo ještě předvčírem v každodenních chvalozpě- vech positivního optimismu jakožto jeho triumf, ale nazejtří té události však přišla Česká Lípa na doklad, že čeština i ve spo- rech civilních před forum okr. soudů »ně- meckých« na základě německé žaloby připu- štěných, má býti z líčení vyloučena i v tom případě, kdy obě strany jsou české národ nosti, obě zastoupeny advokáty českého ja zyka úplně mocnými před soudcem revněž češtinu naprosto ovládujícím. Nova to rozkošná variace německého výkladu o »landesübliche Sprache«, nový důkaz, že cesta skutečného provádění při- nesla národu na místě vnitřní řeči služební ztrátu praklického provádění Stremayrových jazykových nařízení. A o moravské universitě viz brněnskou universitní řeč českého mi- nistra krajana Práška, který by prý byl rád přinesl Moravanům universitu, ale nemůže o ní více říci, než že jsme universitě blíže než dříve. Jak daleko je toto blíze, vysvíta z bodře naivního stesku českého rolníka mi nistra, že jemu »samému nelíbí se positivní politika a že si ji představoval mnohem lepší«. Práškova těšínská jablka nemohou ovšem oklamati ani prosluleho Kramářova »nejprostšího člověka v národě českém« a naprostý bankrot v moravské universitní otázce jest také jediným positivním bodem positivní politiky i v druhém jejím nejhlav nějším postulátu. To je už jasno. Z tčchto symptomů lze souditi i na to kterak asi dopadnou předloby třetího z veli kých úkolů Beckových, osnovy národnostního vyrovnání, pro zemský sném chystané, přes něji řečeno, kteraký byl vliv našich» dobrých našinců« v kabinetě, vlivem. tímto pově řených.
Stremayrový Prášek Práškův Kramářův Beckův Nova Moravan univerzita
10 article
Znění jich jest sice ještě hudbou bu- doucnosti, ale partitura k této hudbě jest již napsána. Nejdůležitější z osnov národnostních t. j. jazykový zákon, jejž i naši positivisté odkazují na říšskou radu, jest už sám sebou pohromou pro právní stanovisko české v pří čině užívání jazyků v úřadech a před nimi Netřeba ani hleděti k tomu, že jazykový zá kon jaký jenom se souhlasem Němců stane se zákonem, nemůže ani jiný býti, než rov- nému právu našemu rozhodně nepříznivější. než nejv. kabinetní list z 9. dubna 1848. jehož platnost až dosud žádným jiným zá konem nebyla popřena, a že tedy může při- něsti českému jazyku a jeho nezadatelně rovným právům jenom újmu a to újmu takovou, jaká Němeům bude slačiti k našemu pokoření. Ale už samo české přisvědčení k nutnosti nového jazykového zakona, jest vlastně nepřímým potvrzením stanovíska německého, že dnešní naše právní situace jazyková v jazykových sporech není dostatečně opřena a že ani nám samým nestačí právní dokumenty a in- strumenty, jež nálezy nejv. soudu provázejí Před nedávnem opozornili jsme na povážli- vost pouhé rosoluce posl. snémovny, kterouž má vláda býti vyzvána ku předloze jazykové osnovy, ale výstrahy naší nedbalo se, a naší positivisté plnou párou účastní se příprav
Němec pohroma pro právní stanovisko český
11 article
k jazykovému zákonu bar. Becka, jejž český jeho krajanský kolega Brňanům našim líčil jako muže starostmi o český prospěch až k nespavosti utýraného. Leč jedná se prozatím o zákony s vý slovným a přirozeným sněmovním určením, především o velké reformy volebního řádu a zemského zřízení. To jsou osnovy, v nichž dříme nesmírné rozhodnutí o budoucnosti, ano o pouhé nahé existenci českého národa a jeho dosavadního bytu v Čechách. V nich lají se přes všechno vykrašlování, zamlčování a popírání dvojí zásadní změna, nová forma dvou nejhouževnatějších nároků německých národnostní rozdělení země cestou zemského volebního řádu, národnostní rozdělení sněmu kuriemi, rozdělení zemské správy a zemského budžetování i hospodářství. Podle toho, jak budou hověti až svým vládním textem ně- meckému stanovisku, podle toho postaví se k nim německý blok. Buď budou řešeny tyto problémy k německé libosti, aby Němci s řešením mohli souhlasiti, anebo řešeny nebudou. K tomu, aby se tak stalo, jak pražská »Bohemia« prorokuje, bude zapo- třebí vývinu největší eneržie, jakou bude moci vládnouti německé poslanectvo nejen ku případnému docílení kladného ně meckého úmyslu, nýbrž i ku provedení nega tivní eventuality, rozbití sněmu. Tomu platí honosné výzvy německé, jimiž dnes naplnil německý Volksrat pro Čechy vše- chen německý tisk, jeho pathosem až parné proklamace k sjednocení všech Němců na sněmu zemském. Pěst všeho Němectva v Ra- kousku na Čechy sjednoceného sáhající až do české sněmovny na Malé straně pražské svírá se už dnes, aby dopadnuvší s největší možnou prudkostí na českou lebku, srazila s veškerou možnou bezpečností český vaz.
Beck Brňan Němec Čechy Bohemia
12 article
Každý zemský poslanec německý vyzván jest německým Volksratem k odpovědi na přípis. jímz Titta organisuje jednotný německý svaz sněmovní a přes všechen nesouhlas s původ- ním návrhem poslance inženýra Peterse, do cházejí zásadní předpovědi k takové organi saci jednotného postupu Němců, jaké nebude třeba obětovati samostatnost jednotlivých stran Jisto jest, že se uskuteční taková formace ně meckého souručenství na zemském sněmu. jaká vyhoví v každěm ohledu změněné ně- mecké taktice, společný postup, společný úder Snad se budou zdáti německé přípravy nejednomu pozorovateli vzhledem k pravdě- podobné lhůtě sněmovního zasedání předčas nými, jak to vyznívá z nejednoho dobrozdání německých politiků o výzvé Volksratu, ale nejpozoruhodnější názor k věci pronesl dr Eppinger svým míněním, že žádoucí jednoty nelze jedním prásknutím dohromady sbičo- vati, a že jednotný sněmovní svaz může se jenom organicky, tedy zvolna uskutečniti. Uvidíme, že Němci touto organisací ztráv všechen čas do sněmu ještě zbývající.
Peters Němec
13 article
Počínají-li si Němci již nyní se svou sněmovní organisací protičeskou, přiznávajíce tak, že nastavá silám jejich úkol, odpovída- jící devisi »buď nyní, anebo nikdy !«, tu při- rozeně opláme se, jaké že přípravy konají se na české straně, k tomuto boji na život a na smrt, nazvanému národním smírem v Čechách ?l Volby zemské v německých volebních okresech vyřízeny byly s nepoměrně většt lehkostí a takřka bez třenic, rozhodně s menším vysílením strannické zluči, než v táboře českém. Moře politického záští, v němž tone česká věc, tak bylo zvláště volbami v městech vzedmuto, že ukázalo az bahno svého dna. Kterak my nyní provedeme na sněmu formaci, danou taktikům našim nástupem německých vojů, kterak uskuteč- níme obrat řad stojících dosud v jednotli- vých proudech a dosud udýchaných vzájemným potíráním a sevření jich v jeden všech me- zer prostý jednolitý šik?! Neboť proti ně- meckému bloku a jeho klinovitě zkoncentro- vané eneržii útočné postaviti obrannou če- skou žulovou zeď k roztříštění německého útoku — to musíme!
Němec Čechy
14 article
Jestliže kdo ještě pochybuje, že půjde do nejtužší vřavy, jaké dosud nikdy na sněmu českém nebylo a že zachráníme svůj český program sněmovní jenom prostředky ještě radikálnějšími než budou německé, ten bude poučen na místě samém. O tom bude české zemské poselstvo velmi záhy jediného pře svědčení. Ale bylo by snad nenahraditelnou škodou, kdyby se tak státi mělo, až teprve průběhem boje samého po nějaké ztrátě. Ne- zbývá li Němcům času, kde ho máme nabrat my Češil? Politickým vůdcům národa a jeho zvolené representaci nastává neodkladná povin- nost, ne snad ještě jen pomýšleti, ale už přípravou uskutečniti takové sdružení českých poslanců zemských, kteréž by zamezilo jaké- koli roztříštění sil a postupu na sněmě sa mém. A jestliže nyní jest jasno a tolikerými veřejnými přísahami stvrzeno, že není ve společné snaze všech českých stran odchylky od jediné myšlenky na vydatné odražení ně meckého útoku na jednotu země a nezkrácená česká práva v její celistvosti, všude stejně platná, nebude spíše klidu v národě, dokud mu nebude dáno záruky, že toto hodlání bude ve sněmu uvedeno také ve skutek! Ano, pře těžký kus práce, ale kdyby strany české měly nésti svůj rozkol přes prah sněmovní, jee polovice německého vítězství zabezpečena!
Němec
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 12. března. (Česká otázka. „Vaterl.“ ve svém bouževnatém zápase prot sblížení křesťanských sociálů s liberálnými ně meckými stranami vytáhl dnes ze své zbrojniee dva staré meče, jimiž před lely stalečně se obá- něl, které však od těch dob v jeho arsonále po- vážlivě zrezavěly. Ve stati, nadepsané „Česká otázka“, lituje, že se nezdařuly snahy Belere- diovy a Hohenwastovy, jichž cílem bylo posta- viti proti maďanské rozpínavosti uspokojený če ský národ v autonomném, historickém králov- ství českém. „Bohužel — píše „Vaterl.“ — podvratní živlové vždycky uměli zabrániti, aby se Čech a Němec v zemiči kořuny české doroz- uměli, neboť stále popouzeli jednu národnost proti druhé a bezohledně vedli podkopnickou válku s každou vládou, která se odvážila uči- niti česko-němečké vyrovnání svým úkolem. Ra- dikalismus ve všech svých odstinech poznal, že se stane v tom okamžiku bezmocným, jakmile Rakousko dospěje k míru na půdě historického práva. Národní vyrovnání a historické právo jsou tvrze, jež zabezpečí monarehii proti út kům převratu a anarchie.
Čo Němec Praha Rakousko
16 article
„Vaterl.“ chváli bar. Beeka, že má dosti zmužilosti, aby se podjal řešení sporu česko- německého, lituje však, že strana křesťansko sociálná, která, stojíc objektivně nad sporným stranami, mohla by svým prostřednictvím při spěti k vyrovnání protiv, dává se strhnouti do strannického víru a tím sama maří naděje přt- znivého výsledku nynější vládní akcé. Neboť — končí „Vaterl.“ — jakmile německý blok učin prv, pokus, aby se aktivně osvědčil, automati eky vyvstane proti němu blok slovansko-román- ský jako obrana proti útočnému bloku něme- ckému. Škoda, že si „Vaterl.“ vzpomíná na sv staré zásady jen tehdy, když mu mají posloužit. za zbraň proti myšlenkám liborálným. V Praze, 11. března. (K zahájení ch o vatského sněmu.) Zejtra sejde se v Zá hřebě poprvé nový chorvatský něm. Včera vy konány ve sromských okresích „ poslední užš volby, z nichž ve čtyřech zvítězili samostatn Srbové proti srbským radikálům a v jednom srbský sociálný demokrat Korač. Z 88 poslaneů bude v novém sněmě 56 členů chorvatsko-srbské koalice (23 členové strany práva, 19 samostat ných Srbů, 10 členů skupiny Kulmerovy a 4 po krokovci), 24 členové čisté strany práva, tři čle nové Radičovy selské strany, 2 radikální Srbové 2 divocí a jeden sociálný demokrat.
Srba Korač Radičův Praha Zá Kulmerův
17 article
Sněm má tody zmičnou většinu koaličnou a může plodně pracovati. Ovšem bylo by třeba. aby se bán bar. Rauch spřátelil s výslodkem voleb a přizpůsobil se většině sněmovní. Ale tolik rozvahy nemá patrně ani bán, ani vláln uherská a proto pokládá se i v Chorvatsku v kru- zích oposičných za jisté, že sněm bude hned v počáteích odročen na delší dobu, aby nepře kážel bánovi v provádění „uklidňovací politiky“ která bude palrně záležeti v tom, že vláda se pokusí rozeštvati chorvatské strany jednu proli druhé. Takový vládní plán naráží však na od- por i v tisku uhorském. Orgán ústavné strany Andrássovy, „Budap. Tagbl.“, píše na př., že odročení sněmu může býti politicky odůvodněno že však hned po odročení bude povinností bá- novou, aby hledal cestu k poctivému kom- promisu. Chorvatští voliči — dodává pešťský list — promluvili tak zřelelně, že další volebuí experimenty neslibují nijakého obratu. K obratu musí se tedy dospěti jinou cestou a sice čím dríve, tím lépe. Ze Zádru, 9. března. (Vlašská fa- kulta v Zádru?) Zdejší starosta dr. Zollicti s posl. Gianovichem (Vlachem) odjeli do Vídlně. aby nabídli vládě bezplatně potřebné místnosti pro vlašskou právnickou fakultu a pravidelnou koněžní podporu z peněz obecných, jestliže se vláda odhodlá samostatnou vlašskou fakultu zří- diti v Zádu. Byla by to pro záderské Vlachy ovšem vítaná podpora na udržení skomírajícíh vlašského rázu hlavního města Dalmacie.
Rauch Andrássův Budap doktor Zollict Vlach Chorvatsko Zádr Dalmacie Gianovich
18 title
Politické zprávy zahraničně.
19 article
V Praze, 12. hřezna
Praha
20 article
Pruský liberalismus a Poláci. Jak hluboko již klesl v Prusku cit pro práv a spravedlnost, běží-li o vyhlazení Poláků, do kazuje stať německého cís. vyslance Raschidaua uveřejněná v „Tagu“. Poněvadž liberálové v říš- ském sněmě se opřeli Büllowovu přání, aby shromažďovací zákon byl upraven tak, by pol ský jazyk z veřejných schůzí byl úplně vylou- čen, cís. vyslanec vrhá se na ně s výtkou, že pro samé doktrinářstvi nevidí nebezpečí. hrozící Prusku a německé říši od tří milionů Poláků. Svědomí, cit pro přirozené právo kaž- dého národa, cit pro spravedlnost stává se v očích pruského byrokrata pouhým doktrinář- stvím, jde-li o jazyk Poláka. V té věci už jen Maďaři, kterým lež je patriotismem, předčí nat světové šiřitele kultury, Němce Černohorský výklad § 29. berlínské smlouvy Telegraf podal už návěští, že orgán černo- horské vlády, „Glas Crnogorca“ , prohlašuje za nesprávné, jak bar. Aehrenthal rozumí § 29. berlinské smlouvy, z něhož před delogacemi vy- vozoval právo Rakouska stavěti na Černé Hoře železnice. Výklad černohorský je třeba uvést v plném znění: „Jak my pochopujeme čl. 29. berlínské smlouvy, jim neni dáno Rakousko- Uhersku právo vystavěti železnie na nově dobytém přimoří Černe Hory, nýbrž je pouze omezeno to právo Černé Hory tak, že se ona musí dobodnouti se souse- ním mocnářstvím, kdyby tamo chtěla stavěti cestu nebo železnici. A co se týče dohodnntí i' s Čer- nvotabeveat nlose oná alat j e sled nseovnměněelecs aomioilnčnie vbám ánsoloelnstbao obama asnodm sneve
Polák Büllowův Prusek Maďar Glas Crnogorca Prusko Rakousko RakouskoUhersko Černe Hora Černá Hora
21 article
nou Horou o právo Rakousko-Uherska, aby sta- vělo železnici od rakousko-černohorské hranie do černohorsko-turecké, jsme zmoeněni prohlá siti, že takové dohodnutí se nestalo, a zřejmo je, že by se ani státi nemohlo proti jasnému usta. novení berlínské smlouvy.“ Mariavité o papežství. Nedávno křesťanský svět slavil 1500letou památku úmrtí sv. Jana Zlatoústého. Ve Vati- káně při té příležitosti sloužili slavnou liturgi podle obřadu východního, aby sezvaným vý- chodním hierarchům ukázali, že Řím má v úctě: pravoslavný obřad. Také chrám byl podle způ- sobu pravoslavného okrášlen obrazy - byzant- ského stilu. Papež, aby vzbudil zdání, že Řín už nepokládá latinu za výhradný obřadný jazyk pronosl některé formule řecky (ale Chorvatům odpírá staré historické právo na obřadný jazyk slovanský, dané ostatně jeho předchůdei všem Slovanům). Ve své řeči papež mluvil o ve- likých zásluhách pravoslavného východu, že je kolébkou rodu člověčenského, že z východu přišlo na západ světlo evangelia, že východ dal církvi mnoho znamenitých mužů, kteří svou sva- tosti, vědou a slavnými skutky zapsali se na věčné časy v paměť křesťanstva.
svatý . Jan Řín Chorvat Rakousko Uhersko Vat Řím liký zásluha pravoslavný východ
22 article
„Maryawita,“ orgán polských mariavitů kteříž se vynasnažují o nápravy v katolické eírkvi a zvláště o větší mravnost jejího kněž stva, ukazuje na vatikánskou slavnost jako na čižbu na pravoslavné duše, aby je získal pro jednotu s církví katolickou, pro uznání papeže za nejvyšší a neomylnou hlavu křesťanské církre. Mezi zásluhami katelického západu o pra- voslavný východ papež počítá také křižácké vál- ky. „Maryawita“ mu připomíná, kterak si kri- žáci vedli v Cařihradě, když ho r. 1204 dobyli „Zapálili město, v nepořádku jako diví vrhli s na chrámy i paláce, aby loupili. Šlapali po obrazech, po ostatcích svatých, po těle i krvi Kristově, hledajíce jen zlato. Násilí, vraždy. obžerství, rozvrat provázely je.
Kristův Cařihrad
23 article
„Nad čím však se zvlášť pozaslavujeme, praví na konci orgán mariavitů, „je to, že v celé řeči papežově, promlůvené s výše papežského trůnu, není ani jediné známky apoštolského ducha: není tu zmínky o lásce Ježíše Krista. o křesťanských otnostech, o chudobě a pokoř křesťanské, ale místo toho je stálé vynášení pa- pežství jako jedině spásy světa. Jak hluboko, praví „Maryawita“, „papežství upadlo, jestliže an v tak elavném okamžiku nemohlo se povzněst nad těsný rámec vlastního egoismu l“ Lord Rozebery o anglicko-francouzské dohodě Jak jsme uvedli, bylo vytknuto lordu Ro- seborymu, že podceňuje důležitost »entente cordiale«. Lord Rosebery píše listu »Time s« že nikdy nepohlížel na dohodu s Franeií s ta- kovým nadšením, jako mnozi politikové angličtí Připomíná však, že dohodu tu vítal, ačkoli- historie učí, že podobné úmluvy nepřinášej trvalého užitku. Ovšem pro Anglii je důležité žíti v nejlepší dohodě s Francií a je vždy pro spěšné pro velmocí občas se dorozuměti mez sebou a obnovovati dobré styky. Lord Roseber podceňoval dohodu s Francií pouze v jistých podrobnostech, v nichž viděl mnohé nebezpočí. Nynější události mu prý dávají za pravdu Dříve bylo Marokko jevištém anarchie, nyní je příčinou krise, Evropu ohrožující. z Francle. Z Paříže se oznamuje: Na dnešní mini- sterské radě, konané za předsednictví presidenta Falliěra v paláci Elysejském, bylo usneseno podat v parlamentě osnovu zákona, jímž se pro míjejí trestní činy, spáchané za bouří v jitn Francii. President Falliěre s podepsali osnovu zákona, v níž se zakazuje obcházení dědické daně ukládáním hodnot v cizině. Ministerský předeoda Clémenoeau a ministr práce Barthou oznámi finanční komisi senátu přání vlády, aby zákon o sestátnění západních dral byl projednán ještě před Velikonocemi.
Krist Rozebera ro Rosebery Tim Roseber Falliěra Elysejský Falliěre Anglie Francie Maroko Evropa Paříž
24 article
Oslava Brissonova. Včera konala se hostina na počest Bris- sons, jemuž při té příležitosti byla odevzdána medaile na památku skulečnosti, že byl po 15 zvolen předsedou poslanecké sněmovny. V čet ných řečech byl ličen životní běh Brissonův Jménem vlády promluvil ministerský předseda Clémenceau, klerý Brissona velebil jako vynikajícího zakladatele republiky, jemuž dlužno děkovati, že minuly se výsledkem pokusy slou- penců absolutismu, aby diskreditován byl režim svobodného projevu názorů. Po celý svůj dlouhý politický život znal Brisson jenom jednu povin nost, totiž zasvětiti svoji živolní sílu tomu, aby potlačeno bylo zneužívání moci a uby slubí přisl opělně ke svým právům. Na to uchopil se slova Combes a prohlásil, že většina poslanecké sněmovny zdá se rozšiřovati ve směru, který nelodpovidá skutečným poměrům zemé. Zájem republiky vyžaduje, aby utvořeny byly dvě strany, a sice jedna strana republi kánů levice a druhá strana pokroko- vlých nebo liberálnlch republi- kánů. Tvrdí to ve vědomi, že to odpovidá přání republi ánsky smýšlající země a pocitům pravé republikánské většiny poslanecké snémovny. slr Výslava francouzsko anglická. Jak se dovídá »Daily Telegraph« bude francouzsko-anglická výstava, k niž se oče- kává president Fallieres, zahájena koncem prvního nebo počátkem druhého týdne v měsle kvétnu. Návštěva presidentova bude oficiální potrvá několik dní. Město Londýn uspořádá na šoslae oleveteno
Brissonův Clémenceau Brisson Fallieres Londýn poslanecký sněmovna
25 article
v drobném prodeji
26 article
oze olmelo zllzole
27 article
ranní žísle o sob odpelední . . . . . . . za ?h Ve alialkích na veskovl- ranní číslo. . . . . . . . h0 odpolední Inserát plati ze hotově niapřel Předplacení a inserty přijínsá sdinlsi- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacháeají se též redlskee piskárna a eapedice „Národních Listá“ Eukoplay se navracsji.
národní Listat
28 article
počest presidenta slavnostní hostinu v Guildhalu a odevzdá mu uvitací adresu. olo Z francouzské sněmovny. Při posledním hlasování způsobilo sensaci, že značná část radikální strany hla so- vala proti kabinetu. Skupina s ocila li- sticko-radikální konala následkem toho schůzi, aby objasněna byla situacs. Předseda Dubief má podati k předsedovi Clémenceauovi tento dotaz: 1. Kdy zamýšli vláda osnovu zákona o se státnění západní dráhy, která, jak známo, byla zamítnuta výborem senátu, nechati v senátu pro- jednati? 2. Kdy chce vláda předložiti rozpočet pro rok 1909? 3. Jak se má věc s osnovo zákona o starobním zaopatření délníků, o níž právě senáť jedná Debata o těchto otázkách může míti po- vážlivý vliv pro postavení Clémencesuovy vlády Kabinet prý hodlá co nejdřive předložiti roz- počet na r. 1909. te ane Z Casablanky ze oznamuje, že Francouz Paret a Ital Pionebi byli zajati marockými lupiči v území Mdakrů, do něhož se odvážili přes přísný rozkaz vojenského úřadu. Marokko má zase nového pretendenta, je to šerif BisSvos, který prý má velký vliv byl dle zpráv z jižních měst, vyhlášen za sultána. Události v Marokku
Clémenceau Francouz Paret Ital Pionebi BisSvos Casablanca Maroko jižní město
29 article Delegace.
Delegace. Delegace za rok 1907 byly dnes formálně skončeny. Jejich kampaň byla tenkráte neoby- čejně dlouhá. Trvala bez týdne skoro 3 měsíce. Bylo to nejdelší zasedání, na které se kdy pa- matujeme, ale, žel, neplodné. Neudělalo se nie více, než udělá se jindy za dvě neděle. Způsn- bem v pravdě neomluvitelným a trestuhodným promarněno mnoho týdnů, kterých se užili mohlo mnohem prospěšněji. Ještě žalostnější dojem nežli poslední schů- ze vojenského výboru delegace činilo dnešní plenum. Usnesení ze dne 25. února, jímž zvý- šeny platy důstojníkům od 1. ledna t. r. a kte- rým zlepšeny platy mužstvu, jakoby bylo zmi- zelo docela. Nebyla o něm vůbec řeč. Zminí se o něm jen mimochodem prof. Romančuk nežli se přihlásil ke slovu, by protestoval proti výroku haličského delegáta, učiněnému na cerclu, jakoby se byly volby do snému balič- ského docela klidně odbyly. President dr. Fuch několikráte přerušil předsedu ruského klubu n říšské radě nochutnou a nejapnou poznámkou, že jeho výklady o zemských volbách haličských souvisí s nunciem uherské delegace tak, jako boty s kalhotami. Ve výroku tom spatřovali pa- slanci universitní profesor dr. Kolessa a ryt. Va- silko urážku národa ruského vůbec a profesora Romančuka zvláště vzhledem na jeho šedinyi žádali hned presidenta dra. Fuchsa o zadostuči- nění. President jim je dal.
Romančuk doktor Fuch Kolessa Fuchsa Virginie
30 article
Resoluce Stürskhova byla přijata jedno- myslně, Hlasovalo pro ni 33 delegátů, ze kterých 17 bylo ze němovny panské. Z českýeh delegátů hlasovali pro ni toliko poslanci Stanek a Zázvorka, všichni ostatní byli buď nepřítomni nebo před hlasováním vyšli. Všichni sociálni demokraté opustili před hlasováním zasedncí síň. Křesťansko-sociální delegáti jednali tak ne- chutně, že k jednomyslné popravě svých vlast- ních návrhů tleskali. Delegace konala letos neobyčejně velký počet schůzí plenárních: 15. Když sv. pán Aehrenthal s ministrem vojenství Schönaichem odcházeli ze zasodací síně panské sněmovny, ve které předlitavská delegace rokovala — jako se děje vždy, zasedá-li ve Vídni — pravil zlo- myslný delegát levice: „Oba byli tu tenkráte poprvé a myslím, že i naposled.“ Z Vídaě, 12. března. (K. k.) Plenární schůze rakouské delegac zahájena v 11.30 hod. Mimo členy společné vlády je přítomen i mp. bar. Beck. Ministr bar. Burian prohlásil Klofáčovy infor- mace o některých bosenských funkcionařích za mylné. Svědkové vypovídali prý při úradním výslechu opak. Ref. markýz Bacquehem, ryt. Kozlov ski, hr. Clam Martinic, Schlegel, ryt. Vn- kovič a bar. Oppenbeimer konstatovali s ou- hlas usnesení rakouské delegace o společném rozpočtu s usneseními delegace uherské. Rel. hr. Merveldt referoval o výborovém usnesení stran uherského renuncia v záležitosti Latour-Schrafflova návrhu, doporučuje se schválení Ministr bar. Aehrenthal opakoval předvče- rejší své prohlášení o zasedání delegací v kvělnu.
Stanek Zázvorka Aehrenthal Schönaich Beck Burian Klofáčův Bacquehem Martinic Schlegel Vídeň Vída panská sněmovna
31 article
Del. Romančuk stýskal si na zkrácení Rusů v delegáci, kde by měli míti tři zástupce. Dále dovozoval, že v rakouské politice naproti Uhrám spá- cháno mnoho omylů. Jedná se tu o tři činilele : Řa- kouský parlameut, říšský sněm uberský a korunu. Tato dostává nesprávné informace. (Předseda napo- míná řečníka, aby nevtahoval korunu do debaly) Haličská zemská vláda provedia volby tendečně a strannicky, tak že Rusové dostati jen 21 mandálů místo 35 žádaných. Řečník si přeje, aby též ministr záležitostí zabraničných jevil zájem o systém v Ha- liči používaný a o volby haličské, protože Halič pro svou geugra fickou polohu a ethnografické postavaní má zvláštní důležitost. Stürgkhova resoluce bude pů- sobiti splše na společnou vládu než na Uhry, ale bude pro ni blasovati. Po doslovu zpravodaje přijat výborový návrh jednomyslně (Hlučná pochvala.) a po Oppenl eimerově referátu usnesení delegace i ve třetím čtení Následovalo obvyklé děkování ministra bar. Aehrenthala dele gaci, del. bar. Chlumeckého předsed- nictvu a předsedy šl. Fuchsa ministrům a výborovým lunkcionářům. Na konec schůze delegát Klofáč podal tento dotaz: Dle novinových zpráv zúčastnil se uberský min. předseda dr. Wekerle ve včerejší schiůzi posla- necké sněmovny v kuloárech rozmluvy o prohlášení společných ministrů a prohlásii, že o otázce zvýšení gaží důstojnických a platu mužstva se nevyjednávalo ani mezí oběma vládami, ani mezí uherskou vládou a společnými ministry. Diví se,« že v rak. delegaci společní ministri poukazovali na taková vyjednavaní, tím více, protože není ani jisto, bude-li přístí zase-
Romančuk Rus Stürgkhův Fuchsa Klofáč doktor Wekerle Uhry Halič necký sněmovna